BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA. ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) SYNTHOS PBR s.r.o.

Transkript

1 BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) SYNTHOS PBR s.r.o. Kralupy nad Vltavou Výrobna Polybutadien (Areál chemických výrob Kralupy) Ing. Jolanta Brudnicka jednatel Aktualizace duben květen 2016

2 Strana 2/234 Název dokumentu: ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna Polybutadien Ověřil za: SYNTHOS Kralupy a.s. Richard Havránek Specialista RM Za zhotovitele: TLP, spol. s r.o. Bc. Miroslav Dítě prokura Rozdělovník: Výtisk č. 1 SYNTHOS PBR s.r.o. 2 Krajský úřad Středočeského kraje 3 TLP, spol. s r.o. (archiv zpracovatele dokumentu el. verze) CD ROM Krajský úřad Středočeského kraje schvalovací řízení

3 Změnový list Strana 3/234 Číslo změny Číslo stránky Předmět změny Platnost od: 0 1. vydání dokumentu Celý dok. Revize a aktualizace po zkušebním provozu Celý dok. Aktualizace dle zákona č. 224/2015 Sb Datum Podpis

4 Strana 4/234 Obsah Obsah... 4 Zkratky... 7 Definice pojmů... 8 Úvod Základní informace o objektu Identifikační údaje o provozovateli a objektu Údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy Údaje o činnosti a zaměstnancích Hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem Zahájení činnosti objektu a významná data Počty zaměstnanců v objektu v členění po směnách Popisné, informační a datové údaje Technický popis objektu Základní členění objektu na jednotlivá zařízení Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu Informace o technologii Provozní činnosti a procesy spojené s rizikem závažné havárie Přehled vnitřně zajišťovaných služeb Přehled externě zajišťovaných služeb Informace o okolí objektu a složkách životního prostředí Demografické a sociálně-geografické charakteristiky Informace související s environmentálními charakteristikami okolí objektu Průmyslová a skladovací činnost v okolí Meteorologické charakteristiky Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky okolí objektu Další potenciální specifická ohrožení Mapy a grafické přílohy Posouzení rizik závažné havárie Identifikace zdrojů rizik Přehled nebezpečných látek v objektu Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu Popis vybraných zdrojů rizika a jejich zobrazení v mapě Analýza rizik Identifikace možných situací a příčin závažné havárie Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií Odhad výsledné roční frekvence závažných havárií Stanovení míry skupinového rizika identifikovaných scénářů Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele Hodnocení rizik Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií

5 Strana 5/ Celkové zhodnocení rizika objektu Seznam informačních zdrojů a metodik použitých pro analýzu rizika Zásady, cíle a politika prevence závažné havárie Popis zásad a celkových cílů prevence závažných havárií Politika prevence závažné havárie Veřejná přístupnost písemného prohlášení o politice prevence závažné havárie Konkrétní cíle a úkoly prevence závažné havárie pro jednotlivé tematické oblasti Lidské zdroje v objektu a jejich řízení Řízení provozu objektu Řízení změn v objektu Havarijní plánování Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou PZH a SŘ bezpečnosti Audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH Adekvátnost politiky, cílů a zásad PZH reálným zdrojům rizika v objektu Integrace prevence závažné havárie Systém řízení bezpečnosti Bezpečnostní program Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úrovně Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnosti Přístupnost systému řízení bezpečnosti zaměstnancům Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti Lidské zdroje v objektu a jejich řízení Řízení provozu objektu Řízení změn v objektu Havarijní plánování Sledování a hodnocení plnění cílů PZH a bezpečnosti Audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH Preventivní bezpečnostní opatření k omezení vzniku a následků závažné havárie Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení Detekční poplachové systémy Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím Integrovaná havarijní ochrana a indikace funkčnosti ochranných systémů Posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření Vlastní ochranné a zásahové prostředky ke zmírnění a omezení následků Stabilní technické prostředky Mobilní technické prostředky Dopravní prostředky a speciální mechanismy Zásahové a havarijní materiály

6 Strana 6/ Osobní ochranné prostředky Prostředky pro zajištění první pomoci, včetně profylaktik Personální zajištění Smluvně zajištěné ochranné a zásahové síly a prostředky Mobilní technické prostředky Dopravní prostředky a speciální mechanismy Zásahové a havarijní materiály Osobní ochranné prostředky Personální zajištění Systém varování, vyrozumívání o havárii a provádění zásahu Systém a způsob výstrahy a varování při závažné havárii Systém a způsob vyrozumívání při závažné havárii Postup provádění zásahu vlastními silami a prostředky Závěrečné shrnutí Přílohy Literatura

7 Strana 7/234 Zkratky V dokumentu byly použity následující zkratky: AC AHR ACHVK BOZP BLEVE BTD (rovněž i BD) BZ ČHMÚ ČIŽP ČOV (BČOV) DMV EPS HZS HZSP IZS LČ MaR MČOV MU MŽP NL OIP OOPP OŽP PBZ PHHS PO PZH SHZ SK SŘ SŘ PZH UPS VCE VZ ZR ZZS ŽCV (ŽC) ŽP automobilová cisterna analýza a hodnocení rizika Areál chemických výrob Kralupy bezpečnost a ochrana zdraví při práci Boiling Liquid Evaporation Vapour Explosion 1,3-butadien Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod (biologická čistírna odpadních vod) dolní mez výbušnosti elektronická požární signalizace hasičský záchranný sbor hasičský záchranný sbor podniku (SYNTHOS Kralupy, a.s.) integrovaný záchranný systém lidský činitel měření a regulace městská čistírna odpadních vod mimořádná událost Ministerstvo životního prostředí nebezpečná látka oblastní inspektorát práce osobní ochranné pracovní prostředky odbor životního prostředí (SYNTHOS Kralupy, a.s.) požárně bezpečnostní zařízení provoz hasičsko havarijních služeb požární ochrana prevence závažných havárií stabilní hasící zařízení SYNTHOS Kralupy a.s. systém řízení systém řízení prevence závažné havárie Uninterruptible Power Supply Vapour Cloud Explosion velitel zásahu zdroj rizika zdravotnická záchranná služba železniční cisternový vůz (železniční cisterna) životní prostředí V dokumentu jsou dále použity zkratky všeobecně známého významu a zkratky vyjadřující typová označení, označení veličin, jednotek výpočtových faktorů apod.

8 Strana 8/234 Definice pojmů Pro účely tohoto dokumentu je následujícími pojmy míněno: analýza rizika areál Areál chemických výrob Kralupy (ACHVK) BLEVE deflagrace detonace domino efekt ekologická újma Flare Flash Fire frekvence (četnost) chemický výbuch (exploze) Jet Fire iniciace iniciační událost LC 50 nebezpečná látka [1] Proces, při kterém se zjišťuje a popisuje povaha rizika určitého systému (činnosti), oceňuje se riziko. Ohraničené (zpravidla plotem) území společnosti (společností) v němž se nachází jeden nebo více objektů. Oplocené území u Kralup nad Vltavou, kde je soustředěna průmyslová výroba převážně chemického charakteru situováno několik provozovatelů objektů a zařízení ve smyslu zákona [1]. Explosivně prudké vypařování a odpovídající uvolnění energie kapaliny po jejím náhlém úniku ze zařízení pod tlakem vyšším než atmosférickým a při teplotě nad svým atmosférickým bodem varu. BLEVE je často provázeno ohnivou koulí (Fireball), jestliže náhle odtlakovaná kapalina je hořlavá a její únik je výsledkem selhání nádoby způsobené vnějším požárem. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna), které probíhá v reakčním pásmu pomocí vedení tepla, sáláním a molekulární difúzí. Lineární rychlost šíření reakčního pásma je nižší než rychlost zvuku za místních podmínek. Deflagrace může přejít v detonaci. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna), které probíhá v ostře odděleném reakčním pásmu konstantní nadzvukovou rychlostí pomocí generované rázové vlny. Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny a umístění nebezpečných látek. Ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikajících poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. Hoření unikající plynu nebo par z potrubí nebo zařízení Vyhoření mraku, které je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při kterém lineární rychlost šíření plamene je malá, takže není generován významný přetlak, který by mohl způsobit poškození. Dominantním efektem je tepelný tok. Počet výskytů určité hodnoty určitého sledovaného znaku, nejčastěji za stanovenou časovou jednotku. Děj, při kterém dochází v důsledku rychlých chemických reakcí k náhlému uvolnění energie, projevující se vysokým tlakem, teplotou a rychlostí šíření částic. Hoření unikající látky z otvoru, za podmínek významné hybnosti. Proces, kdy vlivem působení mechanické, elektrické, tepelné nebo jiné energie na hořlavou látku, dojde k jejímu hoření a/nebo explozi. Selhání zařízení nebo nerovnováha systému, jenž mohou potenciálně zapříčinit závažnou havárii; je to událost, která je výchozím bodem pro sestavení scénáře havárie. Koncentrace látky v ovzduší, která je smrtelná pro 50% testovaných organismů exponovaných touto koncentrací stanovenou dobu. Vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle chemického zákona, splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k zákonu [1], v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k zákonu [1], tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie.

9 Strana 9/234 objekt Pool fire Celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností. Plošný požár z vytvořené louže uniklé hořlavé kapaliny. poškození ŽP provozovatel [1] riziko [1] scénář [1] skupinové riziko sousedním objektem [1] společnost umístění nebezpečné látky [1] VCE Výrobna Polybutadien (též Výrobní jednotka Polybutadien) zařízení [1] závažná havárie [1] zdroj rizika (nebezpečí) [1] znečištění ŽP Zhoršování stavu ŽP znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství, které je nejméně rovno množství uvedenému v příloze č. 1 k zákonu [1] v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazena do skupiny A nebo B rozhodnutím krajského úřadu. Pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. Variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. Riziko, jemuž je vystaveno obyvatelstvo v okolí objektu. Riziko je vyjádřeno jako vztah mezi frekvencí závažné havárie a počtem usmrcených osob v jejím důsledku. Objekt nacházející se v takové blízkosti jiného objektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie. SYNTHOS PBR s.r.o. Projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit. Chemický výbuch, který je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při které lineární rychlost šíření plamene je dostatečně vysoká, aby vznikal významný přetlak. VCE může zahrnovat deflagraci nebo detonaci vytvořeného mraku. Technologické zařízení pro výrobu polybutadienového kaučuku společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. situované v Areálu chemických výrob Kralupy Technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory. Mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo vážným následkům na životech lidí a zvířat a životní prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek. Vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. Vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí.

10 Strana 10/234 Úvod Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. vznikla za účelem výstavby a provozování nové výrobní jednotky pro nepřetržitou výrobu polybutadienového kaučuku (výrobna Polybutadien) v Areálu chemických výrob Kralupy. Kapacita výroby je t polybutadienového kaučuku za rok. Účelem výrobní jednotky je doplnění stávajícího výrobního sortimentu SYNTHOS Kralupy a.s. na bázi vlastní surovinové základny (butadien). Dle stanovených pravidel pro zařazení objektu do skupiny ve smyslu zákona [1] byl podán návrh na zařazení do skupiny B. Objekt Výrobna Polybutadienu provozovatele SYNTHOS PBR s.r.o. byl zařazen rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, č.j /2008/KUSK OŽP Bo, ze dne do skupiny B. Důvodem pro zařazení objektu do skupiny B byl druh a množství nebezpečných látek v objektu a možné důsledky působení domino efektu vyplývajícího z polohy okolních objektů, situovaných ve společném Areálu chemických výrob Kralupy, zařazených rovněž do skupiny B. byla vypracována, předložena a schválena rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství č.j. č.j /2011/KUSK OŽP Bo, vydaného dne Na základě změny právních předpisů pro oblast prevence závažné havárie a vzhledem k blížícímu se termínu nutnosti opětovného předložení aktualizované bezpečnostní zprávy nebo zprávy o jejím posouzení, byla revidována a aktualizována bezpečnostní zpráva a ostatní bezpečnostní dokumenty. Předkládaná aktualizovaná bezpečnostní zpráva byla aktualizována ve smyslu 12 zákona [1], v rozsahu a se strukturou dle přílohy č. 5 vyhlášky [2]. objektu Výrobna Polybutadienu provozovatele SYNTHOS PBR s.r.o., situovaného v Areálu chemických výrob Kralupy (ACHVK), je součástí bezpečnostní dokumentace podniku, požadované zákonem [1]. Účelem bezpečnostní dokumentace je: vytvoření kontrolního mechanismu zdrojů rizik, které by v případě havárie mohly způsobit vážné následky, jak pro SYNTHOS PBR s.r.o., tak i pro jeho okolí, posouzení míry rizika manipulovaných nebezpečných chemických látek v objektu, zabezpečení komplexního řešení problematiky prevence vzniku závažných havárií a minimalizace možnosti rozvoje případně vzniklé závažné havárie, zabezpečení systémového přístupu ke způsobu zvládání závažných havárií a vytváření podmínek k minimalizaci případných negativních následků havárií jak v objektu, tak i v jeho okolí, zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozovaných zařízení, poskytnutí podkladů pro povinné pojištění, které zákon [1] nařizuje.

