Odborný posudek podle 11 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt SYNTHOS PBR s.r.o., Kralupy nad Vltavou číslo 1 - OP/VII/2016 Zadavatel posudku: SYNTHOS PBR s.r.o. O. Wichterleho 810 278 01 Kralupy nad Vltavou IČO 28252012 Zpracovatel : Ing. Karel Vurm CSc autorizovaná osoba dle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší autorizace vydaná MŽP ČR č.j.1459/740/02/ms dne 9.7.2003, platnost autorizace prodloužena rozhodnutím MŽP ČR č.j. 2146/820/07 dne 28.5.2007 a rozhodnutím MŽP ČR č.j.1127/780/12 LH dne 30.4.2012 Adresa : Ortenovo nám.13, 170 00 Praha 7 Tel.: 220808966, 602 772093 e-mail: karel.vurm@volny.cz IČO - 15292738 Datum zpracování posudku: 10.8.2016 1
O B S A H P O S U D K U 1. Určení posudku, základní identifikační údaje 4 Strana 2. Obecné údaje, podklady, identifikační údaje, návrh zařazení zdroje po jeho změně 5 2.1. Podklady odborného posudku 5 2.2. Popis šetření na místě 5 2.3. Identifikační údaje zdroje 6 2.4. Návrh na zařazení zdroje po jeho změně dle přílohy č.2 zákona 201/2012 Sb. 6 3. Popis stacionárního zdroje, zařízení a jeho provozu 7 3.1. Navrhovaná změna PBR jednotky - stručný popis technického a technologického řešení 7 3.2. Vzduchotechnika, odvod odpadních plynů z jednotky PBR a nakládání s nimi 9 3.2.1. Stávající jednotka PBR 9 3.2.2. Budoucí stav jednotka PBR 120 kt 10 3.2.3. Výduchy 11 3.3. Suroviny a další vstupní látky používané ve výrobě PBR 11 3.4. Energetické zdroje, nárůsty spotřeby energií v důsledku zvýšení výroby PBR 12 3.5. Systém řízení, regulace a měření procesů (manuální, kontinuální,automatika) 13 3.6. Údaje o referenčních stavbách 13 3.7. U stacionárních zdrojů nespadajících do působnosti ref. dokumentů o nejlepších dostupných technikách porovnání navrženého technického řešení a emisních parametrů s nejlepším běžně dostupným tech.řešením případně s obdobnými již provozovanými technologiemi 13 3.8. Popis výrobního programu, výrobní kapacity, údaje o provozu zdroje 14 4. Emisní charakteristika stacionárního zdroje 15 4.1. Umístění měřícího místa 15 4.2. Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje 15 4.3. Naměřené hodnoty emisí na zdroji, případně na referenčním zdroji obdobné technologie 15 4.4. Nárůst emisí v důsledku zvýšení produkce PBR na 120 kt/r 16 4.5. Emisní limity, podmínky provozu z legislativy 23 4.6. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími předpisy 24 4.7. U stacionárních zdrojů, u nichž je EL dosahován použitím technologie ke snížení emisí, návrh vhodného provozního parametru, dokladující plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla a popis způsobu zaznamenávání naměřených hodnot 25 4.8. Měření emisí 25 5. Zhodnocení úrovně znečištění ovzduší v lokalitě 25 5.1. Komentář vývoje úrovně znečištění ovzduší relevantními znečišťujícími látkami a popis aktuálního stavu 25 5.1.1. Stávající imisní zatížení škodlivinami NO 2, PM 10, PM 2,5, SO 2, benzen, BaP, téžké kovy v lokalitě na základě vymezení území pětiletých průměrů 25 5.1.2. Vyhodnocení imisního zatížení na základě stanic AIM 26 2
5.2. Rozptylová studie, vliv zvýšení výroby PBR na imisní situaci okolí 27 5.2.1. Výpočtová varianta 1 - období provozu jednotky PBR 120 kt, stávající provoz teplárny 28 5.2.2. Výpočtová varianta 3- období provozu jednotky PBR 120 kt, výhledový provoz teplárny 32 6. Závěr a doporučení podmínek provozu 38 6.1. Stanovení základních podmínek provozu a doporučení dodatečných podmínek provozu s ohledem na konkrétní umístění zdroje 38 6.2. Shrnutí případných rizik s ohledm na kvalitu ovzduší 39 6.3. Závěry 39 Přílohy 3
1. Určení posudku, základní identifikační údaje (pro koho byl odborný posudek zpracován a za jakým účelem byl zpracován) Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. se sídlem O. Wichterleho 810, 278 01 Kralupy nad Vltavou, IČ 28252012, provozuje v areálu chemických výrob v Kralupech nad Vltavou stávající výrobní jednotku na výrobu polybutadienových kaučuků (PBR) s kapacitou produkce 80 000 tun PBR/rok. Výroba polybutadienových kaučuků je vyjmenovaný zdroj s kódem 6.5. dle přílohy č.2 k zákonu 201/2012 Sb. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde. Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. v současnosti připravuje stavbu Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt, jejímž cílem je zvýšit kapacitu produkce stávající výrobní jednotky na 120 000 tun PBR/rok. Stavba Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt znamená změnu stávající výroby polybutadienových kaučuků tzn. změnu vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší s kódem 6.5. Proto musí provozovatel tohoto zdroje k této změně získat od KÚ Střč. kraje OŽPaZ jako příslušného orgánu ochrany ovzduší závazné stanovisko dle 11 odst. 2) písm.c) zák.201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Tento odborný posudek zpracovaný podle 11 odst. 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále také jen zákon o ochraně ovzduší a odborný posudek ), je předkládán k žádosti o vydání změny integrovaného povolení pro zařízení Výroba polybutadienových kaučuků (PBR). Řízení o změně IP nahrazuje v souladu s 40 odst.2 zákona č. 201/2012 Sb. vydání závazného stanoviska podle 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb. ke změně stávající výroby polybutadienových kaučuků - vyjmenovaného zdroje s kódem 6.5. Jeho účelem je posouzení stavby Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt z hlediska ochrany ovzduší. Tento odborný posudek k žádosti o vydání změny Integrovaného povolení v souvislosti se stavbou Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt byl zpracován na základě objednávky společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. Základní identifikační údaje Název zdroje : Výroba polybutadienových kaučuků Zařazení zdroje: Vyjmenovaný zdroj s kódem 6.5. dle přílohy č.2 k zákonu 201/2012 Sb. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde. Provozovatel : SYNTHOS PBR s.r.o. O. Wichterleho 810 278 01 Kralupy nad Vltavou IČO 28252012 4
Zpracovatel posudku: Jméno a příjmení: Ing. Karel Vurm CSc. adresa: Ortenovo nám.13, 170 00 Praha 7 IČO: 15292738 autorizace: číslo posudku: osvědčení o autorizaci vydáno rozhodnutí MŽP ČR č.j. 1459/740/02/MS z 9.7.2003, platnost autorizace prodloužena rozhodnutím MŽP č.j.2146/820/07 dne28.5.2007 a rozhodnutím MŽP ČR č.j.1127/780/12 LH dne 30.4.2012 kopie autorizace je v příloze č.1 tohoto posudku. 1 - OP/VII/2016 datum zpracování posudku: 10.8. 2016 podpis autorizované osoby: 2. Obecné údaje, podklady (popis šetření na místě, popis projektové dokumentace atd.). Identifikační údaje (název stacionární zdroje, adresa, provozovatel, IČ provozovatele). Návrh zařazení zdroje po jeho změně 2.1. Podklady odborného posudku 1) Oznámení EIA Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt, vypracoval ing. Karel Vurm, listopad 2015 2) Oznámení EIA pro záměr Fluidní kotle, vypracovala fy Tractebel Engineering, a.s., Pardubice a oprávněná osoba ing. Jana Vohralíková, říjen 2014 3) EMPLA AG s.r.o., Hradec Králové, Protokol o zkoušce č. E 588/2014, autorizované měření emisí, místo měření: Výroba PDR jednotka regenerativní termické oxidace (jednotka RTO), protokol vystavený dne 10.listopadu 2014 4) Rozptylová studie pro záměr Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt, vypracoval mgr. Jakub Bucek, listopad 2015. 2.2. Popis šetření na místě Prohlídka stávající výrobní jednotky PBR i prohlídka samotného místa stavby Zvýšení kapacity výroby PBR 120 kt se uskutečnila v září a říjnu 2015 (v rámci zpracování oznámení EIA podklad /1/). 5
2.3. Identifikační údaje zdroje Název zdroje : Zařazení zdroje: Výroba polybutadienových kaučuků Vyjmenovaný zdroj s kódem 6.5. dle přílohy č.2 k zákonu 201/2012 Sb. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde. Provozovatel : SYNTHOS PBR s.r.o. O. Wichterleho 810 278 01 Kralupy nad Vltavou IČO 28252012 2.4. Návrh na zařazení zdroje po jeho změně dle přílohy č.2 zákona 201/2012 Sb. Stávající výroba polybutadienových kaučuků je vyjmenovaný zdroj s kódem 6.5. dle přílohy č.2 k zákonu 201/2012 Sb. Tabulka č.1 Kód A B C 6.5. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde. x x Sloupec A je vyžadována rozptylová studie podle 11 odst. 9 Sloupec C je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle 11 odst.2) písm. d Realizace stavby Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt znamená změnu stávajícího vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší s kódem 6.5. spojené se zvýšením výroby PBR o 50 %. Zařazení zdroje výroby PBR se nemění, zdroj zůstává i po změně vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší s kódem 6.5. 6
3. Popis stacionárního zdroje a jeho provozu Navrhovaná změna PBR jednotky - stručný popis technického a technologického řešení. Popis používané technologie, technický popis všech technologických zařízení, název jeho výrobce, údaje o vzduchotechnice (samostatný či společný odvod odpadních plynů do atmosféry, množství, stavové podmínky, výška komína), odlučovače, systém řízení, regulace a měření procesů (manuální/kontinuální/automatika). Dále pak údaje o referenčních stavbách, schémata, nákresy. U stacionárních zdrojů nespadajících do působnosti referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách porovnání navrženého technického řešení a emisních parametrů s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi. Popis výrobního programu, jmenovité (projektované) výrobní kapacity, údaj o provozu stacionárního zdroje. Návrh zařazení uvedené technologie podle přílohy č. 2 k zákonu. 3.1. Navrhovaná změna PBR jednotky - stručný popis technického a technologického řešení SYNTHOS PBR s.r.o. plánuje provést zvýšení kapacity produkce PBR v následujících dvou etapách: Etapa 1 Třetí finalizační linka Etapa 2 Eliminace úzkých míst v ostatních procesních sekcích. V tomto odborném posudku je posuzována stavba Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt jako celek zahrnující obě etapy. Provozní parametry jednotky PBR - 120 kt: Denní průměrná kapacita: 353 t/den FPD : 8 160 hodin/rok FPD 340 dnů v roce, 3 směny za 24 hodin; 8 h na směnu (v kontinuálním provozu) Etapa 1 Třetí finalizační linka Cílem první etapy je odstranění hlavních kapacitních limit ve finalizační sekci PBR jednotky. První etapa zahrnuje rozšíření (prodloužení) stávajícího objektu SO 3123 Finalizace a do rozšířené budovy budou instalovány třetí finalizační linka a nová balicí a paletizační linka. Dále budou v rámci etapy 1 provedeny - instalace druhého zásobníku vratné stripovací vody, úpravy a prodloužení stávajících potrubních mostů, výstavba nové nízkonapěťové rozvodny pro napájení nových zařízení, výstavba nového skladu produktu s kapacitou 5 550 tun. * Prodloužení stávajícího objektu SO 3123 Finalizace Stávající budova bude rozšířena jižním směrem, rozměry rozšířené části budou délka 25 m x šířka 37 m, výška objektu 20 m. Konstrukční systém bude shodné ocelové konstrukce se stávajícím objektem, což umožní prostorové propojení stávajícího a nového prostoru objektu. * Úprava a prodloužení stávajících potrubních mostů Stávající potrubní most č.76 musí být prodloužen pro připojení nové sekce finalizace. Stávající potrubní most č.48 musí být přemístěn nebo upraven tak, aby nebyl v kolizi s prodlouženou částí budovy. 7
* Instalace třetí finalizační linky, balicí a paletizační linky. V rozšířené části objektu SO 3123 bude instalována třetí finalizační linka a další balicí a paletizační linka včetně se všemi podpůrnými technologiemi, zařízeními, instrumentací a napojení na elektřinu. Finalizační linka nejprve je kaučuková drť zhruba odvodněna pomocí vibračních sít a následně pomocí odvodňovacích šneků. Odvodněná drť pak vstupuje do sušících šneků, kde je drť zahřáta na vysokou teplotu dodáním mechanické energie. Z výstupní štěrbiny šneku drť vyletuje do tzv. dosoušecí komory, kde se přehřátá voda přítomná v drti odpaří a vzniklá pára je odsáta ventilátorem. Suchá drť se navažuje do dávek po 33 kg a tyto dávky se v hydraulických lisech lisují do bloků. Výrobní zařízení třetí finalizační linky bude umístěno v záchytné jímce odkanalizované do chemické kanalizace. Balicí a paletizační linka - vylisované bloky se pomocí balících automatů balí do polyethylenové fólie a zabalené bloky se pomocí robotů ukládají do beden. Bedny se zavážejí do skladu kaučuku, odkud jsou expedovány k zákazníkům. * Nová nízkonapěťová rozvodna SO 3020 Nová nízkonapěťová rozvodna s technologií a instalací bude samostatně stojící objekt o rozměrech délka 10,5 m x šířka 9,0 m x výška 3,5 m. Nová rozvodna bude umístěna co nejblížeji rozšířené části haly Finalizace, jelikož bude napájet především nové technologické zařízení třetí finalizační linky. Umístění je na bloku 30 na rohu areálových komunikací č.2a a č.9. * Nový sklad produktu SO 3011 Nový sklad produktu s kapacitou 5 550 tun výrobku bude postaven těsně vedle stávajícího