VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY, v.v.i. Drnovská 57, 161 1 Praha 6 - Ruzyně PROVÁDĚCÍ KODEX SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE KE SNIŽUJÍCÍM TECHNOLOGIÍM PRO PŘEDCHÁZENÍ A OMEZOVÁNÍ EMISÍ AMONIAKU
Listopad, 28 2
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i., 28 ISBN 978-8-86884-43-1 3
OBSAH 1. Předmluva...6 2. Úvod...6 3. Správná zemědělská praxe...1 4. Postupy a techniky pro aplikaci exkrementů...1 4.1. Techniky a postupy kategorie 1...11 4.2. Techniky a postupy kategorie 2...14 4.3. Techniky a postupy kategorie 3...15 5. Techniky pro skladování exkrementů...16 5.1. Techniky a postupy kategorie 1...17 5.2. Techniky a postupy kategorie 2...17 6. Ustájení hospodářských zvířat...18 6.1. Systémy ustájení pro dojnice a masný skot...19 6.1.1. Techniky a postupy kategorie 1...19 6.1.2. Techniky a postupy kategorie 2...21 6.1.3. Techniky a postupy kategorie 3...21 6.2. Systémy ustájení pro prasata...22 6.2.1. Obecná opatření pro stáje chovu prasat...22 6.2.2. Techniky a postupy kategorie 1...23 6.2.3. Techniky a postupy kategorie 2...24 6.2.4 Systémy ustájení pro předvýkrmová a výkrmová prasata...24 6.2.5. Systémy ustájení pro rodící a kojící prasnice (včetně selat)...26 6.2.6. Systémy ustájení pro zapuštěné a březí prasnice...27 6.2.7. Systémy ustájení pro odstavená selata...28 6.3. Systémy ustájení pro drůbež...29 6.3.1. Systémy ustájení pro nosnice...29 6.3.1.1. Techniky a postupy kategorie 1...29 6.3.1.2. Techniky a postupy kategorie 2...31 6.3.2. Systémy ustájení pro kuřecí brojlery...31 6.3.2.1. Techniky a postupy kategorie 1...31 6.3.2.2. Techniky a postupy kategorie 2...31 6.3.3. Systémy ustájení pro krůty a kachny...32 7. Krmné strategie a ostatní opatření...33 7.1. Krmná opatření ve výkrmu prasat...33 7.2. Krmná opatření ve výkrmu drůbeže...34 7.3. Krmná opatření v chovech skotu...35 7.4. Další opatření...35 7.4.1. Pastva...36 7.4.2. Zpracování exkrementů...36 7.4.3. Nezemědělské využití exkrementů...36 7.4.4. Krmná aditiva a aditiva pro ošetření exkrementů...37 8. Nezemědělské stacionární zdroje...37...37 8.1. Obecná opatření pro snižování emisí amoniaku...37 8.2. Opatření specifická pro jednotlivé sektory...38 8.3. Produkce anorganických dusíkatých hnojiv, močovina a amoniak...39 4
5
1. Předmluva Dne 1. prosince 1999 byl podepsán v Goteborgu Protokol ke snížení acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu s cílem snížit emise čtyř znečišťujících látek síry, oxidů dusíku, těkavých organických látek (VOC) a amoniaku. Rovněž byly přijaty cíle pro snížení těchto emisí k roku 21. Oproti roku 199 by mělo na základě přijatých opatření dojít ke snížení celkových emisí amoniaku o 2% v roce 21. Amoniak je emitován zejména ze zemědělství z chovů hospodářských zvířat, ze skladování statkových hnojiv a jejich aplikace na zemědělskou půdu a z používání anorganických hnojiv pro hnojení zemědělských plodin. Protokol obsahuje závazná snižujících opatření, která se účastněné země včetně České republiky zavázaly plnit. Jedním ze závazků je vydat a rozšířit poradenský Kodex správné zemědělské praxe. Tato publikace splňuje výše uvedený požadavek, je sestavena na základě nejnovějšího dokumentu ECE/EB.AIR/WG.5/27/13, který byl uveřejněn dne 16.7.27 Expertní skupinou pro snižování emisí amoniaku (Expert Group on Ammonia Abatement). Obsahem této publikace jsou nejaktuálnější opatření pro snižování emisí amoniaku ze stájového prostředí chovů skotu, drůbeže a prasat, ze skladování exkrementů a jejich aplikace do půdy. Ačkoliv některá opatření mají pouze informativní charakter a jsou uváděna bez číselného vyjádření konkrétního snižujícího účinku, je potřeba se těmito obecnými doporučeními rovněž řídit. Opatření pro snižování emisí amoniaku a tím plnění závazků plynoucích z Goteborgskeho protokolu byla v České republice do praxe implementována prostřednictvím NV 353/22 Sb., resp. NV 615/26 Sb. k zákonu č. 86/22 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů a prostřednictvím zákona č. 76/22 Sb. o integrované prevenci ve znění pozdějších předpisů. Praktické zkušenosti získané při tvorbě a schvalování Plánů zásad správné zemědělské praxe nebo Integrovaných povolení v České republice přenesly celou řadu nových podnětů. Současně jsou kritizovány nejasnosti zejména při zavádění snižujících technologií v chovech skotu, ale je nutné pochopit, že ověřování snižujících účinků vybraných technologií je dlouhodobá záležitost a než se ověřovaná technologie dostane do seznamu snižujících technologií je potřebné dosáhnout mezinárodního konsensu a výsledky musí být přijatelné pro většinu zainteresovaných stran. 2. Úvod 1. Článek 3, odstavec 8 b) Protokolu o snížení acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 vyžaduje od každé zúčastněné strany používat, tam kde je to považováno za přiměřené, nejlepší dostupné techniky () pro předcházení a omezování emisí amoniaku, tak jak je uvedeno v prováděcím dokumentu V (EB.AIR/1999/2, část V) přijatého výkonným orgánem na jeho 17. zasedání (rozhodnutí 1999/1) a taktéž v jeho novelizacích. V souladu s pracovním plánem pro rok 27 (ECE/EB.AIR/26/11, položka 1.8), schváleným výkonným orgánem na jeho 24. zasedání (ECE/EB.AIR/87, odstavec 72) aktualizovala Expertní skupina pro snižování emisí amoniaku Prováděcí dokument ke snižujícím technologiím pro předcházení a omezování emisí amoniaku, za účelem doplnění textu. 6
2. Účelem tohoto dokumentu je zúčastněným stranám v rámci dohody předložit návod (příručku) pro určení postupů a technologií pro omezování emisí amoniaku (NH3) ze zemědělských a ostatních stacionárních zdrojů znečišťování tak, aby plnily požadavky plynoucí z Protokolu. 3. To je založeno na informacích o postupech a technologiích pro snížení emisí amoniaku, jejich výkonnosti a nákladech, uvedených v oficiálních dokumentech Výkonného orgánu a jím podřízených orgánech. 4. Dokument se týká omezování emisí amoniaku produkovaných zemědělskými a nezemědělskými stacionárními zdroji. Zemědělství je hlavním zdrojem amoniaku, který se vytváří z exkrementů hospodářských zvířat ustájených ve stájovém prostředí, dále z exkrementů při jejich skladování, zpracování a aplikace na půdu a z exkrementů hospodářských zvířat na pastvě. Emise rovněž pocházejí z anorganických dusíkatých hnojiv při jejich aplikaci na půdu. Emise by mohly být sníženy prostřednictvím snižujících opatření ve všech výše uvedených oblastech, stejně tak ale i přizpůsobením výživy zvířat, která má za následek snížení obsahu dusíku vylučovaného v exkrementech, který je následně zdrojem pro tvorbu amoniaku. 