Pracovní skupina SVV a její činnost proti zdan ní výsluh. Od leto ního roku je zda ován výsluhový p ísp vek (nejen bývalým voják m z povolání patnácti procentní srá kovou daní. Podle vyjád ení ministra financí Miroslava Kalouska se jedná o odstran ní nesystémové výjimky ze zákona o daních z p íjmu. Asi není pochyb o tom, e se zdan ním výsluhového p ísp vku nikdo z posti ených nesouhlasí. Vyvstává otázka, co proti zdan ní výsluhy d lat. Od facebookové skupiny a k soudu. Proto e se zdan ním výsluh se n kolik lidí nejen necht lo smí it, ale cht li také n co zcela konkrétního proti tomu ud lat, byla ji na podzim roku 2010 Ji ím Kohoutem a Josefem Tomkem zalo ena facebooková (FB skupina Výsluha versus právní stát (VvPS. K aktivní činnosti v rámci této skupiny se postupn p idávali i dal í nespokojení p íjemci zdan ných výsluh. Prvotní aktivitou u ího vedení skupiny bylo kontaktování poslanc a senátor s vysv tlením smyslu výsluhy a ádostí o vyjmutí jejího zdan ní z novely zákona o daních z p íjmu. Proto e tato aktivita u na ich zákonodárc nepadla na úrodnou p du, vedení skupiny se zaobíralo my lenkou napadení zdan ní výsluh u obecných soud a Ústavního soudu. Aby to v ak bylo mo né, bylo zapot ebí disponovat dostatečnou finanční částkou pro relevantní právní zastoupení v soudních ízeních. Vedení skupiny se tedy rozhodlo uspo ádat sbírku práv za tímto účelem s tím, e bylo osloveno Sdru ení válečných veterán (SVV, které by p evzalo zá titu nad touto sbírkou. Dne 22. ledna 2011 sn m SVV ČR p ijal usnesení o z ízení pracovní skupiny ke koordinaci obhajoby legitimních práv vyslou ilých p íslu ník ozbrojených sil a bezpečnostních sbor a k zalo ení účtu, na který budou moci dobrovolníci posílat své finanční p ísp vky na právní zastoupení. Členy pracovní skupiny se stalo u í vedení skupiny VvPS. Dne 25. ledna 2011 byl zalo en transparentní účet pro financování právního zastoupení v budoucích soudních sporech. S postupn p ibývajícími finančními prost edky ji bylo mo no provést výb r advokátní kancelá e (AK, p ičem podmínkou byla specializace AK na ústavní právo a právo EU. Na svém jednání dne 19.2.2011 se pracovní skupina usnesla na výb ru AK JUDr. Hana Klímová & Prof. nzw. Doc. JUDr.
Karel Klíma, CSc. a dne 8.3.2011 byla s touto AK podepsána smlouva o právní pomoci. Vzhledem k mo ným alobním variantám bylo stanoveno, e alobc bude zatím celkem p t. Jedním z výb rových kritérií bylo i pom rné zastoupení p isp vatel na účet tak aby byli mezi alobci nejen vojáci, ale i hasiči, policisté, celníci a dal í posti ení vyslou ilci. Ve své podstat stačí, aby usp l by jen jeden jediný a d sledky se budou dotýkat v ech. Je tedy neúčelné podávat desítky nebo snad dokonce stovky alob, kdy cíl je pouze jeden a to zru ení zda ování výsluhy. V současné dob (polovina dubna 2011 je t probíhá dovýb r vhodných alobc s ohledem na jejich procesní rozpracovanost. Okam ikem podepsání mandátní smlouvy a tedy p evzetí zastupování jednotlivých alobc prost ednictvím AK bude ji v e pln v rukou AK a na í justice. Tímto bude také spln n hlavní úkol pracovní skupiny a SVV. Je t prozradím, e podání prvních alob lze očekávat počátkem m síce kv tna. Co se týče časového výhledu (s ohledem na rychlost na ich soud, nelze íci, kdy bude o zdan ní výsluh s konečnou platností rozhodnuto. Ka dopádn se jedná o b h na dlouhou tra. Rozhodn se nebude jednat o týdny ale o m síce a pravd podobn si počkáme i n jaký