UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra psychologie a patopsychologie Diplomová práce Bc. Rostislav Časta Závislosti žáků střední školy Olomouc 2012 vedoucí práce: doc. PhDr. Irena Plevová, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne 30. 3. 2012..................... podpis

Děkuji doc. PhDr. Ireně Plevové, Ph.D., za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci. Děkuji Mgr. Liboru Baselovi, řediteli Střední odborné školy Otrokovice za umožnění výzkumu. Děkuji PaedDr. Aleně Pekařové za distribuci dotazníku, poskytování rad a materiálových podkladů k práci.

OBSAH I Teoretická část Úvod....................... str. 5 1 Nejrozšířenější návykové látky.............. str. 6 2 Rizika návykových látek na zdraví............. str. 11 2. 1 Závislost................... str. 15 3 Rozpoznání návykových látek ve škole........... str. 16 4 Prevence..................... str. 18 4. 1 Školní preventivní strategie............. str. 21 5 Právní pohled.................... str. 24 II Praktická část 6 Výzkum na SOŠ Otrokovice............... str. 30 6. 1 Ověřování hypotéz................ str. 31 6. 2 Dotazník................... str. 37 6. 2. 1 Rozbor dotazníku.............. str. 38 7 Výsledky výzkumu.................. str. 41 7. 1 Vyhodnocení dotazníku I............... str. 42 7. 2 Vyhodnocení dotazníku II.............. str. 52 8 Diskuze výsledků.................. str. 61 Závěr....................... str. 70 Přílohy...................... str. 71 Literatura..................... str. 93 Anotace...................... str. 95

ÚVOD Téma diplomové práce Závislosti žáků střední školy jsme si zvolili, protože při práci vedoucího učitele odborného výcviku na Střední odborné škole Otrokovice (dále jen SOŠ Otrokovice) se s tímto problémem často setkáváme a ve spolupráci s výchovnými poradkyněmi je musíme řešit. Závislost žáků je široký pojem, který zahrnuje nejen problematiku tabáku, alkoholu, nealkoholických drog atd., ale v dnešní době mezi žáky hodně rozšířenou závislost na PC, výherních automatech apod. Nejohroženější skupinou ve vztahu k zneužívání návykových látek je mládež mezi patnácti až devatenácti lety, tzn. věk žáků, kteří navštěvují SOŠ Otrokovice. Diplomovou práci jsme rozdělili do dvou částí. V první, teoretické části, jsme se zaměřili na vymezení nejrozšířenějších návykových látek, na jejich výskyt, projev a možná rizika na zdraví člověka. Dále jsme definovali pojem závislost. Diplomová práce je zaměřena na žáky střední školy, z toho důvodu je účelné rozpoznání návykových látek ve škole, typy a zásady prevence a uplatňování protidrogové strategie pomocí školní preventivní strategie. Závěr teoretické části tvoří právní pohled na danou problematiku. Druhá, praktická část, je zaměřena na vlastní výzkum na SOŠ Otrokovice. Skládá se ze stanovení cíle výzkumu, popisu výzkumného souboru, stanovení metod, ověřování hypotéz, viz H1 H5 a rozboru dotazníku. Výsledky výzkumu jsou vyjádřeny pomocí grafů, viz Graf 1 32, ve kterých se promítá vyhodnocení jednotlivých položek dotazníku. Závěr výzkumu tvoří diskuze výsledků, tzn. srovnávání s výsledky současných studií, projektů a výzkumů. Diplomová práce přináší pro naši pedagogickou praxi i našich kolegů učitelů velké množství konkrétních údajů o žácích, jejich názorech, postojích, informovanosti, ale i o škole, na které vyučují. Na základě získaných výsledků může vedení školy navrhnout konkrétní opatření ke zkvalitnění preventivní strategie na škole. Práce se dá využít i jako zpětná vazba pro pracovníky prevence na SOŠ Otrokovice. Cílem naší práce bylo zmapování konkrétní situace v oblasti závislosti žáků studujících na SOŠ Otrokovice. Výzkum vycházel z aktuálních potřeb praxe. Jinými slovy, šlo nám o získání určitých dat, které se dají využít při zpracování ročního plánu práce a školní preventivní strategie na SOŠ Otrokovice. 5

1 NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ NÁVYKOVÉ LÁTKY V teoretické části jsme se zaměřili na vymezení nejrozšířenějších návykových látek, jejich výskyt, projev a možná rizika na zdraví člověka, definovali jsme pojem závislost, rozpoznání návykových látek ve škole, typy a zásady prevence vč. školní preventivní strategie a právního pohledu. Pojem návykové látky definují různé zdroje a autoři následovně. Chemická látka primárně působící na centrálně nervovou soustavu kde mění mozkové funkce a způsobuje dočasné změny ve vnímání, náladě, vědomí a chování. Český právní řád používá pro psychoaktivní drogy pojem návykové látky (Wikipedie, 2011). Omamné a psychotropní látky uvedené v přílohách zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003). Termín užívaný pro skupinu látek nebezpečných pro možnost vzniku závislosti (Hartl, 2004). Látky s vlastnostmi, které povzbuzují návykové nebo pravidelné užívání. Běžné synonymum rovněž pro látky, které mají schopnost vyvolávat závislost (NMS, 2002). Důsledek pravidelného užívání drogy, které nutí jedince k jejímu trvalému konzumování. Drogou se obvykle rozumí chemická látka či alkohol (Průcha, 2003). Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování (Policejní prezidium, 2011). Návykovou látkou nebo drogou rozumíme přírodní nebo syntetickou látku, která výrazně ovlivňuje psychiku člověka, jeho cítění, myšlení a chování (Nešpor, 1998). Návykové látky se nejčastěji dělí podle dostupnosti a možného rozšíření mezi adolescenty. S některými se u mladistvých setkáváme téměř denně, např. tabák a alkohol. Tyto látky jsou společností tolerované. Užívání tabáku a pití alkoholu je v ČR omezeno zákonnými předpisy. I přesto jsou snadno dostupné a většina žáků se s nimi seznámí již na elementární škole. Někdy jsou nazývány návykovými látkami vstupními. 6

Návykové látky, jejich výskyt a projev: Tabák Výskyt: Cigarety, doutníky, šňupací a žvýkací tabák, tabák do vodních dýmek. Tabákový kouř obsahuje tisíce chemických látek, návyková je jediná nikotin. Je obsažen v tabáku, ať se žvýká, kouří nebo vdechuje. Je stejně návykový jako alkohol. Slangové výrazy: Kouř, bago, cigáro, cígo, retko, špinka, žváro apod. Projev: Typický zápach po tabáku, zkažený dech, zabarvení zubů, kašel, zažloutlé nehty na rukou. U začínajících kuřáků častá bledost, studený pot, nevolnost, zvracení, bolestí hlavy, pokleslá nálada příznaky otravy nikotinem. Alkohol Výskyt: Pivo deseti, dvanácti a více stupňové, víno sekt, bílé, červené, ovocná vína, burčák, saké, lihoviny destiláty, likéry a koktejly. Desetistupňové pivo obsahuje 2 %, dvanáctistupňové 3 % - 4 % alkoholu, víno kolem 10 %, destiláty 40 % a více. Bezpečná dávka alkoholu pro dospělého člověka je kolem 20 g 100 % lihu za den, tj. asi půl litru piva, 200 ml vína nebo 50 ml destilátu. Slangové výrazy: Pálenka, pití, kořalka, tvrdé, chlast apod. Projev: Oslabuje centrální nervový systém. Je cítit z dechu, někdy může být maskovaný žvýkačkou nebo bonbonem, zarudlé oči, nezřetelná výslovnost, pocení, oslabení zábran, zhoršená pohybová koordinace, nejistá chůze, ospalost nebo naopak nespavost, bolesti hlavy. Po nadměrném dlouhotrvajícím pití nevolnost, třes, kocovina, zvracení, snížená schopnost pití ovládat. Dále vzniká odolnost vůči nepříznivým účinkům alkoholu, zvýšené nebezpečí trvalého poškození jater, riziko srdečního infarktu. Drogy z konopí Výskyt: Marihuana. Nejčastěji ručně balené cigarety, tenčí než běžné, s nazelenalým obsahem. Lze ho vařit jako čaj, zamíchat do jídla nebo kouřit ve vodní dýmce. Typický zápach po pálící se bramborové nati, odlišný od tabákového kouře. Slangové výrazy: Tráva, rostlina, marijánka, mařena, skunk, jointy apod. Projev: Zarudlé oči, pach potu po spálené trávě, zrychlený puls, bolesti na prsou, zčervenání očí, kašel, sucho v ústech, velká chuť k jídlu, únava, ospalost a nezájem o jakékoliv činnosti. Dlouhodobější užívání vede ke kolísání nálad, zhoršené schopnosti soustředění, horšímu prospěchu ve škole. Zhoršuje se i postřeh a paměť 7

na nedávné události, zrakové a sluchové vnímání. Závislost se projevuje zneužíváním drogy při nevhodných příležitostech, např. ve škole nebo ve společnosti, která to odsuzuje. Hrozí nebezpečí poškození srdce a plic. Pervitin Výskyt: Droga je v ČR snadno dostupná a relativně laciná. Nejčastěji bývá vdechován (inhalován) a kouřen. Vyskytuje se jako bílý krystalický prášek, případně jako roztok určený k injekčnímu podání. U dospívajících rychle vyvolává závislost. Slangové výrazy: Péčko, peří, perník, čeko apod. Projev: Vyvolává pocit štěstí a silného zážitku opojení, vytváří touhu pokračovat v jeho užívání. Zrychlený tep, třes, rozšířené zornice, neklid, nekoordinované pohyby, podrážděnost, podezíravost, po doznění účinku drogy útlum, deprese. Časté pocity pronásledování, nespavost, úzkosti, zmatek a podivné chování. Ve vyšších dávkách působí zvýšeným neklidem, případně násilným chováním. Poškozuje mozkové cévy, srdce, játra, ledviny a plíce. Na jedince působí ničivě již od začátku užívání. Účinky mohou trvat až 6-24 hodin. I po vyléčení osoby trpí výpadky paměti a výkyvy nálad. Tlumivé léky Výskyt: Utišující léky na lékařský předpis. Nejrůznější tablety, dražé, např. Diazepam, Rohypnol. Vyskytují se i jako ampule (roztoky) k injekčnímu použití. Užívají se proti bolesti. Mívají podobné účinky jako alkohol, někdy se s ním kombinují. Bez výjimky mají vedlejší účinky a většina může vyvolat návyk. Slangové výrazy: Oblbováky, zrní a fet, prášky, káčko, kakao, čokoláda apod. Projev: Tlumí vnímání bolesti a vytváří stav drogového opojení. Zpomalená řeč, celkový útlum, dojem opilosti, aniž je cítit z dechu alkohol, poruchy myšlení, orientace, úsudku, ospalost nebo spánek. Dlouhodobé užívání utišujících léků může vést k závislosti, při vysazení se obvykle objevují abstinenční příznaky neklid, bolest svalů a kostí, zimnice. Organická rozpouštědla Výskyt: Průmyslové, chemické látky láhve, spreje nebo plechovky s organickými rozpouštědly určené pro domácnost, tzn. barvy, lepidla, ředidla, ale určené i pro průmysl, např. Chemopren, Vulkán apod. Tyto látky jsou nejčastěji vdechovány. Slangové výrazy: Poppers, toluen, rajský plyn oxid dusný N2O, éter apod. 8

Projev: Z dechu je cítit zápach po chemikáliích. Nezřetelná výslovnost, zhoršená pohybová koordinace, nesmyslný smích. Bledost, rozšířené zornice, zarudlé oči, rychlý tep, nepřítomný pohled. Rozjařenost a poruchy vnímání přecházejí ve spánek. Nebezpečí smrtelné otravy, udušení nebo infarktu. Látky můžou způsobit nevratné tělesné a duševní poškození. Opiáty Výskyt: Extrakt z nezralých makovic máku setého, např. morfin a kodein. Projev: Několik hodin trvající stav tichého obluzení následovaný kocovinou. Zúžení zornic, celkový útlum. Později ztráta zájmů, kromě zájmu o drogu. Časté stopy po vpichu v průběhu povrchových žil. LSD a další látky vyvolávající halucinace Výskyt: Halucinogeny. Vyrábí se z jedovaté houby rostoucí na ječmeni. Nejčastěji malé čtverečky papíru, kapsle napuštěné drogou LSD. Tablety MDMA (ecstasy), u nás se většinou vydává za pervitin. Slangové výrazy: Papírek, piják, trip, známka apod. Projev: Rozšířené zornice, zrychlený puls, špatné sebeovládání. Porucha vnímání reality halucinace. Zhoršená schopnost rozhodování. Iracionální a podivné chování, zmatenost, pocity pronásledování a nevyprovokovaná agrese, halucinace, kolísání nálad, pohrouženost do vnitřního světa, Kokain Výskyt: Bílý prášek (kokain), krystalický prášek (crack). Nejčastěji bývá šňupán, ale i aplikován injekčně rychlejší vstřebávání do těla. Slangové výrazy: Koks, sníh, pudr, sněhová vločka, pasta, šňup apod. Projev: Rozšířené zornice, pocení, citlivost na světlo, kolísání nálad. Užívání může vést ke smrti, např. krvácení do mozku a selhání dýchání. Heroin Výskyt: Jako bílý krystalický prášek. Výskyt je nelegální. Bývá kouřen, šňupán a aplikován injekčně. Slangové výrazy: Kůň, háčko, braun apod. Projev: Jizvy po vpiších riziko přenosu HIV, spavost v nezvyklou dobu, zúžené zornice nereagují na světlo, zpomalení dechu, nesrozumitelná řeč. Pocit libosti 9

střídán apatií. Při odvykacích potížích nespavost, tekoucí nos, pocení, podrážděnost, nevolnost, průjmy, bolesti břicha a svalů. Je silně návykový. Kombinace různých návykových látek Kombinace různých návykových látek může vyvolat i takové účinky, které by žádná z látek sama o sobě nevyvolala. Zvyšuje se riziko otravy. To se týká např. alkoholu v kombinaci s různými léky nebo s marihuanou. K návykovým látkám jsou přiřazována i anabolika a hazardní hry, protože působí ve školní praxi podobné problémy (Nešpor, 1995). Anabolika (steroidy) Výskyt: Tablety nebo ampule. Berou se pro k nárůstu svalové hmoty. Nejsou řazeny mezi drogy, avšak účinky na psychiku mít mohou. Se zneužíváním anabolik se občas setkáváme v oblasti vrcholového sportu. Projev: Rychlý nárůst svalové hmoty. Případně stopy po vpiších. Hazardní hry Výskyt: Výherní automaty, karetní hry. Hazardní hra není drogou. Slangové výrazy: Gambling, gambler apod. Projev: Hazardní hra může vyvolat stav blízký drogové závislosti, který se nazývá patologické hráčství. Porucha spočívá v častých opakovaných epizodách hráčství, které dominují v životě subjektu na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazků. Lidé trpící touto poruchou mohou riskovat své zaměstnání, velmi se zadlužit a lhát nebo porušovat zákon, aby získali peníze nebo unikli placení dluhů (Nešpor, 1995). Počítačové hry, internet, TV Výskyt: Internetové kavárny, školní počítačové učebny, osobní PC, TV a internet v domácnostech dětí a dospívajících. Projev: Počítačové hry jsou pokládány za méně nebezpečné, než výherní automaty. Hráč ztrácí schopnosti najít si kamarády a přátele apod. Hry nabízejí model světa velmi odlišný od reality a mohou zhoršovat přizpůsobení dítěte do společnosti (Nešpor, 1995). 10

2 RIZIKA NÁVYKOVÝCH LÁTEK NA ZDRAVÍ Znalost rizik je podle Nešpora (1998) důležitá z více důvodů. Poskytuje argumenty použitelné při zvyšování motivace ke změně. Intervenující vědom si rizik, pomáhá těmto rizikům předcházet. Rizika společná většině návykových látek: Vznik závislosti. Otravy. Nebezpečnost sobě nebo okolí. Agresivní chování, násilná i jiná trestná činnost pod vlivem návykové látky nebo jako způsob, jak si opatřit prostředky na drogu. Poškození tělesného a duševního zdraví. Poškození plodu. Větší riziko přechodu k jiným návykovým látkám. Po dlouhodobém braní vysokých dávek nepříznivé změny osobnosti. Zhoršení rodinných a jiných mezilidských vztahů, ztráta přátel. Rizika ve vztahu ke školnímu prostředí: Menší zájem o vzdělávání a pracovní uplatnění. Více kázeňských problémů ve škole. Zhoršení školního prospěchu. Otrava alkoholem může u dětí nastat i po malých dávkách. Nebezpečné jednání pod vlivem alkoholu (školní úrazy). Slovní nebo fyzická agrese, trestná činnost. Rychlejší rozvoj závislosti u dospívajících než v pozdějších letech. Oslabení imunitního systému (nižší odolnost vůči nemocem). Pokles tělesné výkonnosti. Poruchy paměti. Apatie a nezájem. Změny osobnosti podezíravost, sklon k násilí a násilná trestná činnost, násilí páchané bez výčitek svědomí. 11

Rizika jednotlivých návykových látek: Tabák Závislost na tabáku. Onemocnění dýchacího systému záněty průdušek, zápaly plic, rozedma plic, rakovina plic. Srdeční nemoci vč. srdečního infarktu. Pokles tělesné výkonnosti. Impotence u mužů středních let. Riziko poškození dítěte u těhotných žen. Nepříznivé účinky na pokožku obličeje. Alergie na složky tabákového kouře a astma. Onemocnění tepen dolních končetin. Zdravotní škody po tabáku nastávají později než u většiny jiných návykových látek, jedná se však o škody závažné. V současné době se tabák pěstuje ve více než sto zemích světa. V ČR se pěstoval do roku 1994. Alkohol Otrava u dětí může nastat i po malých dávkách alkoholu. Slovní nebo i fyzická agrese, trestná činnost. Zvýšené riziko sebevražd. Nebezpečné jednání pod vlivem alkoholu úrazy, pády, dopravní nehody. Rychlejší rozvoj závislosti u dospívajících než v pozdějších letech, ale ne tak rychlý jako u pervitinu. Po dlouhodobějším pití jaterní onemocnění a onemocnění trávicího systému. Zhoršení řady onemocnění, např. vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Duševní nemoci, např. deprese, později alkoholické psychózy. Oslabení imunitního systému. Zvýšení rizika nádorů hltanu, jícnu, žaludku a jater. I malé dávky, kolem 20 g alkoholu denně, což odpovídá asi půl litru piva nebo 2 dcl vína, zvyšují riziko rakoviny prsní žlázy u žen. V kombinaci s kouřením vzrůstá riziko nádorů více, než by odpovídalo součtu rizik pro alkohol a tabák. Drogy z konopí Úzkostné a jiné nepříjemné stavy většinou přechodného rázu objevující se nepředvídaně, častěji u začátečníků. Riziko zhoubných nádorů v oblasti dutiny ústní, hltnu a jícnu. Marihuanové cigarety obsahují více rakovinotvorných látek než tabák. Poruchy paměti spolu s apatií a nezájmem zhoršuje školní prospěch nebo přizpůsobení v práci. Schopnost řídit motorové vozidlo je zhoršena i 24 hodin po vykouření jediné marihuanové cigarety. Onemocnění dýchacího systému záněty průdušek, tuberkulóza atd. Duševní poruchy, zejména u psychicky labilnějších lidí. Závislost, i když vzniká pomaleji než po pervitinu nebo heroinu. Při častějším kouření droga hromadí v těle a může být prokazatelná i dlouho po poslední dávce. 12

Pervitin Smrtelná otrava v důsledku srdečního selhání, otoku plic apod. Pod vlivem drogy nebo v důsledku duševní poruchy, kterou droga způsobila, může být postižený nebezpečný sobě nebo druhým. Deprese, typicky po odeznění účinku drogy. Poškození srdce a jater. Za pervitin se v ČR často vydává MDMA. Smrtelné otravy mohou u citlivějších lidí nastat u MDMA i po dávkách, které jiní snášejí relativně dobře. Specifickým rizikem MDMA jsou také velké ztráty tekutin a narušení regulace tělesné teploty. Tato droga také pronikavě zvyšuje krevní tlak a zatěžuje játra. Tlumivé léky Riziko otrav. Toto riziko ještě vzrůstá v kombinaci s alkoholem. Riziko vzniku závislosti s tělesnými odvykacími příznaky po vyšších dávkách. Odvykací potíže po této skupině léků mohou být život ohrožující, mohou zahrnovat např. kumulaci epileptických záchvatů. Překrývání příznaků onemocnění, člověk nevyhledá lékařskou pomoc a nemoc se zhorší. Nepříznivý účinek na paměť. Riziko poškození plodu u těhotných žen. Organická rozpouštědla Smrtelné otravy zvláště v situacích, kdy postižený zůstane při intoxikaci nadále v atmosféře s parami těkavých látek. Onemocnění jater a krvetvorby. Poruchy paměti, nepříznivé působení na mozek. Riziko vzniku závislosti. Riziko přechodu k jiným návykovým látkám. Opiáty Užívání opiátů není slučitelné s běžným životem. Uživatel špatně artikuluje, je nezodpovědný, malátný, zmatený v prostoru a čase. Není schopen pracovat ani studovat. Za opiáty se nepovažují papaverin a noskapin, protože nemají žádný účinek na centrální nervový systém. LSD a další látky vyvolávající halucinace Abnormálnost chování a nebezpečnost sobě nebo druhým. Nebezpečí pro duševní zdraví halucinace, bludy, deprese, sebevražedné pokusy. Velmi nebezpečné mohou být příměsi, které se do drogy dostaly při výrobě nebo do ní byly záměrně přidány. Riziko poškození plodu u těhotných žen. 13

Kokain, heroin Riziko smrtelných otrav, předávkování. Odolnost vůči droze se pronikavě mění, klesá při abstinenci a roste při delším braní, navíc obsah účinné látky velmi kolísá u drog z různých zdrojů. Šok a alergická reakce. Kruté odvykací příznaky, projevují se rozšířením zornic, husí kůží, zrychleným dechem i tepem, slzením, rýmou, průjmem, pocením, nechutenstvím, neklidem, křečemi, bolestmi svalů a kloubů, někdy je přítomen i vzestup teploty. Při kombinaci s jinými látkami, např. alkohol, život ohrožující otravy. Velmi rychlý rozvoj závislosti. Kombinace různých návykových látek Nebezpečí vzrůstá v kombinaci s jinými návykovými látkami. Např. užívání marihuany zvyšuje riziko přechodu k jiným návykovým látkám. Anabolika (steroidy) Riziko poškození jater, cév a srdce. Riziko mozkové mrtvice. Zastavení růstu. Změny osobnosti podezíravost, sklon k násilí a násilná trestná činnost, násilí páchané bez výčitek svědomí. Ztráta přátel, zhoršení vztahů v rodině. V případě injekčního podání je nebezpečí přenosu infekce včetně žloutenky nebo AIDS. Oslabení imunitního systému, nižší odolnost vůči nemocem a nádorům. Hazardní a počítačové hry Patologické hráčství, dle Nešpora (1998), sice nepatří mezi závislosti, ale má se závislostmi mnoho společného. Existuje zde vyšší riziko rozvoje závislosti na alkoholu a drogách. Zanedbávání zdraví, školy, rodiny a jiných důležitých hodnot. Trestné činy, krádeže, podvody, zpronevěry apod. Rozvoj patologického hráčství se v mnoha rysech podobá závislosti na návykových látkách. Zkušenost se hrou znamená značné riziko pro vznik závislosti. Např. i v tom, že se hráč aktivně podílí na násilí, které u něho vyvolává pocit úspěchu. Úspěšnost hráče je měřena počtem přejetých chodců, zabitých protivníků, zničených budov apod. Hráči mění své hodnoty, postoje a zájmy. Může se u nich projevit problém v komunikaci se svým okolím, rodiči a vrstevníky. Nejrizikovější část populace je mládež. Věková hranice, kdy se potencionální gambleři setkávají s osobními PC, se neustále snižuje. Mládež u této moderní techniky tráví značnou část svého volného času a tato aktivita je většinou rodičů tolerována. Zřejmě si myslí, že mají děti pod dozorem a doma se jim přece nemůže stát nic zlého. Dětem potom chybí čas např. na sportovní 14

aktivity, kde můžou rozvíjet svoji osobnost. Pro hráče může být běžný život nezajímavý a nudný. Oproti tomu se mu stává virtuální realita naplněním jeho tužeb a nesplněných přání, případně se může stát možností úniku od reality. 2. 1 ZÁVISLOST V souvislosti s návykovými látkami se používá pojem závislost. Dotazník závislosti podle Nešpora (1998), viz Příloha číslo 1., odpoví na otázku, zda je člověk na droze závislý. Podle Ottovy všeobecné encyklopedie (2003) je závislost stav, při kterém absence látky či jiného podnětu vyvolává v organismu fyzické nebo duševní obtíže. Vzniká po opakovaném užívání látky (omamné drogy, alkoholu, nikotinu, léku) nebo při činnosti, která přináší nadměrné uspokojení (např. hrací automaty). Vede k narušení osobnosti, snížení výkonnosti i inteligence. Rozlišujeme závislost psychickou, která se projevuje poruchami spánku, úzkostí, depresemi, agresivitou a sebevražednými sklony v důsledku touhy po účincích látky a závislost fyzickou, která je provázena fyzickými abstinenčními příznaky, jako jsou třes, křeče, pocení, zažívací potíže, závratě apod. Podle Psychologického slovníku (2004) je závislost stav chronické nebo periodické otravy opakovaným použitím přirozené nebo syntetické drogy, která poškozuje postiženého i společnost; dnes většinou užíván termín závislost drogová nebo přesněji závislost látková u závislosti jde o zvláštní patologický stav mezi organismem a látkou (drogou), vznikající opakovaným užitím látky, která posléze vede k periodicky se opakující intoxikaci spojené se silnou touhou až nutkáním opakovaně látku užívat zvýšené riziko vzniku závislosti je především u lidí, kteří vyhledávají stále nové zážitky a lidí s genetickou dispozicí, což je prokázáno především u synů osob závislých na alkoholu; predisponujícími faktory jsou kriminální subkultura, chudoba, lehký deficit intelektových schopností, což je nejlépe prokázáno u kouření, dále nedostatek láskyplné péče v útlém dětství, rozvrácená rodina Podle Pedagogického slovníku (Hartl, 2003) nižší stádium než závislost bývá označováno jako zneužívání drogy. 15

3 ROZPOZNÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK VE ŠKOLE Počínající problémy s návykovými látkami se daří lépe zvládat než rozvinutou závislost na nich. Navíc žák, který má problémy s návykovými látkami, by mohl nepříznivě ovlivňovat vrstevníky. To by pak poškodilo jeho, ostatní žáky i pověst školy (Nešpor, 1998). Známky škodlivého užívání návykových látek ve škole (Nešpor, 1998): Žák nebo student sám přizná užívání drog. Toxikologický nález drogy v moči. Spolehlivé toxikologické vyšetření moči je poměrně drahé. Orientačního vyšetření, např. za pomoci indikátorových papírků, zase nevylučuje možnost mylných nálezů. Moč má smysl takto vyšetřovat pouze tehdy, jestliže byla odebrána pod dohledem, jinak je riziko záměny vzorku. Některé drogy se vylučují poměrně pomalu a jejich průkaz v moči je možný i po více dnech, v případě dlouhodobého požívání drog z konopí dokonce i po týdnech. Jiné drogy se vylučují podstatně rychleji. U LSD je toxikologické vyšetření obtížné a většinou se neprovádí. Pro užívání drog svědčí údaje z okolí, nejčastěji ze strany spolužáků nebo rodičů. Nález drog nebo pomůcek k jejich zneužívání jako jsou injekční jehly a stříkačky, speciální dýmky, papírky k ručnímu balení cigaret, obaly od léků, prázdné láhve od alkoholických nápojů, psaníčka miniaturní obálky o málo větší než žiletka s práškem apod. Jizvy po vpiších v průběhu povrchových žil, např. v loketní jamce. Známky intoxikace, např. žák působí dojmem, že je opilý, i když z něj není cítit alkohol, hovoří nezřetelně, je utlumený, je zmatený, má zhoršenou pohybovou souhru. Zhoršená koordinace pohybů, motá se jako při opilosti. Tělesný třes. Přátelé, často starší, berou drogy. Ztotožňování se s drogovou kulturou. Zastávání se drog, pseudofilosofická vysvětlování jejich zneužívání. Zájem o knihy nebo články o drogách. Krádeže ve třídě nebo v domácnosti. Pocity pronásledování. Útěky z domova. 16

Další známky škodlivého užívání návykových látek: Změna či ztráta přátel a kamarádů, náhlé vzdalování se normálním vrstevníkům. Zvýšená potřeba peněz. Působení dojmem nezdravosti a neduživosti. Zanedbávání péče o zevnějšek. Náhlé zhoršení prospěchu a chování. Neomluvené hodiny a pozdní příchody do školy. Nespolehlivost. Častější úrazy a nemoci u dříve zdravého dítěte. Větší náladovost, podrážděnost, úzkostné stavy, deprese. Uzavírání se, tajnůstkářství, tajemné telefonáty, lhaní. Odmítání kontroly ze strany dospělých. Náhlé zhoršení chování, konfliktnost, agresivita. Nepřiměřené zvýšení aktivity či nápadná netečnost, případně střídání těchto stavů. Poruchy spánku nebo naopak nadměrná spavost. Častější zdravotní problémy. Ztráta kvalitních zájmů a zálib. Viditelná únava a spavost při vyučovacích hodinách. Ztráta motivace, nezájem. Zvýšená podrážděnost, nervozita. Horší soustředění a paměť. Ztráta chuti k jídlu, přejídání se, náhlá změna jídelních návyků, Nevysvětlitelný váhový úbytek. Ztráta zájmu o rodinu a o aktivity, které dítě doma dříve zajímaly. Nezvykle nadměrná aktivita a hovornost. Nevolnosti, zvracení. Opakovaně zarudlé oční spojivky. Nepřítomný pohled. Rozšířené nebo naopak zúžené zornice. 17

4 PREVENCE Prevence podle Psychologického slovníku (Hartl, 2004) je předcházení nežádoucím jevům, nehodám, úrazům, nemocem aj. Prevence z lat. praevenire, předcházet, znamená soustavu opatření, která mají předcházet nějakému nežádoucímu jevu, například nemocem, drogovým závislostem, zločinům, nehodám, neúspěchu ve škole, sociálním konfliktům, násilí, ekologickým katastrofám a podobně (Wikipedie, 2011). Prevence je soubor všech sociálních a zdravotních opatření, jejichž cílem je předcházet poškození zdraví, vzniku nemoci, zdravotním komplikacím a trvalým následkům z nemoci (Ottova všeobecná encyklopedie, 2003). Typy prevence (Nešpor, 1998, 2003): 1) Primární má za cíl předcházet problémům s návykovými látkami u těch, kdo je ještě nezačali užívat. Je zaměřená proti konkrétnímu riziku, např. předcházení prvnímu kontaktu jedince s drogou zdravotní výchovou ve školách pomocí besed, peer programů, příruček, plakátů apod. 2) Sekundární se také nazývá časnou intervencí. Podmínkou sekundární prevence...je rozpoznání problému. Závažné je, pokud se u žáka vyskytuje více typických známek užívání návykových látek současně. Zneužívání více látek současně nebo střídání různých návykových látek je u dospívajících časté. Varovnou známkou přechodu k ilegálním drogám je vzestup spotřeby alkoholu nebo tabáku (Nešpor, 1998). Cílem je zakročit u těch, kdo začali návykové látky zneužívat, zneužívání návykových látek a s ním spojené problémy zastavit nebo omezit na co nejnižší míru. Zaměřuje se na rizikovou skupinu zvlášť ohroženou negativním jevem. 3) Terciární je léčba závislostí na návykových látkách. Je zaměřená na jedince, u nichž se už negativní jev projevil. Snaha o zmírnění následků problémového jevu, např. snaha zabránit recidivě protizákonného jednání u mladistvých delikventů. Může mít podobu např. výměny injekčních jehel toxikomanům nebo zajištění jejich zdravotních prohlídek. 18

V americké literatuře se lze setkat s rozdělením prevence (Nešpor, 1998). 1) Prevence se dělí na tři podskupiny: a) Všeobecná prevence, která je určena celé populaci, např. všem žákům ve třídě. Zde jsou nejúčinnější malé interaktivní programy, jako jsou peer programy. b) Selektivní prevence. Ta je určena těm, u nichž existuje z nějakého důvodu zvýšené riziko, např. dětí, jejichž rodiče jsou závislí na alkoholu, těm, kdo ve škole selhávají, atd. c) Indikovaná prevence je určena těm, u nichž ještě není možné diagnostikovat škodlivé užívání nebo závislost, ale kteří vykazují některé varovné známky užívání návykových látek. 2) Léčba. 3) Udržování stavu. Možnosti pomoci při sekundární prevenci na školách (Nešpor, 1998): Dětský nebo dorostový lékař. Dětský nebo dorostový psychiatr. Linka důvěry. Výhodou je možnost okamžité pomoci a anonymita. Pracovníci těchto zařízení mají navíc přehled o zdravotnických i jiných službách v dané oblasti. Kontaktní centra. Důležitá je vnitřní diferenciace (klienti s počínajícími problémy by tam neměli přicházet do styku s pokročilými formami závislostí na drogách. Ordinace AT a další specializovaná ambulantní zařízení. Pedagogicko-psychologické poradny. Výhodou je, že vyšetření a případná další péče probíhají mimo školu, což může být prospěšné tam, kde žák nemá ke škole z nějakého důvodu dostatečnou důvěru. Nevýhodou mohou být delší objednací doby, což je nepříjemné zejména u náhle vzniklých krizí a problémů. Některá pracoviště tohoto typu umí se žáky, kteří mají problémy s návykovými látkami, efektivně pracovat, jiná mají tendenci je posílat jinam. Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, zejména tam, kde součástí problémů s dítětem jsou neřešené záležitosti mezi rodiči. Zařízení k ústavní léčbě. Ústavní léčba může mít následující podobu: 1) Detoxifikace a krátkodobá léčba umožňující tělu se zbavit drogy, překonat možné odvykací potíže, posoudit stav a navrhnout další postup. To trvá přibližně tři dny až tři týdny. 19

2) Středně dlouhá léčba umožňující stabilizaci stavu a vytvářející lepší předpoklady pro následnou ambulantní péči. Trvání zhruba tři týdny až šest měsíců. 3) Dlouhodobá léčba v terapeutické komunitě trvající často jeden rok i déle. Je vhodná u pokročilejších forem závislostí a tam, kde by předchozí formy ústavní léčby nestačily, nebo u osob v těžké životní situaci s nevyhovující nebo neexistující sítí sociálních vztahů. Oddělení péče o děti humanitárního odboru nebo odboru zdravotnictví a sociálních věcí okresního úřadu. Tato možnost přichází v úvahu při nespolupráci rodičů, např. protože rodiče mají sami neřešený problém s alkoholem nebo s drogou. Policie. Týrání svěřené osoby patří k trestným činům, u nichž stanoví zákon ohlašovací povinnost kteréhokoliv občana, tedy i učitele. Podobně bude asi škola postupovat v případě, že by zjistila, že někdo v jejím okolí nebo na akcích, které pořádá, prodává žákům nebo studentům návykové látky. Zásady prevence v rodině: Aby vám dítě mohlo důvěřovat, musí vědět, že mu rozumíte, nebo že se aspoň poctivě snažíte mu porozumět (Nešpor, Csémy, 2003). Získat důvěru dítěte. Když s vámi dítě začne mluvit, věnujte se mu. Pozorujte jeho nonverbální komunikaci, tyto sdělení bývají významnější než slovní projev. Neodrazujte dítě planým vyptáváním, dejte mu možnost mluvit. Ujistěte se, zda jeho sdělení dostatečně rozumíte. Dodržujte přívětivý tón hlasu. Využijte k povzbuzení dotykový počitek. Věnujte dítěti denně alespoň určitou část vašeho volného času. Naučte se přiznat, že něco nevíte a dítěti nelžete. Mluvit s dětmi o alkoholu a drogách. Uvádějte příklady lidí, kteří doplatili svým zdravím na pití a drogy. Pokud vás mají děti poslouchat, nepřipomínejte jim, že jsou pořád jen děti. Vysvětlete, co znamená sociální dospělost a, že drogy berou lidem osobní svobodu. Snažte se poznat s jakou skupinou, partou se dítě stýká. Jaký je okruh jeho známých. Uvádějte, jak alkohol a drogy jedince zdravotně ničí a jak působí na osobnost. Předcházejte nudě. Může to být jeden z důvodů, proč dítě k alkoholu a droze sáhne. Snažte se, aby rodinné prostředí bylo ideální a každý člen, včetně dětí, měl své svěřené úkoly odpovídající věku. Děti povzbuzujte v kvalitních zájmových aktivitách, např. sportovních. Oceňujte a chvalte je. 20

