říjen 2014/07 Byznys v Číně Vzniklo Klientské centrum pro export Říše středu láká. Ale také přitvrzuje strany 4 7 Číňané stojí o produkty s vysokou kvalitou, běžné věci si vyrobí sami strany 8 10 Rozvoj infrastruktury v Turecku je šancí pro české podniky strany 28 29
HN045646
Český exportér Obsah: Téma Čína stále láká. Ale také přitvrzuje Rozhovor Číňané stojí o produkty s vysokou kvalitou, běžné věci si vyrobí sami 4 8 Jan Mládek ministr průmyslu a obchodu TIRÁŽ 4 12 26 Úspěšný exportér Naši ruční práci by Číňané padělali těžko, říká majitel fi rmy Harmonikas Bonton Slova jako taxi či hotel Číňan často nepochopí. A vaše gesta si vyloží jinak Úhel pohledu Pozor na ukvapené investice v Číně Státy v číslech Objem obchodu mezi Českem a Čínou za posledních 20 let prudce vzrostl Pohled na region Co všechno obnášelo založení pobočky naší společnosti v Číně Číňané se při návštěvě Prahy zajímali o fungování vnitřního trhu EU Čínská žízeň po mléce silně roste České podniky mohou využívat nové technologické centrum u Šanghaje Novinky z teritoria Krátce o Číně Informační servis Vzniklo klientské centrum, jednotné kontaktní místo pro vývozce Turecké investice do infrastruktury znamenají šanci pro české podniky Délka rozhodčího řízení se počítá jenom na měsíce, soud trvá roky Krátké zprávy ze světa Kalendář akcí Nejbližší akce exportního vzdělávání pořádané agenturou CzechTrade Veletrhy s možností společné prezentace Slovníček/Kvíz ČESKÝ EXPORTÉR: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom vydavatelství Economia, a.s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Šéfredaktor speciálních projektů a B2B: Petr Orálek Vedoucí přílohy: Ondřej Luštinec Foto: HN Lukáš Bíba, HN Matej Slávik, ČTK, Reuters, Shutterstock, KINEX Bearings, Milan Marenčák, Koelnmesse Image Database Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Richard Bakeš, Jaroslav Novák Inzerce: inzerce.hn@economia.cz Tisk: MORAVIAPRESS BŘECLAV Samostatně neprodejné 12 14 16 18 20 26 27 32 Vážení čtenáři, je krátce po 56. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Sešlo se na něm 1600 vystavovatelů z 31 zemí. Oproti loňsku přibylo 150 nových vystavovatelů a 72 z nich bylo z Číny. Tyto fi rmy se tak postaraly o nejrozsáhlejší expozici čínských společností v České republice za posledních patnáct let. Akce ve znamení prohlubování obchodních vztahů s Čínou má za sebou také Praha, která hostila Local Leaders Meeting a China Investment Forum. Obou prestižních akcí se zúčastnila tisícovka podnikatelů a politiků z celého světa a dobrá polovina z nich byla právě z Číny. Jsem rád, že se tato země obrovských příležitostí stala jednou z prioritních zemí českého zahraničního obchodu. V létě jsem ji navštívil v čele delegace českých podnikatelů a sešli jsme se hned s několika ministry centrální vlády, guvernéry provincií, představiteli klíčových měst a také velkých fi rem. To by ještě v loňském roce nebylo možné. Je to zcela konkrétní výsledek toho, jak diplomatická aktivita současné vlády otevírá dveře českému byznysu. Cílem našeho ministerstva je nyní přispět ke zvýšení a diverzifikaci českého vývozu do této země. A hlavně pomoci českým podnikům v jejich snaze vstoupit na čínský trh a využít jeho velkého potenciálu. HN045646 ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2014, číslo 7 3
Téma Čína stále láká. Ale také přitvrzuje Západní firmy podnikající v Číně si stěžují na agresivní taktiku tamních úřadů. O nejlidnatější trh světa jsou však připraveny dále bojovat. Václav Lavička vaclav.lavicka@economia.cz Ekonomiku nejlidnatější země světa čeká něco jako exploze spotřebitelských výdajů. Loni přesáhly tři biliony dolarů a během deseti let stoupnou na skoro 11 bilionů. Pokud se tato předpověď poradenské firmy IHS Global Insight naplní, bude Čína ještě mocnějším hybatelem světového hospodářského dění než dosud. Pro zahraniční společnosti je to pádný důvod být přítomny na jejím trhu. Ať už jako prodejce zboží a služeb, či jako investor. Čína je už několik let druhým největším příjemcem přímých zahraničních investic (hned za USA). Loni dosáhly 124 miliard dolarů. Současně sílí odliv čínského kapitálu do zahraničí. V minulém roce poprvé přesáhl 100 miliard dolarů a Čína se stala třetím největším investorem za Japonskem a vedoucími USA. Meziroční změny čínského HDP (údaje v %) 15 12 9 14,2 7,3 6 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Výroba osobních aut v Číně (milionů) zdroj: Mezinárodní organizace výrobců MotorovýCh vozidel (oica) 13,9 14,9 15,5 10,4 6,4 6,7 * zářijová předpověď oecd zdroj: imf, oecd 2014* 2015* 18,1 obrovský trh s velkými rozdíly Spotřebu v Číně táhnou především velkoměsta a nejbohatší pobřežní provincie na jihovýchodě země, kde díky solidnímu růstu reálných mezd (sedm až osm procent ročně) sílí střední třída. Hluboko ve vnitrozemí, v severních či západních provinciích, které hospodářsky značně zaostávají, je ale situace odlišná. Čínský trh je tedy hluboce diverzifikovaný a spotřebitelé v jednotlivých regionech mají odlišné potřeby a očekávání, poznamenává v jedné ze svých studií britská banka HSBC. Kdo chce na něm uspět, musí se podle ní důkladně seznámit se specifikou jednotlivých regionů. Navázat kontakty nejen s tamními úřady, ale i oborovými asociacemi a jednotlivými podnikateli. A pokud si to lze dovolit, vytvořit lokální tým. Čína, jejíž hospodářství se nyní řídí dvanáctým pětiletým plánem (2011 2015), bude nadále potřebovat širokou škálu strojů a zařízení, včetně těch pro 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Hlavní obchodní partneři Číny (rok 2013) Vývoz (mld. eur) hongkong 259,1 usa 283,0 evropská unie 260,2 japonsko 115,0 69,9 j. Korea Dovoz (mld. eur) evropská unie 168,5 j. Korea 140,2 japonsko 124,4 usa 112,7 austrálie 70,2 Podíl na celk. vývozu (%) 17,4 16,7 15,3 6,8 4,1 Podíl na celk. dovozu (%) 11,3 9,4 8,3 7,6 4,7 2013 zdroj: eurostat 4 český exportér říjen 2014, číslo 7
Téma EU a Čína vyjádřily v březnu během evropské cesty čínského prezidenta Si Ťin-pchinga (vpravo, spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou) ochotu zahájit jednání směřující k dohodě o volném obchodu. Termín zahájení rozhovorů ale stanoven nebyl. Foto: reuters účinnější ochranu životního prostředí. Dále dopravní prostředky, plasty, neželezné kovy, laboratorní zařízení a informační technologie. rizika modernizace a urbanizace Modernizace zastaralých průmyslových kapacit, do které se Čína pustila, přispěje ke zvýšení produktivity a zlepšení ekologických parametrů. To je pro zemi mimořádně důležité, neboť ze 30 nejvíce znečištěných měst jich je v Číně zhruba dvacet, uvedla před časem Světová banka. Značnými ekologickými problémy však trpí i středně velká a menší města. Jedním z nežádoucích důsledků rozsáhlé modernizace může být úbytek pracovních míst, tedy rostoucí nezaměstnanost a s tím spojené riziko sociálních výbuchů. Stranické a státní vedení Číny se této hrozbě snaží čelit tím, že vyčleňuje více zdrojů na četné projekty v infrastruktuře vyžadující značný počet pracovních sil. Významným rysem čínské ekonomiky je také pokračující urbanizace. Podíl venkovského