ten rok. O pr b hu a výsledku soudního p ezkumu zda ování výsluhového p ísp vku bude ve ejnost z na í strany zcela jist informována a lze p edpokládat, e samotný výsledek neunikne ani zájmu médií. Jak se nalo í s pen zi na účtu. Ke dni 19.4.2011 p esáhla disponibilní částka na účtu jeden milion korun. Takto vysoká částka by ji m la být dostatečná k financování soudních spor nejen p ed soudy v ČR, ale i pro p ípad domáhání se práva u Evropského soudu pro lidská práva ve trasburku. Samotnou finanční náročnost v ak z pochopitelných d vod nelze do detail p edjímat. Proto je transparentní účet stále otev en a lze na n j i v současné dob posílat p ísp vky. Zde bych cht l poznamenat, e v p ípad, e by nebyla celá částka z účtu vyčerpána, budou zbylé finanční prost edky pou ity dle určení p isp vatel prost ednictvím specifického symbolu p i p evodu pen z na účet na tzv. "rezortní" dobročinné účely (pro vyslou ilce a veterány posti ené úrazy p i slu ební činnosti a pro rodiny vyslou ilc a veterán usmrcených p i slu ební činnosti, pro d tskou dobročinnou nadaci, dobročinnou nadaci pro t lesn
posti ené, dobročinnou nadaci pro seniory, nebo budou peníze ponechány na účtu pro p ípad obdobných "soudních t enic", nebo budou pou ity pro činnost Sdru ení válečných veterán ČR a to v pom ru uvedených jednotlivých specifických symbol. Není tedy t eba se obávat, e by vybrané peníze neposlou ily dobré v ci. Pokud bude mít kdokoli z p isp vatel na účet zájem zjistit, jakým zp sobem je nakládáno s vybranými pen zi, m e po dohod s SVV nahlédnout do účetnictví vedeného ke z ízenému účtu. Kalouskova da ová výjimka. Je t si dovolím vyjád it se k samotnému zdan ní výsluh. Smyslem dan, a její existence v bec, je to, aby tato byla p íjmem státu zvy ujícím jeho majetek za účelem financování jeho pot eb a úkol, tedy státních výdaj. Má-li ale být da pro stát p íjmem zvy ujícím jeho majetek a máme-li se bavit o dani jako takové, musí být zda ován p íjem, jeho plátcem je osoba odli ná od státu. Pouze v tom p ípad je toti da ový výnos skutečným p íjmem zvy ujícím majetek státu a jako takový v dy stojí na p íjmové stran státního rozpočtu. Pokud je ale zda ován p íjem, jeho plátcem je stát, tato da ze své podstaty nem e být, a ani není, pro stát p íjmem zvy ujícím jeho majetek, ale jedná se pouze o sní ení státního výdaje. Da z p íjmu, který je vyplácen státem, se nenachází na p íjmové stran státního rozpočtu, ale stojí na stran výdajové jako faktické sní ení výdaj. Dá se íci, e se ve své podstat ji o da v bec nejedná, kdy pojmovým znakem dan je práv ta skutečnost, e da zvy uje majetek státu. Stát má pochopiteln právo regulovat své výdaje a to i jejich sni ováním. D je se tak ale tím zp sobem, e se daný výdaj sni uje p ímo o konkrétní částku nebo na konkrétní částku, nebo se sní ení vyjád í jiným zp sobem (nap. procentním. Sni ování státních výdaj se ale rozhodn neprovádí tak, e by stát své vlastní výdaje danil. Pokud by kdokoli vznesl námitku, e se v p ípad výsluhy zda uje p íjem, kterým výsluha jist je, bylo by nutno zabývat se hloub ji pojmy p íjem, da a p edev ím samotným smyslem a konstrukcí zákona. Práv proto, e zákon samotný má název o dani z p íjm, bylo nutno se vypo ádat s pojmem p íjem pro účely zákona a také logickým nesmyslem, kterým je zda ování p íjm vyplácených státem, tedy se zda ováním státních výdaj. Z toho d vodu byl do zákona vlo en
