UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií. ŠÁRKA SMOLKOVÁ V. ročník prezenční studium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií ŠÁRKA SMOLKOVÁ V. ročník prezenční studium Obor: Učitelství pedagogiky a základů společenských věd pro střední školy VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČÍ OBYVATELI MĚSTA TŘINCE Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jitka Skopalová, Ph.D. OLOMOUC 2010 1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených zdrojů a literatury. V Nýdku dne 26. 3. 2008 Šárka Smolková 2

Ráda bych poděkovala Doc. PhDr. Jitce Skopalové, Ph.D. za odborné vedení, pomoc a čas, který mi věnovala při zpracování této diplomové práce. 3

Obsah ÚVOD...6 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ...8 2 MĚSTO TŘINEC...10 2.1 Historie města...10 2.2 Město Třinec v současnosti...11 2.2.1 Sociálně demografická analýza města...11 2.2.2 Obyvatelstvo podle odvětví ekonomické aktivity...14 2.2.3 Charakter osídlení...17 2.2.4 Charakteristika jednotlivých institucí...18 2.3 Kriminality z pohledu Policie ČR...23 2.3.1 Vývoj kriminality a trestná činnost v jednotlivých částech OOP Třinec...23 2.3.2 Struktura kriminality v Obvodním oddělení Policie ČR v Třinci...26 2.4 Shrnutí...29 3 PREVENCE KRIMINALITY...30 3.1 Teoretická východiska prevence kriminality...30 3.2 Prevence kriminality a občanská společnost...31 3.2.1 Systém včasné intervence ve městě Třinci...32 3.3 Programy prevence kriminality realizované v Třinci...33 3.3.1 Programy prevence kriminality realizované Policí ČR...34 3.3.2 Další preventivní činnost Policie ČR...35 3.4 Norsko národní občanské hnutí Noční ptáci...36 3.5 Shrnutí...37 4 KRIMINALITY MLÁDEŽE...38 4.1 Výchozí terminologie...38 4.2 Škola z pohledu primární prevenc...38 4.3 Školní metodik prevence...39 4.4 Shrnutí...41 5 ZJIŠTĚNÍ VNÍMÁNÍ POCITU BEZPEČÍ OBYVATELI MĚSTA TŘINCE...42 5.1 Zaměření práce...42 5.2 Metodologie práce...42 5.2.1 Popis zkoumaného souboru...42 5.2.2 Použité metody...42 5.2.3 Organizace práce...43 5.2.4 Přehled použitých statistických testů, pojmů a jejich charakteristik...43 4

5.3 Výsledky práce...44 5.3.1 Charakteristika výzkumného vzorku...44 5.3.2 Vztah respondentů k městu...45 5.3.3 Percepce pocitu bezpečí dotazovanými jedinci...48 5.3.4 Nebezpečné lokality v Třinci...53 5.3.5 Názor respondentů na skupiny ohrožující bezpečnost občanů města...57 5.3.6 Hodnocení programů prevence kriminality...58 5.3.7 Opatření nutné pro bezpečnost občanů...60 5.3.8 Představa občanů o zajištění bezpečnosti v Třinci...61 5.3.9 Osobní zkušenost respondentů s kriminalitou v Třinci...62 5.4 Shrnutí výsledků výzkumu...63 ZÁVĚR...66 SEZNAM LITERATURY...68 SEZNAM PRAMENŮ...69 SEZNAM PŘÍLOH...70 5

Úvod Kriminalita je patologický jev, který provází společnost již od samého počátku jejího vzniku. Jednou z ochran společnosti před trestnými činy je prevence. Je nutné si ale uvědomit, že pouze prevence tento problém nemůže vyřešit. Musí zde existovat také tresty pachatelům za to, že spáchali trestný čin. Občané nebývají spokojeni s bezpečnostním standardem a s prácí policie, která by jim měla zajistit bezpečnost. Úroveň bezpečnosti občanů má být taková, aby se alespoň v určité době a na určitém místě nemuseli bát o svůj život, zdraví, majetek. Cílem teoretické části diplomové práce bylo analyzovat sociální a demografické ukazatele a situaci ve městě Třinci z hlediska vývoje, struktury a prevence kriminality. Cílem praktické pak zjistit vnímání bezpečnosti občanů ve městě, zjistit, které negativní jevy jsou pro občany v Třinci nejvíce nebezpečné, identifikovat lokality města, které považují obyvatelé za nebezpečné, postihnout hodnocení činnosti Policie ČR v Třinci v rámci preventivních programů, zjistit vlastní zkušenosti občanů s trestnou činností a zpracovat návrhy občanů na preventivní opatření. Teoretická část je členěna do čtyř kapitol. V první vymezujeme základní používané pojmy. Následující kapitola je věnována samotnému městu Třinci, jeho historii a současnosti. Charakterizujeme město na základě statistických údajů a dále z pohledu Obvodního oddělení Policie České republiky Třinec. Třetí kapitola je zaměřena na prevenci kriminality jak z pohledu teoretického, tak z hlediska realizovaných preventivních programů v Třinci. Město Třinec má koncepci prevence kriminality na období 2009 2011 připravenou. Motivací pro výběr tohoto tématu pro mě byla skutečnost, že v dané koncepci chybí výzkum veřejného mínění. Ten je obsažen v této práci. Výsledky budou sloužit Komisi pro prevenci kriminality města Třince, jelikož je pro město důležité znát, co si občané myslí, co chtějí změnit. Dále mě také zajímalo, jak vypadá nabídka služeb zaměřená na prevenci sociálně patologických jevů ve městě. Preventivní program, který se realizuje na místní úrovni, je program Systém včasné intervence. Město Třinec je zapojeno do tohoto projektu, který se zaměřuje na rizikové a ohrožené děti. Za základ správného fungování považujeme spolupráci jednotlivých institucí, do kterých předně řadíme školy. Je to projekt, který umožňuje zrychlení komunikace, rychlé reagování na delikventní jednání a na podezření z trestné činnosti. Domníváme se, že Systém včasné intervence pomůže sjednotit roztříštěnost péče o děti a mladistvé, kteří jsou zneužíváni, týráni nebo jsou sami delikventy. Je důležité věnovat se 6

