Sofistikovaná biomechanická diagnostika lidského pohybu

Podobné dokumenty
Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy

Praktická cvičení. Úkol č. 1: Stavba dýchací soustavy (obr.1)

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika dýchání. Spirometrie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

LABORATORNÍ PRÁCE 4. Fylogeneze dýchací soustavy Analýza vlastní dýchací soustavy

Srovnávac. vací fyziologie. Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Dý D c ý h c ac a í c sy s s y t s é t m é

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

PORUCHY A VYŠETŘENÍ PLICNÍ VENTILACE. Ústav patologické fyziologie LF UK v Plzni

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b

POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Mgr. Petra Žurková prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc. Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno

Význam dechové rehabilitace u nemocných se spinální svalovou atrofií

Petra Žurková Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno Lékařská fakulta MU Brno Přednosta: prof. MUDr. Jana Skřičková CSc.

Dýchací systém II. Mediastinum. Thymus V. cava superior

Fyziologie a patofyziologie dýchání. K. Cvachovec KARIM 2. LF UK ve FN Motol KAIM IPVZ Praha

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Mgr. Lucie Slámová. Klinika úrazové chirurgie Spinální jednotka Rehabilitační oddělení

Respirační systém. ni-materialy.html

Fyziologie a patofyziologie dýchání. K. Cvachovec KARIM 2. LF UK ve FN Motol KAIM IPVZ Praha

Dý D c ý h c ac a í c sy s s y t s é t m é

INTERNÍ PROPEDEUTIKA - VYŠETŘENÍ DÝCHACÍHO ÚSTROJÍ Martina Doubková

Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. Jana SlavíKová JitKa Švíglerová. Fyziologie DÝCHÁNÍ. Karolinum

Obsah. Předmluva...13

Variace Dýchací soustava

Význam. Dýchací systém. Dýchání. Atmosférický vzduch. Dýchací cesty. Dýchání

Vyšetřovací metody X vyšetření chůze, dýchání

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6

Dechové pomůcky s úhradou zdravotnických pojišťoven. Mgr. Petra Žurková Rehabilitační oddělení, Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU. Nikola Soukupová

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM

Pohyby se provádějí plynule, tahem bez trhání a švihu. Vedený pohyb je účinný a zabrání možnému poškození svalových vláken.

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková

AC SPARTA PRAHA ANTEVERZE PÁNVE. nadměrné prohnutí v oblasti bederní páteře. = větší riziko poranění zadního svalu stehenního

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Dýchání (respirace, plícní ventilace) výměna plynů mezi organismem a prostředím.

Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené

Anatomie I přednáška 7. Svaly zad.

Dýchání a jeho využití v praktické medicíně. část první. MUDr. Leopold Brychta 2006

PP PŘI NEPRŮCHODNOSTI DÝCHACÍCH CEST

13. PŘEDNÁŠKA 24. května 2018

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.

Tracheomalacie. Tracheoplasty for Expiratory Collapse of Central Airways, C. D. Wright et al., Ann Thorac Surg 2005;80:259-67

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA RAMENNÍHO PLETENCE

BROŽURA CVIKŮ. Cyklista biomechanické a kineziologické aspekty pohybu

Život zachraňující výkony aneb 4H/4T z pohledu traumatologa. Milan Krtička Klinika úrazové chirurgie FN Brno, LF MU

Fyziologie sportovních disciplín

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

CVIČENÍ PRO MUŽE NA POSÍLENÍ SVALŮ PÁNEVNÍHO DNA A MOČOVÉ TRUBICE SOUBOR ŠESTI ZÁKLADNÍCH CVIKŮ

pracovní list studenta

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ

Název: Oběhová a dýchací soustava

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ( LF2 > Dýchací systém

Variace Svalová soustava

SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U KRITICKY NEMOCNÝCH PO CHIRURGICKÝCH VÝKONECH

Dýchací systém II. Mediastinum Štítná žláza Příštítná tělíska

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

I O DÝCHÁNÍ JE TŘEBA PEČOVAT

Role fyzioterapeuta a logopeda v péči o pacienty s ALS

ANATOMIE A A FYZIOLOGIE

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

TYPY DÝCHÁNÍ A DECHOVÁ FREKVENCE

Rehabilitační dechové pomůcky Threshold IMT a Threshold PEP

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

máme 2 druhy dýchání: VNĚJŠÍ plicní ventilace + výměna plynů mezi vzduchem a krví VNITŘNÍ výměna plynů mezi krví a tkáněmi + tkáňové dýchání

