Následky lásky
«V protikladu k symbiotickému spojení zralá láska je spojení za podmínky zachování vlastní celosti, vlastní individuality. Láska je aktivní silou v člověku, silou, která proráží zdi, jež dělí člověka od ostatních lidí, a sjednocuje ho s jinými; láska působí, že překoná pocit izolace a odloučenosti, a přesto může být sám sebou, zachovat svou celost. V lásce dochází k paradoxu, že dvě bytosti splynou v jedno, a přece zůstávají dvě.» Erich Fromm, Umění milovat
Večer, mezi Prahou 1 a Prahou 5 Postarší muž sedící na jemném sofa, světlá kůže, vytříbenou mluvu střídá hluk vernisáže - cinkot skleniček, křik, smích, kýchnutí, suché zakašlání. Neposedná mladá žena sedící naproti muži, červené tváře od červeného vína. Střet pohledů muže a ženy. Úsměv. Jiskra. Šimrání v podbřišku. Snaha o nenápadný společný odchod. Opilé cupitání po vlhkých kočičích hlavách na mostě Legií, útržkovité vyprávění všedních životních výseků - snaha o zběžné sblížení. Stane se to, co bylo jasné, že se stane. Následky lásky : Praha 1, Příkopy «Nepanikař. Nelep mi pohledy na okno. Nezamiluj se do mě. Když se ti něco řekne, stejně uděláš opak.» Praha 5, Zborovská, kuchyň «Byl by tady hezký balkónek. Svítílo by na něj ranní slunce. Dala by se tam pít káva a kouřit cigareta.» Chodba, koupelna «Tady máš nové pantofle. Růžový kartáček na zuby. Do postele jedině s čistejma nohama.a už víš, jak se pouští teplá voda? Ten kohoutek musí být nahoru.» /Takže dolů/ Zpět v kuchyni
«Nedala by sis gin s tonikem?» «Leda gin. V toniku je moc bublinek, takhle na noc.» «Nedala by sis gin s tonikem?» «Tak teda jo.» V noci se budí. Šourá po bytě. Ona neví, kam odchází, co hledá a za čím bloudí. Je tma. «Chceš napít?» sklenici vody nabízí zatím cizí ruka. «Musíš první.» bojí se, že dovnitř nalil jed. Ráno, v ložnici «Chceš se milovat?» «A ty?» «Ano.» «Herečko.» brečí. «Proč jsi takový?» «Jsem starý.» «Starý a takový?» «Pořád vypadáš unaveně. Měl by sis odpočinout.» «Jsem. Na dovolené jsem nebyl rok. Kdysi jsem jezdíval do Dalmácie.» Kuchyň Snídají rozpečenou housku s máslem. «Dáš si mortadelu?» Nedá. Na maso je den příliš čerstvý. Smetánka do kávy dělá v černém čaji neuchopitelné obrazce. Zvoní telefon.
«Toho nemám rád. Na stavbě je to samý primitivní kretén.» «Dobrý den pane mirvalde.» huláká do telefonu. Je na pana mirvalda o něco příjemnější než minule. Znovu v ložnici «Já to bez té lásky nezvládnu.» natahuje. «No, to bys mi nesměla lepit pohledy na okno. Víš, co to je dopis?» «Když já neměla obálku.» «Měla bych jít.» «Ještě mě obejmi.» objímá. Je holý. A jemný. A tenký. «Už půjdu.» «Doprovodím tě. Jen si obléknu kalhoty.» Na schodech, v chodbě domu «Víš, já jsem feministka.» «No jo, vždyť to nevadí.» «No, tak z nás nedělej takový idiotky.» «Idiotky?» «Ženy závislý na mužích. Neříkám, že bez vás můžeme žít, ale mohly bychom.» Před domem «Tak nepanikař. Nelep mi pohledy na okno. A pro tvou budoucnost - nezamiluj se do mě. Zamiluj se radši do někoho jiného.» partnerské položení dlaně na rameno, polibek na tvář. Praha 1, Staré Město «Víš, já tomu neporozuměla s tím, že se nemám zamilovat. Jak si to myslel?» Náhodou se v zápětí potkají Na Perštýně
«Jé ahoj.» «No to je mi náhoda!» «Pospíchám.» «Až tak?» «Svírá v rukou kroužkovou vazbu. Jak se máš?» «Nasral mě klient. Je to frustrovanej herec. A» «Já už musim.» «Tak ahoj.» Praha, Národní třída Víš, že už ani nevim, jaký to je bejt zamilovanej. Zamilovanost je vyčerpávající a vede k celkové únavě systému. Vychýlení vede k opaku - nenávisti. Chce to ohřívat plamen po kouskách a pomalu. Rozhodně ne emoční šílenství, co nás nutí lézt po lešení. Praha, Letiště Václava Havla Bejt do zamilovanej do života je fajn. I s tim klopýtáním. S někym bejt, někoho milovat milovat, s někým žít, je věc druhá - respekt, opora, naslouchání, tolerance, bezpečí, doprovod. Lešení, lešení, Rilke říkal Lou Salome Spalující keř. Oheň hřeje, když ho není moc. Jedu bojovat a odpočívat na Západ. Mávám z letadla. Praha, Centrum města Šťastný let. Držim palce s diplomkou.