Intenzifikace ČOV Pohoří, Chotouň a Skalsko

Zpracovatel: ASIO, spol. s r.o. Brno 07/2016

Základní informace: Název obce: Pohoří kraj: Středočeský (CZ020) okres: Praha-západ (CZ020A) obec s rozšířenou působností: Černošice pověřená obec: Jílové u Prahy počet obyvatel: 367 adresa obecního úřadu: Pohoří - Chotouň 51 254 01 Jílové u Prahy starosta: Miroslav Králík oficiální web: www.obec-pohori.info e-mail: info@obec-pohori.info tel.: 241 950 299, 602 582 316 Povodí: Povodí Vltavy, s.p. adresa: Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod: Dolní Vltava adresa: Grafická 36, 150 21 Praha 5 tel: 257 099 111 e-mail: pvl@pvl.cz Správce toku: Lesy ČR Název: ST oblast povodí Vltavy, Benešov Adresa: Tyršova 1902, Benešov, 256 01 Vedoucí správy toků: Ing. Dan Král tel.: 956954111 e-mail: ost54@lesycr.cz Vodoprávní úřad: Městský úřad Jílové u Prahy Odbor: Odbor životního prostředí Vedoucí oddělení: Ing. Jarmila Konecká tel.: 241 021 907 e-mail: konecka@jilove.cz Krajský úřad: Praha 5, Zborovská 11 Oddělení: Oddělení vodního hospodářství Kontakt: Dr. Ing. Marcela Burešová tel.: 257 280 562

OBSAH: 1. Informace týkající se ČOV 4 1.1. Základní informace o ČOV údaje z poskytnutého Provozního řádu pro trvalý provoz ČOV 4 1.2. Kapacita ČOV údaje z poskytnutého Provozního řádu pro trvalý provoz ČOV: 4 1.3. Kapacita ČOV údaje z poskytnutého Kanalizačního řádu: 4 1.4. Údaje o recipientu údaje z poskytnutého Provozního řádu pro trvalý provoz ČOV: 5 1.5. Povolené znečištění na odtoku (viz Rozhodnutí č.j. Vod.235-3442/04/KR-Ba ze dne 27. 04. 2005) 5 2. Informace o vodním toku 7 2.1.1. Pohoří, Chotouň a Skalsko 7 3. Informace týkající se záplavového území 8 4. Identifikace problému 9 5. Varianty řešení intenzifikace ČOV Pohoří, Chotouň a Skalsko 15 5.1. Varianta č. 1 Rekonstrukce ČOV, včetně dostavby další linky 15 5.2. Varianta č. 2 Celková rekonstrukce ČOV 21 5.3. Varianta č. 3 Jímání moči přímo u menších provozoven 26 6. Shrnutí 28 7. Závěr 28

Studie navrhuje několik variant řešení nevyhovujícího stavu ČOV obce. 1. Informace týkající se ČOV 1.1. Základní informace o ČOV údaje z poskytnutého Provozního řádu pro trvalý provoz ČOV ČOV je koncipována speciálně pro přivádění odpadních vod systematickou tlakovou kanalizací. Jedná se o klasické splaškové odpadní vody, které obsahují organické a anorganické látky, tuky a rozpuštěné znečištění reprezentované sloučeninami dusíku a fosforu. Stávající technologie ČOV nezahrnuje stupeň mechanického předčištění (česle, lapák písku, lapák tuků). Jedná se o dvoustupňové biologické čištění se simultánním chemickým srážením fosforu a filtrací na tlakovém pískovém rychlofiltru pro terciární dočištění. Biologické čištění je založené na principu nízko zatěžované aktivace s nitrifikací a denitrifikací. Vznikající přebytečný kal je čerpán do kalové nádrže k zahuštění a uskladnění. Zahuštěný kal je likvidován odbornou firmou. 1.2. Kapacita ČOV údaje z poskytnutého Provozního řádu pro trvalý provoz ČOV: Kapacita připojených EO: 320 Q průměrné Q maximální Látkové zatížení: 48 m 3 /den = 2 m 3 /hod = 0,56 l/s 72 m 3 /den = 3 m 3 /hod = 0,83 l/s 19 kg BSK 5 /den Hodnoty na odtoku dle Provozního řádu ČOV pro trvalý provoz schváleného dne 15. 02. 2006 rozhodnutím MěÚ Černošice č.j. Vod.235-4090/05/R-Nov: Ukazatel p (mg/l) m (mg/l) BSK 5 30 60 CHSK cr 125 180 NL 30 70 1.3. Kapacita ČOV údaje z poskytnutého Kanalizačního řádu: Kapacita připojených EO: 320 Q průměrné Q maximální Q hmax 38,4 m 3 /den = 1,6 m 3 /hod = 0,44 l/s 57,6 m 3 /den = 2,4 m 3 /hod = 0,67 l/s 9,1 m 3 /hod = 2,5 l/s 4

