Výchova k občanství. doporučujeme pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia. vytvořeno v souladu s RVP

Výchova k občanství doporučujeme pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia vytvořeno v souladu s RVP 6 Jana Skálecová, Lenka Mrázová nakladatelství MM

Jana Skálecová, Lenka Mrázová Výchova k občanství doporučujeme pro 6. ročník základní školy a primy víceletého gymnázia

Napsaly: PhDr. Jana Skácelová; Mgr. Lenka Mrázová Lektorovali: Mgr. Radka Cvejnová; PhDr. Věra Jirásková, Ph.D.; PhDr. Leo Pavlát; Mgr. Jana Poláková

I. ŽIVOT V ČASE 1. ČAS 2. MĚŘENÍ ČASU 3. KALENDÁŘ 4. ČAS SVÁTKŮ Opakování Život v čase, čas v životě II. ŽIVOT V RODINĚ 1. RODINA MÁ MNOHO ČLENŮ Rodina Rodokmen 2. RODINA MÁ MNOHO PODOB Podoby rodiny Užší a širší rodina Náhradní rodinná péče 3. RODINA MÁ SVÉ ZVYKLOSTI Rodinný řád Zvyky a rituály v rodině Svatba Manželství Registrované partnerství 4. I RODINA SE NĚKDY NESHODNE Konflikt a jeho řešení Vzájemná komunikace Opakování Život v rodině III. ŽIVOT MEZI LIDMI 1. PRAVIDLA POMÁHAJÍ ŽÍT SPOLU Člověk je tvor společenský 2. PRAVIDLA POMÁHAJÍ CHRÁNIT Lidská práva 3. KDYŽ SE PRAVIDLA NERESPEKTUJÍ Šikana Násilí na dětech Opakování Život mezi lidmi IV. MÍSTO, KDE ŽIJI 1. DOMOV 2. ŽIJI V OBCI Obec Obecní samospráva 3. ŽIJI V KRAJI Kraje 4. ŽIJI VE STÁTĚ Jak vznikl stát Stát Státní symboly České republiky 5. ŽILI A ŽIJÍ TU S NÁMI Národnost Státní občanství 1 2 3 4 6 10 12

6. ŽIJI V EVROPĚ A VE SVĚTĚ Evropská unie (EU) Organizace spojených národů (OSN) 7. ŽIJI NA ZEMI Příroda v ohrožení Konzumní způsob života Ekologický způsob života Opakování místo, kde žiji ZÁVĚREČNÉ OPAKOVÁNÍ Návrhy projektů Klíčové kompetence Učivo a očekávané výstupy Klíč ke cvičením Použitá literatura a internetové zdroje Rejstřík 1 2 3 4 Úkoly opakovací a uvádějící do souvislosti probrané učivo Tvořivé úkoly Zajímavosti Úkoly vážící se k tématu Ukázka z literatury Ukázka z literatury Mezipředmětové vazby