Lenka Ryšánková. Úloha bránice ve fyzioterapii Function of the diaphragm in physiotheraphy

Zdravotní tělesná výchova Obsah

X. mezinárodní kongres úrazové chirurgie a soudního lékařství Mikulov září 2018

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotnická problematika používání prostředků individuální ochrany

2. Dýchání. Obr Dýchací cesty, plíce a plicní sklípky.

Vytrvalostní schopnosti

POLYMED medical CZ. NABÍDKA NASAL HIGH FLOW Vysoký průtok nosní kanylou. v í c e n a w w w. p o l y m e d. e u

Strečink a cvičení s míčem


Sosna Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu.

FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: Dýchací cesty a dýchací orgány. Dýchání dělíme na :

Senzorická fyziologie

pod lo pat ko vý pod hře be no vý ne hře be no vý ma lý oblý sval trapézový sval zdvihač lopatky rombické svaly přední pilovitý malý prsní sval

Vztah mezi pohybovým systémem a trávicím traktem. P. Bitnar, M. Smejkal, J. Dolina, J. Procházková, A. Hep, J. Soška, P. Kolář

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Kosti. Dolní končetina se skládá ze stehna, bérce a nohy. Noha má shora nárt a zespoda chodidlo. čelní spánková. týlní. lícní.

Transkript:

Sofistikovaná biomechanická diagnostika lidského pohybu Univerzita Palackého v Olomouci I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. číslo: CZ.1.07/2.3.00/09.0209 Kineziologie dýchání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

- základní životní pohyb spolu se srdeční kontrakcí - zajišťován kosterním svalstvem, ale vůlí pouze částečně ovlivnitelný ( nepotlačitelný ) - cyklický děj inspirium a exspirium - z hlediska kineziologie (především biomechaniky) inspirium aktivní exspirium (převážně) pasivní

Dechová centra ŘÍZENÍ DECHOVÉHO CYKLU - respirační neurony v mozkovém kmeni - vzájemná IPSP a EPSP (postsynaptická inhibice a excitace) INSPIRAČNÍ motoneurony početnější, mnohotvárnější pacemarkery (?) se spontánní aktivitou (?) i při vyřazení vnějších podnětů (stejně jako srdeční uzly) EXSPIRAČNÍ motoneurony méně významné Regulační vlivy viz dále

Regulační vlivy působící na dechová centra VYŠŠÍ CENTRA - emoce, předstartovní stres - Valsalvův manévr při maximálním zpevnění postury, synchronizace cyklu s prováděním cíleného pohybu - chtěné změny - např. krátkodobé zádrže při potápění, řízený výdech při dechových cvičeních atd. SPECIFICKÉ DECHOVÉ STIMULY NESPECIFICKÉ DECHOVÉ STIMULY - chemosenzory (karotidy, aorta) - senzory rozpínavosti v plicní tkáni - mechano- a chemosenzory ve svalstvu - chemosenzory mozkových komor - nociceptory - tepelné senzory (perif + centrální) - hormony - tlakové senzory (karotidy a aorta)

Biomechanika dechového cyklu ELASTICITA plicní tkáně + POVRCHOVÉ NAPĚTÍ tekutiny na stěnách sklípků smršťují plíci k hilu surfaktant snižuje!! INTRAPLEURÁLNÍ (POD)TLAK + INTRAPULMONÁLNÍ TLAK rozvíjí plíci INTRAPULMONÁLNÍ TLAK střídání podtlaku (inspirium) a přetlaku (exspirium) při pneumothoraxu podtlak mizí a plíce se smršťuje u ventilového p. dokonce vzniká intrapleurální přetlak a útlak druhostranné plíce!!! INTRAPLEURÁLNÍ (POD)TLAK vždy negativní vzhledem k atmosférickému tlaku