obyvatelstva, které odchází za obživou i vyšší životní úrovní do měst, by měl během 10 let klesnout z dosavadních 50 na 30 procent. S tímto procesem souvisejí investice nejenom do bytové výstavby, ale i do školství, zdravotnictví, vodohospodářství i sociálních služeb. To skýtá možnosti i pro zahraniční investory. Na co si stěžují západní firmy Když západní podnikatelé během 80. let přicházeli se svým kapitálem a know- -how do Číny, byli vítáni jako přátelé, vzpomíná Gregory Gilligan, předseda Americké obchodní komory v Číně (AmCham). Kroky, které v poslední době vůči zahraničním společnostem podnikají čínské úřady, se však podle něj za přátelské a vstřícné označit nedají. Jde především o citelné pokuty, které čínští regulátoři uložili například západním automobilkám za nekalá cenová ujednání. Ze zneužívání dominantního postavení na čínském trhu byli obviněni také někteří výrobci léčiv. Čína vůči západnímu byznysu nyní zvolila agresivní taktiku. Myslí si to většina firem, které ve svém nedávném průzkumu oslovila Americká obchodní komora. Zhruba 60 procent respondentů soudí, že už nejsou na čínském trhu vítáni jako dřív. Před rokem takový pocit měly asi dvě pětiny firem. Pokud by se investiční ovzduší v Číně příliš zhoršilo, mohly by se zpřetrhat důležité vazby mezi ní a ostatním světem, říká Gregory Gilligan. Evropská obchodní komora ve své studii dospívá k podobnému závěru jako americká. Podle ní se přes 60 procent firem, jež jsou na čínském trhu přítomny déle než 10 let, domnívá, že podnikání na něm je stále svízelnější. Zmíněná komora v srpnu uvedla, že se k ní donesly znepokojivé zprávy o zastrašovací taktice, kterou čínské úřady vůči zahraničním firmám v poslední době uplatňují. Například je tlačí k tomu, aby bez reptání akceptovaly pokuty uložené za nekalé cenové ujednání. Vadí jim také, že ve většině případů nepro- český exportér říjen 2014, číslo 7 5
Téma běhlo řádné soudní řízení, v němž by se mohly hájit. Čínské úřady svůj postup brání s poukazem na to, že vyšetřují nekalé obchodní praktiky nejen zahraničních, ale i domácích fi rem. A řídí se protimonopolním zákonem, který vstoupil v platnost před šesti lety. Peking argumentuje také tím, že zahraniční fi rmy prodávají své zboží, například mobilní telefony nebo luxusní auta, čínským zákazníkům mnohem dráž než evropským nebo americkým. Západní výrobci odpovídají, že musejí zdražovat kvůli stoupajícím cenám nemovitostí v Číně. Některé dovážené zboží se podle nich zatěžuje vysokými daněmi, například daní z luxusu. Z Číny pochází přibližně polovina oděvů a obuvi, které jsou dováženy do Evropské unie. Na snímku je továrna v provincii S -čchuan. FOTO: REUTERS Tempo zvolňuje, ale zůstává vysoké Čína zvolňuje své hospodářské obrátky již čtvrtým rokem. Její HDP by se měl letos meziročně zvýšit o 7,5 procenta, tedy v souladu s vládním záměrem, který letos na jaře potvrdilo Všečínské shromáždění lidových zástupců. Čína nadále roste zhruba dvakrát rychleji než globální ekonomika. Jejím hlavním motorem zůstávají investiční výdaje. I když jejich meziroční tempo růstu polevilo, zůstane v období 2012 2015 kolem velmi vysokých 20 procent. Platební styk a směnitelnost měn v Číně Čína je zemí, jejíž pravidla měnové kontroly patří k jedněm z nejstriktnějších v Asii. Přestože otevření cizoměnového účtu v Číně již nepodléhá schválení agenturou SAFE (State Administration of Foreign Exchange), kapitálové účty jejímu schválení stále podléhají a nadále platí omezení týkající se omezení využití jednotlivých typů účtů. Přísně regulovány jsou rovněž cizoměnové toky jak čínských rezidentů, tak nerezidentů. V rámci podpory přeshraničního obchodu uskutečňovaného v RMB (zkratka oficiálního názvu pro čínský jüan renminbi) mají od roku 2012 obchodovat v místní měně veškeré společnosti, které jsou držiteli exportní a importní licence a všechny takovéto společnosti mají oprávnění využít daňového zvýhodnění, které se vztahuje na RMB úhradyza exportované Helena Port obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank zboží. Výše kreditního a debetního úročení je omezena limity stanovenými místní centrální bankou. Rezidenti si mohou v Číně zakládat běžné účty v RMB bez omezení, otevření účtů v cizích měnách podléhá poměrně striktním regulacím. U nerezidentů je to naopak cizoměnové účty si mohou otevřít bez problémů, nicméně otevření RMB účtu v Číně podléhá poměrně komplexním pravidlům. Čínskému bankovnímu trhu dominují čtyři státní komerční banky Industrial and Commercial Bank of China, Bank of China, China Construction Bank a Agricultural Bank of China, které drží v současnosti více než 44 % bankovních aktiv v zemi. Na čínském trhu operují i zahraniční banky, zejména se jedná o Citi, HSBC, Bank of East Asia a Standard Chartered. Volný obchod s EU? Někdy snad... Obchodní toky mezi EU a Čínou jsou mohutné. V průměru přesahují miliardu eur denně a mohly by být ještě vydatnější. Obě strany vyjádřily koncem letošního března během evropské cesty čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ochotu zahájit jednání směřující k dohodě o volném obchodu. Termín zahájení rozhovorů však stanoven nebyl. Bude do značné míry záviset na tom, nakolik úspěšně skončí vyjednávání o vzájemných investicích. Evropské podniky se dožadují zlepšení podmínek v Číně, kde se ve srovnání s tamními konkurenty cítí znevýhodněny v přístupu k bankovním úvěrům, nemluvě o přidělování veřejných zakázek. Obrat Číny se 27 zeměmi EU (tedy ještě bez Chorvatska) loni přesáhl 428 miliard eur, což byl ve srovnání s rokem 2005 skoro dvojnásobek. Čína je pro EU největším dodavatelem, když se na jejím importu podílí skoro 17 procenty. V exportním žebříčku unie náleží Číně třetí místo po Švýcarsku a USA. Skoro třetina obratu mezi EU a Čínou připadá na Německo 6 ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2014, číslo 7
Téma (loni 138,7 miliardy eur). Je to více, než činí obrat Británie, Francie a Nizozemska s Čínou dohromady. Na exportu z EU do Číny se Německo podílí dokonce 45 procenty. I když to nelze statisticky doložit, je zřejmé, že do jeho vývozu jsou zakomponovány i subdodávky z Česka. Evropský vývoz do Číny tvoří z více než 90 procent výrobky zpracovatelského průmyslu, zatímco v celkovém exportu EU je to kolem dvou třetin. V evropském dovozu z Číny přibývá průmyslových výrobků, které již zaujímají zhruba třetinový podíl. U jednotlivých položek je to mnohem více. Například u cestovních potřeb, včetně kufrů a tašek, kolem 80 procent, z Číny pochází zhruba polovina oděvů a obuvi dovážených do EU. Význam Číny jako dodavatele obzvlášť vynikne, porovná-li se její podíl na dovozu EU ze třetích zemí. Největší závislost na dovozu z Číny v daném případě vykazuje Česká republika. Z jejího dovozu ze třetích zemí představuje Čína podle studie Deutsche Bank 27 procent. Pokud jde o vývoz z EU na třetí trhy, má Čína největší zastoupení ve slovenském vývozu (téměř 15 procent) a velmi vysoké i ve vývozu německém (loni 13,6 procenta). Obchodní obrat mezi EU a Čínou by mohl během příštích 10 let stoupnut zhruba o polovinu na 660 miliard eur ročně. Na intenzifikaci vzájemného obchodu je