rozvoji oblasti prevence, jelikož je jednodušší delikventnímu chování předcházet, než ho posléze řešit. Ne vždy a v každé situaci může policie a ostatní orgány práva zajistit bezpečnostní standard a ještě obtížněji, nepřispěje-li k boji s kriminalitou svým aktivním přístupem sám občan. Proto tato kapitola také zahrnuje zkušenosti z Norska s programem Noční ptáci. Tento slibný program může posloužit jako zdroj inspirace při zavádění nových preventivních strategií a postupů ve městě Třinci. Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, dokument z roku 2007, doporučuje začlenit problematiku primární prevence sociálně patologických jevů do školního vzdělávacího programu a žádá po každém pedagogovi, aby dbal na komplexnost takového působení. Na preventivních programech na škole se podílejí kromě učitelů také nejrůznější externisté z řad psychologů, sociologů, lékařů, sociálních pracovníků nebo policistů. Jak pro školy, tak pro externí poskytovatele primární prevence existují v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, který má stěžejní podíl na prevenci sociálně patologických jevů, určité dokumenty. Tuto problematiku předkládáme ve čtvrté kapitole. Výzkumné šetření, zařazené do páté kapitoly, je orientováno na identifikaci vnímání pocitu bezpečí obyvateli města Třince. Praktická část byla vypracována na základě dotazníkového šetření, které proběhlo v červenci a srpnu 2009. Kapitola zahrnuje zaměření práce, metodologii, organizaci a zjištěné výsledky. Jelikož je dobré znát před realizací preventivního programu názory občanů a v Třinci doposud proběhla jen anketa, která se týkala kamerového systému ve městě, budou výsledky sloužit Komisi prevenci kriminality v Třinci. Komise se pak může zaměřit na ty problémy, které považují občané za ohrožující. Při zpracování teoretické části jsme použili metodu nestandardizovaného rozhovoru a sekundární analýzy materiálů. Rozhovorem jsme získali informace z Městského úřadu v Třinci od paní Ing. Vladimíry Kacířové z odboru školství, kultury a tělovýchovy a Věry Majerové z oddělení sociálně právní ochrany dětí. V části věnované nezaměstnanosti poskytujeme data od paní Elišky Mohelníkové. Data z policejních statistik a informace k programům prevence kriminality nám poskytl vedoucí Obvodního oddělení Policie ČR v Třinci npor. Mgr. Martin Sliž. 7

1 Vymezení základních pojmů I přesto, že základní pojmy související s kriminalitou patří do běžné, námi zcela známé a používané slovní zásoby, je pro porozumění této problematice nezbytné tyto pojmy jasně vymezit. Na začátku objasníme pojmy v názvu této práce. Za vnímání považujeme v širším významu chápání situace. (Hartl, Hartlová, 2000, s. 673) Pocit pak vymezuje citové zabarvení vnímané skutečnosti v současnosti nebo minulosti. (Hartl, Hartlová, 2000, s. 410) Bezpečí je duševní klid pramenící z přesvědčení, že se nemusíme ničeho bát. Představuje jeden ze základních potřeb člověka, hlavní podmínku jeho duševního zdraví. (Sillamy, 2001, s. 26) Delikvence obecné označení pro činnost porušující právní a sociální normy chování a způsobující společnosti nebo jedinci újmu. Obvykle se tímto pojmem rozumí protispolečenské chování v širším smyslu než kriminalita, tedy i to chování, které nedosahuje stupně společenské nebezpečnosti trestného činu nebo závadné chování osob, které nejsou vzhledem ke svému věku ještě trestně odpovědné. (Skopalová, 2000, s. 17) Kriminalita (z lat. crimen zločin) výskyt trestného chování, vyjádřený souhrnem trestných činů spáchaných ve společnosti. Pojem je vymezen platným trestním právem, které stanoví, jaké protispolečenské chování se vzhledem ke své nebezpečnosti považuje za trestné činy, případně za další kategorie deliktů stíhaných soudními orgány. (Skopalová, 2000, s. 16) Do násilné kriminality řadíme vraždy, loupeže, znásilnění, přepadení a znamenají přímou konfrontaci mezi pachateli a oběťmi. Kriminalita proti majetku zahrnuje loupeže (krádež bez konfrontace), krádeže automobilu, rozkrádání, kapsářství. (Jedlička a kol., 2004, s. 141) Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu. K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou (ÚZ, 2007). Zločin představuje porušení norem kodifikovaných v právním řádu, který se opírá o moc a autoritu státu. (Jedlička, 2004, s. 140) Příčinami zločinnosti, jejími pachateli a prevencí se zabývá kriminologie. (Skopalová, 2000) 8

Do předmětu kriminologie řadíme také zkoumání obětí trestných činů. Viktimologie nauka o oběti trestného činu je obvykle považována za součást kriminologie. (Novotný, Zapletal, 2008, s. 23) Při zkoumání bezpečnostní situace ve městě se nezaměřujeme pouze na kriminalitu, ale také na jiné sociálně patologické jevy, jako jsou alkoholismus, nealkoholová toxikománie, prostituce. Pojem sociální patologie se používá již od 19. století pro sociálně nezdravé, nenormální, či obecně nežádoucí společenské jevy, včetně společensky nebezpečného deviantního chování, které bývá regulováno a kontrolováno především represivními opatřeními a sankcemi. (Sborník přednášek pro školní metodiky protidrogové prevence a prevence sociálně patologických jevů, 1998, s. 51) V této kapitole jsme popsali nejzákladnější pojmy týkající se této práce. Abychom další důležité termíny nevytrhávali z kontextu budou definovány v následujících kapitolách přímo v textu. 9

2 Město Třinec V následujících kapitolách bude nastíněna historie města Třince a dále současná situace. Analyzuje sociálně demografickou situaci, obyvatelstvo podle odvětví ekonomické aktivity, charakter osídlení a aktivity jednotlivých institucí. Závěr kapitoly je zaměřen na problematiku kriminality z pohledu Policie České republiky. 2. 1 Historie města Obec Třinec vznikla ve 14. století, ale první zmínka o ní pochází z roku 1444. V té době patřila šlechtickým rodům, jedním z nich byli Gočálkovští, kteří ji počátkem 18. století prodali Jiřímu Leopoldu Beesovi. Brzy poté přešla ves do vlastnictví rodu St. Genius a v roce 1799. byla prodána těšínskému knížeti Albertovi. V roce 1847 ji pak získal kníže Albrecht. (Cichá, 2003, s. 130 131) Historie města je velmi úzce spjata se vznikem a rozvojem železáren. Řeka Olše se vzhledem k tehdejšímu dostatku vody, a tím i silnému průtoku mohla stát hlavním zdrojem energie pro budoucí plány majitelů. I ostatní příznivé faktory, jako výskyt vápence, stavebního kamene, hlíny pro pálení cihel, železné rudy a také dostatek pracovních sil, podpořily myšlenku založit zde železárnu. Výstavba prvního výrobního zařízení dřevouhelné vysoké pece byla zahájena v roce 1836 a zprovozněna 1. dubna 1839. (Cichá a kol., 2001, s. 62 63) Jelikož obec neměla vlastní školu a třinecké děti musely navštěvovat školu v Konské a Horní Lištné, zřídily železárny první třineckou školu v roce 1851, tzv. utrakvistickou jednotřídku (polsko německou). Ve druhé polovině 19. století se také objevují první počátky kulturní a osvětové činnosti. Mezi nejstarší spolky patří Hutnický orchestr, Třinecký mužský pěvecký sbor, Svaz krojovaných hutníků, kde většinu členů tvořili úředníci a místní inteligence takřka výlučně německé národnosti. Zásadní význam pro rozvoj železáren a tím i celé obce mělo vybudování Košicko bohumínské železniční dráhy v letech 1869 1871, které bylo následováno rychlým rozvojem veřejných institucí. V roce 1877 byla zřízena četnická stanice a o rok později pošta. Pak následuje založení hřbitova pro katolíky i evangelíky. (Wawreczka, 1007, s. 6 7) 25. září 1928 požádalo zastupitelstvo obce vládu o povýšení Třince na město. Vláda tuto žádost dlouho neřešila, proto k její urgenci využili zástupci obce návštěvy prezidenta T. G. Masaryka. Ten navštívil Třinec 6. 7. 1930 a téhož roku se vláda rozhodla povýšit Třinec na město. Toto rozhodnutí vyšlo v platnost 1. 1. 1931. (Cichá, 2003, s. 132 133) 10

