Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354



Podobné dokumenty
Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nebuněčný život (život?)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Bakteriální transpozony

Struktura a organizace genomů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Funkční specializace dnes: nukleové kyseliny uchovávají genet. informaci bílkoviny mají strukturní a katalytickou fci

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Exprese genetické informace

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Otázky ke zkoušce z Biologie (MSP, FVHE, FVL) a ke zkoušce z Biologie a mol. biol. metod (BSP, FVHE), 2018/2019

Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

Okruhy otázek ke zkoušce

Struktura a funkce biomakromolekul

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Genetika zvířat - MENDELU

Struktura a funkce nukleových kyselin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Transpozony - mobilní genetické elementy

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Exprese genetické informace

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Digitální učební materiál

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Chřipka jako zoonóza

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Buněčné jádro a viry

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Globální pohled na průběh replikace dsdna

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Petra Lysková BIOLOGIE

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Neb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Chřipka prasat z pohledu veterinárního lékaře

Bílkoviny a rostlinná buňka

Studijní materiál speciál č. 41 Říjen 2007 Lze předvídat novou pandemii chřipky? (The Next Influenza Pandemic. Can It Be Predicted?

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Obecná charakteristika živých soustav

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie

Schéma průběhu transkripce

TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN

Transkript:

I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Vznik a evoluce virů I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Od molekul nukleových kyselin k virům Prof. RNDr. Milan Navrátil, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Cílem je seznámit posluchače se názory na původ virů a s jejich evolucí I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Klíčová slova: regresivní model, buněčný model, prebiotická RNA, mutace rekombinace, přeskupení segmentů Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

EVOLUCE Kde vznikl život? Vznikl na naší planetě? Byl nějakým fyzikálním způsobem přenesen? Kdy vznikl život? země se vytvořila před cca 4,6 x 10 9 léty organické sloučeniny před 3,8 4,2 x 10 9 léty život na buněčné úrovni před 3,6 x 10 9 léty

EVOLUCE Jak vznikl život? specifický vztah NK a proteinů (genetická informace, replikace, transkripce, translace) nejjednodušší systém = RNA funkce mrna nositel genů funkce replikační RNA VIRY? DNA VIRY? VIROIDY?

EVOLUCE Je nanejvýš pravděpodobné, že život na bázi RNA předcházel životu na bázi DNA vznik RNA replikující se RNA, auto-katalytická RNA komplexy RNA-proteiny, translace, RNA-replikasa, pre-ribozóm, mrna, trna, aminoacyl-trnasyntetasy mutabilita RNA --- evoluce

EVOLUCE Život na bázi DNA translační systém (mrna, trna, rrna) variabilita RNA x DNA virů ssrna x dsdna replikace ssrna virů přes dsrna replikace virů s využitím RT

TEORIE O PŮVODU VIRŮ jsou viry rozmanitého původu? strukturální podobnost evoluční homologie společný předek konvergence podobná evoluce pod stejným selekčním tlakem nebyl nalezen ani jeden fosilní virus! viry jsou spojeny se všemi hlavními skupinami organismů

TEORIE O PŮVODU VIRŮ Regresivní model virus je degenerovanou formou intrabuněčného parazita mitochondrie, chloroplasty, volný DNA plazmid virové kapsidové proteiny náhodné mutace v genech kódujících subjednotky subcelulárních struktur chybí biosyntetické schopnosti s výjimkou: DNA replikace replikační iniciační proteiny?interakce s hostitelskou buňkou?

TEORIE O PŮVODU VIRŮ Regresivní model Nemůže být použit pro RNA viry

TEORIE O PŮVODU VIRŮ Buněčný model - původ v buňce viry vznikly z buněčné DNA nebo RNA DNA viry z plazmidů RNA viry z auto-replikujících se molekul JAK VZNIKLY? retrotranspozóny procesy rekombinace/sestřihu vedoucí ke vzniku autoreplikujících se struktur uvolnění segmentů NK: replikace, rekombinace, transpozice, transkripce samostatná replikace v buňce

TEORIE O PŮVODU VIRŮ Buněčný model - původ v buňce Požadavky pro autonomii počátek replikace plášťový protein (extracelulární fáze) RNA replikázy (RNA viry)

TEORIE O PŮVODU VIRŮ Prebiotický RNA model - nezávislá entita auto-replikující se molekuly jsou viry potomci takových prebiotických molekul? viroidy a virusoidy pozůstatky prebiotického RNA světa RNA svět RNA virus DNA virus RNA buňky + DNA virus DNA svět

EVOLUČNÍ MECHANISMY zdroje variability RNA virů!mutace! (antigenní posun, drift) bodové mutace delece přeskupení RNA polymeráza nemá reparační aktivitu, frekvence chyb 10-3až-4!přeskupování genů! (antigenní zvrat, shift) segmentovaný genom

EVOLUČNÍ MECHANISMY zdroje variability RNA virů rekombinace eukaryotické buňky nemají a RNA viry nekódují enzym se schopností účinné rekombinace, frekvence rekombinantů u RNA virů je velice nízká defektní interferující částice (DI-viry)

EVOLUČNÍ MECHANISMY zdroje variability DNA virů mutace a rekombinace dvě hlavní síly neesenciální (cizí) geny

PŘÍKLADY (mikro)evoluce HIV evoluce pomocí mutací frekvence mutací 10-4až-5 10 9 nově infikovaných buněk denně 10 4až5 bodových mutací/den/osobu 10 let latence/>3000 generací 1000 generací je zdrojem infekce zdravé osoby

VIRUS CHŘIPKY Evoluce viru chřipky A 1874 --- (H3N8) 1890 --- (H2N2)...Pandemic 1902 --- (H3N2) 1918 --- (H1N1)... "Spanish" Flu Pandemic 1933 --- (H1N1)...First strains isolated 1947 --- (H1N1)...Variation detected 1957 --- (H2N2)..."Asian" Flu pandemic 1968 --- (H3N2)..."Hong Kong" Flu pandemic 1976 --- (H1N1)..."Swine" Flu, non-epidemic 1977 --- (H1N1) [+ (H3N2)]..."Russian" Flu epidemic present (H1N1) + (H3N2) AVIAN Influenza (H5N1)