Kontaminace půdy pražské aglomerace

Podobné dokumenty
Soubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu. MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz

Soubor map vybraných prvk ů a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Soubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

Indikátory znečištění nový metodický pokyn MŽP

DESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Materiály 1. ročník učebních oborů, maturitních oborů On, BE. Metodický list. Identifikační údaje školy

Statistické zpracování dat:

Vybrané toxické a benefitní prvky v krvi seniorů (grant IGA) srovnání s výsledky MZSO

Úvod do problematiky chemických látek

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vyhláška 79/2013 Sb. Chemické faktory CD hotel Garni*** Plzeň

FAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Ing. Jiří Jungmann, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o.

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: VY_32_INOVACE_172_Toxikologie přechodných kovů_pwp

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Projekt ZRS ČR: Průzkum znečištění, riziková analýza a sanace, Hargia, Ulánbátar. Vojtěch Musil

MONITORING KOVŮ PLATINOVÉ ŘADY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Stopové prvky u seniorů v institucionalizované péči

H200 Nestabilní výbušnina. H201 Výbušnina; nebezpečí masivního výbuchu. H202 Výbušnina; vážné nebezpečí zasažení částicemi.

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

LABORATOŘ KOVŮ A KOROZE VZDĚLÁVÁNÍ ODBORNÉ KURZY A SEMINÁŘE

Využití metody pasivního vzorkování. -pro stanovení toxicity a genotoxicity vzorků volného ovzduší

Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě

Posouzení použitelnosti metody in situ solidifikace/stabilizace při řešení ekologické zátěže lokalit Lojane Mine v Makedonii a Izmit v Turecku

Klasifikace látek, symboly, R-věty a S-věty:

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

Nemoci z povolání v České republice v roce 2009

AUTORIZACE K JENORÁZOVÉMU MĚŘENÍ EMISÍ

R věty. Jednoduché R věty:

Uchovávání předmětů kulturního dědictví v dobrém stavu pro budoucí generace Prezentování těchto předmětů veřejnosti Vědecký výzkum

Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: Hygiena a toxikologie, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Porovnání cytotoxicity organických sloučenin navázaných na vzduchové částice

Název: Zdravý životní styl 1

DOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička

Hodnocení zdravotních rizik venkovních hracích ploch

Nové normy na specifikace dřevních pelet, dřevních briket, dřevní štěpky a palivového dřeva pro maloodběratele

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

Měření TK v prašném aerosolu síti IM ČHMÚ. Irena Brožová, Irma Jelenová, Helena Konrádová, Ewelina Rabiňák, Štěpán Rychlík; Centrální laboratoře misí

Kontaminace životního prostředí vlivem zimní údržby v okolí komunikací

Klasifikace látek a směsí

FORMALDEHYD VE VNITŘNÍM OVZDUŠÍ STAVEB

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

Projekt Modernizace a technické dovybavení Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ. (reg. č. CZ.1.06/3.2.01/ )

Profesionální onemocnění v ČR v roce 2013

POSLOUPNOST ÚKONŮ NAKLÁDÁNÍ S AZBESTEM

Seminář 9 - k lékopisné problematice SÚKL

Vliv zimní údržby na životní prostředí

Nemoci z povolání v České republice v roce 2008

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU

Ekotech ochrana ovzduší s.r.o. Zkušební laboratoř Všestary 15, Všestary. SOP 01, kap. 4 5 (ČSN EN )

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Zátěž chemickými látkami

v monitoringu dietárn rní expozice - CHEMON

OBSAH TĚŽKÝCH KOVŮ V ORGANISMECH POTRAVNÍHO ŘETĚZCE ROKYTKY A BOTIČE

Těžké kovy ve vodních rostlinách

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

Úvod. Postup praktického testování

Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.

Letní škola TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V SILNIČNÍCH TUNELECH

Aktualizovaná analýza rizik po provedené sanaci Plzeň - Libušín KD

Znečištění ovzduší a zdraví

Seminář KONEKO k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Praha, 23. května Zjišťování a vyhodnocování úrovně znečišťování ovzduší

Hodnocení zdravotní zátěže zdravotníků manipulujících s cytotoxickými léčivy

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

ZNEČISTĚNÍ OVZDUŠÍ VE SVITAVÁCH PLYNNÝMI ŠKODLIVINAMI A PRACHEM

Výsledky měření emisí v roce 1999

145/2008 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 26. března 2008,

Personální expozice u dětí v projektu TA ČR : Hodnocení faktorů vnějšího prostředí na zátěž dětské populace alergeny

Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd

Dolomitické vápno a stabilizace popílků

Úřední věstník Evropské unie L 151/9

STANOVENÍ TĚŽKÝCH KOVŮ A KOVOVÝCH REZIDUÍ V ČL 2017

Klasifikace alergenů z pohledu právních předpisů

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Alkalické kovy. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace. Digitální učební materiály

HODNOCENÍ DLOUHODOBÉ TOXICITY ÚČINNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ. Petr Skácel Státní zdravotní ústav

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

TÜV NORD Czech, s.r.o. Laboratoře a zkušebny Brno Olomoucká 7/9, Brno

Zákon č. 185/2001 Sb. ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

Vyhláška 79/2013 Sb.

