BLANSKO VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZMĚNY B2015-Z2 ÚP BLANSKO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Brno, listopad 2016
Obsah A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 2 B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI... 2 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH... 3 Příznivé životní prostředí...3 Soudržnost společenství obyvatel...6 Hospodářský rozvoj...7 D. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH... 8 E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU NÁVRHU ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE... 8 F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ... 9 1
A. Vyhodnocení vlivů návrhu změny územního plánu na životní prostředí Vyhodnocení vlivu Změny ÚP Blansko B2015-Z2 na životní prostředí je zpracováno v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dále dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Hodnocena je koncepce ve fázi návrhu změny územního plánu ve smyslu ustanovení 10 i zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a dle 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, jako příslušný správní orgán dle 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., sdělil: Návrh zprávy o uplatňování Územního plánu Blansko, jehož součástí jsou pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu může stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. OŽP tímto uplatňuje požadavek na vyhodnocení vlivů změny územního plánu Blansko na životní prostředí (dále jen vyhodnocení ). Toto vyhodnocení musí být zpracováno osobou s autorizací podle 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Rámcový obsah vyhodnocení je uveden v příloze stavebního zákona. Z hlediska komplexního zhodnocení návrhu změny B2015-Z2 ÚP Blansko (respektive zhodnocení ploch nad rámec platného ÚP Blansko, které změna B2015-Z2 navrhuje) a vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem, lze konstatovat, že návrh změny ÚP Blansko B2015-Z2 nebude mít negativní vliv na životní prostředí, respektive že nedojde ke změně původní koncepce. Doporučeno je: respektovat podmínky využití ploch uvedených v textové části ÚP Blansko, tyto s ohledem na ochranu krajinného rázu a převažující tendence upravit (zpřesnit podmínky prostorového uspořádání ploch rekreace) Celé vyhodnocení je uvedeno v samostatné dokumentaci Změna územního plánu Blansko B2015-Z2, Vyhodnocení vlivů na životní prostředí, Brno, srpen 2016, LÖW & spol., s.r.o.. B. Vyhodnocení vlivů návrhu změny územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, jako dotčený orgán ochrany přírody, příslušný dle ust. 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, pod č. j. SR/0307/JM/2015-2 vydala samostatně dne 08.09.2015 k Návrhu zprávy o uplatňování Územního plánu Blansko stanovisko podle 45i zákona, ve kterém vyloučila pro část řešeného nacházející se na Chráněné krajinné oblasti Moravský kras významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000. OŽP KrÚ Jmk jako dotčený orgán ochrany přírody, příslušný dle ust. 77a odst. 4 písm. x) výše uvedeného zákona, sděluje, že pod č. j. JMK 111910/2015 vydal samostatně dne 31.08.2015 k předloženému Návrhu zprávy o uplatňování Územního plánu Blansko stanovisko podle 45i zákona, ve kterém vyloučil pro část řešeného nacházející se mimo Chráněnou krajinnou oblast Moravský kras významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Toto vyhodnocení proto nebylo zpracováno. 2
C. Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech Vyhodnocení vlivů návrhu změny bylo vypracováno na základě Územně analytických podkladů ORP Blansko v úplné aktualizaci 2014. Příznivé životní prostředí Silné stránky Horninové prostředí a geologie Ochrana přírody a krajiny Vodní režim v je stabilní, pouze v k.ú. Blansko se nachází sesuvné dobývací prostory slévárenské písky Dolní Lhota pestré kulturní krajiny přítomnost přírodně významných bohatá lesnatost (jižní, západní i východní část) CHKO Moravský kras (Lažánky, Těchov) významný vodní tok Svitava využití vodního toku pro elektrárnu mimo zastavěné jsou vodní toky obklopeny lesními plochami fungující čistírna odpadních vod Ochrana ZPF a lesů vyrovnaná skladba krajiny Slabé stránky Horninové poddolované prostředí a geologie rozvoj obce (jihozápadní část) místní části Dolní Lhota je částečně Ochrana přírody a krajiny Vodní režim v limitován dobývacím prostorem nestabilní části krajiny - intenzivně zemědělsky využívané plochy devastace části krajiny v důsledku rozšiřování dobývacího prostoru nedostatečná ochrana před povodněmi oblasti se sníženou přirozenou retenční schopnosti řešení změny nezasahuje do sesuvného řešení změny nezasahuje do dobývacího prostoru řešení změny nesnižuje hodnotu či pestrost krajiny řešení změny nezasahuje do přírodně významných lesy nejsou dotčeny změnou B2015-Z2 řešení dílčích změn B2015-Z2i a B2015-S1g (+ aktualizací v Lažánkách) zasahuje do CHKO MK, jedná se o drobné změny v zastavěném a v přímé vazbě na něj, které neohrozí přírodní prostředí ani předmět ochrany CHKO řešení změny se nedotkne řeky Svitavy; prostorově se ho dotkne dílčí změna B2015- A1i, jde ale o přemostění, takže reálný vliv na tok mít nebude řešení změny nemá vliv na využití vodního toku pro elektrárnu řešení změny se nedotýká lesů ani vodních toků řešení změny respektuje ČOV řešení změny nezasahuje do skladby krajiny řešení změny nezasahuje do poddolovaných řešení změny nenavrhuje další rozvoj Dolní Lhoty řešení změny nenavrhuje rozšiřování zemědělských ploch řešení změny nenavrhuje rozšiřování dobývacího prostoru řešení změny nemění koncepci protipovodňové ochrany řešení změny nenavrhuje opatření pro zvyšování retenčních schopností, rozšiřování zastavitelných ploch 3
Hygiena životního prostředí zápach z průmyslové zóny v severní části města (převládající SZ větry) znečištění ovzduší a hluk způsobený nákladní dopravou z dobývacího prostoru v Dolní Lhotě inverzní poloha části údolí řeky Svitavy, Lažánky, Dolní Lhota, Horní Lhota hluk a znečištění průjezdnou dopravou městem změna skýtá možnost dílčího zlepšení, změnou B2015-A1i navrhuje mimoúrovňové napojení Starého Blanska, čímž by mělo dojít ke zvýšení plynulosti dopravy a zlepšení situace u stávajícího úrovňového přejezdu Ochrana ZPF a lesů zemědělská půda je ohrožena vodní erozí Příležitosti Horninové rekultivace pískového lomu v Dolní prostředí a Lhotě geologie rekultivace lomu u cihelny Ochrana přírody a investice do ochrany přírody krajiny ochrana krajinného rázu Vodní režim v Hygiena životního prostředí Ochrana ZPF a lesů vhodnými revitalizačními opatřeními podpořit retenci vody v realizace revitalizace vodních toků obnovující jejich samočisticí a ekologickou funkci ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, morfologie toků a vodních ekosystémů řešení vodního režimu po skončení funkčnosti odvodňovacích zařízení rekultivace bývalých skládek a lomů řešení dopravní situace v širších vztazích regulace průmyslové výroby v severní části města realizace protihlukových opatření v blízkosti železnice omezení návrhových ploch pro bydlení v blízkosti železnice ochrana krajinného rázu byla jedním z důvodů pro zpracování hodnocení SEA, také pro vyloučení mnoha požadavků z řešení změny změna nenavrhuje další rozvoj výroby v severní části Blanska, na hranici výroby a rozvojové lokality bydlení navrhuje přestavbu nevyužívaného areálu výroby na občanskou vybavenost v rámci dílčí změny B2013-Z1h byla prověřována možnost rozvoje bydlení v jižní části Starého Blanska, plocha byla vymezena jako plocha smíšená právě s ohledem na hlukovou situaci i blízkost výrobních ploch ochrana přirozené skladby lesa ochrana kvalitních zemědělských půd nové zastavitelné plochy byly na kvalitních zemědělských půdách navrhovány v minimálním rozsahu realizace protierozních opatření 4
