KOMBINACE TEPELNÝCH ČERPADEL A FOTOVOLTAICKO TEPELNÝCH KOLEKTORŮ



Podobné dokumenty
Spolupráce hybridního FVT kolektoru a tepelného čerpadla

Hybridní fotovoltaicko-tepelné kolektory a možnosti jejich využití. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze

Porovnání solárního fototermického a fotovoltaického ohřevu vody

ENERGETICKO-EKONOMICKÁ ANALÝZA HYBRIDNÍCH FOTOVOLTAICKO-TEPELNÝCH KOLEKTORŮ

Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní RP2 Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze 1/39

Efektivní využití OZE v budovách. Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze

KOMBINACE TEPELNÝCH ČERPADEL A FOTOVOLTAICKÝCH SYSTÉMŮ

Speciální aplikace FV systémů. Tomáš Matuška RP2 Energetické systémy budov Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze

Zdroje tepla pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Technické systémy pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Tepelná čerpadla + solární soustavy = konkurence nebo spolupráce?

Nezávislost na dodavatelích tepla možnosti, příklady. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze

Solární teplo pro rodinný dům - otázky / odpovědi

KOMBINACE FVSYSTÉMU A TEPELNÉHO ČERPADLA (PRO TÉMĚŘ NULOVOU BUDOVU)

Návrh energetických opatření a uplatnění OZE při rekonstrukci objektu Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze

Energetické systémy pro budovy s vysokou mírou soběstačnosti

SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU

Technické normalizační informace TNI (revize 2014) solární soustavy TNI (nová 2014) tepelná čerpadla

Zdroje energie pro úsporné budovy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Budovy a energie Obnovitelné zdroje energie

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, České vysoké učení technické, Buštěhrad

1/81 FV panely v provozu

Obnovitelné zdroje energie

Bilance fotovoltaických instalací pro aktuální dotační tituly

Hlavní zásady pro používání tepelných čerpadel

Slunce # Energie budoucnosti

Solární soustavy v budovách

Tepelná čerpadla ecogeo. pro topení a chlazení

Zdroje tepla pro vytápění

Instalace solárního systému

Krycí list technických parametrů k žádosti o podporu z oblasti podpory B - Výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností

Solární tepelné kolektory a jejich integrace do střech. Bořivoj Šourek, Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Obnovitelné zdroje energie a dotační tituly z pohledu DEVELOPERA

Ekonomika využití solárního tepla

Jak vybrat solární kolektor?

JAK FUNGUJE SLUNEČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO OHŘEV UŽITKOVÉ VODY A PRO PŘITÁPĚNÍ?

FV panely v provozu. Účinnost FV panelu 19/05/2017

Zjednodušená měsíční bilance tepelné soustavy s tepelným čerpadlem BilanceTC 2017/v2

ŠTÍTKY ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI KOMBINOVANÝCH SOUPRAV PRO VYTÁPĚNÍ A PŘÍPRAVU TEPLÉ VODY

Energetická bilance fotovoltaických instalací pro aktuální dotační tituly

Obnovitelné zdroje energie ve vztahu k výstavbě budov. Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

Energetické systémy pro nízkoenergetické stavby

VÍCE-VÝMĚNÍKOVÁ TEPELNÁ ČERPADLA

ENERSOL 2015 VZDĚLÁVACÍ PROJEKT NA TÉMATA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, ÚSPORY ENERGIÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ V DOPRAVĚ STŘEDOČESKÝ KRAJ

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

Základní pravidla pro Specifický cíl 2.1, Prioritní osy 2, Operačního programu Životní prostředí Snížení emisí z lokálního vytápění domácností

Jiří Kalina. rní soustavy. bytových domech

VLIV OKRAJOVÝCH PODMÍNEK NA VÝSLEDEK ZKOUŠKY TEPELNÉHO VÝKONU SOLÁRNÍHO KOLEKTORU

Obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie

Využití solární energie na venkovních plaveckých bazénech (SOLPOOL)

