Pomocný text pro výuku výpočetní techniky Stručný úvod základů programovacího jazyka C++ -pk- 1
Dva motivační programy namísto úvodu Alt + 92 \ 1. Jak se jmenuješ? Alt + 35 # /* Alt + 39 * Prvni program v jazyce C++ Alt + 62 > * ========================== Alt + 123 */ Alt + 125 Alt + 40 ( Alt + 41 ) Alt + 91 [ Alt + 93 ] Alt + 37 % int main (void) Alt + 179 Alt + 124 char Jmeno[30]; Alt + 60 < Jak se jmenujes?"); scanf("%s", Jmeno); \n"); Tak at zije %s! \n", Jmeno); A tady je Tvuj prvni program v jazyce C++. \n"); \n"); Dobry den, overil jsem si Vaši totožnost. Jste opravdu %s... \n", Jmeno); printf ("Vážený pane %s, \n", Jmeno); printf ("Je vysloveně otázkou času, kdy jméno %s vstoupi dějin! \n", Jmeno); printf ("Jméno %s bude slavné! \n", Jmeno); printf (" %s! \n", Jmeno); printf (" %s!! \n", Jmeno); printf (" %s!!! \n",jmeno); printf( \n\n konec = ENTER ); whilw(toupper(getch()) == A ); (void) getch (); A) 2. Program pro převod ze stupnice Fahrenheitovy Celsiovy int main() short lnimez, hornimez, krok; float Fahr, Cels; lnimez = 0; hornimez = 100; krok = 10; printf ("Fahrenheit Celsius\n"); Fahr=lniMez; while (Fahr<=horniMez) Cels = (5.0f/9.0f)*(Fahr-32.0f); %4.0f %6.1f\n", Fahr, Cels); Fahr=Fahr+krok; 2
B) int main (void) short lnimez, hornimez, krok; float Fahr, Cels; Zadej teplotu v Celsiove stupnici : "); scanf("%f", &Cels); Fahr = (( Cels * 20.0f - Cels * 2.0f)/10) + 32; printf ("Teplota pýevedena Fahrenheitovy stupnice je %f řf", Fahr); \n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); while(toupper(getch())=='a'); (void) getch(); -------------------------------------------------------------------------- C) int main (void) short lnimez, hornimez, krok; float Fahr, Cels; Zadej teplotu ve Fahrenheitově stupnici : "); scanf("%f", &Fahr); Cels = ((Fahr - 32) / 9) * 5; printf ("Uveden teplota prevedena Celsiovy stupnice je %f řc", Cels); \n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); while(toupper(getch())=='a'); (void) getch(); 3
Jazyk C patří mezi tzv. kompilační jazyky. Nemá příkazy jako interpretační jazyky např. TurboBasic. C++ má asi dvacet klíčových slov. Na kažu operaci voláme funkci, která je v některé z knihoven. Název knihovny je nutno v programu uvést, aby bylo možno zadanou funkci najít. Program je hledá v hlavičce. Každý program se skládá z několika základních prvků. Jsou jimi klíčová slova (např. char, for nebo return), která tvoří množinu, která představuje slovní zásobu jazyka. Dále se v programu objevují různé názvy proměnných (např. Jmeno), případně názvy funkcí. Nedílnou součástí programu jsou výrazy jako např. a=b+c, kdy pomocí operací zpracováváme potřebná data. K provedení operací patří také množina operátorů, mezi které řadíme i operátor + sloužící k sečtení dvou čísel. Další součástí programu v jazyce C jsou interpunkční znaky např středník ukončující příkaz, nebo složená závorka vymezující např. tělo funkce. Program v jazyce C tedy obsahuje: klíčová slova jména (identifikátory) konstanty řetězové proměnné (literály) operátory interpunkční znaky Jazyk C rozlišuje mezi velkými a malými písmeny. Jako příklad uveďme slovo while. Ve spojení s nějakou podmínkou (může jí být v motivačním programu použité Fahr<=horniMez) představuje jednoznačný příkaz opakuj vše, co následuje ve složených závorkách, kud je podmínka splněna (zde: kud proměnná Fahr menší nebo rovna proměnné