paragraf s označením osvobození od dan a výčtem jednotlivých p íjm, které jsou od dan osvobozeny. A práv v tomto paragrafu ( 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z p íjmu najdeme výčet p íjm, které jsou vypláceny státem. P i pozorn j ím čtení zákona o daních z p íjmu toti zjistíme, e pravidla nejsou jen explicitn vyjád ená v jednotlivých paragrafech, ale jsou obsa ena i implicitn v zákon jako celku. Takovým pravidlem je také práv to, e p íjmy, jejich plátcem je stát, jsou osvobozeny od dan. Není tedy rozhodn pravdivé tvrzení ministra financí Kalouska, e zdan ním výsluh se odstranila výjimka ze zákona. Pravda je p esn opačná. Ministr Kalousek výjimku zavedl. A to výjimku v cnou a nadto diskriminační ve vztahu k jiným d chod m a dávkám sociálního charakteru, kdy výsluha ve své podstat ničím jiným není, ale také, a to p edev ím, výjimku z logiky v ci (a tím uvedení v ivot naprostého nesmyslu. Jak jsem ji uvedl, stát m e své výdaje sni ovat. Av ak ne ty výdaje, ke kterým, a to v konkrétní vý i, se výslovn zavázal. Slu ební pom r je smluvní závazkový vztah mezi vojákem a státem, kde voják se zavázal k výkonu slu by a stát se zavázal platit mu za to finanční nále itosti, včetn výsluhy po skončení slu ebního pom ru. Vznikem slu ebního pom ru také vznikl vojáku právní nárok na výsluhu (p i spln ní zákonných podmínek a ta se stala jeho majetkem. Stát je tedy smluvn vázán vyplácet výsluhu v p esn stanovené, slu ebním orgánem jednajícím jménem státu p iznané vý i. Jakékoli sní ení vý e výsluhy by bylo poru ením závazku ze strany státu. Proto e p ímé sní ení výsluhy by bylo zcela zjevné poru ení závazku, byl zvolen takový zp sob jejího sní ení, který by navozoval zdání legality. Tímto zp sobem je práv zdan ní výsluhy, tedy tzv. odstran ní výjimky. Ve své podstat je tvrzení o odstran ní výjimky ze zákona o dani z p íjmu demagogie, a dle mého názoru p ímo i obyčejná le, které, bohu el, podlehli nejen zákonodárci, ale i n kte í právníci s pozitivistickým a formalistickým vnímáním práva, kte í se ztoto ují s názorem, e stát m e zda ovat ve keré p íjmy jakkoli dle vlastního uvá ení. Zdan ním výsluh toti nedo lo k ničemu jinému, ne k jejich faktickému sní ení, a tím poru ení smluvního závazku, který stát na sebe vznikem slu ebního pom ru p evzal a uzákon ní logického nesmyslu, kterým je zda ování státních výdaj. Uvedu jeden p íklad, p i kterém si vyp jčím Kalouskovo oblíbené argumentační sako. Pokud jedna a tá osoba (stát je zavázána k určitému pln ní ve
stanovené vý i a zárove je oprávn na stanovovat dan, m e tato osoba poru it sv j závazek zdánliv legálním zp sobem tak, e z jedné kapsy u saka vyndá peníze a hned si jich část strčí do druhé a bude drze tvrdit, e závazek splnila v plné vý i, jen jej zdanila. Zatím se jedná o da patnáctiprocentní, tak e na p íjemce výsluhového p ísp vku je t n co zbyde. Podobná bude situace, kdy stát zdaní výsluhu stoprocentní daní. Jediný rozdíl bude snad v tom, e ono vyp jčené Kalouskovo sako m e být prosto jakýchkoli kapes, nebude pot eba ádných pen z, tím spí e je n kam p emís ovat. P íjemce výsluhového p ísp vku toti nedostane v bec nic, a to op t s odu evn lou poznámkou, e dostal v e, co dostat m l, jen to bylo zdan no. Dnes činí srá ková da z p íjmu 15%. Jak vysoká bude za rok, za dva? Je t m napadá otázka. Jaký rozdíl, a dopad na výdaje státu, je mezi nezdan nou výsluhou ve vý i 10 000 Kč, stotisícovou výsluhou podléhající 90% dani a dvacetitisícovou