TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Občané o Lisabonské smlouvě Technické parametry Výzkum: Naše společnost 2009, v09-0 Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. Termín terénního šetření: 2.. 9.. 2009 Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 5 let Počet dotázaných: 057 Metoda sběru dat: Výzkumný nástroj: Otázky: Zveřejněno dne:. února 2009 Zpracovala: Paulína Tabery Osobní rozhovor tazatele s respondentem Standardizovaný dotazník PM.3, PM.32, PM.33, PM.47, PM.48, PM.57, PM.58 V lednu 2009 byly do pravidelného šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zařazeny i otázky ohledně Lisabonské smlouvy. Kromě dlouhodobého sledování povědomí lidí o pojmu, pocitu informovanosti o smlouvě a zájmu o dění kolem ní byly pokládány také dotazy na to, zda by parlament měl schválit Lisabonskou smlouvu, proč by tak měl či neměl učinit a jak se podle mínění veřejnosti změní postavení ČR v EU případným přijetím smlouvy. Velmi dobrou nebo docela dobrou znalost pojmu deklaruje necelá třetina (30 %) populace starší 5 let. O něco více než polovina občanů (53 %) označuje své povědomí o smlouvě jako velmi povšechné a 7 % lidí neví, co termín znamená. Znění otázky: V poslední době lze v diskusi o Evropské unii zaznamenat pojem Lisabonská smlouva. Víte, co tento pojem označuje? Varianty odpovědí: víte to velmi dobře, víte to docela dobře, jenom matně tušíte, nevíte vůbec, co označuje. /[8]
V delším časovém horizontu se potvrzuje již dříve naznačený trend pozvolného růstu znalosti pojmu. Od dubna 2008 byl zaznamenán nárůst v kladných odpovědích o procentních bodů. Zároveň přibývá lidí, kteří alespoň trochu tuší, co tento termín znamená, i když u této skupiny není možné mluvit o kvalifikované znalosti. Podíl těch, kteří Lisabonskou smlouvu vůbec neznají, klesl pod jednu pětinu (viz graf ). Graf. Povědomí lidí o tom, co označuje pojem 00% 80% 44 40 27 33 22 7 60% 40% 37 38 50 43 50 53 20% 0% 6 20 20 9 23 25 3 2 3 5 5 5 04/2008 06/2008 09/2008 /2008 2/2008 /2009 ví velmi dobře ví docela dobře jenom matně tuší neví vůbec Rozdíly ve znalosti pojmu lze nalézt mezi muži a ženami, přičemž muži častěji než ženy deklarují znalost (38 % muži : 22 % ženy), a zároveň znatelně větší podíl žen přiznává, že vůbec neví, co pojem označuje (3 % muži : 2 % ženy). Odlišnosti se objevují rovněž podle deklarované životní úrovně dotázaných. Lidé s dobrou životní úrovní vypovídají o lepší znalosti smlouvy ve srovnání s těmi, kteří svou životní úroveň považují za špatnou, případně ji hodnotí neutrálně (ani dobrá, ani špatná). Důležitým sociodemografickým ukazatelem, který významně dělí populaci ve znalosti pojmu, je. Čím vyšší je formální lidí, tím větší je jejich povědomí o smlouvě (viz tabulka ). Tab. : Povědomí lidí o tom, co označuje pojem (rozdíly podle v %) dobře ví( ví velmi dobře + ví docela dobře ) základní vyučení střední s maturitou vysokoškolské 4 24 36 64 jenom matně tuší 57 57 52 34 neví vůbec 29 9 2 2 2/[8]