hornimez). Zapíšeme-li však programu while nebo WhilE, nebude je kompilátor C chápat jako klíčové slovo, ale jako názvy dvou různých proměnných. Pro oddělování jednotlivých klíčových slov užíváme vhodných mezer, aby bylo možno zdrojový text bře číst. Ukázka bře čitelného kódu Ukázka hůře čitelného kódu for(i=0; i<0; i=i+1) for(i=0; i<0; y=y+1; i=i+1) y=y+1 (zapsano zacatecnikem) nebo for(i=0; i<10; i++) y++; (zapsano profikem). Součástí zdrojového kódu jsoou také komentáře programátora. Uvádí jej lomítko a hvězdička. printf ( Tisk výsledku: ) /*Tiskne informaci na obrazovku */ případně dvě lomítka printf ( Tisk výsledku: ) //Tiskne informaci na obrazovku 4
Komentáře jsou kompilátorem považovány za oddělovací znaky Mohou se vyskytovat i uprostřed výrazu a kompilátor je vypustí Například: int /*nazev typu / pocitadlo / idetifikator promenne*/; k = i /* radek*/ + j /* sloupec*/ Klíčová slova v jazyce C těchto slov nesmí použít programátor jako identifikátorů tedy jako jmen funkcí, proměnných nebo symbolických konstant. Seznam klíčových slov v jazyce C auto break case char const continue default uble else enum extern float for goto if int long register return short signed sizeof static struct swich typedef union unsigned void volatile while Identifikátor Všem typům jmen se v jazyce C říká idetifikátory. Pro vytvoření jména lze použít pouze: 1) písmene a z a A Z 2) číslice 0 9 3) znak podtržítka (_) 4) prvním znakem nesmí být číslice Délka identifikátoru je omezena na 6 u externího identifikátoru a pro tzv. interní identifikátory na hodnotu 31. int toto_je_velmi_dlouhy_identifikator_promenne_typu_int; float toto_je_velmi_dlouhy_identifikator_promenne_typu_float; Podle normy ANSI C je zpracováno z uvedeného řetězce pouze prvních 31 znaků. Poněvadž se názvy proměnných liší až za úrovní 31. znaku, bude je ANSI identifikátor považovat za stejné a bude hlásit chybu. Použijeme-li Visual C, identifikátor bude řetězce rozlišovat, protože rozpoznává 247 znaků. Použitím Visual C by chybové hlášení nenáslevalo, řetězce by byly odlišeny. Konstanta. Konstatnta je číslo, znak nebo řetězec znaků, který můžeme použít v programu jako hodnotu. Jazyk C podporuje čtyři typy konstant: Reálné konstanty Celočíselné konstanty Výčtové konstanty 5
Znakové konstanty Konstanty mají svůj typ určený syntaxí jejich zápisu. Ukázka použití konstanty v programu int main() uble PI =3.1415926535892384636433832795; /*realna konst, konst v plovouci rave carce*/ uble polomer, obvod, obsah; printf ("Zadej polomer kruhu: "); /*Konstantni retezec*/ scanf ("%lg", &polomer); if (polomer<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/ printf ("%s", "Polomer musi byt cislo vetsi nez nula!"); return 1; obvod = 2 * PI * polomer; obsah = PI * polomer * polomer; printf ("\n Obvod kruhu = %g, Obsah kruhu = %g\n", obvod, obsah); Toto ovšem není ukázka použití konstanty v pravém toho slova smyslu, nýbrž proměnné, jejíž hodnota se běhen programu náhou nemění. Konstanta v pravém slova smyslu se použije náslevně: #define PI 3.1415926535892384636433832795 int main() uble polomer, obvod, obsah; printf ("Zadej polomer kruhu: "); /*Konstantni retezec*/ scanf ("%lg", &polomer); if (polomer<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/ printf ("%s", "Polomer musi byt cislo vetsi nez nula!"); return 1; obvod = 2 * PI * polomer; obsah = PI * polomer * polomer; printf ("\n Obvod kruhu = %g, Obsah kruhu = %g\n", obvod, obsah); Zde PI není deklarovaná proměnná, ale všude v programu, kde je napsáno PI, překladač nahradí tento řetězec řetězcem 3,141592654. Celočíselné konstanty Celočíselné konstanty mohou být v jazyce C vyjádřeny ve třech různých číselných soustavách: desítkové (dekadické), osmičkové (oktalové) a šestnáctkové (hexadecimální). Oktalová a hexadecimální soustava mají za základ mocninu čísla 2. Desítkové konstanty jsou zadávány pomocí číslic 0.9. Oktalové číslice mohou používat čísel 1. 7. 6
Desítkové číslo, které běžně používáme představuje posloupnost řádů. Kupř. 625 v desítkové soustavě představuje zápis 6. 10 2 + 2. 10 1 + 5. 10 0 Jedná se tedy vlastně o zápis cifer 6 2 5 v místech přiřazujících jim určitý řád. Obbně konstruujeme číslo ve dvojkové soustavě : převádíme-li tedy (625) 10 dvojkové soustavy, pak si musíme uvěmit, že řád takového čísla určuje vhodná mocnina ne už čísla deset, ale čísla dvě. 2 9 = 512 1. 2 9 0. 2 8 0. 2 7 1. 2 6 1. 2 5 1. 2 4 0. 2 3 0. 2 2 0. 2 1 1. 2 0 2 8 = 256 512 + 0 + 0 + 64 + 32 + 16 + 0 + 0 + 0 + 1 2 7 = 128 576 608 624 625 2 6 = 64 2 5 = 32 2 4 = 16 2 3 = 8 Hledané dvojkové číslo je tedy 2 2 = 4 (1 0 0 1 1 1 0 0 0 1) 2 (1011100001) 2 2 1 = 2 2 0 = 1 8 3 = 512 1.8 3 + 1.8 2 + 6.8 1 + 1.8 0 = 625 8 2 = 64 8 1 = 8 Hledané osmičkové číslo je (1161) 8 8 0 = 1 16 2 = 256 2.16 2 + 7.16 1 + 1.16 0 = 625 16 1 = 16 16 0 = 1 Hledané šestnáctkové číslo je tedy (271) 16 Šestnáctková soustava má oproti předchozím soustavám z principu dané symboly navíc. Písmenu A odpovídá hodnota 10, B=11, C=12 D=13, E=14 a F=15. Použijme nyní ke zpětnému převodu desítkové soustavy šestnáctkové číslo215e. (215E) 16 = (2.16 3 ) + (1.16 2 ) + (5. 16 1 ) + (14.16 0 ) = (2. 4096) + (1. 256) + (5. 16) + (14. 1) = (8542) 10 Nebo (37BC) 16 = (3.16 3 ) + (7.16 2 ) + (11. 16 1 ) + (12.16 0 ) = (3. 4096) + (7. 256) + (11. 16) + (12. 1) = (14268) 10 V následujícím textu se nachází výpis programu, který řeší převod z desítkové dvojkové, osmičkové a šestnáctkové soustavy. /* Prevod cisla dvojkove soustavy */ void Prevod(unsigned long X, int Z); 7
void main(void) char c; unsigned long X10; Zadej cele cislo v desitkove soustave\n"); scanf("%lu",&x10); Hledane dvojkove cislo je "); Prevod(X10,2); Hledane osmickove cislo je "); Prevod(X10,8); Hledane sestnactkove cislo je "); Prevod(X10,16); \ndalsi prevod? (A/N)"); c=toupper(getch()); while(c=='a'); void Prevod(unsigned long X, int Z) /* Funkce pro prevod cisla z desitkove soustavy jine X...prevadene cislo Z...zaklad pozavane soustavy */ int *Y,i=0; while(x) Y[++i]=X%Z; // % = modulo X/=Z; for(;i>0;i--) if(y[i]<10) %c",y[i]+48); else %c",y[i]+55); \n"); A nyní již opravdu začínáme Po úvodní motivaci práce s C++ si předvedeme některé ze základních funkcí. Další program ukazuje způsob použití C++ k zobrazení prostého textu. Naučíme se používat funkci printf a formátování textového výstupu. Dalším prvkem k vysvětlení je použití knihovny. Příkazy, kterých bude v programu použito, se načítají z knihovny, kde mají své tzv. prototypy. Naší knihovnou je Standart input output hlavičkový soubor, který se jmenuje stdio.h a slouží k informování překladače jazyka C, že budeme používat existující 8
