Obsah Obsah... 1. Úvod... 1 2. Obyvatelstvo a jeho skladba a vývoj... 3 3. Domovní a bytový fond 1961-2001... 24 4. Vývoj počtu obyvatel...

Obsah Obsah... 1. Úvod... 1 2. Obyvatelstvo a jeho skladba a vývoj... 3 a) Území města, vývoj obyvatelstva do r. 2005... 3 b) Vývoj obyvatelstva v období 1970-2001... 4 c) Věkové složení obyvatelstva 2001... 9 d) Vzdělanost obyvatelstva v roce 2001... 12 e) Ekonomická aktivita obyvatelstva v roce 2001... 15 f) Národnostní složení obyvatelstva... 18 g) Pohyb obyvatelstva v letech 1991-2004... 20 h) Domácnosti... 20 3. Domovní a bytový fond 1961-2001... 24 4. Vývoj počtu obyvatel... 33 a) Projekce obyvatelstva přirozenou měnou do r. 2020 (2030)... 39 b) Vývoj celkového počtu obyvatel (včetně migrace)... 41 5. Důsledky vývoje počtu obyvatel a změny ve věkovém složení obyvatelstva... 42 a) Základní školy... 44 b) Sociální a zdravotní zařízení... 46 c) Bydlení a bytová výstavba... 47 d) Doprava... 50 6. Závěry a doporučení... 52 Přehledy

1. Úvod Hlavním cílem Analýzy demografické a sociální struktury statutárního města Ostravy a městských obvodů je poskytnout městu základní představu o možném vývoji počtu obyvatel, a to jak jeho celkového počtu, tak podle charakteristických (pětiletých) věkových skupin. Vychází z toho, že nejen celkový vývoj počtu obyvatel, ale zejména územní rozdělení obyvatelstva je jednou ze základních podmínek dalšího vývoje města. Analýza a její zaměření byla dána potřebami města. Ty byly na počátku prací specifikovány jednak v osnově, která byla součástí smlouvy o dílo, jednak při jednáních se zástupci příslušných odborů Magistrátního úřadu. Hlavním účelem Analýzy je charakterizovat možné vývojové tendence sledovaných jevů a navržení řešení, která by zčásti eliminovala nepříznivý demografický vývoj, který je pro Ostravu více varující, než pro jiná česká města. V této souvislosti je nutno uvést, že dosavadní představy o budoucím vývoji počtu obyvatel v Ostravě vycházely většinou z dřívějších představ a předpokládaly zpravidla nárůst počtu obyvatel ve městě. Většinou téměř nerespektovaly vývojové tendence posledních patnácti let, které se ve většině měst v České republice projevují úbytkem počtu obyvatel. V Ostravě tento proces začal již v průběhu osmdesátých let a přesto se zde uvažovalo, že se situace změní a počet obyvatel ve městě bude opět narůstat. V současné demografické situaci ČR, ale i dalších evropských zemí k takovému vývoji nedochází a velká města zpravidla stagnují, nebo se jejich počet obyvatel snižuje. V případě Ostravy, ve které se zásadním způsobem restrukturalizuje ekonomická základna je nezbytné počítat s tím, že se zde bude ve výhledu počet obyvatel snižovat a současně bude obyvatelstvo stárnout. Ani migrace nemůže tuto situaci změnit, v současnosti je město migračně ztrátové a teprve po r. 2020, pokud nalezne svůj nový ekonomický profil a jeho budoucí dynamiku, může být mírně migračně ziskové. Pro takový vývoj mluví i jeho poloha a funkce centra Ostravské aglomerace a jednoho z nejvýznamnější měst nadnárodní Hornoslezské (Katowicko Ostravské) aglomerace. Teprve v tomto zapojení do evropských a česko-polských sídelních struktur může město nalézt rozvojovou dynamiku. Takový proces nastane nejspíše až v závěru první poloviny 21. století. Již dnes je nutné se na takovou situaci připravovat a respektovat možnosti celkového sociálně ekonomického růstu včetně demografického vývoje. Analýza je členěna na tyto části: Obyvatelstvo Historie a současnost, ekonomika a doprava ve vztahu k obyvatelstvu a bydlení, domovní a bytový fond, bytová výstavba. Analytická část je provedena do úrovně urbanistických obvodů a vedle textové části doplněna i podrobnými tabulkami a kartogramy v členění podle urbanistických obvodů. Projekce obyvatelstva a důsledky budoucího populačního vývoje. Cenzové domácnosti, jejich vývoj, průměrný počet členů CD, domácnosti jednotlivců, projekce cenzových domácností a vazby na potřebu bytů. Domovní fond a bytový fond Vývoj počtu domů a bytů, stáří a kvalita bytového fondu. Úroveň bydlení. 1

Vybavení obyvatelstva a domácností byty. Domácnosti bez vlastního bytu (soužití domácností), plošný standard bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobé spotřeby a rekreační možnosti (Ostrava, městské obvody, urbanistické obvody), bytová výstavba. Vývoj počtu obyvatel Přirozená měna, projekce obyvatel, migrace a její vliv na vývoj celkového počtu obyvatel. Důsledky vývoje obyvatel a změn ve věkové skladbě obyvatelstva. Závěry a doporučení V textu jsou zařazeny tabulkové přílohy, grafy a kartogramy. 2

2. Obyvatelstvo a jeho skladba a vývoj a) Území města, vývoj obyvatelstva do r. 2005 Město Ostrava se vyvíjelo dlouhodobě. Je vlastně poměrně volnou srostlicí několika původních obcí. Jeho vývoj byl spojen s rozvojem těžby uhlí a hutnictví s navazující chemií. Pro dřívější zástavbu bylo typické soustřeďování bytové výstavby do blízkosti dolů a průmyslových podniků. Pouze v centrální části města, a to zejména v Moravské Ostravě, se v průběhu 19. a 20. století vyvinula typická městská zástavba. I v ní chybí typické městotvorné dominanty, zejména velký centrální prostor náměstí a význačné budovy, z dřívějších období především výrazné církevní stavby. Bytová výstavba, která se kromě bydlení v centru, určeném především pro vyšší společenské vrstvy, vyvíjela tak, že se vedle některých starých čtvrtí (Přívoz, Mariánské Hory), umísťovala do blízkosti dolů a hutí. Vznikaly tak typické kolonie bytů pro dělníky a nižší úředníky. Některé z nich, jako např. Vítkovice jsou dodnes svědectvím o urbanistických záměrech minulých dob a svojí hodnotou se uplatňují významně v městském organismu i v současnosti. Po r. 1945 a zejména od počátku padesátých let se ve městě začala silně rozvíjet výstavba ucelených sídlištních celků. Zpočátku to byl obytný soubor Poruba jako poměrně ucelený obytný celek na severozápadním okraji města v poměrně velké vzdálenosti od jeho centra. Toto řešení si postupně vyžádalo i rozsáhlá dopravní řešení vyvolaná potřebou dojíždění za prací do více směrů. Pozdější bytová výstavba sídlištního typu se koncentrovala v jižním sektoru města a stejně jako výstavba v Porubě vyvolala i velké investice do dopravní infrastruktury. Vedle těchto velkých obytných celků se již jen méně rozsáhlá výstavba uskutečňovala i v centru města, zejména v Mariánských Horách, sídliště Fifejdy. Vedle této hromadné výstavby sídlištního typu se realizovala v okrajových částech města výstavba rodinných domků. Koncentrace bytové výstavby sebou ovšem přinášela nejen problém dopravního napojení, ale i všeobecně známý problém koncentrace obyvatel a rodin přibližně stejného věku s velkými následnými problémy. Ty se zpočátku projevovaly zejména v kapacitě předškolních zařízení a zařízení občanské vybavenosti, zejména kultury, později se projevoval nedostatek kapacit základních škol a po přechodném období vyrovnání nabídky a poptávky se počaly projevovat chybějící kapacity sociálních zařízení, zejména těch, která poskytují péči starším občanům. Celková rozloha města Ostravy je v současnosti 214,2 km 2, nicméně velikost jednotlivých městských obvodů je značně odlišná. Více než 40 km 2 připadá na největší městský obvod, kterým je Slezská Ostrava. Další městské obvody co do velikosti území (Ostrava-jih, Radvanice a Bartošovice) již nedosahují ani poloviční rozlohy Slezské Ostravy. Naproti tomu městské obvody Lhotka a Pustkovec zabírají jen 2, resp. 1 km 2. Stejně tak obyvatelstvo Ostravy je rozmístěno velmi nerovnoměrně. Nejvíce je koncentrováno do rozsáhlých území s převažujícími panelovými sídlišti v obvodech Ostravajih, kde žije na jednom 7 239 obyvatel na jednom km 2 a Poruba s více než 5,5 tis. obyvateli na km 2. V rámci městského obvodu Ostrava-jih je vůbec největší koncentrace Ostravské 3