obzvlášť dobře připraveno Německo, největší partner Číny v rámci unie, píší experti Deutsche Bank. O těsnější spolupráci s Čínou velice stojí i Británie. Jako ostrov silně závislý na obchodu nesmíme propást budoucí šanci. A tou je právě Čína, komentuje londýnský list The Telegraph. Británie podle něj v roce 2013 vyvezla do Číny zboží za 10,1 miliardy dolarů, kdežto Francie za 19 miliard a Německo za více než 73 miliard dolarů. Britský průmysl se se svojí konkurenční schopností nemůže rovnat s německým, konstatuje dále The Telegraph. Ale Britové mohou tento handicap vyrovnat spoluprací v infrastruktuře. Proto vítají účast čínského kapitálu na plánované výstavbě jaderné elektrárny Hinkley v hodnotě 16 miliard dolarů. Dalším logickým krokem je čínský podíl na rozvíjení britské vysokorychlostní železnice. Větší prostor pro čínský jüan Čínsko-evropská spolupráce ale značně překračuje obchodní rámec. Ve finančních službách svoji mezinárodní úlohu rychle posiluje čínský jüan. Londýnská City se chce stát jedním z klíčových míst, kde se s ním bude obchodovat. Většina zahraničněobchodní směny mezi Čínou a Evropou se dosud účtovala v amerických dolarech. Ale nastává změna. Čínská centrální banka koncem září oznámila, že komerční ústavy už mohou přímo směňovat jüan za euro. To se stalo už šestou měnou, kterou lze na čínské pevnině (tedy i mimo Hongkong) přímo směňovat za jüan. Dosud to byly americký, australský a novozélandský dolar, britská libra a japonský jen. Inzerce HN046757-2
Rozhovor Číňané stojí o produkty s vysokou kvalitou, běžné věci si vyrobí sami Číňané jsou na byznys dobře připraveni a jsou tvrdí vyjednávači. Stejně tak by měli během jednání působit i čeští partneři, vyvarovat se rozmáchlých gest a emocí. Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Kateřina Ďurove ředitelka kanceláře CzechTrade v Pekingu katerina.durove@czechtrade.cz Absolventka Ekonomické fakulty Technické univerzity v Ostravě oboru národní hospodářství se nepovažujezasinoložku,aleasijské teritorium ji zajímá a pro české firmy, které chtějí v Číně uspět, je výborné, že není v této zemi nováčkem. V letech 2005 až 2009 totiž pracovala na zastupitelském úřadu vpekingujakozástupkyněvedoucíhoobchodně-ekonomickéhoúseku. Zemi v té době procestovala, poznala tamní lidia získala kontakty, z nichž mohou mít čeští exportéři prospěch. Letos se do Pekingu opět vrátila, aby tam šéfovala zastoupení CzechTrade. Někteří čeští exportéři považují Čínu za příliš vzdálenou a zároveň problematickou zemi kvůli plagiátům. Kateřina Ďurove, ředitelka zahraničního zastoupení agentury CzechTrade v Pekingu, je ale přesvědčena, že by se firmy měly o vývoz do Číny pokusit. A to jak velké, tak i menší. A proč? Je to obrovský trh, který určitě stojí za námahu. A když se tam podaří s výrobkem prosadit, je to velice dobrá reference na celém světě, míní Ďurove, kterou prý právě čínské prostředí hodně naučilo. S Číňany není lehké jednání, ale dá vám dobrou školu pro byznys, říká. Jaké jsou perspektivní obory v Číně pro české exportéry? Stále platí strojírenství, potravinářství, luxusní zboží a zdravotní technika. A dále nové obory, jako jsou biotechnologie či nanotechnologie, moderní materiály, zařízení, která spoří energii a jsou šetrná, technologie pro recyklaci, čištění vzduchu a obnovitelné zdroje energie. Nově se do popředí dostává letecký průmysl včetně řízení leteckého provozu, výstavba letišť a podobně. Rekonstruují se totiž letiště, ale stavějí se a budou stavět i nová v oblastech západní a jihozápadní Číny. Souhrnně se dá říci, že Číňané stojí hodně o moderní produkty s vysokou kvalitou. Běžnou produkci si umí čínská strana vyrobit sama. V Číně fungují pětiletky, jaké má ta současná priority? Vláda chce řešit energetiku, protože její průmysl spotřebovává hodně energie. Preferuje rozšíření a zlepšení sociální a zdravotní péče, modernizaci zemědělství, aby bylo efektivnější. A musejí také řešit bydlení, protože se lidé hodně stěhují z venkova za prací. Preferují rozvoj výzkumu a vývoje. A znečištěné ovzduší vede ke snaze ochrany životního prostředí. Ve vládních dokumentech se opakují oblasti jako recyklace opadů, znečištění půdy a vody. Jak velké firmy mají šanci v Číně uspět? Musí mít na Čínu finanční zdroje a člověka, který se této lokalitě bude opravdu věnovat. Ale tohle může dokázat i malá firma. Z poslední doby se o Čínu zajímají firmy specializované na obnovitelné zdroje energie. Také ty, které nabízejí zkvalitnění přenosových sítí, zdravotní techniku, a to nejsou velké podniky. Daří se tam přes distributory prosadit i malým vinařstvím. Líbí se mi na této práci, že máme právě malé firmy, které dokážou uspět i v tak velké zemi, jako je Čína. Samozřejmě neobsáhnou celý trh, ale stačí nějaký region. Přičemž nejrozvinutější jsou pobřežní oblasti a Peking, západ se teprve začíná rozvíjet, přesidlují tam lidé z centrální a východní oblasti. Mimochodem na východním pobřeží jsou mzdové náklady vyšší, takže je dobré třeba výrobní závody budovat na západě. Čeští exportéři přiznávají, že nedávají Číně k dispozici své poslední technologické novinky. Tvrdí, že by to bylo neopatrné. Stále platí, že je dobré chránit si nejdůležitější duševní vlastnictví. Ale zároveň je pravda, že Čína má platný zákon o duševním vlastnictví, který odpovídá mezinárodním standardům. Problém je vymáhání. Firmám doporučujeme, aby si věci jako třeba patenty registrovaly v Číně. Nestačí je mít registrované ve světě. Trvá to jistou dobu, třeba regis- 8 český exportér říjen 2014, číslo 7
Rozhovor Desatero pro obchodování s Čínou 1. Bez aktivní přítomnosti na čínském trhu neprorazíte. 2. To, co by v Evropě trvalo hodinu, bude v Číně trvat i sedmkrát déle. 3. Čínský partner vám nikdy neřekne ne a zřídka vyjádří otevřeně svůj názor, aby neztratil tvář. 4. Nebuďte ve stresu a na obchodní jednání si vyčleňte dostatek času. 5. Ujistěte se (raději několikrát), že vám obchodní partner skutečně rozumí. 6. Naučte se pár čínských slovíček, nebojte se jídelních hůlek a alkoholu (časté přípitky u jídla). 7. Buďte zdvořilí a trpěliví. 8. Propagační materiály si připravte v čínštině. 9. Mějte na paměti časté cesty do Číny. Osobní jednání je nutností. 10. Vytvořte si pozitivní vztah k Číně, obchodní partner to vycítí. Obrací se na nás mnoho firem s tím, že je oslovila čínská společnost a chce koupit jejich zboží za výhodných podmínek. Většinou jde ale o podvodné nabídky, říká Kateřina Ďurove. foto: HN lukáš bíba trace obchodní značky trvá rok, patent či užitný vzor dva až tři roky. Existují na to úřady, na které by se měl obrátit čínský zprostředkovatel, to nemůže udělat firma sama. Ale i v tom můžeme pomoci a pak existuje projekt Evropské unie, který radí, jak se bránit proti podobným praktikám, jak třeba postupovat, když najdete na veletrhu výrobek se svojí značkou, ale od čínského výrobce. Jak vnímají čínští byznysmeni sankce Evropské unie vůči Rusku? V každém případě jako příležitost, Číňané jsou velice pragmatičtí. Nicméně z ohlasu v médiích se mluví zejména o možnosti dodávek levné energie, ropy a plynu do Číny z Ruska. A příležitosti vidí zejména ve financování projektů, neboť ruské banky mají nyní těžší přístup k finančním zdrojům ze zahraničí. Obecně čínské firmy jsou aktivní ve vyhledávání nových teritorií pro své výrobky a služby. Lze vůbec Čínu chápat jako alternativní trh místo Ruska? Velikostí a příležitostmi určitě, i když bych neřekla alternativní, ale spíše perspektivní. Získání čínského partnera, budování vztahu s ním, některé český exportér říjen 2014, číslo 7 9
Rozhovor HN045295-4 Důležité kontakty v Číně Velvyslanectví ČR v Pekingu 2 Ritan Lu, Jianguomenwai, 100600 Peking Libor Sečka, velvyslanec Tel.: +86 10 853 29 502 E-mail: beijing@embassy.mzv.cz, commerce_beijing@mzv.cz www.mzv.cz/beijing Zahraniční kancelář CzechTrade v Šanghaji Junling Plaza, No. 500 Chengdu North Rd., Room 1106, Huangpu District, 200003 Shanghai Aleš Červinka, ředitel zahraniční kanceláře Tel.: +86 21 52 954 251 E-mail: shanghai@czechtrade.cz www.czechtrade.cz Zahraniční kancelář CzechTrade v Chengdu Representative Office 11/D City Tower, No. 86, Section One South Peoples Road, 61001 Chengdu Ladislav Graner, ředitel zahr. kanceláře Tel.: +86 28 86 202 606 E-mail: chengdu@czechtrade.cz Zahraniční kancelář CzechTrade v Pekingu Embassy of the Czech Republic in the P.R.C., 2 Ritan Lu, Jianguomenwai Dajie, Chaoyang District, 100600 Beijing Kateřina Ďurove, ředitelka zahr. kanceláře Tel.: +86 10 85 32 95 37 E-mail: katerina.durove@czechtrade.cz Generální konzulát v Šanghaji Room 808 New Town Center, 83 Loushanguan Rd., 200336 Shanghai RichardKrpač, generální konzul Tel.: +86 21 62 369 925 E-mail: shanghai@embassy.mzv.cz www.mzv.cz/shanghai Generální konzulát v Hongkongu 1204-5 Great Eagle Centre, 23 Harbour Road, Wanchai LucieČiháková, generální konzulka Tel.: +85 22 80 22 212 E-mail: hongkong@embassy.mzv.cz, commerce_hongkong@mzv.cz www.mzv.cz/hongkong Praktická telefonní čísla: Policie: 110 Záchranná služba: 120 Požárníci: 119 Cizinecká policie: +86 10 8401 5297 netarifní překážky, specifičnost trhu to vše naznačuje, že Čína není rychlá alternativa k Rusku. O Čínu by se firmy měly snažit, ale vstup na čínský trh musí být uvážlivý, promyšlený s tím, že úspěch nepřijde rychle. A je potřeba si vyčlenit příslušné zdroje. Co se týče podobnosti ruského a čínského trhu, je podle mého názoru v netarifních překážkách obchodu, velikosti a rozmanitosti trhu. Odlišné jsou v mentalitě, ruskou, předpokládám, znají Češi lépe. Zcela jiný je jazyk a z toho vyplývající složitosti trhu. Jsou nějaké problémy, o kterých víte, že české firmy v Číně hodně trápí? Především radím ověřovat partnera. V poslední době se na nás totiž obrací mnoho firem s tím, že je oslovila čínská Vyplatí se poukázat na reference a podtrhnout, že výrobek se dobře prodává v Asii, a hlavně v Německu, to Číňané rádi slyší. společnost a chce koupit jejich zboží za výhodných podmínek. Je to od nich velice rozumné, že nás kontaktují a žádají o prověření. Měly by tak postupovat všechny podniky, protože jsou to většinou podvodné nabídky. Rychlé jednání v Číně nevede k úspěchu, na to je nutné nezapomínat. Poraďte firmě první kroky na čínském trhu. Pokud Čínu vůbec nezná, pak doporučuji si vybrat nějaký čínský veletrh oborově vyhovující té společnosti. Tam lze zhruba zjistit to nejpodstatnější o trhu, konkurenci, zájmu o produkty. Pak je důležité si najít vhodného partnera, bez něho to nejde v žádném případě. Už jenom kvůli kontaktům je čínský partner nezbytností. Měla jste možnost vypozorovat nějakou chybu, které se české firmy často dopouštějí? Ano, hodně často zabíhají při prezentaci do technických detailů výrobku. Na prvním úvodním jednání stačí krátké představení Česka a dobrých vztahů s Čínou a samozřejmě prezentace firmy a jejích úspěchů. Je správné zdůraznit, že nabízený produkt nejlépe pomůže řešit problémy Číny a zajistí úkoly podle plánů třeba současné 12. pětiletky. Už začali formovat 13. pětiletku, takže lze zmínit i tu. Vyplatí se poukázat na reference a podtrhnout, že výrobek se dobře prodává v Asii, a hlavně v Německu, to Číňané rádi slyší. Doporučuji vést prezentaci spíše obecně a v superlativech, spíš takový marketingový nástřel než technické podrobnosti produktu. Na to bude čas při dalším jednání. Existují zásady, které je dobré dodržovat na jednáních s čínskými partnery? Určitě nehovořit o národnostních otázkách, jako jsou třeba Tibet, Tchaj- -wan, Sin-ťiang. Nepochopili by naše argumenty. Je dobré pochválit rozvoj Číny a čínské jídlo. Doporučuji se před návštěvou naučit jíst hůlkami, to Číňané ocení. Na jednání přicházejí velice dobře připravení a jsou tvrdí vyjednávači, proto i česká strana musí mít dopředu připravené varianty. Určitě není dobré se během jednání před Číňany dohadovat, to považují za nepřipravenost. Vyplatí se působit připraveně a jednotně. Určitě nedoporučuji rozmáchlá gesta, emoční výjevy. Číňan má jednu tvář, která se během jednání nemění, a nejlepší je ho v tomto napodobit. Je vhodné popíjet s Číňany alkohol? Číňané velice rádi popijí. Zvlášť při oslavě úspěšného projektu, při obchodní večeři. Pije se často jejich bílá pálenka, ale i pivo. Nyní je tam velmi populární víno, které může být i velice dobrý dárek. Takový dárek se nepovažuje za všimné, ale je to forma úcty k partnerovi. Takže dovézt dárek doporučuji, nejvhodnější je suvenýr z Česka. Buďto víno nebo becherovka, sklo, kniha v čínštině o České republice, luxusní přírodní kosmetika a podobně. Ale pozor na příliš exkluzivní dárky zaměstnancům státní sféry. Nové vedení země proklamuje boj proti korupci. Všeobecně dárek zapůsobí i tak, že si vás pamatují a pamatují si i to, když jim vycházíte vstříc, chováte se příjemně, když to nehrajete. 10 český exportér říjen 2014, číslo 7
HN045295-4 Nechte většinu rizik zahraničního obchodurozhovor naciti. Pobočkovásíť Citi ve více než100 zemíchsvěta,zahrnujícímimojiné Afriku, Latinskou Ameriku, Střední adálný východ,přináší klientům Citi mnohé cenné výhody: fyzickoupřítomnostcitinadaném trhu zaručujícíjehoznalost, odbornou pomoc přirealizaci financování azajištění obchodních případůrespektující specifika daného trhu,obchodnízvyklosti apříslušnouprávníúpravu, rozsáhlou síťpartnerskýchbank garantující: pro importéry širokou akceptaci dokumentárních akreditivů abankovních záruk, pro exportéry možnost potvrzení akreditivů vystavených místními bankami. www.citibank.cz smeservis@citi.com +420 233 061 700 český exportér říjen 2014, číslo 7 11