2. 2 Třinec v současnosti Třinec leží v jižní části Těšínského Slezska v blízkosti polských a slovenských hranic. Je téměř ze všech stran obklopen vrcholky Beskyd půvabnými vrchy Javorového, Ostrého a Čantoryje. Město Třinec má 13 částí, správní obvod Třince, obce s pověřeným obecním úřadem a je vymezen územím 11 dalších obcí. Součástí města, které má rozlohu 8 551 ha, jsou dnes i katastry bývalých podhorských vesnic: Tyry, Karpentné, Oldřichovi, Nebor a Gutů. Na západní straně se rozkládá městská část Kanada. Podél železnice se nachází další městská část Konská. Původní vesnice zanikla a na jejím území jsou dnes železárny. Vedle Konské leží městská část Osůvky. K dalším částem patří dříve samostatné Lyžbice. Díky občanské a kulturní vybavenosti se právě tato oblast stala centrem města. Lyžbice hraničí s městskou částí Staré Město. Později vybudované sídliště Sosna je umístěno na svazích kopce Jahodná v katastru městské části Dolní Lištná. Vedlejší Horní Lištná a podhorská obec Kojkovice sousedí přímo s Polskou republikou. (Korbelářová, Žáček, 2001, s. 18) 2. 2. 1 Sociálně demografická analýza města V Třinci žije 38 953 obyvatel (k 1.3.2001). Ženy se podílí na celkovém počtu 51,2 % (abs. počet 19 933) a muži 48,8 % (abs. počet 19 020). Je druhým největším městem okresu Frýdek Místek. (Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Frýdek Místek) Počet obyvatel Třince se dlouhodobě pohybuje nad hranicí 35 000. V posledních letech můžeme ale vidět pokles. V roce 2004 žilo ve městě 38 415 obyvatel, v roce 2008 jen 37 657. Je to způsobeno jak záporným přirozeným přírůstkem, tak negativní bilancí migrace. Od roku 2004 v každém dalším roce více lidí zemřelo, než se narodilo. Výjimku tvoří pouze rok 2008, kdy se narodilo 404 dětí a zemřelo 400 občanů. V každém roce se také více lidí odstěhovalo než přistěhovalo. (Viz. tabulka 1) Tabulka 1 : Bilance obyvatel Třince rok Počet obyvatel Celkový celkem narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přírůstek i s migrací 2004 38415 305 406 416 458-197 2005 38218 328 432 438 711-377 2006 37841 370 406 424 484-95 2007 37746 369 389 517 586-89 2008 37657 404 400 434 526-88 (http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm, 22.12.2009) 11

Tabulka 2 podává informace o struktuře obyvatelstva podle věku a pohlaví (k 1. 3. 2001). Ve věku do 14 let je v Třinci 6 599 obyvatel, ve věku 15 59 let je to 25 119 obyvatel a 7 236 občanů je starších 60 let. Tabulka 2 : Obyvatelstvo podle pohlaví a věkových skupin obyvatelstvo V tom celkem 0-14 15-59 60 a více 38 953 muži ženy celkem muži ženy celkem 6599 12652 12467 25119 2967 4268 7235 (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001) Od roku 2001, kdy spadalo do věkové kategorie 0 14 let 6 599 občanů, vidíme snížení počtu na 5 247 (k 31. 12. 2008). Obdobně je to také u věkové kategorie nad 60 let. Nárůst je patrný pouze u jedinců od 15 59 let (z počtu 25 119 na 26 312 ). Tabulka 3 : Struktura obyvatelstva podle věku k 31. 12. 2008 obyvatelstvo V tom celkem 0-14 15-59 60 a více 37569 muži ženy celkem muži ženy celkem 5237 13238 13074 26312 2350 3670 6020 (http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=mos+zv01&kapitola_id=5&kontext=t&r azeni=ta&pro_4382338=598810#pozn1, 22.12.2009) Strukturu vzdělání znázorňuje tabulka 4. Více než 25 % obyvatel má základní vzdělání, je bez vzdělání nebo základní vzdělání neukončilo. 38, 4 % obyvatel má vzdělání bez maturity, vzdělání s maturitou dosáhlo přes 35 % obyvatel, z toho 10 % dosáhlo vzdělání ještě vyššího (vyšší odborné, vysokoškolské). Rozdíly ve vzdělání sledujeme v kategoriích pohlaví. Počet žen, které nedosáhly vyššího než základného vzdělání je dvakrát vyšší než počet mužů. Lze také pozorovat větší zastoupení mužů v kategorii dosaženého vyučení a vysokoškolského vzdělání. Počet žen, které dosáhly středního vzdělání s maturitou, je téměř podobný počtu mužů (viz. graf 1). 12

Tabulka 4 : Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání Pohlaví abs. (n) relat. ( %) muži ženy 32354 100 15619 16735 základní a neukončené 8225 25,4 2508 5717 vyučení a střední odborné bez maturity 12411 38,4 7343 5068 úplné střední s maturitou 7984 24,7 3862 4122 vyšší odborné a nástavbové 1009 3,1 337 627 vysokoškolské vč. vědecké přípravy 2417 7,5 1426 991 bez vzdělání 124 0,4 33 91 nezjištěno 184 0,6 110 74 (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001) Graf 1 : Obyvatelstvo podle pohlaví a nejvyššího dosaženého vzdělání Obyvatelstvo podle pohlaví a dosaženého vzdělání Počet obyvatel 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Pohlaví muži Pohlaví ženy nezjištěno bez vzdělání vysokoškolské vyšší odborné a nástavbové střední s maturitou vyučení a SŠ bez maturity základní a neukončené (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001) Ve složení obyvatelstva podle národnosti převládá národnost česká (28 974 obyvatel). 6 892 občanů se hlásí k polské národnosti, 1 468 ke slovenské a 518 k slezské. Do kategorie ostatní a nezjištěné spadá 832 občanů. Zbytek obyvatel se řadí k národnostem, jejichž podíl z celku je nižší než 1 % (moravská, romská, německá). (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001) 13

Graf 2 : Obyvatelstvo podle národnosti Obyvatelstvo podle národnosti 1% 18% 4% 2% česká slezská polská slovenská ostatní 75% Z celkového počtu 38 953 obyvatel je v Třinci 23 564 věřících. Z toho se hlásí k Církvi římskokatolické 10 862, k Českobratrské církvi evangelické 465, k Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi 324, k Pravoslavné církvi 63 a k Církvi československé husitské 60 občanů. Bez vyznání je pak 13 069 obyvatel. U 2 320 jedinců se nepodařilo tento údaj zjistit. (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001) Po sociálně demografické analýze města se budeme věnovat ekonomickým ukazatelům a zaměstnanosti v Třinci. 2. 2. 2 Obyvatelstvo podle odvětví ekonomické aktivity K 1. 3. 2001 bylo ve městě Třinci 18 908 pracujících. Z toho tvořili 10 387 muži a 8 521 ženy. Údaje potvrzují, že je Třinec průmyslovým městem. V průmyslovém odvětví pracuje 7 777 ekonomicky aktivních obyvatel, což činí přes 40 %. Průmysl zaměstnává 54,1 % mužů a 25,3 % žen. Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti se věnuje 2 201 obyvatel, kde ve velké míře převažují ženy (1 846) nad muži (355). Podobně je tomu také ve sféře obchodu a spotřebního zboží. Muži (1 049) často pracují v oblasti stavebnictví, zde jsou zastoupeni početněji než ženy (192). Další informace uvádí tabulka 5. Největším zaměstnavatelem jsou Třinecké železárny, které zaměstnávají přes 5 000 lidí. K významným dceřiným a přidruženým společnostem patří : Energetika Třinec, D5 14

