Odborná stáž ve Valašském Meziříčí Třídenní stáž, kterou jsem absolvoval na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, započala v pátek 27. dubna 2012. Po příjezdu do Valašského Meziříčí jsem byl nucen se potýkat s prvním orientačním problémem, jelikož ani po podrobném prostudování mapy Valašského Meziříčí a jejich MHD, jsem nebyl schopen hvězdárnu najít, protože nemám v mobilu GPS. No ale nakonec jsem do hvězdárny trefil za pomoci milých a přátelských obyvatel zmíněného města. Při příchodu do hvězdárny jsem po pár minutách neúspěšného zvonění šel zkusit své štěstí do vedlejší budovy. Při přechodu se mne naštěstí ujal pan Radek Kraus, který mne ubytoval. Tentýž večer ve 20:30 můj program započal pozorováním pro veřejnost. Pozorování bylo zaměřeno na planety Sluneční soustavy, které byly v tomto období viditelné. Tedy Venuši, Mars a Saturn. Došlo také na pozorování detailů Měsíce. Pozorování objektů bylo doprovázeno odborným výkladem pana Krause, které bylo ovšem určeno spíše laické veřejnosti. Po ukončení pozorování pro veřejnost jsem pokračoval ve svém programu s Ladislavem Šmelcerem, který je vynikajícím expertem na proměnné hvězdy. Nejprve mne seznámil dopodrobna se samotnými fakty, které se tohoto velmi širokého, složitého a velmi zajímavého tématu týkají. Následně mne seznámil s programem, který zpracovává naměřená data získaná při pozorování proměnných hvězd, a ukázal mi webové stránky, na nichž se scházejí světoví odborníci zabývající se danou problematikou a vyměňují si naměřené hodnoty, získané poznatky a postřehy či teorie, a následně o nich debatují a snaží se dospět k relevantním závěrům. Po vyčerpávajícím výkladu následoval malý technický exkurz. Pan Šmelcer mne zavedl na dvě stanoviště, z nichž provádí v hvězdárně svá pozorování. Měl jsem tedy možnost se detailně seznámit s různými druhy teleskopů. Na závěr večera mne pan Šmelcer obohatil o řadu zajímavostí týkajících se detekce exoplanet pomocí fotometrie a spektrometrie. Další den v 10:00 jsem se setkal s ředitelem hvězdárny Liborem Lenžou a s Barborou Gregorovou studentkou, která se měla zároveň se mnou účastnit dnešního pozorování. Jakmile nás pan Lenža seznámil s denním harmonogramem pozorování, přesunuli jsme se do kopule hvězdárny, kde je řada teleskopů určená k pozorování Slunce. K mému velkému zklamání jsem nemohl sledovat sluneční protuberance, jelikož selhal termostat, který temperoval protuberanční dalekohled. I Barbora byla velmi smutná. Ale náš zármutek vystřídalo opět nadšení. Začali jsme pozorovat sluneční skvrny a sluneční erupce. Kamera připojená k chromosférickému teleskopu byla ovládána z notebooku pomocí programu SIPS. V průběhu pozorování mi pan Lenža vysvětlil, že dalekohled obsahuje filtr H alfa, díky němuž a CCD kameře jsme schopni pozorovat pouze úroveň jasu v této vlnové délce a zbytek spektra potlačit. Jelikož kolegyně Barbora není v hvězdárně již nějakou dobu nováčkem, osvětlila mi, jak funguje a jak se ovládá program SIPS, a tak jsem získal možnost si tento program vyzkoušet. Přestože ze začátku pro mne bylo jeho ovládání složité, nakonec jsem se s tímto programem naučil pracovat. Po pauze na oběd pokračovalo pozorování slunečních skvrn. Večerní program spočíval v pozorování a focení snímků Měsíce. Poté jsem pozoroval s panem Jiřím Srbou Saturn a blízké hvězdokupy a seznámil mne se způsoby detekování meteorů. Jelikož detekci meteorů provádí celá řada astronomů z celého světa, díky nimž je pak možno udělat 3D model trajektorie meteoritu. Poslední den mé praxe jsem se v 9:00 dostavil opět do pracovny k řediteli Lenžovi, kde jsem se potkal i se svojí spolužačkou z univerzity Kateřinou Onderkovou. Po přátelském rozhovoru nám pan Lenža udělal prezentaci o pozorování Slunce na hvězdárně ve Valašském Meziříčí jak z pohledu
historie tak i z nejaktuálnější současnosti. Znovu následovalo pozorování slunečních skvrn a slunečního kontinua. Jelikož spolužačka přijela až dnes, stejně jako dříve já se seznámila s ovládáním programu SIPS a rovněž se díky neposlušnému termostatu nedočkala pozorování slunečních protuberancí. Po polední pauze jsme pořídili ještě pár snímků slunečních skvrn a praxe byla ukončena. Celá exkurze pro mě byla velmi poučná a vyvolala ve mně nadšení pro astronomii, jelikož jsem se s pozorováním pomocí profesionálních dalekohledů setkal poprvé. Jakmile mi poštou přišly mnou nafocené snímky, začal jsem je radostně prohlížet, avšak většina z nich nebyla příliš kvalitní. Což znamenalo jedno snímky se musí digitálně zpracovat. Z počátku jsem si nevěděl rady, ale pak jsem na internetu objevil podrobný návod na úpravu snímků vypracovaný právě Bárou Gregorovou, se kterou jsem na hvězdárně celou dobu snímky pořizoval. Zpracování spočívá v odstranění tepelného a vyčítacího šumu CCD čipu pomocí dark frame snímku, který tento signál obsahuje a pořizuje se pomocí zastínění vstupní apertury teleskopu. Dále je potřeba odstranit chyby vzniklé nerovnoměrným osvětlením čipu v ohniskové rovině, které vznikly danými optickými vlastnostmi dalekohledu, což se provádí pomocí flat field snímku, jenž se pořizuje při vyfocení rovnoměrně osvětlené plochy, kterou vytvoříme například zastíněním vstupní apertury pomocí matné fólie. Po provedení patřičných kroků mi byly odměnou již kvalitní snímky. Zde přikládám pár výsledků mého usilovného snažení. Obr. 2: Ukázka dark frame snímku: Zde je vidět tepelný a vyčítací šum na jednotlivých pixelech CCD čipu. Obr. 1: Ukázka flat field snímku. Zde je vidět nerovnoměrné osvětlení, tudíž křivost zorného pole, nečistoty na optice a interferenční obrazce pravděpodobně zapříčiněné H alpha filtrem.
Sluneční skvrny před a po zpracování: 14 19 UT 14 34 UT 15 32 UT 15 32 UT
15 40 UT NOAA 11466 10 18 UT
Sluneční kontinuum: 2012 04 29 09 59UT Snímky měsíce: (Zde nejsou patrné rozdíly mezi původním a zpracovaným snímkem, takže ukazuji pouze zpracované) 20 06 UT Valaššske Meziříčí 20 01 UT Valaššske Meziříčí Antonín Opíchal