HODNOTICÍ KRITÉRIA SPECIFICKÉHO CÍLE 5.1 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Tepelná čerpadla. levné teplo z přírody. Tepelná čerpadla

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

TEPELNÁ ČERPADLA VZUCH - VODA

Spolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla člen COGEN Europe. Firemní profil

EKODESIGN ROSTOUCÍ POŽADAVKY NA ÚČINNOST ZDROJŮ TEPLA

Požadavky tepelných čerpadel

Nádrže HSK a DUO. Akumulační nádrže s přípravou teplé vody a dělicím plechem. Úsporné řešení pro vaše topení

Využití alternativních zdrojů energie

Možnosti řešení solárních tepelných soustav

Možnosti využití solárních zařízení pro přípravu teplé vody v bytových domech

Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a. klimatu. Seminář České bioplynové asociace 18. února VŠCHT Praha. Ing.

EKO-ENERGI G E M r. r Mi M lan Ky K s y elák Odb d o b r o e le l ktroe o ne n rge g tik i y k, y, M P M O

RENARDS Aktuální dotační možnosti v oblasti obnovitelné energie, akumulace a elektromobility

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Investice do Vaší budoucnosti. Projekt je spolufinancován Evropskou Unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj

Termodynamické panely = úspora energie

24,1 20,5. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

1/58 Solární soustavy

Vitocal: využijte naši špičkovou technologii tepelných čerpadel pro vaše úspory.

Alternativní zdroje v bytových domech

Předběžný návrh řešení systému vytápění pomocí: tepelného čerpadla Vaillant geotherm VWS (provedení země/voda)

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

aplikace metody EPC Typy energeticky úsporných opatření a výpočet Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. vladimira.henelova@enviros.

Solární energie. M.Kabrhel. Solární energie Kolektory

TEORETICKÁ ANALÝZA VLIVU KONSTRUKČNÍCH PARAMETRŮ PLOCHÉHO SOLÁRNÍHO KOLEKTORU NA JEHO VÝKONNOST

Záměny klasických atmosférických kotlů za kondenzační plynové kotle v otopných soustavách RD a bytových domů

Solární energie. Vzduchová solární soustava

Návod k výpočtovému nástroji pro hodnocení soustav s tepelnými čerpadly

Technický list. Elektrické parametry. Bivalentní zdroj. Max. výkon bivalentního zdroje při velikosti jističe *

Frankensolar CZ s.r.o. Perspektiva fotovoltaiky v České republice

A new generation of heat pumps DESIGNED FOR EARTH PRODEJNÍ CENÍK ŠVÉDSKÁ TEPELNÁ ČERPADLA

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Inteligentní budovy ročník odborné konference 23. dubna 2014 na výstavišti BVV v Brně

Tepelná čerpadla v souvislostech

ZELENÁ ÚSPORÁM PRO RODINNÉ DOMY DOTACE POUŽITO MATERIÁLŮ Z: WWW. ZELENAUSPORAM.CZ

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Připravený k propojení

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

Solární zařízení v budovách - otázky / odpovědi

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY, Rodinný dům, Pustá Kamenice 32, Pustá Kamenice

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Předběžný návrh řešení systému vytápění pomocí: tepelného čerpadla Vaillant geotherm VWS ( provedení země/voda) Nabídka

15,7 16,7. Neobnovitelná primární energie (Vliv provozu budovy na životní prostředí) Celková dodaná energie (Energie na vstupu do budovy)

Transkript:

Konference Vytápění Třeboň 2013 14. až 16. května 2013 KOMBINACE TEPELNÝCH ČERPADEL A FOTOVOLTAICKO TEPELNÝCH KOLEKTORŮ Tomáš Matuška, Bořivoj Šourek ANOTACE V příspěvku je představena energetická analýza kombinace využití sluneční energie v soustavě s tepelným čerpadlem při použití inovativních hybridních fotovoltaicko-tepelných (FVT) solárních kolektorů. Varianty kombinované solární soustavy s tepelným čerpadlem a FVT kolektory jsou porovnány se současnou úrovní obdobných soustav pouze s tepelnými kolektory, které jsou dostupné na evropském trhu. Zejména je sledováno využití elektřiny z fotovoltaické části kolektorů pro snížení spotřeby elektrické energie celé soustavy. Výsledky ukazují, že potenciál ke snížení spotřeby elektrické energie solární soustavou s tepelným čerpadlem při využití solárních FVT kolektorů má pouze technologie založená na nízkoemisivním FV absorbéru. ÚVOD Využití tepelných čerpadel s elektrickým pohonem je obecně považováno za opatření pro snížení spotřeby energie v budovách s významnou výhodou snadné integrace do chytrých sítí v budoucnosti. Na druhé straně, současná produkce elektrické energie v konvenčních zdrojích je náročná na spotřebu primární energie a efektivní využití tepelných čerpadel předpokládá provoz s vysokým sezónním topným faktorem SPF (seasonal performance factor). Přestože evropská směrnice o podpoře využití obnovitelných zdrojů energie nastavila minimální hodnotu SPF na úrovni 2.9, pro snížení celkové produkce emisí a primární energie při srovnání s přímým spalováním fosilních paliv musí být dosaženo hodnot SPF vyšších než 4.0. Zatímco tepelná čerpadla v oblasti nízkoteplotního vytápění dosahují hodnot SPF nad 4.0, dosáhnout SPF pro samotnou přípravu teplé vody v úrovni nad 3.0 je možné pouze při snížených teplotách připravované teplé vody pod 45 C. Kombinace tepelných čerpadel se solárními tepelnými soustavami je jedním z přístupů, jak hodnoty SPF zvýšit eliminací přípravy teplé vody tepelným čerpadlem především v letním období. Dnešní solární soustavy kombinované s tepelnými čerpadly využívají v naprosté většině instalací paralelního přístupu, tzn. solární kolektory a tepelné čerpadlo dodávají teplo do společných zásobníků na odběrové straně. Tepelné čerpadlo je v podstatě dodatkovým (záložním) zdrojem solární tepelné soustavy. Druhým možným přístupem je kombinovat tepelné čerpadlo s fotovoltaickým systémem. Aktuální potřeba elektřiny tepelné soustavy s tepelným čerpadlem z externí sítě je snižována přímým využitím elektřiny produkované FV systémem. Hybridní solární fotovoltaicko-tepelné (FVT) kolektory představují další stupeň. Kombinace fotovoltaického a tepelného solárního kolektoru v jediném zařízení má potenciál zvýšit produkci energie (elektřiny a tepla) z definované plochy pláště budovy a zajistit vyšší úroveň soběstačnosti budov v místních sítích. Využití FVT kolektorů v pokročilých solárních soustavách s tepelným čerpadlem je v příspěvku analyzován z hlediska dosažitelných energetických úspor (úspor elektřiny, zvýšení SPF).