Látkové zatížení při průtoku Q 24 (38,4 m 3 /den ~ 14,0 tis. m 3 /rok): Ukazatel Přítok na ČOV Účinnost koncentrace Odtok z ČOV ČOV přítok odtok kg/den t/rok % kg/den t/rok mg/l BSK 5 19,2 4,7 96 0,8 0,28 500 21 CHSK cr 30,4 11,1 90 3,0 1,10 792 78 NL 17,6 6,4 95 0,9 0,33 458 23 1.4. Údaje o recipientu údaje z poskytnutého Provozního řádu pro trvalý provoz ČOV: Recipient je Chotouňský potok, který není významným tokem. Hydrologické číslo povodí: 1-09-03-180 Plocha povodí: 3,8 km 2 Q 355 : 2,9 l/s Kvalita vody v toku: 1 mg/l BSK 5 ; 15 mg/l CHSK Cr ; 6,6 mg/l 1.5. Povolené znečištění na odtoku (viz Rozhodnutí č.j. Vod.235-3442/04/KR-Ba ze dne 27. 04. 2005) Povolené množství vypouštěných odpadních vod: Q prům = 38,4 m 3 /den Q d,max = 57,6 m 3 /den Q h,max = 9,1 m 3 /hod Ukazatel p (mg/l) m (mg/l) BSK 5 25 50 CHSK cr 80 130 NL 25 50 + N-NH 4 bude sledován N celk. bude sledován bude sledován P celk. Zjištění: Návrhové parametry ČOV (viz bod 1.2.) nesouhlasí s limitními hodnotami stanovenými vodoprávním úřadem rozhodnutím č.j. Vod.235-3442/04/KR-Ba ze dne 27. 04. 2005. Limity stanovené v rozhodnutí jsou nižší než projektované hodnoty v Provozním řádu pro trvalý provoz. 5

Hydraulické zatížení ČOV specifikované v Provozním řádu z roku 2005 nesouhlasí s hodnotami uvedenými v Kanalizačním řádu z roku 2004. Hydraulické údaje z Kanalizačního řádu ovšem odpovídají povolenému množství vypouštěných vyčištěných vod z ČOV. Za platné údaje tedy považujeme data z Kanalizačního řádu. Doporučujeme provést aktualizaci PŘ ČOV z roku 2004 dle skutečného jejího stavu. 6

2. Informace o vodním toku 2.1.1. Pohoří, Chotouň a Skalsko Chotouňský potok je vodní tok spadající do správy Lesů ČR. 7

3. Informace týkající se záplavového území Mapa záplavového území obce Pohoří, Chotouň a Skalsko: LEGENDA: Dle mapy se seskupení obcí nenachází v záplavovém území. Dle Kanalizačního řádu je objekt ČOV osazen tak, že vstup do provozního domku je na kótě 351,2 m n.m., tj. 3,6 m nad dnem potoka. Vzhledem k tomu, že obec neměla v roce 2004 povodňový plán, je za úroveň stoleté vody považována kóta 346,4 m n.m. 8

Informace v Kanalizačním řádu jsou zmatečné, protože rozdíl mezi kótou vstupu do provozního domku a jeho polohou nad dnem potoka 3,6 m činí 347,6 m. Není tedy jasné, z jakého důvodu je za úroveň stoleté vody považována kóta 346,7 m n.m. Rozdíl 1,2 m mezi kótami není v KŘ vysvětlen. 4. Identifikace problému Dle projektové dokumentace je ČOV navržena o kapacitě pro 320 EO. ČOV je určena pro čištění splaškových odpadních vod z obce Pohoří Chotouň a osady Skalsko (viz Kanalizační řád z roku 2004, č. zak.: 2/04-133). V roce 2004 bylo na kanalizační síť napojeno celkem 80 nemovitostí charakteru rodinných domků a rekreačních chatových objektů. Každá nemovitost má domovní sběrnou jímku, vystrojenou čerpadly s mělnícím zařízením. Akumulované odpadní vody jsou těmito čerpadly následně čerpány do oddílné veřejné kanalizace. Všechny větve veřejné kanalizace jsou svedeny na předmětnou ČOV. Dle údajů z Kanalizačního řádu a Provozního řádu ČOV nebyly v odpadních vodách očekávány jemné pevné nečistoty ve formě písku a štěrku ani pevné organické nečistoty, které jsou rozmělněny v čerpadlech v jímkách, nebyl do technologie ČOV zahrnut stupeň mechanického předčištění. Dle Regionálního Informačního Servisu (RIS) byl počet trvale bydlících obyvatel v obci Pohoří a jejích částí Chotouň a Skalsko celkem 373, což je o 53 obyvatel více, než je projektovaná kapacita ČOV. Tato informace nezohledňuje množství rekreačně se vyskytujících obyvatel. V zimní sezóně se jedná především návštěvníky místního malého lyžařského střediska, v letní sezóně se potom jedná o přechodné obyvatele osady Skalsko. Je tedy patrné, že kapacita ČOV není překračována pouze o 53 EO a že přetížení bude vyšší, nárazově až ve stovkách EO. Při grafickém porovnání hydraulického zatížení ČOV s limity stanovenými vodoprávním úřadem je patrné, že ČOV často překračuje stanovené limity množství vypouštěných vyčištěných vod z ČOV. 9

