1.část 4. úplná aktualizace ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ pro správní území obce s rozšířenou působností Lanškroun 2016 Technická pomoc při zpracování: GEPRO spol. s r. o. Štefánikova 52 150 00 Praha 5 Ing. arch. Dana Pokojová Ing. arch. Mariana Langová Pořizovatel: Městský úřad Lanškroun Odbor stavební úřad Nám. J. M. Marků 12 Lanškroun - Vnitřní město 563 01 Lanškroun 09/2016 1 (133)
ČTVRTÁ ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ LANŠKROUN 2016 Seznam obcí ve správním území města Lanškroun jako obce s rozšířenou působností Lanškroun: Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek Objednatel: Město Lanškroun, Odbor stavební úřad, Nám. J. M. Marků 12, Lanškroun - Vnitřní město, 563 01 Lanškroun Pořizovatel: Městský úřad Lanškroun, Odbor stavební úřad, Nám. J. M. Marků 12, 563 01 Lanškroun Lanškroun - Vnitřní město, Technická pomoc při zpracování: 1. ÚAP v r. 2008: EKOTOXA s.r.o., Kosmákova 28, 615 00 Brno 2. 1. úplná aktualizace v r. 2010 a 2. úplná aktualizace v r. 2012: Ing. Lubor Hruška, Ph. D. a kolektiv PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava 3. 3. úplná aktualizace v r. 2014: Technické zpracování v systému GIS: GEPRO, spol. s r.o., Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Úplná aktualizace ÚAP, zpracování RUR: Ing. arch. Dana Pokojová, Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Smíchov, Ing. arch. Mariana Langová 4. 4. úplná aktualizace v r. 2016: Technické zpracování v systému GIS: GEPRO, spol. s r.o., Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Úplná aktualizace ÚAP, zpracování RUR: Ing. arch. Dana Pokojová, Štefánikova 52, 150 00 Praha 5 Smíchov, Ing. arch. Mariana Langová Obsah 4. úplné aktualizace územně analytických podkladů ORP Lanškroun 2016: Textová a tabulková část Grafická část: Výkres č. 1 Výkres hodnot 1 : 20 000 Výkres č. 2 Výkres limitů 1 : 20 000 Výkres č. 3 Výkres záměrů 1 : 20 000 výkres č. 4 Výkres problémů 1 : 20 000 2 (133)
Obsah: 1. Úvod... 4 1.1 Charakteristika zakázky:... 4 2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území... 6 2.1 Základní údaje... 6 2.1.2 Přehled sledovaných jevů... 6 2.1.3 Přehled zpracovaných podkladů... 8 2.2 Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území... 8 2.2.1 Vymezení řešeného území... 8 2.2.2 Základní charakteristika území... 15 2.3 Posouzení z pohledu Politiky územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1... 19 2.4 Aktuální posouzení z pohledu ZÚR Pardubického kraje ve znění Aktualizace č. 1... 21 Veřejně prospěšné opatření - územní systém ekologické stability... 23 2.5 Stav územně plánovací dokumentace obcí v ORP Lanškroun... 24 2.6 Sociální a hospodářský pilíř... 26 2.6.1 Sociodemografické podmínky... 27 2.6.2. Bydlení... 37 2.6.3 Rekreace... 40 2.6.4 Hospodářské podmínky... 47 2.6.5 Veřejná technická infrastruktura... 52 2.6.6. Veřejná dopravní infrastruktura... 58 2.7 Přírodní pilíř... 63 2.7.1 Horninové prostředí a geologie... 63 2.7.2 Vodní režim... 66 2.7.3 Hygiena životního prostředí... 70 2.7.4 Ochrana přírody a krajiny... 77 2.7.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa... 87 3. Rozbor udržitelného rozvoje území... 99 3.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT analýza... 99 3.1.1 Horninové prostředí a geologie... 99 3.1.2 Vodní režim... 100 3.1.3 Hygiena životního prostředí... 102 3.1.4 Ochrana přírody a krajiny... 103 3.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa... 105 3.1.6 Dopravní infrastruktura... 107 Střet záměru s hodnotou (poldr x ZÚ(zastavěné území), ZP (zastavitelná plocha)x ZÚ):... 109 3.1.7 Technická infrastruktura... 109 3.1.8 Sociodemografické podmínky... 110 3.1.9 Bydlení... 112 3.1.10 Rekreace... 113 3.1.11 Hospodářské podmínky... 115 3.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek... 116 3.2.1 Územní podmínky pro příznivé životní prostředí /přírodní pilíř/... 116 3.2.2 Územní podmínky pro hospodářský rozvoj /hospodářský pilíř/... 118 3.2.3 Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel /sociální pilíř/... 119 3.2.4 Kartogram vyváženosti územních podmínek správního území ORP Lanškroun - 2016... 126 3.3 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci obcí... 127 3.3.1 Závady a problémy... 127 3.3.2 Střety v území... 127 3.3.3 Úkoly pro řešení v územních plánech obcí:... 128 3.4 Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci kraje... 130 Použité zkratky, odkazy:... 131 TABULKOVÁ ČÁST... 133 4. Swot analýza obcí - v 2. části 4. úplné aktualizace ÚAP ORP Lanškroun... 133 3 (133)
1. Úvod Předmětem plnění veřejné zakázky ve smyslu zadávací dokumentace byla technická pomoc při zpracování dokumentace 4. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro správní území obce s rozšířenou působností Lanškroun 2016, v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a příslušné prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Aktualizované územně analytické podklady slouží především jako podklad pro tvorbu územně plánovací dokumentace, jejich změn a aktualizací, dále pro územně analytické podklady kraje. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů a dalších správních orgánů s pravomocemi rozhodování na území obcí. Data o území mohou sloužit také pro tvorbu technické mapy města. Podkladem pro 4. úplnou aktualizaci byla dokumentace 3. úplná aktualizace územně analytických podkladů pro správní území obce s rozšířenou působností Lanškroun 2014, aktuální data od poskytovatelů údajů, podklady z platných územních plánů a další. 1.1 Charakteristika zakázky: Technická pomoc při zpracování čtvrté úplné aktualizace územně analytických podkladů ORP Lanškroun, ve které byly zpracovány a aktualizovány tyto části ÚAP: 1 Zpracovatel sestavil dotazník pro obce ve správním území s požadavkem na upřesnění údajů o území; ve spolupráci s MěÚ Lanškroun Ing. Scheuerovu byly dotazníky rozeslány obcím. V průběhu prací na aktualizaci byly od obcí doručeny zpracovateli aktualizace ÚAP. 2 Zpracování aktualizace podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, vyhodnocení územních podmínek ve třech pilířích udržitelného rozvoje; 3 Sestavení a doplnění databáze sledovaných jevů v datovém modelu v členění dle vyhlášky. 4 Sestavení výkresů hodnot, limitů a záměrů. 5 Zpracování aktualizace rozboru udržitelného rozvoje. Zpracování, zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb - SWOT analýz pro jednotlivé obce; vymezení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, členění tohoto hodnocení podle pilířů přírodního, ekonomického a sociálního. 6 Určení problémů a závad k řešení v územně plánovacích dokumentacích s vyznačením v textu každé obci i v grafice problémového výkresu. vymezeny byly zejm. tyto závady: urbanistické, dopravní, hygienické, přírodního charakteru. 7 Vyznačení a popis vzájemných střetů záměrů v území. Střety záměrů s limity a hodnotami: - střet zastavěného území a zastavitelné plochy s vyhlášeným záplavovým územím Q 100 - střet zastavitelných ploch, zastavěného území s přírodní hodnotou - střet stávající dopravní infrastruktury a záměru s vyhlášeným záplavovým územím Q 100 - střet stávající technické infrastruktury (TS, ČOV) se záplavovým územím - střet záměru VPS ze ZÚR PK a zastavitelných ploch z ÚP s dopravní a technickou infrastrukturou - střet záměru VPS ze ZÚR PK a zastavitelné plochy pro bydlení 8 Sestavení a vypracování problémového výkresu. 9 Vyhodnocení závěrů tří pilířů z uvedených tematických okruhů do kartogramu. 4 (133)
Text předcházejících územně analytických podkladů z roku 2014 byl prověřen, aktualizován, a pokud byly některé jeho části vč. tabulek ponechány, tak z důvodu, že údaje v nich byly prověřeny a jsou nadále platné a aktuální. Technický postup zpracování dat o území jako podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje Data jsou zpracována v prostředí geografického informačního systému MISYS od firmy GEPRO spol. s r. o. Jsou strukturována do vrstev a obsahují metainformace v podobě atributů objektů. Při tvorbě dat jsou dodržena standardní topografická pravidla pro zpracování vektorových dat: souřadnicový systém S-JTSK, souřadnice neredukované. Data jsou zpracována a budou předána ve formě datového modelu digitálního zpracování sledovaných jevů územně analytických podkladů v GIS. Podkladem pro zpracování výkresů byly katastrální mapy obcí, které byly předány zadavatelem v podobě vektorové nebo rastrové. Postup činností: vkládání předaných jevů ve vektorové podobě do tzv. datového skladu jevů, údajů o území, zpracování a sestavení výkresů do jednotlivých vrstev datového modelu, tvorba atributů jednotlivých objektů, předání vektorových dat ve formátu.*.vyk v datové struktuře odpovídající datovému modelu DGM ÚAP verze 4.2, vektorová data ve formátu *.vyk byla převedena do formátu *.shp, rastrová data výkresů budou předána ve formátu *.pdf, popř. *.tiff, *.jpg, textové dokumenty ve formátu *.doc., *.pdf. 5 (133)
2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 2.1 Základní údaje 2.1.2 Přehled sledovaných jevů Přehled výskytu jevů na území ORP Lanškroun (žlutě podbarveno) Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 1 zastavěné území 2 plochy výroby 3 plochy občanského vybavení 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5 památková rezervace včetně ochranného pásma 6 památková zóna včetně ochranného pásma 7 krajinná památková zóna 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma 11 urbanistické hodnoty 12 region lidové architektury 13 historicky významná stavba, soubor 14 architektonicky cenná stavba, soubor 15 významná stavební dominanta 16 území s archeologickými nálezy 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19 místo významné události 20 významný vyhlídkový bod 21 územní systém ekologické stability 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24 přechodně chráněná plocha 25 národní park včetně zón a ochranného pásma 26 chráněná krajinná oblast včetně zón 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30 přírodní park 31 přírodní památka včetně ochranného pásma 32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA 2000 evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 ptačí oblast 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37 lesy ochranné 38 les zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod 46 zranitelná oblast 6 (133)
Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 47 vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod 48 vodní nádrž 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50 záplavové území 51 aktivní zóna záplavového území 52 území určené k rozlivům povodní 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57 dobývací prostor 58 chráněné ložiskové území 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin 61 poddolované území 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik 63 staré důlní dílo 64 staré zátěže území a kontaminované plochy 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 67 technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma 70 stoková síť vč. ochranného pásma 71 výrobna elektřiny vč. ochranného pásma 72 elektrická stanice vč. ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma 74 technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma 75 vedení plynovodu vč. ochranného pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma 77 ropovod vč. ochranného pásma 78 produktovod vč. ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma 80 teplovod vč. ochranného pásma 81 elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma 82 komunikační vedení vč. ochranného pásma 83 jaderné zařízení 84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 85 skládka odpadu vč. ochranného pásma 86 spalovna vč. ochranného pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma 88 dálnice včetně ochranného pásma 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93 místní a účelové komunikace 94 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 98 lanová dráha včetně ochranného pásma 99 speciální dráha včetně ochranného pásma 7 (133)
Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102 letiště včetně ochranných pásem 103 letecká stavba včetně ochranných pásem 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hippostezka a turistická stezka 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108 vojenský újezd 109 vymezené zóny havarijního plánování 110 objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114 jiná ochranná pásma 115 ostatní veřejná infrastruktura 116 počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku 117 zastavitelná plocha 118 jiné záměry 119 další dostupné informace, např. průměrná cena m 2 stavebního pozemku n člení podle katastrálních území, průměrná cena m 2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území 2.1.3 Přehled zpracovaných podkladů Mapové a textové podklady aktuální mapy katastrálních území obcí z KN 3. úplná aktualizace ÚAP ORP Lanškroun 2014 - výkresy, texty data od poskytovatelů jednotlivých jevů Vydané územní plány obcí 2012-2014: ÚP Trpík, ÚP Tatenice, ÚP Dolní Čermná, ÚP Lanškroun, ÚP Luková, ÚP Rudoltice, změna č. 1 ÚP Horní Třešňovec, změna č. 2 ÚPO Cotkytle. Vydané územní plány nebo změny ÚP, ÚPO z r. 2014-2016: Z1 ÚP Anenská Studánka, Z2 UP Cotkytle, ÚP Strážná, ÚP Výprachtice, ÚP Horní Heřmanice, ÚP Damníkov. Ostatní podklady Terénní šetření Internetové stránky Českého statistického úřadu Portál Regionálních informačních servisů Internetové stránky jednotlivých obcí správního území ORP Lanškroun Dotazníky od obcí a další webové stránky oborového zaměření. 2.2 Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území Řešené území obce s rozšířenou působností a umístění ORP Lanškroun se nachází na území Pardubického kraje: 2.2.1 Vymezení řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností města Lanškroun leží na východním okraji Pardubického kraje, v bezprostřední návazností dále na východ na Olomoucký kraj. Správní území ORP Lanškroun 8 (133)
sousedí s obvody Pardubického kraje - ORP Králíky, Žamberk, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Svitavy, Moravská Třebová a s obvody Olomouckého kraje - ORP Zábřeh. Pardubický kraj zahrnuje území okresů: Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje (czso.cz) Tabulka: Správní obvody obcí s rozšířenou působností: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP k 31. 12. 2015 Kraj, správní obvod ORP Rozloha v km 2 Počet obyvatel Počet obyvatel sídla ORP Hustota osídlení Počet obcí z toho: se statutem města Pardubický kraj 4 519 516 149 114 451 38 Česká Třebová 80 18 298 16178 230 5 1 Hlinsko 247 21 128 9 831 86 22 1 Holice 214 17 486 6 514 82 14 2 Chrudim 746 82 817 23 061 111 86 12 Králíky 159 8 719 4 300 55 5 1 Lanškroun 275 23 206 10 031 84 22 1 Litomyšl 337 26 636 10 043 79 35 1 Moravská Třebová 417 26 346 10 267 63 33 2 Pardubice 409 127 477 89 638 311 56 4 Polička 273 19 587 8 783 72 20 2 9 (133)
Přelouč 257 24 873 9 127 97 42 2 Svitavy 352 31 620 17 005 90 28 2 Ústí nad Orlicí 191 26 368 14 226 138 16 2 Vysoké Mýto 282 32 498 12 404 115 40 2 Žamberk 282 29 090 6 062 103 27 3 Tabulka: Srovnání sociodemografických údajů Správních obvodů obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje v roce 2015: Kraj, správní obvod ORP Index stáří Celkový přírůstek/ úbytek obyvatel Průměrný věk mužů Průměrný věk žen Pardubický kraj 120,6-223 40,5 43,3 Česká Třebová 129,1-66 40,8 43,8 Hlinsko 132,9-94 40,7 44,2 Holice 108,1 13 39,7 42,7 Chrudim 121,1-109 40,5 43,4 Králíky 130,4-85 40,7 43,4 Lanškroun 107,8 36 39,8 42,2 Litomyšl 115,4-38 40,3 42,6 Moravská Třebová 131,3-166 40,8 43,8 Pardubice 123,7 442 40,6 43,7 Polička 116,8-7 40,0 43,1 Přelouč 127,4 133 41,2 43,8 Svitavy 117,5-95 40,5 43,0 Ústí nad Orlicí 123,1-95 40,4 43,5 Vysoké Mýto 115,5-20 40,2 43,2 Žamberk 108,3-72 39,8 42,2 Pozn.: Index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0 14 let. Indexy stáří za obce v ORP nebyly pro 4. aktualizaci ÚAP dohledány, zpracovatel se domnívá, že tento údaj není nejpodstatnější pro podklad územně plánovací dokumentace. Základní statistické údaje o území ORP Lanškroun: kód ORP: 1244 kód dle ČSÚ: 5306 název ORP: Lanškroun kraj: Pardubický počet obcí v působnosti: 22 počet částí obcí: 36 počet katastrálních území: 33 počet základních sídelních jednotek: 53 Obce s rozšířenou působností stanovuje zákon č. 314/2002 Sb. Správní obvody obcí s rozšířenou působností stanovuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002. Správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun je vymezen územím obcí: 10 (133)
Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek. Seznam katastrálních území v obcích: Albrechtice u Lanškrouna, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Dolní Heřmanice v Čechách, Dolní Třešňovec, Helvíkov, Herbortice, Horní Čermná, Horní Heřmanice v Čechách, Horní Třešňovec, Jakubovice, Koburk, Krasíkov, Květná u Lukové, Lanškroun, Lubník, Luková, Mezilesí u Lanškrouna, Nepomuky, Ostrov u Lanškrouna, Petrovice u Lanškrouna, Rudoltice u Lanškrouna, Rýdrovice, Sázava u Lanškrouna, Strážná, Tatenice, Trpík, Valteřice u Výprachtic, Výprachtice, Žichlínek. Rozlohou 275 km 2 patří správní obvod mezi menší (6,1 % rozlohy kraje), 84 obyvatel/km2 je pod krajským průměrem. Pro porovnání hustota obyvatel v největším Středočeském ORP Kladno činí 343 obyvatel na 1 km 2 a je nejvyšší v kraji. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2015 celkem 23 206 obyvatel (4,5 % obyvatelstva kraje). Správní obvod zahrnuje 22 obcí, z nichž jeden má status města Lanškroun, 1 status městyse - Dolní Čermná. Počet obyvatel v SO ORP Lanškroun se za poslední dva roky, od roku 2013 do roku 2015, zvýšil o 58 osob, přitom v sídelním městě Lanškroun se počet obyvatel za stejnou dobu snížil o 66 osob. Tabulka: Počet a složení obyvatel k 31. 12. t. r. SO ORP Lanškroun: Počet v tom podle pohlaví obyvatel celkem muži ženy Průměrný věk 2007 22 623 11 071 11 552 38,9 2008 22 824 11 184 11 640 39,1 2009 22 917 11 222 11 695 39,3 2010 22 991 11 276 11 715 39,5 2011 23 017 11 322 11 695 39,9 2012 23 101 11 360 11 741 40,2 2013 23 148 11 377 11 771 40,4 2014 23 170 11 402 11 768 40,7 2015 23 206 11 416 11 790 41,0 Graf: Počet a složení obyvatel Počet a složení obyvatel SO ORP Lanškroun 25 000 22 824 22 991 23 101 23 170 23 206 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2008 2010 2012 2014 2015 počet obyv. muži ženy Z výše uvedených údajů vyplývá vzrůstající tendence v celkovém počtu obyvatel ve správním obvodu ORP a dále je patrný konstantní rozdíl v zastoupení počtu mužů a žen ve prospěch žen. 11 (133)
12 (133)
Území SO ORP Lanškroun je tvořeno 33 katastrálními územími, která spadají pod 22 jednotlivých obcí. Ve správním obvodu se nachází pověřený obecní úřad a zároveň úřad s rozšířenou působností - město Lanškroun, další pověřené obecní úřady jsou v obcích Dolní Čermná, Výprachtice a Tatenice. Obce na území správního obvodu spadají do působnosti 4 stavebních úřadů; Tabulka: Přehled obcí a katastrálních území správního obvodu ORP Lanškroun; Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem Lanškroun je vymezen územím obcí: ORP, POÚ č. obec č. katastrální území 1 Albrechtice 1 Albrechtice u Lanškrouna 2 2 Anenská Studánka Anenská Studánka 3 Helvíkov 4 Cotkytle 3 5 Herbortice Cotkytle 6 Mezilesí u Lanškrouna 4 Čenkovice 7 Čenkovice 5 Damníkov 8 Damníkov 6 9 Dolní Čermná Dolní Čermná 10 Jakubovice 7 11 Horní Čermná Horní Čermná 12 Nepomuky 13 Horní Heřmanice v Čechách 8 14 Dolní Heřmanice v Čechách Horní Heřmanice 15 Rýdrovice 9 Horní Třešňovec 16 Horní Třešňovec Lanškroun 10 Krasíkov 17 Krasíkov 18 Dolní Třešňovec 11 Lanškroun 19 Lanškroun 12 Lubník 20 Lubník 21 Luková 13 Luková 22 Květná u Lukové 14 Ostrov 23 Ostrov u Lanškrouna 15 Petrovice 24 Petrovice u Lanškrouna 16 Rudoltice 25 Rudoltice u Lanškrouna 17 Sázava 26 Sázava u Lanškrouna 18 Strážná 27 Strážná 19 Tatenice 28 Tatenice 20 Trpík 29 Trpík 30 Koburk 21 31 Valteřice u Výprachtic Výprachtice 32 Výprachtice 22 Žichlínek 33 Žichlínek Působnost stavebních úřadů v ORP Lanškroun: Stavební úřad č. obec č. katastrální území 1 Albrechtice 1 Albrechtice u Lanškrouna 2 2 Anenská Studánka Anenská Studánka 3 Helvíkov 4 Cotkytle Lanškroun 3 5 Herbortice Cotkytle 6 Mezilesí u Lanškrouna 4 Damníkov 7 Damníkov 5 Horní Třešňovec 8 Horní Třešňovec 9 Dolní Třešňovec 6 Lanškroun 10 Lanškroun 13 (133)
Stavební úřad č. obec č. katastrální území 7 Lubník 11 Lubník 12 Luková 8 Luková 13 Květná u Lukové 9 Ostrov 14 Ostrov u Lanškrouna 10 Rudoltice 15 Rudoltice u Lanškrouna 11 Sázava 16 Sázava u Lanškrouna 12 Trpík 17 Trpík 13 Žichlínek 18 Žichlínek Stavební úřad č. obec č. katastrální území 1 Dolní Čermná 1 Dolní Čermná 2 Jakubovice Dolní Čermná 3 Horní Čermná 2 Horní Čermná 4 Nepomuky 3 Petrovice 5 Petrovice u Lanškrouna Stavební úřad č. obec č. katastrální území 1 Krasíkov 1 Krasíkov Tatenice 2 Strážná 2 Strážná 3 Tatenice 3 Tatenice Stavební úřad č. obec č. katastrální území 1 Čenkovice 1 Čenkovice 2 Horní Heřmanice v Čechách 2 3 Dolní Heřmanice v Čechách Výprachtice Horní Heřmanice 4 Rýdrovice 5 Koburk 3 6 Valteřice u Výprachtic Výprachtice 7 Výprachtice 14 (133)
2.2.2 Základní charakteristika území Územní charakteristika a vazby správního obvodu obce s rozšířenou působností města Lanškroun vychází z polohy území na východním okraji Pardubického a na hranicích Olomouckého kraje, a tím je dopravní vazba na centrum kraje město Pardubice (88 km) stejná jako na centrum Olomouckého kraje - Olomouc (89 km). Na jižní straně je území ORP obklopeno obcemi Moravskotřebovska, na západní obcemi Svitavska, Českotřebovska a Orlickoústecka. Severní částí sousedí se správním obvodem Žamberk a Králíky. Území Lanškrounska leží na území o velikosti 27 521 hektarů a zaujímá 6,1 % rozlohy kraje. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31.12. 2015 23206 obyvatel (4,5 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění (84 osob/km 2 ) je výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu městě Lanškroun které je zde jedinou obcí se statutem města, žije 10 031 obyvatel, tj. 43,22 % obyvatel. Výrazně nadprůměrný podíl osob zaměstnaných v průmyslu souvisí především s působením výrobce elektronických součástek (kondenzátorů, konektorů) AVX Lanškroun. Tato firma nabízí řadu pracovních příležitostí a v současné době je nejvýznamnějším zaměstnavatelem nejen na Lanškrounsku, ale patří k největším zaměstnavatelům v celém Pardubickém kraji. Lanškrounsko ležící na rozhraní Orlických hor, Zábřežské vrchoviny a Svitavské pahorkatiny nabízí mnoho příležitostí pro letní i zimní turistiku. Přírodní krásy lze obdivovat z rozhledny na vrcholu Lázek (714 m n. m.), který je obklopen řadou chráněných přírodních území. Milovníci zimních sportů navštěvují areál v Čenkovicích s mnoha sjezdovkami. Mezi historické památky regionu se řadí rekonstruovaná renesanční radnice, zámek a kostel sv. Václava v Lanškrouně, zajímavý je i roubený hostinec Krčma z poloviny 17. století. I v dalších lokalitách Lanškrounska mohou návštěvníci obdivovat historické památky, například lovecký zámeček v obci Tatenice. 15 (133)
16 (133)
území ORP Lanškroun - všeobecná mapa 17 (133)
Tabulka: Základní charakteristika obcí SO ORP Lanškroun k 31. 12. 2015: Výměra v ha Počet částí obce Počet katastrů Počet obyvatel celkem muži ženy 18 (133) Počet obyvatel na km 2 Průměrný věk ORP 27 513 23 206 11 414 11 792 84,3 41,4 Lanškroun Albrechtice 1 007 1 1 462 231 231 45,9 43,3 Anenská 790 2 2 190 75 115 49,5 Studánka 18,9 Cotkytle 1 864 4 3 390 198 192 38,8 43,4 Čenkovice 597 1 1 191 100 91 19 42,3 Damníkov 1 272 1 1 698 358 340 69,4 39,4 Dolní 1 500 2 2 1 335 663 672 132,7 42,0 Čermná Horní 1 767 2 2 998 505 493 99,2 43,2 Čermná Horní 1 573 3 3 504 249 255 50,1 44,0 Heřmanice Horní 980 1 1 627 320 307 62,3 41,9 Třešňovec Krasíkov 509 1 1 323 157 166 32,1 41,8 Lanškroun 2 065 4 2 10 031 4 773 5 258 997,1 44,2 Lubník 509 1 1 351 178 173 34,9 36,9 Luková 1 459 2 2 726 380 346 72,2 41,5 Ostrov 1 848 1 1 687 367 320 68,3 37,0 Petrovice 263 1 1 245 119 126 24,4 40,6 Rudoltice 1 593 1 1 1 849 918 931 183,8 38,1 Sázava 567 1 1 572 293 279 56,9 39,8 Strážná 1 063 1 1 105 56 49 10,4 44,3 Tatenice 2 681 1 1 854 435 419 84,9 41,0 Trpík 359 1 1 83 43 40 8,3 38,9 Výprachtice 2 171 3 3 994 493 501 98,8 40,0 Žichlínek 1 076 1 1 991 503 488 98,5 37,9 Populace regionu je k 31. 12. 2015 v průměru mladší než v celém kraji, v ORP Lanškroun je průměrný věk 41,4, v Pardubickém kraji činí průměrný věk 41,9 let. Tabulka: Počet obyvatel jednotlivých obcí SO ORP Lanškroun v r. 2001, 2011, 2013 a poslední údaj z ČSÚ z r. 2015: Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel Obce 2001 2011 k 31. 12. 2013 k 31. 12. 2015 Celkem 21 750 23 018 23 148 23 206 Albrechtice 495 480 467 462 Anenská Studánka 187 206 198 190 Cotkytle 426 394 404 390 Čenkovice 188 182 183 191 Damníkov 667 696 707 698 Dolní Čermná 1 337 1 308 1 308 1 335 Horní Čermná 1 048 1 023 992 998 Horní Heřmanice 476 508 498 504 Horní Třešňovec 609 591 621 627 Krasíkov 305 322 323 323 Lanškroun 9 990 10 133 10 097 10 031 Lubník 288 325 334 351
Obce Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel Počet obyvatel 2001 2011 k 31. 12. 2013 k 31. 12. 2015 Luková 691 719 738 726 Ostrov 578 629 667 687 Petrovice 238 248 239 245 Rudoltice 922 1 756 1 809 1 849 Sázava 554 570 572 572 Strážná 98 114 113 105 Tatenice 841 854 851 854 Trpík 66 67 81 83 Výprachtice 953 989 989 994 Žichlínek 793 904 957 991 2.3 Posouzení z pohledu Politiky územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 Politika územního rozvoje ČR - A1 (dále též PÚR ČR ) byla pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 276 ze dne 15. 4. 2015 byla schválena tato Politika územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1. Aktualizace č. 1 PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Republikové priority (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. (14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, Především orné půdy a Ekologických funkcí krajiny. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. (16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek. (17) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a 19 (133)
