38. konference Syntéza a analýza léčiv

Sekce syntetických léčiv a sekce farmaceutické kontroly a bioanalytiky České farmaceutické společnosti ČLS JEP a Sekcia farmaceutickej chémie a sekcia farmaceutickej analýzy Slovenskej farmaceutickej spoločnosti SLS ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové a s Farmaceutickou fakultou Veterinární a farmaceutické univerzity Brno 38. konference Syntéza a analýza léčiv pořádaná při příleņitosti 40. výročí zaloņení Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové 14. -16. září 2009 Hradec Králové Sborník 1

2

38. konference Syntéza a analýza léčiv je sponzorována těmito firmami: ABL&E Anton Paar, GmbH DONAU LAB, s.r.o. Eppendorf Czech & Slovakia s.r.o. FARMAK a.s. Fisher Scientific s.r.o. Lach-Ner, s.r.o. Merck s.r.o. INGOS, s.r.o. 3

38. konference Syntéza a analýza léčiv je sponzorována těmito firmami: Messer Technogas s.r.o. Nicolet CZ s.r.o. QUINTA-ANALYTICA, s.r.o. Shimadzu Handels GmbH Sigma-Aldrich s.r.o. SPECTRONEX, spol. s r.o. VITRUM Hradec Králové Waters GmbH 4

Váņené kolegyně, váņení kolegové, dovolte mi, abych Vás přivítal na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Jsem rád a velmi potěńen, ņe jste se stali účastníky 38. konference Syntéza a analýza léčiv. Tato konference je letos pořádána u příleņitosti 40. výročí nańí fakulty. Za tuto dobu se fakulta stala, a jsem velmi rád, ņe to mohu říci, respektovanou institucí nejen v rámci Univerzity Karlovy, ale také v rámci vysokého ńkolství ČR. Její stěny opustilo jiņ více neņ 5000 absolventŧ, kteří pracují nejen v lékárnách, ale také, a to je zvláńť potěńitelné, v nejrŧznějńích vědeckých ústavech a na řadě vysokých ńkol. Ńíří tak dobré jméno nańí almae matris nejen po celé nańí republice, ale také čím dál častěji v zahraničí. Celá řada nańich absolventŧ se pravidelně účastní i této konference, která zaujala v rozvrhu podobných akcí své stabilní místo. Kaņdoročně si zde mŧņeme vyměņovat své zkuńenosti a nové poznatky, ale co je hlavní, díky této konferenci mŧņeme navazovat nové pracovní kontakty a ty existující náleņitě prohlubovat. Váņení přátelé, přeju Vám hezký a příjemný pobyt na nańí fakultě a doufám, ņe konference splní Vańe očekávání a přispěje k dalńí spolupráci nejen mezi učiteli a vědci, ale také mezi institucemi, které zde zastupujeme. doc. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc. předseda organizačního výboru 5

Organizační výbor Předseda: doc. PharmDr. Alexandr Hrabálek, CSc. Tajemnice: doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. Členové: prof. RNDr. Luděk Beneń, DrSc. doc. PharmDr. Martin Doleņal, Ph.D. Věnceslava Hronová doc. RNDr. Jiří Klimeń, CSc. RNDr. Václav Koula RNDr. Milan Mokrý, CSc. doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc. doc. RNDr. Jaroslav Sochor, CSc. 6

PROGRAM 38. KONFERENCE SYNTÉZA A ANALÝZA LÉČIV konané ve dnech 14. 16. září 2009 v Hradci Králové při příleţitosti 40. výročí zaloţení Farmaceutické fakulty v Hradci Králové Pondělí 14. 09. 2009 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10:00 14:00 REGISTRACE účastníkŧ konference ve vstupní hale fakulty Přednáńkový sál A 15:00 15:10 zahájení konference děkanem FaF a předsedou organizačního výboru Předsedající: prof. RNDr. Luděk Beneš, DrSc., prof. RNDr. Jozef Čižmárik, Ph.D. 15:10 16:00 Kratochvíl B.: Farmaceutické kokrystaly (L-1) 16:00 16:50 Dohnal J., Havlíček J., Jampílek J., Brusová H.: Farmaceutická analýza v pevné fázi (L-2) 16:50 17:40 Ńenel P., Tichotová L., Ńpulák M., Kuneń J., Pour M.: Exploration of natural lactones as biologically interesting scaffolds (L-3) po skončení bloku plenárních přednáńek se bude konat UVÍTACÍ VEČER v prostorách spojovacího koridoru Farmaceutické fakulty Úterý 15. 09. 2009 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ 8:30 10:00 pokračování registrace účastníkŧ konference ve vstupní hale fakulty Přednáńkový sál A Předsedající: doc. Ing. Jan Světlík, CSc., doc. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D. 8:30 9:20 Polański J., Musioł R., Serafin K., Niedbała H., Finster J., Mazur P., Magdziarz T., Bak A.: Design and synthesis of HIV integrase inhibitors (L-4) 9:20 10:10 Kočevar M.: 2H-Pyran-2-ones and fused pyran-2-ones as useful building blocks in medicinal chemistry (L-5) 7

10:10 10:25 Světlík J. Veizerová L.: Kruhová transformace kyslíkem přemostěných Biginelliho pyrimidinŧ (S-1) 10:25 10:40 Zimčík P., Miletín M., Nováková V., Kopecký K.: Fotodynamická terapie s vyuņitím azaftalocyaninových barviv (S-2) 10:40 11:00 Přestávka s občerstvením Předsedající: doc. RNDr. Eva Sedlárová, Ph.D., doc. RNDr. Jiří Klimeš, CSc. 11:00 11:50 Holčapek M., Jirásko R., Česlová L., Lísa M., Nobilis M.: Hmotnostní spektrometrie - novinky v instrumentaci a potenciál techniky v identifikaci metabolitŧ léčiv (L-6) 11:50 12:05 Kovaříková P., Stariat J., Klimeń J., Hruńková K., Vávrová K., Ńimŧnek T: Bioanalytický přístup k vývoji nových léčiv ze skupiny aroylhydrazonových chelátorŧ ņeleza(s-3) 12:05 12:20 Opatřilová R., Bartońová L., Manová M., Beránková K., Mokrý P.: HPLC metoda pro sledování kinetiky odbourávání potenciálně ultrakrátce pŧsobících betalytik (S-4) 12:20 12:35 Kučera R., Klimeń J.: Zirkoniové stacionární fáze v analýze ibuprofenu (S-5) 12:35 12:45 prezentace sponzora SHIMADZU 12:45 14:00 polední přestávka Předsedající: doc. RNDr. Růžena Čižmáriková, CSc., doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. 14:00 14:50 Lovejoy D.B., Jansson P.J., Kurz T., Brunk U.T., Wong J. Richardson Des R.: The potent and selective anti-tumour agent, Dp44mT, perturbs lysosomal function by binding copper (L-7) 14:50 15:40 Opletal L., Chlebek J., Cahlíková L., Macáková K.: Isochinolinové alkaloidy: 200 let zkuńeností (L-8) 15:40 15:55 Čiņmáriková R., Bruchatá K., Ńmátralová D., Valentová J.: Príprava (R)- a (S)-enantiomérov zlúčením typu aryloxyaminopropanolu (S-6) 8

15:55 16:10 Kuča K., Musílek K., Jun D., Pohanka M., Karasová J., Cabal J., Kassa J., Hrabinová M., Stodŧlka P.: Vývoj nových reaktivátorŧ acetylcholinesteráz - antidot uņívaných v případě otrav nervově paralytickými látkami (S-7) 16:10 16:25 Palek L., Velebný V.: Acylated hyaluronan by lower fatty acids: new synthetic approach, structure evaluation, physico-chemical properties and primary biological data (S-8) 16:25 16:50 Přestávka s občerstvením 16:50 18:00 Diskuse u panelových sdělení (severní budova, 1. a 2. podlaņí) 19:00 23:00 SPOLEČENSKÝ VEČER (Zahrada léčivých rostlin v areálu fakulty) Středa 16.9. 2009 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------- Přednáńkový sál A Předsedající: doc. PharmDr. Milan Nobilis, CSc., RNDr. Milan Mokrý, CSc. 8:30 9:20 Opletalová V.: Vývoj farmaceutické chemie na Univerzitě Karlově do 50. let 20. století (L-9) 9:20 9:35 Nobilis M., Vybíralová Z., Česlová L., Holčapek M.: Tandemové techniky v HPLC bioanalýze léčiv: význam optických detektorŧ pro identifikaci struktury metabolitŧ léčiv (S-9) 9:35 9:50 Manová M., Opatřilová R., Bartońová L.: Stanovení potenciálních léčiv pomocí HPLC a CE v krevní plazmě (S-10) 9:50 10:05 Valach M.: Sledovanie antioxidačných vlastností vybraných nápojov pomocou voltampérometrických metód (S-11) 10:05 10:20 Benkovský I., Staník R., Hostinská I.: Komplexy DMSA (S-12) 10:20 10:30 prezentace sponzora MESSER 10:30 11:00 Přestávka s občerstvením 9

Předsedající: prof. RNDr. Daniel Grančai, CSc., doc. RNDr. Jaroslav Sochor, CSc. 11:00 11:15 Grančai D., Vaľko V.: Kumaríny - obsahové látky Philadelphus tenuifolius Rupr. et Maxim (S-13) 11:15 11:30 Daņková I., Ńvajdlenka E., Ņemlička M., Bartl T., Ferreira M. J. U.: Obsahové látky Lathraea squamaria L. (S-14) 11:30 11:45 Tóth J., Remko M., Nagy M.: Chemometrické metódy pri ńtúdiu fyzikálnochemických a biologických vlastností flavonoidov (S-15) 11:45 12:00 Petrlíková E., Waisser K., Peřina M., Kaustová J.,Dahse H.-M., Möllmann U.: Potenciální antituberkulotika obsahující thiokarbonyl (S-16) 12:00 12:15 Waisser K.: Antimykobakteriální salicylanilidy, jejich izostery a látky jim podobné (S-17) 12:15 12:20 Zakončení konference 10

L- plenární přednáńka S- krátké sdělení P- poster Přehled abstraktŧ L-1 Kratochvíl Bohumil Farmaceutické kokrystaly L-2 Dohnal Jiří, Havlíček Jaroslav, Jampílek Josef, Brusová Hana Farmaceutická analýza v pevné fázi L-3 Ńenel Petr, Tichotová Lucie, Ńpulák Marcel, Kuneń Jiří, Pour Milan Exploration of natural lactones as biologically interesting scaffolds L-4 Polański Jarosław, Musioł Robert, Serafin Katarzyna, Niedbała Halina, Finster Jacek, Mazur Paweł, Magdziarz Tomasz, Bak Andrzej Design and synthesis of HIV integrase inhibitors L-5 Kočevar Marijan 2H-Pyran-2-ones and fused pyran-2-ones as useful building blocks in medicinal chemistry L-6 Holčapek Michal, Jirásko Robert, Česlová Lenka, Lísa Miroslav, Nobilis Milan Hmotnostní spektrometrie novinky v instrumentaci a potenciál techniky v identifikaci metabolitŧ léčiv L-7 Lovejoy David B., Jansson Patric J., Kurz Tino, Brunk Ulf T., Wong Jacky and Richardson Des R. The potent and selective anti-tumour agent, Dp44mT, perturbs lysosomal function by binding copper L-8 Opletal Lubomír, Chlebek Jakub, Cahlíková Lucie, Macáková Kateřina Isochinolinové alkaloidy: 200 let zkuńeností L-9 Opletalová Veronika Vývoj farmaceutické chemie na Univerzitě Karlově do 50. let 20. století S-1 Světlík Jan, Veizerová Lucia Kruhová transformace kyslíkem přemostěných Biginelliho pyrimidinŧ S-2 Zimčík Petr, Miletín Miroslav, Nováková Veronika, Kopecký Kamil Fotodynamická terapie s vyuņitím azaftalocyaninových barviv S-3 Kovaříková Petra, Stariat Ján, Klimeń Jiří, Hruńková Kateřina, Vávrová Kateřina, Ńimŧnek Tomáń Bioanalytický přístup k vývoji nových léčiv ze skupiny aroylhydrazonových chelátorŧ ņeleza S-4 Opatřilová Radka, Bartońová Ladislava, Manová Martina, Beránková Klára, Mokrý Petr HPLC metoda pro sledování kinetiky odbourávání potenciálně ultrakrátce pŧsobících betalytik S-5 Kučera Radim, Klimeń Jiří Zirkoniové stacionární fáze v analýze ibuprofenu S-6 Čiņmáriková Ruņena, Bruchatá Katarína, Ńmátralová Dana, Valentová Jindra 11

Príprava (R)- a (S)-enantiomérov zlúčenín typu aryloxyaminopropanolu S-7 Kuča Kamil, Musílek Kamil, Jun Daniel, Pohanka Miroslav, Karasová Jana, Cabal Jiří, Kassa Jiří, Hrabinová Martina, Stodŧlka Petr Vývoj nových reaktivátorŧ acetylcholinesteráz antidot uņívaných v případě otrav nervově paralytickými látkami S-8 Palek Lukáń, Velebný Vladimír Acylated hyaluronan by lower fatty acids: new synthetic approach, structure evaluation, physico-chemical properties and primary biological data S-9 Nobilis Milan, Vybíralová Zuzana, Česlová Lenka, Holčapek Michal Tandemové techniky v HPLC bioanalýze léčiv: význam optických detektorŧ pro identifikaci struktury metabolitŧ léčiv S-10 Manová Martina, Opatřilová Radka, Bartońová Ladislava Stanovení potenciálních léčiv pomocí HPLC a CE v krevní plazmě S-11 Valach Milan Sledovanie antioxidačných vlastností vybraných nápojov pomocou voltampérometrických metód S-12 Benkovský Ivan, Staník Roman, Hostinská Iveta Komplexy DMSA S-13 Grančai Daniel, Vaľko Vojtech Kumaríny obsahové látky Philadelphus tenuifolius Rupr. et Maxim. S-14 Daņková Ivana, Ńvajdlenka Emil, Ņemlička Milan, Bartl Tomáń, Ferreira Maria José Umbelino Obsahové látky Lathraea squamaria L. S-15 Tóth Jaroslav, Remko Milan, Nagy Milan Chemometrické metódy pri ńtúdiu fyzikálnochemických a biologických vlastností flavonoidov S-16 Petrlíková Eva, Waisser Karel, Peřina Milan, Kaustová Jarmila, Dahse Hans-Martin, Möllmann Ute Potenciální antituberkulotika obsahující thiokarbonyl S-17 Waisser Karel Antimykobakterální salicylanilidy, jejich izostery a látky jim podobné P-1 Andriamainty Fils, Čiņmárik Jozef, Malík Ivan Micelizácia a termodynamické parametre heptakaíniumchloridu vo vodnom elektrolytickom prostredí KF P-2 Balaņová Andrea, Blanáriková Víťazoslava, Bilka Frantińek, Bilková Andrea Vplyv salinického stresu na obsahy sanguinarínu a prolínu v suspenzných kultúrach maku siateho P-3 Bartońíková Lenka, Nečas Jiří, Bartońík Tomáń, Pavlík Martin, Fráņa Petr Porovnání efektu syntetických chalkonŧ u alloxanového diabetes melitus P-4 Beņo Pavol, Stankovičová Mária, Waisser Karel Dopad MDR a XDR tuberkulózy na liečbu a vývoj antituberkulotík 12

