PODKLADY PRO STANOVENÍ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ

PODKLADY PRO STANOVENÍ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) SYNTHOS PBR s.r.o. Kralupy nad Vltavou (Areál chemických výrob Kralupy) Výrobna Polybutadien Předkládá:.. Ing. Jolanta Brudnicka jednatel Květen 2016

havarijního plánování Strana 2/56 Název dokumentu: havarijního plánování ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna Polybutadien Ověřil za: SYNTHOS Kralupy a.s. Richard Havránek Specialista RM Za zhotovitele: TLP, spol. s r.o. Bc. Miroslav Dítě Prokurista Rozdělovník: Výtisk č. 1 SYNTHOS PBR s.r.o. 2 Krajský úřad Středočeského kraje 3 Hasičský záchranný sbor 4 TLP, spol. s r.o. (archiv zhotovitele dokumentu)

havarijního plánování Strana 3/56 Obsah Obsah... 3 Použité zkratky... 5 Definice pojmů... 6 Úvod... 8 1. Identifikační údaje o objektu... 9 1.1. Identifikace provozovatele a objektu... 9 1.2. Identifikace fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele... 9 1.3. Identifikace pověřených osob plnit opatření VHP... 10 2. Informace o objektu... 11 2.1. Popis hlavních výrobních činností... 11 2.2. Popis hlavních technologických procesů... 12 2.2.1. Příjem, skladování a čištění rozpouštědla... 12 2.2.2. Příprava katalyzátoru... 13 2.2.3. Polymerace butadienu... 13 2.2.4. Koncentrování roztoku... 14 2.2.5. Provozní zásobníky polymerního roztoku... 14 2.2.6. Odstraňování volného rozpouštědla stripováním vodní parou... 15 2.2.7. Izolace kaučukové drtě a její sušení v sekci Finalizace... 15 2.2.8. Balení kaučuku (provozní soubor 3123)... 15 2.2.9. Skladování a expedice kaučuku (provozní soubor 3010)... 16 2.2.10. Recyklace kaučuku (provozní soubor 3124)... 16 2.3. Schematické znázornění hlavních výrobních částí... 16 2.4. Schematické zobrazení vzájemných vztahů hlavních technologických částí... 16 3. Popis závažné havárie v objektu... 19 3.1. Seznam nebezpečných látek... 19 3.1.1. Nebezpečné látky umístěné v objektu... 19 3.1.2. Nebezpečné látky vznikající v průběhu činnosti... 22 3.1.3. Nebezpečné látky vznikající v interakci s dalšími látkami a přípravky v případě závažné havárie... 22 3.2. Rizika závažné havárie a popis scénářů havárií... 23 3.2.1. Informace o riziku závažné havárie... 23 3.2.2. Určení místa nejzávažnější havárie v objektu s případným dopadem následků do okolí objektu... 24 3.2.3. Popis scénářů předpokládaného průběhu závažné havárie... 24 4. Přehled možných následků závažné havárie... 28 4.1. Informace o možných následcích závažné havárie... 28 4.1.1. Odhad následků havárií na majetek... 28 4.1.2. Odhad následků havárií s ohledem na životy a zdraví osob... 31 4.1.3. Předpokládané dopady závažné havárie na hospodářská zvířata a na životní prostředí... 35 4.1.4. Grafické znázornění možného dosahu havárií... 35 4.2. Způsob ochrany před možnými následky závažné havárie... 36

havarijního plánování Strana 4/56 4.2.1. Preventivní opatření... 36 4.2.2. Ochrana proti poškození staveb... 38 4.2.3. Ochrana před ztrátou života nebo poškození zdraví... 40 4.2.4. Ochrana před újmou (škodami) na jednotlivých složkách životního prostředí... 40 4.2.5. Ochrana před poškozením hospodářských zvířat... 41 5. Preventivní bezpečnostní opatření ke zmírnění dopadů závažné havárie... 42 5.1. Preventivní bezpečnostní opatření při navázání spolupráce s IZS při vzniku závažné havárie... 42 5.1.1. Postup při vzniku závažné havárie... 42 5.1.2. Přehled složek IZS a havarijních služeb uvažovaných pro omezení dopadů závažné havárie... 42 5.2. Vyrozumění, varování a informování o závažné havárii... 43 5.2.1. Postup při aktivaci varovných systémů a poskytování pokynů a informací... 43 5.2.2. Způsob a prostředky vyrozumění a varování... 43 5.2.3. Systém varovných signálů... 44 5.2.4. Další informační prostředky... 45 5.2.5. Cvičení a výcvikové postupy k informování o vzniku a průběhu závažné havárie. 45 5.2.6. Cvičení a výcvikové postupy k pochopení signálů, zpráv a informací... 45 5.3. Popis žádoucího chování ohrožených osob... 46 6. Popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie... 49 7. Popis zásahových a záchranných složek... 50 8. Další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem... 53 9. Podrobnější údaje o rizicích a účinném způsobu ochrany... 54 9.1.1. Technické prostředky na odstraňování následků závažné havárie... 54 9.1.2. Plán únikových cest a evakuačních prostorů... 54 10. Seznam příloh... 55 11. Literatura... 56

havarijního plánování Strana 5/56 Použité zkratky V dokumentu byly použity následující zkratky: AC AHR ACHVK BOZP BLEVE BTD (rovněž i BD) BZ ČHMÚ ČIŽP ČOV (BČOV) DMV EPS HZS HZSP IZS LČ MaR MČOV MU MŽP NL OIP OOPP OŽP PBZ PHHS PO PZH SHZ SK SŘ SŘ PZH UPS VCE VZ ZR ZZS ŽCV (ŽC) ŽP automobilová cisterna analýza a hodnocení rizika Areál chemických výrob Kralupy bezpečnost a ochrana zdraví při práci Boiling Liquid Evaporation Vapour Explosion 1,3-butadien Bezpečnostní zpráva Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod (biologická čistírna odpadních vod) dolní mez výbušnosti elektronická požární signalizace hasičský záchranný sbor hasičský záchranný sbor podniku (SYNTHOS Kralupy, a.s.) integrovaný záchranný systém lidský činitel měření a regulace městská čistírna odpadních vod mimořádná událost Ministerstvo životního prostředí nebezpečná látka oblastní inspektorát práce osobní ochranné pracovní prostředky odbor životního prostředí (SYNTHOS Kralupy, a.s.) požárně bezpečnostní zařízení provoz hasičsko havarijních služeb požární ochrana prevence závažných havárií stabilní hasící zařízení SYNTHOS Kralupy a.s. systém řízení systém řízení prevence závažné havárie Uninterruptible Power Supply Vapour Cloud Explosion velitel zásahu zdroj rizika zdravotnická záchranná služba železniční cisternový vůz (železniční cisterna) životní prostředí V dokumentu jsou dále použity zkratky všeobecně známého významu a zkratky vyjadřující typová označení, označení veličin, jednotek výpočtových faktorů apod.

havarijního plánování Strana 6/56 Definice pojmů Pro účely tohoto dokumentu je následujícími pojmy míněno: analýza rizika areál Areál chemických výrob Kralupy (ACHVK) BLEVE deflagrace detonace domino efekt ekologická újma Flare Flash Fire frekvence (četnost) chemický výbuch (exploze) Jet Fire iniciace iniciační událost LC 50 nebezpečná látka [1] objekt Proces, při kterém se zjišťuje a popisuje povaha rizika určitého systému (činnosti), oceňuje se riziko. Ohraničené (zpravidla plotem) území společnosti (společností) v němž se nachází jeden nebo více objektů. Oplocené území u Kralup nad Vltavou, kde je soustředěna průmyslová výroba převážně chemického charakteru situováno několik provozovatelů objektů a zařízení ve smyslu zákona [1]. Explosivně prudké vypařování a odpovídající uvolnění energie kapaliny po jejím náhlém úniku ze zařízení pod tlakem vyšším než atmosférickým a při teplotě nad svým atmosférickým bodem varu. BLEVE je často provázeno ohnivou koulí (Fireball), jestliže náhle odtlakovaná kapalina je hořlavá a její únik je výsledkem selhání nádoby způsobené vnějším požárem. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna), které probíhá v reakčním pásmu pomocí vedení tepla, sáláním a molekulární difúzí. Lineární rychlost šíření reakčního pásma je nižší než rychlost zvuku za místních podmínek. Deflagrace může přejít v detonaci. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna), které probíhá v ostře odděleném reakčním pásmu konstantní nadzvukovou rychlostí pomocí generované rázové vlny. Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny a umístění nebezpečných látek. Ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikajících poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. Hoření unikající plynu nebo par z potrubí nebo zařízení Vyhoření mraku, které je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při kterém lineární rychlost šíření plamene je malá, takže není generován významný přetlak, který by mohl způsobit poškození. Dominantním efektem je tepelný tok. Počet výskytů určité hodnoty určitého sledovaného znaku, nejčastěji za stanovenou časovou jednotku. Děj, při kterém dochází v důsledku rychlých chemických reakcí k náhlému uvolnění energie, projevující se vysokým tlakem, teplotou a rychlostí šíření částic. Hoření unikající látky z otvoru, za podmínek významné hybnosti. Proces, kdy vlivem působení mechanické, elektrické, tepelné nebo jiné energie na hořlavou látku, dojde k jejímu hoření a/nebo explozi. Selhání zařízení nebo nerovnováha systému, jenž mohou potenciálně zapříčinit závažnou havárii; je to událost, která je výchozím bodem pro sestavení scénáře havárie. Koncentrace látky v ovzduší, která je smrtelná pro 50% testovaných organismů exponovaných touto koncentrací stanovenou dobu. Vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle chemického zákona, splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k zákonu [1], v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k zákonu [1], tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie. Celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo

havarijního plánování Strana 7/56 Pool fire více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností. Plošný požár z vytvořené louže uniklé hořlavé kapaliny. poškození ŽP provozovatel [1] riziko [1] scénář [1] skupinové riziko sousedním objektem [1] společnost umístění nebezpečné látky [1] VCE Výrobna Polybutadien (též Výrobní jednotka Polybutadien) zařízení [1] závažná havárie [1] zdroj rizika (nebezpečí) [1] znečištění ŽP Zhoršování stavu ŽP znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství, které je nejméně rovno množství uvedenému v příloze č. 1 k zákonu [1] v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazena do skupiny A nebo B rozhodnutím krajského úřadu. Pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. Variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. Riziko, jemuž je vystaveno obyvatelstvo v okolí objektu. Riziko je vyjádřeno jako vztah mezi frekvencí závažné havárie a počtem usmrcených osob v jejím důsledku. Objekt nacházející se v takové blízkosti jiného objektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie. SYNTHOS PBR s.r.o. Projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit. Chemický výbuch, který je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při které lineární rychlost šíření plamene je dostatečně vysoká, aby vznikal významný přetlak. VCE může zahrnovat deflagraci nebo detonaci vytvořeného mraku. Technologické zařízení pro výrobu polybutadienového kaučuku společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. situované v Areálu chemických výrob Kralupy Technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory. Mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo vážným následkům na životech lidí a zvířat a životní prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek. Vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. Vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí.

havarijního plánování Strana 8/56 Úvod Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. vznikla za účelem výstavby a provozování nové výrobní jednotky pro nepřetržitou výrobu polybutadienového kaučuku (výrobna Polybutadien) v Areálu chemických výrob Kralupy. Kapacita výroby je 80 000 t polybutadienového kaučuku za rok. Účelem výrobní jednotky je doplnění stávajícího výrobního sortimentu SYNTHOS Kralupy a.s. na bázi vlastní surovinové základny (butadien). Dle stanovených pravidel pro zařazení objektu do skupiny ve smyslu zákona [1] byl podán návrh na zařazení do skupiny B. Objekt Výrobna Polybutadienu provozovatele SYNTHOS PBR s.r.o. byl zařazen rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, č.j. 126481/2008/KUSK OŽP Bo, ze dne 1.9. 2008 do skupiny B. Důvodem pro zařazení objektu do skupiny B byl druh a množství nebezpečných látek v objektu a možné důsledky působení domino efektu vyplývajícího z polohy okolních objektů, situovaných ve společném Areálu chemických výrob Kralupy, zařazených rovněž do skupiny B. V Areálu chemických výrob Kralupy provozují svou podnikatelskou činnost níže uvedení provozovatelé, jejichž činnost spadá pod působnost zákona 224/2015 Sb.: SYNTHOS Kralupy a.s. IČ 28214790 ČESKÁ RAFINERSKÁ, a.s. IČ 62741772 Linde Gas a.s. IČ 00011754 KRALUPOL a.s. IČ 49679597 Cray Valley Czech, s.r.o. IČ 27254984 UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. IČ 64049701 Butadien Kralupy a.s. IČ 27893995 AVE Kralupy s.r.o. IČ 27935574 TAMERO INVEST s.r.o. IČ 24781452 havarijního plánování jsou součástí bezpečnostní dokumentace podniku zařazeného do skupiny B, požadované zákonem č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií). Dokument byl vypracován ve smyslu 27, odst. 2, výše uvedeného zákona, v rozsahu a se strukturou dle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 227/2015 Sb. (vyhláška o podrobnostech systému prevence závažných havárií).

havarijního plánování Strana 9/56 1. Identifikační údaje o objektu 1.1. Identifikace provozovatele a objektu Obchodní název provozovatele: Adresa sídla provozovatele: SYNTHOS PBR s.r.o. IČ: 282 52 012 DIČ: Právní forma: Statutární orgán: Kralupy nad Vltavou, O.Wichterleho 810, okres Mělník, PSČ 278 01 CZ28252012 Společnost s ručením omezeným jednatel: ZBIGNIEW LANGE, 30-698 Krakow, Golkowice 495, Polská republika jednatel: JOLANTA BRUDNICKA, 44-153 Sośnicowice, 09410 Plock, Stefana Szczesnego 15, Polská republika Spojení: tel.: 315 714 790 Název objektu: Adresa objektu: e-mail: jolanta.brudnicka@synthosgroup.com Výrobna Polibutadien Kralupy nad Vltavou, O.Wichterleho 810, okres Mělník, PSČ 278 01 GPS souřadnice: 50.2525747N, 14.3296164E 1.2. Identifikace fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele Osobou oprávněnou jednat jménem společnosti v oblasti prevence závažné havárie na základě plné moci je: Jméno a příjmení: Mgr. Pavel Holý Funkce: Vedoucí provozu Hasičsko-havarijní služby Adresa bydliště: Velká Bučina 26, 273 24 Velvary Spojení: tel: 315 712 315 mobil: 736 506 730 e-mail: pavel.holy@synthosgroup.com

havarijního plánování Strana 10/56 1.3. Identifikace pověřených osob plnit opatření VHP Osobami, které jsou pověřeny provozovatelem objektu realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu, jsou: Jméno a příjmení Zastávaná funkce Poznámka (telefon) Kamil Řezníček Vedoucí výroby PBR 736 506 849 Dle směny Vedoucí směny 315 717 713, 315 713 926 Osobami, které jsou pověřeny provozovatelem objektu realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu a které jsou ve spojení s krajským úřadem a dalšími správními úřady a složkami IZS, jsou: Jméno a příjmení Zastávaná funkce Poznámka (telefon) Jolanta Brudnická jednatel 315 714 180, 734422362

havarijního plánování Strana 11/56 2. Informace o objektu 2.1. Popis hlavních výrobních činností Hlavním předmětem činnosti společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je výroba polybutadienového kaučuku na technologickém zařízení s výrobní kapacitou 80 000 tun za rok. Hlavním principem výroby je moderní proces výroby tzv. roztokovou technologií za přítomnosti katalyzátoru na bázi sloučenin neodymu. Objekt výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je situován uvnitř Areálu chemických výrob Kralupy. Výrobna Polybutadien se nachází v prostoru bloků č. 30 a 31, trafostanice je umístěna v bloku č. 32. Situování objektu v rámci ACHVK a jeho okolí je patrné z mapového výřezu, viz příloha č. 1. Objekt výrobny Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je tvořen částmi (stavebními objekty), které jsou uvedené v následující tabulce. Tab. č. 1 Číslo objektu SO 3010 SO 3110 SO 3111 SO 3112 SO 3113 SO 3114 SO 3115 SO 3117 SO 3118 SO 3119 SO 3120 SO 3121 SO 3122 SO 3123 SO 3124 SO 3131 SO 3132 SO 3133 SO 3141 SO 3142 SO 3143 SO 3151 SO 3242 Stavební objekty výrobny Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. Určení objektu POLYBUTADIEN SKLAD PRODUKTU POLYBUTADIEN HLAVNÍ VELÍN POLYBUTADIEN STÁČECÍ RAMPA POLYBUTADIEN SKLAD ROZPOUŠTĚDLA POLYBUTADIEN SKLAD SUROVIN POLYBUTADIEN ČIŠTĚNÍ ROZPOUŠTĚDLA POLYBUTADIEN SKLAD SUROVIN PRO KATALYZÁTOR POLYBUTADIEN PŘÍPRAVA KATALYZÁTORU POLYBUTADIEN POLYMERACE POLYBUTADIEN KONCENTROVÁNÍ ROZTOKU POLYBUTADIEN ZÁSOBNÍKY ROZTOKU POLYBUTADIEN STRIPOVÁNÍ ROZTOKU POLYBUTADIEN ZÁSOBNÍKY STRIPOVACÍ VODY A KAUČUKOVÉ DRTĚ POLYBUTADIEN FINALIZACE POLYBUTADIEN RECYKLACE KAUČUKU POLYBUTADIEN CHLADÍCÍ CENTRUM POLYBUTADIEN STROJNÍ CHLAZENÍ POLYBUTADIEN KONDENZÁTOVÝ SYSTÉM POLYBUTADIEN ČISTĚNÍ EXHALACÍ POLYBUTADIEN SYSTÉM HAVARIJNÍCH ODPLYNŮ POLYBUTADIEN JÍMKA ODPADNÍCH VOD POLYBUTADIEN POŽÁRNÍ DOMEK POLYBUTADIEN TRAFOSTANICE