Úspěšný exportér Naši ruční práci by Číňané padělali těžko, říká majitel firmy Harmonikas V Číně se ročně vyrobí kolem 250 tisíc harmonik, v Evropě 30 až 40 tisíc. Pro firmu Harmonikas je proto Čína důležitá. Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Ladislav Titlbach (69) Jako malý klukhrál na harmoniku a jako absolvent Středníprůmyslové školy výroby hudebních nástrojů nastoupil v roce 1963 do lounské firmy, která vyráběla hlasy do klávesových a knoflíkových akordeonů. Zřejmě mu tento hudební nástroj učaroval. V roce 1992 sice neuspěl s privatizačním projektem a areál získalo bývalé vedení podniku, ale Titlbach zájem o firmu neztratil a nakonec ji v roce 1999 koupils tím, že z níudělá rodinnouspolečnost.protovsoučasnédoběužvefirměpůsobíjehodcera a syn,který je ředitelem společnosti. Majitelfirmysealedálaktivněpodílí na rozvoji společnosti a třeba obchodnísmlouvysčínskýmipartnery jezdí projednávat osobně. foto: HN matej slávik Téměř deset let usiluje firma Harmonikas z Loun o čínský trh a až za poslední dva roky její představitelé zaznamenávají opravdu výrazný zájem o své produkty. Harmonikas vyrábí díly do harmonik, především hlasové destičky, takzvané hlasy, což jsou nositelé zvuku celého nástroje. A na příkladu této české společnosti je zřejmé, že uspět v Číně není jednoduché. Vedle atraktivního výrobku je třeba velké dávky trpělivosti a úsilí při obchodních jednáních. Ale nejhlavnější je osobní přítomnost. Telefonovat, e-mailovat nebo jezdit jen jednou za dva roky nestačí. To bychom nepokročili dál. Důležité je osobně přesvědčovat, že to, co deklarujeme u našich výrobků, je pravda, že to myslíme opravdově, uvádí majitel společnosti Ladislav Titlbach. On a jeho syn osobně jezdí do Číny každý rok na jaře dojednávat konkrétní technické a obchodní detaily s firmami, které vyrábějí v Číně harmoniky. A syn Ladislav Titlbach junior, ředitel firmy, ještě jezdí vždy na podzim na mezinárodní veletrh hudebních nástrojů do Šanghaje. čínský trh nabízí víc šancí než evropský A právě na tento veletrh vyjeli představitelé Harmonikas do Číny v roce 2005 poprvé. Tvrdí, že tak položili základní kámen budoucích obchodních vztahů. Další rok pak poslali vyrobené hlasy přibližně za pět tisíc eur. Loni už to bylo za 42 tisíc eur. Abychom poznali stavbu jejich hudebních nástrojů a naše hlasy přizpůsobili jejich potřebám, to si vyžaduje složitá technická jednání, musíme se totiž trefit do velikosti jejich akordeonů, vysvětluje Titlbach starší, že export vysoce sofistikovaného produktu není jednoduchou záležitostí. A protože každoročně klesá ve světě produkce klasických hudebních nástrojů a vzrůstá zájem o elektronické nástroje, musí Harmonikas cílit na velké trhy, jakými je třeba Čína. Pro srovnání v Číně se ročně vyrobí kolem 250 tisíc harmonik, v Evropě tak 30 až 40 tisíc. Takže čínský trh představuje pro Harmonikas šestkrát větší byznys než evropský. V současné době firma spolupracuje s největšími čínskými výrobci harmonik kolem Pekingu a Šanghaje. Ti si samozřejmě hlasy do harmonik vyrábějí také sami, ale ne tak kvalitní. Lidé, kteří mají peníze, chtějí kvalitní evropské zboží. A protože hlas je jedna z nejdůležitějších částí akordeonu, nabízíme výrobcům naše kvalitní a dražší hlasy, aby ta jejich harmonika nebo správně akordeon, který vyrábějí pro čínské spotřebitele, byl také kvalitní nástroj, říká Titlbach starší. U firem se vyplatí mluvit čínsky Otec i syn Titlbachové mají bohaté zkušenosti z jednání s čínskými byznysmeny. Například na šanghajském veletrhu a všeobecně na všech mezinárodních výstavách v Číně se lze domluvit anglicky, ale přímo při obchodních jednáních ve firmách je už nutná čínština. Harmonikas využívá služeb agentury CzechTrade. Vedoucí kanceláře v Šanghaji Aleš Červinka ovládá čínštinu, takže pomáhá firmám jako tlumočník, a například pro Harmonikas dokonce organizuje i obchodní cestu. Na takových jednáních se nesmí pospíchat. Je třeba počítat s dosti velkým časovým prostorem. Představa, že tam pobudeme hodinu a něco dojednáme, je nesmyslná. V průměru počítáme den na jednu firmu. Samozřejmě nejde jen o obchodní setkání, ale i společenské, kdy se lidé u oběda či večeře poznají blíž. To je to rozhodující, proč se každým rokem naše obchodní vztahy HN046841 12 český exportér říjen 2014, číslo 7
Úspěšný exportér Společnost Harmonikas vyrábí díly pro akordeony a 95 procent její produkce najde kupce za českými hranicemi. foto: HN matej slávik Harmonikas Sídlí v Lounech a specializuje se na výrobu hlasových destiček zvaných hlasů do akordeonů. V roce 1984 byl postaven zcela nový závod jen na výrobu hlasů, který byl vybaven nejmodernějším strojním zařízením s novými technologiemi lisování a broušení. Po roce 1999, kdy společnost koupil Ladislav Titlbach, došlo ke změně koncepce a výroba, která směřovala dříve jen na školní nástroje, se soustřeďovala na produkci dražších hlasů pro harmoniky světové úrovně. Ročně se v Lounech vyrobí hlasy pro sedm až osm tisíc nástrojů. V současné době firma exportuje 95 procent své produkce především do zemí EU, Jižní Ameriky, Ruska a Asie. Loni vyvezla zboží téměř za 40 milionů korun. Zaměstnává až 80 lidí. Její roční tržby se pohybují ve výši 38 až 42 milionů korun. vylepšují, uvádí majitel Harmonikas. Nebojí se v Číně tolik diskutovaných padělků? Je tam velké riziko, to je pravda, odpovídá Titlbach starší s tím, že je ale zbytečné se tím trápit. Spoléhá na těžko napodobitelné know-how firmy, které představuje ruční práce na hlasových destičkách. Vše má svá rizika, a když tam nepůjdeme my, tak tam půjde naše konkurence, míní. Kvůli nebezpečí plagiátů, které existuje všude na světě, by byla chyba se Číně podle něj vyhýbat. Zvláště když třeba s platbami tam nemá problémy, vše dojednané platí. Českým firmám radí aktivně se poohlédnout po asijském byznysu. A k tomu je třeba se nejen naučit jíst hůlkami, což prý Číňané ocení, i když se jimi Evropan neohání právě perfektně. Důležité pro exportéry v Číně jsou ale hlavně trpělivost, korektnost, přímost v jednání, otevřenost. A je nutné, aby to, co řeknu, také platilo. Doporučuji fér jednání, uvádí Titlbach starší. Ten, kdo by nejednal korektně, si prý zabouchne dveře do čínské firmy navždy. A varuji před podceňováním partnerů. Rychle vycítí, když si cizinci myslí, že jsou chytřejší. Pozor, nesmíte Číňana urazit, dodává. Inzerce HN046841 Delivering solutions. Víme,jak přepravitzboží z Číny po železnici za 25 dní Zajímavá alternativa knámořním aleteckým přepravám ideální pro oblasti severní acentrální Číny z Číny do ČR již za 20 25dní door to door o2 3 týdny rychlejší než námořní přepravy až o75% levnější než letecká přepravy bezpečnost avysoká spolehlivost komplexní zajištění celních procesů Kvalitní, flexibilní služby a partnerství se zákazníkem jsou pro nás hnacím motorem, aťuž jsme kdekoliv. www.dbschenker.com/cz