Třinec, TŽ strojírenská výroba, Slévárny Třinec, Refrasil Třinec, Třinecká projekce. (http://www.trinecko.cz/mesto/?id=prumysl, 22.12.2009) Tabulka 5 : Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické činnosti V tom Struktura v % muži ženy celkem muži ženy Ekonom. aktivní celkem 18908 10387 8521 100 100 100 zemědělství, lesnictví 302 171 131 1,6 1,6 1,5 průmysl 7777 5619 2158 41,1 54,1 25,3 stavebnictví 1241 1049 192 6,6 10,1 2,3 obchod, spotřební zboží 2038 638 1400 10,8 6,1 16,4 pohostinství, ubytování 715 210 505 3,8 2,0 5,9 doprava, pošty 910 585 325 4,8 5,6 3,8 peněžnictví, pojištění 180 63 117 1,0 0,6 1,4 práce v oblasti 806 355 451 4,3 3,4 5,3 veřejná správa, obrana 675 438 237 3,6 4,2 2,8 školství, zdravotnictví 2201 355 1846 11,6 3,4 5,3 ostatní služby 893 327 566 4,7 3,1 6,6 nezjištěné odvětví 1170 577 593 6,2 5,6 7,0 (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001) Nezaměstnanost Nezaměstnanost můžeme považovat za jeden z faktorů, které mohou ovlivňovat míru kriminality ve městě, a proto ji řadíme mezi negativní jevy. Většina informací týkající se nezaměstnanosti jsou bohužel za celý okres nebo region. I přesto se ale některé informace pouze o městě Třinci podařilo získat. Okres Frýdek-Místek je z hlediska trhu práce rozdělen do tří regiónů: Frýdecko- Místecko, Třinecko a Frýdlantsko. Region Třinecko zahrnoval k 31.12.2008 22 obcí a 2 města. tato obec zaobírá cca 79 000 obyvatel, což je asi 38 % celkového počtu obyvatel v okrese. Významným prvkem regionu je závislost na dominantním zaměstnavateli TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. Nejnižší míru nezaměstnanosti k 31.12.2008 vykazoval region Třinecko (5,9 %). S porovnáním k 31.12.2007 se nezaměstnanost snížila o 2,4 %. 15

Tabulka 6 : Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech ve srovnání s okresem 31.12.2007 MN UoZ MN UoZ Okres Frýdek-Místek 7,9 9017 5,9 6814 Frýdecko-Místecko 8,3 4804 6,4 3738 Třinecko 8,3 3268 5,9 2331 Frýdlantsko 8,5 945 6,7 745 (http://portal.mpsv.cz/sz/local/fm_info/fm_politika_zam/soubory/situace_na_trhu_prace_2 008.pdf, 23.12.2009) Z údajů, které nám poskytl UP ve Frýdku-Místku můžeme vidět, do roku 2008, snižující se tendenci počtu nezaměstnaných. V roce 2005 činila míra nezaměstnanosti 12,52 %, v červnu 2007 vykazovala 8,2 % a v prosinci 2008 jen 5,8 %. V průběhu roku 2009 docházelo ke zvyšování míry nezaměstnanosti, k 31.10.2009 bylo v evidenci UP 1 628 uchazečů o zaměstnání. V tabulce 6 je zobrazený vývoj nezaměstnanosti pro město Třinec. Tabulka 6 : Vývoj nezaměstnanosti v městě Třinci datum počet nezaměstnaných míra nezaměstnanosti 31.12.2005 2488 12,52 30.6.2006 2275 11,48 31.12.2006 2107 10,6 30.6.2007 1823 9,2 31.12.2007 1627 8,2 30.6.2008 1135 5,7 31.12.2008 1172 5,8 30.6.2009 1669 9,4 31.10.2009 1628 9,6 (Mohelníková, UP Frýdek-Místek, 24.11.2009) Nelze přesně uvést, která věková kategorie uchazečů o zaměstnání je ve městě největší. Obecně lze ale říci, že nejvíce uchazečů je ve věkové kategorii 20 24 let a dále 50 54 let, 55 59 let (viz. tabulka 7). 16

Tabulka 7 : Věková kategorie uchazečů o zaměstnání v Třinci 30.6.2006 31.12.2006 30.6.2007 31.12.2007 30.6.2008 31.12.2008 30.6.2009 31.10.2009 do 19 let 73 91 75 72 40 56 65 86 20-24 let 340 289 198 154 103 147 218 235 25-29 let 289 251 183 177 102 120 181 168 30-34 let 236 200 178 179 123 127 202 190 35-39 let 231 216 162 150 103 125 176 161 40-44 let 229 212 195 159 118 109 153 154 45-49 let 260 231 207 172 132 122 170 168 50-54 let 316 294 298 260 178 183 182 185 55-59 let 258 270 260 245 189 140 222 203 60 a více 43 53 67 59 47 43 100 78 celkem 2275 2107 1823 1627 1135 1172 1669 1628 (Mohelníková, UP Frýdek-Místek, 24.11.2009) 2. 2. 3 Charakter osídlení Z posledního sčítání lidu, domů a bytů se v Třinci nachází 4 310 obydlených domů, z toho 3 482 je domů rodinných. Obytných bytů je 14 354, z toho 9 799 je v bytových domech. Průměrné stáří bytů je 44 let, rodinných domů 38 let (viz. tabulka 8). U bytů, které jsou průběžně renovovány, problém není vidět. V Třinci ale existují lokality, ke nejsou domy dostatečně udržované. Jde o byty nižších kategorií v městské části Dolní Lištná Folvark, Borek. Jedná se o jednopodlažní domy s více bytovými jednotkami a dále činžovní domy, bez zavedené teplé vody, sociálního zařízení, které je venku společné více bytům. Žijí zde obyvatelé s nižší životní úrovní. Pozorujeme tady vyšší míru nezaměstnanosti i nižší úroveň vzdělání. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) Tabulka 8 : Trvale obydlené byty a domy podle stáří domu Domy celkem v tom rodinné domy bytové domy Trvale obydlené domy 4310 3482 785 Trvale obydlené byty 14354 4504 9799 (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 za okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, 2001) 17