populace na sídlišti Dubina s 13 562 obyvateli na km 2. V centrální části Ostravy v převažující staré zástavbě je zalidněnost již o trochu nižší, pohybuje se kolem 3 300 obyvatel na 1 km 2. Nejřidší zalidnění v rámci území Ostravy je přirozeně v okrajových částech, zejména na jihozápadě města. V obvodech Nová Bělá, Stará Bělá či Polanka nad Odrou nežije na jednom km 2 ani 250 obyvatel. Vůbec nejnižší zalidněnost však vykazuje městský obvod Nová Ves (197 obyv./ km 2 ), malá část obce mezi centrem města a sídlištěm Poruba. V rámci části obcí jsou však nejméně zalidněny Kunčice se 102 obyvatel na 1 km 2, na jejichž katastru leží rozsáhlý průmyslový areál Nové huti. b) Vývoj obyvatelstva v období 1970-2001 Vývoj obyvatelstva mezi jednotlivými sčítáními lidu domů a bytů je sledován od roku 1970. Od tohoto roku je totiž možné spolehlivě přepočítávat získaná data do dnešního vymezení urbanistických obvodů. Mezi lety 1970-2001 v České republice přibylo 4,3 % obyvatelstva. V Ostravě sice došlo k ještě většímu populačnímu přírůstku (6,6 %), nicméně vzestup počtu obyvatel trval jen do roku 1991. V 90. letech nastal výrazný populační útlum a do r. 2001 již v Ostravě ubylo 3,2 % obyvatelstva během 10 let. Příčinou tohoto vývoje je restrukturalizace ekonomické základny a z ní vyplývající zásadní úbytek počtu pracovníků. V období mezi r. 1991 a 2001 se v Ostravě jako celku snížil počet pracovníků z 217,5 tis. na 164,9 tis. osob. Je pochopitelné, že tak intenzivní úbytek počtu pracovních míst se nutně odrazil v počtu ekonomicky aktivních, a v zásadním omezení dojížďky za prací do města, která se snížila z 63,8 tis. osob na 45,3 tis. osob. Naproti tomu se vyjížďka prakticky nezměnila a zůstala na úrovni 12,8 tis. osob. Vývoj obyvatelstva podle městských obvodů byl velmi diferencovaný a rozdíly mezi jednotlivými městskými obvody a zejména urbanistickými obvody jsou velmi výrazné. V letech 1971-2001 sice celkový počet obyvatelstva Ostravy vzrostl o 19 573 bydlících obyvatel, a to především díky vývoji do r. roku 1991. Desetiletí 1991-2001 již znamenalo úbytek bydlících. V úhrnu let 1971-2001 se počet obyvatelstva zvýšil ve dvanácti městských obvodech, naproti tomu ve 13 obvodech došlo k jeho úbytku. Relativně nejvyšší úbytky zaznamenala Nová Ves západně od centra města, která je zároveň populačně nejmenší a v níž ubyla od r. 1970 již téměř polovina obyvatelstva. Značný úbytek však postihl i průmyslové Vítkovice (cca 40%) či městský obvod Slezská Ostrava, v něm však zejména některé části v Hrušově poklesl počet obyvatelstva od r. 1970 o více než polovinu a v Kunčičkách byl pokles počtu obyvatel obdobný. Nejvíce depopulační městskou částí však byly Hulváky, kde se tamní populace snížila o celých 75%! Po r. 1991 se však v této čtvrti dramatický pokles zastavil a do r. 2001 již získali zpět téměř pětinu obyvatelstva. Na tomto vývoji měly svůj podíl i asanace domovního fondu, nebo to, že domy a byty byly na poměrně špatné stavebně technické i dispoziční úrovni a o bydlení v nich nebyl zájem. To při celkovém úbytku počtu obyvatel ve městě vedlo k tomu, že obyvatelé takové byty opouštěli a stěhovali se do bytů kvalitnějších. Uvolňovaný bytový fond se v řadě případů stával domovem sociálně nejslabších skupin obyvatelstva, řada z nich ani neměla v Ostravě 4

trvalý pobyt. I toto obyvatelstvo a domácnosti, které vytváří, je součástí ostravské populace, kvantifikace této složky obyvatelstva je však velmi obtížná. Proti tomu se některé městské obvody vyvíjely plánovitě velmi dynamicky, jak to bylo zamýšleno především přičleňováním jejich území k městu nebo podporou jejich vnitřního růstového potenciálu. Nejmarkantnější to bylo v celém městském obvodu Ostrava-jih, kde se počet obyvatelstva během sledovaného období zvýšil o více než 70 %. Na tomto území byla v 80. letech postavena nová sídliště Dubina a Bělský les, takže své první obyvatele zde registrují až od sčítání 1991. Podobné je to i s částí Výškovice, kde v r. 1970 žila jen tisícovka obyvatel, zatímco dnes se jejichž počet zvýšil téměř 15 krát. Velký populační růst zaznamenal také městský obvod Pustkovec na severozápadě města (cca 70 %). Tyto dlouhodobé populační tendence nemusí vždy platit v krátkodobém měřítku, jak ukazuje srovnání mezi populačním vývojem výše uvedeným a populačním vývojem mezi posledními sčítáními (1991-2001). V tomto období je nejvíce ztrátová nejmenší městská část Antošovice ve Slezské Ostravě, která ztratila během 90. let třetinu svého obyvatelstva, ale také v předchozím období výrazně ziskové Výškovice. Naproti tomu nejpříznivější populační vývoj v tomto období měly kromě dříve uvedeného Bělského lesa také Svinov či Koblov, v nichž od r. 1990 přibylo přibližně 30 % obyvatelstva. V příloze je přiložen i populační vývoj podle všech urbanistických obvodů na území města (vč. těch s nulovým či velmi nízkým počtem obyvatelstva). Vzhledem k tomu, že některé urbanistické obvody jsou natolik malé a ovlivněné specifickými podmínkami dané lokality, nemá příliš smysl tato data komentovat. Pouze upozorníme, že na území Ostravy jsou i obvody, které měly ještě v roce 1970 více než 1 000 obyvatel a dnes nedosahují ani jedné pětiny svého původního počtu (3 urbanistické obvody na území Moravské Ostravy, Hulvák a Mariánských Hor). Uvedené protichůdné tendence vývoje počtu obyvatelstva byly umožněny územně diferencovanou bytovou výstavbou, jak uvidíme v části věnované tomuto problému v příslušném oddíle analýzy. Územně diferencovaný populační vývoj měl za následek změny v sociálně ekonomickém, zejména demografickém profilu obyvatelstva s viditelnými dopady především na věkovou strukturu jednotlivých městských obvodů. 5

Přehled urbanistických obvodů čísla UO odpovídají číslům v kartogramech Město, městský obvod, část obce, katastrální území, urbanistický obvod Město, městský obvod, část obce, katastrální území, urbanistický obvod Město, městský obvod, část obce, katastrální území, urbanistický obvod Ostrava Kunčice Zábřeh Moravská Ostrava a Přívoz Kunčice nad Ostravicí Zábřeh nad Odrou Moravská Ostrava 78 Kunčice-sever 85 Družstvo-sever Moravská Ostrava 79 Kunčice-jih 86 Družstvo-jih 1 Lázně 80 Lešetínská 87 Internáty 2 Komenského sad 81 Kunčice-za humny 88 U lípy 3 Trolejbusové garáže 84 Kunčice-střed 89 Starý Zábřeh-střed 4 Křižíkova 257 Nad Rudnou 90 Starý Zábřeh-sever 5 Jirská osada Kunčičky 91 Nad Samaritánskou 6 Poděbradova-sever Kunčičky 92 Louky-sever 7 Valchařská 74 Kunčičky-kalová pole 93 Zábřeh-jih 8 Jindřiška 75 Osada Míru 94 Nový Zábřeh-Chrjukinova 9 Ostrava-střed II 76 Pod Lihovarskou 95 Gurtěvova 10 Ostrava-střed I 77 Kunčičky-Škrobálkova 96 Volgogradská-sever 11 Husův sad 82 Kunčičky-Nová osada 97 Louky-jih 12 Radnice 83 Kunčičky-u haldy 98 Ulice Svornosti 13 Historické jádro Muglinov 99 Zábřeh-u stadiónu 14 Výstaviště Černá louka Muglinov 100 Bělský les-západ 15 Karolina 151 Mexiko 101 Bělský les-východ 16 Hlubina 152 Muglinov Poruba 17 Autobusové nádraží 153 Rehabilitační středisko Poruba 18 Hlubinská osada 154 Na cihelně Poruba 19 Šalamouna-jih Slezská Ostrava 171 První obvod 20 Hornické učiliště I Slezská Ostrava 172 Budovatelská 21 Šalamouna-východ 120 Slezská Ostrava-střed 173 Dům kultury Poruba 22 Šalamouna-západ 121 Slezská Ostrava-Kamenec 174 Náměstí Vítězslava Nováka 23 Dům kultury 122 Slezská Ostrava-Hladnov 175 Havanská 24 Nemocnice Fifejdy 123 Nová osada 176 Bohuslava Martinů 25 Zimní stadión 130 Fišerova 177 Poruba-u stadiónu 26 Nákladové nádraží 134 Pikartská 178 Poliklinika Poruba 27 Cihelní 135 Stromovka 179 Liptaňské náměstí 28 Stadión odborářů 136 Na Najmanské 182 Pátý obvod-sever 29 Sídliště Fifejdy 137 Trojické údolí 183 Pátý obvod-jih 30 Cihelna-sklady 138 Slezská Ostrava-u hradu 184 Nemocnice Poruba 70 Válcovní 139 Ústřední hřbitov 185 Myslivna 73 Horní Pole 140 Zvěřina 186 Vysoké školy Přívoz 141 Salmovec 210 Stará Poruba-východ Přívoz 142 Salma 211 Stará Poruba-západ 31 U petrolejky 143 U Těšínské 212 Záhumenice 32 Hlavní nádraží 144 Dopravní podnik Poruba-sever 33 Rybníky 145 Nad Lučinou 180 Čtvrtý obvod-jih 34 Přívoz-sever 146 Zárubek 181 Čtvrtý obvod-sever 35 Přívoz-střed 147 Odval u Lučiny 187 Osmý obvod 36 Přívoz-východ 148 Na stavě 189 Záplotí 37 Odval u Ostravice 255 Sionkova-garáže 190 Poruba-učiliště 38 Na Františku Ostrava-Jih 191 Slavíkova 39 Přívoz-Dolní pole Bělský Les 192 Sedmý obvod 40 Oderská osada 254 Cholevova 265 Domovy důchodců Slezská Ostrava 250 Vaňkova Nová Bělá Antošovice 251 Antonína Brože Nová Bělá Antošovice Dubina Nová Bělá 222 Antošovice Dubina u Ostravy 245 Nová Bělá-Mitrovice Heřmanice 247 Jaromíra Matušky 246 Nová Bělá-jih Heřmanice 248 Václava Jiříkovského 252 Za humny 124 Heřmanice-Koněvova 249 Jana Buchvaldka 253 Nová Bělá-sever 125 Ida Hrabůvka Vítkovice 126 Heřmanický rybník Hrabůvka Vítkovice 127 Heřmanice 102 U Bělského lesa Vítkovice 128 U Velkého Dvora 103 Mitušova 59 Vítkovice-střed 129 Vrbická 104 Odborářská 60 Vítkovice-zámek Hrušov 105 Dvouletky 61 Vítkovice-východ Hrušov 106 Hrabůvka-učiliště 62 Jeremenkova osada 149 Hrušov-střed 107 Jubilejní kolonie 63 Nádraží Vítkovice 150 Marxův sad 108 U haldy 64 Lojzova 155 Na Liščině 109 Hrabůvka-odval 65 Vítkovice-jih 156 Orlovská 115 Letiště-východ 69 U závor 157 Hrušovský rybník 116 Nová Klegova 264 Vítkovice-závod 158 U hřbitova 117 Poliklinika Zábřeh Zábřeh-VŽ Koblov 118 Letiště-střed 66 Vítkovice-stadión Koblov 119 Letiště-západ 67 U nemocnice 223 Koblov-Vrbina Výškovice 68 Nemocnice Zábřeh 224 Amerika Výškovice u Ostravy 71 Syllabova 225 Štěrkovna 216 Výškovice-sever Stará Bělá 226 Koblov-sever 217 Výškovice-západ Stará Bělá 227 Koblov-střed 218 Výškovice-východ Stará Bělá 219 U vodárny 243 Stará Bělá-sever 220 Proskovická 244 Stará Bělá-jih 221 U Korýtka 6

Pustkovec Krásné Pole Pustkovec Krásné Pole Pustkovec Krásné Pole 188 Pustkovec 236 Krásné Pole Mariánské Hory a Hulváky Martinov Hulváky Martinov Zábřeh-Hulváky Martinov ve Slezsku 54 Bedřiška 193 Svoboda 55 Železárenská 194 Padělky 72 Hulváky-jih 195 Martinov 262 Pod hulváckým lesem 196 Dlouhý důl Mariánské Hory 197 Martinovská smyčka Mariánské Hory 198 U Opavice 41 Mariánské Hory-východ 199 Turkov 42 Pod cihelnou Polanka nad Odrou 43 Švermova Polanka nad Odrou 44 Mariánské Hory-střed Polanka nad Odrou 45 Sídliště Vršovců 237 Janová-Přemyšov 47 U nádraží 238 Polanka-sever 48 Nádraží Mariánské Hory 239 Polanka-střed 49 Nad tratí 240 Polanka-jih 50 Odvaly u Odry Hrabová 56 Martinská Hrabová 57 Hornické učiliště II Hrabová 58 U plynojemu 110 Sídliště Šídlovec 263 Martinská kolonie 111 Hrabová Petřkovice 112 U Ostravice Petřkovice 113 Na Místecké Petřkovice u Ostravy 114 Krmelínská 228 Petřkovice 261 Hrabová-za řekou 229 Landek Svinov Lhotka Svinov Lhotka Svinov Lhotka u Ostravy 203 Elektrárenská 230 Lhotka 204 U Odry Hošťálkovice 205 Nádraží Poruba Hošťálkovice 206 Bílovecká Hošťálkovice 207 Bratří Sedláčků 231 Hošťálkovice-sever 208 V Mlýnské 232 Hošťálkovice-jih 209 Svinov-střed Nová Ves 213 Velká strana-sever Nová Ves 214 Velká strana-jih Nová Ves u Ostravy 215 Svinovský les 46 Nový rybník Třebovice 51 Nová Ves-sever Třebovice 52 Nová Ves-jih Třebovice ve Slezsku 53 Přední rybník 200 Třebovice-sever Proskovice 201 Třebovice Proskovice 202 1. máje Proskovice Plesná 241 Oderské údolí Plesná 242 Proskovice Nová Plesná Michálkovice 235 Nová Plesná Michálkovice Stará Plesná Michálkovice 233 Kopaniny 131 Rychvaldská 234 Stará Plesná 132 Radvanická 133 Michálkovice-střed Radvanice a Bartovice Bartovice Bartovice 165 Podlesí 166 Bartovice 167 Paseky 258 Za šachtou 259 Bartovický les 260 Nová Huť Radvanice Radvanice 159 Radvanice-střed 160 Trnkovec 161 U Velkého lesa 162 Velký ostravský les 163 Fučík 164 Les Bučina 168 Lipinská 169 U Bučínského lesa 170 U Lučiny 256 Vědecko-výzkumný ústav 7

2001 Kartogram Vývoj počtu obyvatel 1991-8

c) Věkové složení obyvatelstva 2001 Věkové složení obyvatelstva Ostravy je ve srovnání s Českou republikou, ale zejména ze srovnatelně velkými městy, stále relativně příznivé. V roce 2001 bylo Ostravě 16,6 % dětí mladších 15 let, tedy téměř stejně jako v ČR (zde 16,2 %). V produkčním věku 15-59 bylo v Ostravě 66,0 % obyvatel proti populaci celé ČR, kde tento ukazatel činil 65,4 %. Více se lišil podíl obyvatel v poprodukčním stáří 60 a více let, který byl v Ostravě 17,6 %, zatímco v České republice 18,4 %. Populace celého Moravskoslezského kraje je v průměru mladší než v ostatních krajích ČR. V tomto srovnání je zastoupení dětí v Ostravě poněkud nižší než v celém kraji, to je však typické pro velká města obecně. Naopak všechna velká města nad 100 tis. obyvatel v Česku mají podstatně méně příznivější věkové složení. Pro srovnání index mládí, což je počet obyvatel ve věku 0-14 let na100 obyvatel starších 60 let činil v r. 2001 v Ostravě 93,2, zatímco v České republice 88, v Moravskoslezském kraji rovných 100, ale např. v Brně jen 70,2 dětí na 100 obyvatel starších 60 let. Rozdíly mezi městskými obvody a částmi obcí Ostravy jsou ve věkovém složení výrazné. Populačně nejstarším městským obvodem je zároveň druhý největší obvod Poruba, kde na 100 dětí do 15 let připadá 166 seniorů nad 60 let. (Ještě více je to u části obce Antošovice v rámci Slezské Ostravy, v níž však žije jen 280 obyvatel). Poměrně staré obyvatelstvo převládá i v obvodech Třebovice, Pustkovec a Mariánské Hory a Hulváky, v nichž připadá na 100 obyvatel nad 60 let méně než 70 dětí pod 15 let. Naproti tomu nejmladším obvodem na území města Ostravy jsou Vítkovice s téměř 140 obyvateli v předproduktivním věku připadajícími na 100 obyvatel v poproduktivním věku. Je to celkem překvapující, vzhledem k tomu, že je zde převážné starší domovní fond. Těsně za tímto obvodem následuje Ostrava-jih s téměř shodnou věkovou strukturou. Ten je ale na rozdíl od Vítkovic tvořen především byty postavenými po r. 1961 a osídlované mladším obyvatelstvem. Tento obvod je však na tolik specifický, že je nutné si přiblížit i jeho městské části. Zatímco Dubina je vůbec nejmladší městskou částí Ostravy (děti do 15 let zde převyšují seniory nad 60 let téměř 13 x!) a druhá část v pořadí (Bělský les) je na tom téměř obdobně, ostatní městské části tohoto obvodu mají již výrazně starší obyvatelstvo. Konečně posledním městským obvodem, kde ještě převažují děti nad staršími obyvateli, je Martinov. Pokud se podíváme na jednotlivé urbanistické obvody, logicky zde najdeme ještě výraznější rozdíly ve věkové struktuře. V Ostravě je 5 urbanistických obvodů, ve kterých se vůbec nevyskytují lidé starší 60 let. Jsou to však obvody velmi malé (v žádném nežije více než 40 obyvatel) a většinou i velmi specifické (nemocnice, výzkumný ústav). To znamená, že je zde jen několik, zpravidla služebních bytů. Z ostatních urbanistických obvodů jsou vůbec nejmladší urbanistické obvody v rámci městských částí Dubina a Bělský les. Naproti tomu převahu seniorů a tím i v průměru nejstarší obyvatelstvo mají urbanistické obvody Nemocnice Zábřeh a Švermova. Velmi nízké zastoupení dětí ve srovnání se staršími obyvateli v postproduktivním věku najdeme i v některých dalších, většinou početně velmi malých urbanistických obvodech, z větších obvodů má nejméně příznivou věkovou strukturu 9

obvod Ostrava-Kamenec, kde na jednoho člověka do 15 let připadá 5 šedesátiletých a starších. Výslednou hodnotu indexu mládí určují jednotlivé složky věkové struktury (předproduktivní, produktivní a poproduktivní věk). Územní celky s nejnižší hodnotou indexu mají většinou nejnižší zastoupení dětí a zároveň nejvyšší podíl starých obyvatel, u nejvyšší hodnoty indexu je tomu samozřejmě naopak. Proto by byl při podrobnějším pohledu na všechny tři věkové skupiny výčet nejmladších i nejstarších částí města obdobný výjimku však tvoří městská část Slezská Ostrava s vůbec nejnižším zastoupením produktivních obyvatel a relativně vysokým podílem obyvatel starších 60 let na jedné straně a městská část Výškovice s naopak nejvyšším podílem obyvatel v produktivním věku a relativně nízkým zastoupením dětí na straně druhé. 10