STATICKÉ Dechové odpory - velikost úměrná vzduchové náplni plic, nezáleží na rychlosti dýchání - elastický odpor plic, povrchové napětí kapaliny ve sklípcích, elastické odpory hrudní stěny (svaly, vazivo atd.) ELASTANCE - míra elastického odporu - překonána svalovou prací při inspiriu - využita při pasivním exspiriu - míra roztažnosti COMPLIANCE -převrácená hodnota elastance DYNAMICKÉ viz dále

DYNAMICKÉ - závisí m.j. na rychlosti proudění Dechové odpory pokračování TKÁŇOVÝ ODPOR PROUDOVÝ ODPOR (10 %) neelastická deformace a tření - v plicích - hrudní stěně - břišní dutině - roste s frekvencí dýchání (90 %) - odpor proudění vzduchu v dýchacích cestách závisí (m.j.) na: - typu proudění (laminární x turbulence) - průměru a délce průdušky - směru proudění (záklopkový mechanizmus v exspiriu)

Kineziologie fyziologického nádechu hlavní dechový sval bránice zjednodušený model 1.fáze punctum fixum na úponech bránice svaly fixující dolní žebra? centrum tendineum se pohybuje dolů hrudník zvětšuje rozměr kraniokaudálně 2. fáze centrum tendineum se zarazí o odpor orgánů břišní dutiny břišní stěna a pánevní dno!!! KLESÁ INTRAPLEURÁLNÍ TLAK nové punctum fixum v centrum tendineum další hlavní vedlejší a pomocné dýchací svaly! zvedají se dolní žebra rozšíření laterolaterálně zvedá se i sternum a horní žebra rozšíření předozadně

HRUDNÍ KOŠ tuhá konstrukce s jedním stupněm volnosti pohybu (velmi zjednodušeně!!!) ale kostovertebrální a kostosternální skloubení umožňují deformaci!!!!!! patologické změny tvaru při poruše koordinace a/nebo parézách nutná koordinovaná aktivita svalstva k udržení tvaru a dosažení maximálních objemových změn vlivy - svalová síla působící na úponech - elasticita a compliance - tlak extrakorporální, intrathorakální, intraabdominální viz následující graf

teraplegie, v sedu funkční pouze bránice, ne interkostální svaly hrudní koš nedrží tvar, není stabilizován horní část hrudního koše 4) ke konci výdechu - pokles především v dolní části FRV 3) na začátku výdechu - prudké snížení rozpětí horní části 1) zpočátku - prudké rozpínání dolní části - snížení rozpětí horní části hrudního koše 2) ke konci nádechu - prudké rozpínání horní části - dolní část se naopak lehce zmenšuje kaudální část hrudního koše

BRÁNICE dvě hlavní části s různým embryonálním původem různý typ vláken, jiný vliv na hrudní koš, různá aktivita např. při zvracení a říhání obě stejně při kontrakci intrapleurální a intraabdominální tlak KOSTÁLNÍ KRURÁLNÍ - sériové s IC, pomalá vlákna - paralelně s IC, rychlá vlákna - přibližují CT a dolní žebra - intrapleulární tlak - intraabdominální tlak - neupínají se na dolní žebra - pouze táhnou CT kaudálně při laparotomii vtahují dolní žebra(?) - intrapleulární tlak - intraabdominální tlak

Vliv částí bránice na obvod hrudníku a břicha břišní dutina uzavřena relaxační křivka břišní dutina otevřena relaxační křivka hrudní koš klidové dýchání FRC kostální část krurální část klidové dýchání kostální část krurální část břicho břicho