5. Snižování emisí amoniaku ze zemědělství se výrazně liší od snižování emisí z ostatních průmyslových činností, neboť je na rozdíl od technických procesů provázeno mnohými těžkostmi spojenými s ovlivněním biologických procesů. Emise amoniaku ve značné míře závisí na druhu hospodářských zvířat, na typu půdy, klimatických podmínkách. Tyto faktory se v rámci působnosti Ekonomické komise pro Evropu při OSN (UNECE) výrazně liší. Zatímco některé technologie uvedené v tomto dokumentu jsou již v některých státech zavedeny v komerčních provozech, jejich účinnost z velké části doposud nebyla na farmách vyhodnocena. V důsledku toho je účinnost každé technologie pro snížení emisí amoniaku spojena s určitým stupněm nejistoty a variability. Hodnoty použité v tomto dokumentu by proto měly být považovány pouze za orientační. 6. Mnohé technologie s možným snižujícím potenciálem je možné na základě úrovně v současnosti dostupných znalostí a využitelnosti zařadit do určité skupiny. Technologie uvedené v tomto dokumentu jsou rozčleněny do tří skupin. a) Technologie kategorie 1: Tyto technologie jsou vědecky ověřeny a jsou považovány za prakticky využitelné. Rovněž je možné doložit mnoho kvantitativních hodnot o jejich snižujícím účinku alespoň v experimentálním měřítku. b) Technologie kategorie 2: Tyto technologie skýtají jistý snižující potenciál, ale vědecké ověření jejich účinnosti je v současné době nedostatečné. U těchto technologií může být vždy obtížné kvantifikovat jejich snižující účinek na emise amoniaku, ale to neznamená, že nemohou být využity jako součást určité snižující strategie, v závislosti na místních podmínkách. c) Technologie kategorie 3: Tyto technologie se ukázaly jako neúčinné nebo jsou s největší pravděpodobností pro praktické využití nepoužitelné. 7
7. Byl rovněž připraven samostatný dokument v rámci Směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) ke snížení výskytu znečišťujících emisí z velkochovů prasat a drůbeže. Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro intenzivní chovy prasat a drůbeže je k dispozici na http://eippcb.jrc.es/pages/fabout.htm (v anglickém jazyce) a na www.ippc.cz (v českém jazyce). 8. Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách se zabývá emisemi do ovzduší, vody a půdy a rovněž i širokou škálou dalších faktorů, jako např. využití krmiv, vody a energií, s cílem minimalizace produkce odpadů a nákladů u jednotlivých technologií. Nicméně, emise amoniaku hrají klíčovou roli při hodnocení nejlepších dostupných technik () u většiny technologií. 9. V tomto dokumentu (Kodexu zásad správné zemědělské praxe) jsou snižující metody a postupy hodnoceny pouze z hlediska jejich potenciálu ke snížení emisí amoniaku. Z těchto důvodů technologie zařazené do kategorie 1 nemusí splňovat požadavky na nejlepší dostupné techniky () pro účely integrované prevence (IPPC). Pokud jsou splněny požadavky z hlediska IPPC, pak em mohou být technologie zařazené maximálně do kategorie 2 uvedené v tomto dokumentu. Technologie kategorie 3 nemohou být. Odkazy na a BREF jsou uvedeny proto, aby tento dokument byl stručný a výstižný a rovněž zajišťoval propojenost s IPPC. 1. Možnosti pro snížení emisí amoniaku v různých stádiích produkce a nakládání se zvířecími exkrementy jsou vzájemně propojené, ale účinky kombinace jednotlivých snižujících opatření nelze jednoduše sečíst ve smyslu vyčíslení celkové redukce emisí. Snižování emisí z aplikace exkrementů na půdu je obzvlášť důležité, neboť obecně vzato tyto emise jsou významnou složkou celkových emisí z chovů hospodářských zvířat. Aplikace exkrementů na půdu představuje poslední fázi při manipulaci s nimi. Bez využití správné snižující technologie v této fázi může být ztracen snižující efekt dosažený během ustájení zvířat a při skladovaní exkrementů. 11. Kvůli této vzájemné propojenosti, by účastnické strany měly vytvořit svoji vlastní strategii modelových postupů s využitím technologií uvedených v tomto dokumentu k vývoji strategie pro snížení emisí amoniaku vedoucí ke splnění svých národních emisních cílů. 12. Náklady na zavedení snižujících technologií se liší stát od státu. Pro vyčíslení nákladů spojených s konkrétní snižující technologií je nutná důkladná znalost současných faremních postupů. Tento výpočet bude obsahovat hodnocení všech nákladů a finančních přínosů každého opatření. Kapitálové náklady budou vyžadovat amortizaci ve výši 4% podle standardní sazby UNECE a musí být propočítány odděleně od ročních provozních nákladů. 13. Je potřeba upozornit, že z ekonomického hlediska mohou být některé snižující technologie efektivnější na velkých farmách než na farmách malých. Toto se týká zejména případů, kdy na pořízení snižující techniky je potřeba zajistit dostatečný kapitál, např. na nákup nízkoemisního aplikátoru kejdy. Na malých farmách, kde nejsou k dispozici dostatečné lidské zdroje a technika, lze pro okamžité zapravení kejdy do půdy využít dodavatele služeb, který tyto operace zajistí. Z těchto důvodů existuje možnost zapravení kejdy během 12 hodin po její aplikaci, což může být na malých farmách dosažitelné i bez zvýšených nákladů. (V BREF je uveden odlišný pohled na to, zda-li je em zapravení kejdy během 12 nebo 24 hodin. Proto zapravení kejdy po její aplikaci na pole během 24 hodin je pravděpodobnější na malých farmách). 8
14. Mnohá opatření mohou způsobovat kapitálové a ročních provozní náklady (viz. tab. 1) Tab. 1 a) kapitálové náklady (kapitálové výdaje (CAPEX)) Kritérium Kapitál na vázané (fixní) vybavení nebo mechanizaci Poznámka Vázané (fixní) vybavení zahrnuje budovy, přestavbu budov, zásobníky na skladování krmiva nebo zásobníky na exkrementy. Mechanizace zahrnuje dopravníky krmiv, zařízení pro zpracování exkrementů a mechanizaci pro jejich zapravení Pracovní náklady na Využití smluvních vztahů, jsou li dostupné. Pokud jsou pro zavádění zavedení (instalaci) nebo instalaci využíváni zaměstnanci farmy, měli by být oceňování běžnou hodinovou sazbou. Vstup provozovatele farmy by měl být oceněn jako cena nevyužité příležitosti (opportunity cost). Dotace Odečet hodnoty finančních dotací, dostupných pro farmáře CAPEX (nový) představuje investiční náklady do nových staveb, na rozdíl od CAPEX který představuje investice na přestavbu nebo renovaci budov. (zdokonalení), b) roční náklady (provozní výdaje (OPEX)): roční náklady spojené se zavedením snižující techniky Kritérium Roční kapitálové náklady musí být kalkulovány po celou dobu investice Je třeba počítat s opravami spojenými s investicí Změny v pracovních nákladech Náklady na paliva a energie Změny v chovu hospodářských zvířat Úspora nákladů a přínosy Poznámka Využití standardního vzorce 1). Doba bude záviset na ekonomické životnosti. U přestaveb je třeba vzít do úvahy zbývající životnost původní stavby. Určité procento kapitálových výdajů. Další přidané hodiny x náklady na jednu hodinu Je třeba vzít do úvahy další energetické požadavky Změny v krmení nebo ustájení mohou ovlivnit výkonnost zvířat s dopadem na náklady V určitých případech vyústí zavádění nových technik a postupů v úsporách nákladů. Tyto by měly být brány v úvahu pouze tehdy, pokud jsou přímo spojeny se zavedeným opatřením. Úspory za nezaplacené pokuty by měly být vyloučeny z kalkulací přínosů. 1) Vzorec pro výpočet ročních kapitálových nákladů C x r.(1+r)n / ((1+r)n-1) C pořizovací náklady r..procentické zúročení nákladů / 1 (,4 viz. odstavec 12) n..roky amortizování 9