Milé žákyně, milí žáci, nový školní rok je pro vás spojen s mnohými změnami, setkání s novým předmětem výchova k občanství je jen jednou z nich. Někteří z vás dokonce mění typ školy a začínají se učit ve zcela novém kolektivu. Ale i v tom by vám mohla společná práce v těchto hodinách pomoci. Získávání dovedností vzájemného soužití ve škole, v rodině, ve skupině kamarádů nebo v obci je jedním z důležitých úkolů tohoto předmětu a je ostatně velmi důležité pro celý život. Naše učebnice se vám snaží pomoci uvést to, co už víte z vlastní zkušenosti o nejrůznějších tradicích, svátcích a o naší zemi i lidech, do nových souvislostí. Další vědomosti a zážitky spojené s úkoly a cvičeními vám mají pomoci pochopit něco o sobě, o svých bližních, kamarádech, o životě ve společnosti, i o ochraně životního prostředí. Přály bychom si, aby naše učebnice mohla být pro vás pomocníkem, inspirátorem a průvodcem po vašich letošních cestách. Snažily jsme se, aby byla vážná i zábavná, laskavá i podnětná a poskytla vám možnost získat cenné dovednosti pro váš současný i budoucí život. Mnoho štěstí a radosti při všech vašich objevech vám přejí Autorky Vážené kolegyně, vážení kolegové, žijeme v době, která se rychle proměňuje, současnou dobu filozofové označují jako postmoderní věk. Pluralita názorů a konceptů života, rychlost vývoje komunikačních technologií, velký technický pokrok, multikulturalita, globalizace to je jen výčet některých soudobých tendencí, které se nutně musejí projevit i v pozměněném přístupu k výchově a vzdělávání a ve způsobech učení. Současná reforma školství, která klade důraz na kompetence, přináší pro náš předmět jednu zásadní změnu pokládá občanské kompetence za klíčové. To je velký posun, přestože vědomí, že všichni jsme součástí širšího společenství a že je třeba věnovat se dovednostem a principům, které vedou k vědomí odpovědnosti za celek, je principem starým, který v sobě obsahovaly všechny dávné kultury a bez kterého vznikají velké problémy. Moderní systémy kladou důraz na jednotlivce, což je v pořádku, pokud tento akcent nevede k egoismu a sobectví, ale k rozvinutí lidského potenciálu. Naše učebnice se snaží znovu řešit prastarou otázku: jak vychovávat děti k občanství. Pomáhaly jsme si metodami a přístupy osvědčenými i novými. Postup naznačený v každé kapitole můžete využít při vedení vyučovací hodiny. Samozřejmě, vždy je tu velký prostor pro vaši vlastní pedagogickou tvořivost. V úvodu každé kapitoly jsme navrhly texty a způsoby práce s nimi, které vycházejí z principů kritického myšlení, a snažily jsme se, abychom problém ukázaly v mnoha podobách, které budou vyhovovat rozmanitým učebním stylům žáků. Také jsme zařadily mnoho zážitkových metod, které kladou velké nároky na vás, pedagogy, a jsou i časově náročné. Současně jsme dětem doporučily odkazy na další informační zdroje internet, knihovny, odbornou i krásnou literaturu a také jsme navrhly práci s projekty. Součástí učebnice jsou i opakovací úkoly a závěrečný test. Ten má sloužit pro opakování a neměl by být jediným základem pro hodnocení. Doporučovaly bychom žákům, aby si založili a vedli portfolio, kam by si zakládali výsledky své práce, splněné úkoly, eseje a dokončené projekty. To by pak mohlo sloužit i vám, pedagogům, jako jeden z podkladů pro hodnocení žákovy práce. Akcent je třeba klást na vlastní aktivitu v hodinách. Jedna indiánská moudrost říká, že dětem je třeba dávat kořeny i křídla. Přejeme vám v tomto náročném úkolu, který je velkým dáváním, mnoho radosti, optimismu a také štěstí jak v pracovním, tak i osobním životě, protože kdo hodně dává, musí také čerpat. Autorky

Život v čase Všechno žere, všechno se v něm ztrácí, stromy, květy, zvířata i ptáci, hryže kov i pláty ocele, tvrdý kámen na prach semele, města rozválí a krále skolí, vysokánské hory svrhne do údolí. Co je to? J. R. R. Tolkien: Hobit 1. Čas Už v dávných dobách si člověk uvědomoval, že svět kolem něj se mění. Poznával proměny přírody okolo sebe. Viděl, že rostliny vyrůstají a odumírají, podobně jako zvířata. Pochopil, že i lidský život je konečný. Díky těmto změnám si člověk uvědomil, že žije v čase. Postupně se naučil čas měřit a počítat. Rozdělte se do skupin. Sepište co nejvíc přísloví nebo lidových rčení týkajících se času. Vysvětlete jejich význam. Cyklické vnímání času Už od pravěku určovali lidé čas díky sledování přírodních jevů, které se pravidelně opakovaly. Příklady takového opakování znáte i z vlastní zkušenosti. V zimě sněží, na jaře kvetou sněženky, v létě jsou časté bouřky, na podzim se stromů odpadává listí. To se pravidelně opakuje podle přírodních zákonitostí. Jejich pochopení bylo pro pravěké lidi důležité. Poznali z nich, kdy krajem táhne zvěř, kdy je třeba zasít obilí, a kdy se naopak musí sklízet. Tomuto vnímání času, které je založeno na opakování (cyklech) jednotlivých přírodních jevů a střídání čtyř ročních období, říkáme cyklické. Čas podle tohoto vnímání plyne v kruhu. Střídání dne a noci a cyklické opakování přírodních zákonitostí souvisí s pohybem Země kolem Slunce. Zopakujte si, co vše o něm víte. Vysvětlete pojmy: jarní rovnodennost, letní slunovrat, podzimní rovnodennost, zimní slunovrat. Víte, že slunovrat dokázali určit už pravěcí lidé? Podle některých teorií to dokládá i tajemná stavba Stonehenge ve Velké Británii, stará přes 4000 let. Tvoří ji komplex kamenných kruhů. Vědci se domnívají, že na základě měnící se polohy Slunce a Měsíce vůči těmto kamenům dokázali pravěcí lidé určit den letního slunovratu. Zjistěte další informace o stavbě Stonehenge. 8