Zdravá pravidla v rodině. Netolerovat alkohol a drogy u dětí. Děti by měly mít stanovená pevná pravidla, se kterými musí být seznámeni předem. Rodiče mají právo na kontrolu a informovanost. Rodič jako vzor. Pravdivé přesvědčení o nevhodnosti alkoholu a drog. Ochrana duševního a tělesného zdraví. Odpovědnost za své činy, ukázat možnost bavit se bez alkoholu a drog. Rodič má být pozitivní vzor při hledání cest ze složitých životních situací. 4. 1 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní preventivní strategie je závazným nástrojem pro uplatňování protidrogové strategie ve školách a zároveň je součástí prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT. Minimální preventivní programy jsou systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit. Metodický pokyn řeší primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č. j. 20 006/2007-51 - Tento dokument zavádí do slovníku MŠMT pojmy všeobecná, selektivní a indikovaná specifická primární prevence a definuje obsah, cíle a strukturu školní preventivní strategie a minimálního preventivního programu (jednoletý akční plán školy) (Pešek, Nečesaná, 2009). V přílohách metodického pokynu jsou, mimo jiné, uvedeny postupy při výskytu negativních jevů ve škole, jako je např. užívání návykových látek ve školských zařízeních konzumace tabáku a alkoholu, konzumace a distribuce drog ve škole. Důležitým bodem je doplnění školního řádu v oblasti prevence užívání návykových látek a souhlas zletilého žáka a studenta nebo zákonného zástupce nezletilého žáka s orientačním testováním žáka na přítomnost alkoholu a jiných nealkoholových drog (Pešek, Nečesaná, 2009). Metodický pokyn zároveň doporučuje, při tvorbě preventivních programů škol, nahradit zastaralý termín sociálně patologický jev za novější rizikové chování. Školní preventivní strategie na SOŠ Otrokovice, viz Příloha číslo 3. Národní strategie protidrogové politiky na léta 2010 2018, resp. první Akční plán na období let 2010 2012, bude naplňovat národní strategii a uvádí, že cílem působení v oblasti prevence rizikových projevů chování je dítě či mladý člověk odpovědný za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku (Pešek, Nečesaná, 2009). Do oblasti školní preventivní strategie patří poradenská a metodická činnost, která je rozpracovaná ve Školním řádu SOŠ Otrokovice: 21

Čl. 5 Poradenská a metodická činnost ve škole (1) Poradenská činnost ve škole je zajišťována výchovnými poradci a školním metodikem prevence. Každá třída má jednoznačně určeného svého výchovného poradce. Povinností třídního učitele je úzce spolupracovat s výchovným poradcem v činnostech, kterých se to týká. Školní metodik prevence vykonává svou činnost v rámci celé školy. Poradenská činnost výchovných poradců i školního metodika prevence je přímo podřízena řediteli školy. Hlavní činnosti výchovného poradce jsou: Rozhodování o další profesní dráze žáků, spolupráce s Pedagogicko-psychologickými poradnami, se speciálně pedagogickým centrem a střediskem výchovné péče, zajišťování návštěv poradenských středisek úřadu práce za účelem získání informací, příprava podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole, vedení výchovných komisí a prevence záškoláctví. Hlavní činnosti školního metodika prevence jsou: Kontrola realizace minimálního preventivního programu školy, koordinace aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí a dalších sociálně nežádoucích jevů, metodické vedení činnosti učitelů školy v oblasti prevence sociálně nežádoucích jevů, tzn. vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy, apod., koordinace vzdělávání pedagogů školy, koordinace spolupráce školy s orgány místní správy a samosprávy, kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště v případě akutního výskytu sociálně nežádoucích jevů, získávání nových odborných informací, vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy sociálně nežádoucího chování, spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje sociálně nežádoucích jevů u jednotlivých žáků a školních tříd, atd. Aby byla školní preventivní strategie efektivní, musí s ní být seznámeni učitelé, rodiče, široká veřejnost, ale především samotní žáci. Měli by vědět a znát na jakou osobu či instituci se můžou, v případě jakéhokoliv problému, s důvěrou obrátit. Základní informace lze získat v zařízeních a na pracovištích, která se specializují na drogovou problematiku. Zabývají se problematikou léčby a prevencí závislostí. Zlínský kraj má svého protidrogového koordinátora. Ve Zlínském kraji existuje řada subjektů, které nabízí preventivní aktivity, které jsou zaměřeny na závislost a návykové látky, např.: Centrum prevence, U Náhonu 5208, 760 01 Zlín. Působí jako samostatné pracoviště příspěvkové organizace krajského úřadu Poradny pro rodinu, 22

manželství a mezilidské vztahy. Poskytuje poradenské služky pro mládež a pro rodiče dospívajících dětí orientované na závislost a užívání drog. Dále preventivní aktivity pro žáky formou zážitkových programů zaměřených na prevenci zneužívání návykových látek a alternativní pobyty pro třídní kolektivy v rámci sekundární prevence sociálně patologických jevů. Dům Ignáce Stuchlého, P. Ignáce Stuchlého 26/27, 763 16 Fryšták. Zaměřuje se na výchovnou a vzdělávací práci s dětmi a mládeží. Nabízí programy pro školy, např. adaptační kurzy, které jsou zaměřeny na prevenci rizikového chování a na protidrogovou prevenci. M2M, Občanské sdružení M2M, Husova 801, 763 02 Zlín. Tato instituce se zaměřuje na pořádání táborových pobytu v době letních prázdnin. Rozvíjí program Mladí pro mladé, který vznikl na Andrewsově Univerzitě v USA. Je zaměřen na prevenci závislostí u středoškolské mládeže. Pedagogicko-psychologická poradna, Louky 206, 763 02, Zlín. Státní organizace, která v rámci poradenské činnosti nabízí programy zaměřené na drogy a návykové látky. Spolupracuje zároveň se školními metodiky prevence. Policie ČR, Zlín. Preventivně informační skupina má, mimo jiné, za úkol spolupracovat se školami, formou poradenské činnosti, přednášek a besed, v oblasti drogové problematiky. Linka důvěry Dětského krizového centra, tel.: 241 484 149. Je bezplatná linka pro děti a rodiče. Poskytuje anonymní telefonickou pomoc nonstop. Zařízení umožňuje krátkodobé pobyty k překonání krize. Pracovníci linky důvěry jsou informováni o zdravotnických a psychologických službách ve své oblasti a jsou schopni ji zprostředkovat. Kontaktní centra pro uživatele drog Kontaktní centrum ONYX, Zlín. Centrum je vstupní branou do sítě služeb, které pomáhá zlepšit kvalitu života, sociální, zdravotní a psychický stav uživatelů drog. Nabízí terénní výměnné programy, poradenství pro rodiče a pedagogy. Motivují uživatele k životu bez drogy. Specializovaná centra, např. Centrum pro léčbu závislosti na tabáku při Krajské nemocnici Tomáše Bati, Zlín. 23

5 PRÁVNÍ POHLED Trestní postih v souvislosti s návykovými látkami řeší Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který nabyl účinnosti 1. 1. 2010 a nahradil Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Vybral jsem znění paragrafů, které se týkají dětí, návykových a psychotropních látek: 201 Ohrožování výchovy dítěte (2) Kdo umožní, byť i z nedbalosti, dítěti hru na výherním hracím přístroji, který je vybaven technickým zařízením, které ovlivňuje výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. 204 Podání alkoholu dítěti Kdo ve větší míře nebo opakovaně prodá, podá nebo poskytne dítěti alkohol, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. 274 Ohrožení pod vlivem návykové látky (1) Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. 283 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, d) ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v množství větším než malém vůči dítěti mladšímu patnácti čtrnácti let. 24

(3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, d) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti čtrnácti let. 284 Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku než uvedenou v odstavci 1 nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. 285 Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém houbu nebo jinou rostlinu než uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. 286 Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, c) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti. 25

287 Šíření toxikomanie (1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1, b) vůči dítěti. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči dítěti mladšímu patnácti let. 288 Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem (1) Kdo neoprávněně ve větším množství vyrobí, přechovává, doveze, vyveze, proveze, nabízí, prodá, jinému poskytne nebo podá látku s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným než léčebným účelem, nebo kdo vůči jinému použije metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem za jiným než léčebným účelem, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Odnětím svobody na jeden rok až tři léta bude pachatel potrestán, b) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v množství větším než malém vůči dítěti mladšímu patnácti let. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, c) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let. 289 Společné ustanovení (1) Zákon stanoví, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursory používané pro nezákonnou výrobu omamných nebo psychotropních látek. (2) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za jedy ve smyslu 283, 284 a 286 a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. (3) Vláda nařízením stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle 285 a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu 285. (4) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je větší množství ve smyslu 288, a co se považuje za 26

metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a jiné metody s dopingovým účinkem ve smyslu 288. Oblast závislostí a návykových látek dále řeší Zákon č. 37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon byl třikrát novelizován Zákonem č. 320/2002 Sb., č. 132/2000 Sb. a č. 190/1999 Sb. Ze základního ustanovení ( 1) vyplývá, že: (2) Alkoholickými nápoji podle tohoto zákona jsou lihoviny, destiláty, víno, pivo a jiné nápoje, které obsahují více než 0,75 objemového procenta alkoholu. (3) Jinými návykovými látkami než alkohol podle tohoto zákona jsou omamné látky, psychotropní látky a ostatní chemické látky, jejichž užívání může vyvolat závislost osob na nich, poškozuje zdraví a vede k jiné toxikomanii než alkoholismu. (4) Kouření je zvláštní druh toxikomanie, který škodlivě působí na zdraví kuřáků i nekuřáků bezprostředně vystavených účinkům kouření. V 4 (1) Zakazuje se prodávat nebo podávat alkoholické nápoje, anebo jinak umožňovat jejich požívání, 1) osobám mladším 18 let, 9e) prodávat tabákové výrobky osobám mladším 18 let. V 7 (1) Organizace jsou povinny, a) přijímat opatření k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření a kontrolovat jejich plnění. Na 7 Zákona č. 37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi navazuje Školní řád SOŠ Otrokovice, kde je podrobně specifikováno, co je všem žákům školy zakázáno: Čl. 7 Pravidla vzájemných vztahů žáků a pracovníků školy (3) a) v prostorách SOŠ, i mimo ně při činnostech organizovaných školou: Kouřit, držet alkoholické nápoje a jiné návykové a zdraví škodlivé látky, donášet a přechovávat v prostorách školy jakékoliv zdraví škodlivé látky a nebezpečné předměty, hrát karty a hazardní hry, rozšiřovat návykové látky. Uvedená omezení jsou žáci povinni dodržovat i v rámci přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním. (4) Z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví je žákům zakázáno pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek: Účastnit se vyučování, účastnit se činností pořádaných školou, přicházet do školy či setrvávat ve škole, to vše i za předpokladu, 27