skladu produktu (SO 3010), bude to jednopatrová ocelová montovaná opláštěná budova o rozměrech 90 x 60 m a výšce 8 m postavená na betonové základové desce. Zastavěná plocha nového skladu bude 5400 m 2, sklad bude rozdělen na dvě stejné části, každá bude mít zastavěnou plochu 2 700 m 2. Nový sklad bude umístěn podél jižní části stávajícího skladu produktu SO 3010 a bude podobné konstrukce jako sklad stávající. Nový sklad bude spojen se stávajícím skladem nejméně dvěma spojovacími koridory pro manipulaci s produktem. K novému skladu produktu přiléhá objekt expedice a nakládací rampy pro kamiony o rozměrech 11,0 m x 11,0 m a výšce 3,5 m. V jižní rozvojové části bude navrženo parkoviště pro čekající kamiony před naložením a expedicí produktu. Parkoviště bude přímo navazovat na areálovou komunikaci č.9. * Druhý zásobník pro vratnou stripovací vodu 1373-A32 Umístění nového zásobníku vratné stripovací vody o objemu 150 m 3 bude vedle stávajícího zásobníku vratné vody. Pro nový zásobník vratné vody bude vystavěna ŽB stolice podobného tvaru jako je pro stávající zásobníky. ŽB stolice bude mít stejnou výšku 5 m, půdorysnou plochu 8 x 8 m, šestiúhelníkový tvar a obslužnou ocelovou konstrukci. Na ŽB stolici bude osazen druhý Zásobník vratné vody o stejném objemu 150 m 3 jako má stávající zásobník vratné vody. Pro nový zásobník vratné vody bude instalováno míchadlo, které bude pohánět soustrojí motor s převodovkou a čerpadla umístěná v blízkosti stávající čerpací stanice. Nový zásobník bude potrubně napojen na stávající potrubní mosty. 8
Etapa 2 Eliminace úzkých míst v ostatních procesních sekcích Cílem druhé etapy je prošetření kapacitních parametrů zařízení pro dodávku medií (pára, chladicí voda, chladicí systém, destilovaná voda, instrumentační vzduch), některých technologických zařízení ve zbývajících procesních sekcích PBR jednotky a odstranění úzkých míst ve zbývajících procesních sekcích PBR jednotky. Dle pracovníků SYNTHOS PBR s.r.o. byla řada technologických zařízení stávající jednotky PBR navržena s výkonovou rezervou a budou moci být používána i pro kapacitu jednotky PBR 120 kt/rok. Budou zjištěna úzká místa a ta budou prověřena pomocí kapacitních testů. Pokud se zjistí, že příslušné technologické zařízení nemá potřebný výkon pro kapacitu jednotky PBR 120 kt/rok, tak se nepředpokládá instalace dalšího nového zařízení, ale dojde k výměně tohoto zařízení za nové zařízení s větším výkonem. Dále uvádím přehled těch zařízení, u kterých dojde ke změně: Sekce čištění rozpouštědla Vzduchový kondenzátor 1333-E52 - kapacita kondenzátoru se bude muset zvětšit. Pokud nebude možné zvětšit kapacitu kondenzátoru, tak bude doplněn další kondenzátor vodní. Refluxní čerpadla 1333-P61 - budou použita větší čerpadla. Dále se uvažuje o pořízení nových, větších čerpadel na pozice 1343-P61, 1351-P61, 1351- P62. Výrobek polybutadienové kaučuky Jedná se o polymer butadienu, který díky způsobu výroby (využití neodymové technologie) obsahuje vysoký obsah tzv. struktury CIS (92 98 %). To dává tomuto typu kaučuku vysokou pružnost, která je důležitá při použití kaučuku pro výrobu pneumatik. Výroba PBR tvoří technologicky nejmodernější systém výroby polybutadienových kaučuků, který zajišťuje vysokou kvalitu produktu. 3.2. Vzduchotechnika, odvod odpadních plynů z jednotky PBR a nakládání s nimi 3.2.1. Stávající jednotka PBR Ve stávající jednotce PBR vznikají odplyny z vlastní výroby 1) kontinuálně (během výroby PBR) 2) nárazově (při odstávkách zdroje, poruchách a mimořádných událostech). 1) kontinuálně vznikající plyny z vlastní výroby tzn. technologické odplyny a odpadní sušící vzduch ze sušáren kaučuku s obsahem org. látek (butadien, páry rozpouštědel): Technologický (tzv. bohatý) odplyn vzniká v přípravných a polymerační sekci výroby PBR. Vlastní technologické zařízení těchto výrobních sekcí je hermetizováno a udržováno pod dusíkem. Blanketovací systém je propojen do nádrže 1413H21, která 9
udržuje mírný přetlak v blanketovacím systému. V případě poklesu tlaku je přidáván dusík. Požadovaný přetlak je udržován odpouštěním odplynů z tohoto systému na likvidaci na jednotce RTO. Do systému technologického odplynu je zaveden i odplyn ze zařízení na zpracování kaučuku nižší kvality. Nekvalitně vyrobený produkt PBR je rozdrcen a šaržovitě znovu rozpouštěn v rozpouštědle cyklohexan a methylcyklohexan v tlakové rozpouštěcí nádrži za teploty až 110 o C pod tlakem dusíku. Přefuky pojišťovacího ventilu a nárazově vznikající odplyny z odplynění rozpouštěcí nádrže po ukončení rozpouštěcího cyklu jsou odváděny do odplynového systému technologického odplynu výrobny PBR. Vzhledem ke kvalitě bohatého odplynu je trvale monitorováno množství tohoto odplynu vypouštěného na RTO tak, aby nedošlo k překročení spodní meze výbušnosti spojených odplynů na vstupu na RTO. Maximální množství technologického odplynu, které je možno vypouštět na vstup na RTO je 170 kg/h. V případě překročení této hodnoty je odplyn nebo jeho část převedena do centrálního odplynového systému (COS), kde je likvidována spálením na fléře. Alternativně lze bohatý odplyn z bezpečnostních důvodů likvidovat přes COS i dlouhodobě s tím, že napojení na RTO je cele uzavřeno (např. zablindováno). Provozovatelem COS je výrobna Styren, SYNTHOS Kralupy a.s. Odplyny ze sušáren vznikají v sekci finalizace výroby PBR. K sušení a balení kaučuku jsou navrženy dvě identické finalizační linky. Obě pracují na stejném principu. Kaučuková drť je čerpána přes vibrační síto vodního separátoru. Částice polymeru jsou plněny do prvního odvodňovacího extruderu (expeleru), v němž je obsah vlhkosti snížen na 15 %. Kaučuk je pak dále sušen v mechanickém extruderu (expanderu), na jehož sekací hlavě dochází k expanzi vlhkého materiálu a tvorbě pelet. K tomu dochází v zařízení nazývaném "hot-box", z něhož je zbytek vlhkosti odstraněn ohřátým vzduchem. Odplyny ze sušárny a hot-boxu obou finalizačních linek jsou odtahovány samostatnými ventilátory postupně do společného sběrného potrubí, kterým je odplyn veden na likvidaci na jednotku RTO. Součástí zařízení ventilátorů z hot-boxu je jednoduchý tkaninový filtr zachytávající hrubší částice kaučukového prachu k minimalizaci zanášení/zalepování následných odplynových potrubí. Na každém z obou sběrných potrubí odplynů z jednotlivých finalizačních a sušících linek je instalována odbočka na nouzový komín vedoucí na střechu objektu finalizace, kterým může být v mimořádných a havarijních situacích odveden odplyn mimo jednotku RTO přímo do ovzduší. V důsledku záměru dojde ke zvýšení objemu technologických odplynů a odpadního sušícího vzduchu ze sušáren kaučuku odváděných do jednotky RTO a dojde ke zvýšení emisí z jednotky RTO. 2) nárazově a mimořádně vznikají odpadní plyny s obsahem org. látek (cyklohexanu a butadienu) při odstávkách zdroje, tj. při sjíždění a najíždění zařízení a při poruchách a mimořádných událostech. Tyto odpadní plyny jsou z technologicko-provozních důvodů odvedeny do centrálního odplynového systému provozovaného SYNTHOS Kralupy a.s. a spalovány na fléře FL 2 (alternativně na FL 1). 3.2.2. Budoucí stav jednotka PBR 120 kt V důsledku zvýšení kapacity výroby PBR na 120 kt/rok nedojde k žádným změnám z hlediska nakládání s odplyny z výrobní jednotky PBR oproti současnému stavu. 10