Hrozby Horninové prostředí a geologie Ochrana přírody a krajiny Vodní režim v Hygiena životního prostředí Ochrana ZPF a lesů nerespektování sesuvného při případném rozvoji zástavby v obci v tomto nerespektování dobývacího prostoru při rozvoji zástavby v obci nevhodná a příliš intenzivní zemědělská výroba, ohroženost erozí, snížená retenční schopnost neregulovaný rozvoj obce, zábor volné krajiny riziko záplav v důsledku narušení přirozené akumulace vody znečištění povrchových vod vodní erozí závislost protipovodňové ochrany na ch ležících severně od města zátěž z průmyslové výroby hluková zátěž ze silnice II/374 hluk z železniční dopravy v případě její intenzifikace (mezinárodní koridor) trvání způsobu obhospodařování zemědělské půdy a pokračování eroze rozšiřování zastavěného na úkor kvalitních zemědělských půd a lesa řešení změny nezasahuje do sesuvného řešení změny nenavrhuje rozvoj v dobývacím prostoru změna prověřila velké množství záměrů v (požadavků občanů a investorů), mnoho z nich se na základě tohoto prověření (ve spolupráci se zpracovatelem hodnocení SEA) do řešení nedostalo šlo zejména o záměry na výstavbu mimo zastavěné, v problematických polohách, případně při malém procentu využití rozvojových ploch z platného ÚP změna nenavrhuje další rozvoj výroby nové zastavitelné plochy byly na kvalitních zemědělských půdách navrhovány v minimálním rozsahu Pilíř příznivého životního prostředí je v ÚAP hodnocen kladně. Návrh změny B2015-Z2 respektuje hodnoty (ochrana krajinného rázu, ochrana kvalitního zemědělského půdního fondu apod.), řeší některé problémy (např. hluk a znečištění dopravou ve městě potenciálně snižuje návrhem mimoúrovňového napojení Starého Blanska). Některé hrozby však nebylo možné (i z pohledu posílení jiného pilíře) zcela eliminovat, např. zábor ZPF prakticky není možné zcela vyloučit při zachování možnosti stavebního rozvoje změna však navrhuje několik ploch přestaveb a nové zastavitelné plochy jsou navrhovány v souladu se zásadami ochrany ZPF. V kontextu ostatních pilířů i změnou prověřovaných záměrů však lze konstatovat, že pilíř příznivého životního prostředí je vývojem nejvíce ohrožen. Vyvíjen je velký tlak na další rozšiřování zastavitelných ploch na okrajích zástavby některých místních částí (zejména v Těchově a v Klepačově), přičemž nebyly ani zdaleka využity plochy navržené v ÚP. Není zajištěna dostatečná infrastruktura, zástavba má navíc tendence expandovat do volné krajiny a pohledově exponovaných poloh. Koordinace rozvoje zastavitelných ploch a ochrany krajinného rázu by měla být do budoucna prioritou. 5
Soudržnost společenství obyvatel Silné stránky Sociodemografické dobrá dostupnost města Brna podmínky a bydlení dobrá vyšší občanská vybavenost občanská vybavenost zachována v plné míře dobrá geografická poloha s nabídkou kvalitního bydlení severní a západní okraje města, Horní Lhota, plochy bydlení aktualizovány v rámci změny, prověřeny záměry na další rozvoj zejména v Klepačově a v Těchově Klepačov, Hořice, Olešná Veřejná infrastruktura funkční vodovod vodovod respektován, zpřesněn návrh napojení VDJ Veselice (Těchov) dle projektu funkční ČOV pro Blansko, Horní a respektovány stávající ČOV Dolní Lhotu, Klepačov, Těchov elektrifikace plynofikace dostatečné občanské vybavení ve veřejném zájmu občanská vybavenost zachována v plné míře, navrženo je její rozšíření (B2013-Z1d) dobrá