15. Všude tam, kde je to možné, snižující techniky uvedené v tomto dokumentu jsou jasně definovány a hodnoceny oproti referenční nebo nesnižující technice. Referenční technika, oproti které se vypočítává snížení emisí, je definována na začátku každé kapitoly. Ve většině případů referenční technika představuje postup nebo technické provedení v současnosti běžně využívané na komerčních farmách. 16. Tento dokument odráží stav poznání a zkušeností se snižováním emisí amoniaku do roku 26. Bude potřeba jej pravidelně nepřetržitě aktualizovat v závislosti na nových poznatcích, např. po ověření nových nízkoemisních způsobů ustájení skotu a prasat, stejně tak i v oblasti nových strategií krmení všech kategorií hospodářských zvířat. 3. Správná zemědělská praxe 17. Koncept správné zemědělské praxe má za cíl identifikovat takové postupy ke snížení emisí amoniaku, které chrání životní prostředí při vynaložení co nejnižších nákladů. Do těchto postupů mohou být zahrnuty nejlevnější a nejúspornější opatření jako je přimíchání příslušných bílkovin do krmení hospodářských zvířat tak, aby byly uspokojeny jejich potřeby, pravidelné čištění a úklid míst, kde jsou zvířata chována nebo správné načasovaní aplikace exkrementů na zemědělskou půdu v období, kdy rostliny přijímají maximální množství živin. Tato opatření rovněž mohou zahrnovat i náročnější postupy, jako je např. využití techniky pro nízkoemisní aplikaci a skladování exkrementů, ustájení zvířat nebo další, níže uvedené techniky. 18. Ačkoliv některá opatření se mohou jevit jako nejhospodárnější způsob, který nevyžaduje vynaložení vysokých nákladů na snižování emisí amoniaku, kvůli širokému rozsahu jeho využití v zemědělské praxe může být velice obtížné vyčíslit jeho účinnost a spojené náklady. Z toho důvodu není možné takový postup jednoduše porovnat s nejhorší nebo běžně využívanou variantou. 19. Správná zemědělské praxe má za cíl dosáhnout kompromisu mezi ochranou životního prostředí a hospodařením za ekonomicky přijatelných podmínek. Tento kompromis se liší stát od státu a je závislý na odlišných ekonomických, environmentálních a faremně strukturálních podmínkách. Jakékoliv zákonem dané požadavky vyžadující plnění výše uvedených doporučení se proto nezbytně budou v každé zemi odlišovat. 4. Postupy a techniky pro aplikaci exkrementů 2. Referenční technika. Referenční technologický postup pro aplikaci exkrementů je definován jako emise amoniaku vznikající při velkoplošné aplikaci neošetřené kejdy nebo chlévského hnoje či jiných exkrementů na povrch půdy bez následného rychlého zapravení do půdy. V případě kejdy se to týká cisterny vybavené vyprazdňovací tryskou a rozstřikovacím kotoučem. Emise amoniaku z kejdy aplikované pomocí závlahového systému sice nebyly podrobně studovány, ale předpokládá se, že by mohly být stejně významné jako u referenčního systému. V případě chlévského hnoje, podestýlek, trusu apod. je referenčním 1
postupem jeho aplikace na půdu bez jeho následného zapravení po dobu delší než jeden týden. Produkované emise z exkrementů se budou lišit v závislosti na jejich složení, převládajících klimatických a půdních podmínkách. Účinnost snižujících opatření oproti referenčnímu postupu se bude rovněž lišit v závislosti na zmíněných podmínkách, proto uvedené údaje a hodnoty by měly být brány pouze jako orientační, indikativní. 21. Snížení emisí amoniaku může být příčinou nárůstu množství dusíku využitelného pěstovanými plodinami v rostlinné výrobě, proto by měly být přizpůsobeny i dávky minerálních dusíkatých hnojiv. Některé postupy mohou dočasně snížit výnos plodin (zejména travin) z důvodu mechanického poškození. Existuje rovněž možnost zvýšení úniků dusíku jinými cestami, např. únik nitrátů, nitrifikace nebo denitrifikace, přičemž poslední dva zmíněné procesy jsou příčinou vyšších emisí oxidu dusného (N2O). 4.1. Techniky a postupy kategorie 1 22. Techniky kategorie 1 zahrnují mechanizaci pro snížení plochy povrchu na který je kejda aplikována, včetně mechanizace pro podpovrchovou aplikaci exkrementů během zapravování do půdy. Postupy začleněné do této kategorie jsou: a) pásová aplikace kejdy vlečenými hadicemi b) pásová aplikace kejdy vlečenou botkou c) injektáž kejdy otevřená štěrbina d) injektáž kejdy uzavřená štěrbina e) zapravení plošně aplikovaných exkrementů (kejdy, chlévského hnoje, podestýlek apod.) do půdy během několika hodin 23. Průměrné účinnosti snížení emisí amoniaku technik kategorie 1 oproti referenční technice jsou uvedeny v tab. 2. Každá účinnost techniky je platná pro určitý typ půdy a podmínky umožňující infiltraci kapaliny a uspokojivé pojezdové podmínky stroje. Tabulka také shrnuje omezení, která musí být vzata v úvahu při výběru příslušné techniky a ukazatel nákladů. 24. Při stanovení použitelnosti příslušné techniky musí být brán zřetel na celou řadu faktorů. Těmito faktory jsou: typ půdy a půdní podmínky (hloubka půdy, množství kamenů, vlhkost, pojezdové podmínky), topografie (sklon, velikost pole, rovnoměrnost povrchu), typ a složení exkrementů (kejda nebo hnůj). Některé techniky jsou více využitelné než ostatní. Vzhledem k tomu, že kejda je v aplikátoru distribuována relativně úzkým potrubím, i když většina strojů je vybavena homogenizačním zařízením pro míchání kejdy, nejsou vhodné pro aplikaci příliš viskózní kejdy nebo kejdy s vysokým obsahem vláknitých materiálů, jako je např. sláma. Aplikátory s uzavřenou štěrbinou jsou potenciálně velice účinné pro snižování emisí amoniaku při zapravení, ale jejich použití je limitováno, neboť špatně fungují v mělkých, kamenitých půdách, rovněž mohou poškodit travní porosty a zvýšit riziko eroze. Tento typ aplikace a zapravování není určen pro trvalé travní porosty. Komentář k použitelnosti jednotlivých technik je uveden v popisu v dalších bodech a shrnut v tab. 2. 25. Strojní vybavení pro pásovou aplikaci kejdy (vlečené hadice a vlečené botky) a zařízení pro injektáž kejdy jsou běžně připojeny na výstup kejdové cisterny, která je buďto tažena za traktorem nebo se jedná o samojízdný stroj. Alternativním řešením kejdového aplikátoru je jeho možnost umístění přímo na traktor, kam je kejda přiváděna dlouhou přiváděcí hadicí přímo z kejdové cisterny nebo kejdové nádrže umístěné mimo oblast, kam je kejda aplikována. Takový systém nevyžaduje pojezd těžkých cisteren s kejdou po povrchu půdy. 11
Pásová aplikace kejdy je účinnější v případě, kdy je kejda aplikována do dobře vyvinutých řádkových plodin, kde porost plodiny zvyšuje odpor proti turbulentnímu proudění nad povrchem půdy oproti půdě nepokryté. Snížení emisí amoniaku bude minimální v případě, kdy porost bude nevyvinutý nebo bude aplikovanou kejdou výrazně znečištěn a kontaminován. 26. Vlečené hadice. Tyto stroje dopravují kejdu přímo na povrch nebo těsně nad povrch pozemku prostřednictvím zavěšených nebo vlečených hadic. Typická šířka stroje je průměrně 12 m s roztečemi jednotlivých hadic cca 3 cm. Stroj je využitelný na travnatých pozemcích nebo orné půdě, např. pro aplikaci kejdy do řádků pěstovaných plodin. Kvůli šířce stroje je tato technika nevhodná pro malé pozemky nepravidelného tvaru nebo pro pozemky s příkrým svahem. Hadice se mohou ucpávat, je-li obsah slámy v kejdě příliš vysoký. 27. Vlečené botky. Tato technika je využitelné zejména na travních porostech. Listy a stébla trávy jsou vlečením úzkou botkou nebo patkou rozhrnuty a nadzvednuty nad povrch půdy a kejda je aplikovaná v úzkých pásech přímo na její povrch v rozteči 2 3 cm. Pásy aplikované kejdy by měly být zpětně zakryty travním porostem, proto by jeho výška měla dosahovat alespoň 8 cm. Stroje jsou k dispozici v šířce do 7 8 m. Použitelnost stroje je omezena velikostí, tvarem a sklonem pozemku a přítomností kamenů na povrchu půdy. 28. Injektáž otevřená štěrbina. Tato technika je určena zejména pro použití na travnatých pozemcích. Pro vytvoření štěrbiny v půdním profilu o hloubce 5-6 cm, kam je aplikována kejda, jsou používány různé tvary nožových nebo diskových krojidel. Rozteč nožů je většinou 2 4 cm a pracovní záběr stroje je 6 m. Dávka aplikované kejdy musí být přizpůsobena tak, aby nedocházelo k vyplavování nadbytečného množství kejdy mimo štěrbinu na povrch půdy. Technika není určena na příliš kamenité půdy nebo půdy příliš mělké a utužené, kde není možné dosáhnout rovnoměrné proniknutí do požadované pracovní hloubky. Pro použití injektáže je rovněž limitujícím faktorem svažitost pozemku. Rovněž existuje větší riziko ztrát dusíku ve formě oxidu dusného a nitrátů. 29. Injektáž uzavřená štěrbina. Tato technika může být vybavena zařízením pro tvorbu mělké štěrbiny (5-1 cm) nebo hluboké štěrbiny (15-2 cm). V půdě vytvořená štěrbina, do které se injektáží aplikuje kejda, se zcela uzavře pomocí přítlačných kol nebo válců umístěnými za injektážními hřeby. Co se týče snížení emisí amoniaku, je mělká injektáž do uzavřené štěrbiny mnohem účinnější než injektáž do otevřených štěrbin. Aby bylo tohoto efektu dosaženo musí půdní typ a podmínky umožnit účinné uzavření štěrbiny. Z toho důvodu je tato technika méně rozšířená než injektáž do otevřené štěrbiny. Hloubkové injektory se obvykle skládají z řady hřebů s bočními křidélky sloužícími k bočnímu rozptýlení kejdy do půdy, čímž lze dosáhnout relativně vyššího aplikovaného množství. Rozteč hřebů je většinou 25 5 cm a pracovní záběr stroje 2 3 m. Přestože snižující efekt na emise amoniaku je významný, využití těchto strojů je velice omezené. použitelnost hluboké injektáže je omezena pouze na využití na orné půdě, nikoliv na zatravněné pozemky, neboť mechanickým poškozením travního porostu by mohlo dojít ke snížení jeho výnosu. Dalším limitujícím faktorem je hloubka půdy, obsah jílů a kamení, svažitost pozemků a veliká tažná síla vyžadující silný a výkonný traktor. Za určitých okolností zde existuje větší riziko ztrát dusíku ve formě oxidu dusného a nitrátů. 3. Zapravení. Zapravení exkrementů aplikovaných na povrch půdy zaoráním je účinné opatření pro snížení emisí amoniaku. K dosažení snižujícího efektu uvedeného v tab. 2 musí být exkrementy zcela uloženy pod povrch půdy. Nižších účinností je dosaženo jinými typy 12
kultivační mechanizace. Orba se využívá hlavně pro zaorávání chlévského hnoje, podestýlek apod. Tento postup je možné zvolit i v případě zapravení kejdy, pokud nejsou k dispozici kejdové aplikátory nebo jich nelze využít. Rovněž je možné využít orbu pro rozorání travnatých pozemků při jejich přeměně na ornou půdu (např. při osevním postupu) nebo při opětovném setí. K úniku amoniaku dochází velice rychle po aplikaci exkrementů na povrch půdy, to znamená nejvyššího efektu při snížení emisí amoniaku je dosaženo pokud možno okamžitým zapravením do půdy po jejich aplikaci. Tento postup ovšem vyžaduje využití dalšího traktoru pro připojení mechanizace pro zapravování, které musí následovat co nejdříve po aplikaci. Nepraktičtějším postupem, zejména na malých farmách, by mohlo být zapravení během 12 hodin po aplikaci exkrementů na povrch půdy. Účinnost snižování emisí amoniaku je ovšem nižší. Zapravování je možné pouze před zasetím plodin. Pokud na pozemcích nejsou přítomny žádné rostliny, které mohou přijmout snadno dostupný dusík, může se zvýšit riziko jeho úniku. Z tohoto důvodu může být zapravování exkrementů místo znečišťování ovzduší, příčinou znečišťování vody, avšak snižuje riziko odtoku dešťové vody z povrch půdy. Tab. 2 a) Snižující techniky kategorie 1 pro aplikaci kejdy do půdy* Snížení emisí (%) 3, Snížení je nižší při aplikaci na pozemky s travinami nižšími než 1 cm 6** Využitelnost Náklady (OPEX)b (EURO / m3) 2,67 c Snižující opatření Vlečené hadice Typ exkrementů Kejda Využití půdy Travní porosty, orná půda Vlečené botky Kejda Zejména travní porosty Mělká injektáž (otevřená štěrbina) Hluboká injektáž (uzavřená štěrbina) Plošný rozstřik a zapravení pluhem během jednoh o procesu Plošný rozstřik a zapravení pluhem (náklady při zapravení během 4 hod) Zapravení diskem Plošný rozstřik Kejda Travní porosty 7** Kejda 8 Kejda Zejména travní porosty, orná půda Orná půda 8 Pouze na snadno obdělávatelných půdách 2,28 Kejda Orná půda 8 9 Pouze na snadno obdělávatelných půdách Kejda Orná půda 6-8 Kejda 2,28 hnůj, trus nebo podestýlka skotu, ovcí a koz 1,32 prasat 1,47 nosnic 3,19 brojlerů 6,19 Kejda Orná půda 3 Sklon (<15% pro cisterny, <25% pro aplikační systémy plněné z externí nádrže umístěné mimo pole) Nepoužitelné pro viskózní kejdu nebo kejdu s vysokým obsahem slámy. V potaz by měla být velikost a tvar pole Sklon (<15% pro cisterny, <25% pro aplikační systémy plněné z externí nádrže umístěné mimo pole) Nepoužitelné pro viskózní kejdu nebo kejdu s vysokým obsahem slámy. V potaz by měla být velikost a tvar pole. Výška trávy by měla být vyšší než 8 cm. Sklon <1%, významnější omezení kvůli typu půdy a půdním podmínkám Nepoužitelné pro viskózní kejdu Sklon <1%, významnější omezení kvůli typu půdy a půdním podmínkám Nepoužitelné pro viskózní kejdu 13 2,45 c 3,43 c 2,89 c
