Mokřady Vesník (Břehy) 49 21'58.31"N 17 59'17.70"E Přírodní památu Mokřady Vesník (1, 47ha) tvoří dvě oddělené lokality v údolí potoka Vesník vzdálené od sebe asi 600m. Druhou z nich lokalitu Břehy představuje svahové pěnovcové prameniště, leží v nadmořské výšce 455 až 470m. Květena svahového pěnovcového prameniště s výraznou dominancí suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium). Dále se zde nachází mokřadní luční společenstva svazu Calthion a společenstva bezkolencových luk vlhčích stanovišť svazu Molinion. Bohatou populaci zde vytváří kruštík bahenní (Epipactis palustris), méně častý je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), na sušších místech je hojná prvosenka jarní (Primula veris). Kousek nad lokalitou vede značená cyklotrasa (č. 6119). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mokrady-vesnik-brehy Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
Medůvka - skála Skalní útvar 49 25'42.96"N 18 0'15.26"E Nevelká, avšak z hlediska obtížnosti velmi významná oblast moravských pískovců lezecky objevená až začátkem 80. let. V duchu tehdejší doby zde vznikla spousta technických cest. Nepříliš vhodná struktura horniny i poloha oblasti mimo zájem lezecké špičky byly hlavní příčinou stavu, že se jen velmi zvolna dařilo staré "techniky" přelézat volně. Tento proces nabral rychlejší spád až ve druhé polovině 90. let. V současnosti je zde již pouze jediná cesta technického rázu. Obtížnost volně lezených cest se zde postupem času vyšplhala až na 9. stupeň UIAA. Přístup: Autem po silnici I/57 (Vsetín - Valašské Meziříčí) do obce Podlesí. Zde možno též po železnici ČD 280 (Vsetín - Valašské Meziříčí), zast. Brňov. Odtud po modré značce směrem na Malou Lhotu 3, 5 km (45 min) k rozcestí Medůvka. Odtud 150 metrů značeným chodníkem ke skalám. Praktičtější možnost je z Val. Meziříčí autem nebo autobusem do obce Malá Lhota. Odtud dále po modré značce asi 3 km směr Brňov ke zmíněnému rozcestí. Pro automobily je uzavírka cesty přibližně 1 km za vesnicí. Útvar se skládá z jedné věže a dvou okrajovek. Údolní stěna nejvyššího bloku dosahuje deseti metrů. Hornina je tvořena velmi tvrdými křemitými pískovci. Většina cest vede v údolních severních stěnách, skály jsou prosluněny pouze od západu. Terén je vhodný pro teplé letní dny. Autor článku: Michal Petřek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/meduvka-skala Klenov - Zámčisko Skalní útvar 49 24'49.03"N 18 1'55.27"E Skalnatý a zalesněný hřbet s pískovcovými skalami nad jižním břehem přehrady Bystřička, jihovýchodně od Valašského Meziříčí. Vyhledávané horolezecké terény. V místě zaniklá dřevěná tvrz templářů. Pod Klenovem se nachází chráněná louka se vstavačovitými rostlinami pod názvem Louky pod Štípou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klenov-zamcisko Stříbrník - přírodní památka 49 16'42.24"N 18 3'13.37"E Přírodní památku Stříbrník (14, 4954 ha) najdeme v CHKO Beskydy, V Západních Javorníkách, mezi osadami Veřečný, U Filů a Stříbrník, asi 3km jižně od středu obce Hovězí, v nadmořské výšce 500-581m nad údolím Veřečného potoka. Chrání louky a pastviny v komplexu se zbytky květnatých bučin, remízy a prameništi. se zvláště chráněnými druhy rostlin, především vstavačovitými (Orchidaceae). Jedná se o ojedinělou lokalitu střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) v Beskydech, (v posledních letech došlo k velkému oslabení jeho populace). Louky, pastviny a mokřady minimálně ovlivněné intenzivním hospodařením jsou stanovištěm řady typických, vzácných a chráněných druhů rostlin. Bylo zde zjištěno přes 10 druhů čeledi vstavačovitých (Orchidaceae): hojný je prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii), v některých letech zde kvete až 4tisíce rostlin, dále prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bradáček vejčitý (Listera ovata), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), kruštík bahenní (Epipactis palustris), vzácný a nenápadný vemeníček zelený (Coeloglossum viride). Lokalita leží mimo značené trasy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stribrnik-prirodni-pamatka- Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