2. 2. 4 Charakteristika jednotlivých institucí Aktivity orgánů státní správy V následujícím textu budou popsány činnosti orgánů státní správy, kterými jsou Policie ČR, Městský úřad Třinec a Úřad práce, pobočka Třinec. Policie České republiky, obvodní oddělení Třinec (dále jen OOP Třinec) Úlohou policistů je chránit bezpečnost a majetek obyvatel v jednom z největších tzv. pracovních rajónů ve frýdecko místeckém okrese. Ten se rozkládá od obce Nýdku a končí za hranicí obce Ropice. Policisté pod vedením policejního praktika pana npor. Bc. M. Nogola a zástupců plní svou práci na základě těchto cílů: - chránit bezpečnost a pořádek ve společnosti, - prosazovat zákonnost, - chránit práva a svobody jedinců, - působit preventivně proti trestné a protiprávní činnosti, - usilovat o důvěru a podporu veřejnosti. OOP Třinec dále realizuje přednáškovou činnost na základních a středních školách, je účastníkem při pořádání akce města Den se záchranným integrovaným systémem. Spolupracuje se strážníky Městské policie Třinec při výkonu pořádkové služby, mimořádných sportovních, kulturních a dopravních situacích. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) Městský úřad Třinec (dále jen MěÚ) V rámci odborů k tomu zřízených vykonává MěÚ Třinec přenesenou působnost. V oblasti prevence sociálně patologických jevů se jedná o práci odborů sociálních věcí a vnitřních věcí. Důležité pro nás je oddělení sociálně právní ochrany dětí. Na tomto oddělení pracuje 9 zaměstnanců, z toho 2 kurátoři pro mládež. Ti pracují zejména s dětmi do 18-ti let, které mají výchovné problémy, dopouští se trestné činnosti nebo přestupků. (http://www.trinecko.cz/svaz/střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb/s třednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb%20na%20období%202009%20- %202012.pdf, 2.2.2010) 18

V rámci samostatné působnosti: - zaměřuje svoji pozornost na využívání volného času ohrožených skupin dětí, včetně dětí vyhledávající styky s osobami požívajícími návykové látky nebo páchající trestnou činnost, - ve správním obvodu spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení, se zdravotnickými zařízeními, školami, zájmovými sdruženími a dalšími subjekty, - sleduje u dětí projevy nesnášenlivosti a násilí, věnuje pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní, - zajišťuje péči dětem, které se ocitly bez péče přiměřené jejich věku. V rámci přenesené působnosti: - provádí terénní sociální šetření v rodinách, a to v rámci zákona o sociálně právní ochraně dětí, - pomáhá rodičům při řešení výchovných a jiných problémů, poskytuje rodičům poradenství, - podává návrhy soudu na omezení, zbavení nebo pozastavení výkonu rodičovské zodpovědnosti, na nařízení, prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy, - sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiných fyzických osob než rodičů za účelem náhradní rodinné péče aj. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009, s. 67 68) Z tabulky 9 vyplývá, že se celkový počet spisů v letech 2005 2008 téměř nezměnil, přesto došlo u kurátorů pro mládež k nárůstu počtu řešených případů. Velký skok mezi rokem 2006 2007, 2008 je způsobený zejména zvýšeným počtem dětí s výchovnými problémy. Došlo také ke zvýšení snahy kurátorů o předcházení závažným sociálně patologickým jevům tím, že se budou důsledně zabývat i méně závažnými výchovnými problémy. Orgán sociálně právní ochrany dětí začal např. spolupracovat s Policií ČR a Městskou policií Třinec při vyhledávání nezletilých a mladistvých osob požívajících alkoholické nápoje. (http://www.trinecko.cz/svaz/střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb/s třednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb%20na%20období%202009%20- %202012.pdf, 1.2.2010) 19

Tabulka 9 : Sociálně právní ochrana dětí Sociálně-právní ochrana dětí 2005 2006 2007 2008 evidovaný počet spisů ke konci roku 2243 2281 2261 2208 počet klientů kurátora pro mládež 107 103 170 164 počet dětí nad jejichž výchovou byl stanoven dohled 63 50 49 30 počet dětí v ústavní výchově 17 26 20 27 počet dětí ve výkon trestu/vazby 3 1 1 0 (http://www.trinecko.cz/svaz/střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb/s třednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb%20na%20období%202009%20- %202012.pdf, 2.2.2010) Ve sledovaných letech vzrůstal počet dětí s výchovnými problémy, ale v roce 2008 můžeme vidět snížení počtu případů na 28. V roce 2007 bylo evidováno nejvíce spáchaných přestupků. Trestná činnost je podobná v letech 2005, 2007 a 2008, v roce 2006 byla výrazně nižší (více tabulka 10). Tabulka 10 : Kurátoři pro mládež Případy, kterými se zabývali kurátoři 2005 2006 2007 2008 trestná činnost 45 24 44 41 přestupky 15 15 23 11 výchovné problémy 41 72 83 28 (http://www.trinecko.cz/svaz/střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb/ Střednědobý%20plán%20rozvoje%20sociálních%20služeb%20na%20období%202009%2 0-%202012.pdf, 2.2.2010) Aktivity orgánů samosprávy Důležité jsou také činnosti jednotlivých institucí, které zřizuje město. Více informací podává níže uvedený text. Město Třinec Od roku 1991 zřizuje město městskou policii, která je obsazena 39 strážníky včetně ředitele jednoho administrativního pracovníka. Od roku 2007 je také zřizovatelem školského zařízení pro volnočasové aktivity dětí a mládeže Dům dětí a mládeže. Ten nabízí přibližně 100 zájmových kroužků v oblasti estetiky, techniky, tělovýchovy pro všechny věkové kategorie. Prázdninová činnost je zaměřena na konání letních táborů. 20

Město je od roku 1991 zřizovatelem městské knihovny. Tak kromě knihovnické činnosti organizuje soutěže, přednáškovou činnost, hry apod. Dále město zřizuje deset základních škol. Na každé škole je zřízena funkce výchovného poradce, metodika prevence nebo školního psychologa. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) V rámci příspěvkové organizace města Třince je zřízen denní stacionář PAPRSEK, který navštěvují děti se zdravotním a kombinovaným postižením od 1 do 15 let věku a denní stacionář RADOST pro děti a osoby s mentálním postižením od 10 do 40 let. Dále pak azylový dům pro matky s dětmi, které jsou v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Seniorům a plně invalidním občanům nabízí sociální a zdravotnické služby Domov pro seniory Sosna, Dům s pečovatelskou službou Oldřichovice. Klub pro seniory a osoby se zdravotním postižením zabezpečuje kulturní a společenské využití volného času. Pořádá šachové, kulečníkové turnaje, besedy, přednášky, nabízí možnost využívání počítačů, internetu. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Aktivity dalších institucí Nesmíme zapomenout také na činnosti jiných zřizovatelů. Řadíme zde Moravskoslezský kraj a nestátní neziskové organizace. Moravskoslezský kraj Na území města Třince zřizuje pedagogicko psychologickou poradnu pro děti a mládež. Zabývá se dětmi od 3 let, diagnostikou poruch, mentálního vývoje, šetřením školních zralostí, následnou péčí o děti se speciálními poruchami učení a chování, terapiemi. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Moravskoslezský kraj je zřizovatelem šestiletého a čtyřletého Gymnázia Třinec, Základní umělecké školy. Jiní zřizovatelé Zřizovatelem Církevní základní školy je Slezská církev evangelická augsburského vyznání v Českém Těšíně. Na území města se nachází Soukromá Třinecká obchodní akademie a hotelová škola, Soukromá střední škola Třinec a Soukromá základní umělecká škola TUTTI MUSIC. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) 21