výsluhou podléhající 50% srá kové dani z p íjmu? Faktickým sní ením výsluhového p ísp vku stát poru il sv j závazek a jeden z právních princip pacta sunt servanda (smlouvy musí být dodr eny. Stát zasáhl do ústavn zaručeného práva legitimního očekávání na finanční pln ní v jím p iznané konkrétní vý i. Stát také zneu il právo stanovovat dan k jinému účelu, ne k jakému je da určena. Lze shrnout, e stát svým jednáním poru il jeden ze základních pilí právního státu - princip právní jistoty. Aby m nikdo nemohl napadnout z neobjektivnosti, pouká i na výjimky z pravidla, e státní výdaje se nezda ují. Jedná se o platy státních zam stnanc, kdy d vodem je to, aby podléhaly stejnému re imu jako platy v soukromém sektoru a byly s nimi porovnatelné (nap. pro účely statistické a pou ití takových údaj pro tvorbu platové politiky státu. Dal í výjimka je zdan ní d chod, pokud si d chodce p ivyd lá za rok dal ích 840 000 Kč. D vodem je solidární sní ení d chodu, kdy tento ji neplní svoji funkci p im eného hmotného zabezpečení ve stá í, dané Listinou základních práv a svobod. Na téma zdan ní výsluh, včetn odkaz na relevantní judikaturu, by bylo mo no popsat je t mnoho stran. Ve své podstat ale ve kerá argumentace proti zdan ní výsluh bude v dy vycházet z toho, co jsem zmínil vý e.
Výsluhá i a vojáci v činné slu b. Setkal jsem se s názorem, e vojáci v činné slu b nejsou p íli ochotni p isp t na účet pro právní zastoupení v boji proti zdan ní výsluh s tím, e jich se to netýká, proto e jednak je t výsluhu nepobírají, a také proto, e podle 143 odst. 10 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, výsluhové nále itosti nále í za podmínek platných ke dni zániku slu ebního pom ru vojáka a z toho d vodu není u nyní p iznaných výsluh proti čemu protestovat. K první námitce lze uvést to, e zda ování výsluh se bytostn dotýká i voják v činné slu b prost proto, e nikde není dáno, e státní zv le p i faktickém sni ování výsluh, a tím poru ování závazk prost ednictvím dan z p íjmu, z stane u pouhých patnácti procent. K druhé námitce lze poznamenat, e závazkový vztah se uzavírá za podmínek vzniku tohoto závazku a nikoli za podmínek jeho skončení. Z tohoto hlediska je ustanovení 143 odst. 10 zákona č. 221/1999 Sb. právn pochybné a zpochybnitelné v p ípadném soudním sporu. Výsluhové nále itosti mohou nále et za podmínek platných ke dni zániku slu ebního pom ru vojáka, av ak pouze pokud budou pro vojáka výhodn j í, ne podmínky p i vzniku slu ebního pom ru. Nicmén poslední slovo v této v ci by jist m l Ústavní soud v p ípad, e by v této konkrétní v ci na základ podané ústavní stí nosti rozhodoval. Ale jak se íká kde není alobce, tam není soudce. Lze v ak d vodn p edpokládat, e Ústavní soud se p i p ípadném projednávání zdan ní výsluh problematiky vzniku závazku (vzniku slu ebního pom ru a jeho vlivu na podmínky p iznání výsluhového p ísp vku dotkne. Současná aktivita p íjemc výsluhových p ísp vk v boji proti jejich zdan ní se p ímo dotýká nejen jich, ale i voják v činné slu b a dokonce i voják budoucích. Záv rem bych cht l pod kovat v em, kte í p isp li na účet pro právní zastoupení v boji proti zdan ní výsluh by i symbolickou částkou, vyjad ující jejich zájem o tuto problematiku. Mé pod kování rovn pat í Sdru ení válečných veterán, které p evzalo zá titu nad tímto bojem a také ostatním člen m pracovní skupiny za jejich čas a úsilí, který boji se státní zv lí v nují. M.P.