Pocit informovanosti o dění ohledně Lisabonské smlouvy 2 je poměrně nízký: pětina lidí (2 %) uvádí, že má dostatek informací, naopak tři čtvrtiny (73 %) deklarují nedostatek. Růst podílu těch, kteří pociťují dostatek informací, je velmi pozvolný, v posledních třech měsících téměř nepatrný, ovšem ve srovnání s dubnem 2008 je to viditelný nárůst o 9 procentních bodů (viz graf 2). Graf 2. Hodnocení dostatku či nedostatku informací o dění ohledně Lisabonské smlouvy 00% 0 3 8 7 6 6 80% 60% 48 40 39 40 36 35 40% 20% 0% 38 38 33 39 36 30 0 3 3 5 2 7 8 2 3 3 04/2008 06/2008 09/2008 /2008 2/2008 /2009 neví rozhodně nedostatek spíše nedostatek spíše dostatek rozhodně dostatek I u této otázky se projevují diference mezi muži a ženami. Muži častěji než ženy pociťují dostatek informací ohledně Lisabonské smlouvy (26 % muži : 5 % ženy) a zároveň v mnohem menší míře než ženy odpovídají, že mají rozhodně nedostatek informací. Co se týče životní úrovně, lidé označující ji jako dobrou ve větší míře deklarují dostatek informací ve srovnání s lidmi se špatnou nebo průměrnou životní úrovní. Podobně jako u povědomí o Lisabonské smlouvě, i u informovanosti o ní hraje důležitou roli. Mezi občany s vyšším m, zejména vysokoškolským je znatelně vyšší podíl těch, kteří deklarují dostatečnou informovanost o zkoumané problematice, i když i mezi vysokoškolsky vzdělanými je stále značný podíl těch, kteří se cítí být neinformováni (viz tabulka 2). Tab. 2: Hodnocení dostatku či nedostatku informací o dění ohledně Lisabonské smlouvy (rozdíly podle v %) základní střední vysokoškolské vyučení s maturitou dostatek informací 7 22 48 nedostatek informací 74 79 75 50 neví 5 4 3 2 2 Znění otázky: má upravit fungování úřadů Evropské unie (např. Evropského parlamentu, Evropské komise), jelikož bylo do Evropské unie přijato v posledních letech mnoho nových členů. Máte o dění ohledně Lisabonské smlouvy dostatek nebo nedostatek informací? Varianty odpovědí: rozhodně dostatek, spíše dostatek, spíše nedostatek, rozhodně nedostatek. 3/[8]
Odlišnosti v hodnocení informovanosti se projevují i podle znalosti pojmu. Lidé, kteří deklarují dobrou znalost tohoto termínu, ve výrazně větší míře pociťují dostatek informací, narozdíl od těch, kteří pojem znají povšechně, případně jej neznají vůbec (viz tabulka 3). Tab. 3: Hodnocení dostatku či nedostatku informací o dění ohledně Lisabonské smlouvy (rozdíly podle povědomí o pojmu v %) dobře ví, co označuje pojem Lisabonská smlouva jenom matně tuší, co označuje pojem neví vůbec, co označuje pojem dostatek informací 60 5 nedostatek informací 39 90 8 neví 5 8 Míra znalosti pojmu i relativní pocit nedostatku informací jsou ve shodě se zájmem českých občanů o danou oblast. 3 Více než čtvrtina (27 %) obyvatel starších 5 let projevuje zájem o dění ohledně Lisabonské smlouvy, přičemž velmi se zajímají 3 % občanů. Více než třetina lidí (37 %) se o věci spojené se smlouvou spíše nezajímá, rozhodný nezájem deklaruje 34 % obyvatel. Jak je vidět z časového srovnání, míra zájmu o Lisabonskou smlouvu v posledních dvou měsících viditelně vzrostla, ve srovnání s dubnem 2008 je v aktuálním výzkumu o procentních bodů vyšší (viz graf 3). Graf 3. Zájem o dění ohledně Lisabonské smlouvy 00% 3 4 3 3 2 2 80% 46 47 40 45 36 34 60% 40% 35 32 40 34 37 37 20% 0% 5 6 6 6 22 24 2 3 3 04/2008 06/2008 09/2008 /2008 2/2008 /2009 neví vůbec se nezajímá spíše se nezajímá spíše se zajímá velmi se zajímá 3 Znění otázky: Nakolik se Vy osobně zajímáte o dění ohledně Lisabonské smlouvy? Varianty odpovědí: velmi se zajímáte, spíše se zajímáte, spíše se nezajímáte, vůbec se nezajímáte. 4/[8]
Podobně jako tomu bylo u předchozích otázek, i v případě zájmu a nezájmu o dění ohledně Lisabonské smlouvy se objevují rozdíly podle pohlaví, životní úrovně a respondentů. Větší zájem o smlouvu projevují muži ve srovnání s ženami (34 % muži : 2% ženy). Rovněž občané s dobrou životní úrovní deklarují vyšší zájem, než lidé, kteří svou životní úroveň označují jako neutrální nebo špatnou. I zde se jako významný ukazatel projevuje. Čím vyšší je formální obyvatel, tím větší zájem proklamují, u vysokoškolsky vzdělaných je podíl zajímajících se v aktuálním výzkumu nadpoloviční (viz tabulka 4). Tab. 4: Zájem/nezájem o dění ohledně Lisabonské smlouvy (rozdíly podle v %) základní střední vysokoškolské vyučení s maturitou zajímá se 4 24 3 53 nezajímá se 82 74 69 47 neví 4 2 0 0 Rozdíly v zájmu či nezájmu o dění kolem smlouvy jsou patrné rovněž podle znalosti pojmu. Lidé, kteří projevují dobrou znalost termínu, se výrazně více zajímají o dění s ním související, na rozdíl od těch, jejichž znalost je zběžná nebo žádná (viz tabulka 5). Tab. 5: Zájem/nezájem o dění ohledně Lisabonské smlouvy (rozdíly podle povědomí o pojmu v %) dobře ví, co označuje pojem Lisabonská smlouva jenom matně tuší, co označuje pojem neví vůbec, co označuje pojem zajímá se 67 2 4 nezajímá se 33 87 9 neví 0 5 V otázce, zda by parlament měl nebo neměl schválit Lisabonskou smlouvu 4, jsou názory veřejnosti rozděleny do třech významných skupin. Třetina občanů se domnívá, že by smlouva měla být schválena, přibližně pětina (9 %) je opačného mínění. Ovšem největší podíl obyvatel ČR starších 5 let (48 %) neví 5, zda by parlament měl smlouvu schválit, což jenom potvrzuje menší povědomí, informovanost a zájem o ní (viz graf 4). 4 Znění otázky: Myslíte si, že by parlament České republiky měl nebo neměl schválit Lisabonskou smlouvu? Varianty odpovědí: rozhodně měl, spíše měl, spíše neměl, rozhodně neměl. 5 Spontánní odpověď neví, nečtená možnost odpovědi. 5/[8]
Graf 4. Názory občanů, zda by parlament měl schválit Lisabonskou smlouvu rozhodně měl 9% neví 48% spíše měl 24% rozhodně neměl 6% spíše neměl 3% To, že by parlament měl smlouvu schválit, se o něco častěji domnívají muži (37 % muži : 29 % ženy), ženy zase ve větší míře odpovídají, že nevědí, zda by smlouva měla nebo neměla být schválena (40 % muži : 56 % ženy). Rozdíly lze nalézt u lidí s různým m. Čím vyšší je formální respondentů, tím se zvětšuje podíl těch, kteří se domnívají, že by schválena být měla, a zároveň klesá podíl odpovědi nevím. Také lidé s dobrou životní úrovní si častěji myslí, že by smlouva měla být schválena a o něco méně se přiklánějí k vyjádření nevím, i když i v tomto případě je podíl této varianty zhruba dvoupětinový. Mezi důvody, proč by parlament měl schválit Lisabonskou smlouvu 6, vede stanovení pravidel fungování, s tím souvisí i mínění o lepším fungování Evropské unie a jejich úřadů po schválení smlouvy. Druhým nejsilnějším důvodem proč smlouvu schválit je podle respondentů to, že Česká republika je členem unie, což ji zavazuje k jistému chování v rámci tohoto celku. Dalšími důvody jsou prestiž a zařazení mezi evropské země nebo to, že ostatní státy tuto smlouvu již schválily (viz tabulka 6). Tab. 6: Důvody, proč by parlament měl schválit Lisabonskou smlouvu (v %) Stanovení pravidel fungování EU 3 Lepší fungování EU a úřadů 8 ČR je členem EU 2 Kvůli prestiži, zařazení do Evropy, nezaostávat 9 Ostatní státy EU již schválily Lisabonskou smlouvu 9 je dobrá 8 ČR je předsedající země EU 2 Premiér již Lisabonskou smlouvu podepsal Jiná odpověď 9 Neví 2 Pozn. Odpovídali pouze respondenti, kteří si myslí, že by parlament měl schválit Lisabonskou smlouvu (N=346) 6 Znění otázky: Proč by podle Vás parlament měl schválit Lisabonskou smlouvu? 6/[8]
Jednoznačně nejsilnějším argumentem, proč by neměla být schválena 7, je ztráta suverenity, ať respondenti zmiňují konkrétně Českou republiku, nebo v širším kontextu evropské země. Souvisejícím argumentem je také obecné tvrzení, že je omezení (viz tabulka 7). Tab. 7: Důvody, proč by parlament neměl schválit Lisabonskou smlouvu (v %) Ztráta suverenity ČR 4 Ztráta suverenity zemí EU 5 je omezení (obecné tvrzení) 0 Smlouva nic nepřináší 8 Nevýhodnost pro ČR 7 Málo informací o Lisabonské smlouvě 6 Znevýhodnění malých států 3 Nové, další závazky, povinnosti 3 Jiná odpověď 5 Neví 2 Pozn. Odpovídali pouze respondenti, kteří si myslí, že by parlament neměl schválit Lisabonskou smlouvu (N=205) Poslední otázka bloku týkajícího se Lisabonské smlouvy mapuje názory obyvatel na to, jak se změní postavení České republiky v rámci Evropské unie případným přijetím dokumentu 8. Největší podíl občanů, téměř dvoupětinový (38 %), vyjadřuje mínění, že se postavení státu v rámci unie nijak nezmění, pětina je přesvědčena o zlepšení, 5 % o zhoršení. Více než čtvrtina veřejnosti (27 %) neumí možnou změnu postavení České republiky mezi státy unie zhodnotit (viz graf 5). Graf 5. Názory občanů, jak se postavení ČR v EU změní případným přijetím Lisabonské smlouvy neví 27% rozhodně se zlepší 3% spíše se zlepší 7% rozhodně se zhorší 3% spíše se zhorší 2% nezmění se 38% 7 Znění otázky: Proč by podle Vás parlament neměl schválit Lisabonskou smlouvu? 8 Znění otázky: Myslíte si, že případným přijetím Lisabonské smlouvy se postavení České republiky v rámci Evropské unie zlepší, zhorší, nebo se nezmění? Varianty odpovědí: rozhodně se zlepší, spíše se zlepší, nezmění se, spíše se zhorší, rozhodně se zhorší. 7/[8]
Muži jsou o něco častěji než ženy přesvědčeni, že se přijetím Lisabonské smlouvy postavení České republiky v Evropské unii zlepší, ženy zase více volí odpověď nevím. Podobně jako u předešlých otázek, i zde se liší mínění lidí s různou úrovní formálního. Občané s vyšším m jsou častěji přesvědčeni, že případným schválením smlouvy se postavení republiky v rámci unie zlepší a výrazně méně se kloní k odpovědi nevím. Také lidé deklarující dobrou životní úroveň častěji míní, že se postavení České republiky přijetím smlouvy zlepší, a naopak jsou v menší míře přesvědčeni o zhoršení nebo volí variantu nevím. 8/[8]