HYBRIDNÍ FVT KOLEKTORY Hybridní solární fotovoltaicko-tepelné kolektory poskytují současně teplo a elektřinu, nicméně produkce tepla je ze stejné plochy několikanásobně vyšší než elektřiny. Díky společné výrobě solárního tepla a elektřiny je celkový výkon na jednotku plochy FVT kolektoru vyšší než při oddělené výrobě běžným FV panelem a tepelným kolektorem. Solární kapalinové FVT kolektory nabízejí větší potenciál aplikací než vzduchové díky lepší využitelnosti tepla (tepelná čerpadla, teplá voda, bazény, vytápění, atd.). Trh se solárními hybridními FVT kolektory je v současné době omezen pouze na nezasklené kolektory kvůli problémům s běžně používanou EVA laminací FV modulů. Ta se při vysokých teplotách nad 80 C rozkládá na acetáty (delaminace, zabarvení, degradace kontaktů korozí) [1] a dlouhodobě není schopna odolávat teplotám 140 až 160 C vyskytujícím se při stagnaci v zasklených kolektorech. Použití nezasklených FVT kolektorů s tepelnou účinností, výrazně závislou na okolních podmínkách (vítr, teplota), je navíc omezeno pouze na nízkoteplotní aplikace (předehřev vody, primární okruhy tepelných čerpadel). 1.0 referenční zasklený solární kolektor 0.8 gelová laminace, běžný FVT absorbér gelová laminace, nízkoemisivní FVT absorbér 0.6 0.4 0.2 0.0 při MPPT 0.00 0.02 0.04 0.06 0.08 0.10 0.12 (t m -t e )/G Obr. 1 Účinnostní charakteristiky pro různé koncepty FVT kolektorů porovnané s běžným solárním tepelným kolektorem (referenční). Použitím nové silikonové laminace, vysoce transparentního a pružného materiálu, teplotně odolného až do 250 C se otevírá aplikační oblast pro zasklené FVT kolektory, zejména v solární přípravě teplé vody a vytápění [2]. Navíc, spojení PV absorbéru laminovaného k zasklení vysoce transparentnímu v oblasti viditelného záření (pro zachování dobré FV účinnosti) avšak s nízce emisivním povlakem může významně snížit tepelnou ztrátu FVT kolektoru. ANALÝZA KOMBINOVANÉ SOLÁRNÍ SOUSTAVY S TEPELNÝM ČERPADLEM Možnosti zlepšení výkonnosti dnešních solárních soustav kombinovaných s tepelnými čerpadly jsou zkoumány v rámci evropského projektu MacSheep [3]. Hlavním cílem projektu je vyvinout konkurenceschopnou tepelnou soustavu kombinující solární kolektory a tepelné

čerpadlo tak, aby spotřebovávala o 25 % elektrické energie méně než je tomu u současných soustav, při stejném komfortu a obdobných investičních nákladech. Takového ambiciózního cíle má být dosaženo použitím nových materiálů a technologií v oblasti solárních kolektorů, tepelných čerpadel, akumulace tepla a regulace. Jednou ze zkoumaných novinek využitelných v takové soustavě je právě nahrazení konvenčních solárních tepelných kolektorů zasklenými FVT kolektory, které budou kromě tepla do zásobníku a odběru dodávat také elektřinu pro tepelné čerpadlo. Dopad kombinace FVT kolektorů s tepelným čerpadlem na snížení spotřeby elektrické energie byl zkoumán počítačovou simulací celé soustavy. Obr. 2 Schéma referenční solární soustavy s tepelným čerpadlem. Simulační analýza byla provedena pro budovu definovanou již dříve v rámci projektu T44A38 [4] jako rodinný dům SFH45. Budova má roční potřebu tepla na vytápění 60 kwh/m 2 v klimatu města Zurich (Švýcarsko). Roční odběr teplé vody v domě je 73 m 3 při 45 C. Pro vytápění byla uvažována nízkoteplotní otopná soustava s teplotním spádem 35/30 C. Vyhodnocovaná spotřeba elektřiny zkoumané soustavy zahrnuje elektřinu pro tepelné čerpadlo, záložní ohřívač, oběhová čerpadla a regulaci, včetně vyhodnocení tzv. penaltové spotřeby elektřiny v případě, že není dosaženo tepelného komfortu, buď pro vytápění, nebo pro přípravu teplé vody. Pro analýzu přínosu nových technologií pro kombinovanou solární soustavu s tepelným čerpadlem byla definována referenční varianta (REF) reprezentující současný stav trhu. Referenční soustava obsahuje hlavní zásobník tepla (800 l), ploché solární kolektory (10 m 2 ) a tepelné čerpadlo země-voda se zemním vrtem hlubokým 75 m (viz Obr. 2). Zásobník tepla má vestavěný vnitřní výměník pro přípravu teplé vody. Výměník solárního okruhu je umístěn ve spodní části zásobníku tepla. Tepelné čerpadlo bylo navrženo jako monovalentní zdroj tepla se jmenovitým tepelným výkonem 5 kw (při B0/W35). Celková potřeba elektrické energie referenční solární soustavy s tepelným čerpadlem je 2.63 MWh při sezónním topném faktoru 4.17 (v klimatu města Zurich). Zkoumáno a porovnáno bylo několik variant soustavy s využitím FVT kolektorů (viz Tab. 1). Referenční solární kolektory jsou nahrazeny FVT kolektory ve dvou různých konstrukcích: neselektivní zasklené FVT kolektory s gelovou laminací odolnou teplotám nad 200 C (FVT/NZ) a nově navržená konstrukce s nízkoemisivním povlakem na FV absorbéru jako