Stejně jako dnes i v dávných dobách stávalo, že zima byla někdy delší než obvykle. Lidé po dlouhé a chladné zimě napjat očekávali příchod jara, nebo jim naopak velká letní sucha ničila úrodu. V takových případech se pokoušeli přivolat jako či déšť různými magickými obřady. Z nich se postupně vyvinuly různé zvyklosti a slavnosti. U nás je to např. vynášení Morany (zimy), v Africe dešťové tance apod. Jiné slavnosti jako výraz díků, že svět běží tak jak má (např. dožínky po sklizni obilí) Oslavy jara v Bangladéši, České republice a Číně Znáte i další zvyky související s opakováním ročních období nebo změnami v přírodě? Dodržují se některé ve vaší obci? Pranostika je lidová průpovídka obsahující předpověď počasí (Např.: Svatá Anna chladno zrána). Dříve lidem sloužila k lepčí orientaci v přírodních zákonitostech. Zkusme zapsat pranostiky, které znáte. Svoje seznamy si porovnejte s ostatními ve třídě. Společně můžete vytvořit výkladový slovník vybraných pranostik. Lineární vnímání času Později se vnímání světa a času změnilo. Lidé si čas začali představovat jako přímku, která směřuje od minulosnosti do budoucnosti. Takové vnímání času nazýváme lineární. Nemá podobu kruhu, ale přímky směřující od jedné události ke druhé. Příkladem takových propojených událostí je průběh života jedince od narození až po smrt. Lidé odpradávna určovali čas podle přírodních., které se.toto vnímání času označujeme jako.později začali lidé čas vnímat jako směřující od.do. Diskutujte ve třídě o tom, co určuje průběh vašeho života a jeho podobu např. školní docházka, prázdniny Co je podle vás nutné udělat pro dosažení vašich cílů a přání? Co pro to skutečně děláte? Čas nebyl vnímám vždy stejně. Zprvu jej lidé vnímali a počítali cyklicky, tedy podle opakování různých přírodních jevů a střídání ročních období. Postupně začalo převládat lineární vnímání času, tedy jako cesty odněkud někam, od začátku do konce, od narození ke smrti. Čas už nebyl vnímán v opakujících se kruzích, ale jako přímka směřující dopředu. 9

Nakreslete do sešitu časovou přímku svého života. Na jednoduchou přímku zakreslete chronologicky nejdůležitější události svého života tak, jak šly po sobě. Dále sem vyznačte události, které by v budoucnosti, které by v budoucnu ve vašem životě neměly chybět. 0 10 20 30 40 50 60 2. Měření času Možná, že máte šťastné dny, kdy se vám všecko daří, a jiné, které je lepší prospat. V takové dny zazvoní budík, zrovna když se vám zdá něco pěkného a drnčí protivněji než kdy jindy, tak protivně, že zapomenete, že se vám vůbec někdy v životě něco hezkého zdálo, a radši vstanete, levou nohou a pozpátku, zubní pasta v koupelně je zaschlá, teplá voda studená, čaj příliš horký, košile zmačkaná, levou botu nemůžete najít vůbec, a když ji najdete, přetrhne se vám tkanička: tehdy je lepší vrátit se pokorně do postele a přetáhnout si peřinu přes hlavu. Oto Hofman: Pan Tau a tisíc zázraků Lidé se z praktických důvodů naučili měřit čas pomocí tzv. časových jednotek. Základní časovou jednotkou je 1 sekunda. 60 sekund tvoří 1 minutu 60 minut 1 hodinu. Den má 24 hodin. Čas dnes určujeme pomocí přístrojů hodin. Hodiny nevypadaly vždy tak, jak je známe dnes. V průběhu času se měnila jejich podoba i principy fungování. V minulosti se používaly např. hodiny sluneční, přesýpací nebo vodní. Díky rozvoji lidského poznání se postupně začaly užívat hodinové přístroje jejichž podobu znáte z dnešní doby. Na internetu ve skupinkách zjistěte, jak tyto různé typy hodin fungovaly. Ve středověku určovalo čas nejprve pravidelné zvonění kostelnách zvonů. Od konce 13. století se rozšířila výroba železných věžních hodin. Od 14. století se začaly v řadě měst Evropy objevovat hodiny se zvláštním mechanizmem zvané orloje, které kromě času ukazují i polohu některých nebeských těles na obloze. Pozoruhodný orloj je umístěn na Staroměstském radnici v Praze. Byl vyroben 1410 hodinářem Mikulášem z Kadaně. 10