a zapravení pluhem do 12 hodin Tab. 2 b) Snižující techniky kategorie 1 pro aplikaci statkového hnoje a drůbeží podestýlky do půdy* Snižující opatření Typ exkrementů Využití půdy Snížení emisí (%) 9 Využitelnost Náklady (OPEX)b (EURO / m3) Okamžité Statkový hnůj zapravení pluhem (skotu, prasat) Okamžité Drůbeží trus a 95 zapravení pluhem podestýlka Zapravení pluhem Statkový hnůj Orná půda 5 do 12 hodin (skotu, prasat) Zapravení pluhem Drůbeží trus a Orná půda 7 do 12 hodin podestýlka Zapravení pluhem Statkový hnůj Orná půda 35 do 24 hodin (skotu, prasat) Zapravení pluhem Drůbeží trus a Orná půda 55 do 24 hodin podestýlka * procento snížení emisí je odsouhlaseno jako pravděpodobně dosažitelné v rámci UNECE a náklady vyčíslené ve Velké Británii. Jedná se o roční provozní náklady založené na využití dodavatelů služeb a závislé na aplikačním poměru na jeden hektar. b náklady vyčíslené na základě údajů z návrhu zprávy projektu ALFAM (Ammonia losses from field-applied animal manure) str. 13. Náklady na aplikaci (EUR / m3) se liší v závislosti na velikosti pole, velikosti cisterny, přepravní vzdálenosti, přepravní rychlosti atd. Skupina ALFAM provedla standardizaci výpočtu nákladů. Náklady referenčního systému se průměrně pohybují na úrovni 4,84 EUR. ** revidováno na základě výsledků nejnovějšího přezkoumání 4.2. Techniky a postupy kategorie 2 31. Zrychlení infiltrace do půdy. Pokud půdní podmínky a typ půdy dovolí rychlé vsakování tekutin do půdy, emise amoniaku se sníží poklesem obsahu sušiny v kejdě. Vyluhováním kejdy vodou se nesníží pouze koncentrace amoniakálního dusíku, ale rovněž se zvýší úroveň a rychlost vsakování do půdy po její aplikaci. Pro dosažení snížení emisí musí být pro neředěnou kejdu (např. obsah sušiny 8-1%) zvolen ředící poměr nejméně 1:1 (jeden díl kejdy, jeden díl vody). Největší nevýhodou tohoto opatření je fakt, že je nutné mít k dispozici další skladovací kapacitu a do půdy musí být aplikováno mnohem větší množství kejdy. V některých systémech pro nakládání s kejdou může být kejda již reděna (např. kejda je ředěna při mytí dojíren nebo při mytí podlah, rovněž tak dešťovými srážkami), ale nepřináší to žádné výhody. Po aplikaci ředěné kejdy do půdy se může zvýšit riziko povrchového odtoku a úniku, a proto musí být brány do úvahy faktory jako jsou půdní podmínky, množství aplikované kejdy, sklon pozemku atd. 32. Další možností pro snížení obsahu sušiny v kejdě a tedy zvýšení úrovně vsakování do půdy je odstranění pevných částic pomocí mechanické separace nebo anaerobní digescí.využití mechanického separátoru se sítem s velikostí ok 1 3 mm snižuje únik emisí amoniaku ze separované kejdy o maximálně 5 procent. Další výhoda spočívá v omezení potřísnění travního porostu kejdou. Nevýhodou této techniky spočívá ve vynaložených nákladech na pořízení separátoru a přidruženého zařízení a v provozních nákladech, dále 14
nutnost manipulace s tekutou a pevnou složkou separované kejdy a emise unikající z pevné složky separátu. 33. Třetí možností pro zvýšení infiltrace je aplikace kejdy na travnatý pozemek, a její následné promývání a vyplachování pomocí vody. Je ovšem potřeba značné množství vody, jejíž aplikace na pozemek je další operací. Nicméně Kanadské zkušenosti vykazují za určitých okolností, při rozstřiku 6 mm vody na 1 m2 až 5% snížení emisí amoniaku oproti samotné povrchové aplikaci. 34. Načasování aplikace. Emise amoniaku jsou nejvyšší za teplých, suchých a větrných podmínek. Emise mohou být sníženy výběrem vhodné doby aplikace exkrementů, např. za chladného a vlhkého počasí, ve večerních hodinách (přestože při večerní aplikaci mohou nastat problémy se zápachem v okolí pozemků, kam jsou exkrementy aplikovány), před nebo během slabého deště a dále je potřeba se vyvarovat aplikace během letních měsíců mezi červnem až srpnem. Ačkoliv nelze přesně vyčíslit snižující účinek toho opatření, je velice pravděpodobné, že se jedná o nenákladný postup, zlepšující snižující účinky ostatních snižujících technik kategorie 1. Podmínky, které usnadňují snížení emisí amoniaku (např. vlhkost, bezvětří) mohou ovšem být příčinou problému s emisemi nepříjemného zápachu, neboť znesnadňují jejich rychlý rozptyl. 35. Tlaková injektáž kejdy. Při tomto postupu je kejda tlačena do půdy pod tlakem 5-8 barů. Protože povrch půdy není rozryt aplikačními hřeby nebo disky, je tato technika využitelná na svažitých a kamenitých půdách, kde jiný typ aplikační techniky nemůže být použit. Snížení emisí amoniaku se pohybuje rovněž jako u aplikátorů s otevřenou štěrbinou až do 6% a bylo dosaženo při polních zkouškách. Je třeba ovšem provést další hodnocení. 36. Aplikace kejdy jako přídavek závlahové vody. Určité množství kejdy může být přidáváno do závlahové vody, aplikované na travnaté pozemky nebo na pěstované plodiny. Dávka ovšem musí být vypočtena tak, aby odpovídala nutričním požadavkům pěstovaných plodin. Kejda je čerpána z kejdových nádrží a injektována do potrubí závlahové vody kudy je dopravována do rozprašovačů nebo pojízdných zavlažovačů, které rozptýlí tuto směs na půdu. Údaje o emisích amoniaku do ovzduší nejsou k dispozici, nicméně se předpokládá pozitivní vliv, neboť se zvýší vsakování kejdy do půdy a ředění 1:5 snižuje koncentraci amoniaku v kapalině a tím i emisní potenciál. Nicméně kvůli riziku kontaminace tento postup není vhodný pro aplikaci na plodiny sloužící jako surovina pro potravinářské účely. 4.3. Techniky a postupy kategorie 3 37. Okyselování kejdy. Rovnováha mezi amoniakálním dusíkem a amoniakem v roztoku závisí na ph (kyselosti). Vysoká hodnota ph usnadňuje únik amoniaku, nízké ph usnadňuje zadržování amoniakálního dusíku. Snižování ph kejdy na stabilní hodnotu 6 je běžný postup pro snížení emisí amoniaku o 5% a více. Postupem jak získat okyselenou kejdu je přidání organických kyselin (např. kyseliny mléčné) nebo anorganických kyselin (např. kyseliny dusičné, kyseliny sírové, kyseliny fosforečné) do kejdy, či přidáním jiných přídavků zajišťujících snížení ph do krmiva (např. kyselina benzoová) nebo kejdy (např. kyselina mléčná podporující rozvoj bakterií). Hodnota ph v rozmezí 4 5 je vyžadována při využití kyseliny dusičné k zabránění nitrifikace a denitrifikace způsobující ztráty nitrátů a produkci nepřijatelného množství oxidu dusného. Organické kyseliny mají tu nevýhodu, že jsou rychle 15