že množství takových látek v těle žáka by mohlo být považováno pouze za tzv. zbytkové. (5) Každý žák je povinen podrobit se na výzvu vyšetření na obsah alkoholu nebo jiných návykových látek v těle včetně odběru biologického materiálu ke zjištění, zda žák není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. (6) Orientační vyšetření se provádí pomocí dechové zkoušky, popřípadě odběru slin, moči či jiného vhodného biologického materiálu. (7) Orientační vyšetření provádí ředitelem školy určené nejméně 2 pověřené osoby, takovými osobami mohou být zaměstnanci školy příp. též i třetí osoby ve smluvním vztahu ke škole. (8) Při orientačním vyšetření musí být důsledně zachována zásada, že nejméně jedna z osob provádějících orientační vyšetření musí být stejného pohlaví, jako je žák sám, při vyšetření musí být respektována lidská důstojnost a ochrana zdraví vyšetřovaného žáka. (9) O provádění orientačního vyšetření je třeba vyrozumět ředitele školy nebo jeho zástupce. (10) Nesouhlasí-li žák s výsledkem orientačního vyšetření, má právo bezprostředně požadovat potvrzení či vyvrácení výsledku provedením následného vyšetření ve zdravotnickém zařízení, které pro školu vykonává pracovně lékařskou péči nebo jiným zdravotnickým zařízením k tomu odborně a provozně způsobilým. Žák je povinen k takovému vyšetření poskytnout potřebnou součinnost. (11) V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady vyšetření nese škola, prokáže-li vyšetření přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady vyšetření hradí žák. (12) V případě, kdy bude v těle žáka vyšetřením zjištěna přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, je škola oprávněna ukončit pro tento den žákovi vyučování či jinou školní činnost, kontaktovat jeho zákonné zástupce a vyzvat je, aby si žáka ve škole nebo na akci, kde ke zjištění došlo, osobně převzali. Do té doby je škola povinna žákovi zajistit dostatečný přísun tekutin, pobyt ve větrané místnosti a ve stínu, eventuálně místo, kde by si mohl lehnout a poskytnout mu další pomoc ke zmírnění fyzických obtíží, spojených s užitím alkoholu či jiné návykové látky. (13) Je-li zdraví žáka, který je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, vážně ohroženo, škola poskytne žákovi první pomoc a bez zbytečného odkladu mu zajistí odbornou lékařskou péči a pak teprve informuje jeho zákonného zástupce. 28

(14) Odmítne-li se žák podrobit orientačnímu vyšetření či následnému vyšetření ve zdravotnickém zařízení, hledí se na něj, jako by byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; o tom je třeba žáka poučit. (15) Pro účely tohoto Školního řádu nejsou za návykové látky považovány potraviny a potravinové doplňky, které neobsahují alkohol a jsou oficiálně schválené k prodeji, a léky předepsané lékařem nebo volně prodejné, slouží-li k tlumení zdravotních obtíží a nejsou-li užívány v míře vyšší, než jakou uvádí k nim přiložený příbalový leták. (16) Škola nemá právo v zájmu ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi nepřiměřeně zasahovat do soukromí žáků, například prohledáváním jejich osobních věcí a svršků. Má však právo, domnívá-li se, že student drží ve škole nebo na akci školy alkohol či omamné nebo psychotropní látky, přizvat ke kontrole žáka městskou policii nebo orgány Policie ČR. (17) Podrobnosti prevence a eliminace toxikomanie, alkoholových a jiných závislostí má povinnost škola zpracovávat v tzv. minimálním preventivním programu, který musí být k dispozici studentům i jejich zákonným zástupcům formou dálkového přístupu, tj. na internetových stránkách školy, a na úřední desce školy. 29

6 VÝZKUM NA SOŠ OTROKOVICE Praktickou část jsme zaměřili na konkrétní výzkum závislosti žáků SOŠ Otrokovice. Skládal se ze stanovení cíle, popisu výzkumného souboru, stanovení metod, ověřování hypotéz, a rozboru dotazníku. Výsledky výzkumu jsou vyjádřeny pomocí grafů. Závěr výzkumu tvoří diskuze výsledků, tzn. srovnávání s výsledky současných studií, projektů a výzkumů. Práce při stanovení problému obvykle začíná tzv. předběžnou teoretickou analýzou. V této analýze jde o získání co největšího množství informací z oblasti, kterou hodláme zkoumat, o seznámení se se současným stavem poznání v této oblasti (Chráska, 2003). Zdroje informací o problému jsme získávali studiem odborné literatury, dále ze zkušeností kolegů učitelů, výchovné poradkyně, metodičky prevence sociálně patologických jevů a samozřejmě z naší pedagogické praxe. Cíl výzkumu: Cílem výzkumu bylo zmapování konkrétní situace v oblasti závislosti žáků SOŠ Otrokovice, která vycházelo z aktuálních potřeb praxe. Výzkum jsme prováděli a data shromažďovali v průběhu měsíce dubna, ve školním roce 2010/2011. Výzkumný soubor: Popis výzkumného souboru na SOŠ Otrokovice. Celkový počet žáků k 31. 3. 2011 byl 775. Do výzkumu byly zapojeny obory vzdělání zakončené výučním listem (dále jen učební obory) a obory vzdělání zakončené maturitní zkouškou (dále jen studijní obory), oba ve formě denního studia. Výzkumu se z potencionálních 775 žáků zúčastnilo 662 respondentů, tj. 80,6 %. Věk žáků se pohyboval od 16 do 18 let, výjimku tvořili žáci starší 19 let. Škola patří mezi ty, kde převažuje počet chlapců. Výzkum jsme rozdělili mezi čtyři směry studijního zaměření. V každém ze zúčastněných směrů byla administrace provedena během jedné vyučovací třídnické hodiny. Žáci nebyli o této činnosti informováni předem. Při sběru a zpracování dat jsme se setkali s malou částí respondentů, kteří záměrně zkreslovali uváděné skutečnosti. Některé otázky ignorovali, jiné naopak doplňovali o informace, které nebyly smyslem výzkumu. Tyto dotazníky jsme při zpracovávání výsledků vyřadili. Výzkumný soubor viz Příloha číslo 4. Výzkumná metoda: Metoda, kterou jsme použili pro získávání dat při kvantitativně orientovaném výzkumu, byl dotazník. Skládal se ze dvou částí. První část byla 30

zaměřena na zjištění závislosti žáků. Druhá část na vyjádření jejich zkušeností, postojů, názorů a informovanosti v oblasti návykových látek. Dotazník I. a II. viz Příloha číslo 1 a 2. Hypotézy: Hypotézami rozumíme pokusné, předběžné, prozatímní odpovědi na položené otázky (problémy). Lze také říci, že hypotézy jsou predikcemi (předpověďmi) o vztazích mezi proměnnými. (Chráska, 2003). Dále Chráska uvádí proměnnou rozumíme pedagogický jev nebo vlastnost, která se ve výzkumu mění (nabývá různých hodnot). Proměnné dělíme na nezávisle a závisle proměnné. Nezávisle proměnná je vlastnost (jev), která je příčinou nebo podmínkou vzniku jiné vlastnosti (Chráska, 2003). V našem výzkumu je nezávisle proměnnou věk žáků, studijní zaměření, pohlaví, obec, v níž trvale žijí a užívání tabáků. Závisle proměnná je vlastnost (jev), která je výsledkem (následkem, důsledkem) působení nezávisle proměnné (Chráska, 2003). Závislosti žáků jsou v našem výzkumu závisle proměnné. Hypotézy byly formulovány takto: H1: S přibývajícím věkem žáků nedochází k nárůstu závislostí. H2: U studijních oborů je nižší procento závislých žáků než u oborů učebních. H3: Není významný rozdíl v závislosti mezi žákyněmi a žáky. H4: Více závislých žáků žije trvale ve městě než na vesnici. H5: Žáci preferují užívání tabáku před ostatními druhy drog. 6. 1 OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ V klasických (kvantitativně orientovaných) výzkumech jde o ověřování hypotéz o vztazích mezi jevy (mezi proměnnými). Tyto hypotézy jsou obvykle nejdříve formulovány jako tzv. věcné hypotézy Aby bylo možné věcné hypotézy ověřovat (testovat) pomocí statistických metod, převádí se na tzv. statistické hypotézy. Statistické hypotézy jsou hypotetická tvrzení o vztazích mezi jevy vyjádřená ve statistických termínech. (Chráska, 2003). Hypotéza 1: S přibývajícím věkem žáků nedochází k nárůstu závislostí. Test dobré shody chí-kvadrát: Tabulka 1: Kontingenční tabulka závislost žáků I. a III. ročníků 31

skupina A skupina B skupina C I. ročník 66 (58,19) 50 (59,13) 52 (50,68) 168 III.ročník 58 (65,81) 76 (66,87) 56 (57,32) 190 124 126 108 358 Hypotéza nulová: Mezi četností odpovědí na otázku, zda jsou žáci závislí a jestli se zvyšuje závislost s přibývajícím věkem, není souvislost. Hypotéza alternativní: Mezi četností odpovědí na otázku, zda jsou žáci závislí a jestli se zvyšuje závislost s přibývajícím věkem, je souvislost. Výpočet očekávaných četností: skupina A skupina B skupina C I. ročník III. ročník 1,048 1,410 0,034 0,927 1,247 0,030 (P O) ² x² = = 1,048 + 1,410 + 0,034 + 0,927 + 1,247 + 0,030 = 4,696 O Počet stupňů volnosti f = (2 1).(3 1) = 2 Kritická hodnota testového kritéria, při zvolené hladině významnosti 0,05, daná ze statistických tabulek, tj. x²0,05(2) = 5,991. Výsledek testování hypotézy: Vypočítaná hodnota testového kritéria (4,696) v porovnání s hodnotou kritickou (5,991) je nižší, proto nelze nulovou hypotézu odmítnout, tzn., že se přijímá a lze konstatovat, že závislost žáků neovlivňuje jejich věk. Přijímáme nulovou hypotézu. učebních. Hypotéza 2: U studijních oborů je nižší procento závislých žáků než u oborů 32

Test dobré shody chí-kvadrát: Tabulka 2: Kontingenční tabulka závislost žáků učebních a studijních oborů skupina A skupina B skupina C učební 123 (129,56) 104 (102,79) 106 (100,65) 333 studijní 119 (112,44) 88 (89,21) 82 (87,35) 289 242 192 188 622 Hypotéza nulová: Mezi četností odpovědí na otázku, zda se žák vzdělává v učebním nebo studijním oboru a jeho závislostí není souvislost. Hypotéza alternativní: Mezi četností odpovědí na otázku, zda se žák vzdělává v učebním nebo studijním oboru a jeho závislostí je souvislost. Výpočet očekávaných četností: skupina A skupina B skupina C učební studijní 0,332 0,014 0,284 0,383 0,016 0,328 (P O) ² x² = = 0,335 + 0,014 + 0,284 + 0,383 + 0,016 + 0,328 = 1,357 O Počet stupňů volnosti f = (2 1).(3 1) = 2 Kritická hodnota testového kritéria, při zvolené hladině významnosti 0,05, daná ze statistických tabulek, tj. x²0,05(2) = 5,991. Výsledek testování hypotézy: Vypočítaná hodnota testového kritéria (1,357) v porovnání s hodnotou kritickou (5,991) je nižší, proto nelze nulovou hypotézu odmítnout, tzn., že se přijímá a lze konstatovat, že závislost žáků neovlivňuje to, zda se vzdělávají v obor učebním nebo studijním. Přijímáme nulovou hypotézu. 33

Hypotéza 3: Není významný rozdíl v závislosti mezi žákyněmi a žáky. Test dobré shody chí-kvadrát: Tabulka 3: Kontingenční tabulka závislost mezi žákyněmi a žáky skupina A skupina B skupina C žáci 172 (182,47) 151 (144,77) 146 (141,76) 469 žákyně 70 (59,53) 41 (47,23) 42 (46,24) 153 242 192 188 622 Hypotéza nulová: Mezi četností odpovědí na otázku, zda se jedná o žákyni nebo žáka a jejich závislostí není souvislost. Hypotéza alternativní: Mezi četností odpovědí na otázku, zda se jedná o žákyni nebo žáka a jejich závislostí je souvislost. Výpočet očekávaných četností: skupina A skupina B skupina C žáci žákyně 0,601 0,268 0,127 1,841 0,822 0,389 (P O) ² x² = = 0,601 + 0,268 + 0,127 + 1,841 + 0,822 + 0,389 = 4,048 O Počet stupňů volnosti f = (2 1).(3 1) = 2 Kritická hodnota testového kritéria, při zvolené hladině významnosti 0,05, daná ze statistických tabulek, tj. x²0,05(2) = 5,991. Výsledek testování hypotézy: Vypočítaná hodnota testového kritéria (4,048) v porovnání s hodnotou kritickou (5,991) je nižší, proto nelze nulovou hypotézu odmítnout, tzn., že se přijímá 34

a lze konstatovat, že závislost žáků neovlivňuje to, zda jsou pohlaví ženského nebo mužského. Přijímáme nulovou hypotézu. Hypotéza 4: Více závislých žáků žije trvale ve městě než na vesnici. Test dobré shody chí-kvadrát: Tabulka 4: Kontingenční tabulka závislost žáků město a vesnice skupina A skupina B skupina C město 139 (140,06) 119 (111,13) 102 (108,81) 360 vesnice 103 (101,94) 73 (80,87) 86 (79,19) 262 242 192 188 622 Hypotéza nulová: Mezi četností odpovědí na otázku, zda žák trvale žije ve městě nebo na vesnici a jeho závislostí není souvislost. Hypotéza alternativní: Mezi četností odpovědí na otázku, zda žák trvale žije ve městě nebo na vesnici a jeho závislostí je souvislost. Výpočet očekávaných četností: skupina A skupina B skupina C město vesnice 8,022 0,557 0,426 0,011 0,766 0,586 (P O) ² x² = = 8,022 + 0,557 + 0,426 + 0,011 + 0,766 + 0,586 = 10,368 O Počet stupňů volnosti f = (2 1).(3 1) = 2 Kritická hodnota testového kritéria, při zvolené hladině významnosti 0,05, daná ze statistických tabulek, tj. x²0,05(2) = 5,991. 35