Nemoci z povolání v České republice v roce 2011

Transkript:

Kontaminace půdy pražské aglomerace ING. ANNA CIDLINOVÁ (anna.cidlinova@szu.cz)

Odběry půdních vzorků vareálech mateřských školek spolupráce SZU a ČGS monitoring půd součástí celoevropského projektu Urban Geochemistry URGE geochemické mapování půdního prostředí evropských velkoměst Výzkum zaměřen na distribuci rizikových stopových prvků a těžkých kovů (As, Be, Bi, Co, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb a Zn) a na hodnocení případných vyplývajících zdravotních rizik.

Rizikové stopové prvky a související zdravotní rizika Chrom (Cr) IARC označila Cr +6 za lidský karcinogen (skupina 1). Chrom navíc disponuje mutagenními účinky. Kadmium (Cd) Kadmium patří k nejnebezpečnějším toxickým prvkům. Vyvolává akutní poruchy trávicího ústrojí. V případě vysoké expozice se navíc vyvine šok ze ztráty tekutin a dochází k akutnímu selhání ledvin, srdce, plic a smrti v průběhu 24 hodin až 14 dnů. Nikl (Ni) Nikl patří mezi velmi nebezpečné prvky, jeho sloučeniny vyvolávají nádory na plicích a kovový nikl může způsobovat alergie a kožní onemocnění. Olovo (Pb) Olovo může ovlivňovat krvetvorný a nervový systém, ledviny, imunitní mechanismy, trávící a reprodukční systém. Anorganické sloučeniny olova zařadila IARC do skupiny 2A (pravděpodobně karcinogenní pro lidi), olovo do skupiny 2B (možná karcinogenní pro lidi) a organické sloučeniny olova do skupiny 3 (neklasifikovatelné jako lidský karcinogen).

Odběry půdních vzorků vareálech mateřských školek II pozornost soustředěna především na výzkum typu vazby těžkých kovů na různé minerální fáze přítomné vpůdě Různé formy vazby rizikových prvků vpůdách ovlivňují nejen jejich mobilitu, ale i schopnost vstupovat do lidského organismu (nevědomá ingesce půdy, inhalace půdního prachu) Cílem je prostudovat jak jsou vpůdách konkrétních školek na území hl. m. Prahy vázány rizikové stopové prvky a zhodnotit jaká mohou být související zdravotní rizika.

Hl. m. Praha plocha odběru vzorků

Odběry půdních vzorků vareálech mateřských školek III Ze starších studií SZU a ČGS z 90. letech je zřejmé, že téměř celá centrální část území hl. m. Prahy je různou měrou zatížena zvýšenými obsahy některých rizikových prvků (např. As, Be, Cu, Pb ). Jedním zdůležitých zdrojů rizikových prvků vpůdách hl. m. Prahy je prach a popílek ze spalování hnědého uhlí vseveročeské hnědouhelné pánvi. Částice prachu se vznášejí v ovzduší a usazují v místech, odkud nejsou odstraňovány deštěm nebo pravidelným čištěním. Tímto mechanismem jsou víceméně celoplošně postiženy veškeré pražské půdy

AAA Hl. m. Praha odběr vzorků 2016

Odběry půdních vzorků vareálech mateřských školek IV Metodika odběru: vobjemu cca 1,5 kg/ vzorek 3 5 vzorků z 1 MŠ stanoveny obsahy rizikových stopových prvků a těžkých kovů výluhem (aqua regia) analyzovány v laboratořích PřFUK budou provedeny loužící experimenty (uvolnění různých prvků působením různých činidel soli slabých kyselin)

Analýza obsahu rizikových stopových prvků a těžkých kovů v půdních vzorcích MŠ 1 MŠ 2 Prvek limit MIN MAX PRŮMĚR MIN MAX PRŮMĚR V 80 35,58 57,61 44,87 34,73 58,72 44,78 Cr 100 28,98 44,87 35,55 28,81 45,00 35,94 Mn 233,75 380,35 288,52 201,75 245,45 230,15 Co 50 5,70 8,90 6,92 5,81 8,74 7,03 Ni 60 23,95 33,46 27,78 26,66 34,38 30,68 Cu 100 19,18 39,64 27,37 21,94 37,87 32,08 Zn 150 107,31 153,91 128,58 102,49 131,41 116,44 Cd 0,5 0,26 0,60 0,43 0,43 0,50 0,47 Sb 1,61 3,11 2,56 1,48 2,65 2,07 Ba 444,27 524,47 475,94 413,87 446,57 427,14 Pb 60 26,43 71,71 49,14 39,69 49,08 44,53