Aktivity nestátních neziskových organizací Oblast sportu, kultury a turistiky Ve městě můžeme nalézt širokou škálu sportovního využití pro děti, mládež i dospělé, kterou považujeme za preventivní prvek proti vzniku kriminality. Organizace podílející se na této činnosti jsou HC Oceláři Třinec, Fotbal Třinec, Tělovýchovná jednotka Třineckých železáren, SK FbC Třinec (florbal), Sportovní střelecký klub Třinec, Hokejbal club Třinec, SK OB BETA Třinec (orientační běh), Tenis Club Třinec, Beskydský golfový klub. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) Mezi organizace, které rozvíjejí činnost v oblasti tábornictví, turistiky, sportovních, kulturních aktivit, patří Sbor dobrovolných hasičů, JUNÁK (svaz skautů a skautek), Turistický oddíl mládeže TOM, Royal Rangers, Polský kulturně osvětový svaz PZKO, Dům dětí a mládeže Třinec, Řecká obec Třinec, Farní sbor Slezské církve evangelické, Klub českých turistů. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) K potlačení patologických jevů přispívá kultura a kulturní dění. K organizacím, které se podílejí na zapojování dětí a mládeže do kulturního dění v Třinci řadíme Taneční klub Elán Třinec, Country Zpravodaj Ahoj, Klub kultury, Institut EuroSchola, Regionální obec Slovákov v Třinci. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) Oblast sociální prevence Slezská diakonie církevní právnická osoba provozuje na území města denní centrum a noclehárnu BETHEL Třinec, která je určena pro muže, občany starších 18 let, bez přístřeší, vracející se z výkonu trestu, z léčeben, dlouhodobě nezaměstnané, neplatiče nájemného, osoby se závislostmi. Zřizuje také poradnu ELIPS poskytující poradenství pro oběti domácího násilí, týrání a zneužívání a středisko pro osoby s duševním onemocnění JORDÁN. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Občanské sdružení Kofoedovu školu mohou navštěvovat lidé bez zaměstnání, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci (invalidní důchodci, rodiče na rodičovské dovolené, nezaměstnaní evidováni na úřadu práce. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Kvalifikační a personální agentura bezúplatně poskytuje lidem bez zaměstnání a zájemcům o zaměstnání poradenství, vzdělávání zaměřené na počítačové dovednosti, výuku cizích jazyků apod. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) Občanské sdružení Poradna pro ženy a dívky pomáhá ženám v obtížných životních situacích vzniklých nejen těhotenstvím, nastávajícím matkám v tísni, poskytuje přípravu 22

k porodu, preventivní přednášky na základních školách. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Občanské sdružení Klub BUNKR a BUNKŘÍK jsou nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ve věku od 7 do 20 let. (Průvodce sociálními službami města Třince a okolí, 2009) Občanské sdružení KARAVANA je zaměřeno na děti ze slabších sociálních rodin, z rozvrácených rodin. Hlavní činností jsou prožitkové programy využívající techniky diskuze, hry, hudby, příběhu. Pořádá přednášky, besedy, koncerty. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) Po této kapitole bude následovat část zaměřená na kriminalitu v Třinci z pohledu Policie ČR, Obvodního oddělení Třinec. 2. 3 Kriminalita z pohledu Policie ČR Působnost Obvodního oddělení Policie České republiky Třinec (dále jen OOP Třinec) je na územním obvodě, do něhož patří obce Karpentná, Košařiska, Milíkov, Nebory, Nýdek, Bystřice nad Olší, Guty, Horní Lištná, Dolní Lištná, Oldřichovice, Ropice, Tyra, Vendryně. Část okolní obcí spadá do katastru města Třince, v ostatních obcích dochází ke kriminalitě jen zřídka, můžeme následující informace stáhnout na město Třinec. Informace byly zjišťovány v průběhu roku 2009, proto jsou v jednotlivých subkapitolách uvedeny v tabulkách informace do roku 2008. Vycházeli jsme ze statistických údajů, které nám poskytl vedoucí Obvodního oddělení Policie České republiky Třinec npor. Mgr. Martin Sliž. 2. 3. 1 Vývoj kriminality a trestná činnost v jednotlivých částech OOP Třinec Největšího počtu nápadů trestné činnosti zaznamenáváme v roce 2006 (874 případů). Následující rok vidíme snížení na absolutní počet 792. Bohužel v roce 2008 došlo opět ke zvýšení nápadů na počet 835. Děti se podílely na páchání trestné činnosti nejvíce v roce 2006 (absolutní počet 14) a stejně tak i mladiství (26). U nezletilých bylo minimum zjištěno v roce 2005 a následně v roce 2008. Naopak u mladistvých to byl rok 2007. Více tabulka 11, graf 3. 23

Tabulka 11 : Vývoj kriminality v OOP Třinec v letech 2005-2008 Rok recidivisté nezletilí 1-14 mladiství 15-17 2005 847 277 4 25 2006 874 285 14 26 2007 792 180 12 15 2008 835 190 6 22 (Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) Graf 3 : Podíl recidivistů, dětí a mladistvých na kriminalitě v OOP Třinec Podíl recidivistů, dětí a mladistvých na kriminalitě v OOP Třinec nápad 1000 800 600 400 200 0 2005 2006 2007 2008 rok recidivisté nezletilí 1-14 mladiství 15-17 (Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) Město Třinec se podílí na celkové trestné činnosti v okrese přibližně 17 %. V roce 2005 a 2006 byla celková kriminalita v OOP Třinec stanovena na 20 %. V roce 2007 klesla na 16 %, ale rok 2008 je charakterizován opět zvyšujícím se počtem trestných činů. Více uvádí tabulka 11. Tabulka 12 : Podíl OOP Třinec na celkové kriminalitě v okrese Frýdek - Místek Celková kriminalita 2005 2006 2007 2008 Okres F-M 4211 4384 4893 4934 OOP Třinec 847 874 792 835 % 20,11 19,94 16,19 16,92 (Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) Trestnou činnost v jednotlivých částech OOP Třinec, v roce 2007 a 2008, zaznamenává tabulka 12. V obou letech vykazuje největší míru kriminality městská část Lyžbice. V roce 2008 došlo ke snížení trestných činů oproti roku 2007 o 19 případů. Na druhém místě je Staré Město, u kterého můžeme zase sledovat v roce 2008 zvýšení 24

trestných činů z 207 na 213 případů. Je žalostné, že v obou městských částech nebylo objasněno ani 50 % z celkového nápadu. Dále je to Dolní Lištná, Oldřichovice, Kanada a Konská. Nejméně trestných činů bylo spácháno na Osůvkách, v roce 2007 jeden případ a v roce 2008 žádný a v Horní Lištné, kde byl v obou letech zaznamenán jeden trestný čin. Tabulka 13 : Trestná činnost v částech OOP Třinec 2007 2008 část města nápad objasněno % nápad objasněno % Staré Město 207 85 41 213 74 35 Lyžbice 291 133 46 272 123 45 Dolní Lištná 44 22 50 58 34 59 Horní Lištná 1 1 100 1 0 0 Kojkovice 3 2 67 5 3 60 Oldřichovice 29 8 28 45 14 31 Karpentná 7 5 71 4 1 25 Tyra 3 1 33 3 1 33 Guty 6 2 50 5 3 60 Kanada 22 10 45 25 11 44 Nebory 16 4 25 9 2 22 Konská 17 9 53 25 14 56 Osůvky 1 1 100 0 0 0 (Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) Největší míra objasněnosti nastala v roce 2006, kdy činila 53,2 %. Téměř polovina trestných činů byla objasněna v roce 2005. Pouhých 352 spáchaných trestných činů z celkového počtu 835 bylo objasněno v roce 2008, což činí 42,6 %. (tabulka 14) Tabulka 14 : Objasněnost trestných činů v OOP Třinec rok nápad objasněnost % 2005 847 419 49,5 2006 874 465 53,2 2007 792 381 48,1 2008 835 352 42,6 (Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) Následující subkapitola pojednává o struktuře kriminality v Třinci v jednotlivých letech, zaměřuje se také na strukturu trestných činů dětí a mladistvých. 25