11 Strana 11/ Základní informace o objektu 1.1. Identifikační údaje o provozovateli a objektu Obchodní název provozovatele: Adresa sídla provozovatele: SYNTHOS PBR s.r.o. IČ: DIČ: Právní forma: Statutární orgán: Kralupy nad Vltavou, O.Wichterleho 810, okres Mělník, PSČ CZ Společnost s ručením omezeným jednatel: ZBIGNIEW LANGE, Krakow, Golkowice 495, Polská republika jednatel: JOLANTA BRUDNICKA, Sośnicowice, Plock, Stefana Szczesnego 15, Polská republika Spojení: tel.: Název objektu: Adresa objektu: jolanta.brudnicka@synthosgroup.com Výrobna Polibutadien Kralupy nad Vltavou, O.Wichterleho 810, okres Mělník, PSČ GPS souřadnice: N, E Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, spisová značka C Osoba oprávněná jednat jménem provozovatele v oblasti PZH na základě plné moci: Jméno a příjmení: Funkce: Adresa bydliště: Mgr. Pavel Holý Spojení: tel: Vedoucí provozu Hasičsko-havarijní služby Velká Bučina 26, Velvary mobil: pavel.holy@synthosgroup.com

12 Strana 12/ Údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy Bezpečnostní zprávu objektu Výrobna Polybutadienu provozovatele SYNTHOS PBR s.r.o., i její aktualizaci, vypracovala, na základě dodaných podkladů a ve spolupráci se zaměstnanci provozovatele, externí odborná firma, zabývající se problematikou bezpečnostního inženýrství: Obchodní název: TLP, spol. s r.o. Adresa sídla: Nučická 1746/9, Praha 10, PSČ IČ: Údaje o činnosti a zaměstnancích Hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem Hlavním předmětem činnosti společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je výroba polybutadienového kaučuku na technologickém zařízení s výrobní kapacitou tun za rok. Hlavním principem výroby je moderní proces výroby tzv. roztokovou technologií za přítomnosti katalyzátoru na bázi sloučenin neodymu. Ostatní provozované činnosti společnosti vyplývají z přehledu činností uvedeného ve Výpisu z obchodního rejstříku, viz příloha č Zahájení činnosti objektu a významná data Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. byla zapsána do obchodního rejstříku 26. února Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. je dceřinou společností SYNTHOS spólka akcyjna, identifikační číslo , která vlastní 100 % podílu. Hlavním posláním společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je provozovat novou výrobní jednotku na výrobu polybutadienu s výrobní kapacitou t za rok. V letech 2008 až 2010 probíhalo projektování a výstavba polybutadienové jednotky (výrobna Polybutadien). Zkušební provoz byl zahájen v polovině roku V počátku roku 2012 se završil postupný přechod na běžný provoz. Zkušební provoz byl ukončen v počátkem roku 2012 a výrobní jednotka Polybutadien byla převedena do trvalého provozu. Počátkem roku 2013 byla v objektu navýšeno množství roztoku neodymfostatu v methylcyklohexanu instalací dvou kontejnerů o objemu 24 m 3. Koncem roku 2015 bylo uvedeno do provozu zařízení na recyklaci kaučuku (SO 3124) Počty zaměstnanců v objektu v členění po směnách Provoz výrobní jednotky Polybutadien je nepřetržitý v osmihodinovém pracovním režimu, v pětisměnném cyklu. Počty zaměstnanců výrobní jednotky Polybutadien, v členění po směnách, jsou následující (údaje platné k březnu 2012, vedení - jednatelé společnosti nejsou v počtech zahrnuti).

13 Strana 13/234 Tab. č. 1 Počty zaměstnanců pracovní dny Celkem zaměstnanců Ranní směna (06 14 hod ) Odpolední směna (14 22 hod ) Noční směna (22-06 hod) Vlastní zaměstnanci Cizí organizace Návštěvy (odhad - průměr) Celkem Tab. č. 2 Počty zaměstnanců dny pracovního volna a svátky Ranní směna (06 14 hod ) Odpolední směna (14 22 hod ) Noční směna (22-06 hod) Vlastní zaměstnanci Cizí organizace Návštěvy Celkem Celkový počet zaměstnanců všech provozovatelů v ACHVK je odhadován na cca až osob na ranní směně. Denně projede vrátnicemi přibližně v průměru 450 osobních a 300 nákladních vozidel. V areálu se pohybuje během dne také průměrně cca 100 osob (návštěvy, klienti apod.).

14 Strana 14/ Popisné, informační a datové údaje 2.1. Technický popis objektu Základní členění objektu na jednotlivá zařízení Objekt výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je situován uvnitř Areálu chemických výrob Kralupy. Výrobna Polybutadien se nachází v prostoru bloků č. 30 a 31, trafostanice je umístěna v bloku č. 32. Objekt výrobny Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je tvořen částmi (stavebními objekty), které jsou uvedené v následující tabulce. Tab. č. 3 Číslo objektu SO 3010 SO 3110 SO 3111 SO 3112 SO 3113 SO 3114 SO 3115 SO 3117 SO 3118 SO 3119 SO 3120 SO 3121 SO 3122 SO 3123 SO 3124 SO 3131 SO 3132 SO 3133 SO 3141 SO 3142 SO 3143 SO 3151 SO 3242 Stavební objekty výrobny Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. Určení objektu POLYBUTADIEN SKLAD PRODUKTU POLYBUTADIEN HLAVNÍ VELÍN POLYBUTADIEN STÁČECÍ RAMPA POLYBUTADIEN SKLAD ROZPOUŠTĚDLA POLYBUTADIEN SKLAD SUROVIN POLYBUTADIEN ČIŠTĚNÍ ROZPOUŠTĚDLA POLYBUTADIEN SKLAD SUROVIN PRO KATALYZÁTOR POLYBUTADIEN PŘÍPRAVA KATALYZÁTORU POLYBUTADIEN POLYMERACE POLYBUTADIEN KONCENTROVÁNÍ ROZTOKU POLYBUTADIEN ZÁSOBNÍKY ROZTOKU POLYBUTADIEN STRIPOVÁNÍ ROZTOKU POLYBUTADIEN ZÁSOBNÍKY STRIPOVACÍ VODY A KAUČUKOVÉ DRTĚ POLYBUTADIEN FINALIZACE POLYBUTADIEN RECYKLACE KAUČUKU POLYBUTADIEN CHLADÍCÍ CENTRUM POLYBUTADIEN STROJNÍ CHLAZENÍ POLYBUTADIEN KONDENZÁTOVÝ SYSTÉM POLYBUTADIEN ČISTĚNÍ EXHALACÍ POLYBUTADIEN SYSTÉM HAVARIJNÍCH ODPLYNŮ POLYBUTADIEN JÍMKA ODPADNÍCH VOD POLYBUTADIEN POŽÁRNÍ DOMEK POLYBUTADIEN TRAFOSTANICE SO 3010 POLYBUTADIEN Sklad produktu Stavební objekt 3010 POLYBUTADIEN - Sklad produktu je určen pro uskladnění a expedici beden s kaučukem. Kapacita skladu je 4968 t, což odpovídá 4140 paletám. Celkem je v objektu místo na 630 stohů s bednami. K manipulaci s bednami jsou používány vysokozdvižné vozíky (VZV).

15 Strana 15/234 Součástí objektu je také nakládací rampa pro nakládání nákladních automobilů a zázemí pro personál. Sklad produktu je situován v severní části bloku 30. Objekt je určen ke skladování a expedici produktu. Objekt se skládá ze dvou částí z vlastního skladu a z expedice. Objekt je trojlodní ocelová konstrukce o vnějších rozměrech x m a výšce 9.0 m. Obvodový plášť je, s výjimkou východní strany, z trapézového plechu. Na východní straně je z požárních důvodů staticky nezávislá stěna. Střecha haly je sedlová. Střešní plášť je rovněž z trapézového plechu. Střecha je odvodněná do dešťové kanalizace. Posuvná ocelová vrata jsou na severní straně (poblíž sekce Finalizace) a na západní straně (výjezd na rampu v části expedice) pro přístup VZV do objektu. Denní osvětlení je zajištěno prosvětlovacími profily ve střeše ve tvaru trapézového plechu. Část expedice o rozměrech 24.0 x 15.8 m a výšce 7.06 m je přilehlá ke skladu a skládá se z nakládací rampy a zázemí pro expedici. Výška nakládací rampy od přilehlé komunikace je 1.25 m podle požadavků pro nakládání na nákladní vozidla. Zázemí pro expedici je zděná budova o rozměrech 10.5 x 10.8 m a výšce 4.47 m. V objektu je kancelář, denní místnost, šatny (muži, ženy) a toalety. Stropní konstrukce je z žel.bet. panelů. Nad celou expedicí je ocelový přístřešek s krytinou z trapézového plechu. Podlaha ve většině místností je betonová s úpravou nášlapné vrstvy podle účelu místnosti. Odolnost povrchu betonové podlahy ve vlastním skladu je zvýšena pomocí minerálního vsypu. Na chodbách, sociálním zařízení a v denní místnosti je keramická dlažba protiskluzová s keramickým soklem a v kanceláři je PVC. V podlaze rampy pro nakládání beden do kamiónu jsou instalovány vyrovnávací můstky se sklopnou plošinou. Objekt SO 3010 je napojen pomocí tří vjezdů, v severní části objektu, na meziblokovou komunikaci 2a. Vjezdy bezprostředně navazují na ocelová vrata respektive na nakládací rampu. Příjezd kamionů je přes nákladovou vrátnici po komunikaci 12, přes komunikaci 5 a 2a k nakládací rampě. SO 3010 POLYBUTADIEN Sklad produktu je napojen na dešťovou a splaškovou kanalizaci, připojení na rozvod pitné vody pro napojení sociálního zařízení v objektu a připojení na požární hydrantovou vodu pro vnitřní požární vodovod. Na střeše objektu jsou zbudovány bleskosvody (mřížová soustava doplněná jímacími tyčemi), které jsou připojeny na nově zbudovaná ochranná uzemnění přes zkušební svorky. Bleskosvody jsou zhotoveny v souladu s ČSNEN až 6. Okapové roury a kovové konstrukce (žebříky a ostatní kovové části) jsou také propojeny s ochranným uzemněním. V SO 3010 POLYBUTADIEN Sklad produktu je zbudována mřížová zemnící síť, která je propojena se stávajícím uzemněním areálu. K ní jsou připojeny všechny kovové konstrukce objektu SO Uzemnění je spojeno i s novým hromosvodem. Osvětlení v objektu SO 3010 je realizováno zářivkovými svítidly, určenými pro normální prostředí. SO 3110 POLYBUTADIEN Hlavní velín V objektu SO 3110 POLYBUTADIEN Hlavní velín je umístěn řídící systém a probíhá zde monitorování a řízení výroby. V objektu je dále umístěna rozvodna NN, ze které je napájen

16 Strana 16/234 nejen řídící systém, ale i technologická zařízení v jednotlivých objektech, osvětlení, nouzové osvětlení a el. otápění. V objektu jsou dále umístěny i kanceláře techniků výrobny. Objekt je konstruován jako třípodlažní železobetonový skelet o nepravidelném modulu v příčném (4.9 m a 8.4 m) i podélném (7.7m a 6,3m) směru. Celkové rozměry objektu jsou 14 x 30.1 m. Výška objektu je m. Podél severní strany objektu je rampa o šířce 1.2 m pro přístup k transformátorům. Rampa je také na východní straně pro přístup do rozvodny NN. Na jižní straně je schodiště pro přístup do velínu, do rozvodny NN a do kabelového prostoru. Střecha objektu je sedlová. V podzemním podlaží je kabelový prostor. V 1.nadzemním podlaží je umístěna rozvodna NN, dále se zde nachází místnost UPS a místnost Frekvenčních měničů. V 2.nadzemním podlaží je hlavní velín, místnost řídícího systému, spisovna, strojovna VZT, kanceláře techniků, denní místnost a sociální zařízení. Ve velínu, v místnosti řídícího systému a spisovně je zdvojená podlaha. Způsob osvětlení objektu je zásadně ovlivněn technologickými, provozními a požárněbezpečnostními požadavky. V rozvodně NN není požadavek na denní osvětlení. Obsluha se zde vyskytuje jen dočasně. Ve vlastním velínu nemohou být splněny hodnoty pro denní ani sdružené osvětlení z důvodu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců před možností následků exploze v sousedních technologických objektech. Okna jsou pouze v kancelářích techniků. Tato okna jsou neotevíravá a jsou opatřena protivýbuchovou fólií. V 1.PP je podlaha betonová, ošetřená protiprašným nátěrem. V 1.NP je podlaha betonová s povrchovou vrstvou z antistatického PVC. Ve 2.NP je v sociálním zařízení keramická dlažba protiskluzová s keramickým soklem, na chodbách a v kancelářích PVC. Ve vlastním velínu a přilehlých místnostech je zdvojená podlaha. Do ocelové konstrukce jsou vloženy dřevotřískové desky s povlakovou krytinou z antistatického PVC. Objekt je přístupný z meziblokové komunikace v rámci bloku 31 orientované z jihu na sever. Komunikace spojuje meziblokové komunikace 2a a 4a. Objekt SO 3110 POLYBUTADIEN Hlavní velín je napojen na dešťovou a splaškovou kanalizaci a dále je připojen na rozvod pitné vody pro napojení sociálního zařízení v objektu. Do vzduchovodů procházejících stavební konstrukcí ohraničující určitý požární úsek jsou vřazeny protipožární klapky, zabraňující v případě požáru v některém požárním úseku jeho šíření do dalších úseků nebo na celý objekt. V případech, kdy nebylo protipožární klapku možno osadit do požárně dělící konstrukce, bylo potrubí mezi touto konstrukcí a protipožární klapkou opatřeno izolací s požadovanou dobou odolnosti. Na střeše objektu jsou zbudovány bleskosvody (mřížová soustava doplněná jímacími tyčemi), které jsou připojeny na ochranná uzemnění přes zkušební svorky. Počet svodů se řídí půdorysem objektu, jeho výškou a tvarem střechy. Bleskosvody jsou zhotoveny v souladu s ČSNEN až 6. Všechny kovové konstrukce objektu SO 3110 jsou připojeny na mřížovou zemnící síť, která je propojena s areálovým uzemněním. Uzemnění je spojeno i s hromosvodem.