napomoci tak řešení problémů v těchto územích. (18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. (19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. (20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. (21) Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Základní kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle Politiky územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1 mají sledovat zejména: možnosti využití stávající veřejné infrastruktury a potřebu jejího dalšího rozvoje a dobudování při současném respektování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorové sociální segregaci, fragmentaci krajiny nově vymezenými zastavitelnými plochami a záborům ploch veřejné zeleně sloužící svému účelu nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizací materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny, minimalizování ovlivnění přírodních a krajinných hodnot území 20 (133)
Po prověření ORP Lanškroun se nenachází v rozvojové oblasti ani v rozvojové ose; v kontaktním území jižního okraje ORP Lanškroun prochází rozvojová osa: OS8 Rozvojová osa Hradec Králové/Pardubice Moravská Třebová Mohelnice Olomouc Přerov Vymezení: Obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS11, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. rychlostní silnici R35, silnici I/35, koridor připravované rychlostní silnice R35 a železniční trať č. 010 a 270. Důvody vymezení: Území ovlivněné rychlostní silnicí R35 v úseku Mohelnice Olomouc a její připravovanou částí v úseku Sedlice Moravská Třebová Mohelnice, připravovanou rychlostní silnicí R55 v úseku Olomouc Přerov, železničními tratěmi č. 010 v úseku Pardubice Česká Třebová (I. tranzitní železniční koridor), č. 270 Česká Třebová Přerov (III. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Vysoké Mýto, Litomyšl, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Svitavy, Moravská Třebová, Zábřeh a Mohelnice. Dopravní koridor R3a a jeho vymezení: Úsek Sedlice (Hradec Králové) Vysoké Mýto Moravská Třebová Mohelnice (E442) není veden přes území ORP Lanškroun, ale má na toto území dopravní vazbu z jižní strany silnicí I/43. Z koridorů technické infrastruktury jsou přes území ORP Lanškroun vedena dvě stávající elektrické vedení 400 kv a stávající elektrická stanice v jižní části ORP. tato vedení jsou v ÚAP ORP Lanškroun vymezena. 2.4 Aktuální posouzení z pohledu ZÚR Pardubického kraje ve znění Aktualizace č. 1. V současné době (08/2016) je platná dokumentace Zásady územního rozvoje Pardubického kraje v právním stavu po aktualizaci č. 1; aktualizace ZÚR PK byla vydána 22. září 2014 a nabyla účinnosti 7. října 2014. Vydaná dokumentace byla zohledněna v textu této úplné aktualizace ÚAP ORP Lanškroun, s tím, že byla vypuštěna veřejně prospěšná stavba č. EO1 v oblasti elektroenergetiky, ostatní záměry zůstávají beze změny. Zásady územního rozvoje Dokumentace Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, jako nadřazená územně plánovací dokumentace pro ORP Lanškroun, byla vydána dne 29. 4. 2010 a nabyla účinnosti 15. 6. 2010. V současné době jsou platné Zásady územního rozvoje Pardubického kraje ve znění Aktualizace č. 1, které byly vydány dne 17.09.2014 a nabyly účinnosti dne 07.10.2014, a jsou závaznou územně plánovací dokumentací pro území všech ORP i pro všechny obce. Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR PK) stanovují základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Schvaluje je zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. ZÚR Pardubického kraje stanovují priority územního plánování kraje, zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí vymezených v PÚR a vymezují rozvojové oblasti, osy a centra a specifické oblasti krajského významu. Podobně zpřesňují plochy a koridory vymezené v PÚR a vymezují plochy a koridory krajského významu. Dále upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, vymezují cílové charakteristiky krajiny, veřejně prospěšné stavby, stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí ad. Rozvojové oblasti a rozvojové osy 21 (133)
Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Rozvojová osa OSK 4 Česká Třebová Lanškroun (40) V ZÚR PK -1A je vymezena rozvojová osa Česká Třebová Lanškroun, do níž jsou zahrnuty následující obce (katastrální území) ve správním obvodu ORP Lanškroun: Damníkov (Damníkov), Lanškroun (Dolní Třešňovec, Lanškroun), Rudoltice (Rudoltice u Lanškrouna). (41) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a sousední obce Rudoltice; zlepšit dopravní situaci v okolí města Lanškroun realizací přeložek na trasu I/43 v prostoru Lanškrouna; propojit trasu II/315 na I/43 mimo centrální území Lanškrouna. (42) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a obce Rudoltice (bydlení); ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy veřejnou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Lanškroun; respektovat požadavky na ochranu evropsky významné lokality Lanškrounské rybníky a přírodního parku Lanškrounské rybníky; nadregionálního biokoridoru K82 a regionálního biocentra 471 Horky. respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES za podmínek stanovených odst. (112): TABULKA VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ PRO ORP LANŠKROUN DLE ZÚR PK 1A: - (viz. následující strana) Tabulka: číslo VPS D21 D22 D23 Veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy: VPS ORP dotčená obec přeložka silnice I/43 Lanškroun Lanškroun přeložka silnice I/43 Mladějov Lanškroun Albrechtice přeložka silnice I/43 Albrechtice Štíty Lanškroun Moravská Třebová Lanškroun Lanškroun Rudoltice Žichlínek Albrechtice Lanškroun Luková Sázava Žichlínek Kunčina Mladějov na Moravě Rychnov na Moravě Albrechtice Cotkytle dotčené katastrální území Lanškroun Rudoltice u Lanškrouna Žichlínek Albrechtice u Lanškrouna Lanškroun Květná u Lukové, Luková Sázava u Lanškrouna Žichlínek Kunčina Mladějov na Moravě Rychnov na Moravě Albrechtice u Lanškrouna Herbortice, Mezilesí u Lanškrouna 22 (133)
číslo VPS D21 VPS ORP dotčená obec Lanškroun přeložka silnice I/43 Lanškroun Lanškroun Rudoltice Žichlínek dotčené katastrální území Lanškroun Rudoltice u Lanškrouna Žichlínek D53 přeložka silnice II/315 Lanškroun Lanškroun Lanškroun Rudoltice Lanškroun Rudoltice u Lanškrouna Tabulka: Veřejně prospěšné stavby v oblasti elektroenergetiky: Pozn. přeškrtnutý text vymezené VPS dle ZÚR PK vypuštěn po prověření dle dokumentace aktualizace ZÚR PK vydané v září 2014 s nabytím účinnosti 7. 10. 2014. Bílá Voda, Červená Voda, Dolní Orlice, Červená Voda Mlýnice u Červené nadzemní vedení 2 x 110 kv Králíky E03 Vody, Mlýnický Dvůr, Horní Heřmanice - Králíky, vč. Šanov u Červené Vody TR Králíky. Králíky Králíky Horní Heřmanice Horní Heřmanice v Lanškroun Čechách, Rýdrovice VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ OPATŘENÍ - ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (CITACE DLE ZÚR PK -1A) ZÚR vymezují jako veřejně prospěšná opatření tyto plochy a koridory biocenter a biokoridorů ÚSES, jejichž funkčnost je nutno zcela nebo částečně zajistit: Tabulka: číslo VPO U07 K 80 U09 K 82 U12 K 92 Nadregionální biokoridory: NKOD VPO dotčená obec dotčené k. ú. Sedloňovský vrch, Topielisko Raškov Lanškroun Čenkovice Boršov, Loučský les - K80 šířce minimálně 40 m K82 Vojenský v šířce minimálně 40 m Lanškroun Lanškroun číslo VPO Čenkovice Anenská Studánka Anenská Studánka Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Třešňovec Ostrov Rudoltice Trpík Albrechtice Cotkytle Horní Čermná Horní Heřmanice Damníkov Jakubovice Dolní Čermná Nepomuky, Horní Čermná Horní Třešňovec Ostrov u Lanškrouna Rudoltice u Lanškrouna Trpík Albrechtice u Lanškrouna Mezilesí u Lanškrouna Nepomuky Dolní Heřmanice v Čechách, Horní Heřmanice v Čechách 23 (133)
Strážná Strážná Tatenice Tatenice Výprachtice Valteřice u Výprachtic, Výprachtice U13 K 93 Uhersko - K132 šířce minimálně 40 m Lanškroun Anenská Studánka Anenská Studánka, Helvíkov Tabulka: Veřejně prospěšná opatření protipovodňová ochrana: PPO3 Poldr Třebařov; tok: Moravská Sázava Lanškroun Krasíkov Krasíkov Přírodní hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: a) zvláště chráněná území ochrany přírody a krajiny 1 národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky; b) lokality soustavy NATURA 2000 evropsky významné lokality a ptačí oblasti; c) plochy pro těžbu nerostných surovin 2, tedy: využívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory; nevyužívaná výhradní ložiska s dobývacími prostory, popř. dobývacími prostory s ukončenou těžbou; nevyužívaná výhradní ložiska s chráněným ložiskovým územím; nevyužívaná výhradní ložiska bez stanovené ochrany chráněného ložiskového území; využívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku, a u kterých byla povolena těžba na základě územního rozhodnutí a příslušného obvodního báňského úřadu; nevyužívaná ložiska nevyhrazených nerostů, která jsou součástí pozemku; registrované a evidované prognózní zdroje vyhrazených a nevyhrazených nerostů. d) krajinářsky hodnotná území; přírodní parky a území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu 3 ; e) významné krajinné prvky dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. f) skladebné části ÚSES. Kulturní hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: městská památková zóna Lanškroun, Civilizační hodnoty krajského významu na území ORP Lanškroun: nadmístní komunikační síť tvořená silnicemi I. třídy č. 11 a č. 43; železniční trati celostátních drah č. 270; vybrané prvky energetické infrastruktury - rozvodna Krasíkov; 2.5 Stav územně plánovací dokumentace obcí v ORP Lanškroun Tabulka: Stav územně plánovací dokumentace podle působnosti stavebních úřadů v ORP Lanškroun: Stavební úřad č. obec Vydání ÚP Nabytí účinnosti Pozn. 1 zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. 2 zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích 3 Studie potenciálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz území Pardubického kraje jako krajinářsky exponované prostory 24 (133)
Stavební úřad č. obec Vydání ÚP Nabytí účinnosti Pozn. 1 Albrechtice 16. 10. 2006 1. 11. 2006 Změna č. 1 22. 6. 2011 14. 7. 2011 Nový ÚP, 6. 1. 2016 zadání předáno projektantce 2 Anenská Studánka 22. 7. 2009 18. 8. 2009 Změna č. 1 29. 4. 2015 19. 5. 2015 3 Cotkytle 6. 12. 2006 22. 12. 2006 Změna č. 2 18. 6. 2014 30. 7. 2014 Nový ÚP, 6. 1. 2016 zadání předáno projektantce 4 Damníkov 22.7.2016 9.8.2016 5 Horní Třešňovec 29. 4. 2010 20. 5. 2010 Změna č. 1 17.9.2013 5.10.2013 Lanškroun 6 Lanškroun 26. 9. 2012 12. 10. 2012 7 Lubník 22. 9. 2010 9. 10. 2010 8 Luková 19. 6. 2013 18. 7. 2013 Změna č. 1 9 Ostrov 13. 7. 2011 2. 8. 2011 Pořizovatel připravuje zadání 10 Rudoltice 5. 9. 2013 24. 9. 2013 11 Sázava 2. 3. 2009 20. 3. 2009 Změna č. 1 12 Trpík 13. 6. 2014 4. 7. 2014 15. 6. 2016 proběhlo společné jednání 13 Žichlínek 28. 12. 2009 14. 1. 2010 Stavební úřad č. obec 1 Dolní Čermná 14. 12. 2013 2. 1. 2014 Dolní Čermná 2 Horní Čermná 12. 12. 2011 30. 12. 2011 3 Petrovice 23. 9. 2010 19. 10. 2010 Změna č. 1 Stavební úřad č. obec 1 Krasíkov 6. 12. 2006 30. 12. 2006 Tatenice Změna č. 1 11. 3. 2011 19. 5. 2011 2 Strážná 25. 7. 2014 12. 8. 2014 21.09.2016 proběhlo společné jednání Nový ÚP, 23. 11. 2015 předáno zadání projektantce 3 Tatenice 9. 9. 2014 27. 9. 2014 25 (133)
Stavební úřad č. obec 1 Čenkovice 11. 5. 2004 12. 5. 2004 Nový ÚP, po SJ Změna č. 1 23. 2. 2006 13. 3. 2006 Výprachtice Změna č. 2 20. 8. 2008 9. 9. 2008 Změna č. 3 22. 8. 2011 8. 9. 2011 2 Horní Heřmanice 21.6.2016 14.7.2016 3 Výprachtice 8. 4. 2015 24. 4. 2015 Počet obcí s platnou ÚPD.. 22.. tzn. 100% obcí celého ORP Lanškroun. Aktualizováno 09/2016 2.6 Sociální a hospodářský pilíř Tabulka: Vybrané ukazatele pro územně analytické podklady za správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun 2011 2012 2013 2014 2015 1 Počet obyvatel 23 017 23 101 23 148 23 170 23 206 1 Přirozený přírůstek 24 48-7 33 19 1 Saldo migrace 10 36 54-11 17 2 Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 15,9 15,9 16,1 16,1 2 Počet obyvatel ve věku 0-14 let 3 655 3 678 3 717 3 727 16,1 3 736 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let 17,4 3 14,7 15,6 16,1 16,8 na celkovém počtu obyvatel (%) 3 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 3 380 3 594 3 728 3 881 4027 6 Počet částí obce 36. 36 36 36 8 Podíl nezaměstnaných osob 4,0 7,7. 6,3 5,1 dosažitelných (%) 8 Počet uchazečů o zaměstnání 625 869. 993 795 v evidenci úřadu práce - dosažitelní 8 Počet uchazečů o zaměstnání 629 873. 1 002 802 v evidenci úřadu práce Počet uchazečů 33 8 52. 61 41 v evidenci úřadu práce - absolventů Počet uchazečů 165 8 v evidenci úřadu práce nad 12 měsíců 235. 306 276 11 Počet dokončených bytů 39 46 47 33 39 Počet dokončených bytů 11 34 42 43 30 v rodinných domech 36 17 Počet hromadných ubytovacích 22. 25 24 22 zařízení 18 Počet lázeňských léčeben.. -. - 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách.. -. - 22 Podíl zemědělské půdy z celkové 59,3 60,2 60,1 59,7 59,6 výměry (%) 23 Podíl orné půdy ze zemědělské 65,1 67,1 67,1 65,9 65,4 půdy (%) 26 (133)
24 Podíl trvalých travních porostů ze 30,6 28,7 28,7 29,9 30,3 zemědělské půdy (%) 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch 7,4 7,0 7,0 7,3 7,4 z celkové výměry (%) 28 Podíl vodních ploch z celkové 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 výměry (%) 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 32,0 32,1 32,1 32,2 32,5 30 Koeficient ekologické stability 1,11 1,11 1,14 1,16 1,17 30 Orná půda - rozloha (ha) 11 123,0 11 104,0 10 821,8 10 726,3 10 634,3 30 Chmelnice - rozloha (ha) - - - - - 30 Vinice - rozloha (ha) - - - - - 30 Zahrady - rozloha (ha) 660,5 660,3 661,9 659,1 659,0 30 Ovocné sady - rozloha (ha) 36,5 36,4 36,3 36,3 34,0 30 Trvalé travní porosty - rozloha (ha) 4 756,1 4 738,9 4 911,0 4 971,0 4 997,6 30 Lesní půda - rozloha (ha) 8 795,2 8 826,2 8 844,5 8 873,1 8 934,7 30 Vodní plochy - rozloha (ha) 218,0 218,0 222,8 225,2 228,1 30 Zastavěné plochy - rozloha (ha) 300,2 300,4 300,8 299,8 300,6 30 Ostatní plochy - rozloha (ha) 1 631,9 1 634,5 1 714,7 1 723,3 1 726,8 30 Zemědělská půda - rozloha (ha) 16 576,0 16 539,7 16 431,1 16 392,7 16 325,0 30 Celková výměra - rozloha (ha) 27 521,3 27 518,8 27 513,8 27 514,1 27 515,1 37 Živě narození 243 233 224 233 226 37 Zemřelí 219 185 231 200 207 37 Přistěhovalí 292 290 312 276 318 37 Vystěhovalí 282 254 258 287 301 37 Průměrný věk 39,9 40,2 40,4 40,7 41,0 37 Počet obyvatel ve věku 15-64 let 15 982 15 829 15 703 15 562 15 443 Z uvedeného přehledu vyplývá, že počet obyvatel v ORP mírně stoupá, zvyšuje se průměrný věk za 5 let o 1 rok v průměru. Z hlediska zemědělství klesá podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy a naopak se zvyšuje rozloha lesní půdy v rámci celého ORP. 2.6.1 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj V roce 2001 žilo ve SO ORP Pardubického kraje 507 897 obyvatel, v roce 2011 to již bylo 518 228 obyvatel, a k 31. 12. 2015 měl kraj 516 149 obyvatel, což je v relativním vyjádření úbytek o 0,4 %. Nejlidnatějším SO ORP jsou Pardubice, naopak nejméně obyvatel z celého Pardubického kraje žije v SO ORP Králíky. Největší nárůst obyvatel mezi roky 2001 a 2015 je zaznamenán v SO ORP Holice, a to o 13 %, velký nárůst obyvatel je také ve sledovaném SO ORP Lanškroun (o 6,7 %). Naopak k velkému úbytku obyvatel došlo v SO ORP Králíky (- 8,2 %), hned za nimi je SO ORP Česká Třebová (- 5,9 %). Tabulka: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety 2001 a 2015 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2015 2001 31.12. 2015 Absolutně Relativně [%] Česká Třebová 19 446 18298-1 148-5,9 Hlinsko 21 824 21128-696 -3,2 Holice 15 480 17486 2 006 13 Chrudim 82 110 82817 707 0,9 Králíky 9 500 8719-781 -8,2 Lanškroun 21 750 23206 1 456 6,7 Litomyšl 26 219 26636 417 1,6 Moravská Třebová 27 776 26346-1 430-5,1 Pardubice 120 758 127477 6 719 5,6 27 (133)
Polička 19 603 19587-16 -0,1 Přelouč 24 199 24873 674 2,8 Svitavy 31 844 31620-224 -0,7 Ústí nad Orlicí 26 793 26368-425 -1,6 Vysoké Mýto 31 853 32498 645 2 Žamberk 28 742 29090 348 1,2 Pardubický kraj 507 897 516 149 8 252 1,6 Zdroj dat: ČSÚ; V SO ORP Lanškroun v letech 2001 2015 kopíruje dlouhodobý celorepublikový populační vývoj. Od roku 2001 je v celé SO ORP zaznamenán dlouhodobý stoupající trend počtu obyvatel díky pozitivní migraci a k prudkému nárůstu obyvatel dochází od roku 2006, kdy do roku 2011 stoupl počet obyvatel v SO ORP téměř o 1 000; od roku 2011 dop roku 2015 je nárůst pouze mírný. Graf: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lanškroun v letech 1991 2015 Zdroj dat: ČSÚ; Největší obcí ve sledovaném SO ORP je město Lanškroun, která má 10 031 obyvatel, zejména díky tomu, že obec neustále rozšiřuje obytné plochy. Druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Rudoltice s počtem obyvatel 1 849, která je také zároveň obcí s největším nárůstem obyvatel mezi lety 2001 2015 (počet obyvatel se zdvojnásobil absolutně o 927 osob), a to díky nové výstavbě bytových domů. Mezi další dvě obce s vysokým počtem obyvatel patří Dolní Čermná s více než 1 000 obyvateli. Největší úbytek počtu obyvatel došlo ve sledovaném období zaznamela obec Albrechtice, Cotkytle a Horní Čermná. Nejmenšími obcemi jsou Trpík (83 obyvatel), Strážná (105 obyvatel). V celém SO ORP Lanškroun vzrostl počet lidí za posledních 14 let o 1 456 obyvatel. Tabulka: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lanškroun mezi lety 2001 a 2015 Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2015 2001 31.12. 2015 Absolutně Relativně [%] Albrechtice 495 462-33 -6,7 Anenská Studánka 187 190 3 1,6 Cotkytle 426 390-36 -8,5 Čenkovice 188 191 3 1,6 Damníkov 667 698 31 4,6 28 (133)
Dolní Čermná 1 337 1 335-2 -0,1 Horní Čermná 1 048 998-50 -4,8 Horní Heřmanice 476 504 28 5,9 Horní Třešňovec 609 627 18 3 Krasíkov 305 323 18 5,9 Lanškroun 9 990 10 031 41 0,4 Lubník 288 351 63 21,9 Luková 691 726 35 5,1 Ostrov 578 687 109 18,9 Petrovice 238 245 7 2,9 Rudoltice 922 1 849 927 100,5 Sázava 554 572 18 3,2 Strážná 98 105 7 7,1 Tatenice 841 854 13 1,5 Trpík 66 83 17 25,8 Výprachtice 953 994 41 4,3 Žichlínek 793 991 198 25 SO ORP Lanškroun 21 750 23 206 1456 6,7 Zdroj dat: www.czso.cz, Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení obyvatelstva kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,1 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věku (2 %). Na stárnutí populace měla podíl především nižší porodnost, zejména v devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Tabulka: Počet a věkové složení obyvatel podle obcí k 31. 12. 2015 Počet Průměrný v tom ve věku (let) obyvatel věk (2014) celkem 0-14 15-64 65 a více 29 (133) Průměrný věk (2015) SO ORP Lanškroun 23 206 3 736 15 562 4 027 40,7 41,0 v tom obce: Albrechtice 462 65 316 81 42,9 42,3 Anenská Studánka 190 28 129 33 43,5 43,3 Cotkytle 390 73 235 82 41,1 41,3 Čenkovice 191 27 133 31 41,3 42,0 Damníkov 698 126 462 110 38,8 39,4 Dolní Čermná 1 335 209 919 207 40,0 40,2 Horní Čermná 998 132 670 196 41,8 42,1 Horní Heřmanice 504 79 309 116 42,9 43,0 Horní Třešňovec 627 107 418 102 39,7 40,2 Krasíkov 323 55 216 52 40,4 41,1 Lanškroun 10 031 1 461 6 580 1 990 42,7 43,0 Lubník 351 66 248 37 36,8 37,1 Luková 726 122 482 122 39,4 40,4 Ostrov 687 139 467 81 35,9 36,3 Petrovice 245 44 162 39 39,7 40,2 Rudoltice 1 849 357 1278 214 36,4 36,9 Sázava 572 99 387 86 38,5 39,1 Strážná 105 22 63 20 40,3 40,2
Tatenice 854 131 607 116 39,5 39,6 Trpík 83 20 47 16 38,3 39,3 Výprachtice 994 184 645 165 39,2 39,5 Žichlínek 991 190 670 131 38,1 37,8 www.czso.cz Graf: Věkový průměr obyvatel v letech 2007-2014 Podle výše uvedeného grafu převyšoval v roce 2014 dosažený věkový průměr obyvatel obcí v SO ORP Lanškroun průměrný věk v ORP, a to v obcích Lanškroun, Horní Heřmanice, Horní Čermná, Anenská Stdánka a Albrechtice. Dalším důležitým závěrem je fakt, že se za těchto uplynulých sedm let téměř ve všech obcí zvýšil průměrný věk obyvatelstva, vyjma obce Trpík. V průměru se v SO ORP Lanškroun zvýšil počet obyvatel v předproduktivním věku (0 14 let), ale snížil se počet obyvatel v produktivním věku (15-64) o 4 %; pouze v rozvojové obci Rudoltice došlo k nárůstu o 18 %. Velký rozdíl je ve sledovaném období 7 let v počtu obyvatel v poproduktivním věku (65 a více), 30 (133)
který se zvýšil o 35 %! Pro územní plánování to znamená vymezovat plochy pro občanskou vybavenost ve sféře sociálních a zdravotnických služeb a zařízení a plochy bydlení spefických forem. Velký absolutní nárůst zaznamelo město Lanškroun. Graf: Nárůst obyvatel v postproduktivním věku v obcí ORP v letech 2007-2014 zvýšení počtu obyvatel ve věku 65+ od r. 2007 do r. 2014 zvýšení počtu obyvatel 65 a více 1000 500 0-500 2514011332348 0 24 8522 Albrechti Cotkytle Damníkov Horní Horní Lanškroun 5 28 41 5 83 27-4 32-1 49 31 Luková Řada 1 Petrovice Sázava Tatenice Výpracht Řada 1 Z demografické prognózy SO ORP Lanškroun vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 13,6 % v roce 2010 na 19,9 % obyvatel, již nyní, v roce 2016 je nárůst o 35 % za období 2007-2014. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku ze 70,7 % v roce 2010 na 64,7 % v roce 2030. Očekává se také mírné snížení podílu dětské složky z 15,7 % v roce 2010 na 15,4 %. Rozložení obyvatel SO ORP Lanškroun dle věkové struktury v roce 2010, 2030 Věková struktura 2010 2030 Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0-14 let) 3 601 15,7 3 489 15,4 Produktivní věk (15-64 let) 16 200 70,7 14 663 64,7 Senioři (65+) 3 116 13,6 4 510 19,9 Celkem 22 917 100 22 662 100 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. 31 (133)
Tabulka: Vliv přirozené změny a migrace obyvatel v SO ORP Pardubického kraje za poslední období 1.1. 2015-31. 12. 2015 SO ORP Přirozená měna obyvatel Migrace obyvatel Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo Česká Třebová 180 210-30 271 307-36 Hlinsko 210 245-35 244 303-59 Holice 139 183-44 367 310 57 Chrudim 845 911-66 1 123 1 166-43 Králíky 96 117-21 147 211-64 Lanškroun 226 207 19 318 301 17 Litomyšl 285 265 20 309 367-58 Moravská 238 309-71 307 402 Třebová -95 Pardubice 1 383 1 332 51 2 342 1 951 391 Polička 219 223-4 235 238-3 Přelouč 272 260 12 528 407 121 Svitavy 291 320-29 343 409-66 Ústí nad Orlicí 273 279-6 325 414-89 Vysoké Mýto 333 331 2 387 409-22 Žamberk 312 248 64 346 482-136 Pardubický kraj 5 302 5 440-138 7 592 7 677-85 Zdroj dat: www.czso.cz Nejvýrazněji kladné migrační saldo v letech 2014 a 2015 měly obce Rudoltice. Naopak výrazně záporné migrační saldo zaznamenaly obce Cotkytle a Lanškroun, viz. následující graf. 32 (133)
Graf: Pohyb obyvatelstva v posledních dvou letech zobrazuje následující graf. Školství V 16 obcích SO ORP Lanškroun funguje celkem 20 mateřských škol (deset z nich funguje při základní škole) s celkovou kapacitou 973 míst, dále 16 základních škol, 1 základní škola speciální a 1 základní umělecká škola o celkové kapacitě 3 300 míst. Ve městě Lanškroun se nachází 5 mateřských škol, zbývající jsou v přilehlých obcích. Dále se ve městě Lanškroun nachází 4 školy základní, 1 základní škola speciální a 1 základní umělecká škola. V šesti obcích (Anenská Studánka, Čenkovice, Krasíkov, Lubník, Trpík a Strážná), nacházejících se v SO ORP Lanškroun, nefunguje žádné školské zařízení. Střední školy jsou zastoupeny pouze v Lanškrouně, jedná se o gymnázium, SOŠ a SOU a Střední školu zemědělskou a veterinární celkový počet studentů v těchto středních školách byl 924 (r. 2015). Tabulka: Školská zařízení v obcích SO ORP Lanškroun Obec Mateřská škola (kapacita) Základní škola (kapacita) Střední školy vč. učňovské školy (kapacita) Lanškroun Mateřská škola, Wolkerova 85 (81) Základní škola, náměstí Aloise Jiráska 139 Gymnázium nám. Jana Marka, Marků 113 (309) 33 (133)
(500) Albrechtice Cotkytle Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Tatenice Výprachtice Mateřská škola, Na Výsluní 312 (76) Mateřská škola, Žižkova 365 (95) Mateřská škola, Vančurova 87 (120) Mateřská škola, Dolní Třešňovec 24 (42) Mateřská škola, Albrechtice 131 (24) Mateřská škola, Cotkytle 104 (20) Mateřská škola, Damníkov 25 (52) Mateřská škola, Dolní Čermná 4 (50) Mateřská škola, Horní Čermná 95 (45) Mateřská škola, Horní Heřmanice 13 (25) Mateřská škola, Horní Třešňovec 4 (28) Mateřská škola, Luková 6 (25) Mateřská škola, Ostrov 76 (40) Mateřská škola, Petrovice 64 (28) Mateřská škola, Rudoltice 200 (55) Mateřská škola, Sázava 2 (27) Mateřská škola, Tatenice 149 (50) Mateřská škola, Výprachtice 390 (40) Základní škola, Bedřicha Smetany 460 (450) Základní škola, Dobrovského 630 (620) Základní škola speciální, Olbrachtova 206 (36) Základní škola, Dolní Třešňovec 24 (45) - zrušena Základní umělecká škola Jindřicha Pravečka, nám. A. Jiráska 3 (506) Základní škola, ZŠ se speciálními vzdělávacími potřebami, náměstí Aloise Jiráska 140 NE Základní škola, Cotkytle 104 (35) Základní škola, Damníkov 25 (196) Základní škola Vincence Junka, Dolní Čermná 4 (150) Základní škola, Horní Čermná 128 (160) Základní škola 1-5, Horní Heřmanice 13 (40) Základní škola 1-5, Horní Třešňovec 4 (32) Základní škola, Luková 6 (40) Základní škola 1-4,, Ostrov 76 (45) NE Základní škola, Rudoltice 200 (94) NE Základní škola, Tatenice 149 (150) Základní škola, Výprachtice 390 (120) Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kollárova 445 (350) Střední škola zemědělská a veterinární, Dolní Třešňovec 17 (268) NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE NE 34 (133)