Bonton Slova jako taxi či hotel Číňan často nepochopí. A vaše gesta si vyloží jinak Naučit se pár čínských frází se pro lepší atmosféru při jednání vyplatí. Ale pozor na jejich výslovnost, jen drobná chyba změní význam slova matka na konopí. Martin Kříž sinolog a spolupracovník redakce China Consulting martin.kriz@cinsky.cz Světová nadvláda angličtiny končí východně od našich hranic. To pravé jazykové a komunikační peklo nastává však až při překročení hranic Číny. Běžným slovům jako police, taxi nebo hotel téměř nikdo nerozumí. A neverbální komunikace vám také moc nepomůže. Ukazování prstem je obscénní gesto, opakovaný pohyb ohnutými prsty s dlaní nahoru neznamená pojď, ale jdi, vztyčený palec s ukazováčkem Číňan nečte jako číslo dva, ale osm. Pro první návštěvu Číny je proto důležité mít na místě svého člověka, který ledy komunikační bariéry bude rozpouštět. Naučit se pár čínských slovíček je bez něj také nemožné, tedy pokud neovládáte čínské písmo anebo čtyři tóny výslovnosti, které mohou dramaticky proměnit každé slovo. Tak například slovo MA. Vyslovené dlouze znamená matka. Vyslovené se stoupavou kadencí pak konopí. Pokud při výslovnosti poklesnete hlasem a pak následně vystoupáte, pak jste řekli kůň. No a konečně když totéž slovo prudce hlasem useknete, pak jste řekli nadávat. číňan v metru důchodce sednout nepustí Nejde ale jenom o jazyk a gesta. Pokud se chystáte v Číně obchodovat, anebo už tam dokonce jste, zkuste si zodpovědět následujících pár otázek. Poznáte, jestli byste odpovídali stejně jako Čínou protřelí podnikatelé. Když jste v Číně, tak všem za vše stále děkujete slovem xiexie? Slovo xiexie sice znamená děkuji, ale jeho užití je minimálně o 50% méně frekventované, než bychom my považovali za slušné. Společensky přijatelné je Typicky čínský přípitek, překládaný jako napijme se raději na naše nehynoucí přátelství, lze pronášet v podstatě každou čtvrthodinu. Nikoho z Číňanů to snad nikdy neomrzí a naopak sympatie narůstá. foto: ShutterStock v polovině případů jen pokývání hlavou, případně spokojené zamručení. V MHD v Číně pouštíte invalidy nebo seniory sednout? Pokud ano, pak jste ještě nestačili Čínu vstřebat a u Číňanů podobné chování uvidíte jen výjimečně. Je to důsledek jiného náboženství i sociální normy, kdy soucit není obecně platný mimo rámec vlastní rodiny nebo firmy a tělesná nedostatečnost je vnímána jako spravedlivý trest za prohřešky v minulém životě. Pociťujete upřímnou radost, když Číňan pochválí vaše dvě tři čínské věty? Platí zásada, že je neustále hosta třeba chválit, a pokud není za co, pak je nutné vytvořit situaci, ve které to bude možné. Lichotky je potřeba brát spíše jako projev přízně a dobrého tónu než jako skutečné ocenění založené na faktech. Překvapuje vás, že použitý toaletní papír se odhazuje nikoliv přímo do záchodu, ale do speciálního koše vedle? Je to proto, že v minulosti nebyl v zemi k dispozici ve vodě rozpustný papír, pouze natrhané noviny a časopisy, a průměr odpadního potrubí byl asi poloviční než u nás. Vzdělání je dobré téma ke konverzaci Když se s čínským obchodním partnerem budete chtít lépe poznat, nepočí- 14 český exportér říjen 2014, číslo 7
Bonton tejte s tím, že vás pozve do své rodiny. To prostě není zvykem, už kvůli tomu, že ani vyšší střední třída neobývá v průměru byt o rozloze více než 40 metrů čtverečních. Ať už se ale sejdete třeba v restauraci nebo karaoke baru, je dobrým tématem ke konverzaci vzdělání. Většina Číňanů v produktivním a středním věku totiž touží zajistit co nejlepší vzdělání sobě a svým dětem, a to za každou cenu, a nejlépe na zahraničních školách. Pokud mají tedy vaši přátelé děti, pak je nejvíce potěší konverzace na téma možnost studia na evropských školách a jazykové pobyty v zahraničí. A to přesto, že jsou Číňané v konverzaci iracionálně hrdí na vlastní konfuciánský vzdělávací systém. Ten je od základní školy až po univerzitu založen na analogii, a ne na logice, na memorování a nápodobě vzorů. Hodně o situaci vypovídá fakt, že kreativita je slovo, které se v čínštině překládá jako dosažení cíle, a slovo imaginace zase jako napodobení myšlenky. Dobrým tématem pro konverzaci jsou i nákupy značkového spotřebního zboží, oblečení a elektroniky v bezcelních obchodech ideálně s odpočtem DPH. Naopak se v konverzaci nesnažte ukazovat svůj kulturní rozhled narážkami na historické a civilizační reálie. Mějte na paměti, že pro nás tak zásadní rozdíl mezi barokem a gotikou vnímá Číňan stejně vágně, jako vy vnímáte rozdíly (pro Číňana rovněž zcela zásadní) u střešních tašek a střešních pětiprstých draků u slohů architektury dynastie Qing a Ming. Pokud se konverzace bude odehrávat u stolu, bude často přerušována halasným: což znamená něco jako napijme se raději na naše nehynoucí přátelství. Jde o typicky čínský přípitek, který je možné pronášet v podstatě každou čtvrthodinu a nikoho z Číňanů to snad nikdy neomrzí. Naopak, ledy tají a sympatie se rozhořívá. Jak a s čím do číny Obecně lze říci, že se Číňané spíše vyhýbají fyzickým kontaktům. Například s podáním ruky je proto lepší vyčkat na gesto čínského partnera. Důležité je mít přehled v oblasti obdarovávání. Číňané budou nejenom obdarovávat nás jako hosty, ale něco podobného očekávají také od nás. Naštěstí můžeme poděkovat za řešení situace českým výrobcům broušeného skla a křišťálu. Před cestou do Číny, nebo pokud očekáváme čínskou návštěvu, je nutné zakoupit k tomuto účelu různé figurky, skleničky nebo třeba vázičky. Ideálním dárkem jsou také různé druhy kvalitního alkoholu nebo kvalitní sypaný zelený čaj. O mladé generaci platí, že velký úspěch budete mít při darování posledního modelu mobilního telefonu iphone nebo tabletu ipad a podobně. Ale pozor, jak dárky necháte zabalit. Bílá je totiž v Číně pohřební barva. Komerční prezentace EGAP zvýšil teritoriální limity EGAP k1.10. 2014 zvýšil teritoriální limity pro pojištění exportu do Běloruska, Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Úvěrová pojišťovna tak reaguje na výpadek exportu na Ukrajinu a na utlumení vývozu do Ruska v souvislosti se sankcemi EU vůči Rusku. K tomuto kroku jsme přistoupili na základě avizovaných obchodních případů. Evidujeme zvýšený zájem především o Bělorusko a Ázerbájdžán a není tajemstvím, že vpřípadě těchto dvou zemí byly limity vyčerpány z více než 80 %, vysvětlil generální ředitel EGAP Jan Procházka. Pro Bělorusko je tak od října volný limit pro pojištění nových obchodních případů 7,8 mld. korun. Rozjednaný jenapř. export lokomotiv, dodávky pro stavbu metra a několik zakázek z oblasti energetiky. Úprava teritoriálních limitů se týká také Ázerbájdžánu. Nyní činí volný limit téměř 15,5 mld. korun. Podle obchodního náměstka EGAP Marka Dlouhého se mohou české firmy uplatnit hlavně ve velkých infrastrukturálních projektech. Avizované máme nové obchodní případy pro modernizaci a výstavbu železnice, výstavbu silnic, dodávky turbín pro vodní elektrárny ataké by se české firmy mohly podílet na výstavbě objektů umělého ostrova, doplňuje budoucí možné aktivity českých firem v Ázerbájdžánu Marek Dlouhý. Rostoucí zájem o nové obchody stojí také za zvýšením limitu pro Kazachstán. Tam je nyní volná kapacita více než 20 miliard korun. Češi by tam mohli budovat energetické centrum, dodat zařízení pro uhelný důl a rostoucí zájem je zde o komponenty pro montáž vozů Škoda Auto. Zvýšení limitů ocenili exportéři izástupci bank poskytujících exportní financování. Navýšení limitů na Ázerbájdžán a Bělorusko kopíruje aktuální obchodní příležitosti českých exportérů. Jsme připraveni do těchto teritorií dále nabízet exportní financování, řekla Jana Ševčíková zčsob. EGAP pro malé a střední firmy EGAP se snaží od loňského roku více podpořit segment MSP. Připravil balíček produktů přímo pro tyto exportéry a vydáním příkazu o dodržování českého podílu tlačí HN046947 inato, aby si velcí čeští exportéři přibírali jako subdodavatele právě malé a střední podniky. U podpory MSP EGAP převzal i edukativní roli, specializované semináře navštívilo vuplynulých 12 měsících více než 1300 exportérů. Aupodpory tohoto segmentu českých firem dochází k další změně. EGAP navyšuje limit pro pojišťování záruk a předexportních úvěrů pro MSP ve zjednodušeném režimu, tedy tak, že pro analýzu přebírá rating od banky: Dosavadní limit 20 mil. korun se navyšuje na 40 mil. korun Dosavadní limit 30 mil. korun se navyšuje na 50 mil. korun EGAP pojišťuje MSP napřímo, ovšem většina znich je již klienty komerčních úvěrových pojišťoven. Už vroce 2013 EGAP zahájil konzultační jednání s komerčními úvěrovými pojišťovnami anabídl spolupráci při propagaci úvěrového pojištění a možnost zajišťování transakcí pro klienty komerčních úvěrových pojišťoven. V září 2014 byla uzavřena zajistná smlouva súvěrovou pojišťovnou KUPEG azároveň byly osloveny ostatní komerční úvěrové pojišťovny s nabídkou uzavření obdobné smlouvy. Komerční úvěrové pojišťovny tak budou moci být mírně agresivnější abudou nově pojišťovat itržně nezajistitelná rizika. Hana Hikelová Ředitelka odboru PR akomunikace, EGAP český exportér říjen 2014, číslo 7 15