17 Strana 17/234 SO 3111 POLYBUTADIEN Stáčecí rampa V objektu 3111 POLYBUTADIEN Stáčecí rampa jsou ze silničních cisteren stáčeny suroviny (cyklohexan, kyselina olejová, antioxidant, aditivum T, roztok NaOH, roztok CaCl 2 ) potřebné pro výrobu polybutadienu. Objekt 3111 Polybutadien - Stáčecí rampa je řešen jako otevřený objekt pro technologická zařízení. Objekt je situován v severní části jednotky. Rozměry objektu jsou 8.4 x 20.0 m. Objekt se skládá ze železobetonové desky pro pohyb automobilových cisteren a přilehlé čerpací stanice. Čerpací stanice je tvořena základy pro čerpadla a betonovou plochou o rozměrech 4.4 x 20.0 m. Okraj plochy je po obvodu zesílen z důvodu zvýšení tuhosti. Plocha je od stěny havarijní jímky a od základů pro čerpadla oddělena pomocí dilatační spáry. Plocha je rozdělena do dilatačních úseků. Celá plocha je odvodněna do kanálku uprostřed objektu. Kanálek je napojen na chemickou kanalizaci. Odvodňovací kanálek je monolitický železobetonový. Kanálek je zakryt pozinkovaným pororoštem. Záchytný objem kanálku a betonových ploch je min. 5 m 3. V rámci objektu SO 3111 je proveden prostup kanalizačního potrubí přes chemickou izolaci v délce 0.5 m od spodního líce podkladního betonu. Kanálek je vyspádován pomocí spádové vrstvy z prostého betonu. Vnitřní strana kanálku je ošetřena ochranným nátěrem. Proti unikání chemikálií do podloží je v konstrukci železobetonových ploch a odvodňovacího kanálku chemická fóliová izolace PE-HD o tloušťce 1 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilií. SO 3112 POLYBUTADIEN Sklad rozpouštědla V objektu 3112 POLYBUTADIEN Sklad rozpouštědla jsou umístěny zásobníky vlhkého procesního rozpouštědla 1314-H21 o kapacitě 450 m 3 a zásobníky suchého rozpouštědla 1313-H21 o kapacitě 950 m 3. Dále je součástí objektu čerpací stanice, čímž je zajištěna doprava rozpouštědla ze zásobníků do výroby. Objekt je situován v severní části jednotky. Celkové rozměry objektu jsou x 27.2 m. Objekt se skládá ze skladovacích nádrží umístěných do havarijní jímky a přilehlé čerpací stanice. Rozměry havarijní jímky jsou 14.6 x 27.2 m a výška je 4.3 m (4.1 m nad terénem). Havarijní jímka je ze železobetonu. Dno havarijní jímky je tvořeno železobetonovou plochou o tloušťce 100mm. Plocha je vyspádována do sběrné jímky umístěné v západní části objektu. Plocha havarijní jímky je ve spádu ke sběrné jímce umístěné na západní straně. Okraj plochy je po obvodu zesílen z důvodu zvýšení tuhosti. Plocha je od stěny havarijní jímky a od základů pro čerpadla oddělena pomocí dilatační spáry. Železobetonové plochy jsou rozděleny do dilatačních úseků. Znečištěná voda je z jímky odčerpávána pomocí fekálního automobilu. Čerpací stanice je tvořena základy pro čerpadla a betonovou plochou o rozměrech 4.27 x 27.2 m. Tloušťka betonové plochy je 0.15 m a je ze železobetonu. Betonová plocha je odvodněna do vpustí napojených na chemickou kanalizaci. Proti unikání chemikálií do podloží je v konstrukci železobetonových ploch chemická foliová izolace PE-HD o tloušťce 1 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilíí. Stěny havarijní jímky jsou ošetřeny ochranným nátěrem. Přístup do havarijní jímky (výška 4.4 m) objektu je zajištěn jednak ocelovým schodištěm, v severozápadní části objektu, a jednak plošinou se žebříky v jihovýchodní části objektu.

18 Strana 18/234 Objekt je přístupný z meziblokové komunikace z východní i západní strany. Příjezd fekálního automobilu je k západní straně objektu, kam je vyspádována plocha havarijní jímky. SO 3113 POLYBUTADIEN Sklad surovin Objekt 3113 POLYBUTADIEN Sklad surovin je otevřený objekt pro technologická zařízení. Objekt se skládá z části skladovacích nádrží a z čerpací stanice. Celkové půdorysné rozměry objektu jsou 32 x 19.6 m. Zastavěná plocha je 514 m 2, obestavěný prostor je 728 m 3. V objektu jsou umístěny zásobníky antioxidantu 1322-H21 o kapacitě 117 m 3, zásobníky zastavovače1321-h21 o kapacitě 75,7 m 3, zásobník aditva C 1326-H21 o kapacitě 63 m 3, zásobník aditiva S 1325-H21 o kapacitě 62 m 3 a zásobník aditiva T 1324-H21 o kapacitě 50 m 3. Dále je v rámci objektu čerpací stanice, čímž je zajištěna doprava médií ze zásobníků do výroby. Skladovací nádrže jsou umístěny do bezodtokové železobetonové havarijní jímky. Celkové rozměry havarijní jímky jsou 32 x 16,3 m. Havarijní jímka je rozdělena, z důvodu rozdílných požadavků na záchytný objem, na 2 části železobetonovou stěnou. Severní část jímky má výšku 1,3 m, z toho 1.1m je nad okolním terénem. Rozměry havarijní jímky v severní části jsou navrženy s výhledem na rozšíření kapacity. Jižní část jímky má výšku 1,6 m, z toho 1,4 m nad terénem. Nepropustnost havarijní jímky je u dna zajištěna chemickou izolací. Stěny jsou opatřeny chemicky odolným nátěrem. Základ pro skladovací nádrže se skládá ze dvou železobetonových desek oddělených chemickou izolací. Čerpací stanice se skládá ze základů pro čerpadla a betonové plochy kolem těchto čerpadel. Celkové rozměry čerpací stanice jsou 32 x 3.3 m. Výška základů pro čerpadla je min 0.3 m nad úrovní betonové plochy. Betonová plocha je vyspádována do vpustí napojených na zaolejovanou kanalizaci. Dno havarijní jímky je tvořeno železobetonovou plochou o tl. 100mm. Plocha je vyspádována do sběrné jímky umístěné v západní části objektu. Čerpací stanice přilehlá k havarijní jímce a je tvořena železobetonovou plochou o tl. 150 mm. Plocha je vyspádována do vpustí napojených na chemickou kanalizaci. Okraj plochy je po obvodu zesílen z důvodu zvýšení tuhosti. Plocha je od stěny havarijní jímky a od základů pro čerpadla oddělena pomocí dilatační spáry. Železobetonové plochy jsou rozděleny do dilatačních úseků. Proti unikání chemikálií do podloží je v konstrukci železobetonových ploch chemická izolace z folie PE-HD o tloušťce 1 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilií. Stěny havarijní jímky jsou ošetřeny ochranným nátěrem. Havarijní jímka je řešena jako bezodtoká. Dešťová voda, včetně eventuelních úkapů, je z jímky čerpána fekálním automobilem. Přístup do havarijních jímek objektu je zajištěn pomocí ocelových schodišť. Objekt je přístupný z meziblokové komunikace z východní i západní strany. Příjezd fekálního automobilu je k západní straně objektu, kam je vyspádována plocha havarijní jímky.

19 Strana 19/234 SO 3114 POLYBUTADIEN Čištění rozpouštědla Objekt 3114 POLYBUTADIEN Čištění rozpouštědla je řešen jako otevřený objekt pro technologická zařízení. Objekt slouží k sušení (čistění) procesního rozpouštědla azeotropickou destilací. V sekci jsou umístěna následující technologická zařízení: Destilační kolona Vzduchový kondenzátor Vodní dochlazovač kondenzátu Refluxní nádrž sloužící k oddělení organické a vodné fáze Další výměníky sloužící ke zvýšení ekonomiky provozu Nezbytná čerpadla Objekt je 3-podlažní železobetonová skeletová konstrukce v modulu 6.0 m ve směru sever-jih a v modulu 6.0 m resp. 7.2 m ve směru východ-západ. Objekt je řešen jako otevřená konstrukce bez střechy pro technologická zařízení. Modulové rozměry objektu jsou 12.0 x 13.2 m. Výška objektu je 11.0 m. Jednotlivá podlaží jsou na úrovni , a m. Stropní konstrukce je tvořena částečně železobetonovou deskou a částečně ocelovými nosníky kotvenými do železobetonové konstrukce. Každé podlaží je odvodněno do vpusti, která je napojena do chemické kanalizace. V části přilehlé ke schodišti je železobetonová požární stěna. Objekt Adsorpce je řešen jako otevřená ocelová konstrukce pro technologická zařízení přiléhající k objektu Purifikace (Čištění rozpouštědla) z východní strany. V rámci objektu - v části Adsorpce - také probíhá druhý stupeň čistění rozpouštědla pomocí oxidu hlinitého. V sekci jsou umístěna následující technologická zařízení: Aluminová adsorpční kolona Elektricky ovládaný kladkostroj Stáčecí čerpadlo separačního činidla Cirkulační čerpadlo separačního činidla Zásobník separačního činidla Míchadlo zásobníku separačního činidla Balená jednotka pro přípravu separačního činidla Modulové rozměry ocelové konstrukce jsou 7.2 m x 18.0 m. Pro přístup na obslužné plošiny slouží železobetonová schodišťová věž o modulových rozměrech 3.25 m x 6.0 m přilehlá ke střednímu modulu ze severní strany. Výška objektu je m. Jednotlivé plošiny jsou na úrovních m, m, m, m. Objekt je zastřešen. Na úrovni je železobetonová zpevněná plocha pro pojezd techniky. Plocha je odvodněna do odvodňovacího kanálu napojeného do Separační jímky pro objekt Po obvodu plochy jsou pojistné odvodňovací kanály pro zamezení výtoku znečištěných vod mimo objekt.

20 Strana 20/234 Zastavěná plocha objektu Čištění je 182 m 2 a objektu Adsorpce 220 m 2. Obestavěný prostor je v případě objektu Čištění je 2374 m 3 a v případě objektu Adsorpce 4252 m 3. V západní části objektu Čištění rozpouštědla je železobetonová schodišťová věž. Schodnice, stupně a mezipodesty jsou ocelové. Ze schodiště je přístup na plošiny +5.0, m. Dále je pomocí schodiště zajištěn přístup na úroveň m a z této úrovně na lávku podél kabelových tras na mostu č. 76. Schodišťová věž je zastřešená na úrovni m. Střešní plášť je tvořen krytinou z trapézového plechu kotveného do ocelových vaznic. V severní části objektu Adsorpce je železobetonová schodišťová věž. Schodnice, stupně a mezipodesty jsou ocelové. Ze schodiště je přístup na plošiny , m, m a m. Schodišťová věž je zastřešená. Střešní plášť je tvořen krytinou z trapézového plechu kotveného. Proti unikání chemikálií do podloží je v konstrukci železobetonové plochy objektu Čištění rozpouštědla, včetně objektu Adsorpce, chemická izolace PE-HD fólie o tloušťce 1 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilíí. Objekt Čištění rozpouštědla je přístupný z meziblokové komunikace ze západní strany. Objekt Adsorpce je přístupný z jižní strany po příjezdové komunikaci. Objekt 3114 POLYBUTADIEN Čištění rozpouštědla je napojen na chemickou kanalizaci. Chemickou kanalizací jsou odváděny odpadní vody znečištěné (OVZ) např. ropnými látkami (úkapy) nebo produkty v rámci výrobního procesu (havárie zařízení, nekontrolovaný únik produktu a pod.), které mohou vznikat u jednotlivých výrobních zařízení, popř. odpadní vody z případného protipožárního zásahu na jednotlivých výrobních zařízeních. Pro odvedení těchto odpadních vod je v podlaze 1.NP podlahová vpusť, na kterou je napojeno potrubí chemické kanalizace. SO 3115 POLYBUTADIEN Sklad surovin pro katalyzátor Objekt 3115 POLYBUTADIEN Sklad surovin pro katalyzátor je určen pro skladování plných a prázdných zásobníků obsahujících suroviny pro přípravu katalyzátoru. Objekt je situován v severovýchodním rohu jednotky. Celkové rozměry objektu jsou 11.0 x 18.4 m. Výška objektu je 6.25 m. Objekt je řešen jako jednopodlažní železobetonová skeletová konstrukce s obvodovými stěnami vyplněnými zdivem. Objekt je založen na železobetonových základových patkách. Podlaha je železobetonová o tloušťce 200 mm. Odolnost povrchu betonové podlahy je zvýšena pomocí minerálního vsypu. Střecha je z prefabrikovaných stropních panelů. Střešní krytina je z požár nešířících asfaltových pásů. Podlaha je odkanalizována pomocí ocelové trubky DN 150 do vyhořívací jímky (součást SO 3117 Polybutadien - Příprava katalyzátoru) vzdálené 10 m od objektu SO Střecha je odvodněna a napojena na deštovou kanalizaci. Proti unikání chemikálií do podloží je v konstrukci podlahy chemická izolace PE-HD folie o tloušťce 1 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilií. Denní osvětlení v objektu je zajištěno pomocí okenních otvorů umístěných ve východní stěně a vyplněných prosvětlovacími sklobetonovými tvárnicemi. Objekt je přístupný z meziblokové komunikace 4a.

