srnov 6 ochrana přírody A autorské řešení Územní přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze podle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny vyhlásit za zvláště chráněná. Národní park (NP) je rozsáhlé území jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Zapiš, který je náš nejstarší a od České Třebové nejbližší národní park. Krkonošský národní park (KRNAP) Chráněná krajinná oblast (CHKO) je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou a s charakteristicky utvářeným reliéfem a také s významným podílem přirozených ekosystémů. Jak se jmenuje nebližší chráněná krajinná oblast viditelná z Třebovských stěn? Krkonošský národní park (KRNAP) Národní přírodní rezervace (NPR) jsou menším územím mimořádných přírodních hodnot. Mají přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou a ekosystémy jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Která národní přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1990? Je vidět z Třebovských stěn a pramení zde řeka Morava. NPR Kralický Sněžník Přírodní rezervace (PR) jsou zvláště chráněná území menší rozlohy, kde jsou zastoupeny ekosystémy typické a významné pro určitou geografickou oblast. Kterou přírodní rezervací prochází smyslově naučná stezka Údolím Skuhrovského potoka a jaký ekosystém je pro ni typický? PR Třebovské stěny, květnaté bučiny Národní přírodní památka (NPP) je přírodní útvar menší rozlohy, zpravidla naleziště nerostů nebo vzácných ohrožených druhů ve zbytcích ekosystémů. Nejbližší NPP je Babiččino údolí, kde se také odehrává děj knihy Babička. Kdo je autorkou této knihy a ve kterém století se děj odehrává? Božena Němcová, 19. století Přírodní památka (PP) je popsána stejně jako NPP, ale její význam je regionální. Nejbližší PP je lokalita vzácných bahenních rostlin, orchidejí a významné hnízdištěm ptactva U Kaštánku v blízkosti obce Ostrov. Zapiš název bahenní rostliny, české orchideje a pěvce. např. vachta trojlistá, prstnatec májový, rákosník velký
srnov 6 ochrana přírody b autorské řešení Terénní značení chráněných území je prováděno nátěrem červených pruhů na kmeny stromů. Jinak se značí prostor uvnitř rezervace a jinak prostor vně rezervace. Zapiš do obrázku, který prostor je vně a který je uvnitř rezervace (viz foto). Najdi pomocí www.mapy.cz, kde se nachází v blízkosti České Třebové přírodní rezervace Králova zahrada. Zapiš. prostor uvnitř chráněného území prostor vně chráněného území Opatovský les mezi Semanínem a Opatovem 443 m nad mořem GPS: 49 50 22,91 N, 16 27 54,5 E Jaký abiotický faktor je pro existenci této lokality rozhodující? (Informaci lze vyčíst z mapy). voda podzemní voda Zjisti, jaký druh vzácné jarní byliny je v této rezervaci nejpočetnější? bledule jarní (Leucojum vernum) Jaký druh dřeviny v této rezervaci převládá? olše lepkavá (Alnus glutinosa) Najdi pomocí www.mapy.cz, kde se v blízkosti České Třebové nachází přírodní rezervace Psí kuchyně? Zapiš, co jsi zjistil. Převážně severovýchodně exponované svahy Kozlovského hřbetu mezi kótami 556 (JV okraj) a 603 (SZ okraj lokality), 1-3 km JZ od obce Semanín, asi 7 km JZ od nádraží v České Třebové Jaký druh dřevin je pro toto území typický? buk lesní, jedle bělokorá Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Záměrem je ochrana biologické rozmanitosti. Jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kritérií. Nazývají se Evropsky významné lokality. Zjisti, kde se neblíže k České Třebové, taková lokalita nachází a jak se jmenuje. Psí kuchyně, Lanškrounské rybníky, Hřebečovský hřbet