Úhel pohledu Pozor na ukvapené investice v Číně Začít v zemi podnikat je dobrý krok, ale na čínskou kartu se určitě nesmí vsadit celé firemní jmění. Karel Havlíček předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR karel.havlicek@sindat.cz V21. století budou velmi pravděpodobně dominovat Spojené státy americké, Evropská unie a Čína. Pro tuto sestavu hovoří ekonomický, demografický i politický vývoj. Bude to platit navzdory tomu, že Evropa bude kostrbatě lepit ukvapeně poskládanou mozaiku unie z přelomu milénia, Čína bude jako partner stále stejně nevyzpytatelná a USA se budou i nadále potýkat s nezdravou sebestředností. Zapomeňme ale na to, že svět převálcují Turecko, Rusko nebo Indie. Spojené státy budou mít ke konci století téměř 400 milionů obyvatel, což je o třetinu více než nyní. Budou stále víc pod latinským vlivem, ale neztratí svoji hospodářskou dynamiku. A co nedoženou ekonomicky, dotáhnou politicko-vojenskou rétorikou. provázanost dolaru, eura a jüanu Evropská unie je sice slepenec, ale natolik pracně poskládaný, že není jiná cesta než pokračovat v ekonomické integraci. Největší devízou starého kontinentu ale bude i nadále silný průmysl, inovace a vzdělanost. Čína se během pár let stane světovým lídrem v tvorbě HDP, největším spotřebitelem a zemí s nejvyšším počtem vysokoškolských absolventů. Z prosté matematiky to nemůže dopadnout jinak, než že Číňané postupně ovládnou většinu oborů a stanou se vůdčí hospodářskou velmocí. Bude zajímavé sledovat provázanost dolaru, eura a jüanu a finanční trhy příslušných zemí. V důsledku sociologické, technologické a ekonomické integrace je pravděpodobné, že tito globální hráči, držíce se vzájemně hospodářsky pod krkem, vytvoří poměrně kompaktní uskupení, které by mohlo skýtat jistou záruku, že se v příštích desetiletích vzájemně neutlučeme. Pro tuzemské podniky to nejsou špatné zprávy. I přes tisíce námitek, které vůči EU oprávněně vznášíme, nemůže ani ten největší skeptik tvrdit, Čínský dopravní letoun arj21-700. foto: reuters že by nám byl bezbariérový byznys čert dlužen. Pokud navíc dojde k vytvoření transatlantické zóny volného obchodu a volný trh se rozšíří na téměř 800 milionů koupěchtivých obyvatel s největšími světovými korporacemi a 35 miliony malých a středních firem, nečekají nás nijak chmurné zítřky. Znamená to ovšem nečekat a systematicky si začít tvořit partnerství na druhé straně Atlantiku již nyní. I to je důvod, proč Asociace malých a středních podniků a živnostníků připravila pro menší české firmy první zahraniční privátní inkubátor, situovaný v New Yorku. Od příštího roku tak naši producenti a obchodníci budou moci vyzkoušet nevídané zázemí, které pro ně bude za podpory vlivné americké rodiny Rausnitzů k dispozici pár desítek minut od Manhattanu. Bezhlavé investice v číně? Nepochybně velkým lákadlem se začíná stávat i Čína. Žel někdy se do ní pouštíme poněkud bezhlavě. Země, která byla před pár lety téměř na indexu, je dnes stejně vehementně obhajována. Z pohledu malého byznysu je přitom prakticky vyloučené pouštět se do investic v Číně. Je hezké, že pořádáme monstrózní fóra a snažíme se přesvědčit o úžasných partnerstvích, ale nejdříve je třeba se trochu porozhlédnout okolo. Čína se musí otevírat postupně, bez politických i náboženských předsudků a na průnik do ní je nezbytné se vybavit jak železnou trpělivostí, tak i spolehlivým finančním polštářem. Je zcela správné začít navazovat obchodní partnerství, ale je nutné při tom brát v úvahu nemalá rizika zatím nevypočitatelného trhu. Jinými slovy, začít aktivně dělat byznys v Číně je dobrý krok, ale v žádném případě se na čínskou kartu nesmí vsadit celé podnikové jmění. Když mi bylo deset let, rodiče mi pragmaticky vštěpovali, že je nezbytné povinnou ruštinu doplnit němčinou. Nám nezbývá než dětem k povinné angličtině přihodit základy čínštiny. Nejenže se s touto řečí v 21. století neztratí, ale navíc tím uděláme nezbytný krok k lepšímu pochopení filozofie nejlidnatější země světa. A to se stane základem úspěchu další generace v Číně. Dřív na něj nespoléhejme. 16 český exportér říjen 2014, číslo 7
Komerční prezentace Státy v číslech HN045644
3pilire_201 Státy v číslech Objem obchodu mezi Českem a Čínou za posledních dvacet let prudce vzrostl Zatímco v roce 1993 činil objem obchodu 10 miliard korun, v loňském roce už šlo o 341 miliard. České podniky vyvážejí do Číny hlavně stroje a dopravní prostředky. Lucie Mraštíková odbor ekonomických analýz, MPO mrastikova@mpo.cz Čínská lidová republika, ačkoliv je stále považována za rozvojovou zemi, je svým hospodářským výkonem po Spojených státech amerických druhou největší ekonomikou světa. Podle Mezinárodního měnového fondu se podílí na světové ekonomice 16,1 % a na základě posledních predikcí Světové banky by mohla s velkou pravděpodobností v blízké době vystřídat Spojené státy americké na vedoucí pozici. čína jako úspěšný vývozce Čína je největším světovým vývozcem a druhým největším světovým dovozcem. Podle posledních dostupných údajů se v roce 2012 podílela na celkových světových vývozech 11,1 %, na dovozech 9,8 %. Díky vývozům zboží má aktivní saldo obchodní bilance. V roce 2012 realizovala přibližně 28% zahraničního obchodu se zeměmi Evropské unie. Největšími odběrateli čínského zboží jsou Spojené státy americké, kam směřovalo 17,2% čínských vývozů, země Evropské unie (16,3 %), Hongkong (15,8 %), Japonsko (7,4 %) a Korejská republika (4,3 %). Naopak největší objemy dovozů v hodnotovém vyjádření směřují do Číny ze zemí Evropské unie (11,7 %), z Japonska (9,8 %), Korejské republiky (9,3 %), Tchaj-wanu (7,9%) a Spojených států amerických (7,4 %). Většinu exportu (94,0%) tvoří hotové výrobky. S tím, jak stoupá podíl zastoupení čínských podniků v globálních hodnotových řetězcích, vzrůstá v exportech podíl dílů a součástí pro automobilový průmysl, podíl strojírenských, elektronických a elektrických zařízení a jejich částí, podíl přístrojů, počítačů a je- 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2013 2003 2012 2002 2011 2001 2010 2000 2009 1999 2008 1998 2007 1997 2006 1996 2005 1995 2004 1994 2003 1993 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 Vzájemná obchodní výměna ČR a Číny (v mld. Kč) 300 250 