degradovány (utváření a uvolňování CO2) a dále k dosažení požadované hodnoty ph je jich potřeba velké množství, neboť se obvykle jedná o slabé kyseliny. 38. Výhodou kyseliny dusičné je to, že zvyšuje v kejdě obsah dusíku a tím vzniká více vyvážené NPK (dusík fosfor draslík) hnojivo. Užitím kyseliny sírové a fosforečné se do kejdy dostávají živiny způsobující přehnojení půdy sírou a fosforem. Dále přidáním velkého množství kyseliny se může vytvářet sirovodík, čímž může dojít k tvorbě zápachu. Okyselování kejdy musí být prováděno nejlépe během skladování nebo rovněž během její aplikace na pole, při využití speciálně konstruovaných cisteren. I přes snižující účinek tohoto opatření, má tento postup obrovskou nevýhodu v tom, že je nutné na farmě manipulovat se silnými kyselinami, což je nebezpečné. 39. Pokud je okyselování prováděno ve stájích chovu zvířat, je potřeba během skladování kejdy až do doby její aplikace na půdu provádět častou kontrolu kyselosti (ph) k zabezpečení její nižší hodnoty. Do současnosti byly během několika ucelených výzkumů na farmách prokázány uspokojivé výsledky, nicméně je potřeba dalších výzkumů k možnosti zařazení toho opatření mezi snižující techniky kategorie 2. 4. Další přípravky. Soli vápníku (Ca) a hořčíku (Mg), kyselé látky (např. FeCl3, Ca(NO3)2) a superfosfát se ukázaly jako jedna z možností pro snížení emisí amoniaku, ale jejich potřebné množství je tak vysoké, že pro praktické využití jsou nepoužitelné. Byly rovněž vyzkoušeny absorbující materiály jako rašelina nebo zeolity. Existuje rovněž celá řada komerčně dostupných přípravků, ale obecně řečeno, tyto přípravky nebyly nezávisle testovány. 5. Techniky pro skladování exkrementů 41. V současnosti neexistují osvědčené snižující techniky pro snížení emisí amoniaku při skladování chlévského hnoje z chovů skotu a prasat. Tam, kde je drůbeží trus již vysušen (např. během utsájení drůbeže) je pro další následné dlouhodobé skladování trusu mimo stájový prostor nejlepší dostupnou technikou dostatečně provětrávaná hala s nepropustnou podlahou. Toto opatření udrží trus v suchém stavu a zabrání dalším výrazným únikům. 42. Po odklizu kejdy ze stájových prostor, je kejda obvykle skladována v betonových nebo ocelových nádržích nebo v zemních jímkách (s nepropustnou jílovitou nebo plastovou vrstvou). Zemní jímky mají oproti betonovým nebo ocelovým jímkám relativně velkou plochu povrchu jímky na jednotku uskladněného množství kejdy. Emise amoniaku z uskladnění kejdy může být redukováno snížením nebo vyloučením proudění vzduchu nad povrchem jímky instalováním plovoucího krytu (různé druhy), umožněním vytvoření povrchové krusty nebo snížením plochy povrchu jímky na jednotku uskladněné kejdy. Samozřejmě o snížení plochy povrchu jímky lze uvažovat při výstavbě jímky nové nebo při rekonstrukci, kdy je zemní jímka nahrazena jiným typem. 43. Při využití techniky pro snížení emisí amoniaku během uskladnění exkrementů je velice důležité rovněž následně předcházet ztrátám amoniaku vázaného v kejdě během jejich aplikace na půdu využitím příslušného snižujícího opatření. 44. Referenční technika. Základem pro odhad účinku snižujícího opatření je zjištění emisí z nezakrytých skladovacích nádrží nebo nádrží bez vytvořené krusty na povrchu. Tabulka 3 16
přináší přehled různých snižujících opatření pro sklady kejdy a jejich účinek na snížení emisí amoniaku. 5.1. Techniky a postupy kategorie 1 45. Nepraktičtějším a nejověřenějším opatřením pro snížení emisí amoniaku z uskladněné kejdy je zakrytí nádrží a jímek těsným víkem, stanovou konstrukcí nebo zastřešením. Využití těchto opatření na již postavených nádržích a jímkách záleží na jejich stavební celistvosti a na tom, zda-li mohou být upraveny a přizpůsobeny pro další zatížení. Plastové zakrytí (plovoucí fólie) jsou vhodná pro malé zemní laguny. Skladovací vaky na kejdu využitelné na malých farmách (např. pro méně než 15 výkrmových prasat) lze rovněž považovat za systém pro snížení emisí. I když je u těchto krytů velice důležité zajistit jejich těsnost tak, aby byla minimalizována výměna vzduchu nad povrchem kejdy, přesto musí být vybaveny malými otvory nebo odvětrávacím zařízením pro předcházení akumulace hořlavých plynů v nádrži, např. metanu. 5.2. Techniky a postupy kategorie 2 46. Existuje celá řada plovoucích pokryvů, které mohou snižovat emise amoniaku z uskladněné kejdy tím, že brání kontaktu mezi kejdou a vzduchem nad její hladinou. Nicméně praktičnost a účinnost, kromě plovoucích fólií na malých zemních lagunách, zatím nebyla dostatečně odzkoušena a pravděpodobně se liší v závislosti na jejich provedení, uspořádání a dalších faktorech. Jsou známy příklady aplikace plastových fólií, řezané slámy, rašeliny, LECA kuliček (lehký expandovaný jílovitý materiál) nebo dalších plovoucích materiálů na povrch kejdy v zemních lagunách, nádržích a jímkách. Plovoucí materiály mohou ztěžovat homogenizaci kejdy před její aplikací a některé materiály mohou ztížit i její vlastní aplikaci ucpáním aplikační techniky nebo způsobit problémy při její manipulaci. 47. Pokud má kejda dostatečný obsah sušiny, tak minimalizace jejího míchání během skladování může umožňovat tvorbu přírodní krusty. Pokud je celý povrch nádrže zakryt dostatečně silnou vrstvou přírodní krusty, pak tato vrstva může výrazně snižovat emise amoniaku bez vynaložení nákladů. Tvorba přírodní krusty je vhodným opatřením pro farmy, které nemusí kvůli častému vyvážení kejdy rozrušovat její povrch a kejdu míchat. Účinnost snížení emisí pak závisí na složení krusty a době, po kterou je krusta vytvořena. 48. Pokud je mělká zemní laguna nahrazena vyšší nádrží nebo jímkou, emise budou sníženy díky snížením plochy povrchu skladovaného objemu kejdy. Toto může být efektivní způsob snížení emisí amoniaku, i když poměrně drahý, zejména v případech, kdy jsou nádrže následně ještě vybaveny víkem, střechou nebo stanovou konstrukcí (technika a opatření kategorie 1). Nicméně účinnost tohoto opatření je těžké vyčíslit, neboť je silně závislá na vlastnostech laguny nebo nádrže. 17