Žichlínek Mateřská škola Žichlínek 65 (50) Základní škola, Žichlínek 65 (80) Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají školská zařízení. Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení, dotazník od obcí 2016 NE Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Lanškroun funguje celkem 7 zařízení ve formě domovů se sociálními služebami, cca 66 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je v obci Lanškroun, kde se nacházejí tři domy s pečovatelskou službou, domov pro seniory a celkem 48 zařízení v oblasti zdravotních služeb (např. ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře stomatologa, detašované pracoviště zařízení lékárenské péče, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost aj.). Kromě Lanškrouna fungují zařízení sociální péče ve třech dalších obcích, jedná se o domov pro seniory, domov pro osoby se zdravotním postižením a domov s pečovatelskou službou. Zdravotnická zařízení se, kromě Lanškrouna, nacházejí v osmi dalších obcích, jedná se nejčastěji o samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost, ordinace praktického lékaře stomatologa apod. V jedenácti obcích nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé jsou nuceni dojíždět do okolních obcí. Tabulka: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Lanškroun Obec Sociální oblast Zdravotnictví Albrechtice Domov pro seniory Laudon NE Anenská Studánka Domov pro osoby se zdravotním postižením Domov u studánky NE Cotkytle NE NE Čenkovice NE NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Damníkov Dolní Čermná NE NE Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Horní Čermná Dům s pečovatelskou službou Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře Horní Heřmanice NE Ordinace praktického lékaře. Horní Třešňovec NE NE Krasíkov NE NE Lanškroun Sociální služby Lanškroun - Domov pro seniory 3 Domy s pečovatelskou službou 5 Samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 2 Samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 8 Samostatných ordinací praktického lékaře - stomatologa 2 Samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa 9 Samostatných ordinací lékaře specialisty 8 Detašovaných pracovišť samostatné ordinace lékaře specialisty 35 (133)
Obec Sociální oblast Zdravotnictví Služby pro rodiny s dětmi a mládež: Koruna sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených v Lanškrouně Občanské sdružení Rodinné centrum Dětský svět Sociální služby Lanškroun odlehčovací služby, pečovatelská služba, 6 Ostatních samostatných zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení 4 Zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci Lubník NE NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického Luková NE lékaře pro děti a dorost Ostrov NE NE Petrovice NE NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického Rudoltice NE lékaře pro dospělé Sázava NE NE Strážná NE NE Tatenice NE Trpík NE NE Výprachtice Dům s pečovatelskou službou, (pracuje se na dokončení objektu). Samostatná ordinace stomatologa. Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé a dětského lékaře. Ordinace praktického lékaře pro dospělé Ordinace dětského lékaře Ordinace zubního lékaře Žichlínek NE NE Zdroj: MOS, data aktuální k 1. 1.2011, aktualizace provedena dle dotazníku od obcí 2014 a 2016. Veřejný a kulturní život obcí Největší volnočasové vyžití lze najít ve městě Lanškrouně, kde se nachází např. Kulturní centrum, které pořádá mnoho kulturně společenských akcí (divadelní představení, koncerty, společenské akce, kurzy apod.). V současné době v Lanškrouně funguje soukromé sportovní a kulturní zařízení FOREA (areál bývalých papíren), kde se uskutečňuje velké množství kulturních akcí (koncerty, přednášky, divadlo atd.). Kulturní dům u nádraží byl zbourán a probíhají práce na realizaci výstavby nového objektu. Dále se v Lanškrouně nachází Městská knihovna, Kino, Městské muzeum Lanškroun. Pro děti a mládež zde funguje Dům dětí a mládeže, který pořádá spoustu volnočasových aktivit, jako jsou různé kroužky, víkendové akce, soutěže a tábory. Pravidelně se konají Čermenské slavnosti Mezinárodní folklorní festival v Dolní Čermné, který pořádá Dětský folklórní soubor Jitřenka. V Lanškrouně, ale i v dalších obcích, funguje mnoho spolků a souborů, jako jsou myslivecká sdružení, Český zahrádkářský svaz, spolky Dechové hudby, nelze opomenout spolek taneční skupiny seniorek v Dolní Čermné. Ve většině obcí SO ORP Lanškroun jsou sbory dobrovolných hasičů a tělovýchovné jednoty. Mezi další zajímavé spolky patří například horolezecký klub v Horní Čermné, jezdecký klub v Lukové, nebo sportovně střelecký klub v Damníkově. 36 (133)
V současné době v Lanškrouně funguje sportovní a kulturní zařízení FOREA (areál bývalé PACO), kde se uskutečňuje velké množství kulturních akcí (koncerty, přednášky, připravuje se divadlo atd., a to i několik týdně). Kulturní dům u nádraží byl zbourán a probíhají práce na realizaci výstavby nového objektu. Dále se v Lanškrouně nachází Městská knihovna, Kino, Městské muzeum Lanškroun. Pro děti a mládež zde funguje Dům dětí a mládeže, který pořádá spoustu volnočasových aktivit, jako jsou různé kroužky, víkendové akce, soutěže a tábory. Pravidelně se konají Čermenské slavnosti Mezinárodní folklorní festival v Dolní Čermné, který pořádá Dětský folklórní soubor Jitřenka. V Lanškrouně, ale i v dalších obcích, funguje mnoho spolků a souborů, jako jsou myslivecká sdružení, Český zahrádkářský svaz, spolky Dechové hudby, nelze opomenout spolek taneční skupiny seniorek v Dolní Čermné. Ve většině obcí SO ORP Lanškroun jsou sbory dobrovolných hasičů a tělovýchovné jednoty. Mezi další zajímavé spolky patří například horolezecký klub v Horní Čermné, jezdecký klub v Lukové, nebo sportovně střelecký klub v Damníkově. Na území města Lanškroun se nachází zámek s datem vzniku již po roce 1393, do dnešní podoby byl zámek přestavěn v renezančním slohu do r. 1602; v zámku jsou dochovány gotické vnitřní prostory, ve kterých je obřadní síň,, mětské muzeum, a kulturní centrum. Hodnotný objekt zámku se nachází také v obci Tatenice v rekonstruované renezanční podobě, s využitím pro obecní účely obřadní síň, knihovna, úřad, společenský sál. Dalším památkovým objektem na Lanškrounsku je Nový zámek na zámeckém vrchu blízko Lanškrouna. Z celkové stavby Nového zámku se dochovala pouze věž, která se po rekonstrukci přístupná stejně jako rozsáhlá sklepení pod celým bývalým zámkem. 2.6.2. Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb., v 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik, a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. Domovní a bytový fond Domovní fond V SO ORP Lanškroun došlo v období let 2005 2015 k výraznému poklesu výstavby bytů, počty bytů v nových rodinných domech zůstaly ve stejné úrovni, ale byty v bytových domech se za posledních 5 let (2010-2015) nepostavily žádné. Tento trend je daný charakterem sídel v SO ORP, která jsou zejména vesnická, popř. maloměstská a proto zde převažuje výstavba rodinných domů. Vyjímku tvoří město Lanškroun se svým městským charakterem, ale zde se bytová výstavba v posledních letech nerealizuje. Tabulka: Výstavba bytů v rodinných domech Počet Počet dokončených dokončených bytů v r. 2012 bytů v r. 2013 Počet dokončených bytů v r. 2014 Počet dokončených bytů v r. 2015 Celkem za poslední 4 roky Albrechtice 0 0 0 1 1 Anenská Studánka 0 0 0 0 0 Cotkytle 0 0 0 0 0 Čenkovice 1 0 0 4 5 Damníkov 0 3 1 0 4 Dolní Čermná 1 0 1 2 4 Horní Čermná 0 1 2 3 6 Horní Heřmanice 1 1 0 1 3 Horní Třešňovec 2 1 2 0 5 Krasíkov 0 1 1 0 2 37 (133)
Lanškroun 9 15 11 7 42 Lubník 3 1 0 0 4 Luková 2 4 1 0 7 Ostrov 3 2 1 0 6 Petrovice 0 0 0 1 1 Rudoltice 9 6 2 10 27 Sázava 0 0 0 0 0 Strážná 0 0 0 0 0 Tatenice 2 1 1 4 8 Trpík 0 1 1 0 2 Výprachtice 1 4 0 1 6 Žichlínek 8 6 6 2 22 SO ORP Lanškroun 42 47 30 36 155 Průměr v ORP 7,0 Zdroj dat: www.czso.cz Tabulka: Bytová výstavba v letech 2005 2015 : celkem Dokončené byty v letech 2005-2009 v letech 2010-2015 z toho z toho v nástavv nových celkem v nových v nových bách, bytových rodinných bytových vestavbách, domech domech domech přístavbách v nových rodinných domech 38 (133) v nástavbách, vestavbách, přístavbách ORP Lanškroun 788 192 446 67 229 228-25 v tom obce: Albrechtice 5 4 - - 1 2 - - Anenská Studánka 1 1 - - - - - - Cotkytle 2 2 - - - - - - Čenkovice 7 6 - - 1 5 - - Damníkov 11 4-6 12 11 - - Dolní Čermná 9 8-1 5 4 - - Horní Čermná 2 - - 2 7 8-4 Horní Heřmanice 6 3-1 4 3-2 Horní Třešňovec 9 8-1 5 5 - - Krasíkov 10 4-6 4 4 - - Lanškroun 278 69 121 18 76 63-24 Lubník 3 2-1 8 8 - - Luková 14 10-1 11 10 - - Ostrov 8 8 - - 15 14-1 Petrovice 4 1-3 - - - Rudoltice 336 15 319 1 32 41-11 Sázava 9 9 - - - - - Strážná - - - - - - - Tatenice 21 10-9 11 13-6 Trpík - - - - 2 2 - -
Výprachtice 30 8 6 16 7 6-4 Žichlínek 23 20-1 28 28-3 Zdroj dat: www.czso.cz Graf: Výsledný graf dokončených bytů v ORP Lanškroun zdroj: www.czso.cz Výstavba rodinných domů v rámci sledovaného SO ORP Lanškroun klesla v posuzovaných obdobích 2003-2007 a 2008-2012 o cca 50%, v letech 2012-2015 představovala pouze 29% předchozího čtyřletého období. V absolutních hodnotách byl zachycen nejvýraznější nárůst výstavby bytových domů v obci Rudoltice a v Lanškrouně. V jiných sídlech nejsou bytové domy realizovány vůbec. V období 2008-2012 bylo v celém ORP Lanškroun realizováno 52 % bytů v rodinných domech a 48 % v bytových domech, což je vzhledem k přírodnímu charakteru celého ORP netypické a připomíná charakter sídla v blízkosti velké sídelní aglomerace. Nicméně v posledních 4 letech 2012-2015 vč. byly postaveny pouze byty v rodinných domech. Tabulka: Územní srovnání bytové výstavby v Pardubickém kraji podle okresů v roce 2014 Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Bytová výstavba Zahájené byty 1 060 251 436 136 237 Dokončené byty 996 204 483 114 195 na 1 000 obyvatel 1,9 2,0 2,9 1,1 1,4 zdroj: www.czso.cz 39 (133)
Z uvedených dat je patrné, že v okrese Ústí n. Orlicí, kam náleží ORP Lanškroun je realizace bydlení na 3. místě ze 4 okresů v kraji. Tabulka: Bytová výstavba celkem s vyhodnocením dle počtu bytů na 1 000 obyvatel Počet dokončených bytů v r. 2015 Počet obyvatel v 31.12. 2015 Počet bytů/1000 obyv. Ohodnocení vzhledem k průměru v ORP Albrechtice 1 462 2,2 1 Anenská Studánka 0 190 0-1 Cotkytle 0 390 0-1 Čenkovice 4 191 20,9 1 Damníkov 0 698 0-1 Dolní Čermná 2 1 335 1,5-1 Horní Čermná 3 998 3 1 Horní Heřmanice 1 504 2 1 Horní Třešňovec 0 627 0-1 Krasíkov 0 323 0-1 Lanškroun 7 10 031 0,7-1 Lubník 0 351 0-1 Luková 0 726 0-1 Ostrov 0 687 0-1 Petrovice 1 245 4,1 1 Rudoltice 10 1 849 5,4 1 Sázava 0 572 0-1 Strážná 0 105 0-1 Tatenice 4 854 4,7 1 Trpík 0 83 0-1 Výprachtice 1 994 1-1 Žichlínek 2 991 2 1 SO ORP Lanškroun 36 23 206 1,6 zdroj: www.czso.cz 2.6.3 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socio-ekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační 40 (133)
podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Lanškroun Mezi nejvýznamnější přednosti Pardubického kraje patří zejména krásy přírody, neboť je větší část území tvořena vrchovinami a pahorkatinami a nachází se zde třetí největší pohoří České republiky Kralický Sněžník. Naproti jsou zde také nížinné oblasti kolem řeky Labe a nachází se zde hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Potenciál cestovního ruchu není dostatečně využíván, vzhledem k atraktivitám SO ORP Lanškroun. Na jeho území se nachází řada chráněných přírodních území, kterými prochází cyklistické i turistické trasy, územím také procházejí 3 hipostezky. Mnoho zajímavých kulturních a architektonických památek nabízí město Lanškroun, jako je historická budova gymnázia, zámek a kostel sv. Václava, nebo roubený hostinec Krčma pocházející ze 17. století. Ve městě Lanškroun se nachází východisko turistické trasy k Lanškrounským rybníkům, které patří do soustavy NATURA 2000, k Novému Zámku u Rudoltic, nebo k poutnímu místu a kostelu na Mariánské hoře. V Horních Heřmanicích se nacházejí objekty lidové architektury, v obci Tatenice lze navštívit lovecký zámeček a u obce Rudoltice se nachází torzo bývalého lichtenštejnského zámku. Jednou z nejoblíbenějších turistických lokalit je údolí Moravské Sázavy nacházející se mezi Albrechticemi a Výprachticemi. Kulturní, historické a architektonické hodnoty K turistickým cílům v území náleží také kulturní nemovité památky a památkově chráněná území, neboť vykazují historické, architektonické a kulturní hodnoty sídla. V ORP Lanškroun se nachází chráněné území: č.rejst. Kód Typ chráněného území Název Od roku Id 2031 ZM Městské památkové zóny Lanškroun 1990 84545 Tabulka: Nemovité kulturní památky Obec Část obce Č.p. Památka Albrechtice Albrechtice Sloup se sousoším Piety Anenská Studánka Anenská Studánka Kaple sv. Anny, sousoší Panny Marie Cotkytle Cotkytle Pomník protifaš. odboje Cotkytle Cotkytle Socha sv. Jana Nepomuckého Cotkytle Cotkytle Krucifix Čenkovice Čenkovice kostel sv. Vavřince Čenkovice Čenkovice Krucifix Čenkovice Čenkovice Socha sv. Jana Nepomuckého Čenkovice Čenkovice 197 Venkovský dům Damníkov Damníkov Kostel fragmenty a arch. články Damníkov Damníkov Slouop se sochou sv. Prokopa Damníkov Damníkov 1 Fara Dolní Čermná Dolní Čermná Kostel sv. Jiří Dolní Čermná Dolní Čermná Socha sv. Jana Nepomuckého Dolní Čermná Dolní Čermná 1 Fara Dolní Čermná Dolní Čermná 133 Venkovský dům Horní Heřmanice Horní Heřmanice U čp. Venkovský dům výměnek a stodola 42 Horní Heřmanice Horní Heřmanice Kostel sv. Jiří Horní Heřmanice Horní Heřmanice Socha sv. Jana Nepomuckého Horní Heřmanice Horní Heřmanice 85 Venkovský dům Horní Heřmanice Horní Heřmanice 103 Vodní mlýn Horní Třešňovec Horní Třešňovec 91 Hasičská zbrojnice Horní Třešňovec Horní Třešňovec 102 Venkovská usedlost 41 (133)
Horní Třešňovec Horní Třešňovec 105 Venkovská usedlost Horní Třešňovec Horní Třešňovec 137 Venkovská usedlost Horní Třešňovec Horní Třešňovec 211 Venkovská usedlost Lanškroun Lanškroun vnitřní Kostel sv. maří Magdalény město Lanškroun Lanškroun vnitřní Kostel sv. Václava (u zámku) město Lanškroun Lanškroun vnitřní město Sochy sv. Jan Nepomucký, sv. Jan Sarkander, z mostu přes Jánský potok Lanškroun Lanškroun vnitřní Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty město Lanškroun Lanškroun vnitřní Sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem město Lanškroun Lanškroun vnitřní Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice město Lanškroun Lanškroun vnitřní Kašna s delfíny město Lanškroun Lanškroun vnitřní 1 Zámek bývalý klášter augustiniánů město Lanškroun Lanškroun vnitřní 2 Děkanství město Lanškroun Lanškroun vnitřní 5 Radnice město Lanškroun Lanškroun vnitřní 78 Městský dům město Lanškroun Lanškroun vnitřní 113 Střední škola gymnázium město Lanškroun Lanškroun vnitřní 142 Městský dům město Lanškroun Lanškroun Žichlínské Kostel sv. Anny Předměstí Lanškroun Lanškroun Žichlínské Socha Ecce Homo Předměstí Lanškroun Lanškroun Žichlínské Předměstí Sousoší reliéfů Panny Marie Pomocné a Panny Marie Čenstochovské Lanškroun Lanškroun Žichlínské Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty Předměstí Lanškroun Lanškroun Žichlínské 77 Hospoda Krčma Předměstí Lanškroun Lanškroun Žichlínské 202 Mětský dům Piano Předměstí Lubník Lubník 83 Kostel sv. Petra a Pavla Ostrov Ostrov Tvrz, archeol. stopy Ostrov Ostrov Smírčí kříž Ostrov Ostrov Kostel sv. Mikuláše Rudoltice Rudoltice Kostel sv. Petra a Pavla Rudoltice Rudoltice Krucifix Rudoltice Rudoltice Sousoším Nejsvětější Trojice Rudoltice Rudoltice 1 Fara Rudoltice Rudoltice 5 Venkovská usedlost Rudoltice Rudoltice 159 Nový zámek Sázava Sázava Sloup se sousoším Piety Tatenice Tatenice Kostel sv. Jana Křtitele 1-kaple Panny Marie Pomocné 2-nástupní prostor předbraní s pomníkem padlých v 1. sv. v. 3-hřbitov, ohradní zeď s branami a sochařskou výzdobou, hlavní vstupní brána, kaple Olivetské hory se sousoším Krista a apoštolů 42 (133)
4-socha sv. Jana Evangelisty, socha Panny Marie 5- schodišťové rameno vstupní brány, nástupní prostor předbraní Tatenice Tatenice Krucifix I., II., II., IV., V., VI., VII., VIII. Tatenice Tatenice Sousoší Kalvárie Tatenice Tatenice Sochy soubor soch sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Rocha Tatenice Tatenice 86 zámek Tatenice Tatenice 255 Bývalá záložna Trpík Trpík Kaple sv. Anny Výprachtice Výprachtice Kostel Proměnění Páně Výprachtice Výprachtice Krucifix Výprachtice Výprachtice Socha sv. Jana Nepomuckého Výprachtice Výprachtice Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice Výprachtice Výprachtice 8 Venkovský dům Výprachtice Výprachtice 180 Fara Výprachtice Výprachtice 233 Venkovský dům Žichlínek Žichlínek Kostel sv. Jana Křtitele Žichlínek Žichlínek 1 fara Zdroj dat: www.monumnet.cz Rozhledny rekreační potenciál řešeného území obohacují také rozhledny v krajině, v ORP Lanškroun se podle dostupných údajů vyskytují tři rozhldeny: rozhledna Lázek u Lanškrouna, 8 km východně od Lanškroun (20 m) rozhledna Hláska na Kypuši u Lanškrouna (8,6 m) rozhledna Mariánka u Horní Čermné (23 m) Sport, rekreace V centru ORP v Lanškrouně je dostatečná občanská vybavenost sportovního charakteru TJ Lanškroun s jednotlivými sportovními kluby, sportoviště volejbalové hřiště, lehkoatletický stadion, Fitness, minigolf, skatepark, spinning, tenisové kurty, víceúčelová hala s ledovou plochou, volejbalové kurty, krytý bazén u ZŠ, přírodní koupaliště, sauny, školní tělocvičny. V každé obce se nachází určitý typ hřiště, nad tento rámec se nachází v obcích např.: Albrechtice fotbalové a volejbalové hřiště Anenská Studánka fotbalové a dětské hřiště Cotkytle - fotbalové a víceúčelové hřiště, lyžařský vlek Čenkovice - 4 lyžařské vleky a 1 lyž. lanovka Damníkov tenisové kurty, tělocvična Dolní Čermná - fotbalové a víceúčelové hřiště Horní Čermná přírodní koupaliště, tělocvična Horní Heřmanice - fotbalové a víceúčelové hřiště Horní Třešňovec - fotbalové a víceúčelové hřiště, tenis. Kurty Krasíkov - fotbalové hřiště, tenis. Kurt Lubník - fotbalové hřiště, tenis. Kurt Luková fotbalové a dětské hřiště Ostrov fotbalové hřiště, hřiště na volejbal/nohejbal Petrovice fotbalové hřiště Rudoltice sportovní areál, tělocvična Sázava- fotbalové hřiště, tenis. kurt Strážná - víceúčelové hřiště Tatenice - fotbalové hřiště, tělocvična Trpík - víceúčelové hřiště Výprachtice - fotbalové hřiště, dětské hřiště, tenisové kurty Žichlínek - tělocvična s posilovnou, fotbalové hřiště, volejbalové a tenisové kurty 43 (133)
Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Pardubického kraje koncentrovány především v okrese Ústí nad Orlicí (143), okrese Chrudim (82), Svitavy (75) a v okrese Pardubice (61). V SO ORP Lanškroun se nachází 26 ubytovacích objektů. Z hlediska návštěvnosti patří správní obvod obce s rozšířenou působností mezi podprůměrné oblasti. Tabulka: Hromadná ubytovací zařízení v obcích SO ORP Lanškroun Obec zařízení celkem Albrechtice - Anenská Studánka - Cotkytle 1 Čenkovice 11 Damníkov - Dolní Čermná 3 Horní Čermná - Horní Heřmanice - Horní Třešňovec - Krasíkov - Lanškroun 9 Lubník - Luková - Ostrov - Petrovice - Rudoltice - Sázava - Strážná - Tatenice - Trpík - Výprachtice 2 Žichlínek - SO ORP Lanškroun 26 Zdroj dat www.czso.cz 2016 Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Cotkytle (98 objektů), Výprachtice (90 objektů) a Horní Heřmanice (88 objektů). Nejznačnější podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu mají obce Čenkovice (55,9 %) a Cotkytle (40,5 %). Tabulka: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Lanškroun Obec Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Albrechtice 149 19 12,8 Anenská Studánka 70 21 30,0 Cotkytle 242 98 40,5 Čenkovice 118 66 55,9 Damníkov 197 12 6,1 Dolní Čermná 406 40 9,9 Horní Čermná 344 57 16,6 Horní Heřmanice 270 88 32,6 Horní Třešňovec 197 3 1,5 Krasíkov 111 9 8,1 Lanškroun 1 803 17 0,9 Lubník 105 3 2,9 Luková 214 4 1,9 44 (133)
Ostrov 171 15 8,8 Petrovice 77 13 16,9 Rudoltice 302 12 4,0 Sázava 163 8 4,9 Strážná 55 14 25,5 Tatenice 283 27 9,5 Trpík 29 2 6,9 Výprachtice 422 90 21,3 Žichlínek 268 8 3,0 SO ORP Lanškroun 5 996 626 10,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011, aktuálnější data budou až při sčítání obyvatel 2021. Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti v rámci kraje bylo dosaženo v okrese Ústí nad Orlicí, naopak nejnižší návštěvnost byla zaznamenána v okrese Chrudim. Tabulka: Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle okresů v roce 2015 Kraj, okresy Kapacita hromadných ubytovacích zařízení zařízení pokoje lůžka z toho sezónní Hosté celkem z toho nerezidenti Přenocování celkem z toho nerezidenti Pardubický kraj 335 7 272 20 363 6 650 359 665 53 195 1 022 442 141 804 Chrudim 76 1 485 4 576 2 137 79 540 3 418 205 574 8 312 Pardubice 55 2 392 5 290 255 104 710 21 741 355 865 63 083 Svitavy 74 1 341 3 884 1 673 53 570 10 893 146 312 28 544 Ústí nad Orlicí 130 2 054 6 613 2 585 121 845 17 143 314 691 41 865 Zdroj dat: www.czso.cz 2015 Turistické trasy, cyklostezky Na celém území SO ORP Lanškroun je možné provozovat jak letní, tak zimní turistiku. Jsou zde rozsáhlé sítě cyklostezek, turistických a lyžařských tras, které jsou znázorněny na následujícím kartogramu. 45 (133)
vymezení cyklotras (červeně) a turistických tras (modré): Tabulka: Turistické trasy a cyklostezky Obec Turistická trasa (km) Cyklostezka (km) Název obce Turistická trasa (km) Cyklostezka (km) Trpík 0,06 2,21 Lanškroun 16,69 15,19 Albrechtice 9,03 8,98 Lubník 0,00 2,49 Anenská Studánka 7,84 0,00 Luková 0,00 3,01 Cotkytle 21,03 11,72 Ostrov 7,23 5,27 Čenkovice 7,32 16,44 Petrovice 1,58 4,05 Damníkov 3,08 7,62 Rudoltice 8,22 4,09 Dolní Čermná 11,10 9,15 Strážná 5,99 6,98 Horní Čermná 16,88 27,68 Tatenice 4,88 13,46 Horní Heřmanice 5,37 11,05 Výprachtice 9,83 28,11 Horní Třešňovec 4,61 4,18 Žichlínek 0,00 3,33 Krasíkov 0,00 1,41 SO ORP Lanškroun 140,75 186,42 Zdroj dat: www.maps.google.cz, www.mapy.cz Na severovýchodě území SO ORP Lanškroun se nachází lyžařské trasy, jejichž délka je znázorněna v následující tabulce: 46 (133)
Tabulka: Lyžařské trasy Obec Lyžařské trasy (km) Trpík 1,71 Anenská Studánka 0,51 Cotkytle 3,93 Čenkovice 3,92 Horní Heřmanice 5,37 Strážná 3,00 Výprachtice 3,18 Celkem SO ORP Lanškroun 21,63 Zdroj: Datový model 2.6.4 Hospodářské podmínky Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP Lanškroun, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Lanškroun a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. Ekonomické ukazatele Pardubického kraje(zdroj www.czso.cz): Ukazatel Měřicí jednotka Hodnota ukazatele Počet obyvatel 516 142 Podíl nezaměstnaných osob % 5,1 Počet dokončených bytů v rodinných domech 787 Dokončené byty 1 096 Datum poslední aktualizace 31.12. 2015 Tabulka: Ekonomické subjekty se sídlem na území SO ORP Lanškroun k 31.12. 2014: SO ORP Lanškroun v tom obce: Ekono mické subjekty celkem podle právní formy Fyzické osoby z toho živnostníci1) země dělští podnik atelé 47 (133) Právnic ké osoby z toho obchod ní společnosti podle vybraných odvětví CZ - NACE zemědělství, lesnict ví Prů mysl Sta veb nictví 4 495 3 602 3 161 78 893 414 278 764 530 860 Albrechtice 77 61 51 4 16 2 13 15 9 12 Anenská 27 23 21-4 - 7 3-5 Studánka Cotkytle 65 48 40 5 17 2 17 5 12 9 Čenkovice 43 32 30-11 5 3 8 9 3 Damníkov 103 83 74-20 6 6 17 11 19 Dolní Čermná 285 232 203 6 53 18 17 54 39 45 Horní Čermná 189 154 119 10 35 12 26 39 19 30 obchod (kromě motor. vozidel)
Horní 87 67 57 6 20 3 15 5 14 12 Heřmanice Horní 144 123 99 13 21 5 23 34 10 17 Třešňovec Krasíkov 62 57 51-5 1 5 2 22 10 Lanškroun 2 156 1 668 1 466 8 488 278 40 361 181 496 Lubník 59 52 44 3 7 2 7 10 12 12 Luková 104 85 78 1 19 6 7 15 14 14 Ostrov 128 108 97 8 20 8 25 23 24 16 Petrovice 41 32 30-9 2 4 5 12 5 Rudoltice 259 217 200-42 21 4 46 55 41 Sázava 104 86 78 2 18 8 11 17 9 19 Strážná 28 19 13 5 9 2 8 3 3 4 Tatenice 149 134 120 1 15 6 6 25 22 27 Trpík 11 10 9-1 - 1 3 2 2 Výprachtice 185 150 136 4 35 9 25 40 26 16 Žichlínek 189 161 145 2 28 18 8 34 25 46 1) soukromí podnikatelé podnikající podle živnostenského zákona zapsaní i nezapsaní do obchodního rejstříku Nejvýznamnější zaměstnavatelé Na sledovaném území (SO ORP Lanškroun) se k 1. 1. 2016 nacházelo 16 ekonomických subjektů s více než 100 zaměstnanci. Více než dvě třetiny z nich (10) sídlí přímo ve městě Lanškroun. Největší zaměstnavatel, společnost AVX Czech Republic, s.r.o., také sídlí v obci Lanškroun a zabývá se výrobou ostatních elektrických zařízení. V současné době má okolo 1 500 zaměstnanců. V tomto správním obvodu je 7 společností, které poskytují práci pro 100 až 199 osob. Všechny tyto společnosti (s výjimkou města Lanškroun) se věnují některému druhu výroby z oblasti elektroniky, strojírenství, zpracování plastů a dřeva či papírenství. Tato diverzita činností zajišťuje ekonomickou stabilitu SO ORP Lanškroun. Tabulka: Přehled významných ekonomických subjektů sídlících v ORP Lanškroun Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost AVX Czech Republic s.r.o. Lanškroun Výroba ostatních elektrických zařízení Kategorie podle počtu zaměstnanců 1 500-1000 SCHOTT Electronic Packaging Lanškroun s. r. o. Lanškroun Výroba elektronických součástek 500-999 DWLa s.r.o. Lanškroun Výroba elektronických součástek 250-499 FOREZ s.r.o. Ostrov Výroba nástrojů a nářadí 250-499 LUX IDent s.r.o. Lanškroun Výroba čipů pro idnmetifikaci osob, zvířat INA Lanškroun, s.r.o. Lanškroun Výroba nástrojů a nářadí 250-499 ORPA plastic s.r.o. Ostrov Výroba plastových obalů 250-499 Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek Žichlínek Smíšené hospodářství 250-499 ORPA Papír a.s. Lanškroun Výroba ostatních výrobků z papíru a lepenky 200-249 Pekařství a cukrářství Sázava Výroba pekařských a cukrářských Lanškroun s.r.o. výrobků, kromě trvanlivých 200-249 Fortell s.r.o. Lanškroun Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková 100-199 metalurgie KOMFI spol. s r.o. Lanškroun Výroba strojů a přístrojů na výrobu papíru a lepenky 100-199 Město Lanškroun Lanškroun Všeobecné činnosti veřejné správy 100-199 SOMA spol. s r. o. Lanškroun Výroba ostatních strojů pro speciální účely j. n. 100-199 TWIST, spol. s r.o. Strážná Výroba plastových výrobků 100-199 48 (133)
Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců Wendell electronics, a.s. Lanškroun Výroba elektronických součástek 100-199 Zdroj dat: Data aktuální k 31. 12. 2015 Z uvedeného je zřejmé, stoupá podnikatelských subjektů v lehkém průmyslu, naopak poměrně klesá počet podnikatelských subjektů ve službách a v zemědělství. Tabulka: Vybrané ukazatele za SO ORP Lanškroun v letech 2001 2015 Lanškroun UKAZATEL 2002 2004 2006 2008 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Počet obcí 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 NEZAMĚSTNANOST (dle MPSV k 31. 12. 2) ) Evidovaní uchazeči o zaměstnání 786 848 688 861 1 080 873. 1 002 802 629 z toho dosažitelní (%).. 92,9 96,3 98,9 99,5. 99,1 99,1 99,4 z toho občané se zdravotním postižením (%) 8,1 10,4 16,4 16,7 14,4 15,0. 12,6 13,2 13,8 z toho absolventi (%) 9,8 7,1 7,4 8,6 5,1 6,0. 6,1 5,1 5,2 z toho osoby s délkou evid. nad 12 měsíců (%) 22,6 29,4 29,9 12,3 27,3 26,9. 30,5 34,4 26,2 Volná pracovní místa 158 82 496 59 62 52. 82 128 197j Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 5,0 10,3 1,4 14,6 17,4 16,8. 12,2 6,3 3,2 Podíl nezaměstnaných osob (%) 3).. 4,07 5,09 6,61 5,44. 6,27 5,06 4,0 EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU (k 31. 12.) Ekonomické subjekty (podle RES) 4) 3 4 4 4 4 4 731 005 209 422 4 384 394 450 4 471 4 495 4 566 fyzické osoby 3 3 3 3 3 3 177 363 493 642 3 548 543 573 3 581 3 602 3 725 z toho zemědělští podnikatelé 5) 326 309 312 311 119 121 120 42 78 118 právnické osoby 554 642 716 780 836 851 877 890 893 841 z toho obchodní společnosti 251 287 314 343 368 373 386 404 414 437 Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%) 6) zemědělství, lesnictví a rybářství 9,6 9,4 9,6 9,5 5,9 6,3 6,4 5,5 6,2 6,9 průmysl celkem 15,5 16,2 16,1 16,5 17,7 17,8 17,4 17,2 17,0 16,9 stavebnictví 10,2 10,6 11,4 12,1 12,5 12,0 12,2 11,9 11,8 11,6 obchod, ubytování, stravování a pohostinství 34,6 33,0 32,2 31,7 30,8 29,7 28,9 26,0 26,3 26,0 Počet subjektů podle počtu zaměstnanců bez zaměstnanců 2 1 1 1 1. 345 307 458 1 472 525 527 1 546 1 586 1586 1 9 zaměstnanci (mikropodniky). 395 377 396 368 376 366 365 358 368 10 49 zaměstnanci (malé podniky). 121 120 123 127 110 107 106 99 98 50 249 zaměstnanci (střední podniky). 27 24 28 24 25 24 22 24 23 250 a více zaměstnanci (velké podniky). 6 8 7 7 8 7 7 7 7 nezjištěno. 1 2 2 2 386 2 2 2 425 2 421 49 (133)
111 373 410 350 419 2 484 BYTY Dokončené byty 153 169 182 127 64 39 46 47 33 39 Dokončené byty na 1 000 obyvatel 7,1 7,7 8,3 5,6 2,8 1,7 2,0 2,0 1,4 1,7 Podíl bytů dokončených v rodinných domech (%) 23,5 23,1 16,5 25,2 70,3 87,2 91,3 87,2 90,9 84,6 Průměrná obytná plocha 1 dokončeného bytu (m 2 ) 46,5 57,5 46,9 53,0 85,8 86,3 93,9 102,9 84,8 83,0 CESTOVNÍ RUCH Hromadná ubytovací zařízení 7) 23 21 21 23 26 24 25 24 22 22 lůžka 1 1 1 1 1 1 153 083 314 516 1 594 566 600 1 381 1 527 1 104 1) od roku 2011 byly do počtu obyvatel promítnuty výsledky SLDB 2011 2) v roce 2013 uvedeny údaje k 31.3. 2014 3) podíl dosažitelných uchazečů ve věku 15 až 64 let na počtu obyvatel stejného věku; ukazatel je používán od roku 2012 4) vlivem zpřesnění dat podle Registru osob (ROS) nejsou údaje před rokem 2013 plně srovnatelné 5) do roku 2008 včetně samostatně hospodařících rolníků nezapsaných v obchodním rejstříku 6) do roku 2008 podle OKEČ 7) zařízení s 5 a více pokoji a současně s 10 a více lůžky určenými pro cestovní ruch; od roku 2015 revidované údaje na základě výsledků šetření MMR Podíl nezaměstnaných Podíl nezaměstnaných z dosažitelných uchazečů v Pardubickém kraji se ke konci roku 2015 snížila na 5,25 %, řešené území ORP Lanškroun vykazuje nejnižší podíl nezaměstnanosti v rámci celého kraje, spolu s ním i ORP Pardubice a ORP Vysoké Mýto. Tabulka: Přehled nezaměstnanosti v ORP Pardubického kraje za prosinec 2015 (od 1. 3. 2014), zdroj www.mpsv.cz Kraj a příslušné ORP Dosažitelní uchazeči Obyvatelstvo 15- Podíl nezaměstnaných 15-64 64 osob Pardubický kraj 5,25% Volná místa Česká Třebová 641 12 136 5,3% 186 Hlinsko 664 14 084 4,7% 243 Holice 494 11 596 4,3% 157 Chrudim 3 206 55 544 5,8% 738 Králíky 354 5 887 6,0% 94 Lanškroun 625 15 562 4,0% 197 Litomyšl 799 17 886 4,5% 307 Moravská Třebová 1 706 17 900 9,5% 273 Pardubice 3 336 84 332 4,0% 2 180 Polička 561 13 117 4,3% 223 Přelouč 921 16 729 5,5% 199 Svitavy 1 614 21 094 7,7% 424 Ústí nad Orlicí 775 17 502 4,4% 201 50 (133)
Kraj a příslušné ORP Dosažitelní uchazeči Obyvatelstvo 15- Podíl nezaměstnaných Volná 15-64 64 osob místa Vysoké Mýto 861 21 551 4,0% 422 Žamberk 922 19 698 4,7% 324 Tabulka: Nejaktuálnější údaj podílu nezaměstananých osob k 30.6. 2016: www.mpsv.cz Z uvedené tabulky je patrné, že nezaměstnanost v kraji klesá, v okrese Ústí n. Orlicí, kam náleží město Lanškroun, klesla na 3,68 %. Míra nezaměstnanosti stoupla v SO ORP Lanškroun z 5,4 % v roce 2007 na 6,32 % v roce 2014, v polovině roku 2016 byla průměrná nezaměstnanost nejnižší za sledovaná období, celkově v rámci ORP jen 3,3 % Nejnižší nezaměstnanost byla v obcích Ostrov (1,29%) a Horní Heřmanice, nejvyšší % nezaměstnaných bylo v obci Cotkytle (8,51%). Nicméně ve všech obcích nezaměstnanost klesla na úroveň roku 2008. Tabulka: Podíl nezaměstnaných/míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Lanškroun Obec Míra nezaměstnanosti/ podíl nezaměstnaných [%] 2008 2009 2010 2011 2014 (31.3.) 51 (133) 31. 12. 2015 Albrechtice 3,9 9,7 7,9 6,4 5,62 4,4 Anenská Studánka 13,5 19,0 21,6 22,2 9,92 3,7 Cotkytle 8,5 17,7 21,6 16,6 13,72 9,7 Čenkovice 13,4 21,0 18,8 15,1 10,92 10,6 Damníkov 4,1 10,1 8,4 8,1 3,62 2,5 Dolní Čermná 3,3 8,2 7,4 5,7 5,52 2,4 Horní Čermná 3,9 9,6 9,2 7,8 6,72 4,8 Horní Heřmanice 6,9 11,6 9,7 7,8 6,82 5,2 Horní Třešňovec 3,2 8,8 5,9 3,6 4,22 3,3 Krasíkov 5,6 12,7 13,3 12,5 13,92 6,3 Lanškroun 4,3 10,7 8,2 6,8 5,92 3,8 Lubník 4,2 11,6 12,8 10,3 7,42 5,5 Luková 2,9 12,2 9,7 9,1 9,12 4,7 Ostrov 6,0 11,4 11,8 9,5 7,92 3,7 Petrovice 4,8 10,3 11,7 7,3 7,42 3,6 Rudoltice 9,5 23,3 21,2 18,3 6,82 4,9 Sázava 3,6 9,7 6,7 4,9 3,92 1,5 Strážná 5,0 15,9 23,6 10,7 7,22 4,5 Tatenice 5,8 10,5 9,7 8,1 6,42 5,0
Trpík 18,8 21,6 17,4 10,9 12,82 8,3 Výprachtice 4,4 8,6 6,9 6,0 5,22 4,0 Žichlínek 3,1 10,3 8,1 6,3 4,1 2,7 SO ORP Lanškroun 4,7 11,2 9,5 7,8 6,32 4,0 Zdroj dat: www.czso.cz, MPSV, Tabulka: Podíl nezaměstnaných a počet uchazečů o zaměstnání v obcích k 30.6. 2016: Obec Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce - dosažitelní [3] Pracovní místa v evidenci úřadu práce Podíl nezaměstnaných K 31. 12 2015 V % celkem ženy Albrechtice 14 8 5 4,4 Anenská Studánka 3 1 1 3,7 Cotkytle 20 11 7 9,7 Čenkovice 5 1-10,6 Damníkov 13 8-2,5 Dolní Čermná 21 9 3 2,4 Horní Čermná 15 9 3 4,8 Horní Heřmanice 4 2 1 5,2 Horní Třešňovec 14 8 2 3,3 Krasíkov 11 7-6,3 Lanškroun 195 86 366 3,8 Lubník 10 6-5,5 Luková 26 16 2 4,7 Ostrov 6 2 34 3,7 Petrovice 3 1-3,6 Rudoltice 47 31 15 4,9 Sázava 9 2 10 1,5 Strážná 2 1 13 4,5 Tatenice 10 3-5,0 Trpík 2 2-8,3 Výprachtice 23 16 13 4,0 Žichlínek 14 9 9 2,7 SO ORP Lanškroun 467 9 484 4,0 Zdroj dat: www.czso.cz 2.6.5 Veřejná technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Lanškroun má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Lanškroun. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. 52 (133)
Vodní hospodářství Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Lanškroun v současné době mají zavedenu vodovodní síť. Pokrytí obcí vodovodem je následující: Albrechtice (100 %), Anenská Studánka (100 %), Cotkytle (10 % - ve zbytku obce jsou studny), Čenkovice (80 %), Damníkov (99 %), Dolní Čermná (98 %), Horní Čermná (100 %), Horní Heřmanice (100 %), Horní Třešňovec (100 %), Krasíkov (100 %), Lanškroun (98 %), Lubník (téměř 100 %), Luková (100 %), Ostrov (74 %), Petrovice (80 %), Rudoltice (95 %), Sázava (100 %), Strážná (10 %, nedostatek vody i v soukromých studních), Tatenice (95 %), Trpík (80 %), Výprachtice (79,5 %), Žichlínek (100 %). Hlavním provozovatelem vodovodu je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Ve většině obcí došlo od roku 2012 k prodloužení vodovodní sítě, nejvíce v obci Výprachtice (o 12,79 km) a Rudoltice (o 7,75 km). Zásobování obyvatel vodou probíhá jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní. Sídla ORP Lanškroun zásobuje zdroj pitné vody v Horní Čermné. Dle Aktualizace ZÚR Pardubického kraje (2014) nebyly vymezeny žádné koridory a plochy pro veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření veřejné technické infrastruktury ve vodohospodářské oblasti. Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále do ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a následně jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Tabulka: Rozlišení kanalizace dle typu, vodovod a plyn v obcí ORP (rok 2016) Obec Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Typ Splašková kanalizace s ČOV na území obce není, u nových objektů individuální ČOV a dobudování ind. ČOV u stávajících objektů kompletní vodovod není plynovod Bez kanalizace, ČOV pouze u Domova u studánky, tzn. část obce. doporučení - domovní ČOV, žumpy problémy s konfigurací terénu, finančně náročné kompletní vodovod plynovod u Domova u studánky Kanalizace pouze dešťová, u RD žumpy na vyvážení, v plánu jednotná kanalizace trvá, není ČOV Vodovod cca 15%, ostatní ind. studny Není plynovod Splašková kanalizace s ČOV pro 100 objektů, pro střed obce. Jednotná kanalizace v části obce s napojením na ČOV Vodovod téměř kompletní, některé domácnosti odmítají připojení Plynovod téměř kompletní, některé domácnosti odmítají připojení Jednotná kanalizace s napojením na ČOV Kompletní vodovod Kompletní plynovod Jednotná kanalizace s napojením na ČOV Kompletní vodovod Kompletní plynovod Dešťová 10 %, splašková 10 % - 12% s ind. ČOV. Vodovod 80% Není plyn Splašková kanalizace ani ČOV není realizována, fáze zpracování PD splaškové kanalizace Horní, Dolní Třešňovec s odvodem do ČOV v Lanškrouně 53 (133)
Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Zdroj dat: vlastní šetření Nová lokalita Urbanova stráň ind. ČOV u RD, přečištěná voda vedena do zasakovacího objektu Kompletní vodovod Kompletní plynovod Budována páteřní kanalizační stoka splaškové kanalizace v rámci Svazku obcí Krasíkov, Tatenice, Koruna, Třebařov se společnou čistírnou v Tatenicích, probíhá připojování domácností Vodovod kompletní Plynovod kompletní, kromě připojení statku (cca 500m od obce) Jednotná, splašková 80% + dešťová 20%, napojeno na ČOV Vodovod plynovod Dešťová 50 %, splašková kan. s ČOV pro část obce je napojen bytový dům 16 BJ, obchod a 3-4 další bytové objekty likvidace v ČOV, výhledově není v plánu Kompletní vodovod Kompletní plynovod Dešťová kanalizace, plánovány lokální ČOV, ne páteřní splašková kanalizace Kompletní vodovod Kompletní plynovod Pouze domovní ČOV Vodovod 74% plynovod Dešťová 10 %, splašková kanalizace ve výstavbě pro 15 RD. Vodovod 80% Není plynovod Jednotná 20%, dešťová 32%, splašková 48% Vodovod 95% Kompletní plynofikace Splašková kanalizace ve 4 částech obce, 4 ČOV pro 96 EO Kompletní vodovod Kompletní plynovod Dešťová 10 %, další rozvoj není ve výhledu Vodovod hotov 10%, probíhá ÚR na vodovod pro pokrytí většiny obce Není plynovod Jednotná kanalizace, dešťová + splašková, splašková kan. s ČOV pro 500EO. Kompletní vodovod Kompletní plynovod Splašková kanalizace ani ČOV není realizována. Vodovod 80% Není plynovod Dešťová, splašková na části území, ČOV pro 1000 EO, připojena 1/3 EO trvá Rozšíření sítě vodovodu 2016 nad 80% Není plynovod. Dešťová, 2 ČOV pro 15% ob, Kompletní vodovod Není plynovod Některé obce nemají soustavný kanalizační systém, ale pouze systém příkopů, struh a propustků pro odvádění dešťové vody. Takto jsou vybaveny obce Albrechtice, Luková, Petrovice, Strážná a Žichlínek. Kanalizace zcela chybí v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Třešňovec, Ostrov, Sázava a Trpík. Zde jsou odpadní vody akumulovány v bezodtokých jímkách nebo septicích a vyváženy na zemědělské pozemky či vypouštěny do povrchových vod. V systému kanalizační sítě převládá jednotná kanalizace. 54 (133)
Na čistírnu odpadních vod (ČOV) jsou napojeny obce Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná společně s Horní Čermnou, Horní Heřmanice, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Tatenice a Výprachtice. Na základě telefonického dotazníkového šetření bylo také zjištěno, že obec Luková má ČOV pouze u bytovek, MŠ a nových rodinných domů, obec Rudoltice vlastní 7 lokálních ČOV, Sázava vlastní 4 ČOV určených pro 30 bytových jednotek a obec Žichlínek s 2 ČOV pro cca 15 % obyvatel. Strategický význam má dokončení kanalizace města Lanškroun včetně napojení obce Horní Třešňovec a zbylé části Dolního Třešňovce (část Lanškrouna). I ostatní lokality jsou zahrnuty do budoucího kanalizačního systému na území správního obvodu. Čištění odpadních vod V grafické části jsou dokumentovány hlavní stoky stávajících skupinových kanalizací s ČOV v podobě předané správcem nebo majitelem sítě. Odvádění povrchových vod Výstavba nových komerčně industriálních zón, velkých zpevněných dopravních ploch parkovišť a dopravních staveb snižuje možnost vsaku dešťových vod v místě spadu, což vytváří kulminaci povrchových odtoků a v korytech recipientů mnohaleté průtoky. Při průměrné srážce odvedené do málovodného recipientu dochází k rozlivům a devastacím koryta. V budoucnu je nutno důsledně dbát, aby dešťové vody byly zadržovány a vsakovány na místě vzniku. Vodní toky a nádrže viz kapitola Vodní režim území. Pozn. mapa vodního hospodářství byla v aktualizaci vypuštěna z důvodu nízké vypovídající schopnosti a rozlišení, všechny údaje jsou v aktualizované grafické části. Energetika Zásobování elektrickou energií Energetická část se zabývá energetickými zdroji, rozvodnami a vedeními VVN, VN v řešeném území. 55 (133)
Vyznačení nadřazené energetické infrastruktury v řešeném území (z 1.Akt. ZUR PK) Základním zásobovacím systémem ORP Lanškroun je distribuční systém 110 kv výkonově zajišťovaný z elektrické stanice s transformací 400/110 kv Krasíkov, která patří do celostátní přenosové soustavy a odtud vede rozvodný systém 22 kv na území celého správního obvodu. Zásobování elektrickou energií zajišťuje společnost ČEPS, a.s. Na území obce Anenská Studánka se nachází 6 větrných elektráren. Ve většině obcí v rámci správního obvodu se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy při bouřkách udávají pouze obce Horní Třešňovec (i několikadenní výpadky), Krasíkov (v jižní části území) a Luková. Ve všech obcích došlo od roku 2010 k prodloužení délky elektrických rozvodů, nejvíce ve městě Lanškroun (o 10,6 km) a obci Rudoltice (o 10,56 km). Nejméně v obcích Strážná, Albrechtice, Sázava, Damníkov a matenice. Ve většině obcí převládá nadzemní elektrické vedení, pouze ve městě Lanškroun je většina elektrické sítě vedena pod zemí (70 %). Na základě aktualizace ZÚR Pardubického kraje (2014) je na území SO ORP Lanškroun evidován záměr vymezení koridoru pro nová vedení zařízení nadmístního významu: koridor pro umístění stavby E03 - nadzemní vedení 2 x 110 kv Horní Heřmanice Králíky s dotčeným katastrálním územím obce Horní Heřmanice. 56 (133)
Zásobování plynem V rámci SO ORP Lanškroun je plynofikováno 13 z 22 obcí. Jsou to obce Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Rudoltice, Sázava, Tatenice, Žichlínek. Z telefonického dotazníkového šetření vyplývá, že v těchto obcích byla dobudována kompletní plynofikace, avšak ne ve všech těchto sídlech existuje 100% - ní připojení jednotlivých objektů rodinných domů. Částečná plynofikace je v obci Anenská Studánka, a to u Domova u studánky, obec Krasíkov je plynofikována s výjimkou statku, obec Žichlínek je plynofikován z 95%. Zcela chybí plynofikace v těchto sídlech: Albrechtice, Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice, Petrovice, Strážná, Trpík a Výprachtice. Některé z těchto obcí mají zájem o plynofikace, avšak nejsou k dispozici dotační tituly pro financování výstavby (Výprachtice), jinde je situace pro budování plynofikace složitá z hlediska geomorfologických podmínek a vysokých finančních nároků. Dodávky plynu odběratelům probíhají převážně prostřednictvím středotlakých plynovodů, ve městě Lanškroun převládá plynovod nízkotlaký. Přestože stávající plynovody mají dostatečnou kapacitu pro zajištění dodávky plynu do celého správního obvodu, není stávající úroveň plynofikace území dostatečná. Navíc v ZÚR Pardubického kraje (2014) nebyl vymezen žádný koridor technické infrastruktury v oblasti plynárenství, proto nelze předpokládat v blízké budoucnosti rapidní zlepšení stavu. Zásobování teplem Obce SO ORP Lanškroun jsou zásobovány teplem prostřednictvím různých tepelných zdrojů. V plynofikovaných obcích prostřednictvím spalování zemního plynu, v ostatních obcích spalováním fosilních paliv, které však znečišťuje ovzduší. Ve městě Lanškroun chybí možnost centrálního (dálkového) zásobování teplem. Na základě ÚP města Lanškroun je žádoucí vytápět některé lokality ekologicky šetrným způsobem (pomocí solárních konektorů). Ropovody, ostatní potrubní inženýrské sítě V řešeném území nejsou žádné tranzitní ropovody, produktovody, teplovody. Pozn. mapa zásobování energiemi byla v aktualizaci vypuštěna z důvodu nízké vypovídající schopnosti a rozslišení, všechny údaje jsou v aktualizované grafické části. Spoje Telekomunikace Nová digitální technologie umožňuje zřizování satelitních ústředen v místech soustředěného zájmu o spojové služby. V řešeném území je stav funkční obsluhy proveden z necelých 100 %. Nepřipojené oblasti se nacházejí v částech méně obydlených nebo hůře přístupných. V rámci osazení digitálních ústředen je v regionu možné připojit dle požadavků všechny datové spoje. Síť přenosové techniky zahrnuje síť rozhlasových a televizních signálů, multifunkční sítě (rozvody kabelové televize), trasy dálkových optických kabelů. Radiokomunikace Zajišťují pokrytí území rozhlasovým a televizním signálem, přenosem telefonních hovorů a datové komunikace po radioreléových trasách. Radioreléové sítě jsou tvořeny soustavou vysílačů, přijímačů a retranslačních stanic, propojených paprsky mikrovlnného pásma. RR trasy provozují různé subjekty včetně těch, které zajišťují obranu a bezpečnost státu (Vojenská správa MO, Policie ČR). V jejich trasách nelze umísťovat některé stavby bez předchozího souhlasu VUSS. V oblasti poskytování radiotelefonních služeb působí v síti hlavní operátoři: Radiové spoje a zařízení Čra, a.s., Telefónica O 2, a.s., Vodafone, a.s., T- Mobile, a.s. 57 (133)
Radioreléové trasy společnosti ČEZ, a.s., jsou vedeny převážně ve stínících vodičích rozvodné soustavy venkovního vedení VN, VVN. Malá část přenosových dat je vedena po RR paprscích. Pozn. Mapa radio a telekomunikací byla v aktualizaci vypuštěna z důvodu nízké vypovídající schopnosti a rozlišení, všechny údaje jsou v aktualizované grafické části. Ochranná pásma Ochranná pásma jsou dána zákonem o elektronických komunikacích č. 127/05 Sb., ve znění: ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení po celé délce trasy, kruhová ochranná pásma kolem objektů vysílačů o poloměru 500 m, kruhová ochranná pásma okolo TV převaděčů o poloměru 30 m. Výšková ochranná pásma RR směrového spoje jsou vyhlašována individuálně. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad. 2.6.6. Veřejná dopravní infrastruktura Území SO ORP Lanškroun disponuje poměrně vyhovující hustotou a rozložením silniční sítě. Její kostrou jsou silnice I. a II. třídy. Z hlediska železniční dopravy zde prochází celostátní železniční trať, která je součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru. Nejčastějšími dopravními problémy v obcích je nadměrná hlučnost některých silnic a jejich špatný technický stav. Silniční doprava Územím SO ORP Lanškroun neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě jsou zde silnice I. a II. třídy (především severojižní silnice I/43 a západovýchodní II/315), kterou dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Základem silniční sítě SO ORP Lanškroun jsou dvě silnice I. třídy: I/43 - (Svitavy) - Damníkov - Rudoltice - Lanškroun - Albrechtice - Cotkytle - Horní Heřmanice - (Štíty). Umožňuje spojení se sousedními SO ORP Zábřeh, Králíky, Česká Třebová a Svitavy. I/11 - prochází částí území obce Čenkovice, umožňuje spojení se sousedními SO ORP Žamberk, Králíky a také s nedalekým SO ORP Šumperk. Dále řešeným územím procházejí tyto silnice II. třídy: II/311 - Lanškroun - Horní Čermná - (Jablonné nad Orlicí - Mladkov - Bartošovice v Orlických horách - Orlické Záhoří - Šerlich - Zákoutí) umožňuje propojení směrem na sever (SO ORP Žamberk). II/313 - (Dolní Dobrouč) - Ostrov zajišťuje napojení severozápadním směrem (SO ORP Ústí nad Orlicí). II/314 - (Dolní Dobrouč) - Petrovice - Dolní Čermná - Horní Čermná zajišťuje napojení severozápadním směrem (SO ORP Ústí nad Orlicí). II/315 - (Týništko - Choceň - Ústí nad Orlicí) - Ostrov - Lanškroun - Sázava - Lubník - Tatenice - (Zábřeh na Moravě - Úsov) mj. propojuje obce s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí, Lanškroun a Zábřeh. II/368 - (Letovice - Moravská Třebová) - Krasíkov - Tatenice - Strážná - Cotkytle - (Štíty - Rovensko) mj. zajišťuje severojižní propojení obcí ve východní části řešeného území a spojení se SO ORP Moravská Třebová a Zábřeh. Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Lanškroun jsou relativně dobré, většina obcí leží na silnici I. nebo II. třídy. Častým problémem je však technický stav silnic; podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. 58 (133)
Mapa stávající silniční sítě v území ORP Lanškroun: (zdroj: ŘSD) 59 (133)
legenda: Intenzita silniční dopravy Míru dopravního zatížení silniční sítě na území ORP Lanškroun dokládají výsledky z Celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty však budou například v pracovních dnech vyšší než průměrné hodnoty, intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Největší intenzita dopravy v řešeném území je dle Celostátního sčítání dopravy 2010 na silnici I/43 v úseku Lanškroun - Rudoltice - Damníkov a dále na jihozápad. Problémem je vedení této silnice přes zastavěné území obce Lanškroun, kde počet vozidel za den v některých úsecích přesahuje 10 000. Řešení této situace vybudováním obchvatu je zařazeno mezi záměry vymezenými v ZÚR Pardubického kraje. V rámci SO ORP došlo oproti roku 2005 ve většině měřených úseků ke snížení intenzity dopravy. Veřejná doprava Základem systému je autobusová doprava, v obcích jižní části ORP se uplatní také železnice. Tabulka: Dostupnost ORP Lanškroun hromadnou dopravou v roce 2016: Obec Počet spojení 2012 Počet spojení 2016 6. hod. 8. hod. 14. hod. 6. hod. 8. hod. 14. hod. Albrechtice 1 1 1 1 1 1 Anenská Studánka 2 2 1 1 1 1 Cotkytle 1 1 1 2 2 1 Čenkovice 1 1 0 1 1 1 Damníkov 1 1 1 1 1 1 Dolní Čermná 2 2 1 2 2 2 Horní Čermná 3 3 3 3 3 3 Horní Heřmanice 1 2 2 2 2 2 Horní Třešňovec 1 2 1 1 2 2 Krasíkov 3 3 1 2 2 1 Lanškroun 60 (133)
Obec Počet spojení 2012 Počet spojení 2016 6. hod. 8. hod. 14. hod. 6. hod. 8. hod. 14. hod. Lubník 2 2 1 2 2 1 Luková 3 2 1 1+1 1+1 1 Ostrov 2 2 2 1 2 2 Petrovice 1 1 1 1 1 1 Rudoltice 3 6 3 2+1 1+3 1+1 Sázava 3 3 2 3 3 2 Strážná 1 2 1 1 1 1 Tatenice 3 3 1 2 2 1 Trpík 2 2 1 1+1 1+1 1 Výprachtice 1 1 2 1 1 2 Žichlínek 3 3 1 1+1 1+1 1 Celkem za SO ORP 40 45 28 36 39 30 Zdroj: IDOS.cz. Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v červenci 2012. Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná hromadná doprava autobusy a vlaky. Není využívána městská hromadná doprava. Vlaková spojení v aktualizaci - červeně Závěr: úbytek spojů v ranních hodinách spoje za prací a do škol mírný nárůst spojů v odpoledních hodinách Železniční doprava Územím ORP Lanškroun procházejí dva tranzitní železniční koridory: celostátní tratě: III. tranzitní železniční koridor v trase st. hranice s Německem Cheb Plzeň Praha Česká Třebová Přerov Ostrava Dětmarovice Mosty u Jablunkova st. hranice se Slovenskem II. tranzitní železniční koridor odbočná větev v trase Přerov Olomouc Česká Třebová Součástí těchto koridorů je na řešeném území železniční trať mezinárodního a celostátního významu č. 270 Česká Třebová Zábřeh Olomouc Přerov, jež je určena jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Umožňuje dostupnost krajského města Pardubice i dalších významných měst. Tato trať a na ni navazující regionální tratě č. 017 a 019 probíhají jižní částí území v následujících trasách: č. 270 (Praha) - Česká Třebová - Přerov - Bohumín č. 017 Česká Třebová Moravská Třebová č. 019 (Česká Třebová) Rudoltice v Čechách Lanškroun 61 (133)
schéma vedení želenice přes ORP Lanškroun, zobrazena část ORP, přes kterou je železnice realizována: Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Z celkového počtu 22 obcí je obslouženo osobní železniční dopravou 8 obcí, které mají železniční zastávku nebo stanici. Problematická je situace v severní části území, kde obce nejsou na železniční síť přímo napojeny. Letecká doprava Na území ORP se nenachází letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní přepravu. Nejbližší mezinárodní letiště jsou v Brně a v Pardubicích. Na jihozápadní části území ORP Lanškroun je vymezeno ochranné pásmo letiště. 62 (133)
Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Do doby prověření reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp. jeho Labské větve, je sledována územní rezerva. Na území SO ORP Lanškroun jsou dotčenými obcemi Damníkov, Luková a Trpík. ZÚR Pardubického kraje: Pro území ORP Lanškroun jsou vymezeny v nadřazené územně plánovací dokumentaci ZÚR Pardubického kraje tyto veřejně prospěšné stavby jako koridory dopravní infrastruktury: D21 - přeložka silnice I/43 Lanškroun - v prostoru Lanškrouna je navrhován jihovýchodní obchvat, který řeší převedení jak stávajícího, tak i nového koridoru silnice I/43 mimo zástavbu města. Dotčenými obcemi záměru jsou Lanškroun, Rudoltice a Žichlínek. D22 - přeložka silnice I/43 Mladějov Lanškroun Albrechtice tento úsek by v cílovém stavu vedl od Lanškrouna směrem na Moravskou Třebovou v novém koridoru s napojením na plánovanou silnici R35 u Mladějova. Na území SO ORP Lanškroun jsou dotčenými obcemi záměru Albrechtice, Lanškroun, Luková, Sázava a Žichlínek. D23 - přeložka silnice I/43 Albrechtice Štíty v tomto úseku jsou sledovány úpravy stávající trasy, a to především vzhledem ke složité konfiguraci terénu a již nižšímu dopravnímu významu. Dotčenými obcemi záměru jsou Albrechtice, Cotkytle a Horní Heřmanice. D53 - přeložka silnice II/315 Lanškroun na území SO ORP Lanškroun je součástí záměru nové napojení této silnice na dnešní silnici I/43 po západním okraji Lanškrouna, které souvisí s řešením komunikačního systému města s vazbou na vnější navrhovaný nadřazený systém. Dotčené obce tohoto záměru jsou Lanškroun a Rudoltice. 2.7 Přírodní pilíř 2.7.1 Horninové prostředí a geologie Území Lanškrounska leží v severovýchodní části České republiky, ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s Krajem Olomouckým. Do severozápadní části regionu zasahují Orlické hory, přesněji jejich východní pásmo Bukovohorská hornatina. Na východě navazuje na Orlické hory pohoří Králického Sněžníku, ležící severně od území Lanškrounska. Největší část území tvoří Podorlická pahorkatina, která se skládá z Žamberské pahorkatiny a Moravskotřebovské pahorkatiny, Do východní části území také zasahuje Zábřežská vrchovina, na jihu oblast regionu ohraničují Třebovské stěny. Součástí Podorlické pahorkatiny je také Lanškrounská kotlina. Těžba nerostných surovin Oblast SO ORP Lanškroun není bohatá na nerostné suroviny. Přesto se v tomto území nachází několik ložisek nerostných surovin včetně chráněných ložiskových území (ložiska štěrkopísků a cihlářských surovin). Dobývací prostory v oblasti SO ORP Lanškroun nejsou žádné a neprobíhá zde povrchová ani podpovrchová těžba. Můžeme však nalézt staré důlní dílo, a to na území obce Rudoltice v lokalitě Nad Myslivnou. Celkově se ve sledované oblasti SO ORP Lanškroun nachází 64,2 ha ložisek nerostných surovin (0,2 % rozlohy SO ORP). Ložiska se rozkládají v katastrech obcí Dolní Čermná (47,2 ha), Lanškroun (15,0 ha) a Rudoltice (2,0 ha). Podrobný přehled ložisek nerostných surovin (jev A060) včetně jejich podílů na výměře obce, ve které se vyskytují lze nalézt v níže uvedené tabulce. Tabulka: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Lanškroun Obec Název ložiska Číslo ložiska Organizace Typ ložiska Těžba Surovina Nerost Plocha (ha) CHLÚ Dolní Čermná Horní Čermná 3220200 ČGS - Geofond bilancovan dosud né ložisko netěženo výhradní štěrkopísky štěrko písek 49,6 Ano 63 (133)
Lanškroun, Rudoltice Lanškroun- Rudoltice 3056000 Milan Stejskal - GMS, Lanškroun bilancovan é ložisko výhradní dřívější povrchová těžba cihlářská surovina hlína,jíl, jílovec 17,0 Ano Zdroj: Česká geologická služba, 2016 Tabulka: Chráněné ložiskové území Obec Surovina Plocha [ha] Podíl [%] Lanškroun Cihlářská surovina 13,8 0,6 Dolní Čermná Štěrkopísky 140,2 9,3 Horní Čermná Štěrkopísky 0,0 4 0,0 ložiska CHLÚ - štěrkopísky (Dolní Čermná) a cihlářské suroviny (Lanškroun) Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Poddolovaná území Na území SO ORP Lanškroun se nachází pouze malé množství území, které je evidováno jako poddolované. Jedná se o několik bodových území a cca šest plošných, které se nacházejí zejména v obcích Damníkov, Anenská Studánka a Trpík. Na území některých ostatních obcí (Rudoltice, Dolní Čermná, Sázava) se nacházejí tato území pouze bodově viz tabulka. Tabulka: Poddolovaná území v SO ORP Lanškroun Obec Surovina Rozsah Typ Rok revize Plocha (ha) Damníkov 1 paliva ojedinělá plošné 2003 5,2 Damníkov 2 - Anenská nerudy, systém plošné 2003 28,6 Studánka paliva 64 (133)
Anenská studánka nerudy systém plošné 1988 16,7 Trpík 1 nerudy systém plošné 1988 8,6 Trpík 2 nerudy ojedinělá plošné 1988 7,1 Horní Heřmanice v Čechách rudy ojedinělá plošné 2003 7,6 Rudoltice nerudy ojedinělá bodové 2003 Rudoltice - Nad myslivnou paliva ojedinělá bodové 1983 Rudoltice nerudy ojedinělá bodové 1983 Dolní Čermná rudy ojedinělá bodové 1983 Sázava rudy ojedinělá bodové 1983 Zdroj: Česká geologická služba, 2016 Sesuvná území Sesuvných území, která jsou v podkladech České geologické služby (ČGS) registrována, jsou celkem 2 (v obci Anenská Studánka, Damníkov); jedná se o potenciální sesuvná území. Obecně je lze dělit na plošné a bodové, přičemž množství plošných (blokových) sesuvů je větší než sesuvů bodových. vymezení poddolovaného území (šedě) a sesuvů (červeně) v řešeném území Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Tabulka: Sesuvná území v SO ORP Lanškroun Obec Stupeň aktivity Rok revize Plocha (ha) Anenská Studánka potencionální 1984 23,56 Damníkov potencionální 1984 9,3 potencionální 1982 bodový Obec Stupeň aktivity Rok revize Plocha (ha) 65 (133)
Damníkov aktivní 1982 bodový Dolní Čermná potencionální 1982 bodový Rudoltice potencionální 1982 bodový potencionální 1982 bodový aktivní 2000 bodový aktivní 1982 bodový aktivní 1982 bodový Tatenice potencionální 1982 bodový Zdroj: Česká geologická služba, 2016 2.7.2 Vodní režim Vodní zdroje v území zasahují do dvou povodí povodí Moravy a povodí Labe. Převážná část území spadá do povodí Moravy, dílčího povodí Moravské Sázavy, jež je pravostranným přítokem Moravy. Největším přítokem Moravské Sázavy je Březná. Pouze severní cíp zájmové oblasti je odvodňován Tichou Orlicí a spadá tedy do povodí Labe. Vodní toky na území ORP Lanškroun: Moravská Sázava s přítoky Ostrovský potok, Lukavský potok, Rychnovský potok, Třebořovský potok a Hraniční potok, Březná. Tichá Orlice s přítoky Černá, Tisecký potok. Na Moravské Sázavě je vybudován poldr Žichlínek. Účinek poldru při povodních se projeví na celém toku Moravské Sázavy a po jejím soutoku s Moravou i na samotné řece Moravě až po město Olomouc. Poldr je také významným krajinotvorným a revitalizačním prvkem v ekosystému Lanškrounska. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch jedná se především o rybníky v okolí Lanškrouna (Krátký, Dlouhý, Olšový, Pšeničkův a Slunečný rybník) a také Čermenský, Bendův a Kozí rybník. Na území se nacházejí chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Východočeská křída, která zasahuje do území obcí Ostrov, Rudoltice, Damníkov, Anenská Studánka a Trpík a dále CHOPAV Žamberk Králíky, která zasahuje do území obce Čenkovice. Z hlediska hydrogeologického vyplňují zájmovou oblast převážně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podložím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Hodnoty specifického odtoku se pohybují v mezích od 3 do 5 l.s -1.km -2, a v suché oblasti klesají i pod 3 l.s -1.km -2. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Výskyt ploch vodních zdrojů podzemní a povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A044) a vodní nádrže (jev A048) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Lanškroun uvádí následující tabulka. Tabulka: Vodní zdroje podzemních a povrchových vod a vodní nádrže na území SO ORP Lanškroun 2015 Obec Rozloha [ha] A044 [ha] A044 [%] A048 [ha] A048 [%] Albrechtice 1 006,7 14,3 1,4 0,1 0,0 Anenská Studánka 788,7 32,0 4,1 0,1 0,0 Cotkytle 1 862,9 12,8 0,7 0,1 0,0 Čenkovice 597,0 35,4 5,9 0,1 0,0 Damníkov 1 272,0 244,5 19,2 0,2 0,0 Dolní Čermná 1 501,1 184,4 12,3 13,5 0,9 Horní Čermná 1 776,4 517,1 29,1 0,4 0,0 Horní Heřmanice 1 574,0 0,4 0,0 1,3 0,1 Horní Třešňovec 981,8 0,4 0,0 0,5 0,1 Krasíkov 509,6 0,9 0,2 0,1 0,0 66 (133)
Obec Rozloha [ha] A044 [ha] A044 [%] A048 [ha] A048 [%] Lanškroun 2 064,4 0 0,0 38,2 1,9 Lubník 508,5 0 0,0 0,1 0,0 Luková 1 462,9 0,6 0,0 0,4 0,0 Ostrov 1 852,8 230,0 12,4 4,0 0,2 Petrovice 262,9 0 0,0 0,0 0,0 Rudoltice 1 591,5 312,8 19,7 2,3 0,1 Sázava 569,3 0 0,0 0,2 0,0 Strážná 1 059,5 0,2 0,0 0,1 0,0 Tatenice 2 684,6 303,8 11,3 1,1 0,0 Trpík 360,9 0,7 0,2 0,7 0,2 Výprachtice 2 171,5 2,8 0,1 0,2 0,0 Žichlínek 1 071,5 20,0 1,9 2,1 0,2 SO ORP celkem 27 530,5 1 913,1 6,9 65,8 0,2 Zdroj: Datový model, ÚAP 2016 Na území SO ORP Lanškroun byly vzhledem k přítomnosti vodních zdrojů vymezeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Celková rozloha chráněných oblasti přirozené akumulace vod je 1 914,2 ha, což tvoří 6,9 % rozlohy SO ORP Lanškroun. Rozlohy chráněných oblastí přirozené akumulace vod v jednotlivých obcích jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka: Chráněná oblast přirozené akumulace vod (A045) v SO ORP Lanškroun 2016 Obec Výměra obce [ha] CHOPAV [ha] CHOPAV [%] Anenská Studánka 788,7 788,7 100,0 Damníkov 1 272,0 754,0 59,3 Ostrov 1 852,8 5,5 0,3 Rudoltice 1 591,5 69,4 4,4 Trpík 360,9 237,1 65,7 Čenkovice 597,0 59,6 10,0 Zdroj: Datový model, ÚAP 2016 Záplavová území Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Lanškroun zasahují záplavové území Q100 vodního toku Moravská Sázava, u vodního toku Čermná není doloženo vyhlášení záplavového území. Záplavové území Moravské Sázavy zasahuje do území následujících obcí: Tabulka: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí dle dat ÚAP: Obec Vodní tok (Q100) 67 (133) Plocha záplavová území při Q100 (ha) aktivní zóna záplavového území (ha) Albrechtice Moravská Sázava 39,0 18,9 Anenská Studánka Lukovský potok 7,6 1,5 Cotkytle - 0,0 0,0 Čenkovice - 0,0 0,0 Damníkov Lukovský potok 30,71 9,3
Dolní Čermná Čermná 32,5 0,0 Horní Čermná Moravská Sázava 31,2 12,1 Čermná 15,3 0,0 Horní Heřmanice - 0,0 0,0 Horní Třešňovec Třešňovský potok 2,5 2,5 Krasíkov Moravská Sázava 22,4 0,0 Lanškroun Ostrovský potok 98,0 68,6 Lubník - 0,0 0,0 Luková Lukávka 85,57 41,2 Lukovský potok 63,24 30,2 Ostrov Ostrovský potok 39,2 28,0 Petrovice Čermná 15,1 0,0 Rudoltice Lukávka 36,5 10,3 Sázava Moravská Sázava 31,8 7,2 Strážná - 0,0 0,0 Tatenice Moravská Sázava 73,6 0,0 Trpík - 0,0 0,0 Výprachtice Moravská Sázava 17,4 11,2 Žichlínek Moravská Sázava 143,9 126,4 Žichlínek Lukovský potok 9,7 1,6 Zdroj: úap 2016 pozn. grafická data záplavových území dle údajů o území se neshodují s výčtem dohledaných vyhlášených záplavových území. Přehled vymezených záplavových území na území ORP Lanškroun: Tok Počátek úseku (km) Konce úseku (km) 17,75 55,00 Moravská Sázava 17,75 51,690 Záplavové území Moravské Sázavy (Povodí Moravy) bylo stanoveno pro km 17,75 51,692 pro uvedené obce dne 17,3 2004 Odborem životního prostředí Pardubického kraje pod č.j. OŽPZ/19635/03/Vt. Byla stanovena výška hladin Q 5, Q 20 a Q 100. Situace vodních toků a ploch v řešeném území: Záplavové území řeky Tiché Orlice bylo stanoveno pro 13,88 68,882 říční km a nezasahuje do obce Petrovice. Jako zátopové území bylo stanoveno OkÚ Ústí nad Orlicí dne 6.8. 2001 pod čj. ŽP/4616/2001/231-Go. Záplavové území Ostrovského a Hadího potoka bylo vyhlášeno pod čj. MULA 3643/2013 dne 11.9. 2013 MěÚ Lanškroun, OŽP, vodoprávním úřadem. 68 (133)
vymezení záplavových území Q100 ohraničeno červeně, vodní toky a plochy modře Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Protipovodňová opatření Pro zajištění ochrany sídel před povodněmi vymezují ZÚR Pardubického kraje pro území ORP Lanškroun tyto plochy pro umístění protipovodňových opatření: plochu pro umístění opatření PPO3 poldr Třebařov; tok Moravská Sázava; - jako plochu veřejně prospěšných opatření Poldr je vymezen na území obce Krasíkov jen okrajově na jižní hranici obce, celý poldr je navržen v obci Třebařov v sousední ORP. Na území SO OPR Lanškroun se nachází objekty protipovodňové ochrany (jev A054) na území 3 obcí s celkovou rozlohou 138,7 ha, viz následující tabulka. Ve všech případech se jedná o suché poldry. 69 (133)
Tabulka: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany Obec Rozloha [ha] Popis Dolní Čermná 1,0 poldr A Horní Čermná 0,8 poldr v Nepomukách Žichlínek 136,8 poldr Žichlínek SO ORP celkem 138,7 2.7.3 Hygiena životního prostředí Mezi hlavní charakteristiky hygieny životního prostředí patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí ad.). Klima a ovzduší Čistota ovzduší v daném území je závislá na množství emisí v území i jeho širším okolí a na meteorologické situaci. Dle údajů ČHMÚ byla překročena v roce 2015 úroveň imisních limitů a zvlášť cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v SO ORP Lanškroun v ukazateli PM10 (polétavý prach). Zároveň zde byl překročen cílový imisní limit O3 pro ochranu zdraví v rámci oblastí České republiky. Problémy s kvalitou ovzduší se týkají pouze města Lanškroun, v ostatních oblastech je SO ORP Lanškroun je ovzduší všeobecně hodnoceno jako dobré. Staré ekologické zátěže V rámci informačního systému, který provozuje společnost Cenia, jsou na území SO ORP Lanškroun evidovány tyto staré ekologické zátěže: Tabulka: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Lanškroun (k roku 2015): Obec ID Název Obec ID Název Dolní Čermná 288800 U Sadu Lanškroun 9999008 skládka Lanškroun Lanškroun 789200 Průmyslová, "TESLA" Lanškroun 9999008 skládka Lanškroun Lanškroun 789200 OEZ Letohrad - skládka Cotkytle 9999355 skládka Cotkytle Krasíkov 732000 VČE, a.s. Krasíkov Výprachtice 9999357 skládka Výprachtice Výprachtice 1876500 OEZ Výprachtice Damníkov 9999406 skládka Damníkov Žichlínek 9999374 skládka Obedne Luková 9999406 skládka Luková Rudoltice 9999008 skládka Damníkov Žichlínek 9999406 skládka Žichlínek Žichlínek 9999008 skládka Žichlínek Zdroj: Data ÚAP, MŽP Problematika ochrany ovzduší je legislativně upravena zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. Prováděcím předpisem, který stanoví imisní limity, je nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který provozuje ČHMÚ. Klasifikace zdrojů dle ČHMÚ velké stacionární zdroje REZZO 1, střední stacionární zdroje REZZO 2, malé stacionární zdroje REZZO 3 a mobilní (liniové) zdroje REZZO 4. V regionálním měřítku jsou zásadní zdroje REZZO 1, zdroje REZZO 3 nabývají na významu v obcích s vysokým podílem vytápění domácností tuhými palivy. Ze zdrojů REZZO 4 se v území uplatňují zejména silniční vozidla na frekventovaných silnicích I. a II. třídy. 70 (133)
Tabulka: REZZO 1 Velké stacionární zdroje 2015 v ORP Lanškroun Provozovna Umístění Emise OEZ s.r.o. - Výprachtice (IČP: CZ01139600) 399, 56134 Výprachtice Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek (IČ: 00131768) Žichlínek 200, 56301 Žichlínek Michal Pirkl (IČP: CZ0053083E) 172, 56301 Sázava AVX Czech Republic s.r.o. (IČP: CZ01136201) Dvořákova 328, 56301 Lanškroun AGRIS spol. s r.o. (IČP: CZ34647852) 176, 56301 Žichlínek Zdroj: www.irz.cz Imisní limity Výprachtice Tatenice Lanškroun Luková Lubník Sázava Lanškroun Žichlínek měď a sloučeniny (jako CU) Amoniak (NH3) měď a sloučeniny (jako CU) měď a sloučeniny (jako CU) nikl a sloučeniny (jako NI) celkový dusík celkový fosfor oxid uhelnatý (CO) oxidy dusíku (Nox/NO2) oxidy síry (SOx/SO2) Tabulka: Imisní limity znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu lidského zdraví a přípustné četnosti jejich překročení - Zdroj dat: epravo.cz Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Oxid siřičitý (SO 2 ) 1 hodina 350 µ.m -3 24 Oxid siřičitý (SO 2 ) 24 hodin 125 µ.m -3 3 Oxid uhelnatý max. denní 8hod. průměr 10 mg.m -3 - PM 10 24 hodin 50 µ.m -3 35 PM 10 1 kalendářní rok 40 µ.m -3 - Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µ.m -3 - Oxid dusičitý (NO 2 ) 1 hodina 200 µ.m -3 18 Oxid dusičitý (NO 2 ) 1 kalendářní rok 40 µ.m -3 - Benzen 1 kalendářní rok 5 µ.m -3 - Tabulka: Imisní limity znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Zdroj dat: epravo.cz Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý (SO 2 ) kalendářní rok a zimní období (1. října 31. března) 20 µ.m -3 Oxidy dusíku (NO x ) 1 kalendářní rok 30 µ.m -3 71 (133)
Kvalita ovzduší k datu 07/2016 v okrese Ústí nad Orlicí: měření probíhá v lokalitě letiště a Ústí nad Orlicí Podměstí. Žádná tato měřící stanice se nenachází v SO ORP Lanškroun. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v roce 2015 v Pardubickém kraji: (ILnebo LV=imisní limit, TVnebo CIL=cílový imisní limit) 72 (133)
73 (133)
Orientační mapa situování ORP Lanškroun v Pardubickém kraji: Nejvyšší 24 hod. koncentrace PM 10 v roce 2013, ORP Lanškroun: 74 (133)
Legenda k nejvyšší 24 hod. koncentraci PM 10 : Zdroj: http://portal.chmi.cz Z uvedených dat vyplývá, že koncentrace PM 10 je ve východní polovimně území ORP Lanškroun >25-35, v západní části území je >35-50 µg.m -3. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad PM10 (d IL) Městský úřad Lanškroun 5,7 Obecní úřad Tatenice 60,5 Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Stavební úřad BaP Městský úřad Lanškroun 4,6 www.mzp.cz Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Na území SO ORP Lanškroun je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládku TKO Dolní Třešňovec. Pro separovaný sběr slouží sběrný dvůr v Dolním Třešňovci a pro inertní materiál skládka u ČOV. V sousedství stávající skládky TKO v Dolním Třešňovci je v ÚP nově navržena plocha TO využitelná např. pro nakládání s bioodpadem (případná kompostárna). Odpadové hospodářství V souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění a prováděcích předpisů je povinností státu, krajů a původců (s produkcí větší než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu) zpracovat Plány odpadového hospodářství (POH). Závazná část Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje pro r. 2016 2025 ( říjen 2015) obsahuje zejm. následující hlavní zásady (dále aktualizované Obecně závaznou vyhláškou z 01/2016): zásady a opatření nakládání s odpady k plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje: předcházení vzniku odpadů omezování jejich množství a nebezpečných vlastností nakládání s komunálními odpady nakládání s biologicky rozložitelnými a biologicky rozložitelnými komunálními odpady nakládání se stavebními a demoličními odpady nakládání s nebezpečnými odpady nakládání s výrobky s ukončenou životností v režimuz zpětného odběru nakládání s kaly z čistíren odpadních vod nákladání s odpadními oleji nakládání s odpady ze zdravotnické a veterinární péče 75 (133)
nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu a biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven odpady z železných a neželezných kovů Opatření pro obce: Zajistit četnost a dostupnost sběrných míst k odložení nebezpečných složek komunálního odpadu; Zajistit četnost a dostupnost sběrných míst k odložení objemného odpadu; Odvoz a likvidaci odpadů pro město Lanškroun zajišťují Technické služby města Lanškroun; jedná se o svoz popelnic, likvidaci, svoz tříděného a bioodpadu ze sběrných míst a provoz sběrného dvora. Svoz tříděného i netříděného odpadu pro obce zajišťují různé společnosti, např. EKOLA České Libchavy s.r.o. hmotnostně nejvýznamnější producenti odpadů v ORP Lanškroun: ORPA Papír a.s. AVX Czech Republic s.r.o. Registrovaná skládka TKO Dolní Třešňovec 76 (133)
Produkce odpadů v SO ORP Lanškroun Tabulka: Produkce odpadů a produkce nebezpečných odpadů za období 2000-2014: Hmotnostní ukazatele (t) Produkce odpadů Produkce ostatních odpadů Produkce nebezpečných odpadů Celková produkce odpadů Rok: 2000 2008 2009 2010 2011 2012 2014 22 032,00 15 481,17 14 487,33 17 851,01 18 424,48 21 299,98 30 405,56 2 296,54 1 427,73 1 547,90 1 402,88 1 420,00 1 311,05 2 516,71 24 227,54 Zdroj: http://isoh.cenia.cz/ 16 908,90 16 035,23 19 253,89 19 844,48 22 611,03 32 922,2 7 Celková produkce odpadů (OO + NO) v rámci území SO ORP Lanškroun měla v letech 2008-2014 rostoucí trend, kdy z hodnoty 16 908,9 t v roce 2008 vzrostla až na hodnotu 32 922 t v roce 2014, tedy dvojnásobně. Obdobný průběh měla produkce ostatních odpadů, kdy mezi lety 2008-2014 narostla z 15 481,17 t v roce 2008 až na hodnotu 30 405 t v roce 2014. Rostoucí trend produkce OO a potažmo celkové produkce odpadů (OO +NO) ve sledovaném období byl vyvolán zejména nárůstem produkce stavebních a demoličních odpadů (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) - (viz. tab. č. 16, číslo skupiny odpadů 17), přičemž množství odpadů a jeho stoupající trend koreluje s rozvojem a s investicemi zejména v průmyslové výrobě na Lanškrounsku a obzvláště v Lanškrouně a jeho blízkém okolí. 2.7.4 Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Lanškroun lze charakterizovat jako ekologicky mírně stabilní území, s podprůměrným plošným zastoupením chráněných území. Přesto se v něm nachází řada přírodních hodnot. Chráněná území Ve smyslu platných právních předpisů je obecně chráněná volná krajina (z. 114/1992 Sb., v platném znění). Do obecné ochrany přírody náleží např. pvky ÚSES, VKP, nebo přírodní parky. Zvláště chráněná území K velkoplošným ZCHÚ patří národní parky a chráněné krajinné oblasti, dále NATURA 2000-soustava chráněných území vytvořená na základě jednotných principů EU; k náleží ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná ZCHÚ se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Na území SO ORP Lanškroun se nacházejí pouze maloplošná ZCHÚ, NATURA 2000. Přírodní rezervace (PR) menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. PR V Dole vč. OP jedno z prvních území chránících bleduli jarní ve Východních Čechách. Rozloha 7,88 ha, k.ú. Cotkytle, Herbortice, OP PR v obci Horní Heřmanice. 77 (133)
PR Třebovské stěny vč. OP jedinečné porosty květnatých bučin a suťových lesů s volně žijícími živočichy. V k.ú. Ostrov u Lanškrouna 49,85 ha, (část v SO ORP Česká Třebová. Celková rozloha 52,22 ha). PR Selský les vč. OP - je ceněna pro starou pralesovitou jedlobučinu s mohutnými exempláři buku a bylinným podrostem charakteristickým pro přirozené lesy. Rozloha 9 ha, k.ú. Herbortice, obec Cotkytle, OP PR v obci Horní Heřmanice. PR U Kaštánku komplex rašelinných luk a mokřin s hojným výskytem vstavačovitých. Rozloha 22,77 ha, k.ú. Ostrov u Lanškrouna. PR Lanškrounské rybníky předmětem ochrany jsou typy přírodních přírodních stanovišť, pro která byla vyhlášena evropsky významná lokalita Lanškrounské rybníky, a která se nacházejí v území přírodní rezervace bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy. Celk. výměra 39,50 ha. lokalizace na kat. ú. Lanškroun, Dolní Třešňovec a Ostrov u Lanškrouna. Ochranné pásmo PR se rozkládá v k.ú. Lanškroun, Jakubovice, Ostrov u Lanškrouna a Horní Třešňovec Přírodní památka (PP): PP Selský potok předmětem ochrany je niva s meandrujícícm korytem Selského potoka, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 6,79 ha, k.ú. Herbortice, obec Cotkytle. PP Čenkovička louky v údolí meandrujícího toku Čenkovičky, bohatá lokalita bledule jarní. Rozloha 7,53 ha, k.ú. Bystřec, Čenkovice. vymezené PPamátky a PRezervace v ORP Lanškroun Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Přírodní parky: Přírodní park Lanškrounské rybníky ochrana soustavy rybníků na Ostrovském potoce; V intenzivně zemědělsky využívané krajině má mimořádnou biologickou a estetickou hodnotu; (celková rozloha 243,0 ha)- obec Lanškroun, Ostrov, Rudoltice. Přírodní park Suchý vrch Buková hora - Území charakteristické vzájemnou vyrovnaností a souladem přírodních a antropických prvků, zejména střídáním lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel; na území obcí Čenkovice, Výprachtice.(celková rozloha 803,8 ha). Přírodní park Orlice - zasahuje na malou část území obcí Dolní Čermná a Petrovice. Ppark byl zřízen v r. 1996 podél toků Tiché, Divoké a spojené Orlice. Přírodní park má za úkol chránit zachovalé říční a nivní ekosystémy a celkový ráz krajiny v okolí toku. Tichá, Divoká a spojená 78 (133)
Orlice je jednou z mála českých řek, která nebyla ve svém dolním toku v dlouhých úsecích zregulována, má přirozený a nadále se vyvíjející charakter. Nacházejí se zde četné meandry, ramena, náplavy a obnažené břehy. Vymezené přírodní parky v ORP Lanškroun Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 Soustava Natura 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území ( 3 zákona č. 114/1992 Sb.). NATURA 2000 Ptačí oblast Králický Sněžník Populace chřástala polního a jeho biotop. Celková rozloha 30 179,74 ha, větší část se nachází v Olomouckém kraji a menší v Pardubickém kraji. Obce Čenkovice, Výprachtice a Horní Heřmanice. Tabulka: NATURA 2000 ptačí oblast: Obec Výměra obce [ha] Rozloha [ha] Rozloha [%] Název Čenkovice 597,0 113,0 18,9 Králický Sněžník Horní Heřmanice 1 574,0 795,6 50,5 Králický Sněžník Výprachtice 2 171,5 1362,5 62,7 Králický Sněžník Evropsky významné lokality (EVL): Evropsky významné jsou ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají: a) k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany, nebo b) k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti. U druhů živočichů vyskytujících se v rozsáhlých areálech evropsky významné lokality odpovídají vybraným místům v přirozeném areálu rozšíření těchto druhů, jež se vyznačují fyzikálními a biologickými faktory nezbytnými pro jejich život a rozmnožování ( 45a zákona č. 114/1992 Sb). 79 (133)
Ochrana lokality je zajišťována na základě smlouvy (mezi vlastníkem pozemku a orgánem vyhlašujícím EVL) a je vázána k pozemku formou věcného břemene, pokud již území není zahrnuto v ZCHÚ NATURA 2000 EVL - Lanškrounské rybníky smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a borální Evropy, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinitojílovitých půdách. Rozloha 41,52 ha, k.ú. obce Lanškroun, Horní Třešňovec. NATURA 2000 EVL Hřebečovský hřbet - Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů; bučiny asociace Asperulo-Fagetum (k.ú. Trpík 3,7 ha) NATURA 2000 EVL Moravská Sázava - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum (obec Cotkytle, Horní Černá, Horní Heřmanice, Výprachtice), celková rozloha 353,4 ha. NATURA 2000 EVL Tichá Orlice - lokalita mihule potoční, obec Petrovice, celková rozloha 39,2 ha. Tabulka: NATURA 2000 evropsky významná lokalita : Obec Výměra obce [ha] Rozloha [ha] Rozloha [%] Název Albrechtice 1 006,7 56,2 5,6 Moravská Sázava Cotkytle 1 862,9 6,1 0,3 Moravská Sázava Dolní Čermná 1 501,1 0,0 0,0 Lanškrounské rybníky Horní Čermná 1 574,0 290,8 18,5 Moravská Sázava Horní Heřmanice 981,8 0,1 0,0 Moravská Sázava Horní Třešňovec 1 776,4 0,6 0,0 Lanškrounské rybníky Lanškroun 2 064,4 40,6 2,0 Lanškrounské rybníky Ostrov 1 852,8 0,3 0,0 Lanškrounské rybníky Petrovice 262,9 0,1 0,0 Tichá Orlice Trpík 360,9 3,9 1,1 Hřebečovský hřbet Výprachtice 2 171,5 0,2 0,0 Moravská Sázava Z hlediska plošného zastoupení chráněných území s ORP Lanškroun jeví jako podprůměrný. Největší podíl chráněných ploch se nachází v obci Horní Heřmanice a Výprachtice. Nadprůměrný podíl chráněných ploch je také v obci Čeňkovice. Vymezení chráněných území v řešeném území: NATURA 2000 ptačí oblast (žlutě), NATURA 2000 EVL. (modře): Zdroj dat: GIS GEPRO_ 2016 80 (133)