P-5 Bilková Andrea, Kiņová Sepová Hana, Dubničková Martina, Bilka Frantińek, Balaņová Andrea Dôkaz prítomnosti génu pre glyceroldehydratázu vo vybraných kmeņoch Lactobacillus reuteri P-6 Binder Jiří, Kuča Kamil, Jun Daniel, Korábečný Jan, Opletalová Veronika Design, syntéza a biologické testování nových inhibitorŧ acetylcholinesterasy P-7 Biricová Veronika, Lázničková Alice Kontrola kvality modifikovaného dendrimeru rádioaktívne značeného indiom-111 a lutéciom-177 P-8 Brabcová Ivana, Nováková Lucie, Ńatínský Dalibor, Solich Petr Kontrola jakosti kloubních preparátŧ stanovení methylsulfonylmethanu v potravních doplņcích pomocí plynové chromatografie P-9 Brodová Monika, Haasová Michaela, Opatřilová Radka, Pazourek Jiří Srovnání elektroforetických metod pro stanovení modelové směsi antioxidantŧ P-10 Buńová Milena, Opatřilová Radka, Babula Petr Stanovení koncentrace glutathionu ve vzorku ryb v testu ekotoxicity P-11 Cahlíková Lucie, Hořčičková Zdeņka, Opletal Lubomír, Macáková Kateřina, Kurfürst Milan Isochinolinové alkaloidy a jejich biologická aktivita P-12 Čoņíková Dagmar, Lázničková Alice, Lázníček Milan, Velebný Vladimír Příprava a chemická stabilita hyaluronanu značeného izotopy 111 In, 125 I, 99m Tc a 14 C P-13 Dokupilová Svetlana, Havránek Emil Stanovenie selénu v tabletách výņivových doplnkov metódou HPLC P-14 Dolejńová Jana, Solich Petr, Poláńek Miroslav, Karlíček Rolf Stanovení propylesteru kyseliny gallové metodou prŧtokové injekční analýzy s chemiluminiscenční detekcí P-15 Doleņal Martin, Keńetovičová Diana, Zitko Jan Structure-activity relationships in series of ring-substituted pyrazinecarboxamides P-16 Doleņel Jan, Opletalová Veronika, Vejsová Marcela, Hirńová Petra, Hovorková Jana Příprava a biologické hodnocení thiosemikarbazonŧ a jejich cyklických analog P-17 Dubničková Martina, Malásková Regina, Beljaková Eugénia, Boreykoalla Pôsobenie ņiarenia ťaņkých iónov a UVC na aktivity ľudských leukocytov P-18 Dvořáčková Kateřina, Muselík Jan, Rabińková Miloslava, Bartońíková Anna, Rosendorfová Marcela, Vorlová Lenka, Dračková Michaela Stanovení tlouńťky obalu u tvrdých tobolek metodou blízké infračervené spektroskopie P-19 Dvořáková Lenka, Opatřilová Radka, Mrózek Lech Vliv derivátŧ kyseliny cholové na penetraci léčiv přes biologické membrány P-20 Goněc Tomáń, Heczková Dorota, Krucinová Jana, Němčíková Ivana, Radecká Jana, Csöllei Jozef Syntéza agonistŧ β 3 -adrenergních receptorŧ P-21 Havlíková Lucie, Ņáková Petra, Sklenářová Hana, Matysová Ludmila, Solich Petr Stanovení účinných látek v lubrikačních gelech metodou HPLC P-22 Herdová Petra, Vitková Zuzana Viskozita z pohľadu hodnotenia gélov 13

P-23 Holas Ondřej, Musílek Kamil, Pohanka Miroslav, Opletalová Veronika In vitro hodnocení biskvarterních monooximových reaktivátorŧ acetylcholinesterasy s xylenovým spojovacím řetězcem P-24 Holková Ivana, Bezáková Lýdia, Blanáriková Víťazoslava, Baláņová Andrea, Bilka Frantińek, Vanko Marián Úloha lipogenázy v elicitorom indukovanej produkcii sanguinarínu v suspenzných bunkových kultúrach maku siateho P-25 Holubová Pavla, Ńmejkal Karel Porovnání separační účinnosti CZE a HPLC při analyze fenolických látek extraktŧ plodŧ Paulownia tomentosa (Scrophulariaceae) P-26 Hřibová Petra, Ņemlička Milan, Ńvajdlenka Emil Nově identifikované fenolické látky parazitických rostlin rodu Cuscuta P-27 Chlebek Jakub, Macáková Kateřina, Cahlíková Lucie, Opletal Lubomír, Kurfürst Milan Isochinolinové terciární alkaloidy Corydalis cava a jejich inhibiční aktivita vŧči acetylcholinesterase a butyrylcholinesterase P-28 Jampílek Josef, Doleņal Martin, Keńetovičová Diana Structure-lipophilicity relationships in series of methoxy moiety ring-substituted pyrazinecarboxanilides P-29 Jánońová Veronika, Ńtroffeková Ołga, Sýkorová Miroslava, Havránek Emil Pouņitie rôznych zdrojov ņiarenia pri stanovení ťaņkých kovov v liečivách metódou röntgenofluorescenčnej spektrometrie P-30 Janŧńová Barbora, Lorenc Petr, Vávrová Kateřina, Hrabálek Alexandr Vliv krátkých analogŧ ceramidŧ na molekulární organizaci lipidŧ koņní bariéry P-31 Javorková Věra, Bandasová Michaela, Václavík Jiří Flavonoidní látky Nigella sativa (Ranunculaceae) a jejich antioxidační aktivita P-32 Kalafut Peter, Kučera Radim, Klimeń Jiří Stanovenie kurkuminoidov s vyuņitím HPLC P-33 Kapustíková Iva, Lińková Anna Stanovenie disociačných konńtánt potenciálnych liečiv modernými analytickými metódami P-34 Kastner Petr, Pilařová Pavla, Foltinská Blanka, Klimeń Jiří HPLC metoda pro sledování stability lamotriginu v přípravku P-35 Kečkéńová Simona, Sedlárová Eva, Csöllei Jozef, Maruniak Matej, Čiņmárik Jozef, Mokrý Petr, Valentová Jindra Study of physicochemical properties of new potential drugs. P-36 Kiņová Sepová Hana, Bilková Andrea, Songisepp Epp, Bezáková Lýdia Antimikrobiálny potenciál vybraných novoizolovaných zástupcov rodu Lactobacillus P-37 Komlóová Markéta, Holas Ondřej, Musílek Kamil, Doleņal Martin Syntéza a in vitro testování bispyridiniových inhibitorŧ acetylcholinesterasy P-38 Kontńeková Zuzana, Gombońová Hana, Nagy Milan Vplyv zloņenia zmesi biologicky aktívnych látok na antioxidačnú aktivitu 14

P-39 Kopecký Kamil, Zimčík Petr, Nováková Veronika, Franzová Ńárka, Ficnerová Dominika Aryloxyderiváty azaftalocyaninŧ jako potenciální fluorofory P-40 Korábečný Jan, Holas Ondřej, Opletalová Veronika, Musílek Kamil, Kuča Kamil Syntéza a in vitro stanovení sekundárních alkylaminoderivátŧ odvozených od 7-MEOTA P-41 Kozic Ján, Vinńová Jarmila, Stolaříková Jiřina Benzamidy obsahující hydroxyskupinu v bazické části molekuly jako potenciální antituberkulotika P-42 Krátký Martin, Vinńová Jarmila, Stolaříková Jiřina Nová proléčiva antimykobakteriálně aktivních salicylanilidŧ P-43 Kubíček Vladimír, Lukeńová Marie, Uhlářová Tereza, Skálová Lenka, Szotáková Barbora Porovnání fluorescenčních spekter vybraných benzimidazolŧ měřených v prostředí methanolu a acetonitrilu P-44 Kubínová Renata, Dvorská Margarita, Suchý Václav Srovnávací studie antioxidační aktivity vybraných látek izolovaných na Ústavu přírodních léčiv Faf VFU Brno P-45 Skála Pavel, Pravda Martin, Kubicová Lenka, Kaustová Jarmila, Buchta Vladimír, Macháček Miloń Antifungální a antimykobakteriální aktivita nově syntetizovaných derivátŧ 3-fenyl- 1,2,3-benzotriazin-4(3H)thionu P-46 Malík Ivan, Ńtofiková Valéria, Čiņmárik Jozef, Andriamainty Fils Ńtúdium fyzikálno-chemických parametrov dimetylamínoetylesterov 2-,3-,4- alkoxyfenylkarbámovej kyseliny s vyuņitím softvérovej predikcie P-47 Maráková Katarína, Mikuń Peter, Valáńková Iva, Havránek Emil Enantioselektívne stanovenie dihydropyridínových derivátov vo farmaceutických prípravkoch vyuņitím kapilárnej elektroforézy v spojení s diode array detekciou P-48 Maruniak Matej, Sedlárová Eva, Csöllei Jozef, Kečkéńová Simona, Mokrý Petr Synthesis and identification of new potential drugs phenylcarbamic acid derivatives. P-49 Matysová Ludmila, Havlíková Lucie, Ryńavá Pavlína, Sklenářová Hana, Solich Petr Stanovení obsahových látek v lubrikačním gelu metodou plynové chromatografie P-50 Mikuláńová Mária, Vaverková Ńtefánia Antimicrobial effects of essential oils from selected plants P-51 Mikuń Peter, Maráková Katarína, Valáńková Iva, Havránek Emil Enantiomeric purity control of levocetirizine in pharmaceuticals using capillary electrophoresis with charged cyclodextrin pseudostationary phase and spectral detection P-52 Miletín Miroslav, Zimčík Petr, Kopecký Kamil, Nováková Veronika, Grandová Milada, Hlavěnková Petra Solubilizace fotodynamicky aktivních azaftalocyaninŧ P-53 Mokrý Milan, Kračmarová Alņběta Vypracování metodiky pro HPLC stanovení amisulpridu v plazmě 15

P-54 Mokrý Petr, Kolísková Martina, Pavlica Jiří, Tengler Jan, Csöllei Jozef Stereoselektivní syntéza derivátŧ [(arylkarbonyl)oxy]aminopropanolŧ P-55 Mučaji Pavel, Nagy Milan, Ńvajdlenka Emil, Kontńeková Zuzana Obsahové látky vodného záparu listov Ligustrum vulgare L. P-56 Muselík Jan, Bajerová Martina, Gajdziok Jan, Masteiková Ruta, Chalupová Zuzana, Havelka Pavel, Sopuch Tomáń Stanovení distribuce molekulových hmotností oxidované celulosy pomocí vylučovací chromatografie P-57 Musílek Kamil, Komlóová Markéta, Holas Ondřej, Nachon Florian, Pohanka Miroslav, Doleņal Martin, Opletalová Veronika, Kuča Kamil Nevazebné interakce kvarterních heteroaromatických sloučenin s cholinesterasami P-58 Nováková Veronika, Zimčík Petr, Ivincová Jana Vyuņití "click chemistry" k přípravě 3. generace fotosenzitizérŧ pro fotodynamickou terapii P-59 Nováková Michaela Isolation of unknown components in complex matrix by preparative chromatography and their identification P-60 Kombian Samuel B., Ananthalakshmi K.V.V., Bartl Tomáń, Aziza Mohammed, Novotny Ladislav, Beneń Luděk Structure-activity relationship of the effects of theophylline derivatives on population spikes in the rat hippocampus P-61 Novotný Michal, Vávrová Kateřina, Hrabálek Alexandr Transkarbam 12: vliv ph na transdermální permeaci teofylinu a hydrokortisonu P-62 Obloņinský Marek, Bezáková Lýdia, Ulbrich-Hofmann Renate Transfosfatidylačná aktivita membránovo-viazanej fosfolipázy D v Papaver somniferum L. P-63 Klacsová Mária, Surovcová Eva, Ondruńová Emília, Karlovská Janka, Balgavý Pavol Influence of alkane-1-ols on lamellar-hexagonal phase transition of EYPE studied by turbidimetry and NMR P-64 Pantŧčková Pavla, Tomáń Roman, Frantińek Foret, Křivánková Ludmila Hyphenation of capillary electrophoresis and zone electrophoresis with mass spectrometry and UV detection for the determination of 5-methyltetrahydrofolate in human serum P-65 Pasáková Ivana, Sochor Jaroslav, Klimeń Jiří Vývoj a validace LC/MS metody pro hodnocení čistoty substance transkarbamu 12, akcelerantu transdermální penetrace P-66 Pazourek Jiří Anometric separation od monosacharides on a non-chiral HPLC column and direct measurement of mutarotation P-67 Peńko Matúń, Kráľová Katarína, Masarovičová Elena Effect of some zinc compounds on Zn and Se accumulation in chamomile plants 16

P-68 Petrlíková Eva, Waisser Karel, Divińová Hana, Husáková Petra, Kaustová Jarmila Deriváty N-(-4-alkylphenyl)salicylamidŧ jako potenciální antituberkulotika P-69 Petrŧ Klára, Jáč Pavel, Poláńek Miroslav Vyuņití spojení kapilární elektroforézy s bezkontaktní vodivostní detekcí pro analýzu léčiv P-70 Pilařová Pavla, Kastner Petr, Sommernitzová Nora, Klimeń Jiří Vývoj metody stanovení metformin-hydrochloridu v léčivém přípravku P-71 Planková Alexandra, Haid J, Mikuń Peter, Havránek Emil. Stanovenie a identifikácia selénu v krvnej plazme P-72 Plíńek Jiří, Vlčková Hana, Krčmová Lenka, Kańparová Markéta, Solichová Dagmar, Solich Petr, Sobotka Luboń Porovnání technik liquid-liquid a solid phase extrakce pro stanovení alfatokoferolu v erytrocytární membráně P-73 Pořízková Radka, Kubínová Renata, Kalinayová Magdalena Isolace obsahových látek Polygonum lapathifolium a stanovení jejich antioxidační aktivity P-74 Pospíńilová Marie, Honegr Jan, Kubíková Drahomíra Analýza léčivých přípravkŧ pouņívaných k symptomatické léčbě při chřipce a nachlazení P-75 Pravda Martin, Berková Miroslava, Ehlová Tereza, Nikodým Pavel, Velebný Vladimír Syntéza a instrumentální analýza derivátŧ hyaluronové kyseliny P-76 Pullmannová Petra, Uhríková Daniela, Funari Sergio S., Lacko Ivan, Devínsky Ferdinand, Balgavý Pavol Lipoplexes DNA - DOPE - gemini surfactants P-77 Gela Petr, Roh Jaroslav, Vávrová Kateřina, Hrabálek Alexandr Non-termální vliv mikrovlnné iradiace na syntézu 5-substituovaných tetrazolŧ P-78 Sedlárová Eva, Kečkéńová Simona, Maruniak Matej, Csöllei Jozef, Mokrý Petr Ńtúdium lipofility potenciálnych liečiv zo skupiny derivátov aryloxyaminopropanolu P-79 Slabá Barbora, Plaček Lukáń, Ridvan Luděk, Jampílek Josef Identifikace nečistoty almotriptanu pomocí HPLC-MS/MS a HR-MS P-80 Spáčilová Lenka, Sochor Jaroslav Studie podmínek mikroextrakce pevnou fází ibuprofenu z plasmy P-81 Stankovičová Mária, Bezáková Ņelmíra, Beņo Pavol Izotermické a neizotermické ńtúdium kinetiky hydrolýzy potenciálnych liečiv P-82 Gladziszová Marcela, Stariat Ján, Kovaříková Petra, Klimeń Jiří Vývoj bioanalytickej metódy pre ńtúdium významu hydrazonových metabolitov pri intoxikácii isoniazidom P-83 Stańková Petra, Opatřilová Radka, Bartl Tomáń, Goněc Tomáń HPLC Separace alkylesterŧ kyseliny 4-(2-fluorfenyl)-piperazin-1-yl]-1- hydroxyethyl}-fenylkarbamové P-84 Sýkorová Miroslava, Jánońová Veronika, Ńtroffeková Oľga, Havránek Emil Stanovenie TiO 2, ZnO, Fe 2 O 3 v opaľovacích krémoch röntgenofluorescenčnou spektrometriou 17