Hlemýžď potřebuje půldruhé hodiny, aby zdolal kruhovou závodní dráhu ve směru hodinových ručiček. Když se plazí v opačném směru, urazí tutéž dráhu za pouhých devatenáct minut. V čem to spočívá? Zkusme odhadnout minutu. Jak se vám povedlo přiblížit se skutečné minutě? Čas nám neubíhá stejně. Jistě jste si uvědomili, že čas nám neubíhá vždy stejně. Prázdniny utečou jako voda. Školní vyučování se naopak vleče. V takovém případě totiž neměříte svůj čas pomocí časových jednotek, ale prostřednictvím vlastních prožitků. Nedivte se proto, že vám příjemné okamžiky připadnou vždycky kratší než ty méně příjemné. Kdy vám čas ubíhá rychle, kdy pomalu? Sepište a rozdělte situace ze svého života do dvou skupin a podle toho, jak rychle podle vás plynou. Ve skupině napište krátké pojednání na téma čas. Proč vám připadá, že čas někdy ubíhá rychleji, a jindy se naopak nekonečně vleče? Nad svými texty diskutujte. 3. Kalendář Ráno se probudil Robinson docela svěží. Sluneční paprsky se již prodíraly skulinami mezi kameny do jeskyně. Kolik je asi hodin, napadlo Robinsona. A kolikátého asi je, který den? Rozhodl se, že musí zaznamenat datum přistání na ostrově a od tohoto data zaznamenávat a počítat všechny dny pobytu. Rozvzpomínal se, který den to byl, kdy ztroskotala loď. Vzpomněl si, že to bylo docela určitě ve čtvrtek, 1. července roku 1666. Řekněte nebo zjistěte, jakým způsobem zaznamenával Robinson dny na ostrově. Robinson Crusoe Co je kalendář Čas mapujeme pomocí kalendáře. Kalendář je ucelená soustava dělení času do úseků. Základními časovými úseky, na které je kalendář rozčleněn, jsou den, týden, měsíc a rok. Zopakujte si, jak nazýváme základní časovou jednotku. Spočítejte, kolik sekund má 1 den. Den Jak už víte, den má základ v otáčení Země kolem své osy. Jako jeden den označujeme dobu jednoho otočení Země kolem své osy. Tzv. sluneční den je doba, za kterou se Země otočí kolem své osy vzhledem k Slunci. Jak dlouho trvá? Pokud nevíte, vyhledejte tuto informaci v učebnici zeměpisu. 11

Měsíc Časové období jeden měsíc je odvozeno od doby, za kterou se vystřídají čtyři fáze Měsíce. Tato doba trvá přibližně 29,5 dne, to je asi jedna dvanáctina roku. Zopakujte si, co je měsíc. Za pomoci obrázku vysvětlete, co jsou čtyři fáze Měsíce. Jistě více, že měsíce vymezené v kalendáři nejsou stejně dlouhé. Některé mají 31 dní, jiné jenom 30. Únor má jen 28 dní, ale jednou za čtyři roky k nim jeden den přibude. Pak má únor 29 dní. Jako pomůcka k určování délky měsíců vám mohou posloužit klouby na záprstí tak, jak to vidíte na obrázku. Ve většině evropských jazyků jsou názvy měsíců přejaty z latiny. V češtině tomu tak není. Zjistěte, z jakých slov byly odvozeny české názvy měsíců. Rok Časové období jeden rok je odvozeno od doby oběhu Země kolem Slunce. Během jednoho oběhu kolem Slunce se Země otočí asi 365krát kolem své osy. Proto rok trvá přibližně 365 dní, přesněji 365 dní 5 hodin 48 minut a 46 sekund. Jaro, Léto, Podzim, Zima Vysvětlete, co je přestupný rok. A proč byl zaveden? Jak už víte, byly časové jednotky den, měsíc a tok stanoveny na základě pohybů ve vesmíru. Co myslíte, byla časová jednotka jeden týden stanovena také na základě pohybu vesmírných těles? 12