Chata Horská chata Vsacký Cáb 49 22'29.17"N 18 5'46.24"E Chata se nachází 8 km severně od Vsetína a 13km od přehrady Bystřička. Kousek od chaty se nachází přírodní rezervace Kutaný. Poblíž chaty je vlek s převýšením 50m a délkou 320m. Chata má kapacitu 49 lůžek. Lůžka jsou 2-4 lůžková. Kontakt: vscab@volny.cz Autor článku: Martina Tůmová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horska-chata-vsacky-cab Chata Chata Pančava na Baťkové 49 17'25.76"N 17 55'18.34"E Turistická chata Pančava leží nad Liptálem na hřebenu táhnoucím se od Vsetína k Držkové. Severovýchodně od chaty se nachází nejvyšší vrchol nad liptálským údolím, Chléviska. Z jeho úbočí i z plošiny od vrcholu k chatě máme rozhledy na všechny strany, na Hostýnské i Vizovické vrchy. Na východ od chaty (pod vrcholem Chléviska) pramení říčka Rokytenka, levostranný přítok Vsetínské Bečvy, protékající liptálským údolím. Nedaleko, cca 100m je rozcestí Baťková, tvořící křižovatku několika turistických tras a prochází tudy i Naučná stezka Tesák ze Vsetína na, jak jinak, Tesák. Samotná chata slouží k občerstvení běžkařů v zimě a pěších i cykloturistů ve zbytku roku. Vousatý majitel, pan Jarda, působí přísně, ale nikoho neodežene, i když se domáhá občerstvení mimo otevírací dobu. Mnohý turista byl uspokojen v požadavcích, přestože nějak nevyšel s financema. Ale nikdo toho nezneužil a příště, třeba i za čtvrt roku své pohledávky vyrovnal. Za nepříznivého počasí je možno se ukrýt v šenku s barem a WC, za pěkného se slunit na lavicích u stolů před chatou. Autor článku: Jiří Tkadlčík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chata-pancava-na-batkove Louka pod Rančem 49 20'58.06"N 18 3'12.33"E Přírodní památku Louka pod Rančem (0,72ha) najdeme ve Vsetínských vrších, pod kótou Brhleny (576 m n.m.) na jižně orientovaném údolním svahu potoka Červenka vnadmořské výšce 490 až 520m, asi 4km východně od městské části Jasenice, katastrální území Vsetín. Chrání květnatou louku na sušším stanovišti, s výskytem suchomilných a teplomilných druhů včetně vstavačovitých, obklopenou lesem. Najdeme zde pestrou květenu přepásaných karpatských luk s bohatou populací orlíčku obecného (Aquilegia vulgaris) a prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina). Z dalších druhů zde rostou devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), jetel horský (Trifolium montanum), jetel prostřední (Trifolium medium), Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), prvosenka jarní (Primula veris), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), tužebník obecný (Filipendula vulgaris) a další. Na louce se nacházejí také rozptýlené skupinky keřů a stromů s lískou obecnou (Corylus avellana), bezem červeným (Sambucos racemosa), habrem obecným (Carpinus betulus) a dubem zimním (Quercus petraea), na okrajích rezervace ještě s břízou bělokorou. V podrostu se vyskytuje okrotice dlouholistá (Cephlalanthera longifolia) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). leží mimo značené trasy, Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/louka-pod-rancem- Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Louky pod Štípou 49 24'15.12"N 18 1'41.95"E Přírodní památku Louky pod Štípou (4,44ha) najdeme ve Vsetínských vrších, asi 2km severovýchodně od obce Růžďka. Nachází se v pramenném oblasti levostranného přítoku Bystřičky vnadmořské výšce 620 až 650m, asi 0, 5km jihozápadně od vrchu Štípa (706 m n.m.). představuje květnaté orchidejové louky. Chráněné území zde bylo vyhlášeno pod původním názvem Louky za Klenovem" již v r. 1949 a patří k nejstarším na Vsetínsku. Chrání květnaté louky s výskytem ohrožených druhů vstavačovitých. Původně přepásané karpatské louky na podmáčených místech s nepříliš početnými populacemi vstavačovitých. Vyskytuje se zde např. prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza sambucina) v několika barevných odchylkách, prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), kruštík bahenní (Epipactis palustris), hlístník hnízdák (Neottia nidus- avis) a bradáček vejčitý (Listera ovata). V minulosti se zde vyskytoval i rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis) a prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica). Na východním okraji rezervace při modré turistické cestě je zastávka Naučné stezky Klenov s informačním panelem. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/louky-pod-stipou- Svantovítova skála - Skalní útvar 49 24'30.64"N 18 2'20.10"E Svantovítova skála (0, 16 ha) se nachází nad obcí Malá Bystřice ve Vsetínských vrších (západně od vesnice). Nachází se v nadmořské výšce 615-635 m asi 0, 5 km severovýchodně pod vrcholem Štípa (706,8m n.m.) Chrání protaženou 60 m dlouhou pískovcovou skalní stěnu, která dosahuje výšky až 12m. Skála je tvořena hrubozrnným pískovcem až drobnozrnným slepencem magurského flyše a je typickou strukturně denudační skalní stěnou, která je rozčleněná množstvím příčných puklin do řady dílčích bloků. Největší se jmenují Ploutev (výška 12m) a Svatka. Celá skála je význačnou dominantou v okolním terénu. Skalní stěny slouží jako cvičné skály pro horolezce. Skála je také často navštěvována turisty, vede k ní, ve své odbočce, naučná stezka Klenov. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svantovitova-skala-prirodni-pamatka Dubcová Rezervace 49 23'1.92"N 17 52'31.51"E Přírodní rezervace Dubcová (5, 82 ha) se nachází asi 0, 5 km jihozápadně od obce Kateřinice v Hostýnských vrších. Jedná se o východní úbočí vrchu Dubcová (575 m n.m.) s četnými svahovými Prameništi, suššími květnatými loukami a smíšeným lesem v nadmořské výšce 435-520 m. Chrání svahová prameniště s mokřadní květenou a bohatou populaci mečíku střechovitého a kruštíku bahenního. Větší část rezervace tvoří smíšené lesní porosty (doubravy s příměsí borovice, částečně habřina a vysázený smrkový les). Květena svahových pramenišť a mokřadů je zde reprezentována těmito druhy: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), poměrně hojně kruštík bahenní (Epipactis palustris) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), tolije bahenní (Parnassia palustris), bařička bahenní (Triglochin palustre), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) aj. Sušší místa se vyznačují vegetací karpatských přepásaných luk s malými ostrůvky krátkostébelných porostů. Lze zde spatřit např. hruštičku menší (Pyrola minor), svízel severní (Galium boreale), vřes obecný (Calluna vulgaris) a další. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
V Dubcové bylo nalezeno také několik druhů vzácnějších hub, např. mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), lžičkovec šiškový, muchomůrka zelená var. bílá, hřib nachovýtrusný, křemenáč smrkový, křemenáč dubový aj. Rezervace leží mimo značené trasy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dubcova- Zbrankova stráň 49 22'8.45"N 17 54'57.74"E Přírodní památku Zbrankova stráň (2, 46 ha) najdeme na severním okraji obce Ratiboř na Vsetínsku. Tvoří ji bývalé pastviny na výslunné stráni a svahové prameniště na západní straně údolí potoka Ratibořka v nadmořské výšce 350-388 m. Jsou zde patrné sesuvy půdy, dva z nich byly aktivovány při povodních v roce 1997. Chrání významnou botanickou lokalitu s výskytem pampelišky Skalińské (Taraxacum skalinskanum), růží a dalších teplomilných druhů. Na mokřadní louce na úbočí kopce Dvorce se vyskytuje v mokřadním společenstvu velmi vzácný a silně ohrožený druh pampeliška Skalińské (Taraxacum skalinskanum). V České republice je známa již jen na dvou dalších lokalitách. Dále se v mokřadu vyskytuje pampeliška chudolaločná (Taraxacum paucilobum), kontryhel lysý (Alchemilla glabra) a řeřišnice bahenní (Cardamine dentata). Na výslunné stráni, která představuje většinu plochy území, roste teplomilná vegetace stepních luk. Najdeme zde se zde několik vzácných teplomilných druhů jako jetel válcovitý (Trifolium rubens), jetel alpinský (Trifolium alpestre), kopretina chocholičnatá (Chrysanthemum corybnosum)- která je na této lokalitě výrazně izolována od souvislého rozšíření druhu v teplých pahorkatinách jižní a střední Moravy. Dále se zde vyskytuje: mochna přímá (Potentilla recta), chrpa velkoperá ostroperá (Jacea macroptilon subsp. oxylepis), ostružiník stažený (Rubus constrictus), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrinum), růže