21 Strana 21/234 Dešťovou kanalizací jsou odváděny dešťové odpadní vody ze střechy objektu. Jednotlivé střešní svody jsou v úrovni venkovního terénu kolem objektu zaústěny do lapačů střešních splavenin. Na lapače střešních splavenin navazují ležaté svody napojené na přípojky dešťové kanalizace. Samostatnou chemickou kanalizací jsou odváděny znečištěné odpadní vody z podlahy objektu. S ohledem na jejich chemické složení a možného samovznícení jsou tyto odpadní vody zaústěny přímo do vyhořívací jímky umístěné jižně od objektu SO SO 3117 POLYBUTADIEN Příprava katalyzátoru Objekt 3117 POLYBUTADIEN Příprava katalyzátoru je řešen jako otevřený objekt pro technologická zařízení. V objektu probíhá příprava katalyzátoru polymerace, který je následně zpracováván v sekci Polymerace. Objekt přípravy katalyzátoru je rozčleněn do následujících částí: Pozice pro provozní uskladnění kontejnerů s roztokem prekurzoru: - Roztok prekurzoru katalyzátoru je dodáván v kontejnerech o kapacitě 24 m 3. - Za provozu stojí kontejnery na betonových soklech vybudovaných v nezastřešené, ochranné záchytné jímce. Pozice pro provozní uskladnění kontejnerů se surovinami: DiBAH (kapacita 1,88 m 3 ) a DEAC (kapacita 1,13 m 3 ). Vzhledem k charakteru těchto surovin (samozápalnost na vzduchu) jsou provozní pozice kontejnerů v samostatných, zastřešených betonových kobkách, jejichž dno tvoří ochranná jímka vyspádovaná podzemním potrubím do tzv. podzemní vyhořívací jímky, kde by v případě úniku některé z výše uvedených látek došlo k jejímu bezpečnému vyhoření. Prostor provozních odměrek látek DiBAH a DEAC a dávkovacích čerpadel těchto látek. Prostor reaktorových linek pro přípravu katalyzátoru. Objekt je situován v severovýchodním rohu jednotky a je řešen jako otevřená částečně zastřešená ocelová/železobetonová konstrukce pro technologii. Celkové rozměry objektu jsou x 21 m. Část objektu určená ke skladování látek DiBAH a DEAC má půdorysné rozměry 15.6 x 9.1 m a výšku 8.6 m. Stěny jsou železobetonové a vedle statické funkce mají i funkci požárně-dělící. Stěny oddělují v jižní části kontejnery s prekurzorem a prostor dávkovacích čerpadel a v západní části reaktorové linky. Střecha je tvořena ocelovými vaznicemi a krytinou z trapézového plechu. Část s kontejnery s prekurzorem je ohraničena obrubníkem zamezujícím případný výtok chemikálií za hranici objektu. Ve východní části je železobetonová bezodtoká havarijní jímka o hloubce 1.3 m. Na stěnách jímky jsou sokly pro kontejnery. Přístup do havarijní jímky je pomocí žebře. Přepravní kontejnery jsou skladovány na otevřené zpevněné ploše přiléhající k SO Odtud je kontejner pomocí jeřábu přepraven na místo v PS 3117, kde je prováděno stáčení.

22 Strana 22/234 Celková maximální zádrž neodymfosfatu (45% roztok v methylcyklohexanu) 149 t v objektu odpovídá šesti plným přepravním kontejnerům a aktuálnímu množství látky v technologii. Severní část reaktorové linky je řešena jako otevřená ocelová konstrukce pro technologie o modulových rozměrech 10.5 x 10.8 m a výšce 11.5 m založená na železobetonových patkách. Pro přístup k obslužným plošinám slouží ocelové schodiště. Jižní část reaktorové linky je řešena rovněž jako otevřená ocelová konstrukce pro technologie o modulových rozměrech 7.6 x 7.0 m a výšce 8.3 m založená na železobetonových patkách. Pro přístup k obslužným plošinám slouží ocelové schodiště. Severní a jižní část jsou odděleny požární železobetonovou stěnou. Pro přístup na obslužné plošiny reaktorové části slouží samostatná ocelová schodiště v jižní a severní části objektu. Na severní straně reaktorové části je železobetonová podlaha na úrovni m o tloušťce 150 mm. Plocha je vyspádována do odvodňovacího kanálu napojeného na chemickou kanalizaci. Okraj plochy je po obvodu zesílen z důvodu zvýšení tuhosti. Po obvodu je zvýšený obrubník proti vytékání znečištěných vod mimo objekt. Plocha je od požárně dělící stěny a od základů pro čerpadla oddělena pomocí dilatační spáry. Na jižní straně reaktorové části a v části skladování prekurzoru je rovněž železobetonová podlaha o tloušťce 150 mm. Plocha je vyspádována do havarijní jímky. Tato část je bezodtoková. V části skladování látek DiBAH a DEAC je podlaha z pozinkovaných pororoštů osazených na ocelových nosnících. Pod rošty je železobetonová jímka vyspádovaná do vpusti napojené pomocí ocelové trubky DN 150 do vyhořívací jímky vzdálené 18.6 m. V přilehlé části s čerpadly je železobetonová podlaha o tl.100 mm. Železobetonové podlahy jsou rozděleny pomocí dilatačních spar do dilatačních úseků. Odvodňovací kanál je napojen na chemickou kanalizaci a je řešen jako monolitický železobetonový. Kanál je zakryt pozinkovaným pororoštem. Kanál je vyspádován pomocí spádové vrstvy z prostého betonu. Z vnitřní strany jsou kanálky ošetřeny krystalizačním ochranným nátěrem. Proti unikání chemikálií do podloží je v celé ploše objektu řešena chemická izolace PE-HD o tloušťce 1mm 1.5 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilií. Objekt SO 3117 POLYBUTADIEN Příprava katalyzátoru je napojen na chemickou kanalizaci a na rozvod pitné vody pro napojení bezpečnostní sprchy. Dešťové odpadní vody ze zastřešené části DiBAH a DEAC jsou svedeny pomocí střešních svodů k úrovni přilehlé komunikace a dále jsou nasměrovány do vpustí. Chemickou kanalizací jsou odváděny odpadní vody znečištěné (OVZ) např. ropnými látkami (úkapy) nebo produkty v rámci výrobního procesu (havárie zařízení, nekontrolovaný únik produktu a pod.), které mohou vznikat u jednotlivých výrobních zařízení, popř. odpadní vody z případného protipožárního zásahu na jednotlivých výrobních zařízeních. Pro odvedení těchto odpadních vod jsou řešeny v podlaze objektu odvodňovací žlaby, na které je napojeno potrubí chemické kanalizace. Samostatnou chemickou kanalizací jsou odváděny znečištěné odpadní vody z podlah z východní části objektu.

23 Strana 23/234 Do objektu SO 3117 POLYBUTADIEN Příprava katalyzátoru je přivedena ze západní strany přípojka pitné vody, na kterou je uvnitř objektu napojena bezpečnostní sprcha. Vlastní napojení bezpečnostní sprchy je provedeno přes samoodvodňovací uzavírací armaturu, která je v zemi obsypána štěrkopískem. Potrubí pitné vody je napojeno na přípojku pitné vody. SO 3118 POLYBUTADIEN Polymerace Objekt 3118 POLYBUTADIEN Polymerace je řešen jako otevřený objekt pro technologická zařízení. V objektu probíhá vlastní polymerační reakce butadienu. Polymerace probíhá kontinuálně ve dvou identických, paralelně provozovaných linkách složených ze tří polymeračních reaktorů o kapacitě 27,5 m 3 vzájemně spojených potrubím. Kromě reaktorů jsou v objektu umístěny dva chladiče polymerační násady, cirkulační čerpadla chladící vody a v nejvyšším podlaží jsou umístěny tlakové odměrky zastavovače polymerace pro havarijní zastavení polymerace v případě potřeby. Objekt je situován ve východní části jednotky. Celkové rozměry objektu jsou 30.7 x 18.7 m. Výška objektu je 16.9 m. Objekt je řešen jako železobetonový skelet do výšky 6.5 m. Do železobetonové konstrukce je kotvena konstrukce ocelová. Konstrukce je zastřešená a částečně opláštěná. Na úrovni ±0.000 je železobetonová plocha vyspádovaná do odvodňovacích kanálků umístěných na severní a jižní straně objektu. Kanálky jsou napojeny na separační jímku, kde jsou odděleny pevné a lepivé částice, které by mohly ucpat podzemní rozvod chemické kanalizace. Železobetonové kanály spojují zařízení a slopovou nádrž umístěnou do železobetonové jímky. Kanály jsou zakryty železobetonovými zákrytovými deskami. Slopová jímka o půdorysných rozměrech 10.0 x 6.5 m a hloubce 6.8 m (6.6 m pod terénem) je přilehlá k jižní části objektu. K severní části objektu je přilehá konstrukce pro aparát 1412-H21. Pod aparátem je železobetonová plocha o rozměrech 10.0 x 6.5 m 13.4 x 6.35 m, která a je vyspádována do vpusti napojené na chemickou kanalizaci. Zastavěná plocha je 800 m 2. Obestavěný prostor je m 3. Pro přístup do jednotlivých pater je ve východní části objektu železobetonová schodišťová věž. Schodnice, stupně a mezipodesty jsou ocelové. Schodiště je otevřené a zastřešené pomocí lehké ocelové konstrukce a krytiny z trapézového plechu. Pro přístup na plošinu m je v jihozápadním rohu ocelové schodiště. Na úrovni ±0 je železobetonová plocha o tl. 150 mm. Plocha je vyspádována od hřebene orientovaného v podélném směru do odvodňovacích kanálků. Mezi podélnými osami je podlaha zvýšená vzhledem k okolním plochám o 150 mm z důvodu zamezit případnému havarijnímu vytékání kapalin mezi severní a jižní částí objektu. Plocha je rozdělena do dilatačních úseků. Kolem aparátu 1412-H21 je rovněž navržena železobetonová plocha o tloušťce 150 mm. Plocha je vyspádována do vpusti a napojena na chemickou kanalizaci. Po obvodu je plocha zesílena z důvodu zvýšení tuhosti. Obvod plochy je lemován zvýšeným obrubníkem z důvodu zamezení případnému vytékání zaolejovaných vod mimo plochu. Odvodňovací kanálky jsou řešeny jako monolitické železobetonové. Kanálky jsou zakryty pozinkovaným pororoštem. Kanálky jsou vyspádovány pomocí spádové vrstvy z prostého betonu do separační jímky. Vnitřní strana kanálků je ošetřena ochranným nátěrem.

24 Strana 24/234 Železobetonové kanály jsou řešeny pro potrubí spojující jednotlivá strojní zařízení a slopovou nádrž. Dno kanálů je vyspádováno směrem do slopové jímky. Kanály jsou zakryty železobetonovými zákrytovými deskami. Železobetonová jímka o vnějších rozměrech 10.0 x 6.5 m a hloubce m je přilehlá k jižní části objektu. Tloušťka stěny jímky je 0.5 m. Dno jímky je vyspádováno do sběrné jímky. V jímce je na železobetonových soklech osazena slopová nádrž. Pro přístup k nádrži je slouží ocelová plošina. Pro přístup na plošinu je ocelový žebřík. Proti úniku uhlovodíků do podloží je, ve skladbě podlahy objektu Polymerace, ve skladbě dna i stěn odvodňovacích a slopových kanálů a slopové jímky, řešena chemická izolace z folie PE-HD tl. 1.5 mm. Střecha objektu Polymerace je pokryta střešními trapézovými plechy (FeZn plech). Plechy jsou kotveny samovrtnými nerezovými šrouby k vazničkám na nosné ocelové konstrukce. Objekt SO 3118 POLYBUTADIEN Polymerace je napojen na dešťovou kanalizaci a připojen na rozvod pitné vody pro napojení bezpečnostních sprch. Dešťovou kanalizací jsou odváděny dešťové odpadní vody ze střechy objektu. Jednotlivé střešní svody jsou v úrovni venkovního terénu kolem objektu zaústěny do lapačů střešních splavenin. Na lapače střešních splavenin navazují ležaté svody napojené na přípojky dešťové kanalizace. Do objektu jsou přivedeny z jižní a severní strany přípojky pitné vody, na které jsou uvnitř objektu napojeny dvě bezpečnostní sprchy. Vlastní napojení bezpečnostní sprchy je přes samoodvodňovací uzavírací armaturu, která je v zemi obsypána štěrkopískem. Potrubí pitné vody je napojeno na přípojku pitné vody. V objektu je mřížová zemnící síť, která je propojena se stávajícím uzemněním areálu. K ní jsou připojeny všechny kovové konstrukce objektu Uzemnění je spojeno i s novým hromosvodem. SO 3119 POLYBUTADIEN Koncentrování roztoku Objekt 3119 POLYBUTADIEN Koncentrování roztoku je řešen jako otevřený objekt pro technologická zařízení. V tomto objektu dochází k zahuštění polymerního roztoku vzniklého v polymeračních reaktorech z koncentrace cca 13 % na koncentraci až 24 %. V objektu probíhají následující technologické procesy: odpaření části rozpouštědla z horkého polymerního roztoku v předběžném odplyňovači, předehřev roztoku v parních předehřívačích, odpaření další části rozpouštědla v 1. odplyňovači, další předehřev roztoku v parních předehřívačích, odpaření další části rozpouštědla ve 2. odplyňovači, kondenzace odpařeného rozpouštědla ve vzduchovém kondenzátoru, ochlazení kondenzovaného rozpouštědla ve vodním chladiči, shromáždění rozpouštědla v zásobníku vratného rozpouštědla, čerpání vratného rozpouštědla zpět do polymerace.