P-85 Ńimunková Veronika, Vitková Zuzana, Potúčková Miroslava, Tichý Eduard Vplyv excipientov na liberáciu alaptidu z chitosanových hydrogélov a na ich reologické vlastnosti P-86 Ńenel Petr, Kratochvíl Jiří Syntéza C4 modifikovaných analog antifungálně aktivních 3,5-disubstituovaných butenolidŧ P-87 Ńiroká Jitka, Poláńek Miroslav Vyuņití tvorby komplexŧ s kovovými ionty ke zvýńení selektivity v kapilární zónové elektroforéze P-88 Ńnajdr Ivan, Pavlík Jan, Kuneń Jiří, Pour Milan Syntéza a biologické testování α-substituovaných γ-alkylidenpentenolidŧ, nových analogŧ gelastatinu P-89 Ńtroffeková Oľga, Sýkorová Miroslava, Jánońová Veronika, Havránek Emil Stanovenie ťaņkých kovov röntgenfluorescenčnou spektrometriou po zakoncentrovaní s dietylditiokarbamátom amónnym P-90 Ńubová Margaréta, Vitková Zuzana, Petrak Kristína, Halenárová Andrea Reologické vlastnosti hydrogélov s antiseptikom P-91 Tengler Jan, Mokrý Petr, Csöllei Jozef Příprava funkčních analogŧ aryloxyaminopropanolu s duálním účinkem P-92 Tichotová Lucie, Pour Milan, Kuneń Jiří Syntéza a biologické hodnocení nových derivátŧ koruskanonu A P-93 Tŧmová Lenka, Tŧma Jiří, Doleņal Martin, Menguńar Klara The effect of pyrazinecarboxylic acids derivatives on the flavonolignan production in Silybum marianum culture in vitro P-94 Váchová Lenka, Zimčík Petr, Nováková Veronika, Kopecký Kamil Monokarboxylové deriváty ftalocyaninŧ a jejich aza- analogŧ vyuņitelné jako zháńeče fluorescence P-95 Valentová Jindra, Tomíková Tatiana, Bauerová Katarína, Devínsky Ferdinand Transdermálna permeácia enantiomérov flurbiprofénu P-96 Vanko Marián, Bezáková Lýdia, Obloņinský Marek, Holková Ivana, Doleņal Martin Vplyv novosyntetizovaných derivátov kyseliny pyrazín-2-karboxylovej na aktivitu lipogenázy z cytosolovej frakcie pľúc potkana P-97 Vavříková Eva, Vinńová Jarmila, Mandíková Jana, Stolaříková Jiřina Nová antituberkulotická proléčiva na bázi chitosanu P-98 Veizerová Lucia, Světlík Jan Konformačne vynútené heterocykly: rigidné deriváty pyrimidínu ako analogy monastrolu P-99 Férriz Juana Monreal, Kunc Filip, Vávrová Kateřina, Stolaříková Jiřina, Vinńová Jarmila Salicylanilidové karbamáty pŧsobící na multilékově resistentní kmeny mykobakterií P-100 Vitková Zuzana, Ńubová Margaréta, Ńimunková Veronika, Herdová Petra, Potúčková Miroslava, Antónyová Daniela, Pasternáková Petra Formulácia hydrogélov na báze chitosanu 18

P-101 Jan Zitko, Diana Keńetovičová, Martin Doleņal, Marcela Vejsová Syntéza analogŧ pyrazinamidu s potenciální antituberkulotickou a antimykotickou aktivitou 19

20

Plenární přednášky 21

22

L-1 FARMACEUTICKÉ KOKRYSTALY KRATOCHVÍL BOHUMIL Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav chemie pevných látek, Technická 5, 166 28 Praha 6; bohumil.kratochvil@vscht.cz Kokrystaly (molekulární komplexy, supramolekulní adukty) jsou multikomponentní sloučeniny. Mnoho z nich má potenciální farmaceutickou aplikaci a proto se ustálil název farmaceutické kokrystaly. Farmaceutický kokrystal je stechiometrický adukt typu hostitel (aktivní molekula) : host (kokrystalizační partner), vytvořený ze dvou nebo více sloņek, které jsou v čistém stavu a za pokojové teploty pevné 1, např. karbamazepin : sacharin (1:1); itrakonazol : jantarová kyselina (2:1) ; (S)-pregabalin : (S)-mandlová kyselina (1:1) a mnoho dalńích. Farmaceutické kokrystaly představují novou alternativu volby pevné API pro formulace. Aktivní molekula mŧņe v optimálním případě tvořit aņ 100 pevných forem, např. sulfathiazol (solváty, hydráty, anhydráty, soli, polymorfy ). Zahrnutím kokrystalŧ se tento počet mŧņe zvýńit aņ několikanásobně. Farmaceutické kokrystaly ovńem musí respektovat poņadavek farmaceutické akceptovatelnosti kokrystalizačního partnera a pro farmaceutický vývoj jsou zajímavé proto, ņe modifikují dŧleņité vlastnosti pevné fáze: kokrystaly mají jiný disoluční profil neņ pŧvodní API pokud je pŧvodní API polymorfní, kokrystal mŧņe být monomorfní pokud pŧvodní API vytváří racemickou směs, tak kokrystalizace mŧņe slouņit k chirální separaci kokrystalizace mŧņe být pouņita k izolaci API ze směsi a její purifikaci pokud je API amorfní, tak její kokrystaly mohou být krystalické, resp. pokud je API nestabilní, její kokrystaly mohou být stabilní kokrystaly mají jiné materiálové vlastnosti neņ pŧvodní API kokrystaly mají jinou hygroskopicitu neņ pŧvodní API Vazba v kokrystalu mezi hostitelem a hostem je zprostředkována nekovalentní slabou interakcí (větńinou H-mŧstky) a vzniklé 0-D, 1-D a 2D útvary se v kokrystalu spojují předevńím - interakcemi nebo VdW silami. Přístup supramolekulární chemie a krystalového inņenýrství definuje v kokrystalu základní vazebnou jednotku supramolekulární synthon. Interakcí funkčních skupin se v kokrystalu vytváří homosynthony (např. karboxyl karboxyl) nebo heterosynthony (např. karboxyl pyridin). V současnosti je popsáno asi 120 typŧ synthonŧ, přičemņ energeticky výhodnějńí jsou heterosynthony. 23

Systematika farmaceutických kokrystalŧ zahrnuje: kokrystaly kokrystaly hydratované (solvatované) kokrystaly ionizované (kokrystaly solí) kokrystaly solí hydratované (solvatované) polymorfy vńech předchozích typŧ kokrystalŧ U ionizovaných kokrystalŧ neexistuje ostrá hranice mezi kokrystalem a solí. Zda při reakci mezi karboxylovou kyselinou a bazickým N-heterocyklem vznikne sŧl nebo kokrystal, lze predikovat na základě hodnoty pka = pka(báze) - pka(kyselina) nebo stanovit experimentálně z pozice protonu mezi O N ve výsledném produktu. V oblasti hodnot pka = 0 3, vńak hovoříme o kontinuu sŧl - kokrystal. Syntetické techniky pro screening kokrystalŧ vychází z kapalné (společná krystalizace sloņek z roztoku, krystalizace ze společné taveniny), pevné (společné mletí) nebo plynné fáze (společná sublimace). Dalńí významnou technikou je přikapávání kokrystalizačního partnera k mleté aktivní substanci či vyuņití efektu přikapávaného rozpouńtědla ( molekulárního maziva ) při společném mletí - urychlení kokrystalizační kinetiky. Příkladem je kokrystalizace cyklohexantrikarboxylové kyseliny s bipyridinem, kdy při společném mletí dojde k částečné kokrystalizaci (1:1) aņ za 1 hod., zatímco kdyņ je přikapáván methanol, dojde ke kompletní konverzi do 20 min 2. Hlavním dŧvodem výzkumu kokrystalŧ je hledání jasného vztahu mezi molekulovou a krystalovou strukturou aktivní substance a jejími funkčními vlastnostmi v pevné fázi. Kokrystaly jsou přístupem budování funkčních vlastností produktu z molekulární úrovně ( bottom-up ). Kokrystaly jsou v současnosti předevńím předmětem výzkumu akademických pracovińť a pracovińť V&V farmaceutických firem. Na trhu s léčivy zatím kokrystaly registrovány příliń nejsou. Na základě strukturních studií, by vńak některé registrované soli měly být překvalifikovány na kokrystaly (viz stanovení pozice protonu mezi O N), coņ má svoji dŧleņitost v patentových záleņitostech. Literatura: (1) Zaworotko, M. J.: Cryst. Growth Des. 7, 4 (2007). (2) Shan N., Toda F., Jones W.: Chem. Commun. 20, 2372 (2002). Problematika byla řeńena za podpory projektŧ NPV II 2B08021 a MSM6046137302 MŃMT ČR 24

L-2 FARMACEUTICKÁ ANALÝZA V PEVNÉ FÁZI JIŘÍ DOHNAL 1,2, JAROSLAV HAVLÍČEK 1, JOSEF JAMPÍLEK 1,2, HANA BRUSOVÁ 1 1 Zentiva k.s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10; jiri.dohnal@zentiva.cz 2 Veterinární a farmaceutická universita, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno Analytické zajińtění farmaceutického výzkumu, vývoje, výroby a dalńího sledování kvality výrobku během stabilitních studií a skladování je jedním z klíčových faktorŧ vedoucích ke zvládnutí těchto procesŧ. Volba analytických technik a metod je samozřejmě závislá na technologickém pokroku a na dostupnosti potřebných zařízení. Velkého pokroku ve farmaceutické analýze bylo dosaņeno v 80. letech zavedením vysoce účinných separačních metod, jako vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a později vyuņitím moņností kapilární zónové elektroforézy (CZE), případně micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MEKKC) či kapilární elektrochromatografie (CEC). Pro analýzu těmito technikami je vńak nutno analyzovanou látku či lékovou formu převést do roztoku, a tím je ztracena řada vlastností, které mají v pevné fázi polymorfie, morfologie atd. Z hlediska moņnosti vývoje, zpracování, biologické dostupnosti a ochrany duńevního vlastnictví je vńak nutno sledovat jak účinné substance, tak pevné lékové formy nebo ostatní lékové formy, kde není účinná látka rozpuńtěna, technikami analýzy pevné fáze. Těch je celá řada a je nutno je volit s ohledem na hladinu, na které chceme látku, meziprodukt nebo produkt analyzovat. Pro analýzu na intramolekulární úrovni se pouņívají předevńím spektroskopické metody vibračních a rotačních přechodŧ v blízké a střední infračervené oblasti (NIR, MIR), předevńím s vyuņitím techniky difúzní reflexe (DRIFT) a techniky zeslabeného úplného odrazu (ATR), a dále Ramanova spektroskopie. Velice selektivní mŧņe být vyuņití nukleárně magnetické rezonance v pevné fázi (ssnmr), zvláńtě s vyuņitím multijaderných sond. Pro analýzu na intermolekulární úrovni je zlatým standardem práńková rentgenová difrakce (XRPD), kde předevńím pro patentové účely existují databáze popsaných polymorfŧ, a techniky termické analýzy, jako diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC) a z ní odvozené techniky, jako modulovaná DSC, hyper DSC, mikro DSC. Mezi novějńí termické techniky patří termicky stimulovaný proud (TSC). Velkým rozvojem prochází v poslední době terahertzová spektrometrie. Dále sem patří mikroskopie a elektronová mikroskopie. 25

Velice dŧleņité je sledování vlastností hladiny bulk, pro které se vyuņívají techniky, jako např. inverzní plynová chromatografie (IGC), porozimetrie, dynamická sorpce par (DVS) a dalńí. Na řadě příkladŧ z vývoje, výroby a péče o portfolio je demonstrována nezbytnost vyuņívání výńe zmíněných technik. 1 Solid State Characterization of Pharmaceuticals. A. Zakrzewski, M. Zakrzewski, Ed. Assa Inc., Danbury, CT, USA, 2006. 2 Drugs and Pharmaceutical Sciences, Vol. 95, Polymorphism in PharmaceuticalSolids. H.G. Brittain, Ed. Marcel Dekker Inc., New York, 1999. 3 Kratochvíl, B. Základy fyziky a chemie pevných látek I-III. VŃCHT Praha v Čs. redakci VN MON, 1998. 26

L-3 EXPLORATION OF NATURAL LACTONES AS BIOLOGICALLY INTERESTING SCAFFOLDS Ńenel Petr, Tichotová Lucie, Ńpulák Marcel, Kuneń Jiří, Pour Milan Centre for New Antivirals and Antineoplastics, Department of Inorganic and Organic Chemistry, Faculty of Pharmacy, Charles University, Heyrovského 1203, CZ-500 05 Hradec Králové, Czech Republic; pour@faf.cuni.cz A number of lactone natural products possess interesting antifungal and/or cytostatic effect. Given the rising resistance of fungal strains to classical azole antifungals and the poor pharmacokinetics of polyene antibiotics, an urgent need for the development of structurally novel antifungal agents is obvious. The presence of one or more double bonds conjugated to a carbonyl group of a cyclic enone or lactone is a structural feature common to the above natural products. Indeed, evaluation 1,3,4 of (- )incrustoporine analogues has shown the necessity of the conjugated double bond for antifungal effect. The strenghth of the effect could be further boosted by the substitution of the aryl ring with halogens. Elaboration of C5 substitution 2 led to highly active 5-acyloxymethyl-3- (halogenated phenyl)-2,5-dihydrofuran-2-ones (1), comparable to amphotericin B. Even though a non- -carbon was primarily suspected as a possible mechanism of action, pentenolide 5 (2) and ketone 4 (3) analogues possess no antifungal activity at all. A flow cytometric study 6 showed that these compounds interact with an as yet unknown target in the fungal cell membrane. 27

Most recently, a metabolic study 7 of a model compound (1, Z = p-br, R = CH 3 ) indicated that the 5-methylene derivative (4) is the most probable active species. This compound retains excellent in vitro antifungal activity (IC 80 Candida spp. against A. fumigatus), and possesses a moderate selective cytostatic effect (marginal effect on L1210 and HL60 cells, IC 50 2.09 structure activity-relationships, the development of the lactone-based antifungals will be discussed with emphasis on the application of Pd-mediated reactions to the syntheses of the target butenolides. ACKNOWLEDGMENTS. This work was supported by the Centre for New Antivirals and Antineoplastics funded by the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic (1M0508) and by the Czech Science Foundation (project No. 203/07/1302). It is also a part of the research project MSM0021620822 of the Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic. References: (1) Bioorg. Med. Chem. Lett. 2000, 10, 1893. (2) J. Med. Chem. 2001, 44, 2701. (3) Collect. Czech. Chem. Commun. 2001, 66, 1809. (4) Bioorg. Med. Chem. 2003, 11, 2843. (5) Collect. Czech. Chem. Commun. 2007, 72, 1472. (6) Bioorg. Med. Chem. Lett. 2006, 16, 2492. (7) J. Chrom. B 2007, 853, 10. 28

L-4 DESIGN AND SYNTHESIS OF HIV INTEGRASE INHIBITORS JAROSŁAW POLAŃSKI, ROBERT MUSIOŁ, KATARZYNA SERAFIN, HALINA NIEDBAŁA, JACEK FINSTER, PAWEŁ MAZUR, TOMASZ MAGDZIARZ, ANDRZEJ BĄK 1 Uniwersity of Silesia, Institute of Chemistry, Szkolna 9, PL-40-006 Katowice, Poland; polanski@us.edu.pl Three enzymes are coded by the HIV genome. These are reverse transcriptase, protease and integrase. Among about 20 drugs that are currently available in HIV infections only a single one is targeted at the integrase which is a key enzyme controlling the integration process requiring two distinct catalytic steps. During 3 -processing, integrase removes two nucleotides from each end of the linear viral DNA. In the strand transfer step which takes place after the translocation of the viral DNA into the nucleus the enzyme transfers both extremities of the viral DNA into the target DNA by a one step transesterification. Integrase is an interesting target for drug design due its uniqueness and the specificity of the reactions catalyzed. R O O COOH F O S N O N N O OH N HO O OH N R' N N O O H N N O N O HN O F 1 2 L-870,810 3 FZ-41: R'=2,3-OH-4-OMe 4 raltegravir A number of integrase inhibitors have been described in literature [1-3]. It appeared; however; that the so-called diketoacid compounds (DKA) 1 were of key importance for the discovery of integrase inhibitors. These compounds have been identified for the first time in the Merck screening test involving 250000 random samples. The DKA modification provided L-870810 2, which has been developed to the clinical trials. Then canceled; however; due to toxic effects 29

revealed. Styrylquinolines 3 are compounds including the masked DKA pharmacophore and FZ 41 is still under clinical trials. Just recently the Merck succeeded to approve Raltegravir 4 the first integrase targeted drug. We will discuss here the results of our investigations on the modifications of structures 1-3, as well as (Q)SAR models of the integrase inhibition [4-6]. Literature: 1. R. Dayam, J. Deng, N. Neamati, Med. Res. Rev., 26, 271 (2006). 2. Y. Pommier, A. A. Johnson, Ch. Marchand, Nature Drug. Discov., 4, 236 (2005). 3. J. Polański, F. Zouhiri, L. Jeanson, D. Desmaele, J.d'Angelo, J.-F. Mouscadet, R. Gieleciak, J. Gasteiger, M. Le Bret, J. Med. Chem., 45, 4647 (2002). 4. J. Polański, et al,, a/ Lett. Drug Des. Discov., 3, 175 (2006); b/ 4, 99 (2007). 5. H. Niedbala, J. Polański, R. Gieleciak, R. Musiol, D. Tabak, B. Podeszwa, A. Bak, A. Palka, J.-F. Mouscadet, J. Gasteiger, M. Le Bret, Comb. Chem. High Throughput Screen, 9, 753, (2006). 6. K. Majerz-Maniecka, R. Musiol, W. Nitek, B. Oleksyn, J-F. Mouscadet, M. Le Bret, J. Polański, Bioorg. Med. Chem. Lett., 16, 1005 (2006).. 30