knihovní funkce pro načtení dat z klávesnice a následný výpis výsledků na obrazovku. Dále si povšimněme, že /* Každý program v jazyce C musí obsahovat alespoň jednu funkci, která se jmenuje main. Tato funkce nemá žádné parametry. Proto jsou za ní uvedeny prázdné kulaté závorky. Případně v nich může být klíčové slovo void. Deklarace main jako funkce typu int (celé číslo) souvisí s příkazem return na konci programu (funkce main vrací hodnotu 0, ovšem v tomto případě nikoli jiné (volajici) funkci, ale systému v našem případě (DOSu). V zásadě platí, že návratová hodnota 0 znamená bezchybné ukončení programu. Vyšší hodnoty jsou ruzné druhy předpokládaných chyb, které lze takto vygenerovat. Osobní zkušenost autora: Já obvykle deklaruji main jako void, tj. bez návratové hodnoty. V mém podání by tedy prvni řádek programu zněl: void main(void) /* program v jazyce C++ Zobrazeni latinskych citatu */ int main() printf ("\n"); // vynechame radek v textu printf ("\n Slavne vyroky mudrcu z reckych spisovatelu,\n"); printf ("ktere se zachovaly v prekladu Erasma Rotterdamskeho\n\n"); printf ("Periandres z Korinthu... \n\n\n"); printf ("Veritati adhaereto...pravdy se pridrz \n"); printf ("Laudato honesta...chval poctive veci \n"); printf ("A vitiis abstine..od neslechetnosti se vzdaluj \n"); printf ("Beneficium repende...za brodini se odplacuj \n"); printf ("Litem oderis...svar mej v nenavisti\n "); printf ("Magistratum metue...ouradu se boj \n"); printf ("Litem oderis...svar mej v nenavisti \n"); printf ("Ne quavis de re leas..nermut se pro kazu vec\n"); printf (" \n"); printf ("Periandres z Ausonia \n "); printf ("\n"); printf ("Multis terribilis, caveto multos..koho se mnozi boji, ten se mnohych boji \n "); printf (" \n"); printf (" \n"); Použití textů v hlavičkách programů -text lze pomocí grafických znaků snadno orámovat. 9
/*Text, ktery vyuziva grafickych znaku k oramovani */ /*Program v jazyce C++ */ int main() /* alt + 35 = # */ /* alt + 62 = > */ /* alt + 60 = < */ /* prototyp funkce je v knihovne #include <conio.h> */ /* alt + 123 = */ /* alt + 125 = */ printf ("\n"); /* vynechany radek */ printf (" * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * printf (" * printf (" * Program vyuzivajici oramovani printf (" * --------------------------------- printf (" * printf (" * printf (" * Pomoci grafickeho znaku napr. hvezdicky byl printf (" * printf (" * tento text na obrazovce monitoru oramovan. printf (" * printf (" * Tak lze napr. zviditelnit hlavicky programu. printf (" * printf (" * Program je pres veskerou svou narocnost zatím printf (" * printf (" * volne siritelny. Pripadny zajemce mi vsak printf (" * printf (" * muze presto zaslat libovolnou financni printf (" * printf (" * castku. :o) printf (" * printf (" * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * Následující programy ukazuje použití jednoduchých výpočtů v C++ /* Plocha obdelnika */ #include <math.h> float a, b, plocha, obvod; 10
int main (void) // zde zacina vypocet Zadej a : "); scanf("%f", &a); Zadej b : "); scanf("%f", &b); plocha = a*b; \n Plocha obdelnika je = %f", plocha); \n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); while(toupper(getch())=='a'); (void) getch(); /* Potencialni energie */ #include <math.h> float m, g, h, energie; int main (void) // zde zacina vypocet Zadej hmotnost : "); scanf("%f", &m); Zadej tihove zrychleni : "); scanf("%f", &g); Zadej vysku nad nulovou hladinou : "); scanf("%f", &h); energie = m*g*h; \n Potencialni energie je = %f", energie); \ J"); \n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); while(toupper(getch())=='a'); (void) getch(); /* Hranol */ #include <math.h> float a, b, c, objem; int main (void) 11