25 Strana 25/234 Objekt je řešen jako otevřená nezastřešená ocelová konstrukce pro technologie založená z části na železobetonových patkách a z části na železobetonovém roštu. Objekt i s betonovými plochami má půdorysný rozměr 55.9 x 21.9 m. Maximální výška objektu je 13.6 m. Na úrovni ±0.000 je železobetonová plocha vyspádovaná do odvodňovacích kanálků umístěných na východní a západní straně objektu. Železobetonové kanály jsou pro potrubí spojující zařízení a slopovou nádrž umístěnou do železobetonové jímky. Kanály jsou zakryty železobetonovými zákrytovými deskami. Slopová jímka o půdorysných rozměrech x 6.0 m a hloubce 6.15 m je situována v jižní části objektu. Zastavěná plocha je 1222 m 2. Obestavěný prostor je 7934 m 3. V severní a jižní části objektu jsou ocelová schodiště. Z těchto schodišť je zajištěn přístup na plošiny +5.0, +7.0 a m. Plošiny a m jsou přístupné pomocí dílčích schodišťových ramen z plošin +7.0 resp m. Na úrovni ±0 je železobetonová plocha o tl. 150 mm. Plocha je vyspádována od hřebene orientovaného v podélném směru do odvodňovacích kanálků na východní a západní straně objektu. Plocha je rozdělena do dilatačních úseků. Odvodňovací kanálky ve východní části jsou napojeny na separační jímku, kde jsou odděleny pevné a lepivé částice, které by mohly ucpat podzemní rozvod chemické kanalizace. Kanálky v západní části jsou napojeny přímo na chemickou kanalizaci. Odvodňovací kanálky jsou monolitické železobetonové. Kanálky jsou zakryty pozinkovaným pororoštem. Kanálky jsou vyspádovány pomocí spádové vrstvy z prostého betonu. Slopové železobetonové kanály jsou řešeny pro potrubí spojující jednotlivá strojní zařízení a slopovou nádrž. Dno kanálů je vyspádováno směrem do slopové jímky. Kanály jsou zakryty železobetonovými zákrytovými deskami. Slopová jímka je železobetonová jímka o vnějších rozměrech x 6.0 m a hloubce 6.15 m a je situována v jižní části objektu. Tloušťka stěny jímky je 0.5 m. Dno jímky je vyspádováno do sběrné jímky. V jímce je na železobetonových soklech osazena slopová nádrž. Pro přístup k nádrži je ocelový žebřík. Chemická izolace proti unikání chemikálií do podloží je v konstrukci železobetonových ploch z PE-HD folie o tloušťce 1 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilíí. Objekt SO 3119 POLYBUTADIEN Koncentrování roztoku napojen na chemickou kanalizaci. Chemickou kanalizací jsou odváděny odpadní vody znečištěné (OVZ) např. ropnými látkami (úkapy) nebo produkty v rámci výrobního procesu (havárie zařízení, nekontrolovaný únik produktu a pod.), které mohou vznikat u jednotlivých výrobních zařízení, popř. odpadní vody z případného protipožárního zásahu na jednotlivých výrobních zařízeních. Pro odvedení těchto odpadních vod je v podlaze podél západní strany objektu odvodňovací žlab, na který je napojeno potrubí chemické kanalizace. SO 3120 POLYBUTADIEN Zásobníky roztoku Objekt 3120 POLYBUTADIEN Zásobníky roztoku je řešen jako otevřený objekt pro technologická zařízení. Objekt slouží k vyrovnání nerovnoměrnosti v kapacitě výroby mezi úseky Polymerace a Stripování a k vyrovnání nerovnoměrností v kvalitě polymerního roztoku. Jedná se o tři zásobníky o kapacitě po 346 m 3.

26 Strana 26/234 Objekt se skládá z konstrukce pro nádrže umístěné do bezodtokové havarijní jímky a z otevřené ocelové konstrukce pro technologická zařízení. Půdorysné rozměry jímky jsou x 38.6 m a výška je 1.6 m (1.4 m nad terénem). Havarijní jímka je ze železobetonu. Podlaha je vyspádovaná do sběrné jímky umístěné na západní straně. Znečištěná voda je vyčerpávána a odvážena fekálním automobilem. Čerpací stanice je přilehlá k východní straně havarijní jímky a je tvořena základy pro čerpadla a železobetonovou plochou o rozměrech 5.35 x 38.0 m 8.91 x 38.7 m. Objekt je napojen na slopovou jímku pro 1482-H21 (viz SO 3119) pomocí slopového kanálu. Zastavěná plocha je 876 m 2. Obestavěný prostor je 5693 m 3. Dno havarijní jímky je tvořeno železobetonovou plochou o tl. 100mm. Čerpací stanice přilehlá k havarijní jímce a je tvořena železobetonovou plochou o tl. 150 mm. Plocha je vyspádována do odvodňovacích kanálků napojených na chemickou kanalizaci. V rámci objektu 3120 je proveden prostup kanalizačního potrubí přes chemickou izolaci v délce 0,5 m od dolního líce podkladního betonu. Okraj plochy je po obvodu zesílen z důvodu zvýšení tuhosti. Plocha je od stěny havarijní jímky a od základů pro čerpadla oddělena pomocí dilatační spáry. Železobetonové plochy jsou rozděleny do dilatačních úseků. Odvodňovací kanálky jsou řešeny jako monolitické železobetonové. Kanálky jsou zakryty pozinkovaným pororoštem. Kanálky jsou vyspádovány pomocí spádové vrstvy z prostého betonu. Vnitřní strana kanálků je ošetřena ochranným nátěrem. Slopové železobetonové kanály jsou řešeny pro potrubí spojující jednotlivá strojní zařízení a slopovou nádrž 1482-H21. Dno kanálů je vyspádováno směrem do slopové jímky. Kanály jsou zakryty železobetonovými zákrytovými deskami. Chemická izolace proti unikání chemikálií do podloží je řešena pod konstrukcí železobetonových ploch a v konstrukci odvodňovacích a slopových kanálů chemická fóliová izolace PE-HD o tloušťce 1.5 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilíí. Pro přístup na obslužné plošiny slouží schodiště v severní a jižní části ocelové konstrukce. Přístup do havarijní jímky (výška +1.4 m) objektu je zajištěn jednak ocelovým schodištěm v severozápadní části a jednak plošinou se žebříky v jihovýchodní části havarijní jímky. Objekt je přístupný z meziblokové komunikace ze západní strany. Příjezd fekálního automobilu je k západní straně objektu, kam je vyspádována plocha havarijní jímky. SO 3121 POLYBUTADIEN Stripování roztoku Objekt 3121 POLYBUTADIEN Stripování roztoku je řešen jako otevřený objekt pro technologická zařízení. V tomto objektu dochází k úplnému odstranění rozpouštědla z kaučukového roztoku pomocí stripování roztoku vodní parou. Stripování probíhá ve dvou paralelně pracujících sériích striperů. V objektu probíhají následující technologické procesy: Kaučukový roztok je kontinuálně nastřikován do míchané nádoby - 1. striperu, která obsahuje vodnou suspenzi kaučukových částic na bodu varu. Zde dochází k odloučení přítomného rozpouštědla za pomocí stripovací páry a ke vzniku kaučukové drti. Požadovaná koncentrace kaučukové drti je udržována pomocí kontinuálního přívodu recyklační vody.

27 Strana 27/234 Kaučuková drť je z 1. striperu postupně čerpána do 2. a do 3. striperu. Vodní pára přiváděná do 3. striperu se postupně obohacuje parami rozpouštědla a postupuje proti toku drtě směrem od 3. striperu do 1. striperu. Z 1. striperu jsou všechny páry odtahovány přes filtry do kondenzátoru, kde vodní pára i páry rozpouštědla kondenzují ve vzduchových chladičích a stékají do dekantéru, kde se vodná a organická fáze oddělí. Organická fáze obsahující rozpouštědlo je odčerpávána do zásobníku vlhkého rozpouštědla. Oddělená voda je používána k technologickým účelům v sekci finalizace. Železobetonová plocha o celkovém rozměru 38.7 x 27.7 m je na úrovni ± Plocha je vyspádovaná do kanálků umístěných na severní, jižní a východní straně a napojených na chemickou kanalizaci. V jihozápadní části objektu je kolem aparátu 1372-H21 železobetonová plocha o rozměrech 4.95 x m. Plocha je vyspádována do odvodňovacího kanálku. Ocelová konstrukce má půdorysné rozměry 27 x 38 m a celkovou maximální výšku 16.5 m. Výškově je ocelová konstrukce členěna do několika úrovní. V jižní části objektu je ocelové schodiště. Z tohoto schodiště je zajištěn přístup na plošiny +4.2, +7.0, +9.0, +10.0, a m. Jako únikové cesty z obslužných plošin slouží ocelové žebříky. Zastavěná plocha je 1230 m 2. Obestavěný prostor je m 3. Odvodňovací kanálky ve východní části jsou napojeny na separační jímku, kde jsou odděleny pevné a lepivé částice, které by mohly ucpat podzemní rozvod chemické kanalizace. Kanálky v západní části jsou napojeny přímo na chemickou kanalizaci. Odvodňovací kanálky jsou řešeny jako monolitické železobetonové. Kanálky jsou zakryty pozinkovaným pororoštem. V jihovýchodní části v koridoru mezi objektem SO 3121 a SO 3122 je kanálek zakryt pojízdnou zákrytovou deskou. Kanálky jsou vyspádovány pomocí spádové vrstvy z prostého betonu a uvnitř opatřeny krystalizačním ochranným nátěrem. V západní části objektu, která je napojena přímo na chemickou kanalizaci je v kanálcích proveden prostup kanalizačního potrubí přes chemickou izolaci v délce 0.5 m od dolního líce podkladního betonu. Proti unikání chemikálií do podloží je řešena v konstrukci železobetonových ploch chemická fóliová izolace PE-HD o tloušťce 1.5 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilíí. Chemická izolace (PE-HD) je také ve skladbě dna i stěn kanálků proti pronikání uhlovodíků do podloží. Objekt je přístupný z meziblokové komunikace ze západní a východní strany. Pro přístup VZV z přilehlé komunikace do objektu slouží železobetonová plocha o šířce 3.5 m. SO 3122 POLYBUTADIEN Zásobníky stripovací vody a kaučukové drtě V tomto objektu se skladuje kaučuková drť přicházející ze stripovacích linek před přivedením kaučukové drtě do finalizace. Tato sekce umožňuje vybalancovat menší odchylky v kapacitách stripovací sekce a sekce Finalizace. Obsah skladovacích tanků je dodatečně stripovaný parou a vzniklé páry se zbytky rozpouštědla jsou přiváděny zpět do stripovacích linek.

28 Strana 28/234 Objekt je řešen jako otevřená konstrukce pro technologická zařízení. Železobetonová plocha o rozměrech 25.0 x 13.0 m je na úrovni terénu. Plocha je vyspádovaná do kanálku situovaného uprostřed plochy. Okraj plochy je po obvodu zesílen z důvodu zvýšení tuhosti. Plocha je rozdělena do dilatačních úseků. Kanálek je napojen na separační jímku. Proti unikání chemikálií do podloží je v konstrukci železobetonových ploch chemická fóliová izolace PE-HD o tloušťce 1 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilíí. Na úrovni m je ocelová plošina. Plošina je přístupná z objektu 3121 Polybutadien- Stripování roztoku. Objekt je přístupný z meziblokové komunikace ze západní a východní strany. SO 3123 POLYBUTADIEN Finalizace V objektu 3123 POLYBUTADIEN Finalizace dochází ke konečnému odvodnění a vysušení kaučukové drtě. Tento proces probíhá ve dvou paralelně pracujících sušících linkách, z nichž každá se skládá z: odvodňovacího síta, odvodňovacího šnekového lisu, sušícího expanzního šneku, dosoušecí komory, spirálového dopravníku. Suchá kaučuková drť je navažována a lisována do bloků o hmotnosti 33 kg, které jsou následně baleny do PE fólie a automaticky ukládány do beden. K tomuto účelu slouží jedna balící a paletizační linka. Naplněné bedny jsou odváženy do skladu kaučuku pomocí VZV. Objekt je situován do jihovýchodního rohu jednotky a je řešen jako dvoulodní hala o celkových rozměrech x m. Výškově je objekt rozdělen na dvě části. V severní o výšce m je sušící linka a v jižní o výšce m je paletizační linka. Uvnitř objektu jsou konstrukce pro technologii tj. ocelové konstrukce a plošiny a jejich základy. Objekt je v podélném směru orientován z jihu na sever. Zastavěná plocha je 2943 m 2. Obestavěný prostor je m 3. Vnitřní prostory objektu jsou osvětleny pomocí světlíků osazených do střešního pláště a pomocí oken osazených do obvodového pláště v severní (zvýšené) části. Okna i světlíky jsou s úpravou proti oslnění. Železobetonová plocha přilehlá k jihozápadním rohu a slouží pro přístup do objektu a pro skladování prázdných boxů. Plocha je navržena ve spádu do vpustí napojených na dešťovou kanalizaci. Pro typový kontejner s lahvemi s plynem PB je navržena plocha 1.5 x 2.5 m o tl. 0.2 m navazující na přístupovou plochu. Plocha je vyspádována k hraně původní plochy. Odvodňovací kanálek v severní části objektu je napojen na chemickou kanalizaci a je řešen jako monolitický železobetonový. Kanálek je zakryt pozinkovaným pororoštem. Kanálek je vyspádován pomocí spádové vrstvy z prostého betonu. Chemická izolace z PE-HD fólie o tl. 1 mm je řešena ve skladbě dna i stěn kanálků proti pronikání uhlovodíků do podloží.

29 Strana 29/234 Hala je opláštěna sendvičovými panely o tl. 80 mm. Střešní plášť je tvořen střešními sendvičovými panely o tl. 80 mm. Střecha je řešena jako pochůzná. Do střešního pláště jsou osazeny světlíky. Podlaha v hale je železobetonová tloušťky 0.2 m. Odolnost povrchu betonové podlahy je zvýšena pomocí minerálního vsypu. Venkovní vrata jsou dvoukřídlová horizontálně posuvná, obsahují dveřní křídlo 800/2000 mm pro snadný průchod obsluhy. Vstupní dveře jsou jednokřídlové plné 1000/2200 mm. Střešní světlíky jsou vyplněny izolačním dvojsklem. Okna jsou rovněž vyplněna izolačním dvojsklem. Nouzový východ je na každé straně objektu. Chemická fóliová izolace (PE-HD) tloušťky 1 mm je řešena pod podlahou v severní i jižní části objektu o celkové ploše 469 m 2 proti pronikání uhlovodíků do podloží. Tato část je ve spádu do odvodňovacích kanálků napojených na chemickou kanalizaci. Izolace proti zemní vlhkosti z PVC folie je řešena v jižní části o celkové ploše 2950 m 2. Chemická zátěž není v této části objektu uvažována. SO 3124 POLYBUTADIEN Recyklace kaučuku V sekci Recyklace kaučuku probíhají následující procesy: Ruční rozbalování kaučukových briket Mletí kaučuku ve mlýnu Hosokawa Směšování rozemletého kaučuku s procesním rozpouštědlem v dispergačním čerpadle Cavitron Rozpouštění kaučuku v procesním rozpouštědle v míchaném zásobníku 1360-A31 Filtrace vzniklého kaučukového roztoku Přečerpávání přefiltrovaného roztoku do zásobníku 1360-H23 Posuzovanými zařízeními obsahujícími nebezpečné látky jsou: 1360-A31 Rozpouštěcí zásobník o objemu 70 m 3 s příslušenstvím, které tvoří: 1360-E52 Předehřívač rozpouštědla 1360-E E53 Kondenzátor rozpouštěcího zásobníku 1360-E Z75 Dispergační čerpadlo Cavitron 1360-Z H25 Dekantační nádoba o objemu 0,22 m 3 s příslušenstvím, které tvoří: 1360-P66 Čerpadlo kaučukového roztoku 1360-F72A/B Filtry kaučukového roztoku SO 3131 POLYBUTADIEN Chladící centrum Objekt slouží pro zabezpečení dodávky chladící vody na teplotní úrovni +30 C pro sekce: strojní chlazení,

30 Strana 30/234 čistění rozpouštědla, koncentrace polymerního roztoku, stripování. V objektu 3131 jsou umístěna následující zařízení: 3 chladící věže odpovídajícího výkonu včetně bazénu pro shromažďování ochlazené vody pod věžemi, 3 cirkulační čerpadla odpovídajícího výkonu, zařízení pro dávkování chemikálií pro úpravu chladící vody, pískový filtr chladící vody, Objekt je situován v jihozápadní části jednotky. Objekt je tvořen jako jednopodlažní zděný jednotrakt s šířkou 5.05 m a délkou 6.3 m. Maximální výška objektu je 4.0 m. Část dávkování je řešena jako zděná konstrukce se ztužujícím věncem a prefabrikovaným železobetonovým stropem. Podlaha je ze železobetonu vyspádovaná do vpustě napojené na chemickou kanalizaci. Železobetonová jímka o rozměrech x 6.24 m a hloubce 2.2 m je pod chladícími věžemi. V jižní části jímky je čerpací stanice o rozměru 4.2 x 7.2 m m a hloubce 3.5 m zakrytá železobetonovým stropem. Obslužná plošina o rozměru 3.75 x 7.2 m je navržena mezi částí dávkování a žel.bet. jímkou. V severní části objektu je umístěna konstrukce pro filtr o rozměrech 5.32 x 6.16 m včetně přilehlé železobetonové plochy. Zastavěná plocha je 253 m 2. Obestavěný prostor je 555 m 3. Zděné části objektu jsou zastropeny předpjatými železobetonovými panely. Panely jsou uloženy na pozedním železobetonovém věnci. Podlaha v části dávkování je železobetonová ošetřená na povrchu protiprašným nátěrem. Proti úniku uhlovodíků do podloží je ve skladbě podlahy objektu Chladící centrum řešena chemická izolace PE-HD folie tl. 1mm. Pro přístup na plošinu m slouží ocelový žebřík. Pro přístup na plošinu je ocelové schodiště. Objekt je přístupný z meziblokové komunikace z východní strany. Objekt SO 3131 POLYBUTADIEN Chladící centrum je napojen na rozvod pitné vody pro napojení bezpečnostní sprchy. Pitná voda je přivedena z východní strany (přípojka pitné vody), na kterou je uvnitř objektu napojena bezpečnostní sprcha. Větrání místnosti je řešeno jako podtlakové, pomocí stěnového axiálního ventilátoru, á cca 450m 3 /h osazeného v západní stěně, který se spouští ručně pomocí ovládacího panelu. Čerstvý vzduch je přiváděn instalovanou protidešťovou žaluzií v protější stěně nad dveřmi. Osvětlení v objektu 3131 je realizováno zářivkovými svítidly, určenými pro normální prostředí.

31 Strana 31/234 SO 3132 POLYBUTADIEN Strojní chlazení V tomto objektu je umístěno zařízení zabezpečující dodávku sekundárního chladiva (Fridex) o teplotě -10 C do těch míst v technologii, kde je chlazení na mínusové teploty vyžadováno (Příprava katalyzátoru a Chlazení polymerační násady). Chladicí systém je založen na kompresorovém chlazení: páry primárního chladiva (amoniak) budou z výparníku vedeny do kompresoru, v kompresoru jsou páry chladiva komprimovány na kondenzační tlak a dále jsou vedeny do kondenzátoru chlazeného cirkulační chladící vodou z chladící věže, v kondenzátoru chladivo zkondenzuje a přes redukční ventil je vedeno do výparníku, kde se odpaří a tím ochladí sekundární chladivo, sekundární chladivo (Fridex) je pomocí cirkulačních čerpadel čerpáno k následujícím spotřebičům chladu: - chladiče polymerní násady v sekci Polymerace, - reaktorové linky přípravy katalyzátoru, - zásobníky katalyzátoru. Objektem je železobetonový skelet o vnějších rozměrech 8.9 x 10.0 m a výšce 7.1 m založený na železobetonovém roštu. Obvodové stěny jsou zděné z cihel Porotherm 40 P+D. Podlaha je ze železobetonu vyspádovaná do bezodtokové havarijní jímky uvnitř objektu. Povrch podlahy je ošetřen protiprašným nátěrem. Pod ocelovým přístřeškem pro kondenzační jednotku je železobetonová podlaha o tl. 300 mm. Proti unikání chemikálií do podloží je v konstrukci podlahy všech částí objektu chemická izolace PE-HD folie o tloušťce 1 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilií. V severní části k objektu přiléhá ocelový přístřešek pro kondenzační jednotku. Betonová plocha pod kondenzační jednotkou má rozměr 5.43 x 9.63 m. Po obvodu plochy je navržen obrubník. Součástí objektu je také základ pro zásobník 1520-H21 a čerpadla v severní části objektu. Základy jsou umístěny do havarijní bezodtokové jímky o rozměrech 9.0 x 12.5 m. Zastavěná plocha je 424 m 2. Obestavěný prostor je 1143 m 3. Střecha je jednoplášťová. Spád střechy je tvořen pomocí tepelné izolace z minerální vlny osazené ve spádu. Skladba střešní konstrukce je navržena jako nešířící plamen. Pro přístup do havarijní jímky při 1520-H21 je navrženo ocelové schodiště. Pro přístup na obslužné plošiny jsou navrženy ocelové žebříky. Do objektu je přívod potrubí pitné vody k umyvadlu. Z objektu vede odpadní potrubí od umyvadla a dva dešťosvody pro odvodnění střechy a přístavku objektu SO Osvětlení v objektu 3132 je realizováno zářivkovými svítidly, určenými pro normální prostředí. Intenzita osvětlení musí být v souladu z hygienickými předpisy a doporučeními. Větrání a temperance objektu Zařízení č. 1 - Technologické větrání objektu Strojní chlazení - provozní Větrání místnosti je řešeno jako podtlakové, pomocí dvou stěnových axiálních ventilátorů v nevýbušném provedení, každý á cca 13000m 3 /h, instalovaných v jižní ve východní fasádě

32 Strana 32/234 objektu, které se spouští jednak automaticky pomocí termostatu (při dosažení a překročení zadané teploty +40 C ), a jednak ručně pomocí ovládacího panelu. Na výtlačných stranách ventilátorů budou osazeny protihlukové protidešťové žaluzie. Čerstvý vzduch je přiváděn instalovanými protihlukovými protidešťovými žaluziemi v protější stěně cca 500 mm nad podlahou. Zařízení č. 2 - Technologické větrání objektu Strojní chlazení - havarijní Havarijní větrání místnosti je řešeno jako podtlakové (10xhod.) pomocí kruhového potrubního ventilátoru ve standardním provedení s potrubním rozvodem a obdélníkovými odsávacími vyústkami. Vzhledem k tomu, že čpavek je sice lehčí než vzduch, ale v případě zamíchání čpavku s vlhkým vzduchem může vzniknout tzv. čpavková mlha, která je naopak těžší než vzduch, bude v rámci havarijního větrání vzduch odsáván jak u stropu, tak u podlahy v poměru 50/50 %. Ventilátor je spouštěn jednak pomocí čidla úniku čpavku při překročení zadané koncentrace ve vnitřním mikroklimatickém prostředí objektu a ručně pomocí ovládacího panelu. Čerstvý vzduch bude přiváděn instalovanými protidešťovými žaluziemi v protější západní stěně. Zařízení č. 3 - Temperace objektu Strojní chlazení v zimním období Temperace dané místnosti bude zajištěna pomocí tří elektrických přímotopných těles o výkonu 2 kw. Každý přímotop bude vybaven termostatem s možnosti nastavení a automatické regulace teploty. Bleskosvody Na střeše objektu jsou zbudovány bleskosvody (mřížová soustava doplněná jímacími tyčemi), které jsou připojeny na nově zbudovaná ochranná uzemnění přes zkušební svorky. Počet svodů se řídí půdorysem objektu, jeho výškou a tvarem střechy. Bleskosvody jsou zhotoveny v souladu s ČSNEN až 6. Okapové roury a kovové konstrukce (žebříky a ostatní kovové části) jsou také propojeny s ochranným uzemněním. Uzemnění V rámci novostavby Polybutadien je mřížová zemnící síť, která je propojena se stávajícím uzemněním areálu. K mřížové zemnící síti jsou připojeny všechny kovové konstrukce objektu SO Uzemnění je spojeno i s novým hromosvodem. SO 3133 POLYBUTADIEN Kondenzátový systém V tomto objektu je umístěno zařízení umožňující expanzi přehřátého parního kondenzátu a využití kondenzačního tepla takto uvolněné páry k ohřevu topné vody. V objektu jsou umístěna následující zařízení: horizontální sběrač kondenzátu, primární chladič kondenzátu, dochlazovač kondenzátu, Oba chladiče jsou umístěny nad sběračem, tak aby kondenzát stékal z obou chladičů zpět do sběrače. Objekt Kondenzátový system je řešen jako otevřená konstrukce pro technologická zařízení. Na úrovni terénu je železobetonová plocha o půdorysném rozměru 9.7 x 12.2 m. Plocha je vyspádovaná do vpusti napojené na dešťovou kanalizaci. Plocha je po obvodu zesílena z důvodu zvýšení tuhosti. V rámci objektu nejsou žádné chemikálie. Jedná se o pouze hospodaření s parním kondenzátem.

33 Strana 33/234 Objekt SO 3133 POLYBUTADIEN Kondenzátový systém je napojen na dešťovou kanalizaci. Pro odvedení dešťových vod je v podlaze objektu SO 3133 podlahová vpust. Objekt je přístupný z meziblokové komunikace z východní strany. SO 3141 POLYBUTADIEN Čištění exhalací Zařízení umístěné v objektu SO 3141 POLYBUTADIEN Čištění exhalací slouží k čistění odpadního vzduchu ze sušení kaučuku, který obsahuje malé množství par rozpouštědla (stopové množství) a dále slouží k likvidaci malého množství koncentrovaných par rozpouštědla odcházejících z technologie. Objekt 3141 Polybutadien-Čištění exhalací je otevřený objekt pro technologická zařízení. Zastavěná plocha je 219 m 2. Obestavěný prostor je 450 m 3. Objekt se skládá ze základů pro balenou jednotku 1413-PU01 a z ocelové konstrukce kolem zařízení 1413-H21. Železobetonová plocha o rozměrech 9.5 x 5.3 m a tloušťce 0.15 m je na úrovni terénu pod aparátem 1413-H21. Plocha je vyspádovaná do vpusti napojené na chemickou kanalizaci. Obrubník o výšce 0.15 m je po obvodu plochy. Chemická fóliová izolace (PE-HD) je pod betonovou plochou proti pronikání uhlovodíků do podloží. Pro přístup na plošiny a m slouží ocelové žebříky. SO 3142 POLYBUTADIEN Systém havarijních odplynů Objekt 3142 POLYBUTADIEN Systém havarijních odplynů je otevřený objekt pro technologická zařízení. V tomto objektu je umístěn odlučovač kapalných podílů z havarijních odplynů 1411-H21 před jejich opuštěním hranice výrobny. Objekt se skládá ze základu pro zařízení 1411-H-21, z ocelových plošin kolem zařízení a betonové plochy. Obslužná plošina šířky 1.2 m a celkového půdorysného rozměru 5.82 x 11.5 m je umístěna okolo aparátu H21 na úrovni m, je kotvená do betonových podstavců aparátu. Přístup na plošinu je umožněn pomocí žebříku. Plošina o rozměrech 2.7 x 8.4 m je na úrovni m a je kotvena do aparátu 1411-H21. Přístup na plošinu je zajištěn z objektu 3133 Kondenzátový systém. Součástí ocelové konstrukce je rovněž přístupové schodiště do havarijní jímky v níž je aparát umístěn. Železobetonová plocha o rozměrech 11.5 x 6.0 m a tloušťce 0.1 m je na úrovni terénu. Plocha je vyspádovaná do vpusti napojené na chemickou izolaci. Proti vytékání úkapů je po obvodu obrubník o výšce 0.15 m. Proti úniku uhlovodíků do podloží je ve skladbě podlahy objektu chemická izolace z PE-HD folie tl. 1 mm. Objekt je přístupný z meziblokové komunikace z východní strany. SO 3143 POLYBUTADIEN Jímka odpadních vod Objekt 3143 POLYBUTADIEN Jímka odpadních vod slouží ke shromažďování chemicky znečištěných vod z výrobní jednotky a technologických vod z objektu SO 3123 POLYBUTADIEN Finalizace.

34 Strana 34/234 Objekt je situován do jihozápadní části jednotky a skládá se z vlastní jímky, ze základů pro výměníky a betonové plochy kolem výměníků. Vnější půdorysné rozměry jímky jsou x 12.3 m a celková hloubka je 6.15 m. Stěny jímky mají tloušťku 0.6 m. Po obvodu jímky je zábradlí. V severní části jímky je železobetonová stropní deska jako nosná konstrukce pro čerpadla. K této části jímky je přilehlá betonová plocha a základy pro výměníky. Plocha je vyspádována do jímky. Rozměry betonové plochy jsou 8.48 x 7.31 m. Chemicky znečištěné vody z výrobní jednotky se do jímky napojují v první části přes tzv. separační jímku o objemu 104 m 3, která slouží i jako vzdouvací objekt pro systém zaplavené kanalizace. Tyto znečištěné vody jsou dále nasměrovány do druhé části jímky o objemu 886 m 3. Technologické vody z objektu Finalizace jsou napojeny na jímku ve východní části. Z jímky jsou odpadní vody přečerpávány do PS 223 Čistírna koagulačních vod a dále na městskou ČOV Kralupy nad Vltavou. Proti unikání chemikálií do podloží je v konstrukci železobetonové jímky chemická izolace PE-HD folie o tloušťce 1 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilií. Svislá část chemické izolace je z vnější strany chráněna nopovou folií. SO 3151 POLYBUTADIEN Požární domek Objekt 3151 POLYBUTADIEN Požární domek je určen pro osazení spouštěcích armatur pro spouštění vodních skrápěcích systémů. Objekt je situován v západní části jednotky. Objekt je řešen jako jednopodlažní. Rozměry objektu jsou 7.8 x 4.8 m. Výška objektu je 4,25 m. Konstrukce objektu je zděná se ztužujícími věnci a prefabrikovaným železobetonovým stropem. Ve skladbě střešní konstrukce je tepelná izolace a krytina nešířící požár. Cihelné zdi jsou založeny na betonových pasech. Podlaha je vyspádována do vpusti a napojena na dešťovou kanalizaci. Ve skladbě podlahy je navržena izolace proti zemní vlhkosti. Střecha je odvodněna do dešťové kanalizace. Vstup do objektu je zajištěn pomocí ocelových vrat osazených na jižní straně objektu. Denní osvětlení je zajištěno pomocí oken ze sklobetonových tvárnic na jižní straně objektu. Objekt je napojen na rozvod požární hydrantové vody. SO 3242 POLYBUTADIEN Trafostanice Objekt 3242 POLYBUTADIEN Trafostanice je hlavním napájecím uzlem pro veškerou technologii výrobny Polybutadien. Objekt je situován v severovýchodní části jednotky a skládá se ze dvou částí oddělených dilatační sparou. Západní část je řešena jako dvoupodlažní budova o vnějších rozměrech 7.7 x m a výšce m. Podél objektu na severní a jižní straně je rampa o šířce 1.2 m pro přístup do rozvodny VN. Na západní straně je schodiště pro přístup do kabelového prostoru. Objekt rozvodny je založen na základové železobetonové desce. Objekt je řešen jako železobetonová rámová konstrukce založená na železobetonovém základovém roštu. V příčném směru jsou stěny vyzděné. Střešní konstrukce je z ocelových nosníků. Krytina je z trapézového plechu. Prvé podzemní podlaží objektu rozvodny je řešeno jako železobetonová monolitická konstrukce s armovanými stěnami a železobetonovou stropní deskou. Ve skladbě střešní

35 Strana 35/234 konstrukce je tepelná izolace ve spádu z polystyrenových desek a izolační desky z minerální vlny v tl. 50 mm. Hydroizolační krytinu tvoří měkčené PVC. V I. podzemním podlaží je kabelový prostor a Místnost pro rozvaděč RU. Rozvodna VN je v I. nadzemním podlaží. Úroveň podlahy v I.podzemním podlaží je na úrovni a úroveň podlahy v I. nadzemním podlaží je na úrovni Minimální světlost v kabelovém prostoru je 2.1m a 3.2 m v rozvodně VN. Východní část objektu je řešena jako přístřešek pro dva transformátory o celkovém půdorysném rozměru x m a výšce m. Základy pro transformátory jsou řešeny jako železobetonové havarijní jímky Mapy, plány a grafická vyobrazení Grafické vyobrazení situování objektu Výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. a jeho jednotlivých částí (v nichž jsou situovány zdroje rizika), důležitých prvků infrastruktury a protipožárního zabezpečení areálu je patrné z přiložených grafických dokumentů, viz příloha č Plány areálu a jeho okolí s vyznačením důležitých informací Situování objektu a Areálu chemických výrob Kralupy v rámci lokality s vyznačením situace objektu, viz příloha č Situování obytné a průmyslové zástavby (průmyslová a občanská zástavba v bezprostředním okolí areálu, infrastruktura, doprava a charakteristické prvky v okolí objektu a areálu apod.) v bezprostředním okolí, viz příloha č Situování objektu Výrobna Polybutadien (SYNTHOS PBR s.r.o.), viz příloha č Situování ostatních významných provozovatelů v rámci ACHVK, viz příloha č Plány objektu s vyznačením zařízení s NL a dalších důležitých údajů Situování jednotlivých částí objektu Výrobna Polybutadien (SYNTHOS PBR s.r.o.), ve kterých jsou umístěny zdroje rizika a toky proudů nejvýznamnějších nebezpečných látek, viz příloha č Přístupové a únikové cesty areálu, komunikace významné pro záchranné a likvidační práce, situování zásahových havarijních sil a prostředků, umístění a trasy vedení nebezpečných látek, viz příloha č. 3-3.

36 Strana 36/ Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu Seznam, popis a členění nebezpečných látek V objektu je manipulováno s následujícími nebezpečnými látkami, ve smyslu zákona [1]. Tab. č. 4 Nebezpečné látky umístěné v objektu Výrobna Polybutadien SYNTHOS PBR s.r.o. Látka Členění Fyzikální forma látky Amoniak pomocná látka zkapalněný plyn Butadien (1,3-butadien) surovina zkapalněný plyn Cyklohexan surovina kapalina Diethylaluminium chlorid (DEAC) surovina kapalina Diisobutylaluminium hydrid (DiBAH) surovina kapalina Methylcyklohexan surovina kapalina Neodymfosfát (45%-ní roztok v methylcyklohexanu) surovina kapalina Propan-Butan pomocná látka zkapalněný plyn Zemní plyn pomocná látka plyn Produkty vzniklé jako důsledek neřízených chemických procesů Vzhledem k principu výrobní činnosti (polymerace butadienu) se nepředpokládá, že by mohlo dojít k vzniku další nebezpečné látky v důsledku neřízené reakce. Nebezpečné situace mohou nastat zejména změnou předepsaných parametrů technologických podmínek procesu (změna složení, teploty a tlaku), které by mohly vést k vzniku havárie spojené s únikem NL a následným vznikem požáru nebo k vzniku exploze. Při požáru NL, vyskytujících se ve výrobně Polybutadien, se mohou uvolnit do ovzduší, vedle neškodných spalin (CO2, vodní pára), také: toxické produkty spalování, které atakují dýchací orgány a centrální nervovou soustavu, produkty nedokonalého spalování, které mohou být vzdušnými masami roznášeny i do okolí areálu. Jak požární zplodiny, tak za jistých podmínek i produkty nedokonalého spalování, mohou zdravotně ohrozit obsluhu a případně i zasahující hasiče, tzn. osoby vyskytující se v bezprostřední blízkosti požáru. Ohrožení osob produkty hoření v širším okolí se nepředpokládá vzhledem k tomu, že spaliny vlivem jejich vysoké teploty stoupají vzhůru, kde dochází vedle jejich ochlazování také k postupnému rozptylování (snižování koncentrace ve vzduchu).

37 Strana 37/ Množství umístěných nebezpečných látek Přehled o množství nebezpečných látek, včetně klasifikace a fyzikální formy nebezpečných látek z hlediska zákona [1] uvádí následující tabulka. Tab. č. 5 Množství umístěných nebezpečných látek látka množství v tunách klasifikace látky 1 ) fyzikální forma látky Amoniak 0,5 Jmenovitě vybraná látka H221, kat. 2 H331 akut.tox.kat. 3, H400 akut. 1, H411 chronic. 2 zkapalněný plyn Butadien - 1,3 1,9 (odhad) Cyklohexan 1622,7 Diethylaluminium chlorid (DEAC) 9,0 Diisobutylaluminium hydrid (DiBAH) Neodymfosfat (45%ní roztok v methylcyklohexanu) 12,4 149 Propan-butan 0,2 Zemní plyn (methan) 0,05 Jmenovitě vybraná NL H220 (P2) P5c; H225 E1; H400, H410 P7; H250 kat. 1 O2; H260 kat. 1 P7; H250 kat. 1 O2; H260 kat. 1 P5c; H225 kat. 2 E2; H411 chronic. kat. 2 Jmenovitě vybraná NL H220 kat. 1 (P2) Jmenovitě vybraná NL H220 (P2) zkapalněný plyn kapalina kapalina kapalina kapalina zkapalněný plyn plyn Identifikační údaje o nebezpečných látkách Jednotlivé nebezpečné látky ve smyslu zákona [1] a hlavní identifikační údaje jsou uvedeny v Tab. č Důležití vlastnosti nebezpečných látek pro posouzení rizika Jednotlivé nebezpečné látky ve smyslu zákona [1], jejich fyzikálně chemické vlastnosti jsou uvedeny v Tab. č. 6 a v bezpečnostních listech, viz příloha č Látky a směsi včetně výbušných se klasifikují podle nařízení (ES) 1272/2008, v platném znění. Uvedeny jen H-věty rozhodné pro zařazení objektu do skupiny.

38 Strana 38/234 Tab. č. 6 Klasifikace a přehled některých fyzikálně-chemických a toxikologických vlastností nebezpečných látek Parametr CH MCH BTD DIBAH DEAC Amoniak Propan Butan Methan Číslo CAS Vzorec C 6 H 12 C 7 H 14 C 4 H 6 C 8 H 19 Al C 4 H 10 AlCl NH 3 C 3 H 6 C 4 H 10 CH 4 Mol.hmotnost [g mol -1 ] 84,16 98,19 54,09 142,2 120,6 17,03 44,10 58,12 16,04 Skupenství (20 C) kapalné kapalné plynné kapalné kapalné plynné plynné plynné plynné Bod varu [ C] 80,7 100,9-4,4 269 (rozkl.) 214 (rozkl.) -33, ,5-161 Bod tání [ C] 6, < Bod vzplanutí [ C] Teplota vznícení [ C] DMV [% obj.] 1,3 1,1 2,0 (2) 16 2,1 1,9 4,4 HMV [% obj.] 8 6,7 12,0 25 9,5 8,4 16,5 Tenze par při 20 C [kpa] 10,4 4,8 241 < 0,01 0, Spalné teplo [MJ kg -1 ] 43,44 43,36 44,5 42,4 26,46 18,60 46,33 45,72 50,03 Hustota kapaliny [kg m -3 ] 778 (20 C) 770 (20 C) 651 (při b.v.) 801 (20 C) 970 (20 C) 682 (20 C) 582 (při b.v.) 602 (při b.v.) 423 (při b.v.) Hustota par [kg m -3 ] 3,75 (20 C) 4,43 (20 C) 2,28 (20 C) 0,71(20 C) 1,84 (20 C) 2,46 (20 C) 0,66 (20 C) Rozpustnost ve vodě nerozpustný nerozpustný nerozpustný rozklad rozklad 53,1 (3) nerozpustný nerozpustný nerozpustný 20 C LC 50 (potkan, 1 hod.) [mg m -3 ] Koncentrace DMV a HMV uváděné v literárních pramenech pro BTD se pohybují v rozmezí od 1,1% objemových (DMV) do 16% objemových (HMV). Nejčastěji udávané hodnoty DMV/HMV jsou 2 %/12 % objemových. 3 Rozpustnost je udána v gramech plynného amoniaku na 100 g vody při atmosférickém tlaku.

39 Strana 39/ Vypouštění, zadržování, opětovné použití a recyklace nebo zneškodňování odpadů V objektu výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. nedochází k žádnému vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí. Používaná rozpouštědla jsou recyklována. Vznikající plynné odpady jsou buď recyklovány nebo likvidovány na vlastní jednotce likvidace exhalací (spalovna). Kapalné odpady jsou jímány buď v jímkách nebo nádržích, kde jsou oddělovány pevné a nerozpustné látky, kapalné podíly jsou poté v řízeném režimu dopravovány potrubními trasami do městské čistírny odpadních vod. Spalitelné kapalné odpady jsou spalovány na určené spalovně kapalných odpadů umístěné v Areálu chemických výrob. Pevné odpady (obalové materiály od vstupních materiálů papír, PE folie, plech, nasáklý Vapex apod. jsou shromažďovány v určených předepsaných nádobách a poté jsou odborně likvidovány (recyklace, druhotné materiály, spalovny) Vypouštění a úprava odpadních plynů V případě havárie či při provozních stavech, kdy dojde k překročení úrovně nastavení pojišťovacího ventilu v technologii, jsou plyny odváděny do centrálního odplynového systému na řízené spálení na polním hořáku. Přímo do ovzduší nejsou z výrobny vypouštěny žádné nebezpečné plynné látky. Procesní odplyny, jako jsou: odtah par rozpouštědla vznikající při pohybu hladin v zásobnících, odtah sušícího vzduchu obsahujícího páry rozpouštědla, jsou likvidovány ve spalovacím zařízení, které je součástí výrobní jednotky Ostatní manipulace, zpracovatelské, úpravárenské výrobní fáze Žádné jiné zpracovatelské či úpravárenské výrobní fáze než ty, které jsou předmětem popsaných činností a technologie, nejsou v objektu prováděny.

40 Strana 40/ Informace o technologii Postupové diagramy (schémata) potrubí a technologických zařízení Zařízení výrobny Polybutadien slouží pro nepřetržitou výrobu polybutadienového kaučuku. Ve výrobním sortimentu je pouze jeden typ polybutadienového kaučuku. Kapacita výroby je t kaučuku za rok při nepřetržitém provozu provozních hodin za rok. Principem výroby polybutadienového kaučuku je polymerace butadienu iniciovaná katalyzátorem typu Ziegler-Natta na bázi aktivního komplexu neodymu. Bloková schémata procesu výroby katalyzátoru a Polybutadienu jsou přiložena, viz příloha č. 4. Příprava katalyzátoru i polymerace probíhá v roztoku rozpouštědla, které se skládá z 80 % cyklohexanu (CH) a 20 % methylcyklohexanu (MCH). Výroba polybutadienového kaučuku probíhá v následujících hlavních technologických krocích: Příjem, skladovaní a čistění rozpouštědla zahrnující sekce (provozní soubory 3112, 3114) Příjem a skladování pomocných surovin (provozní soubor 3113) Příprava katalyzátoru (provozní soubor 3117) Polymerace (provozní soubor 3118) Koncentrování polymerního roztoku (provozní soubor 3119) Skladování koncentrovaného roztoku (provozní soubor 3120) Odstraňování volného rozpouštědla stripováním vodní parou (provozní soubor 3121) Izolace kaučukové drtě a její sušení v sekci Finalizace (provozní soubor 3123) Balení kaučuku (provozní soubor 3123) Skladování a expedice kaučuku (provozní soubor 3010) Kromě výše uvedených hlavních výrobních sekcí jednotka zahrnuje také následující zařízení: Chladící věže a cirkulační systém chladící vody Chladící agregát a cirkulační systém sekundárního chladiva (roztok Fridexu) Zařízení pro likvidaci plynných exhalací Popis technologických zařízení významných z hlediska bezpečnosti a dalšího vybavení Příjem, skladování a čištění rozpouštědla Níže popsané procesy probíhají v provozních souborech PS 3112 a PS V popisovaném procesu se jako rozpouštědlo používá směs cyklohexanu a methylcyklohexanu. Toto rozpouštědlo se ve vlastním procesu nespotřebovává, nýbrž je recyklováno. Nicméně v procesu dochází ke ztrátám rozpouštědla, které jsou doplňovány nákupem od dodavatelů. Cyklohexan je na jednotku dodáván v automobilových cisternách. Z cisteren je cyklohexan stočen do zásobníku vlhkého rozpouštědla. Methylcyklohexan je samostatně nakoupen pouze při uvádění jednotky do provozu, za normálního provozu jsou jeho ztráty kryty methylcyklohexanem dodávaným jako součást další suroviny, a to roztoku fosfátu neodymu (NdP).

41 Strana 41/234 Vzhledem k tomu, že reakce za přítomnosti neodymového katalyzátoru klade velké nároky na co nejnižší obsah vlhkosti, je nutno rozpouštědlo před použitím pro polymeraci vysušit destilací. Destilace rozpouštědla probíhá v sekci Čistění rozpouštědla. Rozpouštědlo zbavené vlhkosti destilací je vedeno směrem do zásobníku suchého rozpouštědla, ze kterého je odebíráno k dalším technologickým účelům. Suché rozpouštědlo prochází na trase z destilace do zásobníku suchého rozpouštědla dalším stupněm čištění, kde probíhá jeho další příprava pomocí adsorpce na alumině (dvě adsorpční kolony, jedna provozní a druhá záložní). Tímto procesem se z rozpouštědla odstraní ethylhexanol, který v procesu vzniká rozkladem katalyzátoru, a který se jinak v cirkulačním okruhu rozpouštědla kumuluje. Náplň jedné aluminové kolony se vymění a zlikviduje ve spalovně každé dva měsíce Příprava katalyzátoru Níže popsané procesy probíhají v provozních souborech PS 3115 a Příprava katalyzátoru probíhá v samostatné výrobní sekci a pro jeho přípravu se používají následující suroviny: butadien (BTD) je produkován jednotkou umístěnou v areálu SYNTHOS Kralupy a.s. a to v polymerační kvalitě, takže není nutno jej dále čistit (vysoušet) diisobutylaluminium hydrid (DiBAH) je na jednotku dodáván ve speciálních přepravních kontejnerech o kapacitě cca l. Z kontejnerů je postupně přetlačován dusíkem do technologie. Vzhledem k tomu, že se tato látka na vzduchu samovolně vzněcuje, platí pro manipulaci s ní zvláštní bezpečnostní opatření. Diethylaluminium chlorid (DEAC) je na jednotku dodáván ve speciálních přepravních kontejnerech o kapacitě cca l. Z kontejnerů je, podobně jako DiBAH, postupně přetlačován dusíkem do technologie. Vzhledem k tomu, že i tato látka se na vzduchu samovolně vzněcuje, platí i pro manipulaci s ní zvláštní bezpečnostní opatření. Roztok fosfátu neodymu (NdP) je na jednotku dodáván v přepravních kontejnerech o kapacitě litrů, ve formě 45 %ního roztoku v methylcyklohexanu. Z kontejnerů je roztok NdP přečerpáván do technologie pomocí čerpadla. Příprava katalyzátoru probíhá kontinuálně ve dvou stupních: V 1. stupni probíhá tzv. alkylace, kde spolu v chlazeném reaktoru reaguje butadien, roztok NdP a DiBAH. Reakční směs je pak vedena do 2. stupně. Ve 2. stupni se do reakční směsi přidá DEAC, čímž se reakce dokončí. Hotový katalyzátor je veden do skladovacích zásobníků, odkud se pak dávkuje do sekce Polymerace. Výslednou koncentraci katalyzátoru lze na základě potřeb v polymerizaci upravit úpravou koncentrace NdP dodatečným přidáním suchého rozpouštědla ještě před vstupem do alkylace Polymerace butadienu Níže popsané procesy probíhají v provozním souboru PS V sekci Polymerace probíhá vlastní polymerační reakce butadienu. Reakce se zúčastňují následující látky: Butadien polymerační kvality Suché rozpouštědlo Katalyzátor

42 Strana 42/234 Polymerace probíhá kontinuálně ve dvou identických, paralelně provozovaných, linkách složených ze tří polymeračních reaktorů vybavených míchadlem a chladícím hadem. Před vstupem se butadien smísí s rozpouštědlem. Výsledná směs obsahuje cca 13 % butadienu. Tato směs se před vstupem do polymeračních reaktorů ochladí, pomocí strojně chlazené vody v chladičích na +10 C. Ochlazená uhlovodíková směs je vedena do prvního reaktoru. Současně je do 1. reaktoru dávkován i katalyzátor. Již v prvním reaktoru zpolymeruje butadien asi z 85 %. Zbývající butadien dopolymeruje ve 2. případně ve 3. reaktoru. Polymerační proces probíhá téměř adiabaticky, to znamená, že vznikající polymerační teplo je absorbováno přítomným rozpouštědlem. Za těchto podmínek dosáhne teplota výsledného roztoku polymeru cca 100 C. Pro odvod případného přebytku tepla jsou reaktory vybaveny vodou chlazenými chladícími hady. Za posledním reaktorem se do polymerační směsi nadávkuje roztok antioxidantu, který chrání přítomný polymer před degradací při následujících tepelných operacích a který také deaktivuje zbytky katalyzátoru, čímž se polymerační reakce zastaví. Vzhledem k tomu, že polymerace proběhne téměř ze 100 % obsahuje polymerní roztok opouštějící poslední reaktor stejné množství polybutadienu, jako bylo množství butadienu obsažené v původní uhlovodíkové směsi, tj. cca 13 %. Protože cílem je získání čistého polybutadienu bez rozpouštědla, je nutno přítomné rozpouštědlo odstranit. To se děje ve dvou následujících sekcích: Koncentrování roztoku Stripování roztoku Koncentrování roztoku Koncentrování roztoku probíhá v provozním souboru PS V této sekci se postupným odpařením rozpouštědla zvýší koncentrace polymeru v roztoku z původních 13 % na %. K odpaření rozpouštědla dojde postupně uvolněním přehřátého roztoku polymeru do nízkého tlaku ve třech odplyňovačích. V odplyňovači předběžného odplynění se pro odpaření části rozpouštědla využívá teplo obsažené v reakční směsi Po průchodu odplyňovačem předběžného odplynění se polymerní roztok pod tlakem předehřeje v parních předehřívačích a je uvolňován do odplyňovače 1. koncentračního stupně Následně se roztok opět pod tlakem předehřeje v parních předehřívačích a je uvolňován do odplyňovače 2. koncentračního stupně Páry rozpouštědla odcházející z jednotlivých odplyňovačů jsou kondenzovány nejprve ve vzduchových kondenzátorech a následně dochlazeny ve vodních chladičích. Zkondenzované rozpouštědlo je vraceno zpět do polymerace, neboť odpařování probíhá bez přítomnosti vody a rozpouštědlo odpařené v této sekci není tedy nutno sušit destilací.

43 Strana 43/234 Zakoncentrovaný polymerní roztok je čerpán do provozních zásobníků roztoku v provozním souboru PS Provozní zásobníky polymerního roztoku Provozní zásobníky polymerního roztoku tvoří provozní soubor PS Zásobníky koncentrovaného roztoku slouží k: Vyrovnání nerovnoměrností v okamžité výrobní kapacitě sekcí Polymerace a koncentrace Stripování Vyrovnání nerovnoměrností v kvalitě vyráběného polymeru Jedná se o 3 zásobníky, každý o kapacitě 346 m 3. Z toho: Jeden ze zásobníků obsahuje polymerní roztok na parametrech Druhý sbírá polymerní roztok, který není na parametrech Třetí slouží pro rozpouštědla z proplachů sekcí, odkalení aparátů, potrubí apod, které odcházejí na zpracování mimořádným způsobem. Z provozních zásobníků je roztok čerpán k odstranění zbývajícího rozpouštědla stripováním parou Odstraňování volného rozpouštědla stripováním vodní parou Níže popsané procesy probíhají v provozním souboru PS V sekci Stripování je koncentrovaný roztok čerpán do horké vody, čímž se vytvoří tzv. kaučuková drť, tj. kousky kaučuku dispergované ve vodě. Stripovací proces probíhá protiproudně ve třech, za sebou zapojených míchaných nádobách striperech. Kaučukový roztok je čerpán do 1. striperu a vytvořená drť je pak postupně čerpána do 2. a do 3. striperu. Pára používaná pro stripování je naopak přivedena do spodku 3. striperu a z jeho vrchu je zavedena do spodku 2. striperu a následně do spodku 1. striperu. Směs par vody a rozpouštědla je