Graf 1 a 2 11

d) Vzdělanost obyvatelstva v roce 2001 Ukazatel vzdělanosti obyvatelstva charakterizuje nejen hladinu celkové společenské a kulturní vyspělosti, ale v současné době se stává častěji i ukazatelem ekonomickým. Za rok 2001 bylo školní vzdělání v rámci sčítání lidu tříděno podle 14 stupňů, z nichž pro větší přehlednost byly vytvořeny čtyři základní skupiny, a to základní vzdělání (i neukončené), střední odborné, střední úplné a vysokoškolské úplné vzdělání včetně nadstaveb. V úhrnu České republiky mělo v roce 2001 základní vzdělání 33,5 % obyvatel starších 15 let, střední odborné vzdělání bylo zjištěno u 38,0 % dospělého obyvatelstva, úplné střední vzdělání s maturitou mělo 28,4 % obyvatel starších 15 let a úplné vysokoškolské vzdělání vykázalo 8,9 % obyvatel starších 15 let. Pouze u 1,3 % dospělých obyvatel nebylo vzdělání zjištěno, což bylo překvapující proto, že ukazatel vzdělání byl považován za citlivý, a přesto se ho podařilo zjistit u téměř veškerého obyvatelstva. V tabulce jsou data za nezjištěné vzdělání zahrnuta do základního či neukončeného vzdělání. Údaje o nejvyšších dosažených stupních školního vzdělání u obyvatelstva Ostravy se od celostátních ukazatelů příliš neodlišují. Je to situace poněkud odlišná od jiných českých měst a je daná především skladbou ekonomické základny města s vyšším zastupením dělnických profesí. Průměrný počet let školního vzdělání je v Ostravě 11,7, stejně jako v České republice. Ostrava má sice méně středoškolsky vzdělaných obyvatel oproti celostátním výsledkům, zato vysokoškoláků je v Ostravě více než jedna desetina. Ve srovnání s Moravskoslezským krajem má město bezesporu vzdělanější obyvatelstvo, což je typické pro všechna velká města, neboť v nich se výrazněji koncentrují vysokoškolská či jiná vyšší školní zařízení. V porovnání s oběma dalšími moravskými stotisícovými městy však Ostrava ve vzdělanosti výrazněji zaostává, což je dáno jednak historickými tradicemi (dlouholetá sídla univerzit v Brně a Olomouci) a jednak skladbou současného obyvatelstva. Více vzdělané obyvatelstvo se vyskytuje zejména v městských částech (a zároveň i samostatných obvodech) na západě a jihu Ostravy. Nejlepší vzdělanostní skladbu má městský obvod Pustkovec, kde více než polovina obyvatel starších 15 let měla v r. 2001 alespoň středoškolské vzdělání. Této hodnotě se blíží i obvod Třebovice a částečně i Svinov. Kolem 45 % obyvatel se středoškolským či vysokoškolským vzděláním měly i Proskovice a Stará Bělá. Všechny uvedené městské obvody měly zároveň i nejvyšší podíly jak středoškolsky, tak vysokoškolsky vzdělaných a samozřejmě také vykazovaly i nejvyšší průměrné hodnoty v počtu let školního vzdělání. Je to svým způsobem odraz toho, že se jedná o části města s poněkud kvalitnějším, či modernějším domovním fondem a s vyšším zastoupením rodinných domů, do kterých se v posledních desetiletích soustřeďuje spíše obyvatelstvo s vyšší životní úrovní a vyšším vzděláním. Proti tomu nejméně obyvatel s alespoň středním vzděláním žilo v průmyslovém městském obvodě Vítkovice, kde alespoň středoškolské vzdělání neměla ani čtvrtina populace (z toho vysokoškoláků zde pobývalo 5,5 %). Ještě méně příznivější vzdělanostní skladbu měly některé městské části v obvodu Slezské Ostravy Kunčičky (21 % obyvatel se 12

SŠ a VŠ vzděláním) a zejména Hrušov. V této části města bylo z osob starších 15 let necelých 9 % středoškoláků a pouze 1,3 % obyvatel s vysokoškolským vzděláním. V rámci urbanistických obvodů města jsou samozřejmě rozdíly ve vzdělanosti nejvyšší - můžeme najít takové extrémy, že určité kategorie vzdělanosti nejsou v některých velmi malých obvodech vůbec zastoupeny (viz tabulky). Pokud uvažujeme pouze obvody, ve kterých v r. 2001 trvale žilo alespoň 100 obyvatel starších 15 let, žijí více než čtyři pětiny středo- a vysokoškolsky vzdělaných v obvodech Vysoké školy v Porubě a U Korýtka ve Výškovicích. Na druhé straně při zachování stejného kritéria minimální velikosti je v Ostravě obvod, v němž žije jen 5 % obyvatel s alespoň středoškolským vzděláním ( Zárubek ve Slezské Ostravě), nebo urbanistický obvod, v němž v r. 2001 nebyla sečtena ani jedna vysokoškolsky vzdělaná osoba ( Bedřiška v Hulvákách). 13

Kartogram Vzdělanost 14

e) Ekonomická aktivita obyvatelstva v roce 2001 Ekonomická aktivita obyvatelstva byla pro Sčítání lidu, domů a bytů 2001 definována jako počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných. Sčítání 2001 tak v Ostravě sečetlo 160 210 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichž v okamžiku sčítání bylo 27 715 (17,3%) nezaměstnaných. Ze 100 ekonomicky činných bylo 46,2 % žen. Významným ekonomickým ukazatelem je míra nezaměstnanosti obyvatelstva. V příloze jsou uvedena data za sčítání 2001. Je to z důvodu možnosti sledovat nezaměstnanost až do úrovně urbanistických obvodů, kterou není možné zjistit jiným způsobem. Aktuální data za město eviduje každý měsíc úřad práce, čtvrtletně je možné získat data za městské obvody. V současné době (k 30. 6. 2005) je míra nezaměstnanosti v Ostravě 15,2 %, což sice stále výrazně převyšuje celorepublikový průměr 8,6 %, nicméně potěšitelné je, že její snížení od r. 2001 bylo vyšší, než u celostátního ukazatele. Přesto i nadále patří Ostravsko k nejpostiženějším regionům, pokud se týká nezaměstnanosti. Důležitým ukazatelem pro zaměstnané obyvatelstvo je míra pracovní vyjížďky z místa trvalého bydliště. V České republice musí za prací vyjíždět do jiné obce přibližně 4 lidé z deseti, obdobně je na tom i Moravskoslezský kraj. Vzhledem k tomu, že intenzita vyjížďky se výrazně snižuje s rostoucí velikostí města, nepřekvapí, že z Ostravy jezdí za prací mimo město 12,2 % obyvatel. Ostatní velká města ČR jsou na tom obdobně. Odvětvová příslušnost ekonomicky aktivních obyvatel podle základních odvětví národního hospodářství byla sčítáním lidu zpracována za úhrn ekonomicky aktivních obyvatel, tedy i za nezaměstnané, což je logické. V roce 2001 příslušelo v České republice k odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu už jen 4,4 % ekonomicky aktivních obyvatel. Ukazatel za Ostravu byl pochopitelně ještě nižší, a to 0,6 %. Průmyslová odvětví jako celek byla mezi ekonomicky aktivními obyvateli ČR zastoupena z 29,0 %. Podíl takto příslušných v Ostravě byl po výrazném útlumu těžkého průmyslu v České republice po r. 1989, který nejvíce postihl právě Ostravsko, jen 27 %. Zastoupení ekonomicky činných ve stavebnictví bylo v roce 2001 v Ostravě a v ČR téměř totožné, totiž 8,3 % proti celostátnímu ukazateli 8,7 %. V rámci ostatních odvětví, která reprezentují v podstatě terciární sféru, byla v r. 2001 v České republice přibližně polovina obyvatelstva. V Ostravě to bylo sice více (55 %), stále však přeci jen méně než ve srovnatelně velkých městech. Poměrně vysoký je však podíl nezjištěné odvětvové příslušnosti ekonomicky činného obyvatelstva jak v ČR (7,6 %), tak v Ostravě (8,8 %). Dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost přetrvává ve Vítkovicích, kde je přibližně třetina lidí bez práce. Zdejší pracovní trh se ještě plně nevyrovnal s transformací českého hospodářství a rušením pracovních míst v průmyslových odvětvích, v tomto případě především v hutnictví a těžbě uhlí. Podobně nepříznivá situace je i ve Slezské Ostravě a v Radvancích a Bartovicích. V obou městských obvodech zároveň vyjíždí relativně vysoké procento (přes 15 % ze všech zaměstnaných) za prací mimo Ostravu. V rámci urbanistických obvodů nemá smysl hodnotit výši nezaměstnanosti, neboť se pravděpodobně od r. 2001 změnila. Přesto je rozhodně zajímavá její diferenciace, která obvykle zůstává v takovém časovém úseku relativně neměnná. Z hlediska nezaměstnanosti je zajímavé sledovat 15

urbanistický obvod Zárubek ve Slezské Ostravě, kde v okamžiku sčítání bylo 109 nezaměstnaných, což představuje více než 4/5 jejich ekonomicky aktivního obyvatelstva. Z obvodů, v nichž žilo v r. 2001 alespoň 1 000 ekonomicky aktivních, byla nejméně příznivá situace v obvodu Vítkovice-jih s téměř polovinou nezaměstnaných. 16

graf 3, 4 a 5 17

Kartogram Nezaměstnaní v % 18

f) Národnostní složení obyvatelstva Dalším sociálně kulturním znakem obyvatelstva je národnost. Při sčítání 2001 deklarovalo téměř 90 % obyvatel Ostravy národnost českou přičemž podobné výsledky zaznamenaly i celostátní hodnoty. V Ostravě (a v Moravskoslezském kraji obecně) se tak neprojevily tendence hlásit se k moravské národnosti, jako tomu bylo v některých zejména jižních oblastech Moravy. K moravské národnosti se zde přihlásila přibližně 2 % občanů, ještě mnohem méně obyvatel (0,3 %) uvedlo slezskou národnost. Nejvýraznější národnostní menšinou v České republice (a o Ostravě to platí dvojnásob) je národnost slovenská. V celé republice se k ní přihlásilo necelá 2 % občanů, v Ostravě to bylo 3,5 % obyvatel. Ostatní národnosti jsou, alespoň podle výsledků sčítání lidu, zastoupeny v Ostravě minimálně. Týká se to i národnosti polské s 0,3 % obyvatelstva a také národnosti romské, ke které se přihlásilo pouhých 0,2 % obyvatelstva Ostravy. Zde je nutno upozornit na to, že Romové často uvádějí při sčítání lidu, slovenskou či českou národnost. Národnostně nejvíce homogenním městským obvodem i městskou částí je Nová Bělá s více než 95 % obyvatel české národnosti. Naopak ve Vítkovicích si k české národnosti přihlásilo přibližně o 10 % obyvatel méně (vůbec nejméně to bylo v městské části Hrušov, a to 83,4 %). K české národnosti bychom mohli připočítat i obyvatele, kteří se přihlásili k moravské či slezské národnosti, výsledky by však nebyly příliš odlišné, neboť v žádném obvodě či městské části se k těmto národnostem nepřihlásilo výrazně více obyvatel nejvíce Moravanů (pokud se národnosti týče) měly Proskovice a Výškovice (obě městské části téměř 3 %), ke slezské národnosti se nejvíce hlásili obyvatelé Lhotky (2 %). Nejčetněji zastoupená národnostní menšina, Slováci, se naproti tomu v některých částech města koncentruje výrazněji. Ve Vítkovicích tvoří 5,8 % tamních obyvatel a v části města Hrušov se přihlásilo dokonce 7,4 % osob ke slovenské národnosti. K romské národnosti se přihlásilo v Ostravě malé procento obyvatel (v mnoha částech dokonce žádný občan), nejvíce v Hulvákách, Hrušově a Přívozu, ale v žádné části města podíl nepřekročil 2 %. Samozřejmě je otázka, na kolik šetření, při kterém si každý občan zvolí svoji národnostní příslušnost, je v tomto směru vypovídající. Polská národnost měla podle výsledků sčítání v Ostravě vyšší zastoupení než národnost romská, nicméně její pokrytí je v rámci městských částí vcelku rovnoměrné a nikde nedosáhlo ani 1 % zdejší populace. V rámci urbanistických obvodů samozřejmě nalezneme v Ostravě území s vyšší koncentrací národnostních menšin. Pokud budeme sledovat pouze obvody s alespoň 100 obyvateli, trvale či dlouhodobě žilo v r. 2001 nejvíce obyvatel slovenské národnosti v obvodu Vysoké školy v Porubě (49, což představuje 24 % obyvatel). Tento obvod je národnostně nejméně homogenní, obyvatel české národnosti zde nežilo ani dvě třetiny. Nejvíce osob romské národnosti dle sčítání (12 %, v absolutní hodnotě 34 Romů) žilo v obvodu Zárubek ve Slezské Ostravě. Ostatní národnosti nejsou příliš soustředěné do určitých území, pouze v obvodu Kunčice-střed trvale či dlouhodobě žilo v době posledního sčítání 43 osob vietnamské národnosti (8,2 % obyvatel obvodu). 19

g) Pohyb obyvatelstva v letech 1991-2004 Pohyb obyvatelstva je charakterizován jednak jeho přirozenou měnou, kterou se rozumí procesy rození a umírání, jednak migračními pohyby čili stěhováním. Příspěvek sleduje období 1991-2004 poznamenané od poloviny 90. let propadem ukazatelů přirozeného pohybu a rostoucím významem stěhování pro populační bilance republiky i jejích územních částí. V úhrnu let 1991-2004 se v Ostravě narodilo 44 544 živých dětí, což znamenalo ukazatel hrubé míry porodnosti 9,89 živě narozených dětí ročně na 1 000 žijících obyvatel ve městě. Počet 48 681 zemřelých pak znamenal hrubou míru roční úmrtnosti 10,81. Z toho vyplynul průměrný roční přirozený úbytek 0,92 promile obyvatel, činící celkově za toto období -4 137 bydlících obyvatel. Mezi lety 1991-2004 se do Ostravy přistěhovalo 47 589 obyvatel, což představuje 10,63 promile obyvatel a naopak se z města vystěhovalo 56 229 obyvatel (12,49 promile). Migrační úbytek ve výši 8 370 obyvatel znamená migrační saldo Ostravy znamenající ztrátu -4,30 obyvatel na 1 000 bydlících ročně. Město tak ztratilo přirozeným i migračním úbytkem celkem 12 507 trvale bydlících obyvatel; ročně to znamenalo úbytek průměrně 2,78 promile bydlících. Tento úbytek je patrný v celém sledovaném období 14 let, nicméně po r. 2000 ještě zesílil. Nepříznivé je zejména migrační saldo, např. jen v posledním roce (2004) se z Ostravy vystěhovalo o 1 342 lidí více než se do města přistěhovalo. Za tento rok tak v Ostravě ubylo 5,40 promile trvale bydlících, z toho však jen stěhováním 4,30 promile. Ani předběžné údaje za první tři měsíce r. 2005 nenaznačují obrat v populačním vývoji, neboť v tomto období se počet obyvatel Ostravy snížil o 5,6 promile, z toho migrací klesl o 3,7 promile. Celkové srovnání populačního vývoje po r. 1989 s ostatními regiony České republiky není příliš příznivé. V celé republice se snížil počet obyvatelstva o 0,34 promile při mírném aktivním migračním saldu, z toho však v r. 2004 se počet obyvatelstva již mírně zvýšil (díky vrůstajícímu přistěhování ze zahraničí). Ostravu má však smysl porovnávat spíše s jinými velkými městy, kde bývá populační chování značně odlišné. Např. v Brně došlo během let 1991-2004 v relativním vyjádření k obdobnému populačnímu úbytku. Tento vývoj je typický pro všechna velká města ČR (s výjimkou hlavního města v posledních letech, kde nastává masová imigrace). h) Domácnosti Sčítání lidu domů a bytů zjišťuje 3 typy domácností bytové, hospodařící a cenzové. Základní jednotkou, která se dále nedělí, je cenzová domácnost. Jedna či více cenzových domácností tvoří hospodařící domácnost a jedna nebo více hospodařících domácností obvykle vytvářejí domácnost bytovou. Počty všech typů domácností jsou uvedeny v přehledu, nicméně v detailnějších ukazatelích se budeme věnovat pouze domácnostem cenzovým. 20