Q (m 3 /d) Q (m 3 /d) Intenzifikace ČOV Pohoří, Chotouň a Skalsko Produkce OV v porovnání s limitními hodnotami danými Rozhodnutím č.j. Vod.235-3442/04/KR-Ba ze dne 27. 04. 2005 60 55 50 45 40 35 30 2014 2015 Qd,pr. Qd,max 25 20 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíc Při grafickém porovnání s projektovými hodnotami je patrné překročení v březnu a dubnu roku 2014 a v květnu roku 2015. Při bližším porovnání denních nátoků s limity a projektovými hodnotami bylo zjištěno, že k překročení dochází několikrát do měsíce. V údajích o provozu ČOV však zápisy z některých dnů chybí. 80 Produkce OV v porovnání s projektovým množstvím 70 60 50 40 30 2014 2015 PD pr. PD max. 20 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíc 10

Obě porovnání nejsou zcela reprezentativní, protože se jedná o průměrné hodnoty denních nátoků za celý měsíc. Provozovatelem ČOV byly poskytnuty záznamy o hydraulických poměrech na ČOV za rok 2014 a 2015. Mezi záznamy jsou jedno až několika denní vynechání, přičemž nebyla nalezena souvislost s víkendovými dny a státními svátky. Na obou grafech tedy není patrná případná nárazovitost nátoku na ČOV v průběhu zimní i letní sezóny. Níže je uveden příklad porovnání hydraulických nátoků v měsíci březnu 2014 v porovnání jak s platným Rozhodnutím, tak s projektovými hodnotami. Na obou grafech je patrné překročení limitních hodnot v několika případech, konkrétně ve vztahu k Rozhodnutí celkem 9x, ve vztahu k projektovým hodnotám potom 7x. 100 Březen 2014 - porovnání s limity dle Rozhodnutí č.j. Vod.235-3442/04/KR-Ba ze dne 27. 04. 2005 90 80 70 60 50 40 30 20 Q Qpr. Qd,max 10 0 28.3.2014 23.3.2014 18.3.2014 13.3.2014 8.3.2014 3.3.2014 11

100 Březen 2014 - porovnání s projektovými hodnotami 90 80 70 60 50 40 30 20 Q PD pr. PD max. 10 0 28.3.2014 23.3.2014 18.3.2014 13.3.2014 8.3.2014 3.3.2014 Je třeba podotknout, že i denní množství protečených vod jsou údaje o celkovém protečeném množství a na základě jejich porovnání s limity není možné posoudit nárazové přetížení ČOV, které například i při trvání pouhé hodiny může zapříčinit nejen nevyhovující funkci ČOV, ale i její kolaps. Nejpřesnější informace o hydraulickém přetížení ČOV je možné získat při posouzení hodinového nátoku na ČOV, který je archivován ve vyhodnocovací jednotce průtokoměru. Tyto informace nám nebyly poskytnuty a pravděpodobně ani nejsou sledovány. Hodinová množství se doporučuje sledovat v případě havárií, či nestandardního chodu ČOV. Na následujícím grafu je vyobrazeno látkové zatížení vyčištěných odpadních vod, které jsou vypouštěny do Chotouňského potoka. Sledovány byly ukazatele CHSK Cr, BSK 5 a NL. 12

120 Odtok ČOV 2015 100 80 60 40 CHSK BSK NL Limit CHSK (p) Limit BSK a NL (p) 20 0 1 3 5 7 9 11 Vysvětlivky: p limitní ukazatel parametru p Při posouzení kvality vyčištěné vody na odtoku z ČOV je patrné, že nárazově došlo k překročení limitu pro ukazatel CHSK Cr a BSK 5 v měsíci červenci 2015. Data o kvalitě vyčištěné vody na odtoku z ČOV byly poskytnuty v četnosti jedné analýzy za jeden měsíc, není zde tedy patrná denní nerovnoměrnost v provozu ČOV. Za tímto účelem by bylo nutné uskutečnit monitorování a odběry vzorků s následnou analýzou ve větší četnosti dle vhodně stanoveného plánu vzorkování. Popis funkce stávající ČOV: Stávající ČOV je tvořena dvěma linkami. Každá linka je tvořena jednou aktivační nádrží, vybavenou anoxickým selektorem, ve kterém v důsledku nízkých koncentrací rozpuštěného kyslíku dochází k denitrifikaci. V selektoru je odpadní voda promíchávána s vratným kalem z dosazovací nádrže. Každý selektor je míchaný jedním hrubobublinným aeračním elementem. Aktivační prostor je provzdušován jemnobublinnými aeračními elementy značky FORTEX. Do aktivačního prostoru je zaústěno dávkování chemikálie pro srážení přebytečného fosforu (např. Preflocu). Aktivovaná směs z aktivační nádrže odtéká přes odplyňovací komoru do dosazovací nádrže. Vyčištěná voda odtéká z dosazovacích nádrží do nádrže akumulační, odkud je čerpána na pískový rychlofiltr k dočištění. Přefiltrovaná voda odtéká do cílové vodoteče Chotouňského potoka. Voda z praní filtrů je vracena k vyčištění na ČOV. Usazený přebytečný kal v dosazovací nádrži je odčerpáván do kalové nádrže, ve které je zahušťován a skladován do doby jeho likvidace. 13