200 150 100 50 0 Obchodní bilance je z pohledu ČR jasně záporná (v mld. Kč) 50 0-100 -200-300 vývoz do Číny dovoz z Číny jich částí a podobně. Čína je ale také významným světovým dodavatelem oděvů, textilu, obuvi, ale i železa nebo oceli. V souladu s vládní prioritou se v exportních položkách každoročně zvyšuje podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou, a Čína tak postupně přestává být zemí s výrobou levného a ne vždy kvalitního zboží. Cílem importní politiky je zajištění surovinové základny pro čínskou ekonomiku a dovoz vyspělých technologií. V dovozech jsou téměř z poloviny zastoupeny suroviny, jako je ropa, ropné produkty, železná ruda, dále pak chemikálie, plasty, materiály pro exportní výrobu a pro investice do infrastruktury. Zdroj: ČSÚ Velký nárůst vzájemného obchodu Vzájemná obchodní výměna mezi Českou republikou a Čínou za posledních dvacet let prudce vzrostla, z téměř 10 miliard korun v roce 1993 na 341 miliard korun v roce 2013. Maximálního rekordu 364 miliard korun dosáhla v roce 2011. Podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2013 tvořil obrat zahraničního obchodu České republiky s Čínou na celkovém českém obratu zahraničního obchodu 5,7%, a Čína se tak umístila po Německu, Slovensku a Polsku na 4. místě mezi našimi největšími světovými obchodními partnery. V seskupení asijských zemí byla první v pořadí. V žebříčku zemí, kam směřuje HN046842 18 český exportér říjen 2014, číslo 7
Státy v číslech náš vývoz, se s podílem 1,2% umístila celkově na 18. místě a na prvním místě mezi zeměmi asijského kontinentu. Na českých dovozech se podílela 10,7 % a obhájila druhou pozici, která jí patří stabilně od roku 2006. Z hlediska komoditní struktury se v roce 2013 nejvíce podílely na celkovém obratu zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Čínou stroje a dopravní prostředky, a to 73,3 %. Schodek obchodní bilance za posledních dvacet let prudce vzrostl. Ze záporných tří miliard korun v roce 1994 se v loňském roce vyšplhal na -266 miliard korun. Dovoz součástek do česka Obchodní bilance je od roku 1994 pasivní, protože naše vývozy nedosahují hodnot čínských dovozů. To je dáno nejen ztíženým přístupem českých subjektů na čínský trh, ale především začleněním obou zemí do takzvaných globálních hodnotových řetězců. V jejich rámci se k nám z Číny dováží především díly a součástky do automobilů, počítačů, televizních a telekomunikačních zařízení a podobně, které se zde pak kompletují do finálních produktů a vyváží do zemí, se kterými máme často díky těmto vývozům naopak kladné saldo obchodní bilance. Stroje a dopravní prostředky, zejména ve formě dílů a komponentů, tvořily ve sledovaném období 74,6 % českých K úspěšným exportérům do Číny patří Škoda Auto. Na snímku je model Octavia Scout vystavený v Pekingu. foto: ČtK dovozů z Číny, průmyslové spotřební zboží 15,6 % a tržní výrobky tříděné podle materiálu 6,7%. Do Číny jsme naopak vyváželi stroje a dopravní prostředky (62,6 %), průmyslové spotřební zboží (14,1 %) a tržní výrobky (11,3 %). Zaměříme-li se na obchodovatelné položky detailněji, najdeme na straně našich vývozních položek například díly a příslušenství motorových vozidel, osobní automobily a silniční motorová vozidla, přístroje elektrické, měřicí, optické a jejich části, čerpadla, buničinu, mikroskopy, hračky, motory a generátory. Na straně dovozů jsou nejvíce zastoupeny zařízení k automatizovanému zpracování dat a jejich části, telekomunikační zařízení a jejich části, stroje a přístroje elektrické, kancelářské, elektronické obvody, monitory, projektory, transformátory, stroje pro tisk, hračky atd. Čínské zboží se ale do České republiky dostává také formou reexportů i přes další země, stejně tak jako české zboží do Číny. Zeměmi, přes které proudí největší objemy zboží, jsou Německo, Ruská federace, Rakousko, Nizozemí, Spojené království a Tchaj- -wan. Z tohoto důvodu se proto liší finální výsledky vzájemného obchodu ve statistice jak České republiky, tak i Číny a Evropské unie. Čínská lidová republika představuje v současnosti ohromný trh s nepřeberným množstvím příležitostí. Jeho potenciál roste spolu s dynamicky rostoucí střední třídou, jejíž koupěschopná poptávka táhne ekonomiku vzhůru. Číně se podařilo za posledních více než deset let úspěšně prosadit do čela našich nejvýznamnějších dovozních partnerů a vzhledem k tomu, jaký potenciál tato země nabízí, nic nebrání i větší angažovanosti českých firem v tomto teritoriu. Inzerce HN046842 TŘI PILÍŘE KVALITY VLOGISTICE www.dachser.cz LIDÉ TECHNIKA IT český exportér říjen 2014, číslo 7 19 3pilire_201x88.indd 1 2.10.2014 12:07:51
Pohled na region Co všechno obnášelo založení pobočky naší společnosti v Číně Založit čínské s. r. o., takzvanou WOFE, není úplně snadné. Z optimistického odhadu, že to bude trvat tři až šest měsíců, bylo nakonec měsíců devět. Jan Hebnar ředitel KINEX Shanghai hebnarjan@gmail.com Mezi zahraničními podnikateli, kteří se rozhodli zkusit štěstí v Číně, se traduje hořkosladký slogan: China: everything is possible, nothing is easy, tedy v Číně je všechno možné, ale nic není snadné. Slogan se týká nejen obchodu s Čínou obecně, ale i toho, nakolik je v zemi možné nikoli jednoduché založit vlastní firmu. Z osobní zkušenosti vím, že na něco takového pomýšlí čím dál více českých podnikatelů. Čím vším jsme si museli my, středně velká evropská firma, projít během procesu založení pobočky v říši středu? KINEX Bearings je přední slovenský výrobce ložisek pro vlakový, kolejový a automobilový průmysl. Jak říká management naší fabriky, na rozdíl od překupníků s ložisky, kteří dnes v bývalém Československu ovládají většinu trhu, my stále máme komín a výrobu. Ložiska z firmy KINEX navíc snesou srovnání i s těmi nejlepšími výrobky především německých ložiskářů a například v oblasti ložisek do textilních strojů patří k nejlepším. Podobně jako řada českých i slovenských podniků i KINEX v posledních letech exportoval určitou část produkce do Číny. Když se pohár naplnil, firmě přestalo stačit komunikovat s distributory a zákazníky na dálku a padlo rozhodnutí založit filiálku firmy, která bude trh přímo na místě monitorovat a dále rozvíjet. podpis propiskou je nepřijatelný Když zakládáte firmu v Číně, máte na výběr, jestli se vydat cestou společnosti s ručením omezeným, reprezentační kanceláře nebo společného podniku. Druhé dvě možnosti pro naše Na fotografii je výrobní hala a výroba ložisek slovenské společnosti KINEX Bearings. foto: KINEX BEarINgs účely nepřicházely v úvahu. Reprezentační kancelář nemá právní subjektivitu a je to v podstatě jen způsob, jak získat víza pro cizince. Od joint venture v Číně vás bude odrazovat každý zkušený podnikatel a i já sám mohu dosvědčit, v jakých slzavých údolích sňatky mezi Číňany a zahraničními podniky většinou končí. Založit čínské s. r. o., takzvanou WOFE, však také není úplně snadné. Z optimistického odhadu, že to bude trvat tři až šest měsíců, bylo měsíců devět. Poslední dokumenty jsme od čínské vlády obdrželi až téměř rok po zahájení registračního procesu. Malé zdržení šlo i na náš vrub museli jsme 20 český exportér říjen 2014, číslo 7