Analýza obsahu rizikových stopových prvků a těžkých kovů v půdních vzorcích II MŠ 3 MŠ 4 Prvek limit MIN MAX PRŮMĚR MIN MAX PRŮMĚR V 80 59,02 74,20 66,61 53,61 62,34 57,98 Cr 100 48,47 58,81 53,64 45,17 46,58 45,88 Mn 199,95 278,95 239,45 304,85 324,45 314,65 Co 50 10,10 10,92 10,51 8,22 9,38 8,80 Ni 60 36,39 37,61 37,00 31,38 35,88 33,63 Cu 100 18,77 23,95 21,36 28,18 34,27 31,23 Zn 150 84,20 96,07 90,14 87,14 120,91 104,03 Cd 0,5 0,39 0,63 0,51 0,57 0,60 0,59 Sb 1,58 1,61 1,60 1,43 2,59 2,01 Ba 434,87 459,17 447,02 482,57 533,97 508,27 Pb 60 26,25 33,99 30,12 33,33 50,08 41,71

Deterministické hodnocení zdravotních rizik Výpočet expozice chemickým prvkům Odhad rizika Rovnice pro expoziční scénář ingesce zeminy nebo prachu: CS * IR * CF * FI * EF * ED CDI BW * AT Rovnice pro výpočet nekarcinogenního rizika: CDI CS IR CF FI EF ED BW AT CDI HI CDI průměrná denní expozice nekarcinogenní RfD HI hazard index RfD průměrná denní expozice nekarcinogenní chronický denní příjem množství požité zeminy za den konverzní faktor podíl požité zeminy z kont. drojů frekvence expozice trvání expozice váha těla doba průměrování referenční dávka

Deterministické hodnocení zdravotních rizik HI >= možné zdravotní riziko MŠ 1 MIN MAX PRŮMĚR V 0,51 0,82 0,64 Cr 0,97 1,50 1,19 Mn 0,22 0,37 0,28 Co 0,03 0,04 0,03 Ni 0,12 0,17 0,14 Cu 0,05 0,10 0,07 Zn 0,04 0,05 0,04 Cd 0,05 0,12 0,09 Sb 0,40 0,78 0,64 Ba 0,64 0,75 0,68 MŠ 2 MIN MAX PRŮMĚR V 0,50 0,84 0,64 Cr 0,96 1,50 1,20 Mn 0,19 0,24 0,22 Co 0,03 0,04 0,04 Ni 0,13 0,17 0,15 Cu 0,05 0,09 0,08 Zn 0,03 0,04 0,04 Cd 0,09 0,10 0,09 Sb 0,37 0,66 0,52 Ba 0,59 0,64 0,61 MŠ 3 MIN MAX PRŮMĚR V 0,84 1,06 0,95 Cr 1,62 1,96 1,79 Mn 0,19 0,27 0,23 Co 0,05 0,05 0,05 Ni 0,18 0,19 0,19 Cu 0,05 0,06 0,05 Zn 0,03 0,03 0,03 Cd 0,08 0,13 0,10 Sb 0,40 0,40 0,40 Ba 0,62 0,66 0,64 MŠ 4 MIN MAX PRŮMĚR V 0,77 0,89 0,83 Cr 1,51 1,55 1,53 Mn 0,29 0,31 0,30 Co 0,04 0,05 0,04 Ni 0,16 0,18 0,17 Cu 0,07 0,09 0,08 Zn 0,03 0,04 0,03 Cd 0,11 0,12 0,12 Sb 0,36 0,65 0,50 Ba 0,69 0,76 0,73

Deterministické hodnocení zdravotních rizik HI > = možné zdravotní riziko MŠ 1 MŠ 2 2,00 2,00 1,50 1,50 1,00 1,00 0,50 0,50 0,00 V Cr Mn Co Ni Cu Zn Cd Sb Ba 0,00 V Cr Mn Co Ni Cu Zn Cd Sb Ba MIN MAX PRŮMĚR MIN MAX PRŮMĚR MŠ 3 MŠ 4 2,50 2,00 2,00 1,50 1,00 0,50 1,50 1,00 0,50 0,00 V Cr Mn Co Ni Cu Zn Cd Sb Ba 0,00 V Cr Mn Co Ni Cu Zn Cd Sb Ba MIN MAX PRŮMĚR MIN MAX PRŮMĚR

Děkuji za pozornost! Ing. Anna Cidlinová anna.cidlinova@szu.cz