Výsledek testování hypotézy: Vypočítaná hodnota testového kritéria (10,368) v porovnání s hodnotou kritickou (5,991) je vyšší, proto lze nulovou hypotézu odmítnout a lze konstatovat, že závislost žáků ovlivňuje skutečnost, zda trvale bydlí na vesnici nebo ve městě. Přijímáme alternativní hypotézu. Hypotéza 5: Žáci preferují užívání tabáku před ostatními druhy drog. Test dobré shody chí-kvadrát: Tabulka 5: Kontingenční tabulka preference tabáku skupina A skupina B skupina C tabák 125 (125,05) 99 (99,23) 98 (97,71) 322 ostatní 122 (121,95) 97 (96,77) 95 (95,29) 314 247 196 193 636 Hypotéza nulová: Mezi četností odpovědí na otázku, zda žáci preferují užívání tabáku před ostatními drogami a jejich závislostí není souvislost. Hypotéza alternativní: Mezi četností odpovědí na otázku, zda žáci preferují užívání tabáku před ostatními drogami a jejich závislostí je souvislost. Výpočet očekávaných četností: skupina A skupina B skupina C tabák ostatní 0,050 0,230 0,289 0,050 0,229 0,291 (P O) ² x² = = 0,050 + 0,230 + 0,289 + 0,050 + 0,229 + 0,291 = 1,139 O Počet stupňů volnosti f = (2 1).(3 1) = 2 36

Kritická hodnota testového kritéria, při zvolené hladině významnosti 0,05, daná ze statistických tabulek, tj. x²0,05(2) = 5,991. Výsledek testování hypotézy: Vypočítaná hodnota testového kritéria (1,139) v porovnání s hodnotou kritickou (5,991) je nižší, proto nelze nulovou hypotézu odmítnout, tzn., že se přijímá a lze konstatovat, že není souvislost mezi závislostí žáků a preferencí kouření. Přijímáme nulovou hypotézu. 6. 2 DOTAZNÍK Metodu, pro získávání dat v kvantitativně orientovaném výzkumu, kterou jsme použili v naší diplomové práci, je dotazník. Skládal se ze dvou částí, viz Příloha číslo 1 a 2. Dotazník, podle Pedagogického slovníku je výzkumný a diagnostický prostředek ke shromažďování informací prostřednictvím dotazování osob (Průcha, 2003). Gavora (2000) vymezuje dotazník jako způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Máme za to, že nejvýstižnější je charakteristika podle Chrásky (2003), dotazník je soustava předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně sestaveny a na které dotazovaná osoba (respondent) odpovídá písemně. Dotazník I. (závislosti) podle Nešpora (1998), odpoví na otázku, zda je člověk na droze závislý. Vznikl na základě kriterií Světové zdravotnické organizace, nemůže ovšem nahradit důkladné lékařské nebo psychologické vyšetření. Dotazník II., zpracovaný Miovským (1997), jsme pro výzkum upravili tak, aby nebyl příliš dlouhý a aby jeho vyplnění respondenty netrvalo více než jednu vyučovací hodinu. Předpokládali jsme, že delší dotazník by vedl respondenty k jeho odbývání a odpovědi by pak byly irelevantní. Navíc někteří pedagogové by asi nebyli ochotni věnovat potřebný čas pro administraci dotazníku dlouhého. Při výběru otázek jsme se zaměřili na různé oblasti, jako jsou základní fakta, tzn. věk, pohlaví, obec a známka z prospěchu a chování. Dále byly zařazeny položky zjišťující mínění, postoje a motivy. Vedle průzkumu zkušenosti s užíváním drog, to byla oblast informací, kde se projevovala míra znalosti a dostupnosti informací o dané problematice. 37

6. 2. 1 ROZBOR DOTAZNÍKU Uvedené proměnné byly vybrány v rámci potřeb užitého typu výzkumu. Cílem bylo zjistit, jak dalece se jednotlivé proměnné odrážejí v prevalenci drog a do jisté míry se pokusit mapovat faktory mající vliv na tento problém, které by pak bylo případně možné zařadit do instrumentální výbavy pracovníků prevence. Proměnnou rozumíme pedagogický jev nebo vlastnost, která se ve výzkumu mění (nabývá různých hodnot) (Chráska, 2003). Výzkum, probíhající prostřednictvím dotazníku, zahrnoval otázky uzavřené, aby byly vytvořeny optimální podmínky pro zpracování dat. Respondenti ve škále hodnotili nebezpečnost drog a nebezpečnost jejich aplikace. V otázkách, kde se s drogou pravidelně setkávají a drogu užívají, důvody, které můžou vest k užívání drog a jakou drogu pravidelně užívají, mohli respondenti využít stručnou odpověď. Proměnné: 1) Věk. Věk respondentů se pohyboval v rozmezí 16 18 let. Několik žáků starších opakovalo ročník, případně přestoupili na nový obor. Zároveň jsme ověřovali hypotézu (H1), zda existuje souvislost mezi závislostí žáků a jejich věkem. 2) Pohlaví. Rozlišení pohlaví sloužilo ke kontrolním účelům a zároveň pro ověření hypotézy (H3), zda existuje souvislost v závislosti mezi ženami a muži, viz Graf 13-15. 3) Obec, v níž respondent trvale žije. Slouží ke sledování rozdílů mezi respondenty z měst Otrokovic, Napajedel, Zlína a okolních vesnic. Proměnná sloužila k ověření hypotézy (H4), zda existuje souvislosti mezi závislostí žáků a obcí, v níž trvale žijí, viz Graf 16. 4) Prospěch a známka z chování. Tato proměnná má odpovědět na otázku, zda existuje souvislost mezi závislostí žáků a jejich známkou z prospěchu a chování, viz Graf 17, 18. 5) Vyjádření nebezpečnosti vybraných drog. Sledována byla osobní stanoviska, úrovně informovanosti respondenta, podle nichž lze usuzovat na vnímaný stav problematiky prevence a její účinnost v oblasti informací o drogách. Podle odpovědí lze posoudit úspěšnost školní preventivní strategie na SOŠ Otrokovice, viz Graf 19. 6) Vyjádření nebezpečnosti vybraných způsobů aplikace drog. Proměnná navazuje a doplňuje vyjádření nebezpečnosti vybraných drog, viz Proměnná 5. 38

Subjektivní hodnocení má význam v interakci s Proměnnou 7, hodnocení informovanosti o drogách, viz Graf 20. 7) Hodnocení informovanosti o drogách. Jednou za sledovaných oblastí výzkumu byla problematika povinné školní preventivní strategie, a její hodnocení ze strany žáků. Cílem bylo zjistit, kdo se na informovanosti nejvíce podílí a z jakých zdrojů žáci nejčastěji čerpají informace o drogové problematice, viz Graf 21. 8) Obtížnost sehnat drogu. Proměnná měla za úkol zjistit, jak obtížné je pro žáky, kteří většinou ještě nejsou plnoletí, sehnat drogu, viz Graf 22. 9) Zkušenosti s drogami mezi přáteli. Sledováno bylo, zda žáci znají spolužáky, kamarády, přátele nebo známé, kteří mají zkušenost s drogou. Lze porovnávat s vlastní zkušeností s drogou, viz Proměnná 11. Tato proměnná plní doplňkovou funkci, protože nepřímý, ale blízký kontakt s drogou, prostřednictvím okruhu vrstevníků, blízkých nebo známých, signalizuje mnohé o stavu problematiky v daném prostředí, viz Graf 23. 10) Pravidelné užívání drogy u rodičů. Účelem proměnné bylo zjistit, zda žáci, kteří mají přátele se zkušeností s drogou, viz Proměnná 9, případně vlastní zkušenost s drogou, viz Proměnná 11, mají zkušenost s drogou i od svých rodičů, viz Graf 24. 11) Vlastní zkušenost s drogou. Komplikovanost ve sledování spočívá ve dvou faktorech. Prvním je strach respondentů, že výzkum slouží k odhalení tohoto druhu přestupku, přestože je výzkum anonymní. Na základě informací uvedených v dotazníku, se ve třídě bude zpětně zjišťovat, kdo zkušenost má a kdo ne, spolu s vyvozením postihů. Druhým faktorem je vysoká módnost drog mezi mládeží. Kontakt s drogami je na některých školách považován za prestižní záležitost. Vlastní zkušenost, viz Graf 25, lze porovnávat s Proměnnými 5-18. 12) Místo, kde se s drogou pravidelně setkáváš. Respondenti odpovídali na otázku, kde se s drogou pravidelně setkávají. Žáci si mohli vybrat, zda na diskotéce, v baru, hospodě. Žáci měli možnost určit i jiné místo. Může jít o vlastní zkušenost, viz Proměnná 11, informovanost o problematice, viz Proměnná 7. Místo, kde se s drogou setkávají, viz Graf 25, souvisí i s Proměnnou 13, kde drogu pravidelně užíváš. 13) Místo, kde drogu pravidelně užíváš. Navazuje na Proměnnou 12. Účelem bylo zjistit, zda místo, kde se respondenti s drogou pravidelně setkávají, odpovídá místu, kde se droga pravidelně užívá, viz Graf 27. 39

14) Vymezení pojmu droga. Respondentům byly nabídnuty definice pojmu droga, na jejíž tvorbě se podílela populace středoškolských studentů (Miovský, 1997). Z původních třinácti kategorií byly vybrány kategorie tři, viz Graf 28. 15) Důvody, které můžou vést k užívání drog. V nabízené škále mohou všechny uvedené důvody, za jistých okolností, vést ke vzniku nadužívání některé z návykových látek. Šlo o úpravu otázky doplňující vymezení pojmu droga, viz Proměnná 14, může braní drog člověka změnit, viz Proměnná 16, vlastní zkušenosti s drogou, viz Proměnná 11. Důvody, viz Graf 29. 16) Vyjádření názoru, zda může braní drog člověka změnit. Proměnná měla za cíl zjistit názor, zda může droga člověka změnit. Respondenti si vybírali z možností ano, k lepšímu, k horšímu nebo nezmění. Doplňuje Proměnné 5 7 a 9 11. Viz Graf 30. 17) Pravidelně užívaná droga. Sledována byla pravidelně užívaná droga. Proměnná měla potvrdit nebo vyvrátit hypotézu (H5), zda žáci preferují kouření před užíváním jiných drog, viz Graf 31. 18)Frekvence užívání drogy. Respondenti se vyjadřovali k frekvenci užívání drogy. Cílem bylo zjistit, zda žáci drogu užívají pravidelně nebo jen příležitostně, viz Graf 32. 40