Parametry stávající ČOV dle Provozního řádu pro trvalý provoz: Celkový objem aktivace V an : 64,4 m 3 Koncentrace kalu X c : 4,5 kg/m 3 Stáří kalu Θ x : 40 dní Látkové zatížení kalu B X : 0,066 kg/kg.d Objemové zatížení kalu B V : 0,400 kg/m 3.d Doba zdržení v aktivaci: 32,2 hod Stávající vybavení ČOV: Stav stávajícího vybavení ČOV dodané společně v roce 2004 bude odpovídat opotřebení vlivem stáří a každodenního používání ve vlhkém prostředí. Většina vybavení ČOV je po dobu 16 let trvale zaplavené a lze tedy předpokládat, že bude podléhat korozi. Stěžejní vystrojení ČOV, u kterého doporučujeme revizi stavu, případně obnovu je: - čerpadla ve vstupní ČS - aerační systém všech nádrží - dmychadlo (u dmychadla doporučujeme pro každou linku vlastní zdroj + jedno záložní, celkem tedy 3 ks dmychadel v současnosti je dle PŘ osazeno dmychadlo jedno) - dávkovací zařízení pro dávkování Preflocu (chemikálie pro srážení přebytečného fosforu) - kompletní vystrojení dosazovací nádrže, včetně vzduchového čerpadla vratného kalu a čerpadla přebytečného kalu - potrubní rozvody a armatur v rámci ČOV POZN.: Stav, ve kterém je stávající vybavení ČOV je i příčinou nedávné havárie na ČOV, při které došlo k uvolnění a vyplavání aeračních elementů na hladinu aktivační nádrže. 14

5. Varianty řešení intenzifikace ČOV Pohoří, Chotouň a Skalsko 5.1. Varianta č. 1 Rekonstrukce ČOV, včetně dostavby další linky Tato varianta představuje částečnou rekonstrukci ČOV, včetně revize a obnovy strojního vybavení a výstavby další linky, která bude umístěna u stávající čistírny odpadních vod. Další linka rozšíří kapacitu ČOV o dalších 160 EO, což je dostačující rezerva pro vykrytí nárazových vln zatížení přicházejících na ČOV v době zimní a letní sezóny. Z důvodů malého prostoru ve stávajícím objektu ČOV bude třetí vybudována mimo tuto budovu. Technické parametry jsou obdobné jako u předchozích sekcí. Společně s výstavbou třetí linky ČOV bude nutné upravit rozdělovací objekt, případně způsob čerpání odpadních vod z čerpací stanice před ČOV tak, aby byly odpadní vody rovnoměrně čerpány do všech linek. Částečná rekonstrukce zahrnuje i dodělání stupně pro mechanické předčištění. Za tímto účelem navrhujeme vertikální strojní česle. Při dobrém stavu vstupní čerpací stanice (ČS) bude možné česle osadit přímo na nátokové potrubí v ČS. Česle zachycují přicházející shrabky a automaticky je vynášejí šnekovým dopravníkem ven do přistavené popelnice. Shrabky jsou při dopravě částečně odvodněny. Technologické parametry třetí linky hydrotechnologické výpočty: Kapacita 160 EO. Množství OV Průměrný denní přítok OV - splašky (1 EO = 120 l/d): Q 24 = 160 x 120 = 19,2 m 3 /d = 0,8 m 3 /h = 0,2 l/s Průměrný denní přítok balastních vod: Q B = 0 m 3 /d Maximální denní přítok OV: Q d = k d x Q 24 = 1,5 x 19,2 =28,8 m 3 /d = 1,2 m 3 /h = 0,3 l/s Maximální hodinový přítok OV: Q h = (k d x k h x Q 24 )/24 = (1,5 x 5,9 x 28,8)/24 = 7,1 m 3 /h = 2,0 l/s Max. čerpané množství OV z čerpací stanice: Q č = 3,6 m 3 /h = 1,0 l/s Kvalita přitékající OV Standardní koncentrace a látkové zatížení CHSK Cr 1 000,0 mg/l 19,2 kg/d (120 g/eo.d) BSK 5 500,0 mg/l 9,6 kg/d (60 g/eo.d) NL 458,3 mg/l 8,8 kg/d (55 g/eo.d) Nc 91,70 mg/l 1,76 kg/d (11 g/eo.d) Pc 20,80 mg/l 0,4 kg/d (2,5 g/eo.d) 15