Historický vývoj kalendáře Náš dnešní kalendář se vyvinul z křesťanského kalendáře, který počítá čas od předpokládaného data narození Ježíše Krista. Proto se setkáváme se zkratkami př. n. l. (před naším letopočtem) nebo také př. Kr. (před Kristem) a n. l. (našeho letopočtu) nebo po Kr. (po Kristu). Juliánský kalendář Původní řecko-římský kalendář vycházel z pohybu Měsíce a délka roku se v něm neshodovala s délkou skutečného (tzv. slunečního) roku. Tyto nedostatky odstranil římský císař Gaius Julius Caesar. Zavedl (r. 46 př. n. l.) nový kalendář s 365 dny a každý čtvrtý rok stanovil přestupný. Tomuto kalendáři se podle slavného vládce začalo říkat juliánský. V učebnici dějepisu vyhledejte informace o postavě císaře Gaia Julia Caesara. Po Gaiu Juliu Caesarovi byl v některých jazycích pojmenován jeden měsíc. V češtině tomu tak není, stačí si vzpomenout na pojmenování měsíců v angličtině nebo němčině. Gregoriánský kalendář Ačkoliv měl juliánský kalendář odpovídat délce skutečného slunečního roku, nebyl vypočítán přesně. V roce 1582 se rozcházel se skutečností už o celých 10 dní. Proto nařídil papež Řehoř XIII., aby roku 1582 následoval po 4 říjnu nikoliv 5., ale 15 říjen. Poté byl zaveden nový kalendář, kterému říkáme podle latinské podoby jména papeže Řehoře gregoriánský. Ten je dodnes nejpoužívanějším kalendářem na světě. Kalendář jako soupis dní v roce Jako kalendář označujeme také soupis dní a měsíců v časovém sledu během jednoho roku. Kromě rozdělení dnů do týdnů a měsíců obsahuje takový kalendář obvykle údaje o jmeninách, upozorňuje na významné státní svátky, sleduje fáze Měsíce apod. Základní časovou jednotkou je. Zaznamenáváním pravidelných změn vznikl.. který měl v různých dobách odlišnou podobu. Náš dnešní kalendář se vyvinul z kalendáře zvaného. Dnes se orientujeme pomocí tzv. kalendáře. Náš letopočet se počítá od předpokládaného data narození. V gregoriánském kalendáři zůstal přestupný každý 4. rok. Poslední rok století je však přestupný pouze tehdy, je-li dělitelný číslem 400. Židovský a islámský kalendář Židé mají vlastní kalendář, jehož počátek podle židovské náboženské tradice sahá ke stvoření prvního člověka. Počátku gregoriánského kalendáře předchází o 3761 let. Nový rok židovského kalendáře spadá do našeho září nebo října. Také islám používá odlišný kalendář. Ten začíná rokem 622 našeho letopočtu, kdy se podle tradice vydal prorok Muhammad z Mekky do Mediny. 13

Šestého dne Bůh stvořil spoustu rozmanitých zvířat: dobytek a také plazy, a jiná divoká zvířata. A viděl, že je to dobré a potřebné. Tehdy řekl: Stvořím teď člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Bude umět milovat a myslet. Dám mu také moc, aby panovat nad zemí. Tak se na světě objevil člověk. Bůh se ještě jednou s láskou podíval na to, co vytvořil, a viděl, že je to dobré. Tak uplynul večer a jitro den šestý. Sedmého dne Bůh odpočíval, unaven stvořením světa. Požehnal tomuto sedmému dní a nazval ho svatým. Bible neboli písmo svaté je někdy v naší kultuře nazývána Knihou knih. Je v ní ukryta moudrost, která se stala inspirací a východiskem evropské kultury. Skládá se ze dvou základních částí Starého a Nového zákona. Starý zákon je důležitým pramenem moudrosti křesťanů a židů. a) Proč je sedmý den nazýván v ukázce svatým? b) Co pro vás znamená, když se řekne, že je svátek? Je důležité rozlišovat i dnes dny běžné a sváteční? c) Které svátky si připomínáme v rodině, ve škole nebo s lidmi, se kterými se setkáváme? Co je svátek Svátky můžeme rozdělit na dvě základní skupiny: a) rodinné svátky, b) společenské svátky. Čas svátků Rodinné svátky Rodinné svátky jsou spojeny s důležitými událostmi v životě, jako je narození, svatba, křest apod. Křest Společenské svátky Společenské svátky provázaly život člověka od pravěku a jsou spojené s kalendářním rokem. K společenským svátkům řadíme náboženské svátky (např. Vánoce). Nejrozšířenějším náboženským vyznáním u nás je křesťanství, proto jsou u nás nejznámější svátky křesťanské. Své vlastní svátky však slaví i židé a muslimové žijící v naší zemi. Další společenské svátky připomínají důležité události z našich dějin (např. Den vítězství). některé z nich byly vyhlášeny jako státní svátky České republiky, a jsou tedy dny pracovního klidu. Několik společenských svátků je spojeno s proměnami přírody a tomu odpovídající prací v zemědělství (např. vinobraní) Kolik státních svátků se v ČR slaví? Pokud nevíte, vyhledejte v kalendáři. V různých náboženstvích je za sváteční považován také určitý den v týdnu. Pro křesťany he takovým dnem neděle. (V křesťanském kalendáři je to sedmý den v týdnu, kdy Bůh po stvoření světa odpočíval). Židé za sváteční den považují sobotu šabat. Šabat začíná pátečním západem slunce a končí v sobotu poté, co na obloze vyjdou první hvězdy. (V židovském kalendáři je sedmý den v týdnu sobota, protože za první den je považována neděle.) Věřící se mají o šabatu věnovat odpočinku, modlitbám a studiu Tóry. Svátečním dnem muslimů spojeným se slavnostní modlitbou je pátek. 14 Zjistěte, kde se ve vašem okolí nachází synagoga nebo židovský hřbitov, a navštivte je. Na následujících stranách vám nabídneme přehled hlavních svátků v jednotlivých měsících. Další informace získáte v knihovnách a na internetu.