7 VÝSLEDKY VÝZKUMU Výsledky výzkumu jsme rozdělili do dvou částí. V první části jsme vyhodnotili dotazník závislosti žáků na návykových látkách, viz Graf 1 18. Výsledky této části můžou využít pracovníci prevence na SOŠ Otrokovice při přípravě školní prevence. Zároveň můžou sloužit výchovným poradkyním při orientaci v otázkách týkajících se problematiky závislosti žáků v různých oblastech jejich činnosti a vytipování tříd, případně skupin žáků, na které je třeba zaměřit pozornost. V části druhé jsme vyhodnotili zkušenosti, názory, postoje a informovanost žáků SOŠ Otrokovice z oblasti návykových látek, viz Graf 19 32. Vybrané položky výzkumu jsme porovnávali s průzkumem Eurobarometr. Jedná se o sérii průzkumů veřejného mínění, které zadává sekce Analýz veřejného mínění Evropské komise. Průzkumy se provádí ve všech členských zemích EU. Výsledky Eurobarometru jsou publikovány Generálním ředitelstvím pro tisk a komunikaci Evropské komise. Bleskový Eurobarometr se provádí prostřednictvím rozhovorů uskutečněných telefonicky, které se realizují ad hoc. Bleskový průzkum Eurobarometr realizuje na požadavek Evropské komise nebo jiné instituce Evropské unie. Hlavní výhodou bleskových Eurobarometru oproti standardnímu průzkumu je to, že je mnohem rychlejší a flexibilnější a výsledky jsou k dispozici téměř okamžitě. (Wikipedie, 2011). Některé položky výzkumu jsme porovnávali se závěry výzkumného projektu NEAD 2000 (dále jen NEAD). Tento projekt je zaměřen na problematiku výzkumu nealkoholových drog mezi středoškoláky a mapuje situaci ve vybraných regionech ČR. Jedno z měst, které se do projektu zapojilo, je i krajské město Zlín. Další ze studií, se kterou jsme porovnávali výsledky výzkumu je Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD 2007 (dále jen ESPAD). Studie je zaměřena na zjištění rozsahu kouření, pití alkoholu a užívání drog u dospívající mládeže. Studie ESPAD je realizována pod záštitou Rady Evropy. Cílem bylo, aby mezinárodní projekt, koordinovaný Švédskou radou pro informace o alkoholu a drogách (CAN), přinesl srovnatelná data o užívání návykových látek mezi mládeží v Evropě. Studie se zaměřuje na oblast užívání legálních i nelegálních návykových látek a postoje respondentů vztahující se k návykovým látkám. Výsledky jsme zároveň porovnávali s výzkumem, který probíhal na SOŠ Otrokovice v roce 2004. 41

7. 1 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU I. Vysvětlivky jak číst v grafech závislosti? Každý graf obsahuje kategorie, které se skládají ze třech skupin: 1) Skupina A (bílá) udává procento respondentů, u kterých se zřejmě nejedná o závislost, tzn. žádná odpověď často a někdy. 2) Skupina B (šedá), tento výsledek ještě nesvědčí o závislosti, ale udává procento respondentů, u kterých by bylo potřebné důkladnější vyšetření lékařem, tzn. jedna až dvě odpovědi často a někdy. 3) Skupina C (černá) udává procento respondentů, u kterých se zřejmě jedná o závislost, tzn. tři až šest odpovědí často a někdy. Graf 1. Závislost z celkového počtu respondentů Vyhodnocení grafu 1: Z celkového počtu 622 respondentů patří do skupiny A (žáci, u kterých se zřejmě nejedná o závislost) 242 žáci, tj. 38,9 %, do skupiny B (žáci, u kterých by bylo potřebné důkladnější vyšetření lékařem) 192 žáci, tj. 30,9 %, do skupiny C (žáci, u kterých se zřejmě jedná o závislost) 188 žáků, tj. 30,2 %. V grafu se promítají všechny druhy drog, včetně tabáku, alkoholu, hazardních a počítačových her atd. 42

Graf 2. Závislost podle druhu studia Vyhodnocení grafu 2: Z celkového počtu 622 respondentů 333, tj. 53,5 % navštěvuje obory vzdělávání s výučním listem (učební obory) a 289, tj. 46,5 % obory vzdělávání s maturitní zkouškou (studijní obory). Žáků, kteří patří do skupiny zřejmě závislých (skupina C), je celkem 188, tj. 30,2 % z celkového počtu respondentů, viz Příloha číslo 5. 106 žáků, tj. 31,8 % je z oborů učebních a 82 žáci, tj. 28,4 % z oborů studijních. Z grafu lze vyčíst, že u oborů učebních je závislost žáků o 3,4 % vyšší než u oborů studijních. Žáků, u kterých se zřejmě nejedná o závislost (skupina A), je celkem 242, tj. 38,9 % z celkového počtu respondentů. Z učebních oborů patří do této skupiny 123 žáci, tj. 37 % a 119 žáků, tj. 41,2 % z oborů studijních. Rozdíl je 4,2 % ve prospěch oborů studijních. Graf 3. Závislost u učebních oborů podle směrů Vyhodnocení grafu 3: Z celkového počtu 622 respondentů navštěvuje učební obory 333, tj. 53,5 % žáků SOŠ Otrokovice. Z toho směr strojní 107 žáků, směr stavební 117 žáků, směr služby 58 žáků a směr elektro 51 žák, viz Příloha číslo 4. Porovnáme-li jednotlivé položky grafu, zjistíme, že nejvyšší procento žáků zřejmě závislých (skupina C) je ve směru služeb. Celkový školní průměr (30,2) převyšuje o 4,3 %. Rozdíl mezi nejvyšší závislostí u oboru služeb (34,5) a nejnižší závislostí u oboru elektro (25,5) je 9 %. 43

Graf 4. Závislost u učebních oborů I. ročník Vyhodnocení grafu 4: Výzkumu se zúčastnilo 118 respondentů prvního ročníku. Hodnoty u žáků zřejmě závislých (skupina C) se pohybovaly v rozmezí 34,95 %. Nejvyšší procento závislých je ve třídě IN 1A, 44,45 %, nejnižší procento ve třídě KL 1A, 9,5 %. V této třídě je i nejvyšší procento žáků, u kterých se zřejmě nejedná o závislost, 61,9 %. Graf 5. Závislost u učebních oborů II. ročník Vyhodnocení grafu 5: Výzkumu se zúčastnilo 95 respondentů druhého ročníku. Hodnoty u žáků zřejmě závislých (skupina C) se pohybovaly v rozmezí 36,5 %. Nejvyšší procento závislých je ve třídě AU 2A, celých 60 %. Tento výsledek převyšuje školní průměr (30,2 %) o 29,8 %. Tato třída patří dlouhodobě, spolu s třídou AU 3A, k nejproblémovějším na celé SOŠ Otrokovice, viz Graf 6! Jen 2 žáci, tj. 8 % patří do skupiny, u které se zřejmě nejedná o závislost (skupina A). Nejlepší výsledky dosáhly společně třídy IN 2A a TZ 2A. 23,5 % závislých (skupina C) je o 6,7 % pod školním průměrem (30,2). V obou těchto třídách je zároveň 53 % žáků, u kterých se zřejmě nejedná o závislost. Zajímavý výsledek dosáhla třída KČ 2A. Je zde na jedné straně velké procento žáků se závislostí a na straně druhé bez závislosti. Pouze 2 žáci, tj. 8,7 %, kteří patří do skupiny, u kterých by bylo potřebné důkladnější vyšetření lékařem (skupina B). 44

Graf 6. Závislost u učebních oborů III. ročník Vyhodnocení grafu 6: Výzkumu se zúčastnilo 120 respondentů třetího ročníku. Hodnoty u žáků zřejmě závislých (skupina C) se pohybovaly v rozmezí 45,2 %. Nejvyšší procento závislých je ve třídě AU 3A, 61,9 %. Tento výsledek převyšuje školní průměr (30,2 %) o 31,7 %. Tato třída patří dlouhodobě, spolu s třídou AU 2A, k nejproblémovějším na celé SOŠ Otrokovice, viz Graf 5! Další dvě třídy, ve kterých závislost žáků přesahuje školní průměr, KČ 3A a TI 3A, dosáhly shodného výsledku 33,3 %. Tyto dvě třídy se ale liší tím, že ve třídě KČ 3A je o 20,8 % více žáků, u kterých se zřejmě nejedná o závislost (skupina A). Zajímavý je výsledek třídy MZ 3T. Stejný procentuální počet, tj. 21,4 % mají žáci zřejmě závislí (skupina C) i žáci zřejmě nezávislí (skupina A). Suverénně nejlepší výsledek dosáhla třída AU 3E. Jen 4 žáci jsou zřejmě závislí, tj. 16,7 %. Hodnota je o 13,5 % pod školním průměrem. Graf 7. Závislost u studijních oborů podle tříd - celkem Vyhodnocení grafu 7: Z 622 respondentů navštěvuje studijní obory 289, tj. 46,5 % žáků SOŠ Otrokovice. Z toho obor Management 139 žáků, Mechanik elektronik 51 žák, Silniční doprava 30 žáků, Provozní technika 27 žáků a Provozní elektrotechnika 42 žáci, viz Příloha číslo 4. Porovnáme-li jednotlivé položky grafu, zjistíme, že nejvyšší procento žáků zřejmě závislých (skupina C) je u oboru PE, 38 %. Celkový školní průměr (30,2) 45

převyšuje o 7,8 %. Nejlepší výsledek vyčteme u oboru PT, 14,8 %. V této třídě je zároveň nejvyšší procento žáků, u kterých se zřejmě nejedná o závislost, 55,6 %. Graf 8. Závislost u studijních oborů podle tříd I. ročník Vyhodnocení grafu 8: Výzkumu se zúčastnilo 50 respondentů prvního ročníku. Hodnoty u žáků zřejmě závislých (skupina C) se pohybovaly v rozmezí 46,6 %. Nejvyšší procento závislých je ve třídě MN 1A, 64,3 %. Školní průměr (30,2) překračují o 34,1 %. Vysoké procento závislých v této třídě může být zapříčiněno žáky, podobně jako u třídy IN 1A, kteří opakují ročník a již dříve měli výchovné problémy. Naproti tomu nejnižší procento závislých je ve třídě PT 1A, 3 žáci, tj. 17,7 %. Výsledek je pod školním průměrem 12,5 %. Pozornost je třeba věnovat i třídě PE 1A, ve které je 14 žáků, tj. 73,7 % závislých. Graf 9. Závislost u studijních oborů podle tříd II. ročník Vyhodnocení grafu 9: Výzkumu se zúčastnilo 105 respondentů druhého ročníku. Hodnoty u žáků zřejmě závislých (skupina C) se pohybovaly v rozmezí 47,2 %. Nejvyšší procento závislých je ve třídě MN 2A, 57,2 %. Tento výsledek převyšuje školní průměr (30,2 %) o 27 %. Vysoké procento z této skupiny žáků je i ve třídě SD 2A, 50 %. Školní průměr převyšuje o 19,8 %. Nejnižší procento zřejmě závislých je ve třídě PT 2A, 1 žák, tj. 46

10 %. V této třídě je zároveň nejvyšší procento žáků, 60 %, u kterých se zřejmě nejedná o závislost (skupina A), viz Příloha číslo 5. Graf 10. Závislost u studijních oborů podle tříd III. ročník Vyhodnocení grafu 10: Výzkumu se zúčastnilo 70 respondentů třetího ročníku. Hodnoty u žáků zřejmě závislých (skupina C) se pohybovaly v rozmezí 19,95 %. Nejvyšší procento závislých je ve třídě MN 3B, 30,45 %. Tento výsledek převyšuje školní průměr (30,2) o pouhých 0,25 %. Ostatní třídy školního průměru nedosahují. Nejlepšího výsledku dosáhla třída MN 3A. Zřejmě závislí (skupina C) jsou jen 2 žáci, tj. 10,5 %. To koresponduje s dlouhodobými výbornými studijními a kázeňskými výsledky jmenované třídy. Žáků, u kterých se zřejmě o závislost nejedná (skupina A), je ve třídě 11, tj. 57,9 %. Třídy třetích ročníků, spolu s maturitními ročníky, viz Graf 11, dosahují nejlepších výsledků z pohledu počtu žáků, kteří vykazují známky zřejmé závislosti (skupina C). Za pozornost stojí i třídy ME 3A a SD 3A, ve kterých dominují žáci, jejichž výsledek ještě nesvědčí o závislosti a u kterých by bylo potřebné důkladnější vyšetření lékařem (skupina B). Graf 11. Závislost u studijních oborů podle tříd IV. ročník 47