Kontinuálně vznikající odplyny z vlastní výroby budou odváděny na jednotku RTO nebo do COS a nárazově vznikající odplyny budou odváděny na spalování na fléru FL 2 (alternativně na fléru FL 1). Ve výrobě PBR vznikají také kapalné odpady, ty jsou spalovány v podnikové spalovací stanici odpadů a budou zde spalovány i po zvýšení kapacity výroby PBR na 120 kt/rok. 3.2.3. Výduchy K emisím znečišťujících látek souvisejících s výrobou PBR dochází buď přímo v důsledku nakládání s odplyny vznikajícími ve výrobní jednotce (jednotka RTO, fléry FL 2 nebo FL1), spalováním kapalných odpadů z jednotky PBR v podnikové spalovací stanici odpadů nebo nepřímo jedná se o emise z podnikové teplárny. Výroba PBR má vysoké nároky na energii (na páru z teplárny). V důsledku záměru dojde k nárůstu potřeby energie pro jednotku PBR 120 kt oproti současnému stavu a dojde ke zvýšení emisí z podnikové teplárny. Podrobné informace o nárůstu emisích vznikajících v důsledku zvýšení kapacity výroby PBR na 120 kt/rok jsou v kapitole 4.4. tohoto posudku. V důsledku zvýšení kapacity výroby PBR na 120 kt/rok nedojde ke vzniku žádného nového výduchu oproti současnému stavu. Emise znečišťujících látek souvisejících s výrobou PBR ať přímo či nepřímo (v teplárně) jsou a budou i v budoucnosti vypouštěny následujícími stávajícími výduchy: Výduch jednotky RTO - komín o výšce 10 m. Fléra FL-2 a fléra FL 1 Výduch spalovací stanice odpadů AVE Kralupy s.r.o. - komín o výšce 30 m. Výduchy teplárny TAMERO Invest s.r.o. komín 120 m a komín 160 m. 3.3. Suroviny a další vstupní látky používané ve výrobě PBR V následující tabulce č.2 je přehled surovin a pomocných látek vstupujících do procesu výroby PBR a nárůst jejich spotřeby v důsledku zvýšení výroby PBR na úroveň 120 kt/rok. Tabulka č. 2 Nárůst spotřeby surovin, pomocných látek Surovina, pomocná látka Nárůst spotřeby t/rok Butadien 40 000 Cyklohexan 400 Methylcyklohexan 100 Antioxidant 160 Zastavovač polymerace 10 Aditiv T 180 Chlorid vápenatý 25% 200 Katalyzátor 160 Hydroxid sodný 20 % 4 11
Skladování surovin Butadien polymerační kvality bude, i nadále, dodáván na výrobnu ze skladu kapalných plynů. Složky rozpouštědla budou, i nadále, dodávány v autocisternách a budou stáčeny do společného zásobníku, kde dojde k jejich smísení s vratným rozpouštědlem z výroby. Surové i vratné rozpouštědlo bude společně čistěno destilací a následnou sorpcí. Ostatní velkotonážní kapalné suroviny: Antioxidant Roztok chloridu vápenatého Roztok emulgátoru Roztok NaOH Budou také dodávány v autocisternách a stáčeny a skladovány ve skladovacích zásobnících. Skladování výrobku vyrobený polybutadienový kaučuk ve formě drti se lisuje do bloků, ty se pomocí balících automatů balí do polyethylenové fólie a zabalené bloky se pomocí robotů ukládají do beden. V současnosti se bedny zavážejí do skladu kaučuku se skladovací kapacitou 4 000 tun, z něj jsou naloženy na kamiony a expedovány k zákazníkům. V rámci posuzovaného záměru bude vybudován nový sklad kaučuku s kapacitou 5 550 tun. Po realizaci záměru budou bedny s kaučukem zaváženy do obou skladů s celkovou kapacitou 9 550 tun. Z obou skladů budou bedny s kaučukem nakládány na kamiony a expedovány k zákazníkům. 3.4. Energetické zdroje, nárůsty spotřeby energií v důsledku zvýšení výroby PBR V následující tabulce č.3 je přehled základních energií vstupujících do procesu výroby PBR, nárůsty jejich hodinové spotřeby v důsledku zvýšení výroby PBR na úroveň 120 kt/rok a zdroje energií. Tabulka č.3 Základní energie vstupující do procesu výroby PBR Energie Nárůst spotřeby Zdroj energie Pára 0,65 MPa 15 t/hod. Teplárna TAMERO Pára 1,6 MPa 7 t/hod. Teplárna TAMERO Elektrická energie 2,5 MW Externí dodavatel Vratný kondenzát 7 t/hod. Teplárna TAMERO Stlačený vzduch 10 Nm 3 /hod. Dodávka LINDE (ACHVK) Sušený přístrojový vzduch 150 Nm 3 /hod. Dodávka LINDE (ACHVK) Dusík 130 Nm 3 /hod. Dodávka LINDE (ACHVK) Zemní plyn 25 Nm 3 /hod.* Externí dodavatel * Zemní plyn se používá jako palivo v jednotce pro čistění exhalací (RTO). V důsledku zvýšení kapacity výroby nemusí dojít ke zvýšení spotřeby, neboť se předpokládá vyšší využívání procesního odplynu k ohřevu RTO. * Elektrická energie Je používána pro potřeby zařízení výrobní linky, ventilace, osvětlení, elektroniky (počítače, 12
relé a podobně). Roční nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku zvýšení výroby PBR z 80 kt/rok na 120 kt/rok se předpokládá na úrovni 20 400 MWh/rok. * Teplo V důsledku realizace záměru a zvýšení kapacity výroby PBR dojde k navýšení spotřeby technologické páry 0.65 MPa a 1.6 MPa, která se bude spotřebovávat ve výrobní jednotce PBR. Pára je vyráběná na Teplárně TAMERO a.s. a v důsledku zvýšení výroby PBR záměru dojde i k navýšení provozovaného výkonu teplárny a spotřeby paliv. V následující tabulce č.4 jsou údaje o nárůstu spotřeby páry v důsledku záměru, její měrné entalpii a nárůstu spotřeby tepla v důsledku posuzovaného záměru. Tabulka č.4 - nárůsty spotřeby páry a energie Pára Nárůst hodinové Roční nárůst Měrná entalpie Nárůst spotřeby spotřeby spotřeby GJ/t energie t/hod t/rok GJ 0,65 Mpa 15 120 000 2,8543 342 516 1,6 Mpa 7 56 000 2,8802 161 291 503 807 Při nárůstu produkce polybutadienového kaučuku z 80 000 t/r na 120 000 t/r činí nárůst roční spotřeby energie ve formě páry 503, 807 TJ Měrná spotřeba tepla v páře vztažená na výrobu 1 t vyrobeného polybutadienového kaučuku činí 503 507 GJ : 40 000 tun PBR= 12,595 GJ/t. 3.5. Systém řízení, regulace a měření procesů (manuální/kontinuální/automatika) Výrobní proces v jednotce PBR 120 kt/rok bude řízen počítačem. Z hlediska ochrany ovzduší budou uhlovodíkové odplyny vznikající ve výrobní jednotce PBR 120 kt/rok odváděny na stávající jednotku RTO, která likviduje uhlovodíkové odplyny termickým spalováním s využitím regenerace tepla. Proces spalování uhlovodíkových odplynů v jednotce RTO je automatizovaný bez trvalé přítomnosti obsluhy (pochůzkové pracoviště) a je řízen počítačovým systémem podle teploty ve spalovací komoře. 