havarijního plánování Strana 12/56 2.2. Popis hlavních technologických procesů Výroba polybutadienového kaučuku probíhá v následujících hlavních technologických krocích: Příjem, skladovaní a čistění rozpouštědla zahrnující sekce (provozní soubory 3112, 3114) Příjem a skladování pomocných surovin (provozní soubor 3113) Příprava katalyzátoru (provozní soubor 3117) Polymerace (provozní soubor 3118) Koncentrování polymerního roztoku (provozní soubor 3119) Skladování koncentrovaného roztoku (provozní soubor 3120) Odstraňování volného rozpouštědla stripováním vodní parou (provozní soubor 3121) Izolace kaučukové drtě a její sušení v sekci Finalizace (provozní soubor 3123) Balení kaučuku (provozní soubor 3123) Skladování a expedice kaučuku (provozní soubor 3010) Recyklace kaučuku (provozní soubor 3124) Kromě výše uvedených hlavních výrobních sekcí jednotka zahrnuje také následující zařízení: Chladící věže a cirkulační systém chladící vody Chladící agregát a cirkulační systém sekundárního chladiva (roztok Fridexu) Zařízení pro likvidaci plynných exhalací 2.2.1. Příjem, skladování a čištění rozpouštědla Níže popsané procesy probíhají v provozních souborech PS 3112, 3114. V popisovaném procesu se jako rozpouštědlo používá směs cyklohexanu a methylcyklohexanu. Toto rozpouštědlo se ve vlastním procesu nespotřebovává, nýbrž je recyklováno. Nicméně v procesu dochází ke ztrátám rozpouštědla, které jsou doplňovány nákupem od dodavatelů. Cyklohexan je na jednotku dodáván v automobilových cisternách. Z cisteren je cyklohexan stočen do zásobníku vlhkého rozpouštědla. Methylcyklohexan je samostatně nakoupen pouze při uvádění jednotky do provozu, za normálního provozu jsou jeho ztráty kryty methylcyklohexanem dodávaným jako součást další suroviny, a to roztoku fosfátu neodymu (NdP). Vzhledem k tomu, že reakce za přítomnosti neodymového katalyzátoru klade velké nároky na co nejnižší obsah vlhkosti, je nutno rozpouštědlo před použitím pro polymeraci vysušit destilací. Destilace rozpouštědla probíhá v sekci Čistění rozpouštědla. Rozpouštědlo zbavené vlhkosti destilací je vedeno směrem do zásobníku suchého rozpouštědla, ze kterého je odebíráno k dalším technologickým účelům. Suché rozpouštědlo prochází na trase z destilace do zásobníku suchého rozpouštědla dalším stupněm čištění, kde probíhá jeho další příprava pomocí adsorpce na alumině (dvě adsorpční kolony, jedna provozní a druhá záložní). Tímto procesem se z rozpouštědla odstraní ethylhexanol, který v procesu vzniká rozkladem katalyzátoru, a který se jinak v cirkulačním okruhu rozpouštědla kumuluje. Náplň jedné aluminové kolony se vymění a zlikviduje ve spalovně každé dva měsíce.

havarijního plánování Strana 13/56 2.2.2. Příprava katalyzátoru Níže popsané procesy probíhají v provozních souborech PS 3115 a 3117. Příprava katalyzátoru probíhá v samostatné výrobní sekci a pro jeho přípravu se používají následující suroviny: butadien (BTD) je produkován jednotkou umístěnou v areálu SYNTHOS Kralupy a.s. a to v polymerační kvalitě, takže není nutno jej dále čistit (vysoušet) diisobutylaluminium hydrid (DiBAH) je na jednotku dodáván ve speciálních přepravních kontejnerech o kapacitě cca 1 800 l. Z kontejnerů je postupně přetlačován dusíkem do technologie. Vzhledem k tomu, že se tato látka na vzduchu samovolně vzněcuje, platí pro manipulaci s ní zvláštní bezpečnostní opatření. Diethylaluminium chlorid (DEAC) je na jednotku dodáván ve speciálních přepravních kontejnerech o kapacitě cca 1 800 l. Z kontejnerů je, podobně jako DiBAH, postupně přetlačován dusíkem do technologie. Vzhledem k tomu, že i tato látka se na vzduchu samovolně vzněcuje, platí i pro manipulaci s ní zvláštní bezpečnostní opatření. Roztok fosfátu neodymu (NdP) je na jednotku dodáván v přepravních kontejnerech o kapacitě 24 000 litrů, ve formě 45 %ního roztoku v methylcyklohexanu. Z kontejnerů je roztok NdP přečerpáván do technologie pomocí čerpadla. Příprava katalyzátoru probíhá kontinuálně ve dvou stupních: V 1. stupni probíhá tzv. alkylace, kde spolu v chlazeném reaktoru reaguje butadien, roztok NdP a DiBAH. Reakční směs je pak vedena do 2. stupně. Ve 2. stupni se do reakční směsi přidá DEAC, čímž se reakce dokončí. Hotový katalyzátor je veden do skladovacích zásobníků, odkud se pak dávkuje do sekce Polymerace. Výslednou koncentraci katalyzátoru lze na základě potřeb v polymerizaci upravit úpravou koncentrace NdP dodatečným přidáním suchého rozpouštědla ještě před vstupem do alkylace. 2.2.3. Polymerace butadienu Níže popsané procesy probíhají v provozním souboru PS 3118. V sekci Polymerace probíhá vlastní polymerační reakce butadienu. Reakce se zúčastňují následující látky: Butadien polymerační kvality Suché rozpouštědlo Katalyzátor Polymerace probíhá kontinuálně ve dvou identických, paralelně provozovaných, linkách složených ze tří polymeračních reaktorů vybavených míchadlem a chladícím hadem. Před vstupem se butadien smísí s rozpouštědlem. Výsledná směs obsahuje cca 13 % butadienu. Tato směs se před vstupem do polymeračních reaktorů ochladí, pomocí strojně chlazené vody v chladičích na +10 C. Ochlazená uhlovodíková směs je vedena do prvního reaktoru. Současně je do 1. reaktoru dávkován i katalyzátor. Již v prvním reaktoru zpolymeruje butadien asi z 85 %. Zbývající butadien dopolymeruje ve 2. případně ve 3. reaktoru.

havarijního plánování Strana 14/56 Polymerační proces probíhá téměř adiabaticky, to znamená, že vznikající polymerační teplo je absorbováno přítomným rozpouštědlem. Za těchto podmínek dosáhne teplota výsledného roztoku polymeru cca 100 C. Pro odvod případného přebytku tepla jsou reaktory vybaveny vodou chlazenými chladícími hady. Za posledním reaktorem se do polymerační směsi nadávkuje roztok antioxidantu, který chrání přítomný polymer před degradací při následujících tepelných operacích a který také deaktivuje zbytky katalyzátoru, čímž se polymerační reakce zastaví. Vzhledem k tomu, že polymerace proběhne téměř ze 100 %, obsahuje polymerní roztok opouštějící poslední reaktor stejné množství polybutadienu, jako bylo množství butadienu obsažené v původní uhlovodíkové směsi, tj. cca 13 %. Protože cílem je získání čistého polybutadienu bez rozpouštědla, je nutno přítomné rozpouštědlo odstranit. To se děje ve dvou následujících sekcích: Koncentrování roztoku Stripování roztoku 2.2.4. Koncentrování roztoku Koncentrování roztoku probíhá v provozním souboru PS 3119. V této sekci se postupným odpařením rozpouštědla zvýší koncentrace polymeru v roztoku z původních 13 % na 19 24 %. K odpaření rozpouštědla dojde postupně uvolněním přehřátého roztoku polymeru do nízkého tlaku ve třech odplyňovačích. V odplyňovači předběžného odplynění se pro odpaření části rozpouštědla využívá teplo obsažené v reakční směsi Po průchodu odplyňovačem předběžného odplynění se polymerní roztok pod tlakem předehřeje v parních předehřívačích a je uvolňován do odplyňovače 1. koncentračního stupně Následně se roztok opět pod tlakem předehřeje v parních předehřívačích a je uvolňován do odplyňovače 2. koncentračního stupně Páry rozpouštědla odcházející z jednotlivých odplyňovačů jsou kondenzovány nejprve ve vzduchových kondenzátorech a následně dochlazeny ve vodních chladičích. Zkondenzované rozpouštědlo je vraceno zpět do polymerace, neboť odpařování probíhá bez přítomnosti vody a rozpouštědlo odpařené v této sekci není tedy nutno sušit destilací. Zakoncentrovaný polymerní roztok je čerpán do provozních zásobníků roztoku v provozním souboru PS 3120. 2.2.5. Provozní zásobníky polymerního roztoku Provozní zásobníky polymerního roztoku tvoří provozní soubor PS 3120. Zásobníky koncentrovaného roztoku slouží k: Vyrovnání nerovnoměrností v okamžité výrobní kapacitě sekcí Polymerace a koncentrace Stripování Vyrovnání nerovnoměrností v kvalitě vyráběného polymeru

havarijního plánování Strana 15/56 Jedná se o 3 zásobníky o kapacitě 346 m 3. Z toho: Jeden ze zásobníků obsahuje polymerní roztok na parametrech Druhý sbírá polymerní roztok, který není na parametrech Třetí slouží pro rozpouštědla z proplachů sekcí, odkalení aparátů, potrubí apod, které odcházejí na zpracování mimořádným způsobem. Z provozních zásobníků je roztok čerpán k odstranění zbývajícího rozpouštědla stripováním parou. 2.2.6. Odstraňování volného rozpouštědla stripováním vodní parou Níže popsané procesy probíhají v provozním souboru PS 3121. V sekci Stripování je koncentrovaný roztok čerpán do horké vody, čímž se vytvoří tzv. kaučuková drť, tj. kousky kaučuku dispergované ve vodě. Stripovací proces probíhá protiproudně ve třech, za sebou zapojených míchaných nádobách striperech. Kaučukový roztok je čerpán do 1. striperu a vytvořená drť je pak postupně čerpána do 2. a do 3. striperu. Pára používaná pro stripování je naopak přivedena do spodku 3. striperu a z jeho vrchu je zavedena do spodku 2. striperu a následně do spodku 3. striperu. Směs par vody a rozpouštědla je z vrchu 1. striperu odváděna přes filtry do vzduchového kondenzátoru a následně do vodního chladiče, kde současně kondenzuje voda i rozpouštědlo. Kondenzát stéká do dekantéru, kde se od sebe oddělí vodná a organická fáze. Oddělená voda se částečně vrací do procesu stripování a částečně se využívá v sekci Finalizace. Kaučuková drť zbavená rozpouštědla je čerpána do míchaných zásobníků drti a odtud do sekce Finalizace. 2.2.7. Izolace kaučukové drtě a její sušení v sekci Finalizace Níže popsané procesy probíhají v provozním souboru PS 3123. V této sekci dojde k oddělení kousků kaučuku od vody pomocí síta dále pak k odvodnění ve ždímacích šnecích na obsah vlhkosti cca 9-13 %. Ze ždímacích šneků je kaučuk veden do expanzních šneků, kde se dodáním mechanické energie předehřeje k hranici 200 C. Po vytlačení kaučuku ze šneku se přehřátá voda obsažená v kaučuku prudce odpaří. K tomuto odpaření dochází v tzv. dosoušecí komoře, do které je současně vháněn horký vzduch k urychlení sušícího procesu. 2.2.8. Balení kaučuku (provozní soubor 3123) Vysušená kaučuková drť se následně lisuje do tvaru briket o hmotnosti 34 kg, které se balí do PE fólie a ukládají se do beden po 1200 kg.

havarijního plánování Strana 16/56 2.2.9. Skladování a expedice kaučuku (provozní soubor 3010) Naplněné bedny jsou odváženy do skladu a odtud expedovány. 2.2.10. Recyklace kaučuku (provozní soubor 3124) Naplněné bedny jsou odváženy do skladu a odtud expedovány. V sekci Recyklace kaučuku probíhají následující procesy: Ruční rozbalování kaučukových briket Mletí kaučuku ve mlýnu Hosokawa Směšování rozemletého kaučuku s procesním rozpouštědlem v dispergačním čerpadle Cavitron Rozpouštění kaučuku v procesním rozpouštědle v míchaném zásobníku 1360-A31 Filtrace vzniklého kaučukového roztoku Přečerpávání přefiltrovaného roztoku do zásobníku 1360-H23 Zařízeními obsahujícími nebezpečné látky jsou: 1360-A31 Rozpouštěcí zásobník o objemu 70 m 3 s příslušenstvím, které tvoří: 1360-E52 Předehřívač rozpouštědla 1360-E52 1360-E53 Kondenzátor rozpouštěcího zásobníku 1360-E53 1360-Z75 Dispergační čerpadlo Cavitron 1360-Z75 1360-H25 Dekantační nádoba o objemu 0,22 m 3 s příslušenstvím, které tvoří: 1360-P66 Čerpadlo kaučukového roztoku 1360-F72A/B Filtry kaučukového roztoku 2.3. Schematické znázornění hlavních výrobních částí Hlavní výrobní části (stavební objekty) a situování objektu v rámci Areálu chemických výrob Kralupy a jeho okolí je patrné z plánu viz příloha č. 1 Situování jednotlivých částí objektu Výrobna Polybutadien (SYNTHOS PBR s.r.o.), ve kterých jsou umístěny zdroje rizika a toky proudů nejvýznamnějších nebezpečných látek je patrné z plánů viz přílohy č. 2 a č. 3. 2.4. Schematické zobrazení vzájemných vztahů hlavních technologických částí Základní schéma procesu výroby je zobrazeno na následujících obrázcích (Obr. č. 1 a č. 2).

Suché rozpouštědlo z distribuce Z PBU1313 Procesní rozpouštědlo Suchý butadien ze skladu v OSBL Z PBU1311 Butadien Do PBU1342 PBU2342 Katalyzátor Polymerizace Nom. 230 kg/h (0.300 m3/h) (Rozsah 23% - 146%) Nom. 32.4 kg/h (0.053 m3/h) (Rozsah 37% - 211%) Katalyzátor na specifikaci Nom. 2 x 200 kg/h (Nom. 2 x 0.24 m3/h) (Rozsah 40% - 200%) PBU1311 Distribuce suchého butadienu PBU1313 Distribuce suchého rozpouštědla PBU1341(2341) Příprava polymerizační násady PBU1342(2342) Polymerizační linky PBU 1220 Katalytická syntéza Úprava koncentrace katalyzátoru PBU1221 Alkylace PBU1222 Preformace PBU1223 Skladování hotového katalyzátoru PBU1224 PBU 1200 Jednotka přípravy katalyzátoru Nom. 355.2 kg/h (0.44 m3/h) Nom. 393.6 kg/h (0.51 m3/h) Nom. 400 kg/h (0.49 m3/h) Nom. 125.2 kg/h (Nom. 0.136 m3/h) (Rozsah 43% - 218%) Nom. 5.97 kg/h (Nom. 0.075 m3/h) (Rozsah 40% - 182%) Nom. 6.51 kg/h (Nom. 0.067 m3/h) (Rozsah 44% - 176%) Do PBU1342/2342 Za polymerizační linky PBU 1210 Stáčení, skladování a dávkování surovin katalyzátoru Stáčení, skladování a dávkování roztoku Nd[P] PBU1211 Kontejner Stáčení, skladování a dávkování DiBAHu PBU1212 Kontejner Stáčení, skladování a dávkování DEACu PBU1213 Kontejner Do PBU1510 Kontejner pro likvidaci Nom. 2 x 4.3 kg/h (Nom. 2 x 0.053 m3/h) (Rozsah 38% - 216%) Vstup & výstup čistého nebo přebývajícího rozpouštědla DiBAH do PBU1341 PBU2341 Příprava polymerační násady Katalyzátor mimo specifikaci SYNTHOS PBR s.r.o. havarijního plánování Strana 17/56 Obr. č. 1 Schéma procesu výroby katalyzátoru