Vyhodnocení grafu 11: Výzkumu se zúčastnili 64 respondenti čtvrtých ročníků. Hodnoty u žáků zřejmě závislých (skupina C) se pohybovaly v rozmezí 19,7 %. Nejvyšší procento závislých je ve třídě ME 4I, 33,3 %. Tento výsledek převyšuje školní průměr (30,2) o 3,1 %. Ostatní třídy, MN 4A a MN 4B, školního průměru nedosahují. V těchto dvou třídách je minimum žáků, kteří mají nějaký kázeňský přestupek. Žáci dosahují nejlepší studijní výsledky na celé SOŠ Otrokovice. Ve všech třech třídách dominují žáci, kteří nejsou zřejmě závislí (skupina A). Výsledek se pohybuje od 50 % výše. Nejlepší výsledek dosáhla třída MN 4A, kam patří 13 žáků, tj. 59,1 %. Tento výsledek potvrzuje i celkové kladné pololetní hodnocení třídy všemi pedagogy, kteří zde vyučují. Graf 12. Závislost podle ročníku celkem Vyhodnocení grafu 12: Nejvyšší procento závislých je ve II. ročníku, 36,5 %. Školní průměr (30,2) přesahuje o 6,3 %. Přes nárůst zřejmě závislých (skupina C), ve II. ročníku o 5,5 %, se jejich procentuální počet ve třetím o 9,1 % a čtvrtém ročníku o 19,3 % oproti II. ročníku snižuje. Procento žáků, u kterých se zřejmě o závislost nejedná (skupina A), se mezi I. až III. ročníkem snižuje o 5,1 %. Graf 13. Závislost podle pohlaví celkem 48

Vyhodnocení grafu 13: Z celkového počtu 622 respondentů se výzkumu zúčastnilo 153 žen (žákyň), tj. 24,6 % a 469 mužů (žáků), tj. 75,4 %. Žákyně skupina A: 70 žákyň, tj. 45,8 %, B: 41 žákyně, tj. 26,8 %, C: 42 žákyně, tj. 27,4 %. Žáci skupina A: 172 žáci, tj. 36,7 %; B: 151 žák, tj. 32,2 %; C: 146 žáků, tj. 31,1 %. Rozdíl v závislosti mezi pohlavím je 3,7 % ve prospěch žákyň. Podle Miovského (1997) byly při porovnání očekávání od drogy podle pohlaví zjištěny rozdíly. Ženy velmi citlivě vnímají vliv drog na prožívání jejich vztahu k lidem, jako méně důležité hodnotily prostředí a situaci při užívání drogy. Muži kladou zase důraz na společenskou funkci drog, považují drogy za prostředek k uvolnění a pobavení. Graf 14. Závislost podle pohlaví učební obory Vyhodnocení grafu 14: Z celkového počtu 622 respondentů bylo 333, tj. 53,5 % žáků, kteří navštěvovali obory vzdělávání zakončené výučním listem (učební obory). Z tohoto počtu bylo 38 žákyň, tj. 11,4 % a 295 žáků, tj. 88,6 %. Rozdíl v závislosti podle pohlaví u učebních oborů je 3,3 % ve prospěch žákyň a zároveň o jedno procento vyšší než u oborů studijních, viz Graf 15. Žákyň, u nichž se zřejmě nejedná o závislost, je 50 %. Graf 15. Závislost podle pohlaví studijní obory 49

Vyhodnocení grafu 15: Z celkového počtu 622 respondentů bylo 289, tj. 46,5 % žáků, kteří navštěvovali obory vzdělávání zakončené maturitní zkouškou (studijní obory). Z tohoto počtu bylo 115 žákyň, tj. 39,8 % a 174 žáci, tj. 60,2 %. Rozdíl v závislosti dle pohlaví je u studijních oborů 2,3 %, ve prospěch dívek, tedy o 1 % nižší než u oborů učebních, viz Graf 14. Rozdíl v závislosti mezi obory studijními a učebními je 1 %, viz Graf 14 a 15. Graf 16. Závislost podle obce Vyhodnocení grafu 16: Na SOŠ Otrokovice je 188 žáků, tj. 30,2 % pravděpodobně závislých. Z toho 102 žáci, tj. 54,3 % uvádí, že trvale žijí ve městě a 86 žáků, tj. 45,7 % na vesnici. Ze 102 žáků trvale žijících ve městě je 28,3 % zřejmě závislých. Z 86 žáků trvale žijících na vesnici je zřejmě závislých 32,8 %. Z grafu vyplývá, že ve městě je závislost větší o 4,5 % než na vesnici. Graf 17. Závislost podle známky z prospěchu Vyhodnocení grafu 17: Z 622 respondentů 29 uvedlo, že prospělo s vyznamenáním. 9 z nich je zřejmě závislých (skupina C), tj. 31 %. 593 žáků, kteří uvedli, že prospěli je 179 zřejmě závislých, tj. 30,2 %. Žádný respondent neuvedl, že neprospěl na posledním 50

vysvědčení. Rozdíl v závislosti mezi žáky, kteří prospěli a prospěli s vyznamenáním je 0,8 %. Z výsledku lze odvozovat, že není přímá souvislost mezi žáky zřejmě závislými a jejich prospěchem. Naproti tomu 15 žáků s vyznamenáním, u kterých se zřejmě nejedná o závislost, tvoří 51,7 %. Žáků, kteří prospěli a zřejmě závislí nejsou, je 226, tj. 38,1 %. Rozdíl v závislosti mezi těmito žáky (skupina A) je 13,6 %, viz Příloha číslo 5. Graf 18. Závislost podle známky z chování Vyhodnocení grafu 18: Z 622 respondentů 585 žáků, tj. 94,1 % uvedlo, že má chování velmi dobré. 37 žáků, tj. 5,9 % má chování uspokojivé. Žádný z respondentů neuvedl, že měl na posledním vysvědčení chování neuspokojivé. Z žáků, kteří uvedli, že mají chování velmi dobré je zřejmě závislých 168, tj. 28,7 % (skupina C). Žáků s chováním uspokojivým je 20, tj. 54,1 % zřejmě závislých. Rozdíl v závislosti u této skupiny je 25,4 %. Vyhodnotíme-li skupinu žáků, u kterých se zřejmě nejedná o závislost (skupina A), zjistíme, že žáků s chováním velmi dobrým je 235, tj. 40,2 % a žáků s chováním uspokojivým 7, tj. 18,9 %, viz Příloha číslo 5. 51

7. 2 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU II. Graf 19. Nebezpečnost drog Vyhodnocení grafu 19: Z odpovědí lze odvozovat i úroveň informovanosti žáků v oblasti drogové problematiky. Podle Miovského (1997) respondenti, kteří zneužívají dlouhodobě drogy, již měli nějaké problémy a vyhledali nějakou pomoc, považují drogy za více nebezpečné, než respondenti bez zkušeností s drogou. Jsou také velice citliví na generalizování a hromadné odsuzování drog. Z Grafu 19 vyplývá, že žáci jsou o drogové problematice informováni dostatečně. Porovnáme-li nebezpečnost drog, Graf 19 s Grafem 31 pravidelně užívaná droga zjistíme, že žáci posuzují nebezpečnost drog podle svého vztahu k nim. Proto odpověď na jejich nebezpečnost je téměř totožná s druhem drogy užívané. Např. žák užívající tabák většinou odpovídá, že tabák je nejméně nebezpečná droga. Za nejméně nebezpečný považuje 365 žáků, tj. 58,7 % tabák, alkohol 247 žáků, tj. 39,7 %, marihuanu 129 žáků, tj. 20,7 % a heroin žádný žák nepovažuje za nejméně nebezpečný. Oproti tomu tabák považuje za nejvíce nebezpečný 50 žáků, tj. 8 %, alkohol 86 žáků, tj. 13,8 %, marihuanu 155 žáků, tj. 25 % a heroin 616 žáků, tj. 99 %. 52

Graf 20. Nebezpečnost způsobů aplikace drog Vyhodnocení grafu 20: Žáci vyjadřovali svá osobní stanoviska k nebezpečnosti aplikace drog. Jedná se o doplnění Grafu 19 nebezpečnost drog. Že je kouření nebezpečné, si myslí pouze 12 žáků, tj. 1,9 %. Tuto odpověď uváděli žáci, kteří patří do skupiny neužívající pravidelně žádnou z drog. Je zajímavé, že z 622 žáků si 448, tj. 72 % myslí, že kouření škodlivé není. Čichání je škodlivé podle 367 žáků, tj. 59 %, píchání do žil je nebezpečné podle 618 žáků, tj. 99,4 %. Žádný žák si nemyslí, že píchání do žil je bezpečné. Máme za to, že tyto výsledky svědčí o dobré práci pracovníků prevence sociálně patologických jevů na SOŠ Otrokovice a dobré informovanosti žáků o dané problematice, viz Graf 21, Informovanost o drogové problematice. Graf 21. Informovanost o drogové problematice Vyhodnocení grafu 21: Žáci se vyjadřovali k tomu, zda jsou dostatečně informováni o drogové problematice a z jakého zdroje informace pochází. Z 622 respondentů se 614, tj. 98,7 % vyjádřilo, že informace o problematice má. Pouze 8 žáků, tj. 1,3 % uvedlo, že jsou informováni nedostatečně. Z žáků, kteří jsou informováni má 70 žáků, tj. 11,3 % informace od rodičů; 156 žáků, tj. 25 % od kamarádů, přátel a známých; 285, tj. 45,8 % ze školní výuky; 103 žáci, tj. 16,6 % z masmédií. 53

Graf 22. Obtížnost sehnat drogu Vyhodnocení grafu 22: Žáci hodnotili, jak obtížné je sehnat drogu. Jen 34 žáků, tj. 5,5 % uvedlo, že sehnat drogu je pro ně nemožné. Naproti tomu 561 žáků, tj. 90,2 % uvedlo, že drogu sehnat je velmi jednoduché. Srovnáme-li Graf 31, pravidelně užívaná droga, zjistíme, že žáci nejvíce preferují kombinaci alkohol tabák. Většina žáků je ve věku, kdy by pro ně mělo být obtížné volně koupit tabák i alkohol. Realita je však jiná. Porovnáme-li Graf 22 s Grafem 26, zjistíme, že se žáci s drogou pravidelně setkávají na diskotéce, v baru a hospodě. Z Grafu 27 se dozvíme, že na stejných místech žáci drogu i pravidelně užívají. Graf 23. Přátelé se zkušeností s drogou Vyhodnocení grafu 23: Respondenti se vyjadřovali k tomu, zda mají spolužáky, kamarády, přátele nebo známé se zkušeností s drogou. Přátele se zkušeností s drogou má nebo si to myslí 563 žáků, tj. 90,5 %. Z těchto žáků vlastní zkušenost uvádí 507 žáků, tj. 81,5 %. Přátele se zkušeností s drogou nemá nebo si to myslí 59 žáků, tj. 9,5 %. Všichni zároveň uvádějí, že ani oni nemají žádnou vlastní zkušenost s drogou. 54

Graf 24. Pravidelné užívání drog u rodičů Vyhodnocení grafu 24: Z 622 respondentů uvedlo 317, tj. 51 %, že jejich rodiče pravidelně nekouří a ani nepijí alkoholické nápoje. 203 žáci, tj. 32,6 % uvedli, že pravidelně pije a kouří jeden z jeho rodičů. Pravidelně pijí a kouří oba rodiče 102 žáků, tj. 16,4 %. Porovnáme-li výsledek s Grafem 1, Závislost z celkového počtu respondentů, zjistíme, že ze 102 žáků, kteří uvedli, že jejich oba rodiče pravidelně kouří a pijí jich 83, tj. 81,4 % patří do skupiny, u kterých se zřejmě jedná o závislost (skupina C). Žáků, u kterých se zřejmě nejedná o závislost (skupina A) je pouhých 12, tj. 11,8 %. Nabízí se nám jedno možné vysvětlení. Skupina žáků, kteří mají doma kuřáky oba rodiče, sami též kouří, případně jsou jinak závislí. Graf 25. Vlastní zkušenost s drogou Vyhodnocení grafu 25: Vlastní zkušenost s drogou má 507 žáků, tj. 81,5 %. Z tohoto počtu 170 žáků uvádí, že drogu bere pravidelně, 141 žák drogu bere příležitostně a 196 žáků drogu již někdy vyzkoušelo. Vlastní zkušenost s drogou nemá 115 žáků, tj. 18,5 %. Z této skupiny ani jeden neuvádí, že má kamaráda, který má zkušenosti s drogami. Za potenciálně nebezpečnou skupinu z hlediska možné prevalence a výskytu drogového zneužívání byla v několika studiích (Miovský, 1997) označena ta část mládeže, která 55