VLIV KONTRAKCE BRÁNICE NA BŘICHO A HRUDNÍK kaudální pohyb CT při inspiriu zvýšení nitrobřišního tlaku posun orgánů dutiny břišní kaudálně břišní obsah je primárně nestlačitelný mimo 100-300 ml vzduchu pohyb břišní stěny zevně za klidného dýchání při dostatečně pohyblivém hrudním koši není nutné vyklenutí břicha (jiná je situace např. M. Bechtěrev) viz následující graf

bránice aktivní DOLNÍ ČÁST HRUDNÍKU se rozšiřuje VII. žebro BŘICHO vyklenuje TETRAPLEGIE (v sedu!!!!) III. žebro pokles intrapleurálního tlaku neaktivita ostatních dýchacích svalů HORNÍ ŽEBRA se pohybují dovnitř hrudní koš A-P hrudní koš A-P břicho A_P břicho A-P v lehu jiné pohyby viz dále

zone of apposition

MECHANIZMUS PŮSOBENÍ BRÁNICE NA DOLNÍ ŽEBRA ÚPONOVÁ SLOŽKA -přibližuje žebra a CT - záleží na punctum fixum A SLOŽKA apposition kontakt pleurální plochy bránice a hrudní stěny při volném CT a jeho poklesu - stahuje dolní žebra -případně vtahuje dolní část hrudníku eviscerace CKP/ DMO nerozvinutí hrudníku Harissova rýha tah struktur mediastina? při fixaci CT - zvedá dolní žebra -rozšiřuje dolní část hrudníku záleží na nitrobřišním tlaku!!! INSPIRIUM pokles CT úponová složka se zmenšuje klesá předpětí vláken A složka se zmenšuje klesá plocha kontaktu inverze svalové funkce bránice!!! u zajíců a psů na konci max. nádechu tetanická stimulace n. frenicus podporuje exspirium!!!!

VLIV POLOHY NA DÝCHÁNÍ V SEDU V LEHU menší aktivace břišních svalů rozvinutí dolních žeber změna A složky? zmenšení plochy menší intraabdominální tlak sed leh na zádech zkrácení ramene páky? vtažení dolních žeber hudní koš A-P hudní koš A-P vyklenutí břicha vtahování horních žeber břicho A-P TETRAPLEGIE při nádechu břicho A-P v lehu se hrudník méně rozvíjí stejně u zdravých při REM spánku!!!

- nejednotný názor na jejich funkci MEZIŽEBERNÍ SVALY - řada teorií vycházejících z biomechaniky a/nebo EMG studií fixační funkce?? drží vzájemné postavení žeber pružné zpevnění hrudního koše během dýchacích pohybů? mm. intercostales EXTERNI zvedají žebra (k páteři) INSPIRIUM mm. intercostales INTERNI zadní část stahuje žebra EXSPIRIUM přední část (parasternální) zvedá žebra (ke sternu) INSPIRIUM

POMOCNÉ DECHOVÉ SVALY svaly zvedající žebra k páteři a lebce (stabilizovaných aktivitou vzpřimovačů a dalšch svalů zajišťujících posturu MM. SCALENI povrchové EMG jen výjimečně aktivita vleže - jehlové EMG (téměř) vždy aktivita vleže i ve vzpřímení!!!! - zvedají sternum (viz dále) M. STERNOCLEIDOMASTOIDEUS zvedá horní žebra (viz dále) k ramennímu pletenci (stabilizovanému oporou HKK ortopnoické dýchání) M. TRAPEZIUS M. TRANSVERSUS THORACIS M. SUBCOSTALIS inspirium M. PECTORALIS MINOR M. SERRATUS ANT. M. SERRATUS POST. SUP. exspirium

KLIDOVÉ DÝCHÁNÍ POUZE SCM A TRAPEZIUS při nádechu zvětšuje se pouze AP rozměr hrudníku hrudní koš A-P zmenšuje se AP břicha hrudní koš A-P zmenšuje se příčný rozměr hrudníku břicho A-P hrudní koš lat.