havarijního plánování Strana 18/56 Butadien z/do OSBL Odpadní voda NOM. 3.8 kg/h Surové rozpouštědlo ze stáčení cisteren MIN. 5007 kg/h (8.24 m3/h) NOM. 10015 kg/h (16.48 m3/h) PBU 1330 Čištění rozpouštědla Čištění vlhkého rozpouštědla PBU1333 Adsorpce suchého rozpouštědla PBU1334 50400 kg/h NNF PBU 1310 Sklad rozpouštědla a distribuce Sklad suchého procesního rozpouštědla (DPS) PBU1313 Distribuce suchého butadienu PBU1311 Distribuce DPS PBU1313 MIN. 16.2 kg/h (0.03 m3/h) NOM. 32.4 kg/h (0.05 m3/h) MIN. 4991 kg/h (8.2 m3/h) NOM. 9982 kg/h (16.4 m3/h) PBU1300 Výroba polybutadienu BR343 Do PBU1200 Příprava katalyzátoru Do PBU1200 (Příprava katalyzátoru, pro katalyzátor mimo specifikaci) (24%) MIN. 15788 kg/h (20.8 m3/h) (19%) MIN. 20952 kg/h (27.6 m3/h) (24%) NOM. 31577 kg/h (41.6 m3/h) (19%) NOM. 41856 kg/h (55.1 m3/h) NNF NNF Sklad vlhkého procesního rozpouštědla (WPS) PBU1314 MIN. 15590 kg/h (20.3 m3/h) MIN. 21300 kg/h (27.7 m3/h) NOM. 31179 kg/h (40.6 m3/h) NOM. 42600 kg/h (55.5 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) PBU 1320 Sklad surovin PBU 1340 Polymerace Autocisterna Autocisterna Autocisterna (Anti-sticking) Autocisterna (kontrola ph) Autocisterna (aktivátor aditiva T) Skladování kys. olejové PBU1321 Skladování antioxidantu S PBU1322 Skladování Stripovacího činidla T PBU1324 Skladování Stripovacího činidla S PBU1325 Skladování Stripovacího činidla C PBU1326 NNF Suché procesní rozpouštědlo MIN. 68.8 kg/h (0.08 m3/h) NOM. 137.6 kg/h (0.16 m3/h) 0 0.3 l/h MIN. 25 kg/h (0.02 m3/h) NOM. 50 kg/h (0.04 m3/h) MIN. 18 kg/h (0.01 m3/h) NOM. 36 kg/h (0.02 m3/h) 2 x 3 l/h MIN. 15784 kg/h (20.8 m3/h) MIN. 20929 kg/h (27.6 m3/h) NOM. 31568 kg/h (41.6 m3/h) NOM. 41858 kg/h (55.1 m3/h) Vlhké procesní rozpouštědlo (24%) (19%) (24%) (19%) (24%) MIN. 17215 kg/h (23 m3/h) (19%) MIN. 11718 kg/h (15.6 m3/h) (24%) NOM. 34430 kg/h (46 m3/h) (19%) NOM. 23435 kg/h (31.1 m3/h) vratné rozpouštědlo Příprava polymerační násady L#1 PBU1341 Polymerační linka L#1 PBU1342 NOM. 2 x 37802 kg/h (50.2 m3/h) NOM. 76212 kg/h (96.7 m3/h) Dávkování antioxidantu S Předběžné odplynění PBU1343 Havarijní dávkování kys. olejové PBU1344 & 2344 Příprava polymerační násady L#2 PBU2341 Polymerační linka L#2 PBU2342 MIN. 4028 kg/h (1286 m3/h) MIN. 3402 kg/h (1063 m3/h) NOM. 8067 kg/h (2575 m3/h) NOM. 6804 kg/h (2127 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) páry vratného rozpouštědla Z PBU1212 DiBAH (2 x 0.01 m3/h) (2 x 0.24 m3/h) Z PBU1224 Katalyzátor ve specifikaci Z PBU1224 Katalyzátor mimo specifikaci MIN. 34077 kg/h (43.1 m3/h) MIN. 34705 kg/h (44.0 m3/h) NOM. 68145 kg/h (86.3 m3/h) NOM. 69409 kg/h (87.9 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) NNF MIN. 25 kg/h (0.02 m3/h) NOM. 20 kg/h (0.01 m3/h) NNF Vlhké páry rozpouštědla Regenerace vlhkého rozpouštědla PBU 1372 Mazací voda NOM. 4000 kg/h Stripovací linka L#1 PBU1371 Vratná voda Zásobníky vratné vody PBU1373 Stripovací linka L#2 PBU2371 Vlhké páry rozpouštědla Zásobníky kaučukové drtě PBU1374 PBU 1350 Koncentrace Regenerace suchého rozpouštědla PBU1352 (24%) (19%) (24%) (19%) MIN. 17228 kg/h (5358 m3/h) MIN. 11731 kg/h (3620 m3/h) NOM.34456 kg/h (10716 m3/h) NOM. 23462 kg/h (7240 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) 1.a 2. stupeň koncentrace PBU1351 (24%) (19%) (24%) (19%) MIN. 7717 kg/h (2386 m3/h) MIN. 4883 kg/h (1501 m3/h) NOM. 15433 kg/h (4773 m3/h) NOM. 9767 kg/h (3002 m3/h) MIN. 26361 kg/h (33.1 m3/h) MIN. 29820 kg/h (37.6 m3/h) NOM. 52712 kg/h (66.3 m3/h) NOM. 59641 kg/h (75.2 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) MIN. 5483 kg/h (1685 m3/h) MIN. 3446 kg/h (1055 m3/h) NOM. 10956 kg/h (3367 m3/h) NOM. 6892 kg/h (2110 m3/h) Kontejner (Anti-sticking) Skladování a příprava aditiva H PBU1327 Vratná voda Kaučuková drť Sušící linka L#1 PBU1381 PBU1370 Stripování 50 250 l/h Sušící linka L#2 PBU2381 Vratná voda Čištění recyklované vody PBU1382 PBU1380 Finalizace a paletizace (24%) (19%) NOM. 23203 kg/h (24.8 m3/h) NOM. 36301 kg/h (38.8 m3/h) Zkondenzované páry rozpouštědla Odpadní voda (do OSBL) MIN. 20878 kg/h (26 m3/h) MIN. 26375 kg/h (33.1 m3/h) NOM. 41756 kg/h (52 m3/h) NOM. 52750 kg/h (66.3 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) Zásobníky polymerního roztoku PBU1360 PBU1360 Lisovací a balící linka L#1 PBU1383 Lisovací a balící linka L#2 PBU2383 Vratná voda Hotový produkt do skladu produktu Obr. č. 2 Schéma procesu výroby Polybutadienu

havarijního plánování Strana 19/56 3. Popis závažné havárie v objektu 3.1. Seznam nebezpečných látek 3.1.1. Nebezpečné látky umístěné v objektu V objektu je manipulováno s následujícími nebezpečnými látkami, ve smyslu zákona [1]. Tab. č. 2 Nebezpečné látky umístěné v objektu Výrobna Polybutadien SYNTHOS PBR s.r.o. Látka Členění Fyzikální forma látky Amoniak pomocná látka zkapalněný plyn Butadien (1,3-butadien) surovina zkapalněný plyn Cyklohexan surovina kapalina Diethylaluminium chlorid (DEAC) surovina kapalina Diisobutylaluminium hydrid (DiBAH) surovina kapalina Methylcyklohexan surovina kapalina Neodymfosfát (45%-ní roztok v methylcyklohexanu) surovina kapalina Propan-Butan pomocná látka zkapalněný plyn Zemní plyn pomocná látka plyn

havarijního plánování Strana 20/56 Přehled o množství nebezpečných látek, včetně klasifikace a fyzikální formy nebezpečných látek z hlediska zákona [1] uvádí následující tabulka. Tab. č. 3 Množství umístěných nebezpečných látek látka množství v tunách klasifikace látky 1 ) fyzikální forma látky Amoniak 0,5 Jmenovitě vybraná látka H221, kat. 2 H331 akut.tox.kat. 3, H400 akut. 1, H411 chronic. 2 zkapalněný plyn Butadien - 1,3 1,9 (odhad) Cyklohexan 1622,7 Diethylaluminium chlorid (DEAC) 9,0 Diisobutylaluminium hydrid (DiBAH) Neodymfosfat (45%ní roztok v methylcyklohexanu) 12,4 149 Propan-butan 0,2 Zemní plyn (methan) 0,05 Jmenovitě vybraná NL H220 (P2) P5c; H225 E1; H400, H410 P7; H250 kat. 1 O2; H260 kat. 1 P7; H250 kat. 1 O2; H260 kat. 1 P5c; H225 kat. 2 E2; H411 chronic. kat. 2 Jmenovitě vybraná NL H220 kat. 1 (P2) Jmenovitě vybraná NL H220 (P2) zkapalněný plyn kapalina kapalina kapalina kapalina zkapalněný plyn plyn Jednotlivé nebezpečné látky (nebo hlavní složky nebezpečných látek) ve smyslu zákona [1], a důležité fyzikálně-chemické vlastnosti jsou uvedeny v následující tabulce. 1 Látky a směsi včetně výbušných se klasifikují podle nařízení (ES) 1272/2008, v platném znění. Uvedeny jen H-věty rozhodné pro zařazení objektu do skupiny.

havarijního plánování Strana 21/56 Tab. č. 4 Klasifikace a přehled některých fyzikálně-chemických vlastností NL Parametr CH MCH BTD DIBAH DEAC Amoniak Propan Butan Methan Číslo CAS 110-82-7 108-87-2 106-99-0 1191-15-7 96-10-6 7664-41-7 74-98-6 106-97-8 74-82-8 Vzorec C6H12 C7H14 C4H6 C8H19Al C4H10AlCl NH3 C3H6 C4H10 CH4 Mol.hmotnost [g mol-1] 84,16 98,19 54,09 142,2 120,6 17,03 44,10 58,12 16,04 Skupenství (20 C) kapalné kapalné plynné kapalné kapalné plynné plynné plynné plynné Bod varu [ C] 80,7 100,9-4,4 269 214 (rozkl.) -33,4-42 -0,5-161 (rozkl.) Bod tání [ C] 6,5-127 -109 < -70-74 -78-188 -138-182 Bod vzplanutí [ C] -20-6 -76-18 -64-104 -78-188 Teplota vznícení [ C] 245 250 420 651 450 365 537 DMV [% obj.] 1,3 1,1 2,0( 2 ) 16 2,1 1,9 4,4 HMV [% obj.] 8 6,7 12,0 25 9,5 8,4 16,5 Tenze par při 20 C [kpa] 10,4 4,8 241 < 0,01 0,02 855 837 208 Spalné teplo [MJ kg-1] 43,44 43,36 44,5 42,4 26,46 18,60 46,33 45,72 50,03 Hustota kapaliny [kg m-3] 778 (20 C) 770 (20 C) 651 (při b.v.) 801 970 (20 C) 682 (20 C) 582 (při b.v.) 602 (při b.v.) 423 (při b.v.) (20 C) Hustota par [kg m-3] 3,75 (20 C) 4,43 (20 C) 2,28 (20 C) 0,71(20 C) 1,84 (20 C) 2,46 (20 C) 0,66 (20 C) Rozpustnost ve vodě 20 C nerozpustný nerozpustný nerozpustný rozklad rozklad 53,1( 3 ) nerozpustný nerozpustný nerozpustný LC50 (potkan, 1 hod.) [mg m-3] 570 000 11 590 2 Koncentrace DMV a HMV uváděné v literárních pramenech pro BTD se pohybují v rozmezí od 1,1% objemových (DMV) do 16% objemových (HMV). Nejčastěji udávané hodnoty DMV/HMV jsou 2 %/12 % objemových. 3 Rozpustnost je udána v gramech plynného amoniaku na 100 g vody při atmosférickém tlaku.