zasklený selektivní FVT kolektor (FVT/SZ). Varianty hybridního FVT kolektoru s gelovou laminací jsou v současnosti ve vývoji za účelem zvýšení výkonnosti a snížení ceny. Na Obr. 1 jsou porovnány účinnostní charakteristiky pro oba koncepty solárních zasklených FVT kolektorů společně se zaskleným čistě tepelným kolektorem (referenční / nahrazovaný kolektor). Tepelné charakteristiky FVT kolektorů jsou uvedeny pro případ odběru elektrické energie v maximálním výkonovém bodě (MPPT). Pro srovnání byla modelována i varianta referenční soustavy kombinované pouze s FV systémem (REF/FV) s polykrystalickými moduly o ploše 10 m 2 (2.25 kw p ). Tab. 1 Zkoumané varianty solární soustavy kombinované s tepelným čerpadlem. Varianta REF Popis referenční solární soustava s tepelným čerpadlem s 10 m 2 běžných solárních tepelných kolektorů REF/FV referenční soustava kombinovaná s FV systémem (10 m 2 polykrystalických modulů) FVT/NZ FVT/SZ soustava se zasklenými neselektivními FVT kolektory namísto referenčních soustava se zasklenými selektivními FVT kolektory namísto referenčních VÝSLEDKY A DISKUSE Použití FVT kolektorů pro dodávku tepla a elektřiny v rámci solární soustavy s tepelným čerpadlem bylo hodnoceno zatím pouze z energetického hlediska pro určení možné úspory. Energetická analýza popsaných variant soustavy byla provedena v simulačním prostředí TRNSYS. Vyhodnoceny byly úspory elektrické energie oproti referenční soustavě W el (v procentech), celková produkce fotovoltaické elektřiny E PV a její podíl využitý pro krytí spotřeby soustavy f PV. Elektrická energie vyrobená FV částí kolektorů je uvažována pro snížení celkové potřeby elektřiny soustavy pouze pokud lze aktuální výrobou FV elektřiny pokrýt elektrickou potřebu soustavy (přímé využití FV elektřiny). Pro srovnání jsou uvedeny i tepelné zisky Q ss,u využité ze solárních kolektorů. Tab. 2 ukazuje výsledky analýzy výkonnosti variant, které ukazují několik důležitých čísel. Soustava s neselektivními FVT kolektory nemůže konkurovat referenční soustavě (REF) s běžnými solárními kolektory při stejné instalované ploše. Nižší tepelný výkon FVT kolektorů není vyvážen využitím FV elektřiny v soustavě. Solární FVT kolektory se selektivním FV absorbérem dosahují cca 3 % úspory elektrické energie v dané solární soustavě s tepelným čerpadlem ve srovnání s referenční variantou (nahrazení běžných kolektorů stejnou plochou 10 m 2 ). Kombinace referenční soustavy s FV systémem (varianta REF/FV) dosahuje relativně vysoké úspory elektřiny 8 % díky vysokému tepelnému výkonu běžných solárních kolektorů společně s vysokou produkcí FV elektřiny pro přímé využití v soustavě. Při použití stejné celkové plochy obou druhů kolektorů (20 m 2 ) vykazuje solární soustava s tepelným čerpadlem se zasklenými FVT kolektory vyšší výkonnost než varianta REF/FV. Selektivní FVT kolektory dosahují vyšších úspor elektrické energie (13 %) než neselektivní (9 %).