Seznam a objemy jímek a nádrží Název Užitný objem Aktivační nádrž 32,2 m 3 Dosazovací nádrž 13,0 m 3 Kalové nádrže celkem 48,0 m 3 Doby zdržení (zásobní doby) při Q d = 28,8 m 3 /d Název Doba zdržení Aktivace 40,25 h Technologické parametry aktivačního procesu Celkový objem aktivační linky 32,2 m 3 Provozní koncentrace kalu v aktivaci X 4,0 kg/m 3 Celková zásoba aktivovaného kalu 139,3 kg a.s. Objemové látkové zatížení aktivace B v 0,475 kg/m 3.den Zatížení kalu B x 0,075 kg/kg.den Kalový index KI 150 ml/g Recirkulační poměr vratného kalu R 1 1,5 Stáří kalu Θ x 18 dnů Předpokládaná produkce přebytečného a. kalu 8,6 kg /den a.s. Dávka koagulantu pro srážení fosforu 4,6 l/d Denní produkce chemického kalu 1,99 kg/d Celková produkce směsného kalu 9,73 kg/d Celkový objem vyprodukovaného směsného kalu 2,43 m 3 /d (2,0 % sušina) Posouzení dosazovací nádrže při Q č = 3,6 m 3 /h = 1,0 l/s Počet dosazovacích nádrží 1 ks Objem dosazovací nádrže 13,0 m 3 Užitná plocha DN 6,25 m 2 Doba zdržení (při Q max ) 3,60 h Hydraulické zatížení plochy 0,58 m 3 /m 2.hod Zatížení plochy NL (při X = 3,5 g/l) 2,30 kg/m 2.hod Potřeba tlakového vzduchu pro aktivační nádrž Užitný objem aktivační nádrže 32,2 m 3 Hloubka vody v aktivační nádrži 4,3 m Potřeba tlakového vzduchu 56,4 m 3 /hod Typ aeračních elementů jemnobublinové (12 ks) Dmychadla (Q = min 60 m 3 /h, p = 35 kpa) 1 + 1 ks 16

Tato varianta předpokládá, že v případě nedostatečného vytížení všech tří linek, dojde k odpojení jedné linky a tedy i k provozní úspoře. Z toho důvodu bude zapotřebí rozdělit přítok na všechny tři linky ČOV rovnoměrně. Popis technologie čištění: Odpadní vody budou na ČOV přiváděny a rovnoměrně rozděleny mezi všechny tři linky. Na nátoku do ČS budou osazeny vertikální strojní česle pro mechanické předčištění odpadních vod a bude vybudována třetí linka ČOV. Původní koncept čištění jinak zůstane zachován. To znamená, že odpadní vody potečou ve stejném podílu na všechny tři linky, a to do anoxického selektoru, ve kterém budou míseny s přiváděným vratným kalem. Aktivační směs z anoxického selektoru poteče gravitačně do aktivační nádrže, která bude provzdušována jemnobublinnými aeračními elementy a do které bude simultánně dávkován Prefloc pro srážení fosforu. Odtud poteče aktivační směs do dosazovací nádrže, ve které bude vyčištěná voda oddělena od kalu procesem sedimentace. Vyčištěná voda bude odtékat přímo do cílové vodoteče. Pískový filtr bude demontován. Usazený kal bude čerpán buď jako vratný zpět do selektoru, anebo jako přebytečný do kalových nádrží. V kalových nádržích bude kal zahušťován stahováním kalové vody, která bude čerpána zpět na ČOV. Zahuštěný přebytečný kal bude odvážen k likvidaci autorizovanou osobou k nakládání s odpady. Investiční náklady pro variantu č. 1 Vyčíslení jednotlivých složek: 1) Mechanické předčištění 400 000,- Kč bez DPH 2) Rekonstrukce technologie Výměna aeračního systému 120 000,- Kč bez DPH Dodávka nových dmychadel (3 ks) 210 000,- Kč bez DPH Vystrojení dosazovací nádrže (2 kpl) 160 000,- Kč bez DPH Vystrojení kalové nádrže 120 000,- Kč bez DPH Revize elektro a MaR 350 000,- Kč bez DPH Vyčerpání nádrží a čištění 100 000,- Kč bez DPH Celkem: 1 600 000,- Kč bez DPH 3) Stavba nové technologické linky: Prefa nádrže + zemní práce Technologické vystrojení linky + elektro + MaR Celkem: 600 000,- Kč bez DPH 600 000,- Kč bez DPH 1 200 000,- Kč bez DPH Celkové investiční náklady pro variantu č. 1 2 800 000,- Kč bez DPH. 17

Provozní náklady pro variantu č. 1 Elektrická energie - odhad: Pi = 22,8 kw Ps = 12,6 kw Odhad spotřebované el. energie: 100,8 kwh/den Průměrná cena za spotřebu el. energie činí v rámci ČR 4,50 Kč bez DPH. Odhadovaná cena za spotřebu el. energie 453,60 Kč/den, tj. 165 564 Kč bez DPH. POZN.: Údaje o příkonu stávajícího strojního vybavení ČOV nebyly poskytnuty, hodnoty instalovaného příkonu Pi a soudobého příkonu Ps jsou tedy stanoveny na základě odhadu a zkušeností. Z toho plyne, že i náklady na elektřinu jsou v tuto chvíli pouze odhadem. Pracovní úvazek 0,25 (250 pracovních dní v roce) Celkové provozní náklady jsou 160,- Kč/den, tj. 40 000,- Kč bez DPH 205 564,- Kč bez DPH za rok Výhody a nevýhody varianty řešení Výhody: - Rekonstrukce a intenzifikace stávající ČOV. Nevýhody: - Vysoké investiční náklady. - Zábor plochy. 18

Grafické znázornění varianty č. 1: LEGENDA: Stávající ČOV Třetí sekce - návrh Dotčené parcely: 19

20

5.2. Varianta č. 2 Celková rekonstrukce ČOV Tato varianta představuje kompletní rekonstrukci ČOV, včetně revize a obnovy strojního vybavení. Toto řešení spočívá v přestavbě ČOV za účelem maximálního zvýšení její kapacity v rámci stávajícího objektu tak, aby pokryla nárazové vlny zatížení přicházející na ČOV v době zimní a letní sezóny. Za účelem vyrovnání nárazových nátoků na ČOV navrhujeme využít stávající jímku na pozemku naproti ČOV přes cestu. Na mapě je zobrazena pouze orientační poloha a rozměry nádrže. Podrobné informace o stávající jímce zatím nebyly poskytnuty. Nejsou tedy známy její rozměry a současný stav. Za účelem posouzení možnosti využití jímky jako akumulační nádrže doporučujeme revizi jejího stavu, včetně zaměření. Rekonstrukce jímky spočívá v sanaci vnitřních prostor, bude-li to její stav vyžadovat, doplnění prostupů pro výtlačné potrubí na ČOV a elektro. Akumulační jímka bude vystrojena dvěma čerpadly pro čerpání odpadních vod na ČOV a provzdušňovacím systémem pro míchání a stabilizaci akumulované odpadní vody. Akumulační jímka bude využívána především v zátěžových obdobích, kdy bude nárazový přítok odpadních vod odváděn do akumulační nádrže, ve které bude akumulován. V období nízkého přítoku budou akumulované odpadní vody řízeně čerpány na ČOV. Pokles přítoku předpokládáme především ve večerních a nočních hodinách. 21

Technologické parametry rekonstruované ČOV hydrotechnologické výpočty: 373 EO + cca 1 100 návštěvníků lyžařského areálu = 395 EO POZN.: informace o návštěvnosti střediska nebyly poskytnuty, početnávštěvníků byl tedy odhadnut z maximální kapacity lanovek v areálu. Množství OV Průměrný denní přítok OV - splašky (1 EO = 120 l/d): Q 24 = 395 x 150 = 59,3 m 3 /d = 2,5 m 3 /h = 0,7 l/s Průměrný denní přítok balastních vod: Q B = 0 m 3 /d Maximální denní přítok OV: Q d = k d x Q 24 = 1,5 x 59,3 =88,9 m 3 /d = 3,7m 3 /h = 1,0 l/s Maximální hodinový přítok OV: Q h = (k d x k h x Q 24 )/24 = (1,5 x 4,40 x 59,3)/24 = 16,3 m 3 /h = 4,5 l/s Max. čerpané množství OV z čerpací stanice: Q č,max = 15,0 m 3 /h = 4,2 l/s Kvalita přitékající OV Standardní koncentrace a látkové zatížení CHSK Cr 800,0 mg/l 47,40 kg/d (120 g/eo.d) BSK 5 400,0 mg/l 23,70 kg/d (60 g/eo.d) NL 366,7 mg/l 21,73 kg/d (55 g/eo.d) Nc 73,30 mg/l 4,350 kg/d (11 g/eo.d) Pc 16,70 mg/l 0,990 kg/d (2,5 g/eo.d) Seznam a objemy jímek a nádrží Název Užitný objem Aktivační nádrž 64,4 m 3 Dosazovací nádrž 8,4 m 3 Kalové nádrže celkem 48,0 m 3 Doby zdržení (zásobní doby) při Q d = 88,9 m 3 /d Název Doba zdržení Aktivace 26,1 h Technologické parametry aktivačního procesu Celkový objem aktivační linky 64,4 m 3 Provozní koncentrace kalu v aktivaci X 4,5 kg/m 3 Celková zásoba aktivovaného kalu 139,3 kg a.s. Objemové látkové zatížení aktivace B v 0,380 kg/m 3.den Zatížení kalu B x 0,082 kg/kg.den Kalový index KI 150 ml/g 22

Recirkulační poměr vratného kalu R 1 1,5 Stáří kalu Θ x 18 dnů Předpokládaná produkce přebytečného a. kalu 20,0 kg /den a.s. Dávka koagulantu pro srážení fosforu 10,9 l/d Denní produkce chemického kalu 4,75 kg/d Celková produkce směsného kalu 24,8 kg/d Celkový objem vyprodukovaného směsného kalu 2,11 m 3 /d (2,0 % sušina) Posouzení dosazovací nádrže při Q č,max = 15,0 m 3 /h = 4,2 l/s Počet dosazovacích nádrží 1 ks Objem dosazovací nádrže 13,0 m 3 Užitná plocha DN 6,25 m 2 Doba zdržení (při Q max ) 1,74 h Hydraulické zatížení plochy 1,20 m 3 /m 2.hod Zatížení plochy NL (při X = 4,5 g/l) 5,40 kg/m 2.hod Potřeba tlakového vzduchu pro aktivační nádrž Užitný objem aktivační nádrže 64,4 m 3 Hloubka vody v aktivační nádrži 4,3 m Potřeba tlakového vzduchu 147,0 m 3 /hod Typ aeračních elementů jemnobublinové (30 ks) Dmychadla (Q = min 147,0 m 3 /h, p = 35 kpa) 1 + 1 ks Popis technologie čištění: Odpadní vody budou na ČOV přiváděny ze vstupní čerpací jímky (ČS). Na nátoku do ČS budou osazeny vertikální strojní česle pro mechanické předčištění odpadních vod. Pro akumulaci nárazového přítoku na ČOV bude využita stávající podzemní jímka, která bude vystrojena aeračním systémem a dvěma čerpadly pro čerpání akumulovaných vod. Současně bude vybudován výtlak na ČOV. Přívalové vody budou do akumulační nádrže odváděny přepadem ze vstupní ČS. Původní vnitřní vystrojení ČOV bude demontováno. ČOV bude stavebně upravena tak, aby bylo dosaženo parametrů dle hydrotechnologických výpočtů (viz výše). Rekonstruovaná ČOV je navržena v systému simultánní nitrifikace a denitrifikace. Odpadní voda bude z čerpací nádrže čerpána do aktivační nádrže, která bude vystrojena jemnobublinnými aeračními elementy a míchadlem. Ve fázi nitrifikace bude v chodu aerační systém, ve fázi denitrifikace potom bude v chodu pouze míchadlo. Do aktivační nádrže bude současně dávkován Prefloc pro srážení fosforu. Odtud poteče aktivační směs (směs aktivovaného kalu a odpadní vody) do dosazovací nádrže, ve které bude vyčištěná voda oddělena od kalu procesem sedimentace. Vyčištěná voda bude odtékat přímo do cílové vodoteče. Současné vystrojení 23