3.6. Údaje o referenčních stavbách Jako odborný posuzovatel jsem nikdy neposuzoval jinou výrobu PBR. Pokud jde o zařízení na likvidaci odplynů s obsahem uhlovodíků termickým spalováním, posuzoval jsem několik takových zařízení, které vždy plnily požadavky předpisů. 3.7. U stacionárních zdrojů nespadajících do působnosti referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách porovnání navrženého technického řešení a emisních parametrů s nejlepším běžně dostupným technickým řešením, případně také s obdobnými již provozovanými technologiemi. Stavba Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kt zahrnuje technologické úpravy stávající jednotky PBR, rozšíření (prodloužení) stávajícího objektu SO 3123 Finalizace formou přístavby a instalaci třetí finalizační linky a nové balicí a paletizační linky, instalaci druhého zásobníku vratné stripovací vody, úpravy a prodloužení stávajících potrubních mostů, 13
výstavbu nového skladu produktu a výstavbu nové nízkonapěťové rozvodny pro napájení nových zařízení. Stavba Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt znamená změnu stávající výroby polybutadienových kaučuků tzn. změnu vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší s kódem 6.5. Tento odborný posudek je zpracován jako podklad k žádosti o vydání změny Integrovaného povolení pro zařízení Výroba polybutadienového kaučuků (PBR) dle zákona č. 76/2001 Sb. v platném znění. V rámci stavby Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt ale nedochází k žádným změnám u stávající jednotky RTO, která likviduje uhlovodíkové odplyny z výroby PBR termickým spalováním s využitím regenerace tepla. Stávající jednotka RTO byla již navrhována s reservou a bude schopna zpracovat i nárůst odplynů vyvolaný zvýšením výroby PBR na úroveň 120 kt/rok. Stávající jednotka RTO tak bude i po zvýšení výroby PBR schopna plnit stanovené emisní limity (viz kapitola 4.4.). Tzn. bude plnit požadavky zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. I po zvýšení výroby PBR na 120 kt/rok bude tedy jednotka RTO emisně srovnatelná s jinými obdobnými zařízeními. 3.8. Popis výrobního programu, jmenovité (projektované) výrobní kapacity, údaj o provozu stacionárního zdroje. Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. provozuje v areálu chemických výrob v Kralupech nad Vltavou (ACHVK) stávající výrobní jednotku polybutadienového kaučuku (PBR), která má výrobní kapacitu 80 000 tun PBR za rok. Výroba polybutadienových kaučuků je kontinuální proces spočívající v polymeraci hlavní suroviny - butadienu, přičemž tato hlavní surovina tvoří téměř 100 % hmoty výrobku. Výrobek PBR je polymer butadienu, který díky způsobu výroby (využití neodymové technologie) obsahuje vysoký obsah tzv. struktury CIS (92 98 %). To dává tomuto typu kaučuku vysokou pružnost, která je důležitá při použití kaučuku pro výrobu pneumatik Účelem stavby Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kt je zvýšit produkci výrobní jednotky PBR o 40 000 tun PBR/rok, ze stávajících 80 000 tun PBR/rok na cílových 120 000 tun PBR/rok. Provozní parametry jednotky PBR - 120 kt: Denní průměrná kapacita: 353 t/den FPD : 8 160 hodin/rok FPD 340 dnů v roce, 3 směny za 24 hodin; 8 h na směnu (v kontinuálním provozu) 14
4. Emisní charakteristika stacionárního zdroje Umístění měřícího místa. Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje. Naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (přílohou kopie měřicího protokolu), případně na referenčním stacionárním zdroji obdobné technologie, vypočtené hodnoty emisí. Porovnání s požadavky stanovenými zákonem nebo prováděcími právními předpisy. V případě stacionárního zdroje, u nějž je emisní limit dosahován úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím technologie ke snižování emisí, návrh vhodného provozního parametru a jeho číselné vyjádření, dokladující za všech okolností plnění emisního limitu, způsob jeho měření včetně způsobu a frekvence kalibrace měřidla (v souladu s příslušnými technickými normami, jsou-li k dispozici) a popis způsobu nepřetržitého zaznamenávání naměřených hodnot. 4.1. Umístění měřícího místa V důsledku stavby Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt nedojde k vytvoření nových zdrojů emisí a nedojde ani ke vzniku nového měřícího místa emisí. Posuzovaná výroba PBR jako ZZO má jediný přímý výstup (výduch) do ovzduší, tím je komín stávající jednotky RTO, která je součástí výroby PBR je zařazena jako odlučovač. U této jednotky RTO nedojde v důsledku stavby Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt k žádné změně. Měřící místo zůstává stávající je instalované na komínu stávající jednotky RTO. 4.2. Specifikace znečišťujících látek emitovaných ze stacionárního zdroje V důsledku stavby Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt a provozu jednotky PBR 120 kt/rok dojde oproti současnému stavu k nárůstu emisí škodlivin z následujících stacionárních zdrojů emisí: 1) Jednotka RTO emise NOx, CO a TOC 2) Podniková spalovací stanice odpadů RTO emise NOx, CO, TZL a TOC 3) Teplárna stávající stav - nárůst spotřeby tepla pro jednotku PBR 120 kt/r bude zajištěn spalováním ZP v kotli K1 : emise NOx, CO a TOC Teplárna - výhledových stav, nárůst spotřeby tepla pro jednotku PBR 120 kt/r bude zajištění spalováním černého uhlí ve dvou fluidních kotlích K5,K6 - emise NOx, CO, TZL - PM10, a PM2,5, TOC, SO2, NH3, HCl, HF, těžké kovy, PCDD a PCDF, PCB. Pozn. Neuvažuje se nárůst emisí škodlivin z fléry 1 nebo fléry 2 oproti současnému stavu, neboť četnost sjíždění a najíždění zařízení výrobní jednotky PBR 120 kt bude stejná jako u stávající výrobní jednotky PBR 80 kt (viz kapitola 4.4.). 4.3. Naměřené hodnoty emisí na stacionárním zdroji (přílohou kopie měřicího protokolu), případně na referenčním stacionárním zdroji obdobné technologie. Pro zneškodňování emisí těkavých organických látek ze stávající výrobní jednotky PBR se používá jednotka regenerativního termického spalování jednotka RTO (viz kap.4.4.), ta je součástí výrobní jednotky PBR a je vedena jako odlučovač. Vyčištěný odpadní plyn z jednotky RTO o teplotě 80-100 o C je vypouštěn komínem o výšce 10 m, průměr komína je 1,6 m a průřez 2,01 m 2. Na jednotce RTO je pravidelně prováděno autorizované měření emisí. 15