2. 3. 2 Struktura kriminality v OOP Třinec V OOP Třinec ve velké míře převažují ve všech letech trestné činy majetkové. Nejvíce dominovaly v roce 2005 (téměř 65 %), v roce 2006 a 2008 to bylo 55 %, v roce 2007 pak 49 %. V roce 2005 a 2006 jsou na druhém místě hospodářské trestné činy (11,1 % a 14,4 %). V roce 2007, 2008 to byly zbývající trestné činy, které se pohybovaly kolem 20 %. Násilné činy se ve zmiňovaných letech vyskytovaly téměř vyrovnaně v rozmezí od 7,4 % do 9,7 % a stejně tomu bylo u trestných skutků mravnostních, které nedosahují 1 %. Tabulka 15 : Struktura kriminality v OOP Třinec v letech 2005 2006 2005 2006 2007 2008 % % % % násilné trestné činy 73 8,6 76 8,7 77 9,7 62 7,4 mravnostní TČ 5 0,6 6 0,7 5 0,6 7 0,8 majetkové TČ 545 64,3 488 55,8 386 48,7 461 55,2 ostatní TČ 75 8,6 91 10,4 54 6,8 58 7 zbývající TČ 55 6,5 87 10 182 23 179 21,4 hospodářské TČ 94 11,1 126 14,4 88 11,1 68 8,2 TČ 847 100 874 100 793 100 835 100 (Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) U struktury trestné činnosti dětí a mládeže také převládají majetkové trestné činy. U nezletilých můžeme vidět snižující se kriminalitu v roce 2008 (6 případů) a podobně je tomu u mladistvých (22 trestných činů). V minulých letech převládaly krádeže prosté nad krádežemi vloupáním, v roce 2008 už je to u mladistvých opačně, sledujeme 5 krádeží vloupáním a pouze 1 krádež prostou. Více tabulka 16. Tabulka 16 : Struktura kriminality dětí a mládež v OOP Třinec v letech 2005 2006 Násilné trestné činy Mravnostní TČ Majetkové TČ celkem děti mladiství 15-17 celkem děti mladiství 10-17 celkem děti mladiství 15-17 2005 73 1 2 5 0 1 545 2 21 2006 76 0 3 6 0 0 488 10 10 2007 77 3 2 5 0 0 386 7 8 2008 62 3 4 7 0 0 461 2 7 26

Nezletilí 1 14 let 2005 2006 2007 2008 Celková kriminalita dětí 4 14 12 6 Krádeže prosté 1 3 3 1 Krádeže vloupáním 1 6 3 0 Majetkové činy celkem 2 10 7 2 Mladiství 15-17 let 2005 2006 2007 2008 Celková kriminalita dětí 25 26 15 22 Krádeže prosté 19 6 3 1 Krádeže vloupáním 2 3 3 5 Majetkové činy celkem 21 10 8 7 (Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) V roce 2008 bylo zaznamenáno 167 krádeží vloupáním, tedy nejvíce za zjišťovaná léta. U krádeží prostých se naopak absolutní četnost v letech 2007 a 2008 snížila, přibližně na 240 případů. 58krát byl zaznamenán trestný čin krádeže věci z auta (nejméně za sledované roky), 45krát krádeže v jiných objektech a 33krát krádeže jízdních kol (taktéž nejméně). Tabulka 17 popisuje tuto problematiku. Tabulka 17 : Struktura majetkové kriminality v OOP Třinec v letech 2005 2008 Nápad trestné činnosti 2005 2006 2007 2008 krádeže vloupáním do obchodů 18 9 5 20 krádeže vloupáním do výkladních skříní 1 1 0 1 krádeže vloupáním do restaurací 35 6 8 18 krádeže vloupáním do škol 5 9 0 2 k. vloupáním do chat soukromých osob 7 4 7 13 krádeže vloupáním do bytů 13 6 17 21 krádeže vloupáním do rodinných domů 4 13 17 13 krádeže vloupáním do ostatních objektů 54 54 45 72 krádeže vloupáním celkem 157 111 103 167 krádeže kapesní 19 16 14 19 krádeže jiné na osobách 13 11 13 21 krádeže motor. vozidel dvoustopých 26 19 17 18 krádeže věcí z aut 102 117 64 58 krádeže jízdních kol 45 36 50 33 krádeže v bytech 20 20 9 15 krádeže v jiných objektech 51 46 43 45 krádeže ostatní 32 29 16 26 krádeže prosté celkem 332 318 238 249 podvod 24 19 13 15 zpronevěra 5 8 3 5 poškozování cizí věci 27 32 21 21 majetkové činy celkem 545 488 386 461 (Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) 27

V rámci ostatní kriminality převládalo v letech 2005 a 2006 maření výkonu úředního rozhodnutí. Ve zbývajících dvou letech docházelo v tomto případě k ústupu a do popředí se dostala nedovolená výroba a držení psychotropních látek, jedů. V roce 2008 dosáhly ze zbývající kriminality největší četnosti dopravní nehody, dále zanedbání povinné výživy, ohrožení pod vlivem alkoholu. Můžeme si všimnout postupného narůstání silničních dopravních nehod v daných letech. Situaci zaznamenávají tabulky 18, 19. Tabulka 18 : Ostatní kriminalita v OOP Třinec v letech 2005-2008 2005 2006 2007 2008 výtržnictví 13 27 8 5 sprejerství 2 16 8 16 nedovol. výroba a držení psych.látek a jedů 10 8 18 18 šíření toxikomanie 0 0 0 0 maření výkonu úředního rozhodnutí 43 30 11 5 překupnictví a přechov.-podílnictví 1 1 3 4 (Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) Tabulka 19 : Zbývající kriminalita v OOP Třinec v letech 2005 2008 2005 2006 2007 2008 dopravní nehody - silniční 16 32 41 50 ohrožení pod vlivem návykových l. - opilství 3 14 47 31 zanedbání povinné výživy 28 20 36 35 zbývající kriminalita celkem 55 87 182 179 (Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) Z důvodu zvyšující se nedovolené výroby a držení psychotropních látek jsme se zaměřili také na drogovou problematiku (viz. tabulka 20). V roce 2007 bylo zaznamenáno 18 nápadů, z toho 14 bylo objasněno a nepodíleli se na nich děti, pouze 1 mladistvý. V roce 2008 byl stejný počet nápadů, ale již zde byl 1 případ nezletilého a 3 případy mladistvých. 28