BŘIŠNÍ SVALY - MECHANISMY PŮSOBENÍ stahují žebra dolů v závislosti na místě úponu a průběhu vláken (různé rameno páky) EXSPIRIUM zvyšují intraabdominální tlak podle aktivity bránice a dalších dýchacích svalů fixace CT zvětšení A INSPIRIUM m. RECTUS abd. mm. EXTERNUS et INTERNUS obliq. abd. m.transversus abd. převažuje působení na úponech (stahuje žebra dolů) nad vlivem převažuje účinek přes zvýšení intrabadominálního na zvýšení intraabdominálního tlaku nad úponovým účinkem (stahování žeber tlaku dolů)

Patologické typy dýchání A poruchy inervace B poruchy mechaniky C poruchy metabolismu a centrálního řízení

Patologické typy dýchání A poruchy inervace Glosofaryngeální dýchání ( žabí ) - vtlačování vzduchu do plic jazykem a polykacími svaly - nácvik u pacientů s (částečnou?, odeznívající?) poruchou funkce primárních dýchacích svalů (obrny) - lze překonat dýchací obtíže hodinu i více, hlavně psychologický efekt, omezení fixace na respirátor (Obrda, Karpíšek, 1971) Obrna mezižeberní a pomocných dýchacích svalů (tetraplegie) při inspiriu klesají horní žebra Dýchání při paréze primárních dýchacích svalů - viz dále

Obrna bránice a mezižeberní dýchacích svalů (poliomyelitis) - rychlé a pravidelné dýchání, ale povrchní bez pohybu nosních křídel - intenzivní zapojení pomocných svalů, ale často obrna také ramenních pletenců - pohyby hrudníku nesouměrné, nerozšiřuje se (nebo jen minimálně) - epigastrium při inspiriu nevyklenuje, spíše propadá - při přidržení hrudníku v hlubokém inspiriu se epigastrium vyklene - nedokáže zadržet dech, nemůže kýchat - nedokáže počítat jedním dechem!!! OKAMŽITĚ UMĚLÁ VENTILACE!!!!

Patologické typy dýchání B poruchy mechaniky dýchání Břišní dýchání u m. Bechtěrev - výrazné omezení až vymizení dýchacích pohybů hrudníku - hrudník v těžké kyfóze a exspiračním postavení žeber - výrazné vyklenování břicha Bolestivé plicní procesy - fixace postižené strany (omezení pleurálního tření) - např. leh na postižené straně

Patologické typy dýchání B Emfyzematické dýchání poruchy mechaniky dýchání -nápadně velký hrudník v trvale inspiračním postavení u jinak astenického pacienta - chronická bronchiální obstrukce, typ A ( pink puffers ) Astmatické dýchání během záchvatu - exspirační dušnost, hrudník v inspiriu -distanční pískoty a vrzoty - ortopnoe, fixace HKK - výrazná aktivita vedlejších a pomocných svalů

Patologické typy dýchání C metabolické poruchy a poruchy centrální regulace Kussmaulovo acidotické dýchání - hluboké, pravidelné, fr. nižší ale i vyšší - diabetické kóma, urémie, respirační insuficience Cheyn-Stokesovo periodické dýchání - cyklické prohlubování+ zrychlování s následným změlčováním+zpomalováním a apnoickou pauzou - acidóza, srdeční selhávání, pokročilá AS cerebri, mozková postižení Vzdychavé dýchání - občasné hluboké inspirium s hlasitým výdechem ( ach jo ) - neurocirkulační astenie, neuróza

Patologické typy dýchání C metabolické poruchy a poruchy centrální regulace Pickwickovské dýchání - viz interna Holotropní dýchání

Literatura Kapandji, A.I. (1993). The physiology of the joints. Volume 3, The spinal column, pelvic girdle and head. Edinburgh : Churchill Livingstone Kendall, F. P., Elizabeth Kendal McCreary, E.K., & Patricia Geise Provance, P. G. (1993). Muscles testing and function. Philadephia : Lippincott Williams & Wilkins. Kordač, V. (1991). Vnitřní lékařství. Praha : Avicenum. Rohen, J. W., Yokochi, Ch., Lutjen-Drecoll, E. (1991). Anatómia človeka fotografický atlas ľudského těla. Martin : Osveta. Troyer de, A., & Loring., S.H. (1986). Action of respiratory muscles. In P. T. Macklem & J. Mead, (eds) Handbook of Physiology. Section 3. The Respiratory System. Volume III, Mechanics of Breathing. Bethesda: American Physiological Society, pp.443-462.