* Emise z jednotky RTO v současnosti V následující tabulce č.5 jsou pro škodliviny NOx, CO a TOC uvedeny naměřené emisní koncentrace, průtoky suchého plynu a vlhkého plynu zjištěné při posledním autorizovaném měření emisí na této jednotce vykonaném dne 10. října 2014. Dále jsou v tabulce č.5 uvedené na základě naměřených hodnot vypočtené emisní faktory, hmotnostní toky emisí a roční emise. Tabulka č.5 Znečišťující látka Naměřená koncentrace 1) mg/m 3 Emisní faktor kg/t Hmotnostní tok emisí kg/hod. Roční emise kg/rok NOx 5,2 0,013 0,135 1040 CO 48,7 0,122 1,273 9760 TOC 2,1 0,0053 0,055 424 Průtok suchého plynu, normální podmínky Průtok vlhkého plynu, reálné podmínky 26142 m3/h 37 875 m 3 /hod. 1) naměřené koncentrace jsou vztažené na suchý plyn za normálních podmínek Jednotka RTO je vybavena emisním monitoringem, takže kvalita exhalací je trvale sledována. Podle emisního monitoringu jsou průměrné denní koncentrace CO a TOC za 1 7. 2016 následující: CO 24,13 mg/m3 TOC 8,23 mg/m3 NOx nemonitoruje se. 4.4. Nárůst emisí v důsledku zvýšení produkce PBR na 120 kt/rok. K emisím znečišťujících látek souvisejících s výrobou polybutadienového kaučuku ať již přímo ve výrobní jednotce nebo ze souvisejících podnikových zařízení při využívání nebo odstraňování vedlejších produktů nebo odpadních proudů dochází následujícími způsoby: 1. kontinuálně vznikající plyny z vlastní výroby tzn. technologické odplyny a odpadní sušící vzduch ze sušáren kaučuku s obsahem org. látek (butadien, páry rozpouštědel) jsou odváděny do spalovací jednotky RTO (jednotka DÜRR). Při jejich zneškodňování vznikají znečišťující látky (spaliny) odpovídající složení spalovaných plynů a průběhu spalování. V důsledku záměru dojde ke zvýšení objemu technologických odplynů a odpadního sušícího vzduchu ze sušáren kaučuku odváděných do jednotky RTO a dojde ke zvýšení emisí z jednotky RTO. 2. nárazově a mimořádně vznikají odpadní plyny s obsahem org. látek (cyklohexanu a butadienu) při odstávkách zdroje, tj. při sjíždění a najíždění zařízení a při poruchách a mimořádných událostech. Tyto odpadní plyny jsou z technologicko provozních důvodů spalovány na fléře FL 2 (alternativně na FL 1). Při spalování odpadních plynů na fléře 16
vznikají znečišťující látky (spaliny) odpovídající složení spalovaných odpadních plynů a průběhu spalování. Vzhledem k tomu, že četnost sjíždění a najíždění zařízení výrobní jednotky PBR 120 kt bude stejná jako u stávající výrobní jednotky PBR 80 kt, tak se v důsledku posuzovaného záměru nepředpokládá nárůst emisí z fléry FL2 oproti současnému stavu. 3. další odpadní proud kapalné odpady bude spalován ve Spalovací stanici odpadů AVE Kralupy s.r.o., přitom vznikají znečišťující látky (spaliny) odpovídající složení spalovaných kapalných odpadů, dalších souběžně spalovaných odpadů a průběhu spalování 4. energetické provozní potřebě jednotky PBR odpovídající emise škodlivin ve spalinách z podnikové teplárny. V důsledku záměru dojde k nárůstu potřeby energie pro jednotku PBR 120 kt oproti současnému stavu a dojde ke zvýšení emisí z podnikové teplárny. Dále jsou uvedeny informace o emisích k bodům 1, 3 a 4, u nichž dochází k nárůstu emisí v důsledku posuzovaného záměru. Ad 1. Emise z jednotky termického spalování Pro zneškodňování emisí těkavých organických látek ze stávající výrobní jednotky PBR se používá jednotka regenerativního termického spalování jednotka RTO. Do ní jsou odváděny kontinuálně vznikající plyny z vlastní výroby polybutadienového kaučuku tzn. technologické odplyny a odpadní sušící vzduch ze sušáren kaučuku s obsahem org. látek (butadien, páry rozpouštědel). Jednotka RTO likviduje uhlovodíkové odplyny spalováním s využitím regenerace tepla. Tím se snižuje spotřeba pomocného paliva - zemního plynu. Proces spalování je automatizovaný bez trvalé přítomnosti obsluhy (pochůzkové pracoviště) a je řízen podle teploty ve spalovací komoře. Projektované provozní parametry stávající jednotky RTO Projektovaný průtok max. 80 000 Nm 3 / h Provozní kapacita max. 8 160 h/rok Náhlé změny výkonu zpravidla 50-100 %, extrémně 0 100 %. Zpracovatel posudku konstatuje, že jednotka RTO je součástí zařízení Výroba polybutadienového kaučuku (PBR), kde je vedena jako odlučovač. Tato výroba PBR je dle přílohy 2 k zákonu č.201/2012 Sb. vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší s kódem 6.5. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných jinde. Pro výrobu PBR - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší s kódem 6.5. nejsou ve vyhlášce 415/2012 Sb. stanoveny emisní limity. Zpracovatel posudku navrhuje aby po realizaci stavby Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt byly pro jednotku RTO stanoveny stejné emisní limity znečišťujících látek na výstupu, které byly stanoveny již v minulosti a platí pro ní dosud : uhlovodíky (jako suma org. C) 20 mg/m 3 oxid uhelnatý 100 mg/m 3 oxidy dusíku (jako NO2) 200 mg/m 3 17
emisní limity platí pro vlhký plyn za normálních podmínek 0 o C a 101,32 kpa. * Emise z jednotky RTO po zvýšení kapacity produkce na 120 kt PBR/rok V následující tabulce č.6. jsou uvedeny prognozované emise škodlivin NOx, CO a TOC z jednotky RTO po zvýšení kapacity produkce jednotky PBR na 120 kt/rok. K prognoze byly využity naměřené emise na stávající jednotce RTO při autorizovaném měření emisí v roce 2014 (viz kapitola 4.3., tabulka č.5). Hmotnostní tok emisí je prognózován pro stejné emisní koncentrace jako v tabulce č.5 a pro průtok suchého plynu na úrovni 39 213 m 3 /hod. (zvýšení množství odplynů úměrné nárůstu výroby). Roční emise jsou prognozovány na základě emisních faktorů uvedených v tabulce č.5 a výrobu 120 000 tun PBR/rok. Tabulka č.6 Znečišťující látka Naměřená koncentrace 1) mg/m 3 Emisní faktor kg/t Hmotnostní tok emisí kg/hod. Roční emise kg/rok NOx 5,2 0,013 0,204 1560 CO 48,7 0,122 1,910 14640 TOC 2,1 0,0053 0,082 636 Průtok suchého plynu, normální podmínky Průtok vlhkého plynu, reálné podmínky 39 213 m 3 /h 56 812 m 3 /h 1) naměřené koncentrace jsou vztažené na suchý plyn za normálních podmínek Vyčištěný odpadní plyn z jednotky RTO o teplotě 80-100 o C je vypouštěn komínem o výšce 10 m, průměr komína je 1,6 m a průřez 2,01 m2. Podle emisního monitoringu jsou průměrné denní koncentrace CO a TOC za 1 7. 2016 následující: CO 24,13 mg/m3 TOC 8,23 mg/m3 NOx nemonitoruje se. Ad 3. Emise ze spalování směsi kapalných a tuhých odpadů z výroby polybutadienového kaučuku ve spalovně odpadů AVE Kralupy s.r.o. V důsledku zvýšení výroby polybutadienového kaučuku dojde k nárůstu množství následujících odpadů, které jsou spalovány ve stávající spalovně odpadů AVE Kralupy s.r.o.: Odpadní rozpouštědlo nárůst o 30 tun/rok Odpadní polymer (odpadní kaučuk) nárůst o 3 tun/rok Odpadní obaly (kontaminovaný papír, plasty, karton) nárůst o 3 tun/rok K významnější změně emisí škodlivin do ovzduší ze spalovny odpadů AVE Kralupy s.r.o. v souvislosti se zvýšením výroby polybutadienového kaučuku o 40 000 t/rok nedojde, což je dáno následujícími důvody: 18