dopravní dostupnost zachována, zpřesněno odstranění několika dopravních závad (dle podrobnější dokumentace) Staré Blansko příměstská veřejná doprava IDS JMK Slabé stránky Sociodemografické podmínky a bydlení Veřejná infrastruktura Příležitosti Sociodemografické podmínky a bydlení Veřejná infrastruktura Hrozby Sociodemografické podmínky a bydlení Veřejná infrastruktura přírodní i technické limity rozvoje pokles počtu obyvatel od roku 2007 dopravní zátěž ze silnice II/374 chybějící ČOV v Hořicích, Olešné, Lažánkách nevyhovující dopravní propojení s Klepačovem nevyhovující místní komunikace na Obůrce harmonický rozvoj města dotační politika investic do inženýrských sítí přemostění železniční trati nekoordinovaný rozvoj obce, nekoncepčnost při vymezování zastavitelných ploch pro bydlení nedostatek finančních prostředků na investice řešenou změnou nejsou navrhovány záměry ve střetu limity využití změna B2015-Z2 respektuje koncepci platného ÚP Blansko dílčí změnou B2015-A1i bylo přemostění železnice převedeno z územních rezerv do návrhu, zpřesněno dle předané studie změna prověřila velké množství záměrů v (požadavků občanů a investorů), mnoho z nich se na základě tohoto prověření do řešení nedostalo šlo zejména o záměry na výstavbu mimo zastavěné a v místních částech, často v místních částech s nízkým procentem využití rozvojových ploch z platného ÚP Pilíř soudržnosti společenství obyvatel je v ÚAP hodnocen kladně. Změnou bylo prověřeno množství záměrů na rozvoj bydlení, s ohledem na potenciál místa byla část záměrů zohledněna, v kontextu celkové koncepce a využití dříve navržených zastavitelných ploch bylo též množství záměrů vyloučeno. Řešena, resp. zpřesněna jsou lokální dopravní řešení. Tento pilíř byl změnou B2015-Z2 spíše mírně posílen, k negativním zásahům nedošlo. 6
Hospodářský rozvoj Silné stránky Hospodářství Rekreace dobrá zaměstnanost existence velkého počtu podnikatelských subjektů dobrá dostupnost města Brna rozvinutý turistický ruch rekreační potenciál CHKO Moravský kras rozvinutá cykloturistika využívající nabídky služeb obce (především v oblasti stravování) funkční areál aquaparku v Blansku rekreační oblast Palava lyžařský areál Hořice sportovní areály stávající plochy umožňující podnikatelské aktivity zachovány, změnou vymezeno několik ploch přestaveb, které novým využitím umožní umístění podnikatelských aktivit rekreační potenciál respektován, z důvodu, že jeho hlavním pilířem je přírodní prostředí Moravského krasu byl v tomto kladem důraz na ochranu přírody i krajinného rázu Slabé stránky Hospodářství dosavadní způsob obhospodařování zemědělské půdy Rekreace zátěž plynoucí z provozu průmyslové výroba nebyla změnou dále rozvíjena výroby Příležitosti Hospodářství rozvoj služeb pro turistický ruch Rekreace rekreace je potenciálem pro rozvoj zaměstnanosti v terciéru realizace dalších cyklostezek realizace hipostezek Hrozby Hospodářství zátěž životního prostředí z provozu změnou nebyl další rozvoj výroby navržen rozvíjejících se provozoven nezaměstnanost v případě většího propouštění Rekreace rozvoj individuální rekreace na úkor volné krajiny střet turistického ruchu (především cykloturistiky) s ochranou přírody rozvoj individuální rekreace nebyl (v souladu s platnou koncepcí) podporován, velké množství záměrů na rozšiřování individuální rekreace bylo po prověření vyloučeno z řešení změny I hospodářský rozvoj je v ÚAP hodnocen kladně. Nejsou navrženy nové záměry, které by oslabovaly nebo ohrožovaly, mírně posílen je potenciál rozvoje podnikatelských aktivit, i když spíše menšího (nevýrobního) charakteru. Chráněn je též rekreační potenciál s ohledem na velkou atraktivitu pro cestovní ruch. Tento pilíř byl změnou B2015-Z2 spíše mírně posílen, k negativním zásahům nedošlo. 7
D. Vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech Při zpracování změny B2015-Z2 nebyly dotčeny skutečnosti, které by nebyly zohledněny v územně analytických podkladech. E. Vyhodnocení přínosu návrhu změny územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje obsažených v politice územního rozvoje nebo v zásadách územního rozvoje. Změna B2015-Z2 respektuje a naplňuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č.1. S ohledem na rozsah a podrobnost změny není možné říct, že byly zohledněny všechny republikové priority (mnoho z nich není možné aplikovat na města Blanska, případně se týkají těch oblastí územního plánování, které nebyly změnou ÚP dotčeny). Při řešení návrhu změny byly zohledněny zejména následující priority: Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity, jeho historie a tradice. Tato mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Při stanovování způsobu využití v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Hospodárně využívat zastavěné (podpora přestaveb revitalizací a sanací ) a zajistit ochranu nezastavěného (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. V době zpracování návrhu změny B2015-Z2 nebyly pro Jihomoravského kraje vydány platné Zásady územního rozvoje, ty nabyly účinnosti až 3.11.2016. Proto nelze tvrdit, že návrh změny vycházel z priorit stanovených v ZÚR JMK (časová posloupnost dokumentací to neumožňuje). S ohledem na skutečnost, že ZÚR JMK respektují a pro Jihomoravského kraje konkretizují PÚR ČR, je však i zpětně možno konstatovat, že řešení změny B2015-Z2 není s touto nadřazenou dokumentací v nesouladu, ačkoli z ní primárně nevychází. 8
F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj - shrnutí V územně analytických podkladech jsou jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje hodnoceny kladně, lze považovat za stabilní, bez zásadních problémů. Řešení dílčích problémů je částečně navrženo platným ÚP Blansko, v některých případech jde o záležitosti v územně plánovací dokumentaci obce prakticky neřešitelné (např. dotační politika investic do inženýrských sítí). Návrh změny B2015-Z2 vycházel ze Zprávy o uplatňování Územního plánu Blansko s pokyny pro zpracování návrhů změn. Řešeny byly tedy podněty uvedené v tomto dokumentu a jeho přílohách, případně záležitosti z nich vyplývající. Některých oblastí se změna B2015-Z2 tudíž vůbec nedotkla (např. zemědělského hospodaření či cestovního ruchu). Celkově byla zachována koncepce platného ÚP Blansko, změny se týkaly dílčích záležitostí, které neměly na udržitelný rozvoj Blanska významný vliv. Lze konstatovat, že některé dílčí změny, navržené v rámci zpracování změny územního plánu B2015-Z2, vytváří předpoklad pro řešení některých problémů (např. mimoúrovňové křížení železnice a napojení Starého Blanska), další podněty nebyly v souladu s analýzou udržitelného rozvoje do řešení zapracovány (např. množství požadavků na rozšíření ploch RI v Žižlavicích s ohledem na nežádoucí rozvoj individuální rekreace). Další slabé stránky a hrozby návrh změny neřeší či podporuje jedná se však zejména o faktory, které nelze při zachování stavebního rozvoje zcela eliminovat zábory ZPF, snížení retenčních schopností apod.. Vždy jsou však zváženy přínosy a rizika, případně jsou navržena kompenzační opatření (např.: zábory jsou navrhovány ve vazbě na stávající zástavbu a v maximální možné míře na půdách nižší bonity, zachován je též podíl nezpevněných ploch na pozemku, který by měl zajistit dostatečné zasakování srážkových vod). Celkově lze říci, že řešení změny B2015-Z2 nebude mít negativní dopad na udržitelný rozvoj správního města Blanska, nebude narušen žádný z pilířů udržitelného rozvoje ani jejich vyváženost. 9