keltská (Rosa gallica), růže Jundzillova (Rosa jundzillii) a smldník jelení (Peucedanum cervaria). Lokalita leží na pří okraji zástavby obce Ratiboř. Při jejím západním okraji prochází po silnici červeně značená tur trasa z Ratiboře k Rozcestí Nad Kosiskou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zbrankova-stran- Růždecký Vesník 49 22'39.94"N 17 59'22.69"E Růždecký Vesník (3, 65ha) se nachází ve Vsetínských vrších asi 2km jižně od vesnice Růžďka, na východním okraji osady Růždecký Vesník. Nachází se na jihozápadně exponovaném svahu v horním konci údolí Vesník v nadmořské výšce 475 až 520 m. Chrání zbytky bývalé jalovcové pastviny a květnatých luk na suchých stanovištích s výskytem ohrožených druhů vstavačovitých sbohatou populací vstavače kukačky (Orchis morio) - největší na Vsetínsku mimo CHKO Beskydy. Vyskytují se zde i další ohrožené druhy vstavačovitých: pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea) a kruštík bahenní (Epipactis palustris), dále zde roste bradáček vejčitý (Listera ovata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), dalších vzácnějších druhů např. bařička bahenní (Triglochin palustre), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), prvosenka jarní (Primula veris), řepíček trojlistý (Aremonia agrimonoides). leží mimo značené trasy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ruzdecky-vesnik- Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Filka Vrchol 49 15'49.56"N 18 3'13.31"E Vrchol Filka na Rozcestí žluté a zelené turistické značky nedaleko rekreační obce Zděchov, jihovýchodně od Vsetína. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/filka Halvovský potok - přírodní památka Rezervace 49 22'19.32"N 18 4'41.88"E Přírodní rezervaci Halvovský potok (19, 14ha) najdeme ve Vsetínských vrších, asi 0, 8km západně pod vrcholem Vsackého Cábu (842m n. m.), na jeho západním úbočí, v pramenné oblasti potoka Jasenice. Nachází se vnadmořské výšce 595-680 m, asi 7km severovýchodně od Vsetína, v blízkosti hranice CHKO Beskydy, Chrání dva zbytky starých jedlobukových porostů na balvanité suti s typickou faunou a flórou karpatských lesů. Geologickým podkladem je zde magurský fyš s místními sesuvy, pískovcovými výchozy a balvanitou sutí. Nachází se zde flóra karpatských květnatých bučin. Stromové patro tvoří buk lesní, javor klen a jedle bělokorá. Typickými bylinnými druhy jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa). Z bezobratlých zde byl nalezen např. velmi vzácný obyvatel skalních sutí pavouk Troglonetta granulum. Vhodné hnízdní podmínky v rezervaci a blízkém okolí nachází řada druhů ptáků, jako: strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, datel černý, žluna šedá, holub doupňák, lejsek šedý a lejsek malý, sluka lesní, čáp černý, kulíšek nejmenší, sýc rousný aj. Ze šelem se nepravidelně vyskytuje rys ostrovid a ojediněle se zatoulá medvěd hnědý. Pravidelně se zde objevuje muflon obecný (Ovis musimon), který byl v okolních lesích vysazen v 50. letech 20. stol. Při horní hranici rezervace vede zásobovací silnice z Dušné k hatě na Vsackém Cápu a po ní i červeně značená tur. trasa a cyklotrasy (č.6119 a 6120). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/halvovsky-potok-prirodni-pamatka Ježůvka - přírodní památka 49 20'56.73"N 18 0'39.79"E Ježůvka (4, 99ha + ochranné pásmo 6, 0ha) se nachází ve Vsetínských vrších v horním konci údolí Zádilský, v nadmořské výšce 430 až 525m, asi jen 1,5km severovýchodně od Vsetína. Chrání původně extenzivní pastviny se dvěmi lučními enklávami obklopenými převážně listnatým lesem(louky 1, 2ha, lesní porosty 3,8ha) s jalovcem a výskytem ohrožených druhů vstavačovitých. Vegetaci lučních společenstev tvoří pestrá květena přepásaných karpatských luk s malými ostrůvky krátkostébelných smilkových Trávníků. Vyskytují se zde ohrožené druhů vstavačovitých, zejména bohatá populace vstavače osmahlého (Orchis ustulata), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), pětiprstka žežulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), dále bradáček vejčitý (Listera ovata), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), hlístník hnízdák (Neottia nidus- avis), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), v mokřadu kruštík bahenní (Epipactis palustris), ojediněle lze nalézt vstavač kukačku (Orchis morio) a vstavač vojenský (Orchis militaris). V minulosti se zde vyskytoval i prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina). Z dalších druhů zde rostou mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), prvosenka jarní (Primula veris) a další. leží mimo značené trasy. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jezuvka-prirodni-pamatka- Klenov - Přírodní rezervace Rezervace 49 24'44.46"N 18 1'51.57"E Přírodní rezervaci Klenov (15, 35 ha + ochranné pásmo 15 ha) najdeme ve Vsetínských vrších, jižně od vodní nádrže Bystřička v lesních partiích v okolí vrcholu Zámčisko a hřbetu Klenova s pískovcovými skalními výchozy. Nachází se v nadmořské výšce 570 až 678 m. Chrání hřebenové partie Klenova s význačnými skalními výchozy a s přírodně zachovalými lesními porosty s výskytem vzácné fauny vázané na horské bučiny. Zámčisko je také významná archeologická lokalita. Na nejvyšším vrcholu hřbetu Klenova, kótě Zámčisko (678 m n. m.) vystupuje hřibovitý skalní útvar až 7 m vysoký. Ve vrcholové části skály jsou vyvinuty zárodečné skalní mísy. V dolní části na jižním okraji skaliska vystupuje několik metrů mocná silně rozvětraná poloha slepenců paleogénu račanské jednotky magurského flyše. Slepence obsahují valouny až úlomky světlešedých vápenců, ve kterých byla nalezena převážně korálová fauna patrně jurského stáří. Ojediněle zde byli nalezeni i numuliti (paleogén). Vytvořil se zde také drobný tunel. V severní části hřbetu Klenov vystupuje v délce asi 200 m pískovcový svahový mrazový srub až 19 m vysoký nazývaný Havránka. Nachází se zde také vzácné tvary, Skalní okno dlouhé 165 a široké 35 cm a dvojité Skalní okno, tzv. hodiny, v jižní části lokality. Ze západního svahu Klenova vybíhá výrazný hřbet. V jeho dolní části jsou impozantní hřibovité a věžovité skalní útvary. Nejvyšší z nich, vež Komín, je vysoký 15 m. Ve střední části hřebene se vytvořil na rozšiřujících se puklinách tunel, který se zvětšuje v malou jeskyni. Lesní vegetaci tvoří karpatská bučina s vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), zejména v okolí skal a na sutích (klenové bučiny), na okrajích přírodní rezervace roste i smrk ztepilý (Picea abies). Ve vrcholových partiích Zámčiska se na skalnatém podloží vyvinula zakrslá bučina. Bylinné patro je zastoupeno typickou květenou acidofilní bikové bučiny. Okolí Klenova je zajímavou mykologickou lokalitou, ze vzácnějších druhů hub zde byly nalezeny např. ryzec nasládlý (Lactarius subdulcis), ryzec lososový (Lactarius salmonicolor), ryzec světlý (Lactarius azonites), holubinka osmahlá (Russula adusta), hřib kaštanový (Gyroporus castaneus), a další. Z nápadnějších druhů bezobratlých zde můžeme spatřit např. střevlíka zlatolesklého (Carabus auronitens). Vhodné hnízdní možnosti zde nachází také mnoho druhů ptáků. Skalní útvary jsou využívány horolezci jako cvičné stěny. Podél východního okraje chráněného území prochází frekventovaná turistická stezka (modrá zn.) ze Vsetína na přehradu Bystřička a souběžně i Naučná stezka Klenov. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klenov-prirodni-rezervace Křížový - 49 20'42.77"N 17 56'8.03"E Křížový (1, 30 ha + ochranné pásmo 3, 80 ha) je situována v Hostýnských vrších (okrsek Liptálské hřbety) na katastrálním území Ratiboř u Vsetína, asi 1km západně od Semetína. Na východním až severovýchodním svahu vrcholu Křížový (670,4m n.m.), na západní straně údolí Sementín, v nadmořské výšce 555 až 600m. Chrání skalní výchozy (mohutný svahový mrazový srub s navazující kryoplanační terasou, úpatní haldou a s balvanitým proudem, srozsedlinovými jeskyněmi a dalšími pseudokrasovými jevy) se zbytkem přirozeného bukového lesa s javorem klenem. Z příkrého svahu vysokého téměř 40 m vystupuje odlučná stupňovitá stěna, která je dlouhá asi 180 m, protažená ve směru severovýchod - jihozápad. Stěna byla přetvořena mrazovým zvětráváním v impozantní mrazový srub, který místy dosahuje výšky až 7m, příčně je členěná sedýlky na puklinách. Odčleňování skalních bloků a vznik stupňovité skalní stěny podmínily pukliny paralelní s průběhem mrazového srubu. Na jihozápadním okraji se nachází pod stěnou vchod do menší pseudokrasové rozsedlinové Zbojnické jeskyně, která dosahuje celkové délky 17 m a hloubky 12 m. Stěna přechází při svém úpatí do kryoplanační terasy s úpatní haldou a balvanitou sutí, vznikl zde pseudokrasový závrt o průměru 3,5m a hloubce 1,5m. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7