Tab. 2 Výsledky simulací pro uvažované varianty (s definovanou plochou FVT kolektorů). Varianta W el SPF E PV f PV Q ss,u [%] [ - ] [MWh/rok] [ % ] [ MWh/rok ] REF - 4.17 - - 3.56 REF/FV -8.0 4.53 1.38 15.2 3.56 FVT/NZ5 11.4 3.75 0.56 26.3 1.73 FVT/NZ10 1.5 4.12 1.10 19.0 2.52 FVT/NZ15-4.2 4.36 1.62 16.1 2.97 FVT/NZ20-9.1 4.59 2.13 14.2 3.29 FVT/SZ5 8.0 3.87 0.53 27.1 2.03 FVT/SZ10-2.7 4.30 1.01 19.8 3.01 FVT/SZ15-8.7 4.58 1.46 16.9 3.54 FVT/SZ20-13.3 4.81 1.89 15.2 3.92 Je patrné, že cíle projektu MacSheep celkových úspor elektřiny 25 % nelze dosáhnout pouze jedním opatřením na straně solárních kolektorů (zde použitím zasklených FVT kolektorů). Navíc je nezbytné zároveň provést nákladovou analýzu, aby byla prokázána konkurenceschopnost integrace FVT kolektorů do solární soustavy s tepelným čerpadlem. Reálné náklady na zasklené FVT kolektory nejsou zatím dostatečně známé díky probíhajícímu vývoji. Uvedená analýza výkonnosti soustav byla provedena pro stanovení potenciálu FVT kolektorů pro dosažení cílů ve zkoumané soustavě. Výsledky ukázaly, že zasklené FVT kolektory s nízkoemisním povlakem FV absorbéru jsou jedinou možnou cestou pro další vývoj. Neselektivní FVT kolektory v solární soustavě kombinované s tepelným čerpadlem nepřinášejí významnou výhodu ve srovnání s referenční soustavou s nebo bez FV systému. ZÁVĚR Energetická analýza solární soustavy kombinované s tepelným čerpadlem se zasklenými FVT kolektory byla provedena pro stanovení možných úspor elektrické energie. Výsledky ukázaly, že nahrazení konvenčních solárních tepelných kolektorů FVT kolektory může přinést úspory elektrické energie, pouze pokud jsou použity inovativní FVT kolektory s nízkoemisivním povlakem FV absorbéru. Potřeba elektrické energie kombinované solární soustavy se zasklenými FVT kolektory se pohybuje o 3 až 5 % níže než pro referenční případy (REF, REF/FV) při produkci elektrické energie o 40 až 50 % vyšší. LITERATURA [1] Zondag, H.A. & van Helden, W.G.J., 2002. Stagnation temperature in PVT collectors. Uvedeno na konferenci PV in Europe From PV Technology to Energy Solutions Conference and Exhibition, Rome, Italy. [2] Poulek Solar Company, dostupné na www.solar-trackers.com.

[3] MacSheep - New Materials and Control for a next generation of compact combined Solar and heat pump systems with boosted energetic and exergetic performance, European Union s Seventh Framework Programme project, 2012-2015, informace dostupné na http://macsheep.spf.ch. [4] R. Dott, M. Haller, J. Ruschenburg, F. Ochs and J. Bony. IEA-SHC Task 44 Subtask C technical report: The Reference Framework for System Simulations of the IEA SHC Task 44 / HPP Annex 38: Part B: Buildings and Space Heat Load, IEA-SHC, Paris 2012, informace dostupné na http://www.iea-shc.org/task44. Výzkum, který vedl k těmto výsledkům, získal finanční prostředky ze sedmého rámcového programu 7RP/2007-2011 Evropské unie na základě grantové dohody č. 282825 acronym MacSheep.