Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354"

Alois Vítek
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í SVPSB/SPECIÁLNÍ VIROLOGIE Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

3 Bakterifágy I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Význam bakteriéfágů pro člověka Prof. RNDr. Milan Navrátil, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

4 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Cílem je seznámit posluchače s významnými druhy bakteriofágů a jejich významem pro člověka Klíčová slova: bakteriofág Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

významem pro člověka Klíčová slova: bakteriofág Tento projekt je

5 SPECIÁLNÍ VIROLOGIE Navazuje na přednášky Obecná virologie a Lidská virologie Soustředí se na: - základní biologickou charakteristiku nejvýznamnějších druhů - význam pro člověka a přírodu

6 TAXONY VIRŮ řád čeleď podčeleď rod druh

7 International Committee on Taxonomy of Viruses, ICTV Mezinárodní výbor pro taxonomii virů (International committee for taxonomy of viruses) založen: 1966 Moskva 1 th (1971) 2 th (1976) 3 th (1979) 4 th (1982) 5 th (1991) 6 th (1995) 7 th (2000) 8 th (2005)

for taxonomy of viruses) založen: 1966 Moskva 1 th (1971) 2 th

8 KLASIFIKACE VIRŮ řád čeleď rod

9 KLASIFIKACE VIRŮ

11 Z praktických důvodů jsou virové taxony členěny do větších celků podle hostitelů viry baktérií viry řas, hub a prvoků viry rostlin viry bezobratlých viry obratlovců satelity, viroidy, priony

12 VIRY BAKTERIÍ čeleď: Myoviridae B,A (Enterobacteria phage T4) čeleď: Podoviridae B (Enterobacteria phage T7) čeleď: Siphoviridae B,A (Enterobacteria phage ) čeleď: Corticoviridae B čeleď: Cystoviridae B čeleď: Inoviridae B (Enterobacteria phage M13) čeleď: Leviviridae B

B,A (Enterobacteria phage ) čeleď: Corticoviridae B čeleď:

13 VIRY BAKTERIÍ čeleď: Microviridae B (Enterobacteria phage X174) čeleď: Tectiviridae B čeleď: Fuselloviridae A čeleď: Guttaviridae A čeleď: Lipothrixviridae A čeleď: Rudiviridae A

14 VIRY BAKTERIÍ 1917: Felix d Herelle: (Can. in Paris): objev bakteriofágů, replikace a lýze Shigella 1946: Dellbruck a Hershey: genetická rekombinace bakteriéfágů Nobelova cena : Alfred Hershey a Martha Chase: pouze DNA je nutná pro replikaci viru. Pouze DNA T2 fága vstupuje do buňky.

a Hershey: genetická rekombinace bakteriéfágů Nobelova cena 1969 1952:

15 VIRY BAKTERIÍ 1952: Lederberg a Norton Zinder: objevili transdukci, pomocí které fág bakterie S. typhimurium může přenést DNA z jedné bakterie na druhou. Nobelova cena 1958 (Lederberg) 1970: Hamilton Smith & Kent W. Wilcox pospali obranné restrikční enzymy bakterií. H. influenzae RE může štěpit DNA fága T Nobelova cena (RE a jejich využití) 1983: zveřejněna úplná sekvence bakteriofága lambda

Nobelova cena 1958 (Lederberg) 1970: Hamilton Smith & Kent W.

16 DNA bakteriofágy

17 RNA bakteriofágy

18 Myoviridae (Kolifág T4) izolován kolem roku 1940 model molekulárně-biologického výzkumu dsdna (168 kbp), více než 130 genů Fág Mu (1963, využívá ve svém replikačním cyklu transpozici DNA)

19 Podoviridae (Kolifág T7) 1945, virulentní fág E. coli dsdna, bp, infekční cyklus cca 25 minut fág 29, první objekt, kde byl prokázán kovalentně navázaný protein na koncích dsdna

20 Kolifág T7

21 Siphoviridae (kolifág lambda) 1951, mírný fág, hostitelem E. coli a jiné enterobakterie významný biologicky a molekulární model první sekvenovaný virus, dsdna, bp, cca 50 genů lytický/lyzogenní cyklus

22 Microviridae (kolifág X174) 1959 cirkulární ssdna, 5386 nt, cca 11 genů

23 Kolifág X174

24 Leviviridae (kolifág MS2) 1961, infikuje vybrané enterobakterie ssrna, kóduje 4 proteiny lýzí se uvolní až virových částic na buňku

25 Kolifág MS2

26 TOXINY bakteriofágů a nemoci Lysogenní konverze Vibrio cholerae: cholera toxin kódovaný vláknitým fágem Corynebactrium diphtheriae: diphteria toxin Escherichia coli: shiga-like toxin Streptoccocus pyogenes: pyrogenic toxiny Staphylococcus aureus: pyrogenic toxiny Clostridium botulinum: botulin toxiny C1,D

27 Terapie pomocí fága Vibrio cholerae (1932) Salmonella typhimurium (myš, 1925) Salmonella enteritidis (myš, 1925) Yersinia pestis (krysa, do 1936) Anthrax (myš, do 1936) Streptoccocus (králík, do 1936) Salmonella (slepice, do 1936) Salmonella typhi (1937)!!! Shigella disenteriae (1943)!!! Staphyloccocus aureus (1953)!!! Pseudomonas aureginosa (1988) Salmonella typhimurium (myš, 1991) Současnost: Esherichia coli, Salmonella typhimurium

Podobné dokumenty

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom