Lehký styl v historickém hávu

Lehký styl v historickém hávu Vysoká úroveň kvality a architektonického designu jsou výsledkem několikaleté finančně i organizačně náročné rekonstrukce České národní budovy v New Yorku, která byla slavnostně otevřena koncem října. připravila: Daniela Rígrová / obrazová dokumentace: Pavel Semerák 24 25

1 2 Vobnoveném objektu Národní budovy, která byla na newyorském Manhattanu postavena v letech 1895 1897 z dobrovolných sbírek českých emigrantů, získala Česká republika reprezentativní prostory generálního konzulátu právě v době, kdy se připravuje na předsednictví Evropské unie. Břemeno investice za celkovou rekonstrukci, jejíž posunutý začátek byl naplánován na březen 2003, totiž převzalo ministerstvo zahraničních věcí. Propojení krajanských aktivit s působením české vlády ve Spojených státech se odráží i ve skutečnosti, že v budově našlo své sídlo také České centrum. Dřívější útočiště emigrantů, jimž připomínalo domov a tradice, je dnes určeno především k tomu, aby v USA prezentovalo českou zemi a její kulturu. Komplikované znovuzrození Přes sto let budovu vlastnila instituce zastřešující kulturní a sportovní organizace Čechů v New Yorku Bohemia Benevolent & Literary Association (BBLA). Zchátralý objekt, který musel být roku 1986 z bezpečnostních důvodů uzavřen, byl předán v roce 2001 novému vlastníkovi českému státu za symbolický jeden dolar. Ideový námět rekonstrukce budovy připravil již počátkem 90. let bývalý prezident BBLA Jan Hird Pokorný. Spolkům se však podařilo zajistit peníze pouze na opravu fasády. V roce 1994 byla budova vyhlášena památkou města New York. Již tehdy se jednalo o odkoupení budovy českým státem. Náklady na rekonstrukci byly v té době vyčísleny zhruba na 360 milionů korun. Krajané požadovali, aby mohli od prosince 2002 využívat třetí patro pro své aktivity a aby celá rekonstrukce skončila s rokem 2003. Hned zpočátku však nastaly komplikace a průtahy se zněním smlouvy, kterou navíc musel schválit vrchní soud státu New York. Podle ní má BBLA právo užívat po dobu 396 let třetí podlaží rovněž za symbolickou cenu jednoho dolaru ročně a na určitý počet dní v roce je jí k dispozici také velký sál. Rekonstrukce na etapy Práce probíhaly v pěti vzájemně se překrývajících etapách. Jednalo se o veřejnou zakázku, která musela být zadána v souladu s platnými zákony proto bylo na každou z etap vypsáno zvláštní výběrové řízení. Zjednodušeně lze rekonstrukci rozdělit do tří nejzásadnějších fází. V první z nich probíhala obnova fasády, výstavba nového komunikačního a instalačního jádra s únikovými schodišti, výtahy a toaletami. Sem lze zahrnout i realizaci technologického vybavení budovy a střešní terasy. 1 Noční fasáda České národní budovy 2 Vstupní hala 3 Chodba v přízemí Během let 2004 a 2005 se renovovaly interiéry sálu, knihovny a kanceláří třetího podlaží, které bylo nutné dokončit pro potřeby krajanské organizace BBLA, jak bylo dohodnuto v podmínkách převodu budovy do vlastnictví České republiky. Roku 2005 převzali krajané toto jediné dokončené podlaží. Třetí fáze pak probíhala od roku 2006 do roku 2008 a představovala rekonstrukci zbývajících čtyř nadzemních podlaží a suterénu. Týkala se především kinosálu, společenského sálu, galerie a reprezentativních prostor pro potřeby generálního konzulátu a Českého centra. Autorem první a druhé fáze je newyorský architekt českého původu Martin Holub. Třetí fázi navrhli pražští architekti z Atelieru P60 a Atelieru M1 architekti: Milan Kvíz, Pavel Joba, Jan Hájek a Jakub Havlas. Mezi české dodavatele atypického mobiliáře patří mezi jinými interiérové studio Lachman Interier Design. Pátá etapa rekonstrukce v tuto chvíli ještě stále čeká na dokončení. Její náplní bude realizace restaurace a přiléhající kuchyně v přízemí. Ministerstvo zahraničí hledá provozovatele již od roku 2005. Byla vypsána dvě kola výběrových řízení, ale žádné z nich nepřineslo jasné řešení. Restaurace by měla sloužit jako reprezentativní ukázka české moderní kuchyně. 3 26 27

Pro tento grafický design vytvořilo Studio Najbrt vlastní nový typ písma, který vychází z historického nápisu v průčelí budovy. Plochá střecha objektu získala po kompletní rekonstrukci terasu s moderním barem v podobě lesklého kovového kontejneru, doplněného kovovým zahradním nábytkem a protislunečními plachtami. Posezení oživují vzrostlé stromy a keře v mobilních kontejnerech. 4 5 Ballroom v plné kráse Nejpůvodnější částí stavby je víceúčelový secesní sál o rozloze 290 m 2, který se nachází na úrovni čtvrtého a pátého podlaží. Na stěnách a stropech byla obnovena štuková výzdoba, takže interiér sálu byl nyní uveden zhruba do takové podoby, jakou měl před 110 lety. Nad portálem jeviště zůstal také odkaz zakládajících generací v podobě nápisu Národ sobě. Ozdobou sálu je i replika původní malované opony a lustry z českého křišťálu, vyrobené firmou Preciosa. Galerie sálu je zavěšena do konstrukce střechy na litinových táhlech, která jsou zdobena sádrovými hlavicemi. Nakonec zvítězila tato koncepce nad návrhem, aby sál zůstal zachován v syrovém stavu se zdmi otlučenými na cihlu. Souhra geometrie a materiálů Původní budova postavená v novorenesančním stylu podle plánů německého architekta Williama C. Frohena si ponechala svou vnější tvář. Vnitřek objektu se však, až na výjimku společenského sálu, zcela proměnil. Do uvolněných dispozic konstrukce projektanti umístili množství různorodých prostorů, částečně otevřených pro veřejnost, částečně s přísným bezpečnostním režimem (především konzulát). Historické členění budovy nahradila lehkost a volnost moderního interiéru. Barevně i tvarově abstrahované prostorové bloky jsou ozvláštněny výraznými transparentními stavebními prvky. Designérský koncept charakterizuje Pavel Joba z Atelieru M1 architekti: U všech nově navržených částí budovy jsme se snažili o tvarovou a výrazovou nadčasovost, jednoduchá, geometricky jednoznačná řešení. Tvary prostorů i prvků vycházejí z geometrických těles, obdélníků kruhů a oválů, základní barvou je bílá, s akcenty v elementárních barvách. Podlahy společenských prostorů jsou přírodní z dubu a travertinu. Vstupní hala v přízemí působí jako bílý hranol. Na ni navazuje foyer kina, tvořený z jedné strany skládací posuvnou stěnou šatny, která je dokončena makassarovou dýhou ve vysokém lesku. Z druhé strany je hala oddělena skleněnou příčkou od budoucí restaurace. Reprezentativní vstupní prostor ozvláštňuje žlutý obloukový masiv recepčního pultu a červená spirála vřetenového schodiště, které vede do galerie ve druhém podlaží. Nosnou konstrukci schodiště tvoří ohýbané ocelové plechy, svařované namístě. Zábradlí z kaleného skla je kotveno nerez terči do schodnice, stupně jsou potaženy gumou. Kinosál s kapacitou 60 míst je vybaven špičkovou audiovizuální technikou v kvalitě THX. Klubový charakter mu dodávají měkké materiály koženého čalounění, koberec na podlaze a perforované dřevěné obložení. Druhé nadzemní podlaží obsahuje knihovnu, čítárnu a kancelář Českého centra, která je navržena jako otevřený halový prostor, v jehož středu se nachází výstavní síň s velkým stropním světlíkem. Galerie disponuje audiovizuální technikou, aby v ní mohly probíhat jak klasické výstavy, tak i multimediální instalace. Ve stejném patře se nacházejí kanceláře konzulátu a také v nich se uplatňuje kombinace bílých stropů, stěn i vestavěného nábytku, oživená barevnou kaučukovou podlahou a akcenty v mobiliáři. Moderní vnitřní interiér je sjednocen souborem typograficky zpracovaných citátů z českých textů. Tento motiv je aplikován na stěnách a svým obsahem se vztahuje k poslání jednotlivých prostorů. 4 Vřetenové schodiště u šatny 5 Salon na galerii Velkého sálu 6 Knihovna a kanceláře Českého centra 6 28 29

Česká 7 přehodnoceno a společnost PSJ založila v New Yorku vlastní stavební firmu s možností vybírat jednotlivé subdodávky. S prodlužováním rekonstrukce úměrně rostly i její náklady. V závěru dosáhly částky téměř tří čtvrtin miliardy korun. Tím se stavba stala největší zahraniční developerskou investicí České republiky. Ocenění pro investora Společnost Friends of the Upper East Side ohodnotila v roce 2006 podíl Ministerstva zahraničních věcí ČR na záchraně Národní budovy udělením ceny za zásluhy o zachování historického dědictví New Yorku-Upper East Side. Bezprostředním důvodem k tomuto uznání byla rekonstrukce fasády Národní budovy, především zachování původních prvků, renovace okenních výplní a nahrazení výkladců jejich přesnými replikami. Práce na obnově fasády byly částečně provedeny v roce 1995 a dokončeny pak v roce 2005. Ocenění vedle MZV ČR převzala také architektonická kancelář Jana Hirda Pokorného, která se podílela na předchozí renovaci fasády v roce 1995, projektant I. etapy pozdější rekonstrukce Martin Holub a firma Nabytek Evropa, která dodala repliky historických oken a výkladců, vyrobených v České republice. www.mharchitects.com Martin Holub (*1938 v Praze) 1962 absolvoval ČVUT v Praze 1966 absolvoval AVU, Praha 1962 1967 Konstruktiva, Praha 1967 1968 Greater London Council, Londýn, Velká Británie 1968 1969 Richard Seifert & Partners, Londýn, Velká Británie 1970 1971 Kahn & Jacobs Architects, New York, USA (Senior Project Designer) od r. 1971 ředitel společnosti Martin Holub Architects & Planners, New York, USA od r. 1990 otevřena česká pobočka ARA-Praha/ New York www.atelierm1.cz Sál je možné oddělit pomocí posuvné stěny dlouhé 13 m a vytvořit tak samostatný salon (85 m 2) pro menší společenské akce. Prostor je propojen s barem. Dřevěná vlysová podlaha z dubu v kombinaci s ořechem, jež byla dovezena z Vysočiny, dotváří dobový vzhled sálu a salonu. 7 Galerie v prvním poschodí 8 Kinosál 8 Atelier M1 architekti Architektonická kancelář Atelier M1 architekti byla založena v roce 2000 v Praze. Tým sestává ze 7 10 architektů a inženýrů v závislosti na skladbě zakázek. Na projektech pak spolupracuje s řadou specialistů, vybíraných podle povahy řešené zakázky. U všech projektů bez rozdílu velikosti uplatňuje zásady jednoduchosti, vnitřní logiky a řádu, trvanlivosti (fyzické i morální), cenové přiměřenosti a individuálního přístupu ke každému projektu. (Ing. arch. Jan Hájek, Ing. arch. Jakub Havlas, Mgr. akad. arch. Pavel Joba Projektoví partneři: Ing. arch. Milan Kvíz, Ing. Pavel Brázda) Mnoho důvodů k prodlevě Komplikované politické poměry po volbách v roce 2006, spory o koncepci provozu plánované restaurace, odpor části krajanské komunity k symbolickému prodeji budovy českému státu a v neposlední řadě i havárie v sousedním domě to vše způsobilo několikaleté průtahy rekonstrukce centra české kultury a vlastenectví ve Spojených státech. Komplikace přinášelo i časté střídání odpovědných osob. Značný čas si vyžádalo také výběrové řízení na generálního dodavatele stavby, jímž se v několika fázích stala jihlavská akciová společnost PSJ. Také nejednoduchá newyorská stavebně-právní agenda dostala celý proces rekonstrukce do skluzu: stavební povolení se zde vydává pouze firmám registrovaným ve Spojených státech. Projekty těch etap, které řešily české architektonické kanceláře, musely být přepracovány pro místní normy newyorským architektem. I provedení stavebních prací bylo po nepříznivých zkušenostech 30 31

Česká Česká národní budova, New York, USA Celková užitná plocha: cca 4180 m 2 Rekonstruovaná plocha: celkem 3394 m 2 Obestavěný prostor: 21 120 m 3 Zastavěná plocha: 693 m 2 Architekt I. a II. fáze: Martin Holub Architects & Planners (NY) Konstrukční projekt I. a II. fáze: Wayman C. Wing Consulting Engineers (NY) Projekt technologií I. a II. fáze: D Antonio Consulting Engineer (NY) Architekt III. fáze: Ing. arch. Milan Kvíz, Atelier M1 architekti (Ing. arch. Jan Hájek, Ing. arch. Jakub Havlas, akad. arch. Pavel Joba) Autorizující architekt pro III. fáze: RAND Associates (NY) Konstrukční projekt III. fáze: EPM LPP (NY) Projekt technologií III. fáze: GuthDeConzo Engeneering (NY) Grafický design a logo budovy: Studio Najbrt Praha Investor: Ministerstvo zahraničních věcí ČR Technický dozor investora: Ing. Pavel Semerák a Ing. David Olša Hlavní dodavatel: PSJ Realizace: březen 2003 září 2008 Náklady: 730 298 000 korun 32 33