Obecně chráněná území přírody a krajiny ÚSES Definice ÚSES je obsažena v 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:...vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Systém je tvořen jednotlivými skladebnými prvky. Jsou jimi biocentra, biokoridory a interakční prvky. ÚSES se vymezuje ve 3 základních úrovních, a to nadregionální, regionální a lokální (místní). Jednotlivé skladebné prvky ÚSES definuje Maděra (2005): Biocentrum (BC) je biotop nebo soubor biotopů, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor (BK) je významný segment krajiny, který propojuje biocentra a umožňuje migraci, šíření a vzájemné kontakty organismů. Biokoridory nemusí umožňovat trvalou existenci všech druhů zastoupených společenstev. 81 (133)
Interakční prvky jsou skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňujícím fungování ekosystémů kulturní krajiny. Nadregionální a regionální úroveň prvků ÚSES je stanovena podle platných ZÚR Pardubického kraje a lokální úroveň z územních plánů obcí. V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Lanškroun jsou v rámci ZÚR PK vymezeny nadregionální biokoridory (NBK), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC); lokální biokoridory (LBK) a biocentra (LBC) je převzata z územních plánů obcí. Prvky ÚSES jako veřejně prospěšná opatření z nadřazené územně plánovací dokumentace dle ZÚR Pardubického kraje: Tabulka: Nadregionální biokoridory číslo VPO U07 K 80 Sedloňovský vrch, Topielisko Raškov U09 K 82 Boršov, Loučský les - K80 šířce minimálně 40 m NKOD VPO dotčená obec dotčené k.ú. U12 K 92 K82-Vojenský šířce minimálně 40 m U13 K 93 Uhersko K132 šířce minimálně 40 m Čenkovice Anenská Studánka (doplněno v ÚAP) Damníkov Dolní Čermná Trpík Horní Čermná (doplněno v ÚAP) Horní Třešňovec (doplněno v ÚAP) Ostrov (doplněno v ÚAP) Rudoltice (doplněno v ÚAP) Albrechtice (doplněno v ÚAP) Cotkytle Horní Čermná Horní Heřmanice Strážná Tatenice Výprachtice Anenská Studánka Čenkovice Anenská Studánka Damníkov Dolní Čermná, Jakubovice Trpík Nepomuky Horní Čermná Horní Třešňovec Ostrov u Lanškrouna Rudoltice u Lanškrouna Strážná Mezilesí u Lanškrouna Nepomuky Dolní Heřmanice v Čechách, Horní Heřmanice v Čechách Strážná Tatenice Valteřice u Výprachtic, Výprachtice Anenská Studánka, Helvíkov nadregionální biokoridor nadregionální biokoridor 82 (133)
Tabulka: Regionální biocentra dle ZUR PK návaznost na ÚSES Dotčená obec Název RC/RK Albrechtice Horní Čermná regionální biocentrum (na U09) Horní Dobranka Dolní Čermná Městský les Albrechtice regionální biocentrum (na U12) Hoštejn Tatenice U Kamenného vrchu-palice Ostrov regionální biokoridor Palice Ostrov regionální biocentrum (na U09) Horky Mirand Damníkov Trpík 83 (133)
Prvky ÚSES na území SO ORP Lanškroun jsou zobrazeny na mapě vč. prvků ÚSES ze ZÚR PK: Chráněná oblast přirozené akumulace vod Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená území CHOPAV, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových podzemních vod. Tato problematika se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF. 84 (133)
Na území ORP Lanškroun jsou dvě oblasti CHOPAV: Název CHOPAV Předmět ochrany Dotčené obce Východočeská křída Podzemní vody Damníkov, Anenská Studánka, Trpík, Helvíkov, Rudoltice Žamberk - Králíky Povrchové vody Čenkovice Památné stromy Podle 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1) Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. 2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. 3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možné prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a dřeviny historicky cenné, které připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. Tabulka: Památné stromy kód název obec k.ú. poz.č. 101221 Borovice u Jakubovic Dolní Čermná Jakubovice 742/1 101131 Dub na sídlišti Lanškroun Dolní Třešňovec 25/1 101134 Dub v Damníkově Damníkov Damníkov 357/2 105589 Chromcova lípa Lanškroun Lanškroun 3049 104894 Jilm u Krátkých v Žichlínku Žichlínek Žichlínek 377/1 101170 Lípa u Dušků Horní Čermná Horní Čermná 693 101133 Lípa u evangelického kostela Lanškroun Lanškroun 3103/6 101132 Lípa u Hálových Dolní Čermná Dolní Čermná 3454/1 101168 Lípa u starého statku Žichlínek Žichlínek 3222 101169 Lipová alej na křížové cestě Horní Čermná Horní Čermná 4 pozemky 101161 Lípy u kapličky Dolní Čermná Dolní Čermná 2886/3 101167 Lípy u Skalických Žichlínek Žichlínek 624,625 101219 Lípy ve Strážné Strážná Strážná 323 105588 Pecháčkova lípa Trpík Trpík 22/1 101220 Taraškova lípa Horní Heřmanice Horní Heřmanice v Čechách 798/1 105928 Vlastimilova lípa Horní Čermná Horní Čermná 419 104895 Výprachtická lípa Výprachtice Výprachtice 1868/1 Zdroj http://drusop.nature.cz 85 (133)
Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl stabilních a nestabilních ekosystémů, Za stabilní ekosystémy jsou podle této metodiky považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vinice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu zahrnuty z položky ostatní plochy: zeleň, hřbitovy, rekreační a sportovní plochy). Za nestabilní plochy se považují: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu jsou zahrnuty z položky ostatní plochy: dráha, silnice, ostatní komunikace, manipulační plocha, dobývací prostor, jiná plocha, neplodná půda). Tabulka Koeficient ekologické stability vývoj 2008 2015: Pozn. k tabulce: nejkvalitnější krajina (vysoký KES) = žlutý text, krajina se narušením přírodních striktur = červený text. Obec KES 2008 2014 31.12 2015 Albrechtice 2,9 2,9 2,9 Anenská Studánka 1,7 1,7 1,7 Cotkytle 2,9 3,0 3,0 Čenkovice 2,6 2,6 2,6 Damníkov 0,6 0,6 0,7 Dolní Čermná 1,2 1,5 1,5 Horní Čermná 1,8 1,8 1,8 Horní Heřmanice 1,1 1,1 1,2 Horní Třešňovec 0,4 0,4 0,7 Krasíkov 0,5 0,5 0,5 Lanškroun 0,4 0,4 0,4 Lubník 0,6 0,6 0,6 Luková 0,3 0,3 0,3 Ostrov 0,8 0,8 0,8 Petrovice 1,6 1,6 1,6 Rudoltice 0,9 1,0 0,9 Sázava 0,4 0,4 0,7 Strážná 13,7 13,7 15,9 Tatenice 2,4 2,4 3,1 Trpík 1,1 1,1 1,2 Výprachtice 1,2 1,2 1,2 Žichlínek 0,3 0,3 0,3 SO ORP Lanškroun 1,8 1,8 1,98 Zdroj dat: www.czso.cz Výsledný koeficient určuje ekologickou stabilitu podle následující tabulky. rozmezí KES charakteristika KES 0,10 území (krajina) s maximálním narušením přírodních struktur 0,1 < KES 0,3 území (krajina) se zřetelným narušením přírodních struktur 0,3 < KES 1 území (krajina) intenzivně využívané 1 < KES < 3 území (krajina) relativně vyvážené KES 3 území (krajina) přírodní a přírodě blízké Z aktuálních údajů vyplývá, že všechny obce mají reůlativně vyvážený charakter krajiny co se týká přírodní struktury. Podstatněji se zlepšila úroveň stability krajiny v obcích Strážná, Tatenice, mírně Horní Třešňovec. Žádná z obce se významněji ve stabiltě krajiny nezhoršila. 86 (133)
2.7.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Na území SO ORP Lanškroun patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. V rámci Pardubického kraje je podíl orné půdy v SO ORP Lanškroun průměrný a sleduje trend celého kraje a celé ČR - mírný úbytek orné půdy. Rozloha orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Lanškroun je uvedena v tabulce níže. Oproti roku 2014 nedošlo v obcích k výrazným změnám s výjimkou obce Strážná s úbytkem 15 % zemědělské půdy z celkové výměry obce. za sledované roky 2014-2016 byl zaznamenán úbytek o 187,4 ha, což činí v procentuálním vyjádření 1,73 %. Tabulka: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lanškroun v období 2010 2016 Orná půda [ha] Podíl zemědělské půdy z celkového území [%] k 1.1. 2014 Podíl zemědělské půdy z celkového území [%] k 30. 6. 2016 Rozdíl v podílu zem. půdy za 2 roky 2014 2016 V % vzhledem k průměru v SO ORP 2010 2014 2016 2014 2016 Albrechtice 201,0 201,0 200,9 37,02 36,3-1,9 Anenská 255,9 255,9 Studánka 256,1 54,52 54,3-0,4 Cotkytle 376,1 369 369,3 48,92 48,8-0,2 Čenkovice 85,8 85,8 85,8 50,62 50,6 0 Damníkov 693,8 641 640,9 69,02 69,0 0 Dolní Čermná 606,2 509 508,1 61,22 61,1-0,2 Horní Čermná 543,8 543,5 542,7 49,32 49,3 0 Horní 649,2 637 Heřmanice 637,4 67,02 67,0 0 Horní 625,1 624,8 Třešňovec 536,3 81,22 79,4-2,2 Krasíkov 303,5 270 269,9 68,22 68,2 0 Lanškroun 1 182,6 1116 1109,8 68,42 67,7-1,1 Lubník 289,4 290,5 290,5 82,42 82,4 0 Luková 1 013,5 980,1 986,8 87,12 86,8-0,4 Ostrov 833,2 835 834,6 61,42 61,4 0 Petrovice 86,0 86,0 85,7 56,42 56,3-0,2 Rudoltice 703,9 702,4 701,3 59,82 59,7-0,2 Sázava 361,6 360 289,5 77,82 75,2-3,4 Strážná 44,2 41 35,9 26,82 22,9-14,6 Tatenice 684,4 535 535,4 34,22 34,1-0,4 Trpík 146,0 146 145,8 63,52 63,5 0 Výprachtice 873,8 872,9 852,2 64,82 64,5-0,5 Žichlínek 719,8 719,8 719,4 87,22 87,2 0 SO ORP Lanškroun Zdroj: dle ČSÚ 11 278,0 10 821,7 10 634,3 61,69 61,17-0,8 Co se týče kvality půdy, neřadí se oblast SO ORP Lanškroun k bonitně nejcennějším půdám. Nejvíce jsou zde zastoupeny půdy druhé třídy ochrany rozkládající se na 30 % území SO ORP. Druhého nejvyššího 87 (133)
podílu dosahují půdy páté třídy ochrany, které ale mají velmi nízkou produkční schopnost. Půdy první třídy ochrany, které jsou z hlediska BPEJ vůbec nejcennější se rozkládají pouze na 6,2 % území. Tabulka: Bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany Výměra [ha] Podíl z celkové výměry [%] Neurčená 8 474,9 30,8 1 1 713,3 6,2 2 8 350,6 30,3 3 1 880,9 6,8 4 1 943,2 7,1 5 5 154,0 18,7 Zastavěná plocha Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné a ostatní na celkové výměře SO ORP Lanškroun činí v roce 2016 pouze 7,5 %. Ve srovnání s rokem 2014 se zastavěná plocha rozšířila jen nepatrně o 0,1 ha (dle údajů www.czso.cz). Absolutní a relativní rozdíl zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka: Rozloha zastavěné plochy a její změna v obcích SO ORP Lanškroun v období 2010 2016 Obec Zastavěné území [ha] 2010 2014 2016 Rozdíl 2014-2016 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry v r. 2016 (%) Albrechtice 7,6 7,6 7,6 0,0 5,8 Anenská Studánka 4,7 4,6 4,5-0,1 4,5 Cotkytle 10,8 10,8 10,8 0,0 4,9 Čenkovice 6,5 6,6 6,7 0,1 13,5 Damníkov 10,2 10,3 10,3 0,0 8,9 Dolní Čermná 17,4 18,0 18,0 0,0 6,7 Horní Čermná 13,0 13,4 13,6 0,2 4,4 Horní Heřmanice 11,8 11,6 11,7 0,1 5,5 Horní Třešňovec 9,9 10,0 10,0 0,0 5,8 Krasíkov 5,2 5,1 5,2 0,1 13,8 Lanškroun 84,7 84,2 85,5 1,3 16,9 Lubník 5,6 5,7 5,7 0,0 6,9 Luková 17,9 17,7 17,5-0,2 7,3 Ostrov 9,0 9,3 9,3 0,0 10,2 Petrovice 3,0 3,1 3,2 0,1 6,2 Rudoltice 13,1 13,4 13,4 0,0 7,3 Sázava 9,7 9,7 9,8 0,1 9,0 Strážná 4,2 4,1 4,1 0,0 2,5 Tatenice 13,7 13,8 13,9 0,1 4,5 Trpík 2,1 2,1 2,1 0,0 5,8 Výprachtice 19,4 19,4 18,3-1,1 5,5 Žichlínek 14,1 20 19,4-0,6 9,5 SO ORP Lanškroun 295,0 300,5 300,6 0,1 7,5 (v r. 2014 = 7,3 %) Zdroj dat: www.czso.cz Pozemky určené k plnění funkcí lesa 88 (133)
Lesní porosty na území SO ORP Lanškroun představují významný přírodní zdroj. Lesnatost SO ORP Lanškroun činí 32,0 % v roce 2014, viz následující tabulka. Tabulka: Lesní půda v letech 2010, 2014 a 2016 a změna její rozlohy mezi lety 2014 a 2016 v SO ORP Lanškroun Obec Lesní půda (ha) 2010 2014 2016 Rozdíl 2014-2016 Podíl lesní půdy z celkové výměry [%] 2010 2012 2014 2016 Albrechtice 569,8 569,9 575,9 6 56,6 56,6 56,6 57,2 Anenská Studánka 323,7 323,4 324,4 1 40,9 40,9 40,9 41,0 Cotkytle 854,1 856,9 859,3 2,4 45,8 46,0 46,0 46,1 Čenkovice 213,3 213,3 213,3 0 35,7 35,7 35,7 35,7 Damníkov 266,8 273,7 273,7 0 21,0 20,9 21,5 21,5 Dolní Čermná 453,7 459,5 459,5 0 30,3 30,6 30,6 30,6 Horní Čermná 811,8 812,2 811,7-0,5 45,9 46,0 46,0 45,9 Horní Heřmanice 410,3 431,2 431,3 0,1 26,1 26,1 27,4 27,4 Horní Třešňovec 129,1 129,1 142,0 12,9 13,2 13,2 13,2 14,5 Krasíkov 85,7 86,0 86,0 0 16,8 16,8 16,9 16,9 Lanškroun 231,0 238,4 247,8 9,4 11,2 11,3 11,5 12,0 Lubník 51,8 52,2 52,2 0 10,2 10,0 10,3 10,3 Luková 61,4 67,2 67,9 0,7 4,2 4,6 4,6 4,7 Ostrov 504,7 506,6 506,6 0 27,3 27,3 27,4 27,4 Petrovice 97,2 97,8 97,8 0 37,0 37,0 37,2 37,2 Rudoltice 509,9 513,1 512,3-0,8 32,0 32,2 32,2 32,2 Sázava 74,9 74,9 84,2 9,3 13,2 13,2 13,2 14,8 Strážná 746,4 749,3 791,3 42 70,1 70,1 70,4 74,5 Tatenice 1 624,6 1627,7 1629,5 1,8 60,5 60,5 60,7 60,8 Trpík 109,1 109,4 109,4 0 30,4 30,5 30,5 30,5 Výprachtice 630,2 639,6 645,2 5,6 29,0 29,1 29,4 29,7 Žichlínek 13,0 12,8 13,3 0,5 1,2 1,2 1,2 1,2 SO ORP Lanškroun 8 773,0 8 844,5 8 934,6 90,4 29,9 29,9 30,15 30,55 Zdroj dat: www.czso.cz Z výše uvedených údajů vyplývá, že celkově se v SO ORP Lanškroun podíl lesní půdy zvyšuje, konkrétně od roku 2010 do 06/2016 o 161,6 ha. Lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (27,5 %), důležitá je i jejich funkce ochranná (0,6 %) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (8,4 %). Tabulka: Kategorie lesů celkové výměry Kategorie Rozloha [ha] Podíl [%] Les hospodářský 7 583 27,5 Les ochranný 161 0,6 Les zvláštního určení 2 312 8,4 Zdroj dat: ÚAP 2012 Limity vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí V úrovni zpracovaných územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Lanškrouna jsou významné limity využití území dané právními předpisy, správními rozhodnutími, popř. limity poskytnuté majitelem či správcem údaje o území. Jedná se o limity, které mohou ovlivnit využití území v následných územně plánovacích podkladech a dokumentacích, tedy navrhovaný vývoj řešeného území. 89 (133)
Tabulka: Seznam sledovaných jevů a limitů číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma druh limitu 1. zastavěné území limitem ze zákona územní 2. plochy výroby podmínky pro 3. plochy občanského vybavení výstavbu 4. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5. památková rezervace včetně ochranného pásma 6. památková zóna včetně ochranného pásma limitem ze zákona 7. krajinná památková zóna 8. nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9. nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10. památka UNESCO, včetně ochranného pásma 11. urbanistické hodnoty 12. region lidové architektury 13. historicky významná stavba, soubor 14. architektonicky cenná stavba, soubor 15. významná stavební dominanta 16. území s archeologickými nálezy 17. oblast krajinného rázu a její charakteristika 18. místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19. místo významné události 20. významný vyhlídkový bod limitem ze zákona limitem ze zákona 21. územní systém ekologické stability ÚSES převzatý z platného územního plánu je limitem užívání dle zákona 22. významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23. významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24. přechodně chráněná plocha VKP je limitem s ochrannými podmínkami dle zákona VKP je limitem dle zákona 25. národní park včetně zón a ochranného pásma celé území je limitem dle zákona 26. chráněná krajinná oblast včetně zón celé území je limitem s vymezenými zákazy dle zákona 27. národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28. přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29. národní přírodní památka včetně ochranného pásma celé území je limitem s vymezenými zákazy dle zákona celé území je limitem s vymezenými zákazy dle zákona území je limitem dle zákona ochrana památek ochrana přírody a krajiny 90 (133)
číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma 30. přírodní park PP je limitem s ochrannými podmínkami užívání dle zákona 31. přírodní památka včetně ochranného pásma PP je limitem s ochrannými podmínkami užívání dle zákona 32. památný strom včetně ochranného pásma je limitem dle správního rozhodnutí; památné stromy a jejich ochranná pásma vyhlašuje pověřený obecní úřad, případně správa národního parku či CHKO rozhodnutím 33. biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34. NATURA 2000 evropsky významná lokalita 35. NATURA 2000 ptačí oblast 36. lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem limitem dle podkladů poskytovatele údaje o území 37. lesy ochranné limitem ze zákona 38. lesy zvláštního určení limitem ze zákona 39. lesy hospodářské limitem ze zákona 40. vzdálenost 50 m od okraje lesa OP vymezeno zákonným předpisem 41. bonitovaná půdně ekologická jednotka 42. hranice biochor 43. investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti druh limitu 91 (133)
číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma 44. vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma 45. chráněná oblast přirozené akumulace vod 46. zranitelná oblast U povrchových zdrojů: vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou tvoří OP I. stupně minimálně plocha hladiny nádrže při maximální hladině vzdutí; ostatních nádrží s vodárenskými účely tvoří OP I. stupně hladina nádrže s minimální vzdáleností 100 m od odběrného zařízení; vodních toků s jezovým vzdutím tvoří OP I. stupně obdélník o délce minimálně 200 m nad odběrem a 100 m pod odběrem a šířce jedné poloviny šířky vodního toku; vodních toků bez jezového vzdutí tvoří OP I. stupně obdélník o délce minimálně 200 m nad odběrem a 50 m pod odběrem a šířce 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu šířky vodního toku v místě odběru. U zdrojů podzemních vod: ochranné pásmo I. stupně tvoří plochu o minimální vzdálenosti hranice 10 m od odběrného místa;.vodoprávní úřad může v odůvodněných případech stanovit OP I. stupně v rozsahu menším, než je uvedeno výše; ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně OP I. stupně a může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu; toto OP, je-li to účelné, může vodoprávní úřad stanovit postupně po jednotlivých územích. druh limitu ochrana podzemních a povrchových vod 92 (133)
číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma 47. vodní útvar povrchových, podzemních vod OP vodních toků, které nejsou dopravní cestou, nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. OP drobných vodních toků lze užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. 48. vodní nádrž 49. povodí vodního toku, rozvodnice 50. záplavové území limit ze správních rozhodnutí 51. aktivní zóna záplavového území limit ze správních rozhodnutí 52. území určené k rozlivům povodní 53. území zvláštní povodně pod vodním dílem 54. objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55. přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56. lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57. dobývací prostor limitem dle správního rozhodnutí 58. chráněné ložiskové území limitem dle správního rozhodnutí 59. chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60. ložisko nerostných surovin limitem dle správního rozhodnutí 61. poddolované území limitem dle správního rozhodnutí 62. sesuvné území a území jiných geologických rizik limitem dle správního rozhodnutí 63. staré důlní dílo limitem dle správního rozhodnutí 64. staré zátěže území a kontaminované plochy 65. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66. odval, výsypka, odkaliště, halda druh limitu ochrana přírody a krajiny 93 (133)
číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma 67. technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma Vodojemy a jejich pozemky se chrání oplocením, které je přizpůsobeno místním podmínkám. U zemních vodojemů to je obvykle 1,0 až 2,0 m od paty svahu násypu, ale i více, pokud se při obsluze využívají nákladní vozidla. Úpravny vody a čerpací stanice mají ochranná pásma specifikována v příslušných technických normách. Obecně lze konstatovat, že se jedná o oplocené areály. S ohledem na situování v blízkosti obytné zóny je nutné eliminovat hladinu hluku. 68. vodovodní síť včetně ochranného pásma Ochranná pásma u vodovodních řadů jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: a) do průměru 500 mm včetně jsou 1,5 m; b) nad průměr 500 mm jsou 2,5 m; c) o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. 69. technologický objekt odvádění a čištění odp. vod včetně ochranného pásma 70. síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma OP čistíren odpadních vod mají vymezena ochranná pásma stavebním úřadem OP kanalizační stoky jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: a) do průměru 500 mm včetně jsou 1,5 m; b) nad průměr 500 mm jsou 2,5 m; c) o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. druh limitu 94 (133)
číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma 71. výrobna elektřiny včetně ochranného pásma individuálně ve stavebním povolení 72. elektrická stanice včetně ochranného pásma Elektrické stanice: od zdi nebo oplocení 20 m; 30 m; stožárové transformovny VN 7 m; 10 m 73. nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Zařízení nadzemní vedení: a) u napětí nad 1 kv do 35 kv včetně b) u napětí nad 35 kv do 110 kv včetně c) u napětí nad 110 kv do 220 kv včetně d) u napětí nad 220 kv do 400 kv včetně e) u napětí nad 400 kv OP m od krajních vodičů 19 7 m 12 m 15 m 20 m 30 m podzemní (kabelové) vedení: do 110 kv vč. a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky nad 110 kv 45 10 m 15 m 20 m 25 m 35 m 1 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů 3 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů druh limitu 95 (133)
číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma 74. technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma 75. vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 76. technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochr. pásma 77. ropovod včetně ochranného pásma 78. produktovod včetně ochranného pásma OP: u technologických objektů činí ochranné pásmo 4 m na všechny strany od půdorysu. BP: regulační stanice vysokotlaké: 10 m; regulační stanice velmi vysokotlaké: 20 m; kompresorové st. (od technologie): 200 m plnírny plynů (od technologie): 100 m; zkapalňovací stanice plynů: 100 m; odpařovací st. zkapalněných plynů: 100 m; plynojemy do 100 m 3 : 30 m; plynojemy nad 100 m 3 : 50 m; podzemní zásobníky: 250 m OP dle zákona č. 458/2000 Sb., 68: a) U nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, činí ochranné pásmo 1 m na obě strany od půdorysu. b) U ostatních plynovodů a plynovodních přípojek činí ochranné pásmo 4 m na obě strany od půdorysu. Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, která činí pro: Vysokotlaké plynovody (VTL): VTL do DN 100: 15 m; VTL do DN 250: 20 m; VTL nad DN 250: 40 m. Velmi vysokotlaké plynovody (VVTL): VVTL do DN 300: 100 m; VVTL do DN 500: 150 m; VVTL nad DN 500: 200 m. limit dle správního rozhodnutí, OP dle zákona druh limitu 96 (133)
číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma 79. technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 97 (133) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosného média v samostatných budovách je OP vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic. 80. teplovod včetně ochranného pásma Šířka OP je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepla ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m. 81. elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma 82. komunikační vedení včetně ochranného pásma 83. jaderné zařízení 84. objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami OP radiokomunikačních objektů, významných TV a rozhlasových vysílačů: poloměr kruhu r = 500-1000 m; OP televizních převaděčů: poloměr r = 30 m; horizontální OP rádiového směrového spoje, např. páteřní radioreléové trasy: šíře pásu 10-150 m OP podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po obou stranách krajního vedení 85. skládka včetně ochranného pásma limit ze správních rozhodnutí 86. spalovna včetně ochranného pásma 87. zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma 88. dálnice včetně ochranného pásma 89. rychlostní silnice včetně ochranného pásma 100 m od osy přilehlého jízdního pásu 90. silnice I.třídy včetně ochranného pásma 50 m od osy vozovky 91. silnice II.třídy včetně ochranného pásma 15 m od osy vozovky 92. silnice III.třídy včetně ochranného pásma 15 m od osy vozovky 93. místní a účelové komunikace 94. železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 95. železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96. koridor vysokorychlostní železniční trati druh limitu 60 m od osy krajní koleje dráhy 97. vlečka včetně ochranného pásma 30 m od osy krajní koleje pozemní komunikace
číslo sledovaný jev vyjádření limitu, ochranná pásma 98. lanová dráha včetně ochranného pásma 99. speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský vlek) 100. tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101. trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102. letiště včetně ochranných pásem OP vzletové a přistávací dráhy; OP vzletový a přistávací prostor; OP hluku; OP zákazu staveb; OP výškového omezení staveb; OP pro vzdušná vedení VN a VVN; OP ornitologické; OP vnitřní vodorovné plochy; OP vnější vodorovné plochy; OP kuželové plochy; OP přechodové plochy; OP světelných zařízení; OP zájmového území 103. letecká stavba včetně ochranných pásem limitem ze správních rozhodnutí 104. vodní cesta 105. hraniční přechod 106. cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka 107. objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108. vojenský újezd 109. vymezené zóny havarijního plánování 110. objekt civilní ochrany stálé úkryty 111. objekt požární ochrany stanice hasičského záchranného sboru 112. objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113. ochranné pásmo hřbitova, krematoria limit ze správních rozhodnutí 114. jiná ochranná pásma - limity dle správních rozhodnutí a dle právních předpisů 115. ostatní veřejná infrastruktura 116. počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku údaje z ČSÚ 117. zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD) limit dle platných územních plánů 118. jiné záměry 119. další dostupné informace (např. průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy apod.) druh limitu letecká doprava Pozn. tučně vyznačený je limit vyskytující se ve SO ORP Lanškroun. 98 (133)