a) Pro dobrou funkci spalovny je třeba zajistit pokud možno ustálený provoz, podmínkou pro něj je, aby střední tepelný příkon spalovny daný tepelným obsahem spalovaných odpadů a podpůrného paliva (zde je to TTO) příliš nekolísal. Proto je v případě spalování odpadů s nižší výhřevností či nižšího množství odpadů přidáváno více podpůrného paliva a naopak. Přitom všechny výše uvedené odpady spalované ve spalovně odpadů, u nichž dojde k nárůstu jejich množství, mají vysokou výhřevnost (odpadní rozpouštědlo, odpadní kaučuk, odpadní balicí folie) a nebudou vyžadovat podpůrné palivo. Naopak nárůst množství spalovaného odpadního rozpouštědla (spíše čisté uhlovodíky bez chloru, těžkých kovů apod.) a odpadního kaučuku přinese odpovídající snížení množství podpůrného paliva. b) Spalovna je vybavena čištěním spalin, které zajišťuje, aby emisní koncentrace škodlivin ve vypouštěných spalinách byla pod emisními limity. Za předpokladu udržování středního tepelného příkonu spalovny na ustálené hodnotě, lze očekávat, že hmotnostní tok škodlivin při spalování odpadů v současném stavu bude obdobný jako hmotnostní tok škodlivin v budoucnosti při spalování odpadů z výroby polybutadienového kaučuku s kapacitou 120 kt/rok. Oproti současnému stavu může v důsledku posuzovaného záměru jít u NOx o nárůst nejvýše v řádu desítek kg/rok, u škodlivin TZL, CO a TOC může jít o nárůsty nejvýše několika kg/rok. Vzhledem k očekávaným minimálním nárůstům emisí ze spalovny, nebyl tento nízký nárůst emisí součástí vstupů do výpočtů v rozptylové studii. Ad 4. Zvýšení emisí škodlivin z teplárny v důsledku nárůstu spotřeby páry z teplárny pro nárůst výroby polybutadienového kaučuku z 80 kt/rok na 120 kt/rok V důsledku realizace záměru a zvýšení kapacity výroby PBR dojde k navýšení spotřeby technologické páry 0.65 MPa a 1.6 MPa, která se bude spotřebovávat ve výrobní jednotce PBR. Pára je vyráběná na teplárně TAMERO a.s. a v důsledku záměru dojde i k navýšení provozovaného výkonu teplárny a spotřeby paliv. V následující tabulce č.7 jsou údaje o nárůstu spotřeby páry v důsledku záměru, její měrné entalpii a nárůstu spotřeby tepla v důsledku posuzovaného záměru. Tabulka č.7 - nárůsty spotřeby páry a energie Pára Nárůst hodinové Roční nárůst Měrná entalpie Nárůst spotřeby spotřeby spotřeby GJ/t energie t/hod t/rok GJ 0,65 Mpa 15 120 000 2,8543 342 516 1,6 Mpa 7 56 000 2,8802 161 291 503 807 Při nárůstu produkce polybutadienového kaučuku z 80 000 t/r na 120 000 t/r činí nárůst roční spotřeby energie ve formě páry 503, 807 TJ Měrná spotřeba tepla v páře vztažená na výrobu 1 t vyrobeného polybutadienového kaučuku činí 503 507 GJ : 40 000 = 12,595 GJ/t. Je tedy zřejmé, že realizací záměru, který povede ke zvýšení spotřeby energie (páry) dojde k absolutnímu zvýšení výroby tepla v teplárně, a tím i ke zvýšení emisí znečišťujících látek z teplárny. 19
Výpočet zvýšení emisí z teplárny byl proveden pro dvě varianty resp. dva stavy provozu teplárny. A. Stávající stav teplárny (kotle K1, K3 a K4), nárůst potřeby tepla pro zvýšení výroby PBR o 40 000 tun /rok bude v teplárně zajištěn spalováním zemního plynu v kotli K1. B. Výhledový stav teplárny, kdy výroba tepla bude prováděna na dvou nových fluidních kotlích K5, K6 spalujících černé uhlí. Nárůst potřeby tepla pro zvýšení výroby PBR o 40 000 tun /rok bude v teplárně zajištěn spalováním černého uhlí v kotlích K5, K6. A. Stávající stav teplárny (kotle K1, K3 a K4) V současné době je teplo v teplárně vyráběno spalováním těžkého topného oleje (TTO), zemního plynu (ZP), technologických plynů z výroby butadienu (acetylenový plyn) a z rafinerie (plyn FCC). Dle informací investora je kapacita dodávek TTO i technologických plynů v současné době již plně vyčerpána, navýšení výkonu teplárny bude tedy plně pokryto zvýšením spotřeby zemního plynu jako paliva. Zemní plyn se spaluje převážně na kotli K1 integrovaném s plynovou turbínou, celková výroba tepla na kotli K1 v roce 2014 činila 1 751 333 GJ/rok. Nárůst roční spotřeby energie ve formě páry jednotky PBR o 503,807 TJ činí 28,78 % z roční výroby tepla na kotli K1. Potřebné navýšení spotřeby ZP na základě výhřevnosti ZP (1 mil. m 3 ZP odpovídá 34,410 TJ) pro výrobu tepla 503,807 TJ činí 14,64 mil. m 3 ZP/rok. K prognoze navýšení emisí škodlivin NOx, CO a TOC byly využity údaje emisích NOx, CO a TOC ze souhrnné provozní evidence spalovacího zdroje kotel K1 za rok 2014 (viz následující tabulka sloupec emise z kotle K1 v r.2014 ) a výše uvedená hodnota procentuálního nárůstu roční spotřeby energie ve formě páry jednotky PBR 28,78 %. V následující tabulce 8 jsou uvedeny emise z kotle K1 v současnosti (r.2014), nárůst množství emisí NOx, CO a TOC z kotle K1stávající teplárny v důsledku záměru jedná se o emise, které vzniknou při spalování 14,64 mil.m 3 ZP/rok (pro zajištění nárůstu tepla na jednotce PBR 120 kt), v posledním sloupci jsou celkové emise z kotle K1 pro výhledový stav po realizaci záměru. Tabulka č.8 - nárůst množství emisí škodlivin ze stávající teplárny v důsledku záměru Škodlivina Emise z kotle K1 současný stav t/rok - nárůst emisí na teplárně v důsledku záměru t/r Emise z kotle K1 výhledový stav teplárny t/rok NO x 178,3 51,3 239,6 CO 7,2 2,1 9,3 TOC 0,44 0,13 0,57 V tabulce č.8 není zařazena škodlivina SO2, neboť obsah síry v ZP je do 0,2 mg/m 3 a nárůst roční emise SO2 z komínu K1 při spálení 14,64 mil.m 3 ZP/rok by se pohybovala na úrovni max. do 60 kg/rok. 20