L-5 2H-PYRAN-2-ONES AND FUSED PYRAN-2-ONES AS USEFUL BUILDING BLOCKS IN MEDICINAL CHEMISTRY MARIJAN KOČEVAR Faculty of Chemistry and Chemical Technology, University of Ljubljana, Aškerčeva 5, SI-1000 Ljubljana, Slovenia; marijan.kocevar@fkkt.uni-lj.si The pyran-2-one ring, a six-membered, cyclic, unsaturated ester (lactone), can be found in the form of isolated or fused ring systems in bacterial, microbial, plant and animal systems, demonstrating a whole spectrum of bioactivities like antifungal, antibiotic, cytotoxic, neurotoxic, etc. On the other side, pyran-2-one derivatives find a wide variety of synthetic applications: in reactions with electrophiles and nucleophiles, as diene components in Diels-Alder reactions, in photochemical reactions, etc. As such 2H-pyran-2-ones and fused pyran-2-ones are versatile synthons for the synthesis of different types of products. 1 We have used pyran-2-one derivatives for the preparation of a wider variety of products. In this presentation, a brief survey of our recent research work will be disclosed, with the emphasis on the aspects that might find an application in medicinal chemistry. In the reaction with binucleophiles 2H-pyran-2-ones can be transformed toward α,βdidehydro-α-amino acid derivatives (DDAAD) bearing a pyrazolyl, isoxazolyl or 4- pyrimidyl moiety at the β-position. 2 Many amino acid derivatives of these types have been prepared for biological reasons as agonists or antagonists for central glutamate receptors in connection with AMPA, a bioisostere of (S)-glutamic acid. In order to prepare less sterically constrained forms of above compounds, we investigated the hydrogenation of the C=C double bond. It was shown that such sterically constrained DDAAD cannot be easily hydrogenated using the standard conditions. To overcome this problem we have used our compounds as the substrates for testing a new catalytic system, the matrix-embedded rhodium nanoparticles, prepared from quaternary ammonium halides or other salts, rhodium compounds ([Rh(acac)(CO) 2 ], RhCl 3 ), hydrogen and carbon dioxide mixed in a stainless-steel high-pressure reactor. This catalytic system has exhibited, toward the above DDAAD, a significantly different behavior and selectivity (C=C double bond vs phenyl group) compared to the standard homogeneous or heterogeneous catalysts. 3 3-Amino-2H-pyran-2-ones and their fused derivatives were transformed with hydrazine hydrate to the corresponding pyridazine derivatives. 4 The Diels-Alder reaction of a variety of pyran-2-one derivatives with alkynes or alkenes resulted in many highly substituted anilines and o-phenylene diamines 31

containing very useful patterns of substitutents, or in wide variety of bicyclo[2.2.2]octene derivatives that can serve as very useful building blocks for the preparation of many other products. 5 These derivatives have been again used as substrates for developing novel methods of catalytic heterogeneous hydrogenation for such sterically encumbered compounds. 5e,6 Recently, we have developed a simple two-step strategy for the synthesis of 3- acetamido- -resorcylic acids containing highly substituted aniline moiety as potential platensimycin analogues. 7 In our research work great efforts have been devoted to the green concept, in which we replace toxic and/or flammable organic solvents by alternative non-toxic and non-flammable media such as water, or the reactions are carried out without the use of any solvent. Additionally, we tend to replace the classical sources of heating by the green microwave heating. References: 1. For recent reviews see, for example: (a) J. Hren, S. Polanc, M. Kočevar, Arkivoc 2008, (i), 209. (b) F. Poņgan, M. Kočevar, Heterocycles 2009, 77, 657. 2. (a) L. Vraničar, S. Polanc, M. Kočevar, Tetrahedron 1999, 55, 271. (b) L. Vraničar, A. Meden, S. Polanc, M. Kočevar, J. Chem. Soc., Perkin Trans. 1, 2002, 675. (c) L. Vraničar, F. Poņgan, S. Polanc, M. Kočevar, Amino Acids 2003, 24, 273. (d) Unpublished results. 3. V. Cimpeanu, M. Kočevar, V. I. Parvulescu, W. Leitner, Angew. Chem. Int. Ed. 2009, 48, 1085. 4. (a) S. Kafka, P. Trebńe, S. Polanc, M. Kočevar, Synlett 2000, 254. (b) F. Poņgan, S. Polanc, M. Kočevar, Tetrahedron 2006, 62, 9718. 5. (a) K. Kranjc, S. Polanc, M. Kočevar, Org. Lett. 2003, 5, 2833. (b) K. Kranjc, B. Ńtefane, S. Polanc, M. Kočevar, J. Org. Chem. 2004, 69, 3190. (c) K. Kranjc, M. Kočevar, New J. Chem. 2005, 29, 1027. (d) M. Martelanc, K. Kranjc, S. Polanc, M. Kočevar, Green Chem. 2005, 7, 737. (e) K. Kranjc, M. Kočevar, F. Iosif, S. M. Coman, V. I. Pârvulescu, E. Genin, J.-P. Genêt, V. Michelet, Synlett 2006, 1075. (f) K. Kranjc, M. Kočevar, Tetrahedron 2008, 64, 45. (g) K. Kranjc, M. Kočevar, Synlett 2008, 2613. 6. (a) F. Iosif, V. I. Pârvulescu, M. E. Pérez-Bernal, R. J. Ruano-Casero, V. Rives, K. Kranjc, S. Polanc, M. Kočevar, E. Genin, J.-P. Genêt, V. Michelet, J. Mol. Catal. A: Chem. 2007, 276, 34. (b) F. Neaţu, A. Kraynov, V.I. Pârvulescu, K. Kranjc, M. Kočevar, V. Ratovelomanana- Vidal, R. Richards, Nanotechnology 2008, 19, art. no. 225702. (c) F. Neaţu, A. Kraynov, L. D'Souza, V. I. Pârvulescu, K. Kranjc, M. Kočevar, V. Kuncser, R. Richards, Appl. Catal. A: General 2008, 346, 28. 7. N. Marań, P. Ńtefanič Anderluh, U. Urleb, M. Kočevar, Synlett 2009, 437. 32

L-6 HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE NOVINKY V INSTRUMENTACI A POTENCIÁL TECHNIKY V IDENTIFIKACI METABOLITŦ LÉČIV HOLČAPEK MICHAL 1, JIRÁSKO ROBERT 1, ČESLOVÁ LENKA 1, LíSA MIROSLAV 1, NOBILIS MILAN 2,3 1 Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko technologická, Katedra analytické chemie, Studentská 95,53210 Pardubice; Michal.Holcapek@upce.cz 2 Ústav experimentální biofarmacie, společné pracoviště PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR, Heyrovského 1207, 500 02 Hradec Králové 3 Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, Heyrovského 1203, 500 02 Hradec Králové Tandemová hmotnostní spektrometrie a její spojení se separačními technikami v kapalné fázi, zejména s vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií, patří mezi základní a velmi účinné nástroje v analýze léčiv a jejich metabolitŧ. Hmotnostní spektrometrie díky svého potenciálu v bioanalýze zaņívá velký boom, coņ se projevuje rychlým vývojem hmotnostně spektrometrické instrumentace (např. zavedení nového typu analyzátoru Orbitrap), ionizačních technik (např. nové desorpční techniky, které nevyņadují prakticky ņádnou úpravu vzorku), ale i softwarŧ pro vyhodnocování a interpretaci dat. Přednáńka bude shrnovat novinky posledních let s dŧrazem na aplikace ve strukturní analýze metabolitŧ léčiv. Vyuņití hmotnostních analyzátorŧ na bázi iontové pasti a hybridního QqTOF analyzátoru ve spojení s HPLC bude ilustrováno na vybraných příkladech identifikace metabolitŧ léčiv. Na základě nańich zkuńeností a odborné literatury [1-3] bude shrnuto a zobecněno fragmentační a ionizační chování metabolitŧ vznikajících hlavními metabolickými reakcemi I fáze (např. oxidace, redukce, 33

hydrolýza) a II fáze (konjugace s kyselinou glukuronovou, sírovou, aminokyselinami, atd.) biotransformace. [1] M. Holčapek, L. Kolářová, M. Nobilis, Anal. Bioanal. Chem. 391 (2008) 59. [2] M. Nobilis, T. Jira, M. Lísa, M. Holčapek, B. Szotáková, J. Lamka, L. Skálová, J. Chromatogr. A 1149(1) (2007) 112. [3] P. Císař, M. Nobilis, Z. Vybíralová, M. Holčapek, L. Kolářová, M. Pour, J. Kuneń, J. Klimeń, J. Pharm. Biomed. Anal. 37 (2005) 1059. Tato práce vznikla s finanční podporou Výzkumného záměru MSM0021627502 (MŠMT) a grantového projektu 203/08/1536 (GAČR). 34

L-7 THE POTENT AND SELECTIVE ANTI-TUMOUR AGENT, DP44mT, PERTURBS LYSOSOMAL FUNCTION BY BINDING COPPER LOVEJOY DAVID B. 1, JANSSON PATRIC J. 1, KURZ TINO 1,2, BRUNK ULF T. 1,2, WONG JACKY 1 AND RICHARDSON DES R. 1 ; d.richardson@med.usyd.edu.au 1 Iron Metabolism and Chelation Program, Department of Pathology and the Bosch Institute, University of Sydney, Sydney, New South Wales, 2006 Australia. 2 Department of Pharmacology, Health Faculty, Linkoping University, Linkoping, Sweden. We have identified the novel chelator, Dp44mT, as a potent and selective anti-tumor agent that overcomes resistance to standard chemotherapeutics (Whitnall, M., Howard, J., Ponka, P. and Richardson, D. R. PNAS USA 2006; 103: 14901-6). To understand its mechanism of action and potential anti-angiogenic activity, we have investigated its ability to interact with cellular copper (Cu). In contrast to its ability to potently mobilize cellular 59 Fe, Dp44mT caused marked intracellular 64 Cu accumulation. Cellular fractionation demonstrated that 64 Cu was concentrated in a fraction containing lysosomes and mitochondria. Moreover, the lysosomotropic character of Dp44mT suggested that it may become concentrated in lysosomes. To test this, studies with the lysosomotropic agent, acridine orange, demonstrated that the Cu-Dp44mT complex potentiated loss of lysosomal integrity, indicating it was a target of the compound. This was confirmed using the fluorescent probe, pepstatin A-BODIPYFL, which demonstrated relocalisation of cathepsin D from the lysosome to the cytosol after incubation with the Cu-Dp44mT complex. Further, the altered lysosomal membrane 35

permeability was demonstrated by cleavage of the pro-apoptotic Bcl2 family member, Bid. The Dp44mT-Cu complex was markedly more redox-active than the Fe complex at lysosomal ph. This indicated that Cu-mediated redox events were responsible for the cytotoxicity observed, in particular the induction of apoptosis induced by lysosomal damage. Further, the Cu chelator, tetrathiomolybdate, potently attenuated Dp44mTmediated cell death. Our results indicate the potent anti-tumor and anti-angiogenesis activity of Dp44mT is mediated not only by Fe chelation, but also via its binding of cellular Cu, leading to the generation of a cytotoxic complex. 36

ISOCHINOLINOVÉ ALKALOIDY: 200 LET ZKUŠENOSTÍ L-8 OPLETAL LUBOMÍR, CHLEBEK JAKUB, CAHLÍKOVÁ LUCIE, MACÁKOVÁ KATEŘINA 1 Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; opletal@faf.cuni.cz Isochinolinové alkaloidy jsou druhou nejrozńířenějńí skupinou dusíkatých přírodních látek, které mají velký terapeutický význam. Jejich hlavní výskyt je situován do rostlinných podtříd Magnoliidae (řádŧ Magnoliales, Aristolochiales, Laurales, Piperales) a Ranunculidae (Ranunculales, Papaverales), ale je moņné je nalézt i v jiných rostlinách a bezobratlých organizmech. Z biogenetického (resp. strukturního) hlediska se nabízí dělení do 22 typŧ od sekundárních aņ po kvartérní baze sloņené z jedné aņ dvou základních alkaloidních jednotek. Od roku 1806, kdy byla uskutečněna de facto první izolace alkaloidu vŧbec (morfin), bylo tomuto typu látek za zmíněných 200 let věnováno z hlediska přínosu poznání několik tisíc pŧvodních prací. Největńí význam získaly benzylisochinolinové alkaloidy z opia, kvartérní bisbenzylisochinoliny z kurare, alkaloidy emetinového typu z hlavěnky a berberinové baze z dřińťálŧ. Nové izolační instrumentální techniky a rozvinuté metody strukturní analýzy za posledních 30 let umoņnily izolovat a popsat velké mnoņství minoritních alkaloidŧ (v současné době je známo více neņ tisíc isochinolinových alkaloidŧ) a získat větńí přehled o jejich biologické aktivitě. Vzhledem ke strukturní rŧznorodosti těchto látek jsou i jejich biologické účinky poměrně ńiroké. Kromě dobře známých účinkŧ analgetických, antitussických, myorelaxačních a cholagogních byly a jsou ńiroce studovány účinky antiinvazivní (antivirotické, antimikrobiální, antiprotozoální a antineoplastické), účinky na enzymové systémy savcŧ (MAO, cholinesterasy, β-glukuronidasa, ATP-asy aj.), vliv na vápníkové kanály, na markery zánětlivých procesŧ a řada účinkŧ dalńích. Intenzívní studium těchto látek ukázalo zajímavá fakta, např. perspektivy nového vyuņití opiových alkaloidŧ (návrat k morfinu, moņnosti vyuņití noskapinu a některých aporfinových derivátŧ ad.). Významnou roli hrají v poslední době také matematické predikční modely, které umoņnily rychlejńí postup ve výzkumu některých strukturních typŧ těchto látek; z tohoto pohledu se ukazuje jako velmi zajímavá oblast studium isochinolinŧ na metabolické procesy v mozku. Tato práce byla podpořena Grantovou agenturou Univerzity Karlovy (grant č. 122309). 37

L-9 VÝVOJ FARMACEUTICKÉ CHEMIE NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ DO 50. LET 20. STOLETÍ OPLETALOVÁ VERONIKA Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; Veronika.Opletalova@faf.cuni.cz Přírodní vědy byly od zaloņení Univerzity Karlovy roku 1348 aņ do vzniku samostatné přírodovědecké fakulty roku 1920 vyučovány předevńím na fakultě filozofické, výuka chemie vńak byla soustředěna na fakultě lékařské. Prŧkopníkem experimentální chemie (a rovněņ fyziky) na praņské lékařské fakultě byl Jan Antonín Scrinci (1697 1773). V letech 1775 1811 přednáńel chemii Josef Gottfried Mikan (1743 1814). Rok před jeho odchodem do výsluņby dońlo dvorským dekretem z 24. září 1810 k oddělení přednáńek chemie od botaniky a jejich prodlouņení na celý studijní rok. Prvním profesorem nově zřízené stolice obecné a lékárnické chemie se stal magistr farmacie Josef von Freysmuth (1786 1819). V jeho díle pokračoval Adolf Martin Pleischl (1787 1867). Reformátorem výuky chemie v celé monarchii byl Joseph Redtenbacher (1810 1874). Ve spolupráci s internistou J. Oppolzerem prosadil v roce 1845 otevření laboratoře pro chemicko-klinická vyńetřování a patologickou chemii ve vńeobecné nemocnici. Od roku 1846 vedl tuto laboratoř Josef Udalrich Lerch (1816 1892). K rozvoji samostatného studia chemie významně přispělo i zavedení doktorátu chemie, který směla Univerzita Karlova udělovat od roku 1812. Od počátku ńkolního roku 1849/50 byla výuka chemie spolu s přírodovědnými obory přenesena z lékařské na filozofickou fakultu. Význam chemie na filozofické fakultě vzrostl, kdyņ tam bylo přeneseno studium farmacie z medicíny. Podle výnosu z ministerstva z roku 1850 bylo studium farmacie stanoveno na dva roky. Po odchodu Redtenbachera do Vídně byla na filozofii otevřena stolice obecné a farmaceutické chemie, kterou vedl Friedrich Rochleder (1819 1874). Po jeho odchodu v roce 1869 zŧstala stolice chemie na filozofické fakultě neobsazena a vystřídalo se na ní několik učitelŧ. Výuka chemie pro mediky probíhala na filozofické fakultě jen krátce, protoņe 1. 6. 1872 byly na vńech lékařských fakultách v monarchii zřízeny katedry uņité chemie a lékařská chemie se od té doby rozvíjela více méně samostatně. Osobností spojující chemii na filosofické fakultě s chemií na lékařské fakultě byl výńe zmíněný J. U. Lerch. V roce 1882 byla praņská univerzita rozdělena na českou a německou. Na české univerzitě řídil chemické laboratorium od roku 1882/83 profesor Vojtěch Šafařík (1829 1902). Ńafařík se o rozvoj oboru na fakultě zaslouņil předevńím tím, ņe prosadil 38

jmenování tří mimořádných profesorŧ, kteří se pak stali řediteli nových ústavŧ vzniklých z pŧvodního chemického laboratoria. Laboratoř pro chemii obecnou, anorganickou a analytickou vedl nejprve Bohuslav Brauner (1855 1935). V roce 1909 ji rozdělil na dvě oddělení (pak ústavy): sám si ponechal řízení oddělení chemie anorganické a analytické, oddělení chemie organické svěřil Bohuslavu Raýmanovi (1852 1910). Laboratoř (později ústav) pro chemii farmaceutickou a aplikovanou vedl od roku 1892 August Bělohoubek (1847 1908). Roku 1920 vzniká samostatná přírodovědecká fakulta, na níņ přechází i studium chemie z fakulty filosofické. Na nové fakultě byla zahájena výuka jiņ v zimním semestru ńkolního roku 1920/21. V prvním semestru bylo zapsáno 717 posluchačŧ přírodních věd a matematiky a 130 posluchačŧ farmacie. Postupně dochází k dalńí specializaci a dělení pŧvodních chemických ústavŧ. Z Braunerova ústavu se v roce 1924 oddělil ústav pro chemii fyzikální a o rok později se osamostatnil ústav pro chemii analytickou. Po Bělohoubkovi vedl chemicko-farmaceutickou laboratoř od roku 1911 krátce jeho ņák Bohumil Kuţma (1873 1944), který vńak odeńel během roku na techniku do Brna. Ve vedení laboratoře ho vystřídal František Plzák (1877 1944) a později Jan Stanislav Štěrba-Böhm (1874 1938). Dynamický rozvoj přírodovědecké fakulty byl přeruńen světovou hospodářskou krizí a uzavřením českých vysokých ńkol v době nacistické okupace V květnu 1945 učitelé za pomoci studentŧ urychleně obnovovali provoz v ústavech a laboratořích, a tak mohl být 1. června 1945 zahájen mimořádný letní semestr. Brzy vńak do ņivota fakulty zasáhly politické události, které na dlouhých 40 let ovlivnily osudy Československa. Zákonem o vysokých ńkolách ze dne 18. května 1950 byly příbuzné vědní obory sloučeny a místo dosavadních ústavŧ vznikly katedry. Na ústavu farmaceutické chemie přednáńel v poválečném období Svatopluk Marek (1899-1986), ale byl velmi vytíņen svými funkcemi na ministerstvu zdravotnictví. Prakticky za něj přednáńel a v letech 1950-1952 katedru vedl pozdějńí profesor Antonín Jindra (1914 1986 ). Bohuņel v roce 1952 bylo farmaceutické studium na Univerzitě Karlově ukončeno a farmaceutická chemie se mohla nadále rozvíjet pouze na farmaceutických fakultách v Brně a Bratislavě. Od roku 1969 se stala významným centrem dalńího rozvoje farmaceutické chemie nově vzniklá Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové. 1. Kolektiv autorŧ: Dějiny Univerzity Karlovy I. IV. Karolinum, Praha 1995 1998. 2. Historie katedry analytické chemie PřF UK [online], [cit. 2009-06-08], Dostupné z: http://www.natur.cuni.cz/~analchem/historie.html. 39

40

Krátká sdělení 41

42

S-1 KRUHOVÁ TRANSFORMACE KYSLÍKEM PŘEMOSTĚNÝCH BIGINELLIHO PYRIMIDINŦ SVĚTLÍK JAN, VEIZEROVÁ LUCIA Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nuleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; svetlik@fpharm.uniba.sk Byla studována reaktivita dvou podobných derivátŧ 2,6-methano-1,3,5-benzoxadiazocinu 1 a 2 vŧči hydrazinu. V prvém případě dochází k očekávanému přeruńení oxa-cyklického fragmentu a tvorbě přísluńného pyrazolo[3,4-d]pyrimidinu 3. Relativní konfigurace na přítomných třech EtO 2 C O Me N H NH O MeO 2 C O NH NH 1 2 HN 3 MeO 2 C N O N N O H H Me H stereogenních atomech byla snadno určena pomocí 1D NOESY experimentu. Naproti tomu kyslíkem přemostěný pyrimidin 2 se chová odlińně, i kdyņ studovaná přeměna je opět doprovázena otevřením kyslíkového mŧstku. Na transformaci se podílí obě esterové funkce, přičemņ CH 2 skupina se změnila v olefinický =CH- methin. Tím se nabízí pro cyklisační produkt dvě moņnosti, 4 a 5. Je patrné, ņe pouņití dostupných 1D a 2D 1 H- a 13 C-NMR technik O H OH HO neposkytne pozitivní odpověď. Konečné rozhodnutí bylo moņno učinit aņ na základě 1 H- 15 N heteronukleární korelační spektroskopie. Vskutku 1 H- 15 N g-hmbc experiment odhalil vícero cenných korelací, které dovolily stanovit izolovaný produkt jako 6-amino-7-hydroxy-4-(2- hydroxyfenyl)-4,6-dihydropyrido[4,3-d]pyrimidin-2,5-(1h,3h)-dion 4. Zároveņ v kombinaci s 1 H- 15 N HSQC spektrem byly vńem dusíkovým atomŧm v molekule přiřazeny odpovídající chemické posuny. H 2 N HO N O Práce byla podpořena granty VEGA #1/4299/07 a 1/4298/07 N H NH OH O HN HN N H NH OH 4 5 O O 43

S-2 FOTODYNAMICKÁ TERAPIE S VYUŢITÍM AZAFTALOCYANINOVÝCH BARVIV ZIMČÍK PETR, MILETÍN MIROSLAV, NOVÁKOVÁ VERONIKA, KOPECKÝ KAMIL Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; petr.zimcik@faf.cuni.cz Práce nańí skupiny se delńí dobu zabývá vývojem nových fotosensitizérŧ (PS) pro fotodynamickou terapii (PDT). Základem PDT je schopnost PS absorbovat světelnou energii a předat ji na okolní kyslík, z něhoņ vytváří reaktivní singletový kyslík odpovědný za destrukci cílené (nádorové) tkáně. Během práce na derivátech azaftalocyaninŧ (AzaPc) jsme definovali základní vztahy mezi strukturou a fotofyzikálními vlastnostmi látek, coņ nám umoņnilo racionálně navrhnout nové PS. Nevýhodou AzaPc je silně lipofilní makrocyklické jádro, které neumoņņuje rozpustnost ve vodě. Problém s aplikací těchto PS se proto dá řeńit několika zpŧsoby. Jedním z nich je inkorporace lipofilních látek (1) do vhodných nosičových systémŧ, jako např. liposomy. Tato moņnost byla zkoumána a nalezena jako velice vhodná. V současné době je dále rozvíjena nadějná aplikační forma mikroemulzí. Dalńí moņností je spojení účinného PS s nosičem (např. oligosacharidy, estrogeny apod.). Pro tuto moņnost jsme vyvinuli PS 2 s optimálními fotofyzikálními vlastnostmi. Rozpustnost ve vodě lze docílit zavedením hydrofilních skupin, zejména nabitých, na periferii makrocyklu. Tak byly připraveny a testovány látky s kvarterními ammoniovými skupinami (např. 3). Látka 3 nevykazovala ņádnou toxicitu na buņkách Hep2 bez ozáření aņ do maximální testované koncentrace 200 μm, zatímco její fotodynamická aktivita po ozáření světlem (λ>640 nm) se projevila s IC 50 16 nm. Zdá se proto, ņe AzaPc by mohli mít velice výhodný terapeutický index. Práce byla podporována Výzkumným záměrem MSM002160822. 44

S-3 BIOANALYTICKÝ PŘÍSTUP K VÝVOJI NOVÝCH LÉČIV ZE SKUPINY AROYLHYDRAZONOVÝCH CHELÁTORŦ ŢELEZA KOVAŘÍKOVÁ PETRA 1, STARIAT JÁN 1, KLIMEŃ JIŘÍ 1, HRUŃKOVÁ KATEŘINA 2, VÁVROVÁ KATEŘINA 2, ŃIMŦNEK TOMÁŃ 3 Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, 1 Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, 2 Katedra anorganické a organické chemie, 3 Katedra biochemických věd, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; petra.kovarikova@faf.cuni.cz Biokompatibilní chelátory ņeleza odvozené od aroylhydrazonu vykazují řadu zajímavých farmakologických účinkŧ (cytoprotektivní, antioxidační, antiproliferativní). Zejména salicylaldehyd isonikotinoyl hydrazon (SIH) pak prokázal významný protektivní účinek proti oxidačnímu stresu in vitro a antracyklinové kardiotoxicitě in vivo. Pilotní farmakokinetická studie této a dalńí příbuzné látky vńak odhalila poměrně krátký eliminační poločas (cca 15 a 27 min), coņ představuje významnou limitaci pro jejich dalńí eventuální vývoj. Zároveņ byla ve vzorcích z farmakokinetického experimentu prokázána přítomnost produktŧ ńtěpení hydrazonové vazby těchto léčiv, coņ naznačuje ņe omezená stabilita této části molekuly by mohla být (spolu)zodpovědná za krátký biologický poločas látek. Dalńí část studie byla proto zaměřena na studium stability vybraných aroylhydrazonŧ v plasmě a dalńích relevantních biomateriálech (ultrafiltrát plasmy, PBS, roztok albuminu, buněčná média) s cílem sledovat moņný vliv komponent tohoto biologického prostředí na stabilitu aroylhydrazonŧ. V této části bylo zjińtěno, ņe ačkoliv jsou tyto látky při tělesné teplotě stabilní v PBS, podstupují dramaticky rychlý rozklad v plasmě. Přítomnost proteinŧ přitom signifikantně katalyzuje hydrolytický rozklad hydrazonové vazby, avńak i nízkomolekulární komponenty se jistou měrou podílejí na uvedeném jevu. V návaznosti na tyto výsledky byla cílenou obměnou struktury připravena série nových analogŧ odvozených od aromatických ketonŧ s cílem připravit nové deriváty, které by vykazovaly vyńńí stabilitu v plasmě a biologickém matriálu, coņ by mohlo pozitivně ovlivnit farmakokinetický profil těchto látek. Výsledky stabilitní studie v plasmě ukázaly, ņe vńechny připravené analogy jsou stabilnějńí (2-9x) neņ SIH. Hodnocení ochrany srdečních buněk před modelovým oxidačním stresem navíc ukázalo, ņe tyto látky mají srovnatelnou nebo vyńńí účinnost neņ SIH. Hodnocení antiproliferativní aktivity pak prokázalo u větńiny nových derivátŧ jeńtě vyńńí selektivitu pŧsobení vŧči nádorovým v porovnání s nenádorovými buņkami neņ v případě SIH. Práce byla vypracována za 124307/C/2007. podpory Výzkumného záměru MSM0021620822 a GAUK 45

S-4 HPLC METODA PRO SLEDOVÁNÍ KINETIKY ODBOURÁVÁNÍ POTENCIÁLNĚ ULTRAKRÁTCE PŦSOBÍCÍCH BETALYTIK OPATŘILOVÁ RADKA 1, BARTOŃOVÁ LADISLAVA 2, MANOVÁ MARTINA 1, BERÁNKOVÁ KLÁRA 2, MOKRÝ PETR 1 1 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno, opatrilovar@vfu.cz 2 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav humánní farmakologie a toxikologie, Palackého 1-3, 612 43 Brno Látky hydrochlorid 2 hydroxy(3-terc.butylamino)propyl-4 (butoxykarbonyl) -amino ester kyseliny benzoové s pracovním označením 444 a látka hydrochlorid 2 hydroxy(butylamino)propyl-4 (butoxykarbonyl)-amino ester kys. benzoové (44Bu) byly syntetizovány na Ústavu chemických léčiv FaF VFU Brno jako potenciální antagonisté betaadrenergních receptorŧ s ultrakrátkým účinkem. Obě látky mají chirální centrum, a proto byly syntetizovány jako racemát a také byly připraveny jejich R- a S- formy stereospecifickou syntézou. Cílem práce bylo sledovat kinetiku odbourávání v pokusu in vivo těchto dvou prostorově odlińných molekul a jejich obou izomerŧ. Pro stanovení obsahu látek byla vyvinuta metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) na reverzní fázi. Detekce byla prováděna pomocí DAD detektoru při 270 nm. Mobilní fáze acetonitril:voda (60:40), případně methanol:voda (85:15) dle zvolené stacionární fáze. Byl zjińtěn limit detekce a limit kvantifikace. Experiment byl proveden in vivo na laboratorních potkanech kmene Wistar. Testované látky 444, 44Bu a jejich izomery byly zvířatŧm aplikovány v dávce 1,5 mg.kg -1 do vena jugularis. Ve 2, 5, 10, 15 a 20 minutě byla pokusným laboratorním zvířatŧm odebírána krev. Po extrakci látky z krve byla zjińtěna jejich koncentrace. Byl zjińtěn a potvrzen předpoklad, ņe prostorové uspořádání molekuly vede k odlińné kinetice odbourávání nejenom obou racemátŧ látek, ale i jejich izomerŧ. Předpoklad, vycházející z chemické struktury a farmakologických studií, ņe by koncentrace látek měly dosáhnout jiņ po několika minutách po aplikaci poloviny pŧvodní koncentrace v krvi předpokládaný ultrakrátký účinek se neprokázal. I po 20 minutách bylo v krvi zjińtěno více neņ 60% aplikované dávky látky v nezměněné formě. Studie byla podpořena grantem GA ČR č. 305/06/0863 46

S-5 ZIRKONIOVÉ STACIONÁRNÍ FÁZE V ANALÝZE IBUPROFENU RADIM KUČERA, JIŘÍ KLIMEŃ Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; Sledování jakosti účinných látek a z nich vyrobených léčivých přípravkŧ je základním předpokladem kvalitní terapie. Přítomnost nečistot (příbuzných látek, degradačních produktŧ) znamená vņdy sníņení kvality a účinnosti léčivé látky nebo léčivého přípravku. V současné době zaujímá HPLC v oblasti analýzy léčiv dominantní postavení. Větńina separací je realizována na silikagelových reverzních fázích. Chemické procesy uplatņující se při separaci látek jsou dnes jiņ velmi dobře prostudovány. Stejně tak jsou známy přednosti i nevýhody tohoto materiálu. Za hlavní nevýhodou silikagelových reverzních fází je moņno povaņovat jejich omezenou chemickou a tepelnou stabilitu. Ačkoliv díky zdokonalení výrobních postupŧ je dnes moņné získat chemicky i tepelně odolnějńí silikagelové sorbenty, stále probíhá výzkum mapující moņnosti uplatnění jiných materiálŧ pro výrobu chromatografických kolon. Pozornost je věnována mimo jiné i oxidu zirkoničitému, který se zdá být vhodnou alternativou silikagelu. Reverzní fáze na bázi ZrO 2 mají výbornou chemickou a tepelnou stabilitu a lińí se od silikagelových v retenci i selektivitě. Tyto rozdíly vyplývají z odlińných chemických vlastností obou materiálŧ [1,2] Nańe pozornost byla zaměřena na moņnosti vyuņití odlińných vlastností zirkoniových stacionárních fází ve farmaceutické analýze. Konkrétně jsme se zabývali nesteroidním antiflogistikem ibuprofenem a jeho příbuznými látkami a degradačními produkty. Ibuprofen, (2RS)-2-(4-isobutylfenyl)- propanová kyselina, byl zaveden do terapie na sklonku ńedesátých let a v současné době patří stále mezi nejuņívanějńí OTC léčiva. [1] J. Nawrocki, C. Dunlap, A. McCormick, P. W. Carr, J. Chromatogr. A 1028 (2004) 1 30. [2] J. Nawrocki, C. Dunlap, J. Li, J. Zhao, C. V. McNeff, A. McCormick, P. W. Carr, J. Chromatogr. A 1028 (2004) 31 62. Tato práce vznikla za podpory výzkumného záměru MSM 0021620822. 47