3. Rozbor udržitelného rozvoje území 3.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT analýza PŘÍRODNÍ PILÍŘ V rámci environmentálního pilíře bylo území SO ORP Lanškroun hodnoceno z hlediska horninového prostředí, vodního režimu, hygieny životního prostředí, ochrany přírody a krajiny a zemědělského půdního fondu. Celkové vyhodnocení vyváženosti environmentálního pilíře je uvedeno níže. 3.1.1 Horninové prostředí a geologie SILNÉ STRÁNKY Poddolování území SO ORP pouze v malém rozsahu. Dosud netěžené ložisko štěrkopísku v Dolní Čermné. Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb. PŘÍLEŽITOSTI Revitalizace/asanace území narušených těžbou. Využití ložisek nerostných surovin pro rozvoj regionu. SLABÉ STRÁNKY Výskyt poddolovaných území v katastrálním území obcí Anenská Studánka, Damníkov, Horní Heřmanice a Trpík. Potenciální sesuvná území v katastru obcí Anenská Studánka a Damníkov, sesuvem půdy ohrožena také oblast Na Větru v obci Lanškroun. HROZBY Výstavba v geologicky nevhodných prostředích. Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Obec Horninové prostředí a geologie 99 (133) Geologicky stabilní území (PÚ, sesuvy) Podtémata Ložiska nerostných surovin Albrechtice 0 0 0 Další jevy a komentáře (střety, závady) Anenská Studánka -1-2 0 Sesuvy, PÚ Cotkytle 0 0 0 Čenkovice 0 0 0 Damníkov -1-2 0 Sesuvy, PÚ Dolní Čermná 0-1 1 PÚ Horní Čermná 0 0 0 Horní Heřmanice 0-1 0 PÚ Horní Třešňovec 0 0 0 Krasíkov 0 0 0 Lanškroun 1 0 1 PR x ZP Lubník 0 0 0 Luková 0 0 0 Ostrov 0 0 0 Petrovice 0 0 0 Rudoltice 0-2 1 PÚ, SESUVY, Sázava 0-1 0 PÚ Strážná 0 0 0 Tatenice 0 0 0 Trpík 0-1 0 PÚ Výprachtice 0 0 0 Žichlínek 0 0 0
celkem -1-10 3 SO ORP Lanškroun průměr za celé ORP v podtématech, 0-0,45 0,13 Pozn.: Pro hodnocení stability území jednotlivých obcí byla základem existence/absence a četnost výskytu poddolovaných území plošných, bodových, výskyt sesuvných území, hald a úvalů v rámci SO ORP. Pro hodnocení nerostného bohatství byla základem existence výskytů CHLO, těžených ložisek a netěžených ložisek v rámci SO ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno dle matematické vyjádření pro bodové vyhodnocení na straně č. 117. problémy k řešení pro územní plánování: Po ukončení těžby je vždy nutné plochy rekultivovat. V ÚPD je třeba vytvářet územní podmínky pro minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa. zjištěný střet záměru s přírodní hodnotou, limitem: V obci Lanškroun zasahuje zastavitelná plocha do ložiska nerostných surovin (PR x ZP) a do chráněného ložiskového území (cihlářská surovina). 3.1.2 Vodní režim SILNÉ STRÁNKY Dostatečný výskyt povrchových a zejména podpovrchových zdrojů vod. Protipovodňová ochrana na toku Moravská Sázava poldrem Žichlínek. Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy. PŘÍLEŽITOSTI Realizace protipovodňových opatření s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Revitalizace vodních toků k zajištění vyšší retenční a akumulační schopnosti území. Podpora opatření, která zvýší retenci vody v území. Sníží se tak riziko povodňových jevů a zlepší se vodní režim v území. SLABÉ STRÁNKY Výskyt starých ekologických zátěží, které mohou negativně ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod. Vysoká rozloha sklonitých půd v obcích Albrechtice, Horní Heřmanice, Tatenice a Výprachtice. HROZBY Negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod průsaky ze starých zátěží. Klesající retenční schopnost území v důsledku vodní eroze, zhoršování odtokových poměrů. Lokální povodně a záplavy v obcích s vysokou rozlohou sklonitých půd. Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření, neřešení opatření zejména v nedostatečně chráněných územích. Pozn.: zásobování obyvatelstva, jejich napojení na vodovody a kanalizace včetně čištění odpadních vod je součástí hodnocení technické infrastruktury. 100 (133)
Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Výskyt Obec Vodní režim povrchových Záplavové a podzemních území zdrojů vod a jejich ochrana Další jevy a komentáře (střety, závady) Albrechtice -2-1 -2 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Anenská Studánka 1 1 0 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Cotkytle 0-2 2 Čenkovice 2 1 2 Damníkov 1 2-1 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Dolní Čermná 1 2-1 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Horní Čermná 0 2-2 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Horní Heřmanice 2 1 2 Horní Třešňovec -1-2 0 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Krasíkov -1 0-1 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Lanškroun -1 1-2 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Lubník 2 1 2 Luková -2-2 -2 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Ostrov 2 2 2 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Petrovice 0 1-1 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Rudoltice 0 2-2 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Sázava -2-2 -2 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Strážná 0-2 2 Tatenice 1 2-1 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Trpík 1 0 2 Výprachtice 0 2-2 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I Žichlínek -1 0-2 Q 100 x ZÚ, Q 100 x D, Q 100 x I celkem 1 6-8 SO ORP Lanškroun 0 0 (0,27) 0 (-0.36) Pozn.: Při hodnocení výskytu zdrojů povrchových a podzemních vod na území jednotlivých obcí byl hlavním kritériem jejich podíl na celkové ploše území obce. Při hodnocení záplavových území byl hlavním kritériem rozsah záplavových oblastí v dané obci v rámci SO ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno dle manuálu pro bodové vyhodnocení na straně č. 117. zjištěný střet záměru s limitem: střet zastavěného území a zastavitelných ploch s limitem záplavového území Q100 a AZZÚ /Q 100 x ZÚ/ 1/ Střety nadmístních civilizačních hodnot (zastavěného území silnice I. a II. třídy) a místních záměrů (zastavitelné plochy dopravní infrastruktury) s limitem záplavového území Q100 a AZZÚ: V několika obcích sledovaného území procházejí silnice I. nebo II. třídy záplavovým územím stoleté vody. Tento problém je konkretizován ve 2. části textové části Swot analýza obcí. 1. střet zastavěného území a zastavitelné plochy s vyhlášeným záplavovým územím Q 100 (a zároveň i s aktivní zónou záplavového území) - označení v textu Q 100 x ZÚ; o v obcích: Albrechtice, Anenská Studánka-k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek. 2. střet stávající dopravní infrastruktury (se silnicí I., II., III. třídy) s vyhlášeným záplavovým územím - označení v textu Q 100 x D; 101 (133)
o v obcích - Albrechtice, Anenská Studánka-k.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek. 3. střet vyhlášeného záplavového území Q100 s limitem technické infrastruktury (TS, ČOV) - označení v textu Q100 x I; o o stávající TS vč. OP v záplavovém území Q100 v obcích: Albrechtice, Anenská Studánkak.ú. Helvíkov, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Tatenice,Výprachtice a Žichlínek. stávající ČOV v záplavovém území Q100 v obcích: Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Sázava. Proto je vhodné v tomto území řešit vhodná protipovodňová opatření v krajině, obnovu nebo budování nových drobných nádrží k zadržování vody v území a posilování retenční a akumulační kapacity území revitalizací vodních toků. 3.1.3 Hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY Na území kraje prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší NOx a SO2. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Absence velkých stacionárních zdrojů znečištění. Nízký počet aktivních skládek. PŘÍLEŽITOSTI Podpora obnovitelných zdrojů energie včetně domácností, případně podpora obměny zastaralé technologie lokálních topenišť. Účelová výsadba vegetace s cílem snížit množství polétavého prachu. SLABÉ STRÁNKY Velký výskyt lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěž. Překročení imisních limitů a zvlášť cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v SO ORP Lanškroun v ukazateli PM10 (polétavý prach). Zvýšená hlučnost a imisní zatížení významnými komunikacemi v některých obcích. Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nízká. Většina biologicky rozložitelného odpadu je ukládána na skládky. HROZBY Překračování limitů pro NOx, PM10, přízemní ozon, benzo(a)pyren, arsen. Černé skládky, i většího rozsahu (např. v bývalých zemědělských areálech). Sanace starých ekologických zatížení možnost využití prostředků Evropské unie. Zvýšení míry separace odpadů. Využití biologicky rozložitelného odpadu (stavba bioplynových stanic a kompostáren), Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP. Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací. Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů. Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení. Pozn.: Do hodnocení nebyla zahrnuta problematika napojení obcí na veřejné vodovody, kanalizaci a čistírny odpadních vod, která je řešena v části zaměřené na technickou infrastrukturu. 102 (133)
Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Obec Hygiena životního prostředí staré ekologické zátěže Podtémata REZZO 1 Velké stacionární zdroje problém hygienický - PH / kumulace negativních údajů hygieny ŽP/ Albrechtice 0 0 0 PH Anenská Studánka 0 0 0 Cotkytle 0-1 0 Čenkovice 0 0 0 Damníkov 0-1 0 PH Dolní Čermná 0-1 0 Horní Čermná 0 0 0 Horní Heřmanice 0 0 0 PH Horní Třešňovec 0 0 0 Krasíkov 0-1 0 Lanškroun -1-2 -1 PH Lubník 0 0 0 Luková 0-1 0 Ostrov 0 0 0 Petrovice 0 0 0 Rudoltice 0-1 0 PH Sázava 0 0-1 Strážná 0 0 0 Tatenice 0 0 0 Trpík 0 0 0 Výprachtice -1-1 -1 Žichlínek -1-1 -1 celkem -3-10 -4 SO ORP Lanškroun 0 (-0,13) 0 (-0,45) 0 (-0,18) V jednotlivých obcích je vyznačeno četnost a výskyt/absence uvedeného jevu. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno dle manuálu pro bodové vyhodnocení na straně č. 117. Zjištěné problémy: zhoršená kvalita ovzduší /problém hygienický/ v souvislosti s procházející dopravou přes zastavěné území : Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území v obcích Albrechtice, Damníkov, Horní Heřmanice, Lanškroun a Rudoltice. Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území v obcích Cotkytle, Dolní Čermná, Horní Čermná, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Ostrov, Petrovice, Sázava-a Tatenice. 3.1.4 Ochrana přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Krajina relativně ekologicky vyvážená (dle KES) Mnoho oblastí s režimy ochrany přírody a krajiny významné krajinářsky a přírodovědně Síť ÚSES (nadregionální, regionální a lokální spojitá, navazující prvky, Velké množství obcí (17 z 22) má menší podíl lesů z celkové výměry vzhledem k celému ORP. - Málo zvláště chráněných území (u většiny obcí podprůměrný podíl plochy chráněných území vzhledem k ploše obce). Dobrá prostupnost krajiny ve směru 103 (133)
severojižním, atraktivita přírodní krajiny a oblastí (např. oblasti NATURY). Existence a dostupnost ploch využitelných pro rekreaci. PŘÍLEŽITOSTI Zpřístupnění atraktivních míst zejména pro pěší a cyklisty možná výsadba alejí, doprovodné zeleně, nové krajinné prvky. Zvýšení ekologické stability území, zejména v obcích Luková, Žichlínek, Lanškroun, Sázava, Horní Třešňovec zvětšením podílu ekologicky stabilních ploch výsadba liniové a nelesní zeleně, při úpravách ÚPD vymezit plochy veřejné zeleně v sídlech. HROZBY Zástavba, rozrůstání plochy sídel ve volné krajině na úkor lesních ploch a zeleně. Porušení krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Zahušťování dopravní sítě a nárůst kapacity přepravy (nové silniční a železniční koridory) vznik migračních bariér a zvyšování fragmentace území. Nová výstavba skladových a komerčních ploch bez dostatečného podílu vegetačních úprav zapojujících projekt do krajiny a okolí sídla. Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Ochrana Podtémata střety, Obec přírody a KES Přírodní prostředí problémy krajiny Albrechtice 1 1 1 Pr x Zp Anenská Studánka 0 0-1 Cotkytle 1 1 1 Pr x Zp Čenkovice 1 1 1 Damníkov 0 0-1 Dolní Čermná 0 1-1 Horní Čermná 0 1-1 Horní Heřmanice 0 1-1 Pr x Zp Horní Třešňovec 0 0-1 Krasíkov 0 0-1 Lanškroun 0 1-1 Lubník 0 0-1 Luková 0 0-1 Ostrov 0 1-1 Petrovice 0 1-1 Rudoltice 0 0-1 Sázava -2 0-1 Strážná 1 0 8 Tatenice 1 0 1 Trpík 0 1-1 Výprachtice 0 1-1 Žichlínek 0 0-1 celkem 3 11-5 104 (133)
SO ORP Lanškroun 0 (0,14) 0,5 0 (-0,23) Pozn.: Hodnocení přírodního prostředí a jeho ochrany bylo stanoveno na základě existence lokalit soustavy NATURA 2000 a přírodního parku, přírodní rezervace na území jednotlivých obcí. Hodnocení biodiverzity a ekologické stability území bylo stanoveno hodnocení KES koeficientu ekologické stability: +1 nad průmerm SO ORP, -1 pod průměrem SO ORP. U obce Strážná č. 8 vyjadřuje 8 x nad průměrem ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno dle manuálu pro bodové vyhodnocení na straně č. 117. Problémy k řešení v územních plánech: v územním plánu Trpík je chybně vymezen nadregionální biokoridor Boršov, Loučský les - K80 Střety přírodních hodnot se záměry zastavitelných ploch: (Pr x Zp) střet zjištěný problém se týká střetu záměru silnice s chráněnými plochami přírody: Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s vedením nadregionálního biokoridoru U12 (NRBK K92 - K82-Vojenský) v obci Albrechtice a Cotkytle, část Herbortice. záměr stavby VPS E03 (nadzemní vedení 2 x 110 kv Horní Heřmanice - Králíky) dle ZÚR PK 1. s OP nadregionálního biokoridoru U12 v obci Horní Heřmanice 2. s územím NATURA 2000 - ptačí oblast "Kralický Sněžník". Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s lesními plochami v obcích Albrechtice, Cotkytle, částečně i Horní Heřmanice. Zastavitelné plochy vymezené v ÚPO ve střetu 1. s územím NATURA 2000 - ptačí oblast "Kralický Sněžník" v obcích: zejm. Čenkovice, Výprachtice, Horní Heřmanice. 2. s územím přírodního parku Suchý vrch - Buková hora v obcích: Čenkovice, Výprachtice. 3. s nadregionálním biokoridorem U12 v obci Horní Heřmanice 3.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Přítomnost kvalitních půd II. třídy ochrany ZPF. Prostorová soustředěnost kvalitních půd ve velkých plošných celcích, možnost efektivního využití mechanizace. Lesy jsou soustředěny do větších lesních komplexů. Vyšší lesnatost v ORP Z hlediska krátkodobé rekreace představuje silnou stránku skutečnost, že 8,4 % lesů jsou v kategorii lesy příměstské. Příměstské lesy jsou systematicky vybavovány z hlediska potřeb každodenní rekreace (udržované cesty, dětská hřiště a odpočinkové lavičky). PŘÍLEŽITOSTI Nevhodná druhová skladba části lesních porostů (stejnověké smrkové monokultury v severní části území). HROZBY Zvyšování retence vody v krajině zřizováním Nevratné zábory vysoce kvalitní zemědělské 105 (133)
malých vodních nádrží, polosuchých poldrů a obnovou mokřadů; Další výstavbu podmínit vyřešením retence vody v místě staveb (zejména velkoplošných), retenční nádrže, návesní rybníčky ve vilových čtvrtích apod. Případnou další výstavbu směrovat mimo ZPF a PUPFL (lesy), zejména do nevyužívaných, opuštěných či devastovaných zemědělských areálů. Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Preference původních a stanovišti odpovídajících dřevin.posílit doprovodnou zeleň podél komunikací s jejím klimatotvorným a protierozním efektem. Uskuteční se postupná obměna druhové skladby dřevin ve prospěch listnatých dřevin. půdy, často na rovinách. Pokles objemu srážek, zvýšení deficitu půdní vláhy. Sama přítomnost či další zvyšování rozsahu zastavěných a zpevněných ploch s odvodem srážkové vody namísto retence bude do budoucna zhoršovat mezoklima oblasti ve směru oteplování a dalšího vysoušení. Nebude se dařit postupně naplňovat cílovou skladbu dřevin. Lesy zůstanou ekologicky labilnější, a tím i celé území ORP bude méně ekologicky stabilní. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost (pestřejší dřevinná skladba). Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Zemědělský Podtémata půdní fond a Obec pozemky určené Míra zemědělské střety, problémy k plnění funkcí půdy z celk. Míra zalesnění lesa výměry Albrechtice 0-1 1 ZL x Zp Anenská Studánka 0-1 1 Cotkytle 0-1 1 ZL x Zp Čenkovice 0-1 1 ZL x Zp Damníkov 0 1-1 Dolní Čermná 1 0 1 Horní Čermná 0-1 1 Horní Heřmanice 0 1-1 ZL x Zp Horní Třešňovec 0 1-1 Krasíkov 0 1-1 Lanškroun 0 1-1 Lubník 0 1-1 Luková 0 1-1 Ostrov 0 1-1 Petrovice 0-1 1 Rudoltice 0-1 1 ZL x Zp Sázava 0 1-1 Strážná 0-1 1 106 (133)
Tatenice 0-1 1 Trpík 1 1 1 Výprachtice 0 1-1 Žichlínek 0 1-1 celkem 2 3 0 SO ORP Lanškroun 0 0 0 Pozn.: Hodnocení zemědělské a lesního půdního fondu bylo stanoveno na základě jejich podílu z celkové rozlohy obce hodnotou v obci vůči průměrné hodnotě v celém ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno dle manuálu pro bodové vyhodnocení na straně č. 117. Úkoly pro ÚP: Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany). Při zpracování ÚP obcí se zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Střety přírodních hodnot (zábor ZPF a PUPFL) se záměry zastavitelných ploch: (ZL x Zp): Záměr zastavitelné plochy dopravního koridoru D23 (přeložka silnice I/43 Albrechtice - Štíty) dle ZÚR PK s lesními plochami v obcích Albrechtice, Cotkytle, částečně i Horní Heřmanice. zastavitelná plocha dle ÚP zasahuje do lesa v obci : Rudoltice, Čenkovice, SOCIÁLNÍ A HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ : 3.1.6 Dopravní infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existence silnice I/43 procházející území ORP ve směru SV - JZ umožňující spojení na nadřazenou síť silnic. Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva) Dobré autobusové spojení do centra ORP města Lanškrouna z okolních obcí hromadnou i ostatní dopravou. Malou část území ORP obsluhuje železniční doprava (8 obcí vč. Lanškrouna) a nepočítá se s možností dalšího rozvoje stávající železniční sítě. Území ORP není přímo napojeno na nadřazenou silniční síť rychlostních silnic a dálnic. Převažující podíl silnic II. a III. třídy ve stávající silniční síti. Poloha území ORP Lanškroun na tranzitní železniční dopravní cestě s napojením na I. a II. tranzitní koridor. Obtížná dopravní dostupnost území ORP ze sousedních měst hromadnou dopravou. Relativně nízká intenzita silničního provozu na většině území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Vybudování obchvatu města Lanškroun dle dopravních záměrů ze ZÚR PK: koridory D53, D21 a D22 (přeložka silnice II/315 Lanškroun, přeložka sil. I/43 Lanškroun a přeložka sil. I/43 Mladějov - Lanškroun - Albrechtice). Oddalování výstavby zkapacitnění silnice I/43 a kvalitního napojení území ORP Lanškrouna na rychlostní silnice R35 a R43. Nedostatek veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury a další zhoršování technických 107 (133)
Vybudovat kapacitní dopravní spojení silnice I/43 Moravská Třebová - Lanškroun - Dolní Lipka (hranice ČR) s pozitivními dopady na atraktivitu území a jeho rozvoj. Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě. parametrů stávajících silnic II. a III. tříd. Omezení nebo rušení spojů hromadné autobusové dopravy jako důsledek nízké efektivnosti a tím nárůst individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Rozšiřování stávajících kapacit odstavných stání a garáží s pozitivními důsledky na fungován dopravy zejm. ve městech. Systémově řešit cyklotrasy v návaznosti na dojížďku obyvatel do zaměstnání. Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Obec Dopravní Dopravní obslužnost území Dostupnost infrastruktura (železnicí a veřejnou linkovou Střety, závady silnice I. nebo dopravou II.tř.) Albrechtice 1 1 0 Q 100 x D Anenská Studánka 1 1 1 Cotkytle 1 1 0 Čenkovice 0 1-1 Damníkov 1 1 0 Dolní Čermná 1 1 1 Horní Čermná 2 1 2 Horní Heřmanice 1 1 1 Horní Třešňovec 0 0 0 Q Krasíkov 100 x D, poldr x 2 2 2 ZÚ, ZP x ZÚ Lanškroun 2 2 2 Q 100 x D Lubník 1 1 1 Luková 1 1 1 Ostrov 1 1 1 Petrovice 1 1 0 Rudoltice 2 2 2 Sázava 1 1 2 Q 100 x D Strážná 1 1 0 Tatenice 2 2 2 Q 100 x D Trpík 1 1 1 Výprachtice 0 0 0 Q 100 x D Žichlínek 2 1 2 Q 100 x D celkem 25 24 18 SO ORP Lanškroun 1( 1,13) 1 (0,09) 1 (0,818) Pozn.: Hodnocení veřejné dopravní infrastruktury bylo založeno na počtu veřejných spojů dojíždějících do ORP z jednotlivých obcí v určitou hodinu, dále na výskytu silnice I. nebo II. třídy, příp. železnice a celkového stavu silniční sítě. Celkové hodnocení je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí. 108 (133)
Úkoly pro ÚP: Vymezit v územních plánech koridory pro dopravní infrastrukturu ze ZÚR PK. Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů v rámci ÚPD a zábory zemědělské půdy (zejména s vysokou bonitou nebo vysokým stupněm ochrany). Střety limitů vyhlášeného záplavového území Q100/AZZÚ a dopravní infrastruktury, silnice I., II., III. tř./železnice (Q 100 x D): v obcích: Výprachtice, Albrechtice, Sázava, Lanškroun, Žichlínek, Krasíkov, Tatenice. Střet záměru s hodnotou (poldr x ZÚ(zastavěné území), ZP (zastavitelná plocha)x ZÚ): záměr vymezit VPO ze ZÚR PK č. PPO3: Poldr Třebařov; tok Moravská Sázava ve střetu ze stávající železnicí č. 270. 3.1.7 Technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY Dostatečné pokrytí množstvím vody z veřejných vodovodů v jednotlivých obcích; 100 % pokrytí sídel veřejným vodovodem. Dostatečné pokrytí území v oblasti zásobování elektrickou energií. Průměrné pokrytí území rozvodem plynu (60 % obcí v ORP Lanškroun plynofikováno). PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY Problémy s kvalitou a množstvím pitné vody v obci Výprachtice. Existence obcí bez vybavení splaškovou kanalizací a ČOV, např. Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Třešňovec, Dolní Čermná, Ostrov, Strážná, Trpík a Žichlínek. Nedostatečné úroveň plynofikace v rámci SO ORP Lanškroun a nezájem občanů o napojení na plyn v souvislosti s jeho cenovou relací. HROZBY Území Lanškrounska má dostatečné zásoby podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé úrovni. Negativní vliv na krajinný ráz při výstavbě větrných elektráren jako environmentálně šetrné výroby elektrické energie. Snižování tepelných ztrát při obnově bytového fondu (zateplování obytných budov). Podpora výstavby pasivních domů, tzn. při dosažení minimálních tepelných ztrát u nových budov. Zvýšení cen elektrické energie a zemního plynu ve vazbě na zhoršení životního prostředí v lokalitách individuální bytové zástavby. Chybějící ČOV ve velké části obcí ORP Lanškroun. Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Obec Veřejná technická infrastruktura Vybavenost obcí vodovodem, rozvodem plynu a elektrické energie Kanalizační síť a napojení obcí na ČOV Problémy, střety Albrechtice 1 1 1 Anenská Studánka 1 1 0 Cotkytle 1 1 0 109 (133) Indiv. ČOV; Q 100 x I
Čenkovice 2 1 2 Damníkov 2 2 2 Dolní Čermná 2 2 2 Horní Čermná 2 2 2 Horní Heřmanice 1 1 1 Horní Třešňovec 1 2 0 Krasíkov 2 2 2 Lanškroun 2 2 2 Q 100 x I Lubník 2 2 2 Luková 1 2 0 Ostrov 2 2 1 Petrovice 1 1 1 Rudoltice 2 2 1 Sázava 2 2 1 Q 100 x I Strážná 1 1 0 Tatenice 2 2 2 Trpík 1 1 0 Výprachtice 2 2 2 Q 100 x I Žichlínek 2 2 1 Q 100 x I celkem 35 36 25 SO ORP Lanškroun 1,6 1,6 1,1 Pozn.: Hodnocení veřejné technické vybavenosti obcí bylo založeno na vybavenosti jednotlivých obcí vodovody, plynovody, jednotnou kanalizací a její případné napojení na ČOV nebo jiný systém čištění vod a rozvodem elektrické energie v rámci SO ORP. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno dle manuálu hodnocení pro tyto tabulky (průměr). Úkoly pro ÚP: Vyřešit odkanalizování všech obcí splaškovou kanalizací do ČOV, příp. jiným zákonným způsobem. Vyřešit dostatečné zásobování pitnou vodou v obci Výprachtice. Střety limitů Q100/AZZÚ a inženýrské infrastruktury (zejm. energetiky, TS, ČOV), (Q 100 x I): stávající TS vč. OP v záplavovém území Q100 v obcích: Výprachtice, Albrechtice, Sázava, Lanškroun, Žichlínek, stávající ČOV v záplavovém území Q100 v obcích: Výprachtice, Sázava. 3.1.8 Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Rostoucí vývoj počtu obyvatel v obvodu ORP Lanškroun od r. 2006 do r. 2015 Ve věkové struktuře populace ORP Lanškroun konstantně zastoupeno obyvatelstvo v produktivním věku Příznivá věková struktura obyvatel, vysoký podíl dětí do 15 let vzhledem k celkovému počtu obyvatel. Výrazný nárůst počtu obyvatel v některých obcích - Rudoltice, Lubník, Ostrov, Trpík, Žichlínek. Rostoucí podíl obyvatel nad 65 let Vysoký index stáří v obci Horní Heřmanice, Cotkytle, Čenkovice, Anenská Studánka, Horní Čermná a ve městě Lanškrouně. Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory. Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích. Špatná dostupnost hromadnými dopravními prostředky do okolních měst. 110 (133)
Podpora zájmových aktivit skupin obyvatel Kluby důchodců, Mateřské centrum. Relativně dobrá vybavenost MŠ i ZŠ. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Atraktivní oblast pro bydlení v celém území ORP vzhledem k přírodním podmínkám. Podpora projektů v oblasti sociálních služeb. Emigrace části populace s vyšší vzdělaností a příjmy, sociální a fyzická degradace částí území ORP a slabě vybavených malých sídel v zázemí. Nedostatečné možnosti v oblasti středoškolského vzdělávání způsobují odchod studentů mimo území ORP, prohloubení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Obec Sociodemografické podmínky Demograf. Vývoj (2001-2015) 111 (133) Podtémata Vybavenost občanskou infrastrukturou Albrechtice 0-1 0 Anenská Studánka 1 1 1 Cotkytle 0-1 1 Čenkovice 0 1-1 Damníkov 1 1 1 Dolní Čermná 1 0 2 Horní Čermná 0-1 1 Horní Heřmanice 1 1 1 Horní Třešňovec 1 1 1 Krasíkov 0 1-1 Lanškroun 1 0 2 Lubník 0 1-1 Luková 1 1 1 Ostrov 1 1 1 Petrovice 1 1 0 Rudoltice 2 2 1 Sázava 1 1 0 Strážná 0 1-1 Tatenice 1 1 1 Trpík 0 1-1 Výprachtice 2 1 2 Žichlínek 1 1 1 celkem 0 15 12 SO ORP Lanškroun 0 1 (0,68) 0,5 (0,545) Komentář, střety, závady Výrazný nárůst počtu obyvatel Pozn.: Hodnocení demografického situace bylo stanoveno zejména na základě velikosti nárůstu/úbytku počtu obyvatel v obcí v letech 2001-2015 v rámci obcí SO ORP. Hodnocení obcí z hlediska vybavenosti občanskou infrastrukturou bylo založeno na počtu zdravotnických, sociálních a školních zařízeních. Celkové hodnocení je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí.