havarijního plánování Strana 22/56 3.1.2. Nebezpečné látky vznikající v průběhu činnosti Vzhledem k principu výrobní činnosti (polymerace butadienu) se nepředpokládá, že by mohlo dojít k vzniku další nebezpečné látky v důsledku neřízené reakce. 3.1.3. Nebezpečné látky vznikající v interakci s dalšími látkami a přípravky v případě závažné havárie Nebezpečné situace mohou nastat zejména změnou předepsaných parametrů technologických podmínek procesu (změna teploty a tlaku), které by mohly vést k vzniku havárie spojené s únikem NL a následným vznikem požáru nebo k vzniku exploze. Při požáru NL, vyskytujících se ve výrobně Polybutadien, se mohou uvolnit do ovzduší, vedle neškodných spalin (CO2, vodní pára), také: toxické produkty spalování: CO, NOx, které atakují dýchací orgány a centrální nervovou soustavu, produkty nedokonalého spalování, které mohou obsahovat polykondenzované aromatické látky absorbované na uhlíku, popelu apod., které mohou být vzdušnými masami roznášeny i do okolí areálu. Jak požární zplodiny, tak za jistých podmínek i produkty nedokonalého spalování, mohou zdravotně ohrozit obsluhu a případně i zasahující hasiče, tzn. osoby vyskytující se v bezprostřední blízkosti požáru. Ohrožení osob produkty hoření v širším okolí se nepředpokládá vzhledem k tomu, že spaliny vlivem jejich vysoké teploty stoupají vzhůru, kde dochází vedle jejich ochlazování také k postupnému rozptylování (snižování koncentrace ve vzduchu).

havarijního plánování Strana 23/56 3.2. Rizika závažné havárie a popis scénářů havárií 3.2.1. Informace o riziku závažné havárie Situace, které by mohly vést k závažné havárii, jsou následující (obecně): Ztráta těsnosti zařízení v důsledku vnitřní vady nebo únavy materiálu, vnitřní i vnější koroze zařízení, vlivem vibrací, ujetí reakce v polymeračních reaktorech a selhání zabezpečujících prvků technologie apod. Únik obsahu zařízení v důsledku ztráty těsnosti, způsobené např. nedodržením projektovaných parametrů nebo úpravou či opravou příslušných zařízení dodavatelem (použití špatně specifikovaných materiálů, chyba při svařování, seřízení, usazení apod.) a nezjištění tohoto stavu před spuštěním provozu jako důsledek špatné kontroly testovacího procesu. Špatný monitoring počínajícího pozvolného narušení zařízení, které může vyústit ve výrazné poškození. Takovým příkladem mohou být malé trhliny nebo netěsnosti na čerpadle, těsnění ventilů, přírub, stěnách zásobníků apod. Únik obsahu zařízení v důsledku lidské chyby při obsluze zařízení (manipulace s kontejnery a proces jejich napojení na technologii, proces stáčení kapalných látek z AC do zásobníků, chybně otevřený ventil, přeplnění zásobníku, špatně nastavená potrubní trasa, nezjištění významné procesní odchylky, opomenutí apod.). Únik obsahu zařízení (nebo požár a výbuch) v důsledku lidské chyby a/nebo systému měření a regulace, při nedodržení pracovních a bezpečnostních instrukcí, pracovního postupu, bezpečnostních a požárních předpisů apod. (např. zjednodušení pracovního postupu, porušení zákazu kouření, nepovolená práce s ohněm při opravě a čištění zařízení apod.). Dopravní nehoda vozidla s obsahem NL uvnitř areálu při nedodržení vnitropodnikových dopravních předpisů, při selhání řidiče apod. Poškození nárazem a únik NL (např. neopatrná manipulace, náraz dopravního prostředku při práci se stavebními mechanismy jeřábem, rypadlem apod.). Vznik požáru v důsledku vadné elektroinstalace, nebo závadě na ní, nebo při úniku samovznětlivých látek DEAC a DIBAH. Iniciace požáru a/nebo exploze vlivem elektrostatického náboje a statické elektřiny, např. při pohybu osob a dopravních prostředků v objektu. Úmyslný čin některého ze zaměstnanců, vedoucí k úniku NL, požáru nebo výbuchu. Zařízeními technologie, které mohou být zdroji rizika, jsou: 1. Veškeré čerpání a stáčení hořlavých kapalin, kde hrozí vždy jejich možný únik. 2. Veškerá zařízení, kde se vyskytují vysoce hořlavé kapaliny destilační kolony, vařáky apod. 3. Veškerá zařízení, kde se vyskytují extrémně hořlavé plyny pod tlakem úniky netěsnostmi mohou končit po iniciaci Jet-firem, popř. explozí nebo požárem oblaku plynů vně zařízení. 4. Separátory fází (obecně), vzorkovací místa. 5. Aparáty a výměníky tepla, v nichž jsou hořlavé kapaliny a hořlavé plyny.

havarijního plánování Strana 24/56 6. Rozvody hořlavých plynů a kapalin. 7. Jakákoliv část zařízení, v nichž probíhá nebo může probíhat rozkladná chemická reakce. Požární nebezpečí je tvořeno přítomností hořlavých kapalin, vysoce hořlavých kapalin, extrémně hořlavých a plynů a par. Hlavním rizikem vzniku požáru je: Únik směsi extrémně hořlavých plynů z potrubí a procesních aparátů. Únik horkých těkavých vysoce hořlavých kapalin a jejich par ze zařízení. Odvzdušnění aparátů únik aerosolu nebo par a jejich následné vzplanutí. Potencionálními místy úniku plynných látek jsou především: Roztěsnění výrobního zařízení a potrubních rozvodů s plynnými medii. Přírubové spoje, trubkovnice výměníků apod. Armatury, vzorkovací ventily. Ohrožení zdraví s akutními a chronickými účinky látek hrozí především při kontaktu s následujícími látkami: Amoniak při inhalaci a kontaktu s kůží a sliznicemi v důsledku jeho úniku ze systému chlazení. Toxické rozkladné produkty inhalačně po požáru (oxid uhelnatý, kyanovodík apod.). 3.2.2. Určení místa nejzávažnější havárie v objektu s případným dopadem následků do okolí objektu Nebezpečné látky vyskytující se v objektu a příslušné zdroje rizika s potenciálem vzniku závažné havárie s dopady na okolí objektu jsou situovány v bloku 31. Provedenou podrobnou analýzou a hodnocením rizika objektu, v rámci zpracování předepsané bezpečnostní dokumentace, bylo zjištěno, že následky převážné většiny případných závažných havárií identifikovaných zdrojů rizika, vyskytujících se v objektu výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. pravděpodobně vážně neohrozí okolí Areálu chemických výrob Kralupy. Lze však očekávat případné ohrožení okolních objektů a zařízení situovaných ve společném areálu. Následky havárie za hranicemi ACHVK by mohli působit za určitých okolností v případě havárie vyhodnoceného nejzávažnějšího zařízení polymerační reaktory 1342-R01 až 1342- R03 a polymerační reaktory 2342-R01 až 2342-R03 (ZR 27 ZR 32), v případě úniku hořlavých plynů a par, po opožděné iniciaci a následné explozi vytvořeného oblaku. Polymerační reaktory se nacházejí v SO 3118. Jedná se o venkovní technologické zařízení. 3.2.3. Popis scénářů předpokládaného průběhu závažné havárie Pro účely ocenění a zhodnocení rizika havarijního úniku nebezpečné látky ze zařízení byly ze skupiny identifikovaných iniciačních událostí vybrány reprezentativní iniciační události, které jsou z hlediska možných následků nejzávažnější. Reprezentativní iniciační události byly vybrány na základě odborné diskuse a rozboru možných variant nejhorších havarijních stavů s technologem provozu.

havarijního plánování Strana 25/56 Vybrané iniciační události jsou následující: Iniciační událost A: okamžitý únik obsahu reaktoru Iniciační událost B: kontinuální únik obsahu reaktoru do 10 minut Popis identifikovaných scénářů: Iniciační událost A okamžitý únik obsahu reaktoru Scénář předpokládá únik celého množství reaktoru (27 m 3 ) ve velmi krátké době 4. Z rozboru proběhlých havárií vyplývá, že nejpravděpodobnějším scénářem okamžitého úniku přehřáté kapaliny z tlakové nádoby s okamžitou iniciací je BLEVE. V případě reaktoru se však jedná o teoretickou záležitost. Jak bylo uvedeno dříve, v případě vnějšího požáru by docházelo k ohřevu reaktoru a postupnému zvyšování teploty a tlaku (reaktor je sice vybaven intenzívním chlazením, je však sporné, zda by toto chlazení fungovalo i v případě požáru, neboť cirkulační čerpadla chladící vody jsou umístěna pod jednotlivými reaktory a byla by zřejmě v případě požáru poškozena; poškozen by mohl být i pohon míchadla, takže na ochlazování reaktorů tímto způsobem nelze, v případě požáru, příliš spoléhat). Nejprve by mohl být přetlak odveden přes regulační ventil do odplyňovače. Pokud by toto nestačilo, došlo by po dosažení průtržného tlaku (14 bar(g)) k protržení pojistné membrány a uvolnění přetlaku přes odlučovače 1412-H21 a 1411-H21 do podnikového odplynového systému. K BLEVE by tak mohlo dojít buď v případě selhání tohoto zabezpečovacího systému a nebo v důsledku vnitřní vady nebo únavy materiálu a pod., avšak při tlaku nižším, než je nastavena průtržná membrána. Z těchto důvodů byl pro výpočty brán tlak roztržení jako dvojnásobek pracovního tlaku, tzn. 10 bar(a). Kromě BLEVE však může také dojít v případě (semi-) přímé iniciace uniklých hořlavých par k požáru Flash Fire. Mrak nejprve expanduje, až koncentrace par dosáhne HMV, a teprve poté dojde k (semi-) přímé iniciaci. Výsledkem je potom Flash Fire s možností přechodu do exploze (VCE). Rovněž dojde k požáru neodpařeného podílu rozpouštědla (Pool Fire) a polymeru na betonovém podkladu stavebního objektu. V případě, že nedojde k přímé iniciaci mraku, potom se určitá část obsahu reaktoru (rozpouštědlo + malý podíl nezreagovaného BTD+C 4 uhlovodíků v něm obsažených) rychle odpaří na základě přebytku tepla oproti svému výparnému teplu (tzv. adiabatický odpar) a zbylý neodpařený kapalný podíl (rozpouštědlo+polymer), ochlazený na svůj bod varu, se rozlije do okolního terénu a rozpouštědlo se bude dále odpařovat, i když podstatně pomaleji (rychlost odpařování je řízena přenosem tepla z podkladu a okolí do vytvořené louže). Množství adiabaticky odpařeného podílu je funkcí počáteční teploty a termodynamických vlastností uniklé látky (směsi). Únik a vlastní adiabatický odpar je za těchto podmínek tak prudký děj, že kapalina se při úniku bude tříštit na kapičky, které se smísí se vzduchem. Část kapaliny se bude odpařovat i z těchto kapiček. Takže mrak bude tvořen jak parami rozpouštědla (+BTD), tak i kapičkami rozpouštědla (aerosol), přičemž podíl kapalné fáze v mraku představuje významný podíl. Situace pro všechny tři reaktory popisuje následující tabulka. 4 Jednotlivé reaktory v kaskádě lze od sebe velmi rychle oddělit dálkově uzavíratelnými armaturami.

havarijního plánování Strana 26/56 Tab. č. 5 Složení směsi v reaktorech a množství látky v mraku po úniku R01 R02 R03 Množství CH v reaktoru [% hm.] 72,07 72,07 72,07 Množství MCH v reaktoru [% hm.] 12,78 12,78 12,78 Množství BTD v reaktoru (+ C4 uhl. v BTD) [% hm.] 3,83 2,28 1,69 Množství polymeru v reaktoru [% hm.] 11,05 12,90 13,19 Teplota v reaktoru [ C] 90 98 99,7 Celkové množství látky 5 v mraku [% hm.] 13,12 20,12 22,26 Podíl kapalné fáze v mraku [% hm.] 50,0 52,3 53,8 Z hlediska množství látky v mraku je situace nejhorší v případě úniku směsi z reaktoru R03, proto pro modelování byla uvažována tato varianta. Pokud dojde k iniciaci mraku až po určité době (opožděná iniciace), opět může dojít buď k jeho vyhoření bez výrazných tlakových účinků na okolí (Flash Fire), nebo hoření může přejít do exploze (VCE) s tlakovými účinky na okolí. Velikost generovaného přetlaku exploze závisí na mnoha okolnostech (energetický obsah mraku, stupeň utěsnění-zatarasení mraku, druh a způsob iniciace atd.). Pro modelování byla konzervativně uvažována situace, kdy k opožděné iniciaci rozptylujícího se mraku dojde v čase, kdy je dosaženo jeho maximální plochy o koncentraci v mezích výbušnosti (hořlavosti). Jestliže k iniciaci mraku nedojde, potom se mrak po určité době zředí a rozplyne bez ohrožení okolí. V grafické formě je scénář schematicky znázorněn na následujícím obrázku ve formě stromu událostí. Obr. č. 3 Strom událostí okamžitého úniku obsahu reaktoru Okamžitý únik obsahu reaktoru Přímá (okamžitá) iniciace uniklé směsi BLEVE Opožděná iniciace mraku Exploze mraku Označení scénáře Výsledek scénáře ano A1 BLEVE (+ Pool Fire) ano ano A2 VCE (+Pool Fire) ne ne A3 Flash Fire (+ Pool Fire) ano A4 VCE (+Pool Fire) ano ne ne A5 Flash Fire (+ Pool Fire) ne Rozptyl mraku 5 CH+MCH+BTD (+C 4 uhlovodíky obsažené v BTD).

havarijního plánování Strana 27/56 Iniciační událost B kontinuální únik obsahu reaktoru do 10 minut Scénář předpokládá kontinuální únik obsahu reaktoru do 10 minut. Tomu odpovídá únikový otvor o ekvivalentním průměru cca DN 57. Podle použitého modelu TPDIS [Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.] se předpokládá únik kapalné fáze (parní fáze se nebude tvořit před samotným únikem). Avšak následně se bude kapalina velmi rychle odpařovat (tzv. Flash-Off) v důsledku poklesu tlaku na atmosférický tlak. Výparné teplo, nutné pro odpaření, je odebíráno ze samotné kapaliny, takže ta se bude ochlazovat až ke svému bodu varu. Únik a vlastní odpařování je obecně tak prudký děj, že kapalina se při úniku bude tříštit na kapičky, které se smísí se vzduchem. Část kapaliny se bude odpařovat i z těchto kapiček. Při uvažovaných podmínkách úniku se tak většina rozpouštědla odpaří a nebo zůstane ve vznosu ve formě aerosolu (jedná se o tzv. sprejový únik) a malý podíl rozpouštědla spolu s polymerem bude unikat na betonový podklad. V případě okamžité iniciace unikajícího rozpouštědla by došlo k požáru Jet Fire. Pokud dojde k iniciaci až po určité době (opožděná iniciace), kdy se již vytvoří dostatečné množství rozpouštědla v mezích výbušnosti ve směsi se vzduchem, může nastat exploze mraku par (VCE) s tlakovými účinky na okolí. Pravděpodobnějším efektem je však efekt Flash Fire, tedy rychlé vyhoření mraku bez výrazných tlakových účinků. Pochopitelně může dojít i k požáru zbytku neodpařeného rozpouštědla s polymerem na betonovém podloží. Pro modelování byla konzervativně uvažována situace, kdy k opožděné iniciaci rozptylujícího se plynu dojde v čase, kdy je dosaženo maximální plochy hořlavého mraku v mezích výbušnosti (hořlavosti). Jestliže k iniciaci mraku nedojde, potom se mrak po určité době zředí a rozplyne bez ohrožení okolí. V grafické formě je scénář schematicky znázorněn na následujícím obrázku ve formě stromu událostí. Obr. č. 4 Strom událostí kontinuálního úniku obsahu reaktoru Kontinuální únik obsahu reaktoru Přímá (okamžitá) iniciace Opožděná iniciace mraku Exploze mraku po iniciaci Označení scénáře Výsledek scénáře ano B1 Jet Fire ano ano B2 VCE (+Pool Fire) ne ne B3 Flash Fire (+Pool Fire) ne Rozptyl mraku

havarijního plánování Strana 28/56 4. Přehled možných následků závažné havárie 4.1. Informace o možných následcích závažné havárie 4.1.1. Odhad následků havárií na majetek Na základě výsledků modelování uvažovaných havarijních scénářů lze usuzovat, že případné škody na majetku mimo Areál chemických výrob Kralupy, a to i v případě konzervativního předpokladu iniciace mraku (VCE) v čase vytvoření maximálního množství hořlavé směsi v mezích výbušnosti, by byly pouze malého rozsahu. Především by mohlo dojít k zapálení dřevin a podrostů v okolí východní, eventuálně jihovýchodní hranice ACHVK a k rozšíření požáru na zemědělskou plochu za železniční tratí. Při explozi by mohlo dojít také k menšímu poškození vlakové soupravy, pokud by zrovna projížděla (maximální dosažený přetlak kolem 13 kpa, nenaznačuje, že by se mohlo jednat o závažnější škody). Poškození majetku v trvale obydlených oblastech (Lobeček, Veltrusy, Chvatěruby) se nepředpokládá. Výjimečně by mohlo dojít k malé škodě na majetku v důsledku eventuálního popraskání okenních tabulí v zahrádkářské kolonii Lobeček. Prakticky při všech uvažovaných scénářích havárií je třeba uvažovat s větším či menším poškozením majetku uvnitř ACHVK, zejména na technologickém zařízení vlastní výrobny. Největší rozsah škod lze pravděpodobně očekávat při explozi hořlavého mraku. Obecně rozsah škod havárie VCE závisí na vytvořeném množství látky v mezích výbušnosti (hořlavosti), čase iniciace po úniku látky ze zařízení, směru rozptylu mraku, charakteru okolního terénu (možnost urychlení procesu hoření), atmosférických podmínkách a typu a odolnosti zasaženého zařízení-objektu (výsledky modelování s ohledem na možné ohrožení osob v okolí ACHVK tak lze jen velmi přibližně použít i pro účely odhadu poškození majetku uvnitř ACHVK). Velmi zhruba lze vyjádřit stupeň poškození výrobního provozu v případě havárie VCE tak, jak je uvedeno v následující tabulce. Tab. č. 6 Stupeň poškození procesního provozu přetlakem exploze Přetlak [kpa] Stupeň poškození [%] > 70 100 70-35 80 35-20 20 20-10 5 10-5 0 Pro představu možného rozsahu škod uvnitř Areálu chemických výrob Kralupy jsou v následující tabulce uvedeny vzdálenosti dosaženého přetlaku od centra exploze za konzervativní podmínky iniciace mraku v době vytvoření maximálního plochy mraku v mezích výbušnosti a předpokladu přechodu do exploze 8% hmoty hořlavého mraku 6. 6 Generická hodnota pro VCE v případě použití MEM [Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.].

havarijního plánování Strana 29/56 Tab. č. 7 Dosahy přetlaku od centra exploze Dosah od centra exploze [m] Přetlak [kpa] A2 A4 B2 D F D F D F 70 23 23 34 32 21 25 35 38 38 56 53 35 41 20 54 54 80 75 50 59 10 91 91 135 127 85 100 Z uvedených vzdáleností vyplývá, že by mohlo dojít k poškození především vlastní výrobní technologie společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. V případě šíření mraku severním směrem by mohlo dojít k poškození některých nejbližších SO, zejména na bloku 32 (převážně provoz Energetika společnosti SYNTHOS Kralupy a.s.), např. SO 324 (olejové hospodářství), 325 (administrativní budova+dílny), 327 (hlavní blok teplárny), popř. SO 3233 (trafostanice) společnosti Linde Gas a.s. V případě rozptylu mraku západním směrem potom k poškození některých objektů bloku 21, či 22 společnosti SYNTHOS Kralupy a.s., např. SO 217a-c (pomocné látky, jímky odpadních vod, stáčecí rampa), 223 (čistírna koagulačních vod), či 2210 (vápenné hospodářství). V případě rozptylu mraku východním směrem by mohlo dojít k poškození potrubního koridoru zkapalněných plynů na/z SKP, popř, některého ze zařízení SO 020 (polní hořák). Pro odhad následků na majetku je rovněž možné použít empiricky zjištěné hodnoty přetlaku pro poškození budov, které jsou uvedeny v práci [Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.]. Oblasti poškození jsou rozděleny do čtyř zón podle velikosti dosaženého přetlaku. Tab. č. 8 Rozsah poškození budov v závislosti na přetlaku exploze Přetlak [kpa] Označení rozsahu Popis poškození poškození > 83 A Úplné zničení 83-35 B Těžké poškození 34-17 C Mírné poškození 17-3,5 D Malé poškození Pro představu možného rozsahu poškození budov uvnitř Areálu chemických výrob Kralupy jsou v následující tabulce uvedeny vzdálenosti dosaženého přetlaku od centra exploze za konzervativní podmínky iniciace mraku v době vytvoření maximálního plochy mraku v mezích výbušnosti a předpokladu přechodu do exploze 8% hmoty hořlavého mraku 3. Tab. č. 9 Dosahy přetlaku od centra exploze Dosah od centra exploze [m] Přetlak [kpa] A2 A4 B2 D F D F D F 83 20 19 29 27 18 21 35 38 38 56 53 35 41 17 60 60 89 84 56 66 3,5 224 222 330 312 207 244

havarijního plánování Strana 30/56 Vznik domino efektu V okolí Areálu chemických výrob Kralupy se nachází pouze čerpací stanice Benzina s.r.o. v ulici Mostní (ve vzdálenosti cca 800 m od hodnoceného ZR) a dále čerpací stanice K-Oil v ulici V Pískovně (ve vzdálenosti cca 650 m). Modelováním bylo zjištěno, že výbuchový přetlak v těchto lokalitách by mohl dosahovat hodnot maximálně kolem 2 kpa. To je již malý přetlak, takže se nepředpokládá eskalace havárie a následný domino efekt. Po železnici Kralupy n / V -Neratovice se mohou přepravovat NL. Maximální zjištěný přetlak v nejbližším místě železniční trati se pohybuje kolem 13 kpa, takže by pravděpodobně rovněž nemělo dojít k domino efektu a navíc, vzhledem k pravděpodobnosti výskytu vlaku s NL v době havárie, je toto riziko minimální. V rámci Areálu chemických výrob Kralupy však domino efekt nelze vyloučit. Kromě možné eskalace havárie a vzniku domino efektu na zařízeních vlastního provozu společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. by mohlo dojít k ovlivnění a eskalaci havárie s možností vzniku domino efektu i na zařízeních společností SYNTHOS Kralupy a.s. Domino efekt charakterizují čtyři základní faktory: primární havarijní scénář, který spouští domino událost, propagační efekt, následující po primární události v důsledku fyzikálních účinků (tzv. eskalační vektory ), působící na sekundární cíl (zařízení), jeden nebo více než jeden sekundárních havarijních scénářů, zahrnující stejnou nebo jinou provozní jednotku (výrobnu), eskalační efekt, tj. zvýšení celkové závažnosti domino události s ohledem na primární havarijní scénář. Při ocenění primárního havarijního scénáře záleží na mnoha dalších okolnostech, jak již bylo zmiňováno v předešlé kapitole (množství vytvořené látky v plynné nebo parní fázi nebo ve formě aerosolu, čas iniciace hořlavého mraku po úniku látky ze zařízení, směru rozptylu mraku, charakter okolního terénu, atmosférické podmínky). Kromě toho není jednoduché stanovit eskalační kritéria pro různé typy sekundárních zařízení. Většinou se jedná pouze o odhad na základě zjednodušujících předpokladů. Jak je vidět z výše uvedeného, analyzovat možnost vzniku domino efektu je velice složitý a náročný úkol, zejména v průmyslových areálech, kde je velká koncentrace zařízení na relativně malé ploše. Obecně lze, na základě analyzovaných scénářů havárií, konstatovat: v případě většiny uvažovaných scénářů by mohlo dojít k domino efektu na zařízeních vlastní výrobny polybutadienu, zejména v oblasti SO 3118 (další polymerační reaktory), SO 3114 (čištění rozpouštědla), SO 3117 (příprava katalyzátoru), SO 3119 (koncentrování roztoku), SO 3112 (sklad rozpouštědla), SO 3113 (sklad surovin), ale i dalších, v případě havárie Flash Fire a Fireball je eskalace havárie nepravděpodobná, s výjimkou zasažení atmosférických zásobníků hořlavých kapalin s plovoucí střechou (ty se však pravděpodobně v dosahu havárie nevyskytují), v případě nejhorších scénářů VCE (A4 za atmosférických podmínek F i D a B2 za atmosférických podmínek F ) nelze zcela vyloučit eskalaci havárie na trubní

havarijního plánování Strana 31/56 koridor zkapalněných plynů do/z SKP (maximální přetlak kolem 35 kpa) a zařízení polního hořáku, Určitou hrozbu domino efektu pro vlastní výrobnu, ale i pro společnosti v ACHVK by představovala i havárie BLEVE, konkrétně v případě vzniku fragmentů; na základě modelových výpočtů lze odhadovat rozlet fragmentů až do vzdáleností kolem 360 m. 4.1.2. Odhad následků havárií s ohledem na životy a zdraví osob Odhad počtu usmrcených osob v okolí Areálu chemických výrob Kralupy byl již naznačen v tabulkách předchozí kapitoly. Z výsledků modelování vyplývá, že by mohlo dojít k smrtelnému zranění osob v důsledku exploze vytvořeného mraku par (scénáře A4 a B2) za podmínky rozptylu tohoto mraku východním (jihovýchodním) směrem k železniční trati Kralupy n / V -Neratovice (zemědělským plochám). Výsledky jsou přehledně shrnuty v následující tabulce (v ostatních případech se nepředpokládá smrt osob). Tab. č. 10 Odhad počtu usmrcených osob v okolí ACHVK Scénář Typ havárie Odhad usmrcených osob Lokalita VCE (atm.stabilita F ) 0,2+0,5 Zemědělská plocha+vlak A4 VCE (atm. stabilita D ) 0,1+0,5 Zemědělská plocha+vlak B2 VCE (atm. stabilita F ) 0,4+0,5 Zemědělská plocha+vlak V lokalitě zemědělská plocha, popř. vlak na železnici by mohlo rovněž dojít k poranění osob, ať už v případě exploze mraku, nebo v důsledku tepelné radiace Fireball u scénáře BLEVE. V důsledku uvažovaných primárních scénářů havárií se nepředpokládá zranění osob v nejbližších obydlených lokalitách. Prezentace scénářů A4 a B2 je v grafické formě uvedena na následujících obrázcích.

havarijního plánování Strana 32/56 Obr. č. 5 Scénář A4: VCE, třída stability ovzduší F, směr větru západní, výbuchový přetlak 30 kpa (červený kruh) a 10 kpa (modrý kruh)

havarijního plánování Strana 33/56 Obr. č. 6 Scénář A4: VCE, třída stability ovzduší D, směr větru západní, výbuchový přetlak 30 kpa (červený kruh) a 10 kpa (modrý kruh)