PRÍPRAVA (R)- a (S)-ENANTIOMÉROV ZLÚČENÍN TYPU ARYLOXYAMINOPROPANOLU ČIŅMÁRIKOVÁ RUŅENA, BRUCHATÁ KATARÍNA, ŃMÁTRALOVÁ DANA, JINDRA VALENTOVÁ S-6 Katedra chemickej teórie liečiv Farmaceutickej fakulty UK, Bratislava, Odbojárov 10 Cizmarikova@fpharm.uniba.sk Stereogénne centrum prítomné na uhlíku postranného reťazca v ńtruktúre aryloxyaminopropanolov podmieņuje prítomnosť dvoch (R) a (S)-enantiomérov, ktoré sa líńia vo farmakologických, farmakokinetických a toxikologických vlastnostiach. Jednou z metód, ktorou je moņné pripraviť jednotlivé enantioméry je stereoselektívna syntéza. Z mnoņstva sledovaných stereoselektívnych syntéz (1) bola ńtudovaná u vybraných aryloxyaminopropanolov syntéza pomocou [N,N -bis(3,5-di-terc-butylsalicylidén)-1,2- cyklohexándiamináto(ii-)]kobaltu(ii) tzv. Jacobsenovho katalyzátora, v ktorom naviazaný organický ligand môņe byť v stereochemickej konfigurácii (R,R) alebo (S,S) (2). Neúčinná forma katalyzátora, v ktorej kobalt má oxidačné číslo II bola počas reakcie aktivovaná jednoelektrónovou oxidáciou kobaltu vhodným aniónovým ligandom (napr. acetátovým zvyńkom). Jacobsenov katalyzátor v tomto aktivovanom stave hydrolyticky ńtiepi racemický epoxid na enantiomérnu formu (R)-(-)- a (S)-(+)-epoxidu a (R)-(-)- a (S)-(+)-etán-1,2-diolu v závislosti od pouņitého katalyzátora (obr.). Ńtruktúra enantiomérneho pripraveného epoxidu bola sledovaná pomocou 1 H-NMR spektier za pouņitia posuvného činidla tris[3-(heptafluoropropylhydroxymetylen)-(+)-(1r)-kamforato]- európia(iii) a ńtruktúra finálnych báz a solí s kyselinou fumárovou bola potvrdená optickou otáčavosťou a chromatografickými metódami (HPLC, TLC). Výhodnou sa ukázala chromatografia na tenkej vrstve s chirálnym selektorom s kyselinou L-asparágovou. Literatúra: Čiņmáriková, R.,Valentová J., Hutt, A., Sedláková, S.: Čes. slov. Farm. 54, 201-206 (2005). Schaus, E. a kol. J.Am.Chem. Soc. 124, 1307-1315 (2002). Práca bola realizovaná s podporou grantových projektov 1/4300/07, 1/3416/06 VEGA Ministerstva ńkolstva SR a grantu Univerzity Komenského 90/ 2009 48

S-7 VÝVOJ NOVÝCH REAKTIVÁTORŦ ACETYLCHOLINESTERÁZ - ANTIDOT UŢÍVANÝCH V PŘÍPADĚ OTRAV NERVOVĚ PARALYTICKÝMI LÁTKAMI KUČA KAMIL, 1,2 MUSÍLEK KAMIL, 2 JUN DANIEL, 1,2 POHANKA MIROSLAV, 1 KARASOVA JANA, 2 CABAL JIŘÍ, 2 KASSA JIŘÍ, 2 HRABINOVÁ MARTINA, 1 STODŦLKA PETR 1 1 Centrum pokročilých studií a 2 Katedra toxikologie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany, Hrade Králové, Vývoj nových reaktivátorŧ acetylcholinesterázy (AChE; EC 3.1.1.7) je časově velmi náročný proces. Během posledních pěti let bylo ze stovek laboratorně připravených potenciálních reaktivátorŧ AChE získáno pět perspektivních (K027, K048, K074, K075 a K203), které jsou v současné době celosvětově testovány. Z těchto pěti reaktivátorŧ lze vyzdvihnout oximy K027 a K203. První zmíněný je dle současných výsledkŧ na tuzemských i zahraničních pracovińtích zvaņován jako náhrada obidoximu pro léčbu otrav organofosforovými pesticidy. Druhý oxim K203 je s ohledem na nízkou toxicitu v porovnání s trimedoximem a obidoximem v současnosti nejlepńím kandidátem pro nahrazení obidoximu pro léčbu intoxikací zpŧsobených tabunem. Díky výjimečnosti těchto reaktivátorŧ AChE by měly být obě látky v budoucnu podrobněji testovány za účelem jejich zavedení do praxe, a to nejen vojenské ale i civilní. Tato práce vznikla za podpory výzkumného záměru Ministerstva obrany České republiky FVZMO0000501. 49

S-8 ACYLATED HYALURONAN BY LOWER FATTY ACIDS: NEW SYNTHETIC APPROACH, STRUCTURE EVALUATION, PHYSICO-CHEMICAL PROPERTIES AND PRIMARY BIOLOGICAL DATA PALEK LUKÁŃ 1, VELEBNÝ VLADIMÍR 1 1 CPN spol. s r.o., Dolní Dobrouč 401, 561 02 Dolní Dobrouč palek@contipro.cz Introduction. Hyaluronan itself exhibits excellent biological properties that make it a candidate for use in cosmetic, dermatologic and internal medical applications as either active compound or adjuvant with excellent biocompatibility. Esterification or acylation is very mild chemical modification that gives biocompatible products with intermediate to fast decomposition in vivo. Another advantage of desired structures is in their probable ability to form spheric-shaped aggregates in water environment and in their surface activity. Results and Discussion. Yielded hyaluronan derivatives have degree of substitution ranging between 10 % and 100 % of all dimer units for hexanoic and decanoic acid acylated hyaluronan and 10 % to 60 % for hexadecanoic acid acylated hyaluronan, which was confirmed by 1D and 2D NMR spectroscopy. Prepared derivatives, especially those with higher degree of substitution exhibit very interesting physico-chemical properties, for example change in solubility in organic solvent. As a result of solubility study it is clear that with increasing lipophilic chain length decreases solubility in water whereas solubility in mixtures of organic solvents is increased as well as higher degree of substitution increases the same. Highly substituted derivatives with the longest chain that were assayed are poorly soluble in water whereas almost freely soluble in water/organic solvent mixtures. Interestingly, none of prepared derivatives is soluble in pure organic solvent, probably due to presence of sodium carboxylate in the molecule. Finally, viability in vitro experiments on 3T3 fibroblast cultures were performed and showed good results. It was found that the derivatives do not decrease the cell viability but surprisingly the viability is slightly increased. Mentioned facts are good starting point for further research work in both chemistry and biology fields. 50

S-9 TANDEMOVÉ TECHNIKY V HPLC BIOANALÝZE LÉČIV: VÝZNAM OPTICKÝCH DETEKTORŦ PRO IDENTIFIKACI STRUKTURY METABOLITŦ LÉČIV NOBILIS MILAN 1,2, VYBÍRALOVÁ ZUZANA 1, ČESLOVÁ LENKA 3, HOLČAPEK MICHAL 3 1 Ústav experimentální biofarmacie, společné pracoviště PRO.MED.CS Praha a.s. a AV ČR, Heyrovského 1207, CZ-500 02 Hradec Králové. nobilis@uebf.cas.cz 2 Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutická fakulta Univerizity Karlovy, Heyrovského 1203, CZ-500 02 Hradec Králové 3 Katedra analytické chemie, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice, Studentská 95, CZ- 532 10 Pardubice Tandemová spřaņení separační instrumentální techniky (HPLC) s rŧznými typy detektorŧ za sebou (hyphenated technologies) se často vyuņívají v bioanalýze léčiv a jejich metabolitŧ. Pokud studujeme osud nového potenciálního léčiva v organismu, musíme obvykle v analyzované komplexní biomatrici identifikovat chemickou strukturu produktŧ první a druhé fáze biotransformace léčiva. Tomuto poņadavku větńinou vyhovuje tandemové spojení HPLC- MS/MS, které vyuņívá vysokou separační účinnost HPLC a detekční sílu hmotnostního spektrometru. Hmotnostní spektrometr je obecně povaņován za nejuniverzálnějńí nástroj pro identifikaci a stanovení látek neznámé struktury. Existuje vńak řada dŧvodŧ, proč je výhodné mezi HPLC a MS vkládat dalńí detektory pracující na jiných fyzikálních principech (fotodiodearray, fluorescenční, polarimetrický detektor, detektor cirkulárního dichroismu). Hmotnostním spektrometrem například nemŧņeme vyřeńit strukturu polohových izomerŧ. Pozici substituentŧ potvrzujeme pomocí NMR-spekter a dalńí cenné analytické informace poskytne spektrální analýza fotodiode-array detektorem v kombinaci s chromatografickým chováním jednotlivých polohových izomerŧ. Separace enantiomerŧ vyņaduje pouņití chirální kolony a k dalńí charakterizaci rozdělených enantiomérŧ vyuņíváme polarimetrický nebo CD-detektor. Rozlińení biotransformačních produktŧ O- a N-desmethylace některých léčiv, které mají stejné molekulové hmoty, usnadņuje studium ultrafialových a emisních fluorescenčních spekter získaných z fotodiode-array a fluorescenčního detektoru, které byly tandemově vřazeny mezi HPLC a MS. Na řadě dalńích příkladŧ bude demonstrován význam tandemového spojení HPLC s rŧznými detektory pro identifikaci struktury metabolitŧ první a druhé fáze biotransformace nových léčiv. Citace : [1] Císař P., Nobilis M., Vybíralová Z., Holčapek M., Kolářová L., Pour M., Kuneš J., Klimeš J., J. Pharm. Biomed. Anal. Vol. 37/5 (2005) 1059-1071. [2] Nobilis M., Jira T., Lísa M., Holčapek M., Szotáková B., Lamka J., Skálová L., Journal of Chromatography A 1149 (2007) 112-120 [3] Nobilis M., Pour M., Pavlík J., Ńenel P., Kuneń J., Voprńalová M., Kolářová L., Holčapek M., Journal of Chromatography B 853 (2007) 10-19 [4] Holčapek M., Kolářová L., Nobilis M., Analytical and Bioanalytical Chemistry 391 (2008) 59-78 Tato práce vznikla s finanční podporou Výzkumného záměru MSM 0021620822 51

S-10 STANOVENÍ POTENCIÁLNÍCH LÉČIV POMOCÍ HPLC A CE V KREVNÍ PLAZMĚ MARTINA MANOVÁ 1, RADKA OPATŘILOVÁ 1, LADISLAVA BARTOŃOVÁ 2 1 Ústav chemických léčiv, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, e- mail: coufa@volny.cz 2 Ústav humánní farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno V rámci analytické sekce na ústavu chemických léčiv probíhá hodnocení analytických vlastností nově připravených sloučenin potenciálních léčiv, příp. hodnocení biologických vlastností in vitro separačními analytickými metodami a to HPLC (high performance liquid chromatography) a kapilární elektroforézou (CE capilary electrophoresis). Studované látky jsou N-isopropyl-(2RS)-[2-hydroxy-3-(1-naftyloxy)propyl] amoniumchlorid (R,S-propranolol, S-propranolol) a izomery nově syntetizovaných látek označené pracovním názvem 444 a 44Bu. Látky jsou ze skupiny potenciálních léčiv vyuņívaných v kardiologii pro zvládnutí akutních stavŧ. O O OH H Cl + N CH 3 H CH 3 CH3 O O OH H Cl + N CH 3 H HN O CH 3 HN O CH 3 O Chemická struktura látky 444 O Chemická struktura látky 44Bu V první fázi práce byla vypracována a optimalizována metoda pro stanovení propranololu, látek 444 a 44Bu kapilární elektroforézou i HPLC. Byly sestrojeny kalibrační křivky vńech tří látek pro HPLC a CE. V dalńí fázi práce, bylo vyzkouńeno několik metod pro extrakci stanovovaných látek z krve pokusných zvířat. Pokusné skupině potkanŧ kmene Wistar samčího pohlaví bylo aplikováno léčivo (propranolol, látka 444) a ve 2-3 minutě jim byla odebrána krev. Vzorky byly dále upraveny: vytřepány do rŧzných rozpouńtědel (acetonitrilu, acetonu, dichlormethanu, ethylacetátu, chloroformu) odpařeny a následně rozpuńtěny v methanolu. Byla změřena koncentrace léčiva pomocí HPLC i CE. Výsledky byly zpracovány a byla určena nejvhodnějńí metoda extrakce potencionálních léčiv z krve pokusných zvířat. Tato práce vznikla za podpory grantu IGA VFU Brno č.140/2008/faf 52

I [µa] I [µa] S-11 SLEDOVANIE ANTIOXIDAČNÝCH VLASTNOSTÍ VYBRANÝCH NÁPOJOV POMOCOU VOLTAMPÉROMETRICKÝCH METÓD MILAN VALACH Univerzita Komenského, Farmaceutická fakulta, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; valach@fpharm.uniba.sk Antioxidanty chránia ľudský organizmus pred ńkodlivými vplyvmi vonkajńieho prostredia pričom svojim pôsobením neutralizujú voľné radikály a tak majú výrazne protektívne a imunostimulačné účinky. Hodnotenie a porovnávanie vlastností antioxidantov je vysoko aktuálna tematika vďaka hojnému výskytu ochorení a zdravotných problémov, ktoré sú vyvolávané prítomnosťou voľných radikálov. Pri sledovaní redoxne aktívnych látok nachádzajú praktické uplatnenie voltampérometrické metódy najmä kvôli pomerne nízkej finančnej náročnosti a popri tom poskytujú analyticky komplexnejńie informácie o vlastnostiach sledovaných látok. Konkrétne boli v práci pouņité cyklická voltampérometria (CV) a diferenčná pulzová voltampérometria (DPV) na tuhých elektródach. Porovnávané boli antioxidačné vlastnosti reálnych vzoriek vín, čajov (Obrázok 1), kávy a ovocných ńtiav. Pouņité voltampérometrické metódy sa osvedčili na rýchle screeningové hodnotenie obsahu látok s antioxidačnými účinkami v reálnych vzorkách nápojov. 8 7 6 5 18 15 12 Mentha x piperita cv. Perpeta Mentha spicata var. crispa Mentha longifolia var. lavanduliodora 4 3 2 Frankovka modrá Müller -Thurgau 9 6 1 0-1 -0,4-0,2 0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 E [V] 3 0-0,4-0,2 0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 E [V] a) b) Obrázok 1: Porovnanie prúdových odoziev vzoriek nameraných pomocou DPV a) červené-ho a bieleho vína pri ph 3,1; b) rôznych druhov mätových zápar pri ph 6,0. Táto práca s podporou grantu MŠ SR VEGA (projekt č. 1/4299/07) a grantu FaF UK/11/2009. 53

Intenzita Intenzita Intenzita S-12 KOMPLEXY DMSA BENKOVSKÝ IVAN, STANÍK ROMAN, HOSTINSKÁ IVETA Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta v Bratislave, Katedra farmaceutickej analýzy a nukleárnej farmácie, Odbojárov 10 832 32 Bratoslava; benkovsky@fpharm.uniba.sk Kyselina mezo-2,3-bis(sulfanyl)butándiová, známa, tieņ ako kyselina mezo-2,3- dimerkaptojantárová (ďalej iba DMSA) je chelatačné činidlo, pouņívané ako antidódum pri otravách ťaņkými kovmi. V nuklérnej medicíne sa pouņívajú v diagnostike jej komplexy s 99m Tc. Predpokladá sa, ņe v budúcnosti môņu byť pouņité jej komplexy s 90 Y, 186 Re, 186 Re, 177 Lu v terapií. V práci sa autori zamerali na ńtúdium komplexov DMSA s Sn.. Ńtúdoval sa vznik komplexov, ich ńtruktúra, vzávislosti od ph reakčneho prostredia, pomeru Sn a DMSA a čase. Na analýzu vznikajúceho komplexu boli pouņité metódy 1 H NMR, 13 C NMR, 119 Sn NMR, UV- 1200 VIS, IČ a Ramanová spektrometria. Podtvrdil sa 1000 vznik komplexu pri ph 9, pričom 800 pravdepodobne ide o komplexy typu ML 2 a M 2 L 2 600 400 Reálne namerané 1 H -NMR spektrum DMSA 200 0 6 5 4 3 2 1 0 ppm 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 8 100 7 6 5 4 3 2 1 0 80 ppm 60 40 20 Reálne namerané 1 H -NMR spektrum 0 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 ppm Komplexov Sn-DMSA v D 2 O detaily Práca bola vypracovaná za podpory grantu MŃ SR VEGA č. 1/4299/07 54

S-13 KUMARÍNY - OBSAHOVÉ LÁTKY PHILADELPHUS TENUIFOLIUS RUPR. et MAXIM. GRANČAI DANIEL, VAĽKO VOJTECH Katedra farmakognózie a botaniky, Farmaceutická fakulta UK, Bratislava, SR, grancai@fpharm.uniba.sk Prírodné liečivá majú v súčasnej medicíne nezastupiteľné miesto. Moderný výskum sa opäť po určitej dobe vracia k rastlinnému materiálu, ktorý je i v dneńnom modernom výskume liečiv ekonomicky lacnejńím a mnohokrát i ľahńie dostupným zdrojom biologicky účinných látok. Z hľadiska obsahových látok sa do pozornosti dostávajú aj také rastliny, ktoré boli doteraz povaņované len za okrasné alebo vyuņiteľné len pre technické účely. Medzi takéto patria aj rastliny rodu Philadelphus L. (pajazmín) z čeľade Hydrangeaceae. Pajazmíny sú obľúbené okrasné kry. Pestujú sa najmä pre svoje bohaté, príjemne voņajúce biele kvety. Existuje veľké mnoņstvo druhov, variet a kultivarov, ktoré sa líńia vzhľadom, zafarbením kôry, olistením, súkvetím a vôņou kvetov. Po zistení cytotoxickej, imunomodulačnej, antibakteriálnej a antiradikálovej aktivity rastlinného druhu Philadelphus coronarius L. sme sa začali venovať aj iným druhom tohto rodu. Predmetom záujmu sa stal Philadelphus tenuifolius Rupr et Maxim. Listy rastliny Philadelphus tenuifolius Rupr. et Maxim. boli zozbierané v Arboréte Mlyņany (Ústav dendrobiológie SAV). Po usuńení pri laboratórnej teplote a pomletí boli extrahované v Soxhletovej aparatúre postupne petroléterom, chloroformom a metanolom aņ do úplného vylúhovania a zahustené na rotačnej vákuovej odparovačke do sucha. Zvyńok drogy sa opakovane extrahoval 30 minút do úplného vylúhovania horúcou vodou. Vodný extrakt sa vytrepal do n-butanolu a odparil do sucha. Predmetom náńho záujmu bol chloroformový extrakt. Na jeho delenie sa pouņila kolónová chromatografia na silikagéli. Vyvýjacia sústava na kolónovú chromatografiu bola kombinovaná podľa polarity a pohyblivosti chromatografovaných látok. Chromatografickými metódami sa získali a na základe porovnania niektorých fyzikálnochemických parametrov (teplota topenia, UF, IČ) so ńtandardami, sa identifikovali dva kumaríny umbeliferón a eskulín. Izolované látky boli z tohto druhu získané prvýkrát. Glc-O HO O O HO O O umbeliferón eskulín Práca vznikla za podpory grantovej úlohy VEGA 1/4289/07. 55

S-14 OBSAHOVÉ LÁTKY LATHRAEA SQUAMARIA L. DAŅKOVÁ IVANA 1, ŃVAJDLENKA EMIL 1, ŅEMLIČKA MILAN 1, BARTL TOMÁŃ 2, FERREIRA MARIA JOSÉ UMBELINO 3 Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně, Farmaceutická fakulta, 1 Ústav přírodních léčiv, 2 Ústav chemických léčiv, Palackého 1-3, 612 43 Brno, ČR; dankovai@vfu.cz 3 University of Lisbon, Faculty of Pharmacy, Centro de Estudos de Ciências Farmaceuticas, Av. das Forças Armadas, 1600-083 Lisbon, Portugal Lathraea squamaria L., podbílek ńupinatý (Orobanchaceae, dříve Scrophulariaceae), je vytrvalá holoparazitická rostlina, cizopasící na kořenech předevńím listnatých stromŧ a keřŧ, zřídka na kořenech jehličnanŧ. Vyskytuje se ve dvou poddruzích, a to L. squamaria subsp. squamaria a L. squamaria subsp. tatrica Hadač. Fytochemická analýza tohoto druhu není dostatečná, některé významné obsahové látky doposud nebyly identifikovány. Z dostupné literatury je u podbílku ńupinatého známa přítomnost zejména iridoidních glykosidŧ, dále byly ve frakci po hydrolýze identifikovány fenolické kyseliny (např. kyselina kávová, p-kumarová, protokatechová, aj. O léčebném vyuņití se literární zdroje zmiņují jen velmi okrajově. Právě nedostatek údajŧ o chemickém sloņení rostliny a jejím moņném léčebném vyuņití dal podnět ke vzniku této experimentální práce. Rostlinný materiál obou zmíněných poddruhŧ byl po sběru očińtěn, lyofilizován a rozdělen na jednotlivé části. Tyto byly následně extrahovány methanolem za podpory ultrazvuku. Základní fytochemická analýza připravených methanolických extraktŧ byla prováděna pomocí HPLC na reverzní fázi. Bylo zjińtěno podobné kvalitativní sloņení extraktŧ z jednotlivých částí rostlin i při porovnání obou poddruhŧ. Podařilo se prokázat přítomnost iridoidního glykosidu aukubinu a dále volné kyseliny benzoové, která doposud nebyla v této rostlině popsána. Bylo provedeno rovněņ orientační stanovení obsahu obou látek. Nejvyńńí mnoņství aukubinu i kyseliny benzoové bylo zaznamenáno v květech. Při dělení extraktŧ na analytické koloně byla ve vńech částech rostlin zjińtěna přítomnost dosud neurčených látek, jejichņ elektronová spektra vykazují podobnost se spektry látek typu fenylpropanoidních glykosidŧ, odvozených od kyseliny kávové. Pro izolaci byl připraven methanolický extrakt nadzemní části Lathraea squamaria v Soxhletově extraktoru. Pomocí preparativní kapalinové chromatografie byla izolována látka, která byla na základě shody elektronového spektra, retenčního času a společného nástřiku se standardem identifikována jako acteosid (= verbascosid). Totoņnost této látky byla následně potvrzena pomocí MS a 1 H- a 13 C-NMR. U obou poddruhŧ podbílku byla zjińtěna přítomnost dalńích látek s předpokládanou strukturou fenylpropanoidního glykosidu. Na jejich bliņńí identifikaci se v současné době dále pracuje. Acteosid i kyselina benzoová byly u tohoto druhu popsány poprvé. NMR spektra byla naměřena ve spolupráci s pracovištěm Farmaceutické fakulty Lisabonské univerzity, Portugalsko 56

S-15 CHEMOMETRICKÉ METÓDY PRI ŠTÚDIU FYZIKÁLNOCHEMICKÝCH A BIOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ FLAVONOIDOV TÓTH JAROSLAV 1, REMKO MILAN 2, NAGY MILAN 1 Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, 1 Katedra farmakognózie a botaniky, 2 Katedra farmaceutickej chémie, Odbojárov 10, SK-832 32 Bratislava 3; toth@fpharm.uniba.sk Spolu s rozńírením metód molekulového modelovania pri ńtúdiu ńtruktúry liečiv a v oblasti dizajnu liečiv sa vyvíja aj počítačové modelovanie a odhad fyzikálnochemických a biologických vlastností molekúl. Rastie najmä záujem o modelové výpočty týkajúce sa absorpcie, distribúcie, metabolizmu, eliminácie a toxicity (ADME/Tox). Význam týchto metód stúpa najmä vďaka tomu, ņe parametre ADME/Tox je potrebné odhadnúť uņ v úvodných ńtádiách vývoja budúceho potenciálneho liečiva, dokonca uņ pri tvorbe kniņníc pre kombinatórnu chémiu. Dobrá absorpcia liečiva so zapojením pasívnej difúzie v tráviacom trakte je popri vyváņených acido-bázických vlastnostiach daná najmä optimálnou lipofilitou; ďalńími významnými faktormi sú napr. nízka molekulová hmotnosť a malý polárny povrch molekuly. Lipofilita a mnohé ďalńie z týchto faktorov ovládajú aj kinetické a dynamické aspekty účinku liekov v organizme. Aj napriek výraznému rozńíreniu internetu v posledných rokoch, stále nie je dostatočný počet praktických aplikácií, ktoré by pouņívatelia z oblasti dizajnu liekov a farmaceutických disciplín vńeobecne mohli pouņívať bezplatne a online. Aj ich vzájomné porovnanie je väčńinou obtiaņne, dokonca aj pre pouņívateľov s veľkým mnoņstvom dostupných vlastných experimentálnych dát. Najmä komplexná povaha vlastností molekúl, ktoré ovplyvņujú ich správanie v procesoch ADME/Tox je stále výzvou pre vývoj a rozvoj týchto metód. V nańej práci sme teoretickými metódami skúmali súbor 80 derivátov flavónu. Ińlo o látky prírodného i syntetického pôvodu, najmä mnohonásobne substituované hydroxylovou a metoxylovou skupinou. V minulosti sa experimentálne skúmala cytotoxická aktivita týchto látok. Pouņité metódy teoretickej chémie sú zaloņené dvoch princípoch: na teórii neurónových sietí a na postupoch sčítania fragmentových príspevkov. Literatúra: 1. Beutler JA et al.: J. Med. Chem. 41: 2333 (1998). 2. Tóth J et al.: Z. Nat. C. 51: 784 (1996). 3. Tóth J: Štúdium štruktúry a vlastností flavonoidov metódami molekulového modelovania. In: Pokroky vo farmácii 2: Farmakognózia, Bratislava: UK, s. 178-267 (2008), ISBN 978-80-223-2462-5. Práca vznikla s podporou grantov agentúry VEGA MŃ SR, č. 1/4301/07 a 1/4289/07. 57

S-16 POTENCIÁLNÍ ANTITUBERKULOTIKA OBSAHUJÍCÍ THIOKARBONYL PETRLÍKOVÁ EVA 1, WAISSER KAREL 1, PEŘINA MILAN 1, KAUSTOVÁ JARMILA 2,DAHSE HANS-MARTIN 3, MÖLLMANN UTE 3 1 Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, Eva.Petrlikova@faf.cuni.cz 2 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Národní referenční laboratoř pro M. kansasii Partyzánské náměstí 7, 70200 Ostrava, 3 Leibniz Institute for Natural Product Research and Infection Biology Hans Knoell Institute, Beutenbergstr. 11a, D-07745 Jena, Germany 3-benzyl-4-thioxo-2H-1,3-benzoxazine-2(3H)-ony 2 a 3-benzyl-2H-1,3-benzoxazine- 2,4(3H)-dihiony 3 patří mezi sloučeniny vykazující významnou antimykobakteriální aktivitu. O N O P 2 S 5 O N O + O N S R1 R2 O 1 R1 S 2 R2 R1 S 3 R2 U těchto sloučenin byla testována in vitro biologická aktivita proti Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium avium a dvěma kmenŧm Mycobacterium kansasii. Tato aktivita byla porovnána s aktivitou výchozích 3-benzyl-2H-1,3-benzoxazine-2,4(3H)-dionŧ 1. Ukázalo se, ņe zavedením síry dońlo k významnému zvýńení účinku. S dobrými výsledky byla téņ testována aktivita proti některým grampozitivním i gramnegativním batkeriím. Ve spolupráci s organizací Leibniz Institute for Natural Product Research and Infection Biology v Jeně (Německo) byly dále zjińťovány vedlejńí účinky těchto sloučenin. Byla vyhodnocována jejich antiproliferativní aktivita a cytotoxicita. Práce vznikla za podpory výzkumného záměru MSM0021620822 [1] WAISSER, K., PEŘINA, M., KUNEŃ, J., KLIMEŃOVÁ, V., KAUSTOVÁ, J.: 3-Benzyl-2H-1,3- benzoxazine-2,4(3h)-diones, new group of antimycobacterial compounds against potentially pathogenic strains. Farmaco 58, 2003, 1137-1149. 58

S-17 ANTIMYKOBAKTERÁLNÍ SALICYLANILIDY, JEJICH IZOSTERY A LÁTKY JIM PODOBNÉ Karel Waisser Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra anorganické a organické chemie, e-mail waisser@faf.cuni.cz Prognózy ze sedmdesátých let, ņe tuberkulóza po roce 2000 se jiņ nebude vyskytovat v prŧmyslově vyspělé části světa, se ukázaly mylné. Příčinou je, ņe tuberkulóza byla vņdy metlou v rozvojových zemích. V této části světa vlivem nedostatečné léčby a ńpatné disciplinovanosti pacientŧ vznikaly rezistentní kmeny vŧči vńem léčivŧm. Při současné migraci obyvatelstva byly přenáńeny i do prŧmyslově vyspělých krajin. Evropu pak ohroņují také multirezistentní kmeny přicházející ze zemí bývalého Sovětského svazu. Pouze v roce 2005 na tuberkulózu se vyskytovalo 14,6 milionŧ nemocných. Během roku přibylo 8,9 milionŧ nových případŧ a 1,6 milionŧ nemocných zemřelo. Mnoho postiņených nemocí AIDs umírá na mykobakteriální choroby, a to téņ vyvolaných kmeny mykobaktérií o kterých se dříve mylelo, ņe nejsou přenosné na člověka (např. Mycobacterium avium, Mycobacterium intracellulare.) Ve vědeckých časopisech proto často vycházely výzvy, aby se farmaceutický výzkum opět vrátil k hledání nových antituberkulotik, zvláńtě pak k hledání léčiv o novém mechanismu účinku, odlińném od látek pouņívaných v praxi. Jako jednou z moņných struktur byly salicylanilidy. V literatuře bylo popsáno, ņe se jedná o inhibitory dvoukomponentového regulačního systému., sloņeného z histidin-proteokinasy a DNA-vazebného proteinu. I kdyņ efekt byl nalezen u grammpozitivních baktérií, bakteriální spektrum salicylanilidŧ je nesmírně ńiroké a zasahuje i mykobakterie, a to i jejich INH rezistentní kmeny. Zjińtění jsme chápali jako výzvu pro nańe pracovińtě (které bylo zaměřeno na vývoj nových antituberkulotik) po pátrání po nových strukturách antimykobakteriálních látek. Salicylanilidy vykazují mnoho biologických aktivit, avńak strukturními obměnami je moņné směrovat k poņadovanému účinku. Syntéza salicylanilidŧ je jednoduchá. Jedná se o reakci kyseliny salicylové s anilinem (v nańem případě se jednalo o substituované látky) za přítomnosti chloridu fosforitého. V případě heterocyklických analog derivátŧ anilínu je nutné pouņít jiných postupŧ. V nańem případě jsme zvolili reakci fenylesterŧ kyseliny salicylové s přísluńnými heterocyklickými aminy. Produktem byl přísluńný heterocyklický izoster salicylanilidŧ. (R byl substituovaný heterocyklus, R 2 byl případný substituent zvyńující reaktivitu druhé reakce). Přehled skupin R je uveden: 59

Modelovali jsme také acylovou část. Veńkeré nańe studie byly dopro-vázeny rozbory QSAR. N N C Vedle salicylanilidŧ jsme studovali také antimykobakteriální aktivitu derivátŧ N- benzylsalicylaminu a jejich heterocyklických izosterŧ. Za sloučeniny odvozené od salicylamidŧ lze povaņovat i 3-aryl-2H-1,3-benzoxazin-2,4(3H)- diony. Nejčastěji se připravují reakcí salicylanildŧ s methyl-chloroformiátem. O O C OH OH N H N H H 2 C R R O C SH O C SH N H N H CH 2 R R Jejich antimykobakteriální aktivita často koreluje s odpovídajícími salicylanilidy. Přesto je sporné, zda jsou proléčiva. Aktivita cyklických produktŧ občas je vyńńí neņ odpovídajících salicylanilidŧ. Posledním krokem byla záměna oxo skupiny za thioxo skupinu. Je to doprovázeno silným zvýńením antimykobakteriální aktivity, avńak často i toxicity. Vńechny látky baly hodnoceny vŧči M. tubecrulosis a některým potenciálně patogenním kmenŧm (M. kansasii, M. avium) a k dalńím postupŧm jsme vyuņívali metody QSAR. V současné době máme řadu látek, které aktivitou převyńují soudobá léčiva. V otázkách vedlejńích účinkŧ s námi spolupracují kolegové z Leibnizova ústavu pro výzkum přírodních látek a infekční biologie, ústavu Hanse Knölla. Atimykobakteriální hodnocení je prováděno ve Státním zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě. Program je podepřen několika desítkami publikací, na kterých se často podílejí němečtí kolegové. V přednáńce bude uvedena cesta, která nás k těmto látkám přivedla i tvŧrčí řeńení vědeckého úkolu. Práce je podporována Výzkumným záměrem MSM0021620822 MŃMT ČR. 60

Postery 61

62

MICELIZÁCIA A TERMODYNAMICKÉ PARAMETRE HEPTAKAÍNIUMCHLORIDU VO VODNOM ELEKTROLYTICKOM PROSTREDÍ KF P-1 ANDRIAMAINTY FILS, ČIŢMÁRIK JOZEF, MALÍK IVAN Katedra farmaceutickej chémie, Farmaceutická fakulta, Univerzita Komenského, Bratislava andriamainty@fpharm.uniba.sk Agregáčné vlastnosti katiónov lokálneho anestetika heptakaíniumchloridu boli skúmané vo vodnom elektrolytickom prostredí (0,1 mol.l -1 KF) spektroskopickou technikou [1]. Z teplotnej závislosti kritickej micelovej koncentrácie, pouņitím modelu fázovej separácie [2], boli vypočítané termodynamické parametre ako sú, molová Gibbsova energia (ΔG o ), entalpia (ΔH o ) a entropia (ΔS o ). Hodnoty termodynamických parametrov formácie miciel (graf) poskytujú cenné informácie o hnacej sily micelizácie tejto zlúčeniny. Vypočítaný termodynamický parameter T ΔS o je oveľa väčńí ako ΔH o, čo ukazuje, ņe ide o entropicky riadený proces micelizácie. Graf. Termodynamické parametre heptakaíniumchloridu LITERATÚRA 1. ŃČUKIN, E.D. PERCOV, A.V. AMELINOVÁ, E.A.: Colloidal Chemistry (in Czech). 1st Ed. Praha, Academie 1990, s. 303. 2. EVANS, D. F. WIGHTMAN P. J.: Micelle formation above 100 o C. J. Coll. Interface Sci. 86, 1982, s. 515-524. 63

P-2 VPLYV SALINICKÉHO STRESU NA OBSAHY SANGUINARÍNU A PROLÍNU V SUSPENZNÝCH KULTÚRACH MAKU SIATEHO BALAŅOVÁ ANDREA, BLANÁRIKOVÁ VÍŤAZOSLAVA, BILKA FRANTIŃEK, BILKOVÁ ANDREA Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, SR; balazova@fpharm.uniba.sk Suspenzné kultúry maku siateho nemajú schopnosť tvoriť morfínové alkaloidy. Ich majoritným alkaloidom je sanguinarín, ktorého obsah sa v bunkách suspenzných kultúr mení pri rôznych stresových podmienkach (1). Počas soľného stresu bunky suspenzných kultúr produkujú ako ochranu pred dehydratáciou osmoprotektívnu látku prolín (2). V nańej práci sme sa preto zamerali na sledovanie vplyvu dvoch rôznych koncentrácií NaCl a ich doby pôsobenia na hladinu prolínu a v tejto súvislosti aj na schopnosť suspenzných kultúr tvoriť sanguinarín. V prítomnosti 100 mmol.l -1 NaCl sa obsah prolínu v bunkách suspenzných kultúr s predlņujúcou sa dobou jeho pôsobenia zvyńoval. Naopak pri 150 mmol.l -1 koncentrácii NaCl sme najvyńńí obsah prolínu stanovili uņ po 2 hod pôsobenia (17,8 ± 1,1 mg.g -1 č.v.). Obsah prolínu sa s predlņujúcou dobou pôsobenia tejto koncentrácie NaCl sa viac nezvyńoval. Hladina sanguinarínu sa v bunkách suspenzných kultúr pri pôsobení 100 mmol.l -1 koncentrácii NaCl zvýńila 13-násobne (5,5 ± 0,6 mg.g -1 č.v.). V prítomnosti 150 mmol.l -1 NaCl sa obsah sanguinarínu v suspenzných kultúrach zvýńil oproti kontrole 6-krát. PRÁCA BOLA PODPORENÁ GRANTOM VEGA 1/4292/07. 1. Obloņinský M, Bezáková L, Pńenák M: Biol. listy 67, 225-244 (2002) 2. Balaņová A, Bilka F, Blanáriková V, Bilková A: Acta Facult.Univ.Comenianae 55, 51-57 (2008) 64

P-3 POROVNÁNÍ EFEKTU SYNTETICKÝCH CHALKONŦ U ALLOXANOVÉHO DIABETES MELLITUS BARTOŃÍKOVÁ LENKA 1, NEČAS JIŘÍ 1, BARTOŃÍK TOMÁŃ 2, PAVLÍK MARTIN 2, FRÁŅA PETR 3 1 Ústav fyziologie, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Hněvotínská 3, 775 15 Olomouc; bartosil@tunv.upol.cz 2 Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN u Sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno 3 II. interní klinika, FN u Sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Úvod: 2, 3, 4 - trihydroxychalkon (1) a 2, 3, 4 - trihydroxydihydrochalkon (2) jsou syntetické látky, které byly zatím ojediněle pouņity pro preklinické experimenty. Výsledky testování in vitro prokázaly jejich antioxidační aktivitu ve srovnání s butylhydroxytoluenem. Cílem studie bylo porovnat antioxidační a antidiabetický efekt obou chalkonŧ u alloxanového diabetu v experimentu. Metodika: Zvířata byla metodou náhodného výběru rozdělena do 4 skupin (n = 10). Skupinám léčeným byly podávány chalkony v dávce 10 mg/kg v 0,5% roztoku Avicelu perorálně 1x denně, skupině placebo byl podáván pouze roztok Avicelu. Intaktní skupina byla bez zákroku a bez medikace. Byly stanoveny vybrané laboratorní parametry hladina glukózy na začátku a konci experimentu, urea a cholesterol v séru, ztráty glukózy a bílkovin močí, diuréza, antioxidační enzymy (superoxiddismutáza, glutathionperoxidáza), celková antioxidační kapacita a hladina malondialdehydu, a to na konci experimentu. Byly odebrány vzorky ledvinné tkáně a pankreatu pro histopatologické vyńetření. Získané hodnoty sledovaných laboratorních parametrŧ byly zpracovány pomocí tabulkového procesoru Microsoft Excel a statisticky vyhodnoceny za pomoci testu ANOVA, hodnota p 0,05 byla povaņována za signifikantní. Závěr: Výsledky biochemického vyńetření ukazují na antioxidační a antidiabetický (?) efekt testovaných látek. Histopatologické nálezy s těmito výsledky korelují pouze částečně. Klíčová slova: chalkony, diabetes mellitus, antioxidanty 65

P-4 DOPAD MDR A XDR TUBERKULÓZY NA LIEČBU A VÝVOJ ANTITUBERKULOTÍK BEŅO PAVOL 1, STANKOVIČOVÁ MÁRIA 2, WAISSER KAREL 3 1 Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce, Katedra klinických odborov, Univerzitné nám. 1, 918 43 Trnava; SR, pbeno@szu.sk 2 Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta v Bratislave, Katedra farmaceutickej chémie, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava; SR 3 Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra organické chemie, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; ČR Vývoj antituberkulotík nebol pre výrobcov liekov ekonomicky atraktívny, z toho dôvodu táto skupina liečiv v 80. rokoch 20. storočia stagnovala. Výskum je nákladný a zdĺhavý, vhodných zvieracích modelov málo, klinické hodnotenie vyņaduje minimálne 6-mesačné trvanie terapie. Armentárium antituberkulotík bolo prehodnotené a niektoré liečivá boli z neho vyradené ako obsolétne (z dôvodu toxicity alebo nízkeho compliance, napr. thioacetazón, kyselina paraaminosalicylová - PAS). Svetová pandémia AIDS, oslabenie programov zníņenia výskytu ochorenia, neadekvátna terapia a ďalńie faktory, ktoré spôsobili neustále zvyńujúci sa nárast multirezistentných (MDR, XDR) kmeņov tuberkulózy, sa stali motorom hľadania nových potenciálnych antituberkulotík odlińnej chemickej ńtruktúry, ako majú v súčasnej klinickej praxi pouņívané liečivá. 1 Testované boli: diarylchinoliny (DARQs) látka TMC 207, R207910); rifamycíny (rifabutin, rifapentin, rifalazil); 5 -nitroimidazoly (CGI 17341), nitroimidazopyrány (látka PA-824); chinoliziny a pyridóny (látka KRQ-10018, LL3858), 2-pyridóny (látka ABT-255); analógy etambutolu (3Q109), nové ketolidy (látka ABT-773, telitromycín), nové riminofenazíny, oxazolidinóny (látka PNU-100480) a viaceré ďalńie. V liečbe MDR a XDR tuberkulózy sa začali testovať aj fenotiazíny, tioridazín. Koinfekcia TB a HIV si vyņiadala vypracovanie nových liečebných reņimov kombinujúcich väčńinou fluorochinolóny (ciprofloxacin, ofloxacin, sparfloxacin, levofloxacin, gatifloxacin, sitafloxacin, moxifloxacin) a makrolidy (klaritromycin, azitromycin, roxitromycin). 2 V práci je zhrnutý prehľad vývoja v skupine antituberkulotík v poslednom období. 1. Ahirrao, P.: Recent developments in antitubercular druha. Mini Rev Med Chem. 8, 2008, No 14, p. 1441-51. 2. Jae-Joon Yim: Treatment of MDR/XDR-TB. Where do we stand? In: Zborník ISAAR 2007 Symposia and Poster Abstracts, p. 224-5. 66

DÔKAZ PRÍTOMNOSTI GÉNU PRE GLYCEROLDEHYDRATÁZU VO VYBRANÝCH KMEŇOCH LACTOBACILLUS REUTERI P-5 BILKOVÁ ANDREA, KIŅOVÁ SEPOVÁ HANA, DUBNIČKOVÁ MARTINA, BILKA FRANTIŃEK, BALAŅOVÁ ANDREA Univerzita Komenského v Bratislave, Farmaceutická fakulta, Katedra bunkovej a molekulárnej biológie liečiv, Odbojárov 10, 832 32 Bratislava, Slovenská republika, bilkova@fpharm.uniba.sk Lactobacillus reuteri zaraďujeme medzi G+, fakultatívne anaeróbne, nesporulujúce, kataláza negatívne, nepohyblivé, paličkovité baktérie. Patrí k obligátne heterofermentatívnym druhom mliečnych baktérií, ktoré osídľujú gastrointestinálny trakt ľudí aj zvierat. Niektoré kmene L. reuteri majú pozitívny vplyv na ľudský a zvierací organizmus a sú vyuņívané v probiotických prípravkoch (napr. BioGaia, Ewopharma s.r.o). Tieto kmene sa vyznačujú produkciou silne antimikróbne pôsobiacej látky reuterínu (3-hydroxypropionaldehyd). Reuterín vzniká pri anaeróbnej fermentácii glycerolu pôsobením enzýmu glyceroldehydratáza (GD) (1, 2). Pomocou nami navrhnutých dvoch párov ńpecifických PCR primerov (GD1f/GD1r a GD2f/GD2r), zasahujúcich do génu pre veľkú podjednotku glyceroldehydratázy, sme amplifikovali úseky o veľkosti cca 560 bp a 700 bp v prípade 4 nových izolátov L. reuteri pochádzajúcich zo ņalúdočnej sliznice jahņaťa a kozľaťa (L. reuteri E, L. reuteri KO4m, L. reuteri KO5, L. reuteri KO4b) a z kmeņa L. reuteri Protectis (BioGaia ). Porovnaním nukleotidových sekvencií PCR produktov získaných s dvojicou primerov GD1f/GD1r so sekvenciami v GenBank sme zistili, ņe amplikón z L. reuteri E vykazuje 97% homológiu s génom pre glyceroldehydratázu (L. reuteri JCM 1112, GenBank ID: AP007281) a v prípade amplikónu L. reuteri Protectis sme zaznamenali 82% homológiu (L. collinoides ista, GenBank ID: AJ297723). Po prepísaní do sekvencie aminokyselín homológia oboch PCR produktov s časťou veľkej podjednotky glyceroldehydratázy dosiahla 100%. Tým sme dokázali prítomnosť génu pre glyceroldehydratázu v genóme nových izolátov L. reuteri a nepriamo sme potvrdili ich schopnosť produkovať reuterín. Práca bola podporená grantom VEGA MŠ SR 1/4290/07. 1. Rodríguez E, Arqués JL, Rodríguez R, Nuñez M, Medina M: Letters in Applied Microbiology 37, 259 263 (2003) 2. Bukovský M, Końčová H, Gregorová D, Urbančíková B: Praktická medicína 2, 26 29 (2008) 67

P-6 DESIGN, SYNTÉZA A BIOLOGICKÉ TESTOVÁNÍ NOVÝCH INHIBITORŦ ACETYLCHOLINESTERASY BINDER JIŘÍ a, KUČA KAMIL b, JUN DANIEL b, KORÁBEČNÝ JAN b a OPLETALOVÁ VERONIKA a a Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv, Farmaceutická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové; b Katedra toxikologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Hradec Králové, Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové Acetylcholinesterasa (AChE; EC 3.1.1.7) je enzym, který má klíčovou roli v přenosu nervového signálu. Jeho funkcí je ńtěpit neurotransmiter acetylcholin uvolņovaný z nervových zakončení při přenosu nervového vzruchu. Inhibitory AChE jsou v současnosti uņívány jako pesticidy (parathion, malathion), léčiva Alzheimerovy choroby (takrin, donepezil, rivastigmin, galantamin), k léčbě myastenia gravis (neostigmin, pyridostigmin), v oftalmologii či k premedikaci před otravou nervově paralytickými látkami. 1 V nańem příspěvku se zabýváme molekulárním designem a přípravou nových inhibitorŧ AChE a testováním jejich aktivit pomocí standartních in vitro metod. 2 Pomocí metod molekulového modelování mŧņeme popsat interakce inhibitoru s enzymem a odhadnout ztrátu aktivity pro určité analogické sloučeniny, coņ umoņņuje sníņit počet látek, které by bylo zapotřebí následně syntetizovat. 3 Studovali jsme zejména dimerické a hybridní deriváty takrinu. Při přípravě sloučenin byly pouņity postupy běņně pouņívané v organické syntéze. Látky byly charakterizovány obvyklým zpŧsobem, tj. teplotou tání, 1H NMR spektry a elementární analýzou. Pohled do kavity AChE inhibované methylakridinem. Vytvořeno ve VMD 1.8.6. Autoři děkují Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy za finanční podporu výzkumného záměru MSM0021620822. LITERATURA 1. Goedert M., Spillantini M. G.: A Century of Alzheimer's Disease. Science 2006, 314, 777 781. 2. Kuca K., Cabal J., Patocka J., Dohnal V.: Quarternary heteroarenium salts as the competitive inhibitors of the brain acetylcholinesterase. Lett. Drug Des. Discov. 2004, 1, 97 100. 3. Morris G. M., Goodsell D. S., Halliday R. S., Huey R., Hart W. E., Belew R. K., Olson A. J.: Automated docking using a Lamarckian genetic algorithm and an empirical binding free energy function. J. Comput. Chem. 1998, 19, 1639 1662. 68