Na následujících stranách vám nabídneme přehled hlavních svátků v jednotlivých měsících. Další informace získáte v knihovnách a na internetu. Rozdělte se ve třídě do 12 skupin, stejně jako je měsíců v roce. Ve skupince vyhledejte k přidělenému měsíci co nejvíc zajímavostí, lidových tradic a svátků (Křesťanských, židovských, muslimských). Diskutujte vzájemně o jednotlivých obdobích roku a to tom, co s sebou ten který měsíc v naší zemi přináší. Září Nejvýznamnější svátky na konci léta byly v minulosti oslavy ukončení sklizně spojené s děkováním za úrodu. V některých oblastech se tyto slavnosti konají dodnes. Hlavní z nich jsou dožínky oslavy sklizně obilí z polí. Pro oblasti, kde se pěstuje vinná réva, je typické vinobraní oslava závěru sklizně vinných hroznů. V oblastech, kde se pěstuje chmel, se udržuje slavnost zvaná dočesná, která je spojena s ukončením jeho sklizně. K čemu se využívá chmel? Zjistěte, kde se v České republice pěstuje vinná réva a kde chmel? Vinobraní Připomeňme si, kolikátého září je první podzimní den. Kde se nachází v ten den Slunce vzhledem k naší planetě? 28. září si připomínáme den úmrtí nejvýznamnějšího českého světce knížete Václava. V tento den slavíme státní svátek nazvaný Den české státnosti. Kníže Václav byl 28. září 935 zavražděn svým bratrem ve Staré Boleslavi. Jak se Václavův bratr jmenoval? Pokud nevíte, pokuste se tento údaj zjistit. Svatý Václav Každoročně se 28. září koná ve Staré Boleslavi Svatováclavská pouť. Na pražském hradě uděluje v tento den prezident republiky významným českým osobnostem svatováclavské medaile. V židovské náboženské tradici existují vlastní svátky. Každý je spojen s náboženskými úkony, které vyjadřují určité poselství. Na podzim slaví židé významný svátek Den smíření, hebrejský zvaný Jon kipur. Připadá na 10. den židovského měsíce tišri (v září nebo říjnu gregoriánského kalendáře.) Před tímto svátkem žádá jednotlivec odpuštění svých provinění vůči ostatním lidem. Den smíření je provázen celodenním půstem. 15

Říjen 28. října slavíme státní svátek Den vzniku samostatného československého státu. Ten vznikl v roce 1918 jako společný stát Čechů a Slováků. Jaké akce se příležitosti 28. října v naší vlasti konají? Pokud nevíte, vyhledejte na internetu. Československá republika se původně skládala z Čech, Moravy a Slezska, ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi. Samostatné Československo vzniklo po 1. světové válce. O jeho vznik se zasloužil zejména pozdější první československý prezident, který společně se svými spolupracovníky přesvědčil vítězné mocnosti (USA, Velkou Británii a Francii), aby vznik Československa podpořily. Jak se jmenoval? Listopad Začátek listopadu je spojen se dvěma svátky. Na 1. listopad připadá křesťanský svátek Všech svatých, kterým si křesťanská církev připomíná své světce. Den poté, 2. listopadu, slavíme svátek Památka zesnulých, lidově zvaný Dušičky. Lidé uctívají tento svátek tím, že navštěvují hřbitovy, aby vzpomínali na své zemřelé. Na hroby pokládají věnce a květiny a zapalují svíčky. V poslední době se k nám částečně rozšířil svátek zvaný Halloween. Slaví se většinou v anglicky mluvících zemích (např. v USA, Kanadě a Velké Británii), a to 31. října, takže můžete slyšet i název předvečer svátku Všech svatých. Z jakých anglických slov vznikl název Halloween? Jaké zvyky jsou pro tento svátek typické? 16