// zde zacina vypocet Zadej a : "); scanf("%f", &a); Zadej b : "); scanf("%f", &b); Zadej c : "); scanf("%f", &c); objem = a*b*c; \n Objem = %f", objem); \n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); while(toupper(getch())=='a'); (void) getch(); /* Vypocet elektrickeho odporu */ #include <math.h> float i, u, r; int main (void) // vypocet Zadej proud v amperech : "); scanf("%f", &i); Zadej napeti ve voltech : "); scanf("%f", &u); r = u/i; \n Odpor = %f", r); \ Ohm"); \n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); while(toupper(getch())=='a'); (void) getch(); Program pro výpočet spotřeby s logickou kontrolou reálné konstatnty /* Spotreba paliva automobilu na 100 km jizdy */ #include <math.h> float cenab,litry,kilometru,spotreba,cenaj,cenak,cenaz,cenav; int main (void) 12
\n\n\n"); Cena 1 litru paliva : "); scanf("%f", &cenab); if (cenab<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/ printf ("%s", "Sporeba musi byt cislo vetsi nez nula!"); return 1; Kolik bylo ujeto kilometru : "); scanf("%f", &kilometru); if (kilometru<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/ printf ("%s", "Vzdalenost musi byt cislo vetsi nez nula!"); return 1; Spotreba benzinu na uvedenou vzdalenost : "); scanf("%f", &litry); if (litry<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/ printf ("%s", "Spotrebovany benzin musi byt cislo vetsi nez nula!"); return 1; spotreba = 100*litry/kilometru; cenaj = cenab*litry; cenak = cenab*litry/kilometru; cenaz = 30*cenak; cenav = 200*cenak; \n Spotreba vozu = %f litru na 100 km", spotreba); \n Celkova cena jizdy = %f Kc", cenaj); \n Cena jednoho kilometru jizdy = %f Kc", cenak); \n Cena cesty Zlina a zpet = %f Kc", cenaz); \n Cena cesty na 200 km = %f Kc", cenav); \n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); while(toupper(getch())=='a'); (void) getch(); return 1; Barevný text na barevném pozadí program řešící goniometrické funkce povšimněme si, že C++ zpracovává goniometrické funkce z míry zadané v radianech. Na tuto skutečnost je třeba brát zřetel. Proto je proveden převod ze stupňů na radiany. /* Goniometricke funkce */ #include <math.h> float x, x1, x2, x3, a, b, c; int main (void) // zde zacina vypocet 13
textbackground(lightcyan); textcolor(blue); // BLACK","BLUE","GREEN","CYAN","RED","MAGENTA","BROWN","LIGHTGRAY", // DARKGRAY","LIGHTBLUE","LIGHTGREEN","LIGHTCYAN","LIGHTRED", // LIGHTMAGENTA","YELLOW","WHITE" \n\n\n\n\n\n\n"); Uhel (stupne) : "); scanf("%f", &x1); Uhel (minuty) : "); scanf("%f", &x2); Uhel (vteriny): "); scanf("%f", &x3); if (x1<0.0)/*realna konstanta - logicky test*/ \n\n"); Uhel musi byt cislo vetsi nez nula!\n"); --------------------------------------"); if (x2<0.0) \n\n"); Uhel musi byt cislo vetsi nez nula!\n"); --------------------------------------"); if (x3<0.0) \n\n"); Uhel musi byt cislo vetsi nez nula!\n"); --------------------------------------"); x = ((3600*x1+60*x2+x3)/3600); a = sin (3.1415926535892384636433832796 * x/180); b = cos (3.1415926535892384636433832796 * x/180); c = tan (3.1415926535892384636433832796 * x/180); \n\n\n SIN X = %f", a); COS X = %f", b); TAN X = %f", c); -------------------"); ------------------"); -----------------"); \n\n\n\n\n while(toupper(getch())=='a'); (void) getch(); Výpočet velikosti úhlu ze známé hodnoty goniometrické funkce /* Urceni velikosti uhlu z hodnoty goniometricke funkce */ #include <math.h> void Hlavicka(void); int main (void) Hlavicka(); float x, x1, x2, x3, a, b, c, alfa, beta, gama; Dalsi vypocet? [A/N]"); 14
\n\n\n\n\n\n\n"); sinus : "); scanf("%f", &x1); cosinus : "); scanf("%f", &x2); tangens : "); scanf("%f", &x3); if (x1<0.0)/*realna konstanta - logicky test*/ \n\n"); Uhel musi byt cislo vetsi nez nula!\n"); --------------------------------------"); if (x2<0.0) \n\n"); Uhel musi byt cislo vetsi nez nula!\n"); --------------------------------------"); if (x3<0.0) \n\n"); Uhel musi byt cislo vetsi nez nula!\n"); --------------------------------------"); x = ((3600*x1+60*x2+x3)/3600); a = asin (x1); b = acos (x2); c = atan (x3); alfa=a*(180/3.1415926535897932384626433832795); beta=b*(180/3.1415926535897932384626433832795); gama=c*(180/3.1415926535897932384626433832795); \n\n\n alfa = %f", alfa); beta = %f", beta); gama = %f", gama); -----------------"); -----------------"); -----------------"); \n\n\n\n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); while(toupper(getch())=='a'); (void) getch(); // ohraniceni hlavicka(void) void Hlavicka(void) // zahlavi nove funkce // ohraniceni hlavicka(void) // prototyp funkce clrscr() je v knihovne conio.h printf ("\n"); // vynechany radek printf (" ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ \n"); printf (" Program pro vypocet funkci sin, cos, tan \n"); printf (" ---------------------------------------- \n"); printf (" Nejprve zadame zvoleny uhel ve stupnich \n"); printf (" pak se program tazuje na hodnotu v minutach \n"); printf (" a nakonec ve vterinach. \n"); printf (" Stisknete libovolnou klavesu, program \n"); printf (" bude pokracovat... \n"); printf (" Free, only for you... :o) \n"); printf (" Program byl vytvoren v jazyce C++. \n"); printf (" ZS Komenskeho 78 Zlin - Malenovice; tel.: 57 710 21 87 \n"); printf (" ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~\n"); getch(); // uzavrena prvni 15
Okénko pro text příkaz if podmínka ohraničující výběr v intervalu #include<stdio.h> main() int c; if ((c = getchar()) >='A'&& c <= 'Z') /* if ((c = getchar()) >='a'&& c <= 'z') */ %d\n", c); /* && je logicky soucin AND*/ /* povel %d\n", c); zabezpeci psani ordinarniho cisla*/ /* pro vsechna velka pismena od A Z*/ /* pro kontrolu lze v textovem editoru napsat Alt + ordinarni cislo*/ /* vysledek sve práce muzeme spatřit v prostředí DOS-Shell*/ Počítáme cenu hovoru v síti T- Mobile /* nazev programu C++: Mobil */ #include <math.h> void Hlavicka (void); void main (void) // prvni Hlavicka(); // druha uvozuje cyklus float x, y, rozdil; textbackground(lightcyan); textcolor(blue); char jmeno[30]; char cislo[11]; char prijmeni[30]; \n\n Zadejte Vase jmeno: "); scanf("%s", jmeno); \n Zadejte Vase prijmeni: "); scanf("%s", prijmeni); \n Zadejte (prosim bez mezer) cislo sveho T-Mobile: "); scanf ("%s", cislo); \n -------------------------------------------------------------- "); \n\n Tak at zije %s %s s mobilem cislo %s! \n", jmeno, prijmeni, cislo); \n\n\n Zavolejte *101# a zadejte konto pred hovorem (pred odeslanim SMS): "); scanf("%f", &x); 16
\n Zavolejte *101# a zadejte stav konta po hovoru (po odeslani SMS): "); scanf("%f", &y); \n ------------------------------------------------------------------------- "); \n\n Cena hovoru z Vaseho mobilu cislo %s je %f Kc", cislo, rozdil); \n\n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); // druha uyavrena - ukonceni cyklu while(toupper(getch())=='a'); // ohraniceni hlavicka(void) void Hlavicka(void) // zahlavi nove funkce // ohraniceni hlavicka(void) // prototyp funkce clrscr() je v knihovne conio.h printf ("\n"); // vynechany radek printf (" ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ \n"); printf (" \n"); printf (" \n"); printf (" \n"); printf (" Program pro vypocet ceny hovoru popr. SMS \n"); printf (" ----------------------------------------- \n"); printf (" \n"); printf (" Zejmena pri komunikaci mezi T-Mobile * Eurotel, nebo \n"); printf (" T-Mobile * Oskar chazi k nepresnostem v urcovani ceny \n"); printf (" hovoru ci odeslane SMS. \n"); printf (" Tento program resi problem zadanim vyse konta, ktere si \n"); printf (" uzivatel site T-Mobile bezplatne vyvola na cisle *101# \n"); printf (" a zjisti stav konta pred hovorem a po hovoru. \n"); printf (" Z rozdilu stavu konta pred a po cinnosti naseho telefonu \n"); printf (" urci program skutecnou cenu, kterou nam uctuje operator. \n"); printf (" \n"); printf (" Program byl vytvoren v jazyce C++. \n"); printf (" ZS Komenskeho 78 Zlin - Malenovice; tel.: 57 710 21 87 \n"); printf (" \n"); printf (" ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~\n"); getch(); // uzavrena prvni Rozměry koule určené z měření na jejím povrchu /* nazev programu C++ Planetka */ #include <math.h> void Hlavicka (void); void main (void) // prvni Hlavicka(); // druha uvozuje cyklus float x, w, polomer, polomerkm, objem, hmotnostzul, hmotnostfe, hmotnostvod, zrychlenizul, zrychlenife, zrychlenivod, objemkm, zrychleniz, hmotnostzem; textbackground(lightcyan); textcolor(blue); \n Zadej vzdalenost L v metrech, odkud vidis tycku vysky H: "); scanf("%f", &x); if (x<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/ printf ("%s", "Vzdalenost musi byt cislo vetsi nez nula!"); Zadej vysku tycky H (v metrech): "); scanf("%f", &w); 17
if (w<=0.0) /*realna konstanta - logicky test*/ printf ("%s", "Polomer musi byt cislo vetsi nez nula!"); polomer = (((x/2*x/2)-(w*w)) + w*w)/(2*w); polomerkm = polomer/1000; objem = 4/3 * 3.1415926535892384636433832795 * (polomer * polomer * polomer); objemkm = objem/1000000000; hmotnostzul = 2500 * objem; hmotnostfe = 7800 * objem; hmotnostvod = 1000 * objem; hmotnostzem = 5520 * objem; zrychleniz = hmotnostzem/(polomer*polomer)*0.0000000000667; zrychlenizul = hmotnostzul/(polomer*polomer)*0.0000000000667; zrychlenife = hmotnostfe/(polomer*polomer)*0.0000000000667; zrychlenivod = hmotnostvod/(polomer*polomer)*0.0000000000667; ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~"); \n\n Polomer = %f m", polomer); Polomer = %f km", polomerkm); \n\n Objem koule = %f m*m*m", objem); \n Objem koule = %f km*km*km", objemkm); \n\n \n \n\n \n \n\n \n Hmotnost zelezne koule = %f kg", hmotnostfe); Zrychleni = %f N/kg", zrychlenife); Hmotnost koule o hustote Zeme = %f kg", hmotnostzem); Zrychleni = %f N/kg", zrychleniz); Hmotnost kamenne koule = %f kg", hmotnostzul); Zrychleni = %f N/kg", zrychlenizul); \n\n Hmotnost koule z vodniho ledu = %f kg", hmotnostvod); \n Zrychleni = %f N/kg", zrychlenivod); \n\n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); // druha