dosazovacích nádrží bude demontováno a bude instalováno kompletně nové vystrojení v souladu se současnými technologickými trendy. Stávající pískový filtr bude demontován. Usazený kal bude z dosazovacích nádrží čerpán buď jako vratný zpět do aktivační nádrže, nebo jako přebytečný do kalových nádrží. V kalových nádržích bude kal zahušťován stahováním kalové vody, která bude čerpána zpět do aktivační nádrže. Zahuštěný přebytečný kal bude odvážen k likvidaci autorizovanou osobou k nakládání s odpady. Investiční náklady pro variantu č. 2 Vyčíslení jednotlivých složek: 1) Mechanické předčištění 400 000,- Kč bez DPH 2) Rekonstrukce technologie Výměna aeračního systému 120 000,- Kč bez DPH Dodávka nových dmychadel (3 ks) 210 000,- Kč bez DPH Vystrojení dosazovací nádrže (2 kpl) 160 000,- Kč bez DPH Vystrojení kalové nádrže 120 000,- Kč bez DPH Revize elektro a MaR 350 000,- Kč bez DPH Vyčerpání nádrží a čištění 100 000,- Kč bez DPH Demontážní práce 100 000,- Kč bez DPH Celkem: 1 700 000,- Kč bez DPH 3) Vystrojení akumulační jímky: Aerační systém, čerpadla, výtlak 130 000,- Kč bez DPH Rekonstrukce nádrže 150 000,- Kč bez DPH POZN. Cena za rekonstrukci a vystrojení nádrže je pouze orientační. Po zaměření nádrže a kontrole stavu bude možné cenu upřesnit. Celkem: 280 000,- Kč bez DPH Celkové investiční náklady pro variantu č. 2 1 980 000,- Kč bez DPH. Provozní náklady pro variantu č. 2 Elektrická energie - odhad: Pi = 22,4 kw Ps = 11,6 kw Odhad spotřebované el. energie: 92,8 kwh/den Průměrná cena za spotřebu el. energie činí v rámci ČR 4,50 Kč bez DPH. Odhadovaná cena za spotřebu el. energie 417,6 Kč/den, tj. 152 424 Kč bez DPH. POZN.: Údaje o příkonu stávajícího strojního vybavení ČOV nebyly poskytnuty, hodnoty instalovaného příkonu Pi a soudobého příkonu Ps jsou tedy stanoveny na základě odhadu a zkušeností. Z toho plyne, že i náklady na elektřinu jsou v tuto chvíli pouze odhadem. 24

Pracovní úvazek 0,25 (250 pracovních dní v roce) Celkové provozní náklady jsou 160,- Kč/den, tj. 40 000,- Kč bez DPH 192 424,- Kč bez DPH za rok Výhody a nevýhody varianty řešení Výhody: - Rekonstrukce a intenzifikace stávající ČOV - Zachování plošných rozměrů stávající ČOV - Nižší investiční náklady oproti první variantě - Využití stávající podzemní jímky, která současně využívána není Nevýhody: - Investiční náklady - Nutnost odstavení ČOV po dobu rekonstrukce 25