Úkoly pro ÚP: Bilancovat a zvyšovat plochy pro veřejnou vybavenost ( obchodní vybavenost, školství zdravotní vybavenost, sport. vyb.) v územích nové výstavby bytů. Vzhledem ke stárnutí populace usilovat prostředky územního plánování o rozšíření služeb seniorům, o výstavbu a zřizování penzionů, domů s pečovatelskou službou, hospiců, klubů pro seniory, atd. Obce Albrechtice, Anenská Studánka, Čenkovice, Krasíkov, Strážná, Trpík a Lubník nedisponují dostatečnou vybaveností občanskou infrastrukturou. V území obcí je tedy potřeba zvážit rozšíření ploch k vybavení občanskou infrastrukturou. 3.1.9 Bydlení SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Intenzita bytové výstavby v rodinných domech na území ORP Lanškroun, rostoucí atraktivita obcí pro trvalé bydlení. Převážná část bytů je v soukromém vlastnictví znamená sociálně stabilní podmínky. Průměrné stáří domů je celkově nižší než je průměr ČR. PŘÍLEŽITOSTI Vyšší podíl neobydlených domů v obcích: Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Horní Heřmanice, a Výprachtice představuje malou atraktivitu pro trvalé bydlení a může způsobovat sociální nestabilitu. Vyšší stáří domů v obcích Anenská Studánka a Trpík. HROZBY Přiměřené vymezení ploch pro bydlení v územních plánech obcí. Zhoršování obytné a sociální kvality některých handicapovaných (malých) sídel v zázemí. V souvislosti se stárnutím populace možnost nabízet cenově přijatelné bydlení pro seniory v kvalitním prostředí a službami. Zlepšení technické infrastruktury v obcích s potenciální rozvojovou hodnotou (dopravní dostupnost, možnost využití dosud neobydlených bytů, možnost rozvoje občanské vybavenosti). Živelný rozvoj nových lokalit individuálního bydlení v obcích, zaostání jejich technického a občanského vybavení, konflikt s rekreačními funkcemi krajiny. Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Obec Bydlení Výstavba bytů v letech 2012-2015 vč. Podtémata Pohyb obyvatelstva 2014-2015, přírůstek/úbytek/ stěhování Albrechtice 0 1-1 Anenská Studánka 0 0-1 Cotkytle 0 0-1 Čenkovice 1 1 1 Damníkov 0 1-1 Dolní Čermná 2 1 2 Komentář, střety, závady 112 (133)
Horní Čermná 1 1 1 Horní Heřmanice 1 1 1 Horní Třešňovec 1 1 1 Krasíkov 1 1 0 Lanškroun 0 2-2 Lubník 2 1 2 Luková 0 1-1 Ostrov 2 1 2 Petrovice 1 1 1 Rudoltice 2 2 2 Sázava 1 1 0 Strážná 0 0-1 Tatenice 1 1 1 Trpík 1 1 1 Výprachtice 1 1 1 Žichlínek 2 2 2 celkem 20 22 10 SO ORP Lanškroun 1 1 0 ((0,45) Pozn.: Hodnocení bydlení bylo založeno na absolutním nárůstu počtu bytů v jednotlivých obcích SO ORP- 1 21 bytů = 1 bod, 22 42 bytů = 2 body. Pohyb ovbyvatelsta je ohodnocen: nárůst o 15 40 obyv. = 2 body, 1 14 obyv. = 1 bod. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec. Úkoly pro ÚP: podporovat zvýšení technické vybavenosti obcí, ve kterých není dosud vybudována (zejm. kanalizace, ČOV, plynofikace, dopravní infrastruktura). zvýšení atraktivity pro bydlení v okrajových částech ORP vymezením ploch pro bydlení a podnikání, tím vytvoření nových pracovních míst, zlepšení dopravní obslužnosti a základní obč. vybavenosti. 3.1.10 Rekreace SILNÉ STRÁNKY Atraktivní rekreační zázemí přírodě blízkých oblastí (Lanškrounské rybníky, hodnotné a neporušené uspořádání krajiny s údolími, vodními toky a lesy) a využití pro aktivní trávení volného času Dobrý rekreační potenciál území vyplývající z hodnot krajinného rázu Členité území krajiny velmi vhodné pro sportovně turistické využití, zejm. pro pěší a cykloturistiku, běžecké a sjezdové lyžování v zimním období. SLABÉ STRÁNKY Nevyhovující a nedostatečná struktura ubytovacích zařízení, chybí nabídka ubytování vyšší kategorie. Nedostatečná kvalita doprovodných služeb turistického ruchu. Nedostatek atraktivních možností k využití volného času pro turisty v případě špatného počasí. Síť značených turistických tras (pěší, cyklotrasy). Vhodné přírodní podmínky pro cestovní ruch a aktivní trávení volného času v obcích: Strážná, Albrechtice, Cotkytle, Čenkovice, Tatenice, 113 (133)
Horní Čermná, Anenská Studánka a Petrovice. PŘÍLEŽITOSTI Vybudování možností pro další formy turistiky (turistika na koni, půjčovny kol, in-line dráhy, lyžování, adrenalinové sporty, agroturistika). Dotvoření turistické infrastruktury (parkoviště, odpočívadla, přístřešky, značení a dalšího mobiliáře). Využít možností k čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů. HROZBY Narušení přírodních hodnot vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu. Tabulka: Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Obec Rekreace Rekreační potenciál (památky, sport. zázemí, cyklotrasy, turistika, zimní sporty) Podtémata Ubyt. kapacity, idivid. a hromadné Albrechtice 1 0 1 Anenská Studánka 1 0 1 Cotkytle 2 1 2 Čenkovice 2 2 2 Damníkov 1 1 0 Dolní Čermná 1 1 1 Horní Čermná 2 2 1 Horní Heřmanice 1 1 1 Horní Třešňovec 0 0 0 Krasíkov 0 0 0 Lanškroun 2 2 1 Lubník 1 1 0 Luková 0 0 0 Ostrov 1 1 0 Petrovice 1 0 1 Rudoltice 1 1 0 Sázava 0 0 0 Strážná 1 1 1 Tatenice 1 2 0 Trpík 1 1 0 Výprachtice 2 2 2 Žichlínek 0 0 0 celkem 22 19 14 Komentář, střety, závady SO ORP Lanškroun 1 1 (1,157) 1 (1,57) Pozn.: Hodnocení rekreace bylo staveno na základě 1/četnosti kulturních památek, turistických a cyklo tras, lyžařských tras, 2/ četnosti hromadné a individuální rekreace. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec. 114 (133)
Úkoly pro ÚP: Vymezit a vybudovat nové cyklistické a běžkařské značené trasy. Vymezit plochy pro rekreační a sportovní zařízení, plochy pro ubytovací a stravovací možnosti Koncepční řešení rozvoje turistických areálů, posílit atraktivitu území novými prvky v krajině - rozhledny, naučné stezky. V územních plánech řešit prostupnost krajinou pěšími a cyklistickými trasami, výsadbou stromořadí, navazujícími zelenými pásy v krajině. 3.1.11 Hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nižší podíl nezaměstnaných v ORP Lanškroun vzhledem k průměru celého kraje Nejvyšší míra zaměstananosti v Pardubickém kraji, vysoká míra ekonomické aktivity. Příliv investic, výstavba RD. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Realizace státních investic v dopravní infrastruktuře, napojení na dálniční síť. Vysoká koncentrace pracovních příležitostí v Lanškrouně v porovnání s obcemi. Podpora malého a středního podnikání zejm. v oblasti služeb. Stárnutí a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v tradičních profesích. Rozvoj cestovního ruchu a agroturistiky. Podlehnutí tlaku investorů do výroby a logistiky k výstavbě na zelené louce. Tabulka: vyhodnocení vyváženosti územních podmínek: Podtémata Hospodářské Významní Obec podmínky zaměstnavatelé, Nezaměstnanost četnost ekon. subjektů Albrechtice 1 1 1 Anenská Studánka 0 1-1 Cotkytle 1 1 1 Čenkovice 1 1 1 Damníkov 0 1-1 Dolní Čermná 0 1-1 Horní Čermná 0 1-1 Horní Heřmanice 0 1-1 Horní Třešňovec 1 1 1 Krasíkov 1 1 1 Lanškroun 2 3-1 Lubník 1 1 1 Luková 1 1 1 Ostrov 1 2-1 Petrovice 0 1-1 Rudoltice 2 2 1 Komentář, střety, závady 115 (133)
Sázava 0 1-1 Strážná 0 1-1 Tatenice 0 1-1 Trpík 1 0 1 Výprachtice 1 1 1 Žichlínek 1 2-1 celkem 15 26 - Průměrná nezaměstananos t v ORP = 3,29% (06/2016) SO ORP Lanškroun 1 (0,68) 1 (1,182) 0 Pozn.: Hodnocení regionální ekonomiky bylo stanoveno na základě 1/ četnosti ekonomických subjektů v obci, podtstaných zaměstnavatelů, 2/ Hodnocení trhu práce vycházelo zejména z hodnot aktuální nezaměstnanosti (2016) na území jednotlivých obcí. Toto hodnocení je vyjádřeno vůči průměru v ORP Lanškroun. Celkové hodnocení SO ORP je vyjádřeno průměrem dle počtu obcí, neboť tímto poměřením se získá srovnatelný ukazatel tématické oblasti pro každou obec. Úkoly pro ÚP: Vymezovat v územních plánech nové plochy pro rozvoj podnikání - plochy smíšené obytné pro služby, plochy pro občanskou vybavenost, plochy smíšené výrobní, plochy výroby a skladování, plochy zemědělské apod. Využít plochy brownfields (nevyužívané plochy bývalých prům. a zem. areálů) k transformaci a přestavbě pro rozvoj výrobních, podnikatelských struktur. Udržet stávající podmínky v obcích s fungujícím podnikatelským zázemím. a připravit vhodné podmínky v obcích s nízkou mírou podnikatelské aktivity ( Damníkov, Anenská Studánka). Podpora terciérní sféry - služby, cestovní ruch. Manuál hodnocení jednotlivých témat vyhodnocení vyváženosti územních podmínek dle hodnot v podtématech: Celkové hodnocení Bodové hodnocení podtémat I. Bodové hodnocení podtémat II. 0 0 0 1 0 1 1 1 1 2 1 2 2 2 2 0 0-1 0-1 1 1-1 2-1 -2 0-2 -2-1 1 2 0 3.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek 3.2.1 Územní podmínky pro příznivé životní prostředí /přírodní pilíř/ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Poddolování území SO ORP pouze v malém rozsahu. Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb Dostatečný výskyt povrchových a zejména podpovrchových zdrojů vod. Výskyt poddolovaných území ve čtyřech obcích. Potenciální sesuvná území ve třech obcích Velké množství obcí má menší podíl lesů z celkové výměry vzhledem k celému ORP Nevhodná druhová skladba části lesních 116 (133)
Nízký počet aktivních skládek. Absence velkých stacionárních zdrojů znečištění. porostů (stejnověké smrkové monokultury v severní části území). Krajina relativně ekologicky vyvážená (dle KES) Síť ÚSES (nadregionální, regionální a lokál ní) spojitá, navazující prvky, Dobrá prostupnost krajiny ve směru severojižním, atraktivita přírodní krajiny a oblastí (např. oblasti NATURY). Vyšší lesnatost v celém území ORP (32,1 %). V jihovýchodní, jihozápadní a střední části rozmanitější druhová skladba lesů. Převažující počet obcí s průměrnou a nadprůměrnou lesnatostí. Přítomnost kvalitních půd II. třídy ochrany ZPF. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora opatření, která zvýší retenci vody v území. Sníží se tak riziko povodňových jevů a zlepší se vodní režim v území. Zvyšování retence vody v krajině zřizováním malých vodních nádrží, polosuchých poldrů a obnovou mokřadů; Černé skládky, i většího rozsahu (např. v bývalých zemědělských areálech). Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací. Podpora obnovitelných zdrojů energie včetně domácností, případně podpora obměny zastaralé technologie lokálních topenišť. Zvýšení ekologické stability území, zejména v obcích Luková, Žichlínek, Lanškroun, Sázava, Horní Třešňovec zvětšením podílu ekologicky stabilních ploch výsadba liniové a nelesní zeleně, při úpravách ÚPD vymezit plochy veřejné zeleně v sídlech. Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Preference původních a stanovišti odpovídajících dřevin.posílit doprovodnou zeleň podél komunikací s jejím klimatotvorným a protierozním efektem. Zástavba, rozrůstání plochy sídel ve volné krajině na úkor lesních ploch a zeleně. Porušení krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Nevratné zábory vysoce kvalitní zemědělské půdy, často na rovinách. Nevhodná těžba dřeva v kontaktním území s obytnou zástavbou. Zahušťování dopravní sítě a nárůst kapacity přepravy vznik migračních bariér a zvyšování fragmentace území. Zalesňování dalších pozemků méně vhodných pro zemědělskou činnost (pestřejší dřevinná skladba). 117 (133)
Větší propagace rekreačních hodnot a turistických příležitostí v území, možnost rozvoje a budování naučných a tematických stezek. Zpřístupnění atraktivních míst zejména pro pěší a cyklisty možná výsadba alejí, doprovodné zeleně, nové krajinné prvky. 3.2.2 Územní podmínky pro hospodářský rozvoj /hospodářský pilíř/ SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva). Existence silnice I/43 procházející území ORP ve směru SV - JZ umožňující spojení na nadřazenou síť silnic. Území ORP není přímo napojeno na nadřazenou silniční síť dálnic. Malou část území ORP obsluhuje železniční doprava (8 obcí vč. Lanškrouna) a nepočítá se s možností dalšího rozvoje stávající železniční sítě. Napojení všech obcí na veřejnou autobusovou dopravu s dostatečnou četností spojů v pracovních dnech. Dostatečné pokrytí množstvím vody z veřejných vodovodů v jednotlivých obcích; 100 % pokrytí sídel veřejným vodovodem. Dostatečné pokrytí území v oblasti zásobování elektrickou energií. Obtížná dopravní dostupnost území ORP ze sousedních měst hromadnou dopravou. Úroveň plynofikace v rámci SO ORP Lanškroun není 100% naplněna. Problematická realizace splaškové kanalizace v některých obcích vzhledem ke konfigukaci terénu a finanční náročnosti provozu. Území Lanškrounska má dostatečné zásoby podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé úrovni. PŘÍLEŽITOSTI Vybudování obchvatu města Lanškroun dle dopravních záměrů ze ZÚR PK: koridory D53, D21 a D22 (přeložka silnice II/315 Lanškroun, přeložka sil. I/43 Lanškroun a přeložka sil. I/43 Mladějov - Lanškroun - Albrechtice). Vybudovat kapacitní dopravní spojení silnice I/43 Moravská Třebová - Lanškroun - Dolní Lipka (hranice ČR) s pozitivními dopady na atraktivitu území a jeho rozvoj. Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě. HROZBY Nedostatek veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury a další zhoršování technických parametrů stávajících silnic II. a III. tříd. Omezení nebo rušení spojů hromadné autobusové dopravy jako důsledek nízké efektivnosti a tím nárůst individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Negativní vliv na krajinný ráz při výstavbě větrných elektráren jako environmentálně šetrné výroby elektrické energie. Systémově řešit cyklotrasy v návaznosti na dojížďku obyvatel do zaměstnání. Zvýšení cen elektrické energie a zemního plynu ve vazbě na zhoršení životního prostředí 118 (133)
Podpora výstavby pasivních domů, tzn. při v lokalitách individuální bytové zástavby. dosažení minimálních tepelných ztrát u nových Chybějící ČOV ve některých obcích ORP budov. Lanškroun. Čerpání strukturálních fondů EU, zejména na řešení dopravní a technické infrastruktury. 3.2.3 Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel /sociální pilíř/ SILNÉ STRÁNKY Přiznivý vývoj počtu obyvatel v obvodu ORP Lanškroun. Vzhledem k celému kraji má ORP Lanškroun má velmi pozitivní migrační saldo. Výstavba nového bydlení na venkově a nárůst počtu obyvatel vzhledem k výstavbě nových rodinných domů. Relativně dobrá vybavenost MŠ i ZŠ, vyhovující základní obchodní vybavenost. Dobrý rekreační potenciál území vyplývající z hodnot krajinného rázu PŘÍLEŽITOSTI SLABÉ STRÁNKY Nárůst počtu obyvatel v postproduktivním věku. Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory. Horší dostupnost zdravotní péče v menších obcích. Nevyhovující a nedostatečná struktura ubytovacích zařízení, chybí nabídka ubytování vyšší kategorie. Nedostatečná kvalita doprovodných služeb turistického ruchu. HROZBY Atraktivní oblast pro bydlení v celém území ORP Emigrace části populace s vyšší vzdělaností a vzhledem k přírodním podmínkám. příjmy z částí území ORP. Podpora projektů v oblasti sociálních služeb. V souvislosti se stárnutím populace možnost nabízet cenově přijatelné bydlení pro seniory v kvalitním prostředí a službami. Vybudování možností pro další formy turistiky (turistika na koni, půjčovny kol, in-line dráhy, lyžování, adrenalinové sporty, agroturistika). Využít možností k čerpání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů k podpoře turistického ruchu. Stárnutí obyvatel obecně, soustředění seniorů v některých věkově a sociálně podobných lokalitách. Výstavba satelitních monofunkčních sídel přičleněných k původní obci bez veřejné vybavenosti. 119 (133)
Tématické oblasti jednotlivých pilířů: sociální pilíř SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ hospodářský pilíř HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ přírodní pilíř PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ sociodemografické podmínky veřejná dopravní a technická horninové prostředí a geologie infrastruktura bydlení hospodářské podmínky vodní režim rekreace bydlení hygiena životního prostředí veřejná dopravní a technická infrastruktura rekreace ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Výsledné hodnocení každého ze tří pilířů bylo sestaveno z výsledných hodnocení jednotlivých tématických oblastí podle výše uvedeného zařazení. Celkové hodnocení ("celkem") je vyjádřeno součtem všech ukazatelů v každém tématu dle obcí, kladné a záporné vyhodnocení vyjadřuje vyhodnocení obce vzhledem k průměru v celém ORP. V přírodním pilíři byla číselná soustava 1, -1, 2, -2 a 0 převedena na kladné a záporné hodnocení s tím, že pokud vycházelo hodnocení 0 jako neutrální jev v území, proto neovlivňuje negativně dané území, byl jev označen kladnou hodnotou; celkové hodnoty byly zaokrouhlovány. 120 (133)
1. Vyhodnocení přírodního pilíře: hodnocení Obec Horninové + prostředí a Vodní Ochrana ZPF a nadprůměr, geologie režim Hygiena ŽP přírody PUPFL Celkem - podprůměr Albrechtice 0-2 0 1 0-1 - Anenská + 1 0 0 Studánka -1 0 0 Cotkytle 0 0 0 1 0 1 + Čenkovice 0 2 0 1 0 3 + Damníkov -1 1 0 0 0 0 + Dolní Čermná 0 1 0 0 1 2 + Horní Čermná 0 0 0 0 0 0 + Horní + 2 0 2 Heřmanice 0 0 0 Horní - Třešňovec 0-1 0 0 0-1 Krasíkov 0-1 0 0 0-1 - Lanškroun 1-1 -1 0 0-1 - Lubník 0 2 0 0 0 2 + Luková 0-2 0 0 0-2 - Ostrov 0 2 0 0 0 2 + Petrovice 0 0 0 0 0 0 + Rudoltice 0 0 0 0 0 0 + Sázava 0-2 0-2 0-4 - Strážná 0 0 0 1 0 1 + Tatenice 0 1 0 1 0 2 + Trpík 0 1 0 0 1 2 + Výprachtice 0 0-1 0 0-1 - Žichlínek 0-1 -1 0 0-2 - průměr ORP 0 0 0 0 0,09 V ekonomickém (hospodářském) a sociálním pilíři bylo hodncení sestaveno jednostupňovou hodnotou, 121 (133)
Téma doprava, technická infrastruktura, bydlení, rekreace dle dle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek; Téma nárůst bydlení znamenalo počet dokončených bytů/1000 obyv. za r. 2015 a hodnota pro každou obec vůči průměru v ORP. Celkové hodnocení ("celkem") je vyjádřeno součtem všech ukazatelů v každém tématu dle obcí, kladné a záporné vyhodnocení vyjadřuje vyhodnocení obce vzhledem k průměru v celém ORP. 2. Vyhodnocení hospodářského pilíře: Obec dopravni infra technic ká infra hospodář ské podmín ky bydlení: nové byty 2012-2015; pohyb obyv. nárůst bydlení v r. 2015 rekreace celkem hodnoce ní + nadprů měr, - podprů měr Albrechtice 1 1 1 0 1 1 5 + Anenská -1 - Studánka 1 1 0 0 1 2 Cotkytle 1 1 1 0-1 2 4 - Čenkovice 0 2 1 1 1 2 7 + Damníkov 1 2 0 0-1 1 3 - Dolní -1 + Čermná 1 2 0 2 1 5 Horní 1 + Čermná 2 2 0 1 2 8 Horní + Heřmanice 1 1 0 1 1 1 5 Horní Třešňovec 0 1 1 1-1 0 2 - Krasíkov 2 2 1 1-1 0 5 + Lanškroun 2 2 2 0-1 2 7 + Lubník 1 2 1 2-1 1 6 + Luková 1 1 1 0-1 0 2 - Ostrov 1 2 1 2-1 1 6 + Petrovice 1 1 0 1 1 1 5 + Rudoltice 2 2 2 2 1 1 10 + Sázava 1 2 0 1-1 0 3 - Strážná 1 1 0 0-1 1 2 - Tatenice 2 2 0 1 1 1 7 + Trpík 1 1 1 1-1 1 4 - Výprachtice 0 2 1 1-1 2 5 + Žichlínek 2 2 1 2 1 0 8 + průměr ORP 1,13 1,60 0,68 0,86-0,27 1 5 122 (133)
Sociální pilíř byl vyhodnocen tak, že téma sociodemografie, dopravní a technická infrastruktura, bydlení, rekreace bylo použito dle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. Míra nezaměstnanosti hodnoceno vzhledem k průměru v ORP (3,29 %). Celkové hodnocení ("celkem") je vyjádřeno součtem všech ukazatelů v každém tématu dle obcí, kladné a záporné vyhodnocení vyjadřuje vyhodnocení obce vzhledem k průměru v celém ORP. 3. Vyhodnocení sociálního pilíře: Obec sociode mografie míra nezaměst nanosti (06/2016) dopravni infra technická infra bydlení: nové byty 2012-2015; pohyb obyv. rekreace celkem hodnocení + nadprů měr, - podprů měr Albrechtice 0-1 1 1 0 1 2 - Anenská 1 - Studánka 1 1 1 0 1 5 Cotkytle 0-1 1 1 0 2 3 - Čenkovice 0-1 0 2 1 2 4 - Damníkov 1 1 1 2 0 1 6 + Dolní 1 + Čermná 1 1 2 2 1 8 Horní 1 + Čermná 0 2 2 1 2 8 Horní 1 + Heřmanice 1 1 1 1 1 6 Horní 0 - Třešňovec 1 0 1 1 0 3 Krasíkov 0-1 2 2 1 0 4 - Lanškroun 1 1 2 2 0 2 8 + Lubník 0-1 1 2 2 1 5 - Luková 1 1 1 1 0 0 4 - Ostrov 1 1 1 2 2 1 8 + Petrovice 1 1 1 1 1 1 6 + Rudoltice 2-1 2 2 2 1 8 + Sázava 1 1 1 2 0 0 6 + Strážná 0 1 1 1 0 1 4 - Tatenice 1 1 2 2 1 1 8 + Trpík 0-1 1 1 1 1 3 - Výprachtice 2-1 0 2 1 2 6 + Žichlínek 1 1 2 2 2 0 8 + průměr ORP 0,72 0,23 1,13 1,60 0,86 1 5,59 123 (133)
VZTAH ÚZEMÍ PODLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ V ROCE 2016: Obec Přírodní pilíř (Z) Hospodářský pilíř (H) Sociální pilíř (S) Kategorie zařazení obce Albrechtice - + - 3b Anenská Studánka + - - 3a Cotkytle + - - 3a Čenkovice + + - 2a Damníkov + - + 2b Dolní Čermná + + + 1 Horní Čermná + + + 1 Horní Heřmanice + + + 1 Horní Třešňovec - - - 4 Krasíkov - + - 3b Lanškroun - + + 2c Lubník + + - 2a Luková - - - 4 Ostrov + + + 1 Petrovice + + + 1 Rudoltice + + + 1 Sázava - - + 3c Strážná + - - 3a Tatenice + + + 1 Trpík + - - 3a Výprachtice - + + 2c Žichlínek - + + 2c PRO SROVNÁNÍ UVÁDÍME VZTAH ÚZEMÍ PODLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ V ROCE 2014: Obec Přírodní pilíř (Z) Hospodářský pilíř (H) Sociální pilíř (S) Kategorie zařazení obce Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník + - - 3a + - + 2b + - - 3a + + + 1 + + + 1 + + + 1 + + + 1 + + + 1 + + - 2a - + + 2c + + + 1 + + + 1 124 (133)
Luková - + + 2c Ostrov + + - 2a Petrovice - - + 3c Rudoltice + + + 1 Sázava - + + 2c Strážná + - - 3a Tatenice + + + 1 Trpík + - - 3a Výprachtice + + + 1 Žichlínek - + + 2c legenda kartogramu: Z - územní podmínky pro příznivé životní prostředí H - ú. p. pro hospodářský rozvoj S - ú.p. pro soudržnost společenství obyvatel území Kategorie Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Vyjádření v kartogramu Špatný stav pilíře Dobrý stav Špatný stav 1 Z, H, S žádné 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H,S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H 4 žádné Z, H, S 125 (133)
3.2.4 Kartogram vyváženosti územních podmínek správního území ORP Lanškroun - 2016 126 (133)