Tab. 3 Emise amoniaku snižující opatření pro skladování kejdy prasat a skotu Snižující opatření Snížení emisí (%) a Těsné víko, zastřešení nebo stanová konstrukce (kat. 1) 8 *Plastový pokryv (plovoucí pokryv) (kat. 1) 6 *Plastový pokryv (plovoucí pokryv) (kat. 2) 6 Plovoucí pokryv (např. řezaná sláma, rašelina, kůra, LECA kuličky atd.) (kat. 2) 4 Přírodní krusta (plovoucí pokryv) (kat. 2) 35-5 Nahrazení laguny zakrytou nádrží nebo vysokou otevřenou nádrží (výška více než 3 m) (kat. 1) Skladovací vaky (kat. 1) 3-6 Využitelnost pro farmy chovu prasat? Betonové, ocelové jímky nebo Ano ale záleží nádrže. Nemusí být vhodné pro na konkrétní již existující sklady. situaci případ od případu Malé zemní laguny. Ano ale záleží na konkrétní situaci případ od případu Velké zemní laguny, betonové Ano ale záleží nebo ocelové nádrže. Provedení na konkrétní a další faktory mohou situaci případ od omezovat využití tohoto případu opatření. Betonové nebo ocelové nádrže. Ano ale záleží Na zemních lagunách na konkrétní pravděpodobně nepraktické. situaci případ od Nevhodné pokud materiál případu může být příčinou problémů při manipulaci s kejdou Pouze při vyšším obsahu sušiny Ano ale záleží v kejdě. Nevhodné na farmách, na konkrétní kde je nezbytné provádět časté situaci případ od míchání kejdy a rozrušování případu vytvořené krusty kvůli častému vyvážení obsahu nádrže Pouze u nových staveb Nehodnoceno Náklady (OPEX) (EURO.m3.rok-1)c 8, b 1,25 1,25 1,1 - nádrže, 14,9 (náklady na nádrž 6,94) 1 Dostupné velikosti vaku mohou Nehodnoceno 2,5O omezit jejich využití na velkých farmách * pokryv může být z plastu, plátna nebo jiného vhodného materiálu a/ snížení emisí jsou odsouhlasena jako nejlepší odhady, které byly v rámci UNECE regionu dostupné. Snížení je vyjádřeno ve vztahu k emisím z nezakrytých kejdových nádrží. b/ náklady jsou vyčísleny pro Velkou Británii. Náklady se týkají nákladů na zakrytí víkem, zastření nebo stanovou konstrukci, nikoliv na samotnou nádrž. c/ založeno na odpisové periodě 1 let, úrokové sazbě 6% a více nákladech 12 EUR. 6. Ustájení hospodářských zvířat 49. Způsob ustájení hospodářských zvířat se v signatářských zemích Goteborgského protokolu značně liší a podle toho se liší i emise amoniaku. Obecně řečeno, emise z ustájení zvířat budou sníženy, pokud plocha povrchu exkrementů je snížena nebo pokud budou exkrementy pravidelně odklízeny do zakrytých skladovacích prostorů, vně stájových prostor. 18
Snížení emisí může být v chovech drůbeže rovněž dosaženo sušením trusu a podestýlky. Toto opatření brání další produkci amoniaku tím, že je omezena hydrolýza kyseliny močové. Mnohá z opatření pro snížení emisí amoniaku ze stájových prostor mohou být zavedena pouze do nově stavěných zařízení, což je spojeno s požadavky na konstrukční změny a energetické vstupy. Z těchto důvodů jsou opatření využívaná ve stájových prostorech mnohem nákladnější než využití moderní techniky pro aplikaci exkrementů nebo pro jejich skladování. 5. Referenční technika. Úroveň snížení emisí dosažitelného pomocí nových způsobů ustájení hospodářských zvířat bude zásadně záviset na způsobech ustájení, která jsou využívána v současné době. 6.1. Systémy ustájení pro dojnice a masný skot 51. Technika a opatření pro snížení emisí amoniaku při ustájení skotu využívá jednoho nebo více následujících principů: a) snížení plochy povrchu stáje znečistěné exkrementy b) adsorpce moči (např. slámou) c) okamžitý odkliz moči, rychlé oddělení výkalů a moči d) snížení rychlosti proudění vzduchu na povrchem exkrementů e) snížení teploty exkrementů a povrchu, který zaujímá 52. Systémy ustájení skotu se v Evropě značně liší. Zatímco volné ustájení je nejběžnější, v některých zemích je možné se nadále setkat s vaznými způsoby ustájení dojnic. V těchto systémech jsou výkaly shromažďovány částečně nebo zcela ve formě kejdy. Pokud jsou produkovány pevné exkrementy, pak jsou pravidelně jednou denně odklízeny mimo stáj. Volné systémy ustájení jsou většinou založeny na kejdovém hospodářství. Nejvíce prozkoumaný systém ustájení pro dojnice je systém využívající oddělených hrazení volné boxové stáje, kde emise amoniaku pocházejí ze znečištěné roštové nebo plné podlahy a z kejdových kanálů umístěných pod roštovou podlahou. V tab. 4 je tento systém uveden jako referenční č. 1, zatímco vazný systém ustájení je uveden jako referenční č. 2. Stáje, kde je využit vazný systém ustájení emitují méně emisí amoniaku než systémy s volným ustájením. Důvodem je menší povrch stáje znečištěný močí nebo výkly. Nicméně vazné systémy nejsou z důvodů welfare doporučeny. 6.1.1. Techniky a postupy kategorie 1 53. V současné době existuje pouze jediná technika kategorie 1, která je dostupná pro snižování emisí amoniaku z ustájení dojnic a masného skotu. Tento systém je využit na několika farmách v Nizozemí. Na obr. 1 je zobrazen pohled na drážkovanou podlahu stáje. Jedná se o využití ozubeného shrnovače, pohybujícího se v drážkách drážkované podlahy stáje, viz. detail na obr. 2. Ve drážkách jsou drenážní otvory, které umožňují odvod moči. Drážkování zajistí zachování čistoty ve stáji, čistý povrch podlahy s nízkými emisemi, přičemž povrch podlahy je dostatečně drsný, aby zabránil zvířatům uklouznout. 19
Obr. 1 Stáj chovu dojnic s drážkovanou podlahou Obr. 2 Detail drážkované podlahy s ozubeným shrnovačem 2
6.1.2. Techniky a postupy kategorie 2 54. Systémy ustájení na hluboké podestýlce. Systémy ustájení na hluboké podestýlce jsou pro dojnice omezené, proto jsou i údaje o emisích amoniaku nejsou zcela dostupné. Prováděné výzkumy ukázaly, že systémy ustájení na hluboké podestýlce pro hovězí dobytek pravděpodobně emitují nižší emise amoniaku než systémy založené na kejdovém hospodářství. Emise amoniaku závisí na množství slámy, využité pro podestlání jednoho kusu. Na vyspádované podlaze postačí pro snížení emisí amoniaku 5 kg slámy na dobytčí jednotku a den. Je nutné ovšem upozornit, že i v tomto systému je produkováno určité množství kejdy (při přehánění dojnic na dojení, v dojírnách a v systémech s betonovými podlahami). 55. Systémy s hlubokou podestýlkou produkující statkový hnůj nesnižují pouze emise z ustájení zvířat, ale i emise po rozmetání hnoje na pole. Bylo doloženo celkové snížení emisí (ze stáje na pole) ve výši 3% a více v porovnání se systémem s kejdovým hospodářství. 6.1.3. Techniky a postupy kategorie 3 56. Systémy se shrnovačem a splachováním podlahy. Zkoušeno bylo nesčetné množství systémů založených na pravidelném odklizu kejdy z podlahy stájí do zakrytého skladovacího prostoru mimo stáj pomocí splachování podlahy vodou, kyselinou, ředěnou nebo odseparovanou kejdou nebo shrnování s využitím nebo bez využití vodního rozstřikovače. Obecně řečeno, ukázalo se, že tyto systémy jsou neefektivní a příliš komplikované na údržbu a provoz. Využití hladkých a skloněných podlah umožňujících snazší shrnování nebo splachování bylo příčinou uklouznutí a případného zranění zvířat. Žádný z těchto systémů proto nemůže být v současnosti považován za techniku kategorie 2. 57. Tabulka 4 uvádí emise z různých typů ustájení skotu (referenční systém a techniky kategorie 1 a 2) Tab. 4 Emise amoniaku z různých typů ustájení skotu snižující (referenční systém a techniky kategorie 1 a 2) Typ ustájení Snížení emisí (%) Emise amoniaku (kg.ks-1.rok-1) c/ Volný boxový systém (reference č.1) 11 Vazný systém a/ (reference č. 2) 6 4,4 Drážkovaná podlaha (kat. 1) 25 8,3 Pevné exkrementy, vyspádovaná podlaha nebo 3 7,5 hluboká podestýlka (s dostatečným množstvím slámy (5-6 kg.ks-1.den-1)) (kat. 2) b/ a/ Z důvodu welfare zvířat nejsou vazné systémy preferovány b/ Systémy, ve kterých jsou všechny nebo převážná část výkalů shromažďovány ve formě pevných exkrementů. Emise závisí na množství použité slámy, příliš nízké množství zvyšuje emise. Z důvodu welfare zvířat jsou preferovány systémy s podestýlkou. c/ Emise z celoročního ustájení zvířat uvnitř stájí. V případě pastevního způsobu chovu, kdy zvířata nejsou ve stájích musí být emise v určitém poměru sníženy. 21