5.3. Varianta č. 3 Jímání moči přímo u menších provozoven Tato varianta představuje jímání moči u lyžařského areálu, který je v provozu pouze v zimní sezóně, a u sezónně obývané chatové oblasti. Popis řešení: Řešení spočívá v instalaci nádrže pro retenci moči AS-URINE ECO u lyžařského střediska. Nebyla poskytnuta informace o návštěvnosti lyžařského střediska. Jako výchozí hodnotu tedy uvažujeme kapacitu lanovek 1 100 osob za hodinu, tj. úvaha 1 100 návštěvníků (informace převzatá z webových stránek střediska (http://www.vlekychotoun.cz/vvvpopis.htm). Navrhujeme separovat moč pouze z pánských toalet z pisoárů. Na základě této úvahy lze výpočtem předběžně stanovit produkci moči na 485,3 m 3 /rok, což činí při uvažovaném provozu střediska 150 dní v roce (prosinec až duben) 3,2 m 3 /den. I zde navrhujeme osazení nádrže AS-URINE ECO 32,8 ER S, jejíž užitný objem je 29,48 m 3. Četnost vyvážení a likvidace moči předběžně stanovujeme v intervalu 7 až 10 dní. Separace moči je vhodná v těch provozech, ve kterých se vyskytují pouze krátkodobí návštěvníci. V těchto případech se očekává nestandardní složení splašků s výrazným přebytkem moči, která má za následek příliš vysoké koncentrace amoniakálního znečištění. Takové koncentrace výrazně zatěžují biologické ČOV a negativně ovlivňují jejich účinnost. Separace moči tedy s primárně slouží ke snížení zatížení ČOV amoniakálním znečištěním. Pro stanovení velikosti nádrže je nutné upřesnit počet návštěvníků lyžařského areálu denně a počet dní v roce, ve kterých je areál v provozu. Po upřesnění zadání bude možné přesně stanovit potřebný objem nádrže a případně navrhnout atypické řešení mimo standardní řadu výrobků AS- URINE ECO. 26

Investiční náklady pro variantu č. 3 Cena nádrže AS-URINE ECO 32,8 ER S 180 000,- Kč bez DPH Investiční náklady pro variantu č. 3 360 000,- Kč bez DPH. POZN.: Cenu za stavební práce je schopen určit dodavatel stavební části. V tuto chvíli není možné stanovit přesnou cenu, tudíž investiční náklady NEOBSAHUJÍ náklady na stavební část. Provozní náklady pro variantu č. 3 Průměrná cena za likvidaci 1 m 3 moči 80,- Kč/m 3, tj. 2 360,- Kč bez DPH Cena dopravy za 1 km 30,- Kč/km, tj. 450,- Kč bez DPH Manipulační poplatek (15 minut) 450,- Kč/15 min, tj. 2 700,- Kč bez DPH Celkem 5 510,- Kč bez DPH/vývoz nádrže Celkem za rok (cca 16x vývoz) 88 160,- Kč bez DPH. Cena za likvidaci a odvoz moči byla konzultována s VHS Benešov, pobočka Jílové u Prahy. K dispozici jsou vozy o užitném objemu 10 m 3, tudíž na vyvezení jímky se vůz otočí 3x. Manipulační poplatek a cena za dopravu jsou tedy násobeny 3x. Pracovník 0,1 úvazek (250 pracovních dní) 60,- Kč bez DPH, tj. cca 15 000,- Kč bez DPH/rok POZN.: Zde se nepředpokládá každodenní přítomnost obsluhy. Je potřeba pouze kontrolovat stav naplnění nádrže a případně asistovat při vyvážení jímky. Celkové provozní náklady jsou 103 160,- Kč bez DPH za rok. Výhody a nevýhody varianty řešení Výhody: - snížení zatížení ČOV amoniakálním znečištěním - časově nenáročný zásah Nevýhody: - nakládání s močí - nutnost zajištění pravidelného odvozu a likvidace moči - provozní náklady 27

6. Shrnutí Varianta: 1. Rekonstrukce ČOV, včetně dostavby další linky 2. Celková rekonstrukce ČOV 3. Jímání moči přímo u menších provozoven Provozní Investiční náklady náklady (mil. Kč bez DPH) (Kč bez DPH) 2 800 000,-Kč 205 564,- Kč 1 980 000,- Kč 192 424,- Kč 360 000,-Kč + stavební práce 103 160,- Kč Výhody/nevýhody Rekonstrukce a intenzifikace stávající ČOV / vysoké investiční náklady, zábor další lochy Rekonstrukce a intenzifikace stávající ČOV, zachování plošných rozměrů stávající ČOV, nižší investiční náklady oproti první variantě, využití stávající podzemní jímky, která současně využívána není / investiční náklady, nutnost odstavení ČOV po dobu rekonstrukce snížení zatížení ČOV amoniakálním znečištěním, časově nenáročný zásah / nakládání s močí, nutnost zajištění pravidelného odvozu a likvidace moči, provozní náklady 7. Závěr Na základě posudku doporučujeme variantu č. 2. v kombinaci s variantou č. 3. Stavba nové linky je stavebně a investičně náročná a navíc by došlo k záboru další plochy. Také je reálně možné, že by ve slabších obdobích bylo nutné třetí linku dotovat, příp. odstavit, kvůli nedostatku zatížení. Hydrotechnologické výpočty prokázaly, že lze stávající objekt zrekonstruovat, aniž by byly rozšiřovány půdorysné rozměry ČOV. Rekonstrukce stávajícího objektu a jeho přestavba dle návrhu (viz varianta č. 2) jsou z investičního hlediska výhodnější. Navíc je zde velmi výhodná možnost akumulace přívalových množství odpadních vod. Tato možnost při zbudování nové linky (varianta č. 1) ztrácí smysl. Částečná separace moči u lyžařského střediska bude mít podíl na snížení znečištění amoniakálním dusíkem a tím bude dosaženo optimálního zatížení ČOV a dosažení požadované účinnosti čištění odpadních vod. Brno, červenec 2016 28