uzavrena - ukonceni cyklu while(toupper(getch())=='a'); // ohraniceni hlavicka(void) void Hlavicka(void) // zahlavi nove funkce // ohraniceni hlavicka(void) // prototyp funkce clrscr() je v knihovne conio.h printf ("\n"); // vynechany radek printf (" ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ \n"); printf (" Program pro vypocet polomeru nezname planetky... \n"); printf (" --------------------------------------------------- \n"); printf (" Snad kazdy z nas nekdy vystupoval vzhuru kopce, \n"); printf (" kolem mohla byt mlha a samotny kopec mohl vypadat jako \n"); printf (" osirela planetka, mov Exuperyho Maleho prince. \n"); printf (" Jak muze byt planetka - hora - asi velika? Jakou by \n"); printf (" mela asi pritazlivost? Jakou by mela asi hmotnost? Jeji \n"); printf (" rozmery muzeme napr. urcit tak, ze odkrokujeme vzdalenost \n"); printf (" mezi dvema tyckami. Vzdalenost je dana bodem, kde vidime \n"); printf (" jejich vrcholky v jedne primce s bodem zakriveni nami me- \n"); printf (" rene koule. Hodnoty zadame programu. \n"); printf (" ~~~~~~~~~~~~~~~~~~ \n"); printf (" Program byl vytvoren v jazyce C++. \n"); printf (" ZS Komenskeho 78 Zlin - Malenovice; tel.: 57 710 21 87 \n"); printf (" ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~\n"); getch(); // uzavrena první Použití Switch, Case a Break větvení programu na sekce #include <math.h> 18
float x, y,plus,minus, krat, deleno; char zn; void Hlavicka(void); // prototyp funkce "Hlavicka" void main (void) Hlavicka(); textbackground(lightcyan); textcolor(blue); printf ("\n Mala kalkulacka"); printf ("\n ---------------"); printf ("\n Priklady zadavej ve tvaru napr. -1.23 + 4.68"); printf ("\n -0.72 * 3.41"); gotoxy (20,8); \n Zadej priklad : "); scanf ("%f%c%f",&x,&zn,&y); gotoxy (20,11); switch (zn) case '+': printf ("\n\nscitam"); plus = x+y; printf ("\n Vysledek prikladu %f + %f je: %f", x,y,plus); (void)getch(); break; case '-': printf ("\n\nodcitam"); minus = x-y; printf ("\n Vysledek prikladu %f - %f je: %f", x,y,minus); (void)getch(); break; case '*': printf ("\n\nnasobim"); krat = x*y; printf ("\n Vysledek prikladu %f * %f je: %f", x,y,krat); (void)getch(); break; case '/': printf ("\n\ndelim"); if (y!= 0) printf ("\n Vysledek prikladu %f / %f je: %f", x,y,deleno= x/y); else printf ("\n ERROR... jmenovatel se rovna 0"); (void)getch(); break; \n\n Dalsi vypocet? [A/N]"); while(toupper(getch())=='a'); void Hlavicka(void) // zahlavi nove funkce // prototyp funkce clrscr() je v knihovne conio.h printf ("\n"); // vynechany radek printf (" ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ \n"); printf (" Program pro vypocet souctu, rozdilu, podilu a soucinu \n"); printf (" ------------------------------------------------------- \n"); printf (" Program pozaduje zadani prikladu. Resi scitani \n"); printf (" odcitani, nasobeni a deleni pouze mezi dvema cisly. \n"); printf (" Po potvrzeni klavesou ENTER hlasi program provadenou \n"); printf (" operaci a nasledne napise vysledek nami zadane ulohy. \n"); printf (" Stisknete libovolnou klavesu, program bude pokracovat... \n"); printf (" Free, only for you... :o) \n"); printf (" Program byl vytvoren v jazyce C++. \n"); printf (" ZS Komenskeho 78 Zlin - Malenovice;tel.: 57 710 21 87 \n"); printf (" ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~\n"); getch(); // uzavrena první 19
20