Tabulka 20 : Nedovolená výroba a distribuce drog 2005 2006 2007 2008 nápad 10 8 18 18 objasněnost 7 8 14 16 nezletilí 1-14 0 1 0 1 mladiství 15-17 0 4 1 3 (Sliž, interní materiály Policie ČR, Třinec, 31.8.2009) 2. 4 Shrnutí Druhá kapitola byla zaměřena na samotné město Třinec, které leží v jižní části Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 37 500 obyvatel, kdy ženy převažují nad muži. Tento počet se ale každým rokem snižuje. Většina občanů je v produktivním věku, nejmenší kategorii tvoří děti do 14 let, které jsou mírně převyšovány osobami staršími 60 let. Více než 25 % obyvatel má základní nebo je bez vzdělání a pouze 10 % má vzdělání vysokoškolské. Můžeme zde sledovat velké rozdíly v kategoriích pohlaví. V Třinci převládá národnost česká, která je následována národností polskou a slovenskou. Zhruba 50 % občanů je ekonomicky aktivních, z toho mají muži převahu nad ženami. V posledních letech docházelo ke snižování míry nezaměstnanosti, v roce 2009 ale opět docházelo ke zvyšování až na 9, 6 % (k 31.10.2009) a největší počet uchazečů spadal do věkové kategorie 20 24 let. Z hlediska charakteru osídlení převažují bytové domy nad rodinnými. Kapitola seznámila také s aktivitami jednotlivých institucí státní správy, samosprávy a jejich služeb ve městě, podala informace o možnostech trávení volného času. Do kapitoly byla zahrnuta také část věnována kriminalitě z pohledu Policie ČR. Třinecko se podílí na celkové trestné činnosti v okrese přibližně 17 %. Nejvyšší míru kriminality pak vykazovala městská část Lyžbice, Staré Město, Dolní Lištná, Oldřichovice. Mohli jsme sledovat velkou převahu majetkových trestných činů a zde pak krádeží prostých nad krádežemi vloupáním. Celá tato kapitola slouží jako podklad pro část praktickou. Můžeme totiž srovnat názory občanů města Třince s informacemi zjištěnými Českým statistickým úřadem (ČSÚ), Policí ČR a Úřadem práce (ÚP). Jelikož stále roste význam preventivní strategie kontroly kriminality, proto zde zařazujeme následující kapitolu věnovanou prevenci kriminality. 29

3 Prevence kriminality Kapitola se dále dělí na dílčí subkapitoly. Po objasnění teoretických východisek uvádíme informace týkající se problematiky prevence a občanské společnosti, komise prevence kriminality a programu Systému včasné intervence. Následně předkládáme programy prevence kriminality připravované jak samotnou Policií ČR, tak ve spolupráci s ostatními institucemi. 3. 1 Teoretická východiska prevence kriminality Prevenci kriminality můžeme chápat jako pokus eliminovat trestnou činnost ještě před jejím započetí nebo před jejím pokračováním. (Zapletal, 2008, s. 8) Preventivní aktivity třídíme podle obsahového zaměření na prevenci sociální, situační a viktimologickou. Podle okruhu adresátů preventivních aktivit pak rozlišujeme prevenci primární, sekundární a terciární. (Novotný, Zapletal a kol., 2008, s. 184) Sociální prevence směřuje k sociálním příčinám zločinnosti. Zahrnují ji aktivity ovlivňující proces socializace a integrace jedince, aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za důležité příčiny páchání trestné činnosti. (Zapletal, 2008, s. 13) Situační prevence je založena na odstraňování kriminogenních situací, na omezení příležitostí, které vedou ke spáchání trestných činů a na zvyšování rizika dopadení pro pachatele. (Novotný, Zapletal a kol., 2008, s. 191) Vychází z přísloví příležitost dělá zloděje. Z něj vychází deset podprincipů příležitosti k trestné činnosti: 1) Příležitosti jsou jednou z příčin všech trestných činů 2) Příležitosti k trestné činnosti jsou vysoce specifické 3) Příležitosti k trestné činnosti se soustřeďují v určitých lokalitách a časech 4) Příležitosti k trestné činnosti vycházejí z každodenního pohybu aktivit 5) Jeden typ trestné činnosti vytváří příležitosti pro další 6) Některé produkty nabízejí lákavější příležitosti k trestné činnosti 7) Společenské a technické změny vyvolávají nové příležitosti 8) Prevenci kriminality lze provádět omezováním příležitostí 9) Omezení příležitostí obvykle nevede k přesunu trestné činnosti 10) Zacílené omezení příležitostí může vést k rozsáhlejšímu snížení kriminality. (Felson, Clarke, 2003, s. 18) Viktimologická prevence je orientována na potenciální a skutečné oběti trestných činů. Těžiště této prevence se soustředí na různé formy osvěty, jak se vyhýbat 30

nebezpečným situacím. Zahrnujeme zde také výcvikové kurzy psychologické i fyzické sebeobrany. (Novotný, Zapletal, 1993) Primární prevence je zaměřena na veškeré obyvatelstvo, společnost a její instituce. Nejvíce s uplatňuje v oblasti prevence sociální. Je založena na optimalizaci životních podmínek, řadí se tady výchovné, vzdělávací, poradenské i osvětové aktivity zaměřené na celou společnost a zvláštní pozornost je věnována pozitivnímu ovlivňování dětí a mládeže. (Zapletal, 2008, s. 25) Sekundární prevence je orientována na kriminálně rizikové jedince a skupiny. Těžištěm jsou činnosti poraden, linek důvěry, výchovných poradců na školách apod. (Zapletal, 2008, s. 26) Terciární prevence předpokládá, že již došlo ke spáchání trestného činu, objektem jsou jedinci narušení, včetně recidivistů a dále osoby, které se v minulosti staly oběťmi trestných činů. (Zapletal, 2008, s. 26) V prevenci kriminality hraje velkou roli občanská společnost, její hodnoty, mezilidské vztahy, soudržnost. Proto ji bude věnována následující subkapitola. 3. 2 Prevence kriminality a občanská společnost Občanská společnost je složena z různých společenství jako jsou města, obce, kluby, církve, školy atd. V České republice můžeme sledovat aktivní činnosti řady města vesnic, městské či obecní zastupitelstvo se rozhodne věnovat se rozvoji kriminální prevence, v rámci konkursního řízení si vybere manažera programu a založí Komisi pro prevenci kriminality. (Novotný, Zapletal, 2008, s. 204 206) Také Město Třinec má zřízenou při městském úřadu Komisi pro prevenci kriminality. Členové komise byli vybráni na základě doporučení Ministerstva vnitra ČR. Tvoří ji zástupci Policie ČR, Probační a mediační služby, Preventivní informační skupina, zástupci vedení města, sociálně právní ochrany dětí, zástupce oboru školství, zástupce bezpečnostní rady města a další. Hlavní prioritou je dosažení většího bezpečí ve městě. Mezi dílčí cíle, které k tomu povedou si vytýčila: snížení míry kriminality na území města, předcházení páchání trestných činů, zvýšení informovanosti veřejnosti, preventivní působení na potenciálně ohrožené skupiny a doplnění chybějících služeb. (http://www.trinecko.cz/, 22.12.2009) Preventivní činnosti byly rozděleny do čtyř oblastí. Situační prevence obnáší rozšíření městského kamerového dohlížejícího systému. Sociální prevence je zaměřena 31