V Ostravě bylo v r. 2001 sečteno 140 848 cenzových domácností, tedy téměř o 5 % více než v roce 1991. Při poklesu počtu obyvatel během tohoto období to znamená, že se ve městě výrazně snížila průměrná velikost jedné cenzové domácnosti. V roce 2001 žilo v jedné domácnosti v průměru pouze 2,25 obyvatele, tedy o něco méně než v České republice (zde ukazatel činil 2,40 obyvatele). Ve srovnatelně velkých městech se však jedná o vcelku průměrný údaj. V průměru největší domácnosti mají městské okrajové obvody na jihu Ostravy Proskovice a Nová Bělá s více než 2,5 osobami v jedné cenzové domácnosti. Nepřekvapí, že ještě více obyvatel na jednu cenzovou domácnost připadá ve 2 městských částech v rámci obvodu Ostrava-jih, a to Bělský les a zejména Dubina (zde žije 2,8 obyvatel v jedné domácnosti), neboť se jedná zároveň o části s nejmladším obyvatelstvem ve městě. Naproti tomu nejnižší počty obyvatel v jedné domácnosti vykazují zejména obvody městské části v centrální části Ostravy Mariánské Hory a Hulváky (v nich zejména Mariánské Hory, kde žije v průměru jen 2,07 osob v jedné domácnosti), Moravská Ostrava a Přívoz (zde celá část Moravská Ostrava) i rozsáhlá Poruba. Nízký počet osob v jedné domácnosti je i v městské části Kunčičky. V rámci podrobnější územní struktury města je diference velikosti domácností pochopitelně ještě výraznější. Z urbanistických obvodů s alespoň stovkou domácností v r. 2001 byly tyto domácnosti nejpočetnější v obvodu U závor ve Vítkovicích, v nichž žily v jedné domácnosti téměř 3 osoby. Z opravdu velkých urbanistických obvodů byly početné domácnosti ve dvou obvodech městské části Dubina (Jana Buchvaldka a Jaromíra Matušky). Nejméně početné domácnosti měly urbanistické obvody (opět s min. 100 cenzových domácností) Martinská v Mariánských Horách s 1,68 osobami v jedné domácnosti a U závor ve Vítkovicích. Další informace se týká skladby cenzových domácností v roce 2001. V úhrnu Ostravy připadalo na 100 cenzových domácností 49,3 % úplných rodin (rodiče a děti), 14,9 % neúplných rodin, 33,9 % domácností jednotlivců a 1,9 % nerodinných domácností, ale mezi jednotlivými částmi města existují i zde poměrně značné rozdíly. Nejvyšší podíly úplných rodin (více než 2/3 ze všech cenzových domácností) měly v roce 2001 části Antošovice a Nová Bělá, což svědčí o sociálně stabilizovaném obyvatelstvu. Proti tomu některé části města měly tento typ domácnosti zastoupen značně řidčeji: Kunčičky (37,2 %), Přívoz (38,1 %) a Vítkovice (39,0 %). Vysoké podíly neúplných rodin byly zastoupeny v především v částech města Přívoz a Hrušov, kde tvořili přibližně pětinu domácností. Na druhé straně velice nízké zastoupení neúplných rodin měly v r. 2001 Antošovice pouze 5 % všech censových domácností. Stále významnějším ukazatelem vztahujícím se k domácnostem je podílový ukazatel domácností jednotlivců. Zatímco v městské části Nová Bělá bylo sečteno jen 21 % takových domácností, již v r. 2001 byly některé čtvrti, v nichž jednočlenné domácnosti tvořili více než 40 % domácností (Slezská Ostrava, Vítkovice, Hulváky a především Kunčičky). V některých urbanistických obvodech dosahoval podíl domácností jednotlivců ještě vyšších hodnost, např. v obvodu Martinská v Mariánských Horách bylo z 212 cenzových domácností v r. 2001 59 % pouze jednočlenných. Posledním typem domácností jsou vícečlenné nerodinné 21

domácnosti, které však v žádné z městských částí nedosahovaly více než 2,6 % ze všech cenzových domácností. 6 Složení cenzových domácnosti v Ostravě r. 2001i 100% 80% 60% 40% 20% 0% Morav. Ostrava a Přívoz Slezská Ostrava Ostrava-Jih Poruba Nová Bělá Vítkovice Stará Bělá Pustkovec Marián. Hory a Hulváky Petřkovice Lhotka Hošťálkovice Městský obvod Nová Ves Proskovice Michálkovice Radvanice a Bartovice Krásné Pole Martinov Polanka nad Odrou Hrabová Svinov Třebovice Plesná úplné rodiny neúplné rodiny domác. jednotlivců nerodin. domác. 22

Kartogram Průměrná velikost CD 23

Kartogram Podíl domácností jednotlivců v % 24

3. Domovní a bytový fond 1961-2001 Během Sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo evidováno v Ostravě 22 481 trvale obydlených domů, z toho 14 509 (necelé dvě třetiny) trvale obydlených rodinných domů. Je to podstatně nižší podíl rodinných domů než v celostátním úhrnu, ale i ve srovnání s některými dalšími velkými městy (viz přehled). To je dáno rozsáhlou sídlištní výstavbou bytových domů od padesátých let. Příznivý je podíl neobydlených domů. Pouze v necelých 6 % domů nebyl přihlášen žádný obyvatel k trvalému pobytu, zatímco v České republice bylo takových domů 17,2 %. Od r. 1991 totiž v Ostravě počet neobydlených domů téměř nevzrostl, ale v celostátním úhrnu se zvýšil o více než čtvrtinu. Je samozřejmé, že existují značné rozdíly mezi skladbou domovního fondu v centrálních částech Ostravy, na sídlištích a v okrajových částech města. Nejnižší podíl rodinných domů byl sečten v centrálním městském obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. I zde však je přibližně desetina domů rodinných, zejména v části Přívoz. Nízký podíl rodinných domů má i Poruba, což je při jejím charakteru zástavby a vymezení pochopitelné. Dvě městské části (sídliště Bělský les a Dubina) neměly na svém území postaven dokonce ani jeden rodinný dům. V okrajových částech města samozřejmě převažují rodinné domy. V Antošovicích není ani jeden bytový dům, městské obvody Nová Bělá, Plesná a Lhotka mají po jednom bytovém domě a v Proskovicích byly při Sčítání lidu, domů a bytů 2001 sečteny 2 bytové domy. Domovní fond v každém městě se nejvíce odlišuje na úrovni urbanistických obvodů. Z celkového počtu 191 urbanistických obvodů v Ostravě nebyl v 50 obvodech v době posledního sčítání ani jeden trvale obydlený rodinný dům, naproti tomu v 23 obvodech nebyl žádný trvale obydlený bytový dům. Největší diferenciace ve skladbě domovního fondu je na území městské části Poruba zatímco ve většině (sídlištních) urbanistických obvodů nestojí ani jeden rodinný dům, v obvodě Stará Poruba-západ je 303 rodinných domů a žádný bytový. Nejméně neobydlených domů bylo sečteno na sídlištích Dubina, Bělský les (u obou byl vždy jen jeden neobydlený dům) a Poruba a také v centru města (Moravská Ostrava zde došlo k výraznému poklesu neobydlených domů proti r. 1991). Na druhé straně více než desetinu neobydlených domů registrovaly v Heřmanicích, Hulvákách a zejména v Kunčicích. V Hulvákách se počet domů, v nichž nikdo neměl trvalé bydliště, zvýšil ve srovnání s rokem 1991 téměř dvojnásobně. Asi nejméně obydleným urbanistickým obvodem je Lešetínská v Kunčicích, kde bylo 27 domů (42 % celkového počtu), v nichž nikdo neměl trvalé bydliště. Bytový fond České republiky představuje podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 celkem 4 012 997 bytů, v tom 3 827 678 trvale obydlených bytů, a to v rodinných domech 1 632 131 bytů (42,6 %) a v bytových domech 2 160 730 bytů. Bytový fond v Ostravě činí 128 388 trvale obydlených bytů, z toho 109 309 v bytových domech a 18 659 v rodinných domech. Z předchozího srovnání počtu domů tak vyplývá, že zatímco v České republice připadlo na jeden obydlený dům v průměru 2,35 trvale obydlených bytů, v Ostravě více než dvojnásobek (5,71 bytů). 25

Od roku 1970 se zvýšil počet trvale obydlených bytů v Ostravě o 24 384, tedy téměř o čtvrtinu. Relativní tempo růstu bylo v úhrnu let 1970-2001 stejné, jako v celé republice (24 %), nicméně v 90. letech je již v Ostravě patrný výrazný pokles bytové výstavby. Mezi lety 1991-2001 zde vzrostl počet trvale obydlených bytů jen o 1,9 %. Vývoj počtu trvale obydlených bytů 1970-2001 podle městských částí ukazuje na jedné straně lokality s prudkou nebo silnou bytovou výstavbou a na straně druhé místa se zanikajícím nebo významně se snižujícím trvale obydleným fondem. K největšímu úbytku bytového fondu došlo v Hulvákách (o 76 %) a v Hrušově (o 62 %). Zatímco v Hulvákách ale dochází po r. 1991 k oživování bytového fondu a nárůstu počtu bytů, v Hrušově výrazný propad pokračoval i v této době. V absolutním měřítku se nejvíce snížil počet trvale obydlených bytů ve Vítkovicích o 2 165 bytů v letech 1970-2001, což činilo 44 % bytů. Proti tomu Výškovice v r. 1971 měly jen 381 bytů a do r. 2001 se jejich počet zvýšil přibližně patnáctinásobně. Sídliště Bělský les a Dubina byla celá postavena teprve v 80. letech (Dubina) a částečně i v 90. letech (Bělský les), takže v r. 1971 zde ještě nebyl žádný byt. Bělský les je ostatně jediná městská část s výraznějším vzestupem trvale obydlených bytů i v letech 1991-2001. Počty trvale obydlených bytů podle jednotlivých urbanistických obvodů dokumentují, že v některé obvodech od r. 1971 téměř vymizel trvale obydlený bytový fond. Platí to zejména o obvodu Švermova v Mariánských Horách, kde ze 429 bytů v r. 1970 zbyly do r. 2001 pouhé 4 trvale obydlené byty. Jen o málo lépe jsou na tom obvody Hlubinná osada v Mariánské Ostravě nebo Slezská Ostrava-U hradu, v nichž v r. 2001 zbylo 13 trvale obydlených bytů (méně než 6 % stavu r. 1970). Na druhé straně je v Ostravě 45 urbanistických obvodů, které jsou v podstatě úplně nové, v r. 1970 neměly na svém území žádný trvale obydlený byt. Ve většině se postavilo maximálně několik desítek bytů, z těch opravdu velkých jde o všechny urbanistické obvody v Bělském lese a Dubině, dále v obvodech Sídliště Fifejdy v Moravské Ostravě, Výškovice-východ (oboje postaveno zejména v 70. letech) a obvod U lípy v Zábřehu z 80. let 20. století. V letech 1970-2001 se počet obyvatel Ostravy zvýšil o 6,6 % trvale bydlících obyvatel, avšak počet trvale obydlených bytů vzrostl o 24 %. Počet bytů tedy rostl 3,6 krát rychleji než počet obyvatelstva, což svědčí o příznivém trendu, kdy se bytová situace v určitých relacích značně zlepšila. V Ostravě bylo v r. 2001 sečteno 7 524 bytů (5,5 % všech bytů), v nichž nemá žádná osoba trvalé bydliště. Z tohoto počtu není u přibližně poloviny případů jasný důvod neobydlenosti, asi ve třetině případů je jako důvod uveden pouze přechodný pobyt uživatelů bytu. V těchto případech je však byt fakticky obydlen, pouze žádný z uživatelů bytu zde nemá hlášeno své trvalé bydliště. Přibližně desetina bytů není obydlena z důvodu nezpůsobilosti bytu k bydlení a podobný počet kvůli přestavbě domu. Častým důvodem neobydlenosti zejména v malých obcích bývá to, že byt slouží k rekreaci. V Ostravě jsou tyto případy samozřejmě méně časté, takový důvod neobydlenosti je uveden pouze u 3 % bytů, a to především v okrajových částech města. 26

Minimum neobydlených bytů vykázala městská část Výškovice a také Dubina, naopak v Kunčicích je více než třetina bytů neobydlených (především z důvodu pouze přechodného pobytu v těchto bytech). Nepříznivá situace je zejména v urbanistickém obvodě Lešetínská, kde ze 133 bytů v r. 2001 jich bylo 95 trvale neobydlených (více než 70 %!), z toho 73 proto, že jsou byty obydleny pouze přechodně. Obyvatelé, kteří bydlí v bytech v rodinných domech, bydlí samozřejmě v převážné většině ve vlastním domě (77,4 % bytů je ve vlastním domě). Proti ostatním regionům České republiky zde však nalezneme větší zastoupení nájemních bytů v rodinných domech, ale i ostatní formy užívání bytů v rodinných domech. V některých ostravských čtvrtích je totiž nájemní bydlení v rodinných domech zastoupeno ve velkém míře. Je to pozůstatek dřívější zástavby a také vysokého výskytu rodinných domků ve vlastnictví podniků, zejména dolů a hutí. Ve Vítkovicích je téměř třetina bytů v rodinných domech nájemní a v městské části Hrušov je z trvale obydlených 253 bytů v rodinných domech 66 % v nájemním užívání! Skladba právních titulů k užívání trvale obydlených bytů v bytových domech se však v Ostravě a v úhrnu republiky lišila. Užívání z titulu vlastnictví bytu ve vlastním bytovém domě bylo v roce 2001 velmi řídké, jak vyplývá z povahy vztahu počtu těchto domů a počtu bytů užívaných vlastnicky ve vlastním domě. V Ostravě bylo proto takových bytů jen 0,3 %, a v úhrnu České republiky 0,9 %. V Ostravě však v r. 2001 nebylo v takové míře, jako v České republice rozšířeno ani bydlení v osobním vlastnictví (jen 6,3 % proti téměř 20 % v Česku). Nejčastějším právním titulem bylo užívání bytu jako bytu nájemního v Ostravě byl každý druhý byt v bytovém domě nájemní. Proti úhrnu České republiky je v Ostravě výrazně zastoupen družstevní sektor v bytech člena bytového družstva, resp. družstva nájemců bylo sečteno téměř 42 % bytů (v ČR jen 30 %). Byty v bytových domech mají v jednotlivých částech města značně rozdílné zastoupení právních forem užívání bytu. Městská část Hrabová má 47 % bytů v bytových domech v osobním vlastnictví, přitom ale v 11 částech města není v osobním vlastnictví žádný byt. Téměř výhradně je v některých čtvrtích zastoupeno nájemní bydlení zejména v Kunčičkách, Hrušově či Hulvákách se jejich podíl blíží ke 100 %. Nájemní byty v bytových domech vůbec nejsou v Nové Bělé, zde je všech 125 bytů ve vlastnictví členů bytového družstva. Přitom ale 17 městských částí nemělo podle sčítání 2001 žádný byt ani v jedné z forem družstevních bytů. Z kvalitativních ukazatelů bydlení se zaměřujeme na ukazatel velikostní skladby trvale obydlených bytů v Ostravě ve srovnání s celostátními parametry. Rozdíly měříme pokojovostí bytů v trvale obydleném bytovém fondu v rodinných domech na jedné straně a v bytových domech na straně druhé, jak je poskytlo Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Z přehledu je patrné, že velikostní skladby bytů Ostravy v rodinných ani bytových domech se příliš neodlišují od celostátních údajů. Průměrný počet obytných místností na 1 byt byl v Ostravě v rodinných domech 3,26, zatímco v bytových domech připadalo na 1 byt v průměru 2,27 místností. V rodinných domech se nejvíce objevují 3 obytné místnosti (přibližně 1/3 trvale obydlených bytů), kolem 22 % bytů má pouze 2 místnosti a stejný podíl 27