srnov 7a geologický vývoj - úvod Geologická mapa okresu Ústí nad Orlicí je poměrně pestrá. Nejstarší přeměněné horniny, starohorního stáří, však na zemský povrch nevystupují. Jsou skryty v hlubinách pod vrstvami usazenin - prvohorních (permských), druhohorních (křídových) a třetihorních (bádenských). Permské sedimenty o mocnosti až 700 metrů jsou tvořeny červeně zbarvenými slepenci, brekciemi a pískovci. Vytvořily se v suchých pouštních podmínkách před 250 milióny lety a můžeme je dnes nalézt například v okolí Rudoltic a Ostrova. Vyznačují se červenou barvou, kterou způsobuje velký obsah oxidů trojmocného železa a hliníku. Křídové sedimenty, o mocnosti několika set metrů, jsou tvořené ve většině případů opukou a pískovcem a jsou dnes na Českotřebovsku nejrozšířenější. Počátkem svrchní křídy, v období cenomanu, docházelo vlivem alpinského vrásnění k sérii poklesů a postihlo i naši oblast. V mělkých prohlubních vznikala jezera a v nich se usazoval sladkovodní pískovec, který brzy nahradily usazeniny postupujícího moře. V dalším křídovém období období turonu, se již ukládaly i písčité slínovce, tzv. opuky. Památkou na tuto druhohorní mořskou záplavu jsou křídové zkameněliny, které se hojně nacházely v lomech při těžbě stavebního kamene. Po ústupu moře se území Českotřebovska stalo na dlouhou dobu souší. V mladších třetihorách, v období bádenu, proniklo od Moravy přes Lanškrounsko, do sníženiny mezi Třebovickou branou, na naše území opět moře. Jeho úzký a mělký záliv zasahoval do okolí Opatova a také přes Českou Třebovou až k Ústí nad Orlicí. Do tohoto zálivu ústily řeky, které po sobě zanechaly naplaveniny štěrku. Třetihorní moře bylo mělké, ale zanechalo usazeniny o mocnosti až 163 metry. Tvoří je modrošedé nebo narezavělé jíly s množstvím nádherně zachovalých zkamenělin. Raritou jsou i nálezy několika kosterních pozůstatků vymřelého chobotnatce Deinotherium u Opatova a u České Třebové. Tento chobotnatec dorůstal výšku až 4 metry a žil v pobřežních močálech před 25 milióny let.
srnov 7b geologický vývoj - mapa Zjednodušená geologická mapa okresu Ústí nad Orlicí (Sestaveno podle geologických map ČSSR 1.200 000, list Česká Třebová a Náchod vydaných ÚÚG Praha) SRNOV 7b Geologický vývoj - mapa Jméno / třída Zjednodušená geologická mapa okresu Ústí nad Orlicí (Sestaveno podle geologických map ČSSR 1.200 000, list Česká Třebová a Náchod vydaných ÚÚG Praha) Škola hrou v kraji Komenského, CZ.1.07/1.1.28/01.0049 Vzdělávací program: Výuka biologie a geologie v terénu. zpracovatel: PaedDr. Hana Grundová, Mgr.Milan Michalski
srnov 7c geologický vývoj - horniny úkol 1, 2 Geopark lze připodobnit ke skanzenu, do kterého byly svezeny horniny z různých koutů České republiky. Na území České Třebové se takový geopark nachází u základní školy Habrmanova. Úkol 1 - navštiv ho a najdi horniny, které pocházejí z České Třebové nebo z jejího blízkého okolí. Z nalezených údajů o horninách doplň následující tabulku. název horniny druh horniny barva horniny naleziště Z přiložené stratigrafické tabulky lze vyčíst mnoho údajů. Úkol 2 - Porovnej je s geologickou mapou okresu Ústí nad Orlicí a vyplň přiloženou tabulku. a) Které horniny se nacházejí v bezprostředním okolí České Třebové? b) Ze kterého geologického období pocházejí? a) hornina b) geologické období
srnov 7d geologický vývoj - fosilie úkol 3, 4 STRATIGRAFICKÁ TABULKA - ČLENENÍ GEOLOGICKÝCH OBDOBÍ perm křída svrchní cenoman turon spodní a střední perucké vrstvy korycanské vrstvy bělohorské souvrství jizerské souvrství čtvrtohory a třetihory 165,70 m 156,00 m 145,50 m 82,20 m 3,70 m hloubka v metrech jílovce a pískovce glaukonitické pískovce pískovce a slínovce prachovce a pískovce převažující horniny 1 2 3 4 5 významné zkameněliny Úkol 3: Doplň názvy živočichů k číslům fosilií. 1. 2. 3. 4. 5. Úkol 4: Zakresli do geologické mapky (SRNOV 7b) čísla fosilií do míst jejich možného naleziště. (kdekoliv do křídových sedimentů)
srnov 7e geologický vývoj úkol 5 Druhohorní i třetihorní usazeniny na Českotřebovsku jsou bohaté na zkameněliny. Úkol č. 5 a) Prohlédni si zkameněliny na přiloženém obrázku (SRNOV 7f) a pokus se je umístit do následujícího přehledu. zkamenělina hornina výskytu geologické období b) Najdi v dostupné regionální literatuře údaje o druhu chobotnatce Deinotherium cuvieri a stručně zapiš okolnosti nálezu tohoto vymřelého druhu. c) Na které naučné stezce a na kterém zastavení této stezky bys mohl také tyto údaje získat? d) Navštiv naučnou stezku a prohlédni si zde vystavené originály zkamenělin. Které druhy jsou tu vystaveny?
srnov 7f geologický vývoj úkol 6 -druhohory významné zklameněliny regionu Během rozsáhlé mořské záplavy před 90 miliony let ve druhohorách se naše území nacházelo v tropickém pásmu. Celé území České Třebové bylo pod hladinou křídového moře. Život zde byl bohatý. Na dně žili drobní ráčci, různé druhy mlžů, břichonožci a ježovky. V prostoru nad dnem se vznášeli draví hlavonožci, ze skupiny amonitů, jejichž schránky dorůstaly průměru až 1 metr. Mělké pobřežní vody osídlovala hejna ryb a velcí žraloci. Pozůstatky tohoto pravěkého života často nacházíme v podobě zkamenělin v pískovci a opuce. hlavonožec Amonit ježovka Micraster mlž Inoceramus Iabiatus ráček Protocallianassa mlž Neithea hřebenatka Lyropecten mlž Lima mlž Pinna Použij obrázky pro nákres života ve druhohorním moři pro úkol č.6.
srnov 7g geologický vývoj - fosilie úkol 6 - druhohory Nakresli druhohorní moře a v něm organismy podle textu a obrázků na listu Významné zkameněliny (SRNOV 7f). PROSTOR MOŘSKÉ VODY DNO MOŘE Porovnej svou kresbu s obrázky v obrazových publikacích nebo na internetu. http://www.mineral.cz/image/200705091852_kridove_more.jpg
srnov 7h geologický vývoj úkol 7-10 - TŘETIHORY Ve starších třetihorách bylo naše území souší, ale v mladších třetihorách vniklo na naše území znovu moře úzkým mělkým zálivem od Lanškrouna přes Českou Třebovou až do Ústí nad Orlicí. Pozůstatkem jsou usazeniny šedých a šedomodrých jílů nazývané hlíny, které byly využívány k výrobě cihlářského zboží. Úkol 7: Najdi na mapě města název místa, který je odvozen od původního ložiska keramických jílů hlín. V usazeninách třetihor bylo možné nalézt zkameněliny rodu Ostrea. Úkol 8: Zjisti pomocí internetu český název rodu Ostrea a jeho současný výskyt. V českotřebovské cihelně na tzv. hliništi bylo možné nalézt měkkýše druhu Terebralia, Pirenella a Melanopsis. Úkol 9: Nakresli jejich ulity (použij jako zdroj internet). Pobřežní mokřiny byly porostlé bujnou subtropickou vegetací. Zde bylo vhodné prostředí pro život třetihorních chobotnatců. Kosti druhu Deinotherium levius byly nalezeny při stavbě železnice v roce 1852 u Opatova a v roce 1889 v České Třebové. Nálezy jsou ve sbírkách Národního muzea a Městského muzea a gymnázia v České Třebové. Úkol 10: Zjisti o nálezu kostí a zařazení druhu chobotnatce více prostřednictvím odkazů na internetu. Co o stavbě těla Deinotheria dokázal nález u Opatova? http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/nalezy-fosilnich-savcu-v-chebska-panev-cyprisove-s.pdf
srnov 7a geologický vývoj - úvod autorské řešení Geologická mapa okresu Ústí nad Orlicí je poměrně pestrá. Nejstarší přeměněné horniny, starohorního stáří, však na zemský povrch nevystupují. Jsou skryty v hlubinách pod vrstvami usazenin - prvohorních (permských), druhohorních (křídových) a třetihorních (bádenských). Permské sedimenty o mocnosti až 700 metrů jsou tvořeny červeně zbarvenými slepenci, brekciemi a pískovci. Vytvořily se v suchých pouštních podmínkách před 250 milióny lety a můžeme je dnes nalézt například v okolí Rudoltic a Ostrova. Vyznačují se červenou barvou, kterou způsobuje velký obsah oxidů trojmocného železa a hliníku. Křídové sedimenty, o mocnosti několika set metrů, jsou tvořené ve většině případů opukou a pískovcem a jsou dnes na Českotřebovsku nejrozšířenější. Počátkem svrchní křídy, v období cenomanu, docházelo vlivem alpinského vrásnění k sérii poklesů a postihlo i naši oblast. V mělkých prohlubních vznikala jezera a v nich se usazoval sladkovodní pískovec, který brzy nahradily usazeniny postupujícího moře. V dalším křídovém období období turonu, se již ukládaly i písčité slínovce, tzv. opuky. Památkou na tuto druhohorní mořskou záplavu jsou křídové zkameněliny, které se hojně nacházely v lomech při těžbě stavebního kamene. Po ústupu moře se území Českotřebovska stalo na dlouhou dobu souší. V mladších třetihorách, v období bádenu, proniklo od Moravy přes Lanškrounsko, do sníženiny mezi Třebovickou branou, na naše území opět moře. Jeho úzký a mělký záliv zasahoval do okolí Opatova a také přes Českou Třebovou až k Ústí nad Orlicí. Do tohoto zálivu ústily řeky, které po sobě zanechaly naplaveniny štěrku. Třetihorní moře bylo mělké, ale zanechalo usazeniny o mocnosti až 163 metry. Tvoří je modrošedé nebo narezavělé jíly s množstvím nádherně zachovalých zkamenělin. Raritou jsou i nálezy několika kosterních pozůstatků vymřelého chobotnatce Deinotherium u Opatova a u České Třebové. Tento chobotnatec dorůstal výšku až 4 metry a žil v pobřežních močálech před 25 milióny let.
Vzdělávací program: Výuka biologie a geologie v terénu. zpracovatel: PaedDr. Hana Grundová, Mgr.Milan Michalski srnov 7b geologický vývoj - mapa Škola hrou v kraji Komenského, CZ.1.07/1.1.28/01.0049 Zjednodušená geologická mapa okresu Ústí nad Orlicí (Sestaveno podle geologických map ČSSR 1.200 000, list Česká Třebová a Náchod vydaných ÚÚG Praha) autorské řešení SRNOV 7b Geologický vývoj mapa AUTORSKÉ ŘEŠENÍ Zjednodušená geologická mapa okresu Ústí nad Orlicí (Sestaveno podle geologických map ČSSR 1.200 000, list Česká Třebová a Náchod vydaných ÚÚG Praha)
srnov 7c geologický vývoj - horniny úkol 1, 2 autorské řešení Geopark lze připodobnit ke skanzenu, do kterého byly svezeny horniny z různých koutů České republiky. Na území České Třebové se takový geopark nachází u základní školy Habrmanova. Úkol 1: Navštiv ho a najdi horniny, které pocházejí z České Třebové nebo z jejího blízkého okolí. Z nalezených údajů o horninách doplň následující tabulku. název horniny druh horniny barva horniny naleziště granodiorit hlubinná vyvřelina růžová Litice n. Orlicí opuka usazenina žlutá Česká Třebová glaukonitický pískovec usazenina žlutozelená Záměl železitý pískovec usazenina rezavá Záměl slepenec usazenina růžová Žampach Z přiložené stratigrafické tabulky lze vyčíst mnoho údajů. Porovnej je s geologickou mapou okresu Ústí nad Orlicí a vyplň přiloženou tabulku. Úkol 2 a) Které horniny se nacházejí v bezprostředním okolí České Třebové? b) Ze kterého geologického období pocházejí? a) hornina b) geologické období písek štěrk jíl opuka pískovec čtvrtohory (pleistocén, holocén) čtvrtohory (pleistocén, holocén) třetihory (miocén) druhohory (křída) druhohory (křída)
srnov 7d geologický vývoj - fosilie úkol 3, 4 STRATIGRAFICKÁ TABULKA - ČLENENÍ GEOLOGICKÝCH OBDOBÍ perm křída svrchní cenoman turon spodní a střední perucké vrstvy korycanské vrstvy bělohorské souvrství jizerské souvrství čtvrtohory a třetihory 165,70 m 156,00 m 145,50 m 82,20 m 3,70 m hloubka v metrech jílovce a pískovce glaukonitické pískovce pískovce a slínovce prachovce a pískovce převažující horniny 1 2 3 4 5 významné zkameněliny Úkol 3: Doplň názvy živočichů k číslům fosilií. 1. Neithea (mlž) 2. Inoceramus labiatus (mlž) 3. Protocallianasa antigua (rak) 4. Micraster (ježovka) 5. Lima (mlž) Úkol 4: Zakresli do geologické mapky (SRNOV 7b) čísla fosilií do míst jejich možného naleziště. (kdekoliv do křídových sedimentů)
srnov 7e geologický vývoj úkol 5 autorské řešení Druhohorní i třetihorní usazeniny na Českotřebovsku jsou bohaté na zkameněliny. a) Prohlédni si zkameněliny na přiloženém obrázku (SRNOV 7f) a pokus se je umístit do následujícího přehledu. zkamenělina hornina výskytu geologické období amonit slínovec - opuka křída (turon) ježovka slínovec - opuka křída (turon) Inoceramus slínovec - opuka křída (turon) PROTOCALLIANASa slínovec - opuka křída (turon) Neithea pískovec křída (cenoman) Lyropecten slínovec - opuka křída (turon) Lima slínovec - opuka křída (turon) Pinna slínovec - opuka křída (turon) b) Najdi v dostupné regionální literatuře údaje o druhu chobotnatce Deinotherium cuvieri a stručně zapiš okolnosti nálezu tohoto vymřelého druhu. Druh Deinotherium cuvieri dříve označovaný jako Deinotherium levius byl nalezen v roce 1853 u Opatova při zemních pracích na železnici. Nalezené kostry patřili 2 mladým jedincům uhynulým v období výměny mléčného chrupu za dospělý. Nález ohlásil a zajistil železničář Karel Štěpánek. c) Na které naučné stezce a na kterém zastavení této stezky bys mohl také tyto údaje získat? Smyslově naučná stezka údolím Skuhrovského potoka d) Navštiv naučnou stezku a prohlédni si zde vystavené originály zkamenělin. Které druhy jsou tu vystaveny? Amonit, Inoceramus, Micraster, Pinna
srnov 7f geologický vývoj úkol 6 autorské řešení významné zklameněliny regionu Během rozsáhlé mořské záplavy před 90 miliony let ve druhohorách se naše území nacházelo v tropickém pásmu. Celé území České Třebové bylo pod hladinou křídového moře. Život zde byl bohatý. Na dně žili drobní ráčci, různé druhy mlžů, břichonožci a ježovky. V prostoru nad dnem se vznášeli draví hlavonožci, ze skupiny amonitů, jejichž schránky dorůstaly průměru až 1metr. Mělké pobřežní vody osídlovala hejna ryb a velcí žraloci. Pozůstatky tohoto pravěkého života často nacházíme v podobě zkamenělin v pískovci a opuce. hlavonožec Amonit ježovka Micraster mlž Inoceramus Iabiatus ráček Protocallianassa mlž Neithea hřebenatka Lyropecten mlž Lima mlž Pinna Použij obrázky pro nákres života ve druhohorním moři pro úkol č.6.
srnov 7g geologický vývoj - fosilie úkol 6 autorské řešení Nakresli druhohorní moře a v něm organismy podle textu a obrázků na listu Významné zkameněliny (SRNOV 7f). PROSTOR MOŘSKÉ VODY DNO MOŘE Porovnej svou kresbu s obrázky v obrazových publikacích nebo na internetu. http://www.mineral.cz/image/200705091852_kridove_more.jpg
srnov 7h geologický vývoj úkol 7-10 - TŘETIHORY autorské řešení Ve starších třetihorách bylo naše území souší, ale v mladších třetihorách vniklo na naše území znovu moře úzkým mělkým zálivem od Lanškrouna přes Českou Třebovou až do Ústí nad Orlicí. Pozůstatkem jsou usazeniny šedých a šedomodrých jílů nazývané hlíny, které byly využívány k výrobě cihlářského zboží. Úkol 7: Najdi na mapě města název místa, který je odvozen od původního ložiska keramických jílů hlín. Hliníky V usazeninách třetihor bylo možné nalézt zkameněliny rodu Ostrea. Úkol 8: Zjisti pomocí internetu český název rodu Ostrea a jeho současný výskyt. Ústřice, např. Středozemní moře V českotřebovské cihelně na tzv. hliništi bylo možné nalézt měkkýše druhu Terebralia, Pirenella a Melanopsis. Úkol 9: Nakresli jejich ulity (použij jako zdroj internet). Pobřežní mokřiny byly porostlé bujnou subtropickou vegetací. Zde bylo vhodné prostředí pro život třetihorních chobotnatců. Kosti druhu Deinotherium levius byly nalezeny při stavbě železnice v roce 1852 u Opatova a v roce 1889 v České Třebové. Nálezy jsou ve sbírkách Národního muzea a gymnázia Česká Třebová, Přírodovědného muzea ve Vídni Úkol 10: Zjisti o nálezu kostí a zařazení druhu chobotnatce více prostřednictvím odkazů na internetu. Co o stavbě těla Deinotheria dokázal nález u Opatova? http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/nalezy-fosilnich-savcu-v-chebska-panev-cyprisove-s.pdf Rod Deinotherium levius je označovaný též jako Deinotehrium cuvieri, česky dlakozubec olbřimský nebo dinoterium- hrozné zvíře. Nález u Opatova poprvé ukázal končetiny a dokázal, že Deinotherium byl suchozemský chobotnatec nebyl to mořský kytovec.