Uvedené nárůsty emisí NOx, CO a TOC v tabulce č.8 představují absolutní nárůsty emisí oproti emisím za současného stavu teplárny (v.r.2014). Celkové emise z teplárny po realizaci záměru Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kt = emise ze stávající teplárny s kotly K1,K4 a K5 v současnosti (r.2014) + nárůst emisí na teplárně v důsledku spálení 14,64mil. m 3 ZP/rok v kotli K1. B. Výhledový stav teplárny ( dva fluidní kotle K5 a K6 spalující černé uhlí) Investor SYNTHOS Kralupy a.s. uvažuje změnu paliva v teplárně a připravuje záměr (stavbu) Fluidní kotle s cílem ukončit spalování TTO a nahradit stávající kotle K3 a K4 novými fluidními kotly K5, K6 spalujícími černé uhlí. Pro záměr Fluidní kotle bylo zpracováno k říjnu 2014 oznámení EIA, koncem roku 2014 a začátkem roku 2015 proběhlo zjišťovací řízení. MŽP jako příslušný orgán EIA vydalo dne 23.2.2015 závěr zjišťovacího řízení, v němž se uvádí, že záměr Fluidní kotle nemá významný vliv na ŽP a nebude posuzován podle zákona EIA. V závěrech zjišťovacího řízení je uvedena podmínka - Provoz modernizované teplárny spalující černé uhlí projektovat tak, aby emisní limity byly v souladu s nejlepšími dostupnými technikami (dále jen BAT ). V oznámení EIA pro záměr Fluidní kotle z října 2014 je výhledový stav teplárny s fluidními kotly K5,K6 spalující černé uhlí s roční výrobou tepla v páře v teplárně na úrovni 7 682 TJ/rok a projektované a provozované na základě limitů BAT předmětem hodnocení ve variantě 3 - Výhledový stav dle BAT (dále je tato varianta pro odlišení označovaná v tomto odborném posudku jako varianta 3FK). Údaje o výrobě tepla a emisích varianty 3FK v oznámení EIA pro záměr Fluidní kotle byly použity k prognóze nárůstu emisí z teplárny v důsledku zvýšení výroby tepla o 503,807 TJ/rok pro potřeby jednotky PBR s kapacitou 120 kt/rok. Záměr Zvýšení kapacity produkce PBR - 120 kt/rok přinese nárůst roční spotřeby energie ve formě páry jednotku PBR na úrovni 504 TJ/rok, což představuje 6,56 % z roční výroby tepla na teplárně spalující černé uhlí ve variantě 3. K prognoze nárůstu emisí škodlivin z teplárny v důsledku zvýšení výroby tepla o 503,807 TJ/rok pro potřeby jednotky PBR s kapacitou 120 kt/rok, pak byly využity informace o emisích škodlivin uvedené v oznámení EIA záměru Fluidní kotle pro variantu 3 (pro odlišení, že se jedná o převzatou variantu, je tato varianta označována jako Varianta 3FK ). V následující tabulce č.9 jsou uvedeny roční emise škodlivin z teplárny spalující černé uhlí převzaté z oznámení EIA Fluidní kotle emise Varianta 3FK, (tzn. emise z teplárny bez záměru Zvýšení produkce PBR ) a nárůst ročních emisí škodlivin z teplárny spalující černé uhlí v důsledku záměru Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kt. 21
Tabulka č.9 - množství emisí škodlivin z teplárny s fluidními kotly Škodlivina Emise z teplárny spalující černé uhlí, emise na úrovni BAT (varianta 3 FK) t/rok - nárůst emisí na teplárně spalující černé uhlí v důsledku záměru Zvýšení produkce PBR t/rok TZL 22,63 1,49 SO 2 329,72 21,63 NO x jako NO 2 345,52 22,67 CO 238,44 15,64 TOC 5,76 0,38 NH 3 10,71 0,70 HCl 10,71 0,70 HF 4,28 0,28 Těžké kovy 0,44 0,03 PCDD/F PCB 5,762E-08= 5,762 x 10-8 t/r= 57,6 mg/rok 1,901E-08= 1,901 x 10-8 t/r= 19,0 mg/rok 0,380 x 10-8 t/r= 3,8 mg/rok 0,125 x 10-8 t/r= 1,25 mg/rok Veškeré emise škodlivin v tabulce č.9 budou vypouštěny komínem 160 m. Emise z nových bodových zdrojů znečišťování ovzduší v teplárně spalující černé uhlí Stav teplárny spalující černé uhlí ve fluidních kotlech K5 a K6 zahrnuje také následující nové zdroje znečišťování ovzduší emitující TZL, jedná se o - dvě sila popílku (zdrojem prachu jsou filtry na silech při plnění pneumatickou dopravou) - silo vápence (zdrojem znečišťování ovzduší je filtr na silu při plnění pneumatickou dopravou) - odsávání skladu uhlí (zdrojem prachu jsou filtry odsávání přesypů) - odsávání dopravních cest uhlí (zdrojem prachu jsou filtry nad provozními zásobníky uhlí a u objektu vykládky paliva). V návaznosti na informace o emisích z uvedených nových zdrojů v oznámení EIA pro záměr Fluidní kotle a vzhledem k procentuálnímu navýšení spotřeby paliva v teplárně pro výrobu potřebného tepla na úrovni 503,807 TJ/rok pro záměr Zvýšení kapacity produkce PBR-120 kt lze odhadnout navýšení emisí TZL z těchto nových zdrojů na úroveň do 100 kg/rok. C. Celkové nárůsty emisí ze stacionárních zdrojů v důsledku záměru Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt Celkové nárůsty ročních emisí ze stacionárních zdrojů po realizaci stavby Zvýšení kapacity produkce PBR 120 kt a provozu jednotky PBR 120 kt jsou dány součtem nárůstu emisí na jednotce RTO + nárůst emisí z teplárny v důsledku zvýšení výroby technologického tepla 22
pro jednotku PBR-120 kt. V následující tabulce 10 jsou uvedeny celkové nárůsty ročních emisí ze stacionárních zdrojů v důsledku záměru a to pro dva stavy teplárny stávající stav teplárny a budoucí stav teplárny. Celkový nárůst emisí při stávajícím stavu teplárny - zahrnuje nárůst emisí na jednotce RTO v důsledku záměru + nárůst emisí ze stávající teplárny s kotly K1, K3 a K4, v níž potřebné navýšení výroby tepla pro jednotku PBR 120 kt o 503,817 TJ/rok je zajištěno spalováním ZP v kotli K1. Celkový nárůst emisí pro budoucí stav teplárny - zahrnuje nárůst emisí na jednotce RTO v důsledku záměru + nárůst emisí z teplárny s fluidními kotly K5 a K6, v níž potřebné navýšení výroby tepla pro jednotku PBR 120 kt o 503,817 TJ/rok je zajištěno spalováním černého uhlí v kotlích K5 a K6, včetně nárůstu emisí TZL z nových zdrojů. Tabulka č.10 - nárůst množství emisí škodlivin ze stacionárních zdrojů v důsledku záměru pro dva stavy teplárny Škodlivina Nárůst emisí při stávajícím stavu teplárny t/rok Nárůst emisí pro výhledový stav teplárny t/rok TZL 0,01 1,60 1) SO 2 0,06 21,63 NO x jako NO 2 51,87 23,24 CO 6,98 20,53 TOC 0,35 0,60 NH 3 ---- 0,70 HCl ---- 0,70 HF ---- 0,28 Těžké kovy ---- 0,03 PCDD/F ---- 0,380 x 10-8 t/r= 3,8 mg/rok PCB ---- 0,125 x 10-8 t/r= 1,25 mg/rok 1) Hodnota 1,60 t/r zahrnuje i 100 kg TZL/r z nových zdrojů 4.5. Emisní limity, podmínky provozu z legislativy Výroba polybutadienových kaučuků je vyjmenovaný zdroj s kódem 6.5. dle přílohy č.2 k zákonu 201/2012 Sb. Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde. Odplyny z výrobní jednotky PBR 120 kt budou tak jako v současnosti odváděny na jednotku katalytického spalování (jednotku RTO). Jediným přímým výstupem do ovzduší z jednotky PBR je komín jednotky RTO s výškou 10 m. Pro jednotku RTO v současnosti platí emisní limity znečišťujících látek na výstupu, které byly ale stanoveny v minulosti ještě před novou legislativou ochrany ovzduší, která vstoupila v platnost v r.2012 (zák.201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, Vyhl. 415/2012 Sb.) : 23