Lesní porosty jsou tvořeny straší Klenovou bučinou s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), přimíšen je smrk ztepilý (Picea abies) a vtroušena jedle bělokorá (Abies alba). Vjeskyních ve skalách je drobné zimoviště netopýrů, zjištěn zde byl vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). leží mimo značené trasy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizovy-prirodni-pamatka- Kutaný - přírodní rezervace Rezervace 49 22'17.66"N 18 6'0.39"E Přírodní rezervace Kutaný (14, 93 ha) se nachází ve Vsetínských vrších na jihovýchodním svahu centrálního hřebene Vsetínských vrchů mezi Vsackým Cábem (842m n.m.) a Ptáčnicí (830m n.m.) v nadmořské výšce 610-770 m, asi 0,6 km východně od Vsackého Cábu a 200 m jihovýchodně od horské chaty Cáb, v horní pramenné části údolí Dinotice a v I. zóně CHKO Beskydy. Ze tří stran tvoří hranice až deset metrů hluboké strže ve tvaru písmene V" a na severu vystupují skupiny balvanů. Rezervace chrání starý jedlobukový porost pralesovitého charakteru s bohatým bylinným patrem, druhovou skladbou a prostorovou výstavbou blízký přirozenému lesu karpatského typu. V rezervaci je zastoupena typická flóra horské jedlobučiny. Bylinné patro tvoří porosty květnatých bučin. Typickými druhy jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a další. Ze vzácnějších druhů se vyskytuje např. vranec jedlový (Huperzia selago). Na území přírodní rezervace bylo zjištěno 191 druhů makroskopiských hub. Kromě běžných druhů se zde vyskytuje i množství druhů vzácných, např. korálovec jedlový (Hericium flagellum), korálovec bukový (Hericium clathroides). Z drobných hub zde bylo nalezeno 11 druhů helmovek, např. velmi vzácná helmovka šafránová (Mycena crocata). Území je součástí areálu rysa ostrovida (Lynx lynx), občas zde přechází i medvěd hnědý (Ursus arctos). Rezervace leží mimo značené trasy, Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kutany-prirodni-rezervace Lúčky Roveňky () 49 22'55.06"N 18 0'8.51"E Přírodní památku Lúčky - Roveňky (1, 5ha) najdeme ve Vsetínských vrších, asi 1, 5km jihovýchodně od středu obce Růžďka. Nachází se na západně orientovaném svahu, v nadmořské výšce 495 až 520m. Chrání luční enklávy se svahovými Prameništi s výskytem ohrožených druhů vstavačovitých, pětiprstky žežulníku hustokvěté (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora) a kruštíku bahenního (Epipactis palustris). Zdalších druhů zde rostou prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), tolije bahenní (Parnassia palustris), starček potoční (Tephroseris crispa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), orobinec širolistý (Typha latifolia) a další. Ve spodní části se nachází podél potoka zbytky olšiny. Součástí chráněného území je i okolní, nepůvodní smrková monokultura. leží mimo značené trasy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lucky-rovenky-prirodni-pamatka Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8
Mokřady Vesník (Dolní Vesník) 49 21'44.82"N 17 58'39.46"E Přírodní památu Mokřady Vesník (1,47ha) tvoří dvě oddělené lokality v údolí potoka Vesník vzdálené od sebe asi 600m. první z nich (Dolní Vesník) představuje mokřadní louka v údolní nivě potoka Vesník u točny autobusu, leží v nadmořské výšce 335 až 340m. Zde se nacházejí společenstva pcháčových mokřadních luk svazu s bohatou populací prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). K typickým druhům zde patří blatouch bahenní (Caltha, palustris), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), děhel lesní (Angelica sylvestris), hrachor luční (Lathyrus pratensis), pcháč potoční (Cirsium rivulare), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a další. Lokalita leží mimo značené trasy, nedaleko udolní silnice. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mokrady-vesnik-dolni-vesnik Pivovařiska - 49 19'28.64"N 17 53'5.71"E Pivovařiska (2, 66ha) se nachází mezi obcemi Liptál a Hošťálková v Hostýnských vrších. Nachází se vnadmořské výšce 465-480 m, asi 1,5km západně od vrcholu Chléviska (641 m n.m.). Chrání pestrá společenstva mokřadů i suchých pastvin v okolí přirozeně meandrujícího potoka Štěpková, svýskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. V nivě potoka se zde nacházejí mokřadní rostlinná společenstva, na svazích nad potokem vegetace pramenišť. Na těchto silně podmáčených místech se nachází bohatá populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a další vlhkomilné druhy, např. bařička bahenní (Triglochin palustre), kontryhel lysý (Alchemilla glabra), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), tolije bahenní (Parnassia palustris) a vzácný mech - jílovka luční (Hypnum pratense). Na sušších místech jsou vyvinuta společenstva přepásaných luk a krátkostébelných pastvin sněkolika druhy vstavačovitých. Roste zde např. hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). Teplomilné a suchomilné prvky představuje kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), řepíček mochnovitý (Aremonia agrimonoides) a vzácný kozlík chlumní (Valeriana angustifolia), který roste Vsetínsku pouze na této lokalitě. Vyskytuje se zde i typická karpatská fauna. Z obojživelníků zde najdeme mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), ropuchu obecnou (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria). Kolem potoka poletuje skorec vodní (Cinclus cinclus), budníček menší (Phylloscopus collybita), červenka obecná (Erithacus rubecula), střízlík obecný (Troglodytes troglodytes), v okolních lesích pak čáp černý, kos horský, krkavec velký a další běžnější druhy. Chráněným územím prochází asfaltová komunikace se zeleně značenou turistikou stezkou a cyklotrasou (č 6121). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovariska-prirodni-pamatka Vršky-Díly - přírodní památka 49 20'29.85"N 18 0'31.02"E Přírodní památku Vršky- Díly (19, 41 ha+ochranné pásmo 6, 6 ha) najdeme ve Vsetínských vrších, na severovýchodním okraji Vsetína na údolním svahu Díly a svazích kóty (513 m n. m.)a v trati Vršky, na pravém svahu údolí Vsetínské Bečvy a na rozvodí k Zádilskému potoku. Chrání dvě navzájem propojené lokality: Část Vršky charakterizují především květnaté louky, Díly pak agrární terasy s mezemi a pásy křovin. Nachází se v nadmořské výšce 390-465 m. Předmětem ochrany jsou zde květnaté louky s orchidejemi a teplomilnými druhy rostlin a terasovitě členěný svah s mezemi a porosty křovin s výskystem ohrožených a vzácných druhů živočichů, především hmyzu a ptáků, bohatá Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9
populace pěnice vlašské. Území je cenné také krajinářsky a dendrologicky. Na květnatých loukách roste ze vstavačovitých zejména vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), dále vstavač kukačka (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), z teplomilných a vzácných druhů např. hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), jetel kaštanový (Chrysaspis spadicea), velmi vzácný ostružiník šedavý (Rubus canescens) rostoucí na Vsetínsku jen na dvou lokalitách. Z blanokřídlých se vyskytuje např. velmi vzácná teplomilná vosička kutilka jižní (Sceliphron destillatorius), která dosahuje velikosti až 30mm a běžně se vyskytuje ve středomořské oblasti, zrovnokřídlých saranče vrzavá (Psophus stridulus) a kobylka Metrioptera brachyptera. Vzácnější druhy motýlů reprezentují ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae), a zelenáček velký (Jordanita notata). Četné jsou zde kupky s lučními druhy mravenců. Křovinatá výslunná Stanoviště s hlohem a trnkou v části Díly vyhledává k hnízdění pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Okrajem rezervace prochází Naučná stezka Okolím Vsetína" spolu scyklotrasami (č.6119 a 6120) Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrsky-dily-prirodni-pamatka- Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10