6.2. Systémy ustájení pro prasata 58. Emise ze systémů ustájení prasat na celoroštové podlaze s podroštovou kejdovou vanou je považován za referenční systém, přestože v některých zemích je z důvodů welfare zvířat zakázaný. 59. Konstrukce a provedení ustájovacích systémů pro snížení emisí amoniaku využívá následujících principů: a) zmenšení povrchu znečištěných ploch (znečištěné podlahy stáje, zmenšení plochy povrchu hladiny kejdy v kejdovém kanále) b) pravidelný odkliz exkrementů (kejdy) z kejdového kanálu do externích skladovacích prostor c) další ošetření, např. aerace k získání oplachové tekutiny d) chlazení povrchu kejdy e) změna chemicko fyzikálních vlastností kejdy, jako je snížení ph f) využívání povrchů ploch, které jsou hladké a snadno čistitelné g) ošetřování stájového vzduchu, vystupujícího do vnějšího prostředí pomocí praček plynu nebo proplachovaných biofiltrů. 6. Provedení a uspořádání systémů ke snížení všech emisí z ustájení prasat jsou rovněž popsány v Referenčním dokumentu o nejlepších technikách (BREF), který se týká intenzivních chovů. 6.2.1. Obecná opatření pro stáje chovu prasat 61. Roštové podlahy jsou vyrobeny z plastu, betonu nebo kovu. Obecně řečeno, při stejné šířce roštu na betonovém roštu exkrementy ulpívají delší dobu než spadnou do kejdového kanálu, což je spojeno i s vyšší produkcí emisí amoniaku, než u plastových nebo kovových roštů. V některých členských státech nejsou kovové rošty dovolené. 62. Pravidelný a častý odkliz exkrementů splachováním, při kterém je využita namísto vody kejda může vést k nárůstu pachových emisí. Splachování je prováděno většinou dvakrát denně, jednou ráno a jednou večer. Nárůsty pachových emisí pak mohou být příčinou stížností ze strany okolních obyvatel. Ošetřování kejdy rovněž vyžaduje energetický vstup. Tyto mezisložkové dopady byly u jednotlivých ustájovacích systémů vzaty v potaz při hodnocení nejlepších dostupných technik (). 63. Co se týče podestýlky, očekává se, že využití slámy ve stájích chovu prasat bude z důvodů welfare narůstat. Ta může být využita v systémech ustájení s automaticky řízeným ventilačním systémem, kde by sláma umožnila chovaným zvířatům zajistit dostatečnou tepelnou pohodu ve stáji tak, aby se mohly snížit požadavky na spotřebu energie na vytápění a větrání. V systémech, kde je podestýlka využita, jsou kotce rozděleny do dvou oblastí. Na nepodestlané kaliště a na podestlanou pevnou plochu. Uvádí se, že ne vždy prasata tyto plochy využívají správně a kálí do podestlané části, zatímco v nepodestlané roštové části leží. Nicméně, provedení kotce může ovlivnit chování zvířat, i když v oblastech s teplým klimatem to nemusí být dostatečně efektivní. Jakési ucelené hodnocení využití slámy zahrnuje více náklady na dodávku slámy a odkliz chlévské mrvy, ale i možné dopady na emise z uskladnění 22
a aplikace hnoje na pole. Využití slámy ve stájovém prostředí má za následek tvorbu chlévského hnoje, který následně zvyšuje organickou hmotu v půdě. 6.2.2. Techniky a postupy kategorie 1 64. Existuje celá řada systémů pro odkliz exkrementů a jejich ošetření, které mohou být použity pro snížení emisí amoniaku ve stájích chovu prasat: a) Zmenšení plochy povrchu kejdy. Částečně roštová podlaha (přibližně 5% plochy) emituje méně emisí, zejména pokud je roštová část tvořena kovovými nebo plastovými rošty, umožňujícími rychlý a snadný propad exkrementů do podroštového kejdového kanálu. Emise, které se tvoří na pevné části plochy podlahy mohou být sníženy jejím vyspádováním nebo zaoblením, vyhlazením jejího povrchu, vhodným umístěním krmných koryt a napáječek tak, aby bylo zabráněno jejímu znečišťování krmivem a rozlitou vodu a dále správně nastaveným klimatizačním systémem. b) Splachovací systém. Existuje několik různých typů systémů splachujících exkrementy. Nízkoemisní splachovací systém odklízí exkrementy z kejdového kanálu prudkým a intenzivním proudem kapaliny, většinou se využívá tekutá frakce kejdy po separaci, či přímo kejda. c) Vakuový systém. Rychlý odkliz kejdy z kejdového kanálu může být dosažen vakuovým systémem, provozovaným alespoň dvakrát týdně. d) Chlazení kejdy. Chlazení povrchu kejdy v podroštových prostorách na teplotu méně než 12oC prostřednictvím podzemní vody čerpané do plovoucího tepelného výměníku může podstatně snížit emise amoniaku. Je ovšem zapotřebí disponovat se snadno dostupným zdrojem podzemní vody. V případech, kde podzemní voda slouží i jako zdroj pitné vody, není možné tento systém provozovat. Využití tohoto systému může být spojeno s vysokými náklady na jeho vybudování. 65. Byl rovněž vyvinut systém ustájení, který využívá povrchové chlazení kejdy, ovšem v uzavřeném okruhu ve spojení s tepelným čerpadlem. Tento systém funguje, ale za cenu vysokých nákladů. Z toho důvodu nemůže být považován za techniku kategorie 1 pro nově stavěná zařízení, ale pro farmy, kde je již v provozu to lze. V případě rekonstrukce farmy nebo její modernizace tento systém může být ekonomicky realizovatelný, proto i v těchto případech jej lze považovat za techniku kategorie 1, nicméně posouzení musí být případ od případu. Je nutné upozornit, že efektivita využití energie může být nižší v situacích, kde tepelná energie vycházející z tepelného výměníku není žádným způsobem využita, např. na farmě nejsou chována selata, kterým by se přitápělo. 66. U nově navrhovaných systémů pro ustájení prasat by měly být pokud možno v souladu podlaha, kejdový kanál a systém odklizu kejdy s geometrií kotce tak, aby zóna, kde jsou umístěny napáječky byla v blízkosti kaliště. Plocha povrchu kejdy může být snížena užitím např. kejdových korýtek nebo kanálků umístěných v podroštovém kejdovým kanálu. 67. Ošetření stájového vzduchu vystupujícího do okolního prostředí pomocí biopraček nebo proplachovanými biofiltry je další možné opatření, které se osvědčilo jako praktické a využitelné na mnoha farmách v Dánsku, Německu a Nizozemsku. Celá řada výrobců v těchto zemích poskytuje biopračky a proplachované biofiltry k polním pokusům a certifikačním procedurám tak, aby byly uznány a ověřeny pro praktické využití. Z ekonomického hlediska je nejvýhodnější jejich instalace do ventilačních systémů nově budovaných zařízení. Aplikace 23