Jako státní svátek je vyhlášen 17. listopad Den boje za svobodu a demokracii. Je věnován všem, kdo bojovali proti totalitním, nedemokratickým režimům, jako byl nacismus nebo komunismus. Jistě znáte pranostiku, podle které 11. listopadu Martin přijíždí na bílém koni. Vysvětlete ji. Ve slovníku vyhledejte význam pojmů nacismus a komunismus. Den boje za svobodu a demokracii souvisí se dvěma důležitými daty 17. listopadem v roce 1939 a 17. listopadem roku 1989. Které události tehdy proběhly? Pokud nevíte, vyhledejte na internetu. Prosinec 17. listopad 1989 Vánoce V prosinci se lidé připravují na velký křesťanský svátek Vánoce. Původně před počátkem křesťanství oslavovali naši předci koncem prosince zimní slunovrat. S příchodem křesťanství se oslavy proměnily ve svátky, kterými si křesťané připomínají narození Ježíše Krista. Čtyřtýdenní období před prvním vánočním svátkem Štědrým dnem (24. 12.) se nazývá advent (z latinského adventus příchod). Tato doba připomíná lidem očekávání příchodu Ježíše Krista. Prvním dnem Vánoc je Štědrý den, předvečer slavnosti narození Ježíše Krista. Za ním následuje Boží hod vánoční (25. 12.), podle křesťanské tradice den narození Ježíše Krista. Třetím dnem vánočních svátků je svátek sv. Štěpána (26. 12.), kdy koledníci obcházeli domy s přáním všeho dobrého. Adventní věnec Vánoce neslaví lidé ve všech zemích stejně. Např. v USA děti věří, že dárky pod vánoční stromeček nosí Santa Claus. Zdobíte si domov adventním věncem? Co na něm symbolizují čtyři svíce? Rozdělte se do skupin po čtyřech. Sepište, jaké vánoční zvyky dodržujete u vás doma o Vánocích. Zapište názvy koled, které znáte. Zkuste některou zazpívat. 17

Židé neslaví Vánoce, ale na přelomu listopadu a prosince slaví osmidenní svátek zvaný chanuka, někdy označovaný jako svátek světel. Nejznámější tradicí spojenou s tímto svátkem je zapalování svící na osmiramenném svícnu nazývaném chanukia. Každý večer svátku se zapálí jedna svíce. Svícen k oslavě Chanuky Poslední den v roce 31. prosinec je podle jmenin připadajících na toto datum někdy nazývaný silvestr. Je spojen se slavnostním nočním veselím, doprovázeným často ohňostrojem. O půlnoci lidé slaví příchod nového roku a přejí si štěstí a spokojenost. Leden První lednový den nazýváme Nový rok. Je u nás počátkem nového kalendářního roku. V tento den si často dáváme tzv. novoroční předsevzetí úkoly, které bychom chtěli v novém roce splnit. Měli jste někdy novoroční předsevzetí? Jak se vám je podařilo splnit? 1. leden je také státním svátkem nazvaným Den obnovy samostatného českého státu. Tímto dnem si připomínáme vznik samostatné České republiky po rozdělení Československa. V kterém roce samostatná Česká republika vznikla? 6. leden je svátkem Tří králů. Končí jím vánoční období. V tento den chodí tři koledníci v bílých košilích s papírovými korunami na hlavách. V současné době tříkrálovou koledu pořádají charitativní organizace, které vykoledované finanční dary rozdělují lidem, kteří se ocitli v nouzi. Den Tří králů je připomínkou tří mudrců z východu: Kašpara, Melichara a Baltazara, kteří se podle tradice přišli poklonit narozenému Ježíškovi. Tři koledníci v tento den píšou na dveře svěcenou křídou písmena K+M+B a příslušný letopočet. Nejsou to však počáteční písmena jmen Tří králů, ale zkratka požehnání Kristus požehná tento příbytek (latinsky Christis mansionem benedicat). Účastnili jste se někdy tříkrálové koledy? Vyprávějte. Tři králové 18

27. leden je v řadě států připomínán jako den výročí osvobození nacistického koncentračního tábora Osvětim roku 1945. U nás připadá na toto datum Den památky obětí holocaustu* a předcházení zločinům proti lidskosti. Únor 2. února si křesťané připomínají svátek zvaný Hromnice. Na Hromnice se v kostelích světí svíce. Dříve si je lidé přinášeli domů a věřili, že když je zapálí během bouře, budou ochráněni před bleskem a hromem, nazývali je proto hromničky. Světlo bylo po staletí významným symbolem. Zamyslete se a diskutujte nad jeho rozmanitými významy. Vysvětlete pranostiku: Na Nový rok o slepičí krok. Na Tři krále o krok dále. Na Hromnice o hodinu více. Během února (někdy během března) se slavil, a v řadě obcí se dodnes slaví, lidový svátek masopust. Vyvrcholením masopustu je průvod lidí v maskách. Masopust byl pro lidi v minulosti dobou velkého hodování. Po něm následoval velikonoční čtyřicetidenní půst.. Březen Masopustní průvod Březen je první jarní měsíc. Příroda se postupně probouzí ze zimního spánku. Zjistěte, v jaké poloze se 21. března nachází Slunce vůči Zemi. Jmenujte první jarní květiny, které znáte. V měsíci březnu si připomínáme výročí narození prvního prezidenta samostatné Československé republiky Tomáše Garrigua [garika] Masaryka. Narodil se 7. března roku 1850 v jihomoravském Hodoníně. Zopakujte si vše, co víte o jeho osobnosti a o založení samostatné ČSR. 19

Velikonoce V březnu nebo v dubnu slavíme Velikonoce. Jsou největším křesťanským svátkem. Velikonoce jsou nepravidelným svátkem. Na který den v roce připadnou, určíme takto: v kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. března). Velikonoční neděle je první nedělí po tomto dni. Může to být mezi 22. březnem 25. dubnem. Velkou tradici měly Velikonoce už před počátkem křesťanství. Původně šlo o prastarý zvyk vítání jara a vracejícího se slunce. Pod vlivem křesťanství se Velikonoce staly dobou, kdy si na Velký pátek křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista. O Velikonoční neděli potom oslavují jeho zmrtvýchvstání. Tento den zvaný Boží hod velikonoční je pro všechny křesťany velmi důležitým svátkem. Na následující Velikonoční pondělí se dodnes udržuje zvyk chození na koledu. Chodí na ni kluci, případně dospělí muži, s velikonoční pomlázkou. Vyšlehání pomlázkou (většinou z vrbových proutků) má mít na dívky a ženy omlazující účinek je symbolem předávání síly, svěžesti a zdraví. Velikonocům předchází doba čtyřicetidenního půstu, dodržovaná hlavně v minulosti. Půst začínal Popeleční středou a trval do Božího hodu velikonočního. (Datum Popeleční středy tedy získáme tak, že od data Velikonočního pondělí odečteme 40 dní.) Každá neděle v tomto období měla název podle zvyků a činností, které se v tento den vykonávaly. Pátou nedělí půstu je Smrtná neděle. V tento den bylo zvykem vynášet Smrt neboli Moranu z vesnice. Morana je ve slovanské mytologii bohyně zimy, smrti a noci. Byla zpodobněna jako figurína ženy, většinou ze slámy. Vynášela se ven ze vsi, kde se utopila, nebo spálila. Samotné Velikonoce začínají šestou, tzv. Květnou nedělí. Je to den, kdy si věřící připomínají Ježíšův příjezd do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými ratolestmi. Čtvrtek po této neděli je tzv. Zelený čtvrtek, kdy si připomínáme poslední večeři Ježíše Krista s jeho učedníky. Následuje Velký pátek den ukřižování Ježíše Krista. Pro křesťany je dnem smutku. Váže se k němu řada pověr. V tento den se mají otevírat skály a vydávat skryté poklady, kohouti mají snášet barevná vejce. Člověk by se měl v tento den umýt ráno v potoce, aby byl zdravý. Po Velkém pátku následuje Bílá sobota podle křesťanské tradice den uložení Ježíšova těla do hrobu. Po Bílé sobotě přichází neděle Boží hod velikonoční a po ní Velikonoční pondělí. Zopakujte si, od čeho je odvozena délka našeho roku a jak se vyvíjel křesťanský kalendář. 20

Duben Duben je druhý jarní měsíc. Je známý svým proměnlivým počasím. Za duchovního ochránce jara je v naší zemi považován svatý Jiří, jehož svátek si připomínáme 24. dubna. Bývá zobrazován ve vítězném zápase s drakem, kde představuje rytíře, který poráží zlo. Vysvětlete lidové pranostiky: Duben studený a mokrý plní sklepy a sudy. Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Noc z 30. dubna na 1. května je u nás dodnes spojena se zvykem pálení čarodějnic. V minulosti lidé věřili, že oheň zapálený v tuto noc ochrání hospodářství před nebezpečnými nadpřirozenými silami, a zajistí tak zdar při nadcházejících pracích na poli. Dnes je tento obyčej vnímán jako příležitost k příjemnému posezení u ohně s rodiči nebo přáteli. Tento svátek má svůj původ v kultuře starověkého národa Keltů. Novodobý Keltové, Pálení čarodějnic Pomocí učebnice dějepisu zjistěte, kdy Keltové přišli na naše území a jak se nazýval kmen, který se zde usadil. Diskutujte o tom, zda udržujete zvyk pálení čarodějnic. Jaké nebezpečí je se slavením tohoto svátku spojeno? Květen 1. květen se v kalendáři připomíná jako Svátek práce. 1. květen je také časem oslav lásky a jara. Součástí oslav jara a síly přírody je zvyk stavět v předvečer 1. května na návsi nebo na náměstí májku. Svátek práce je slaven jako připomínka tvrdého potlačení stávky dělníků v Chicagu (v USA) roku 1886. Dělníci, kteří museli v továrnách pracovat až čtrnáct hodin denně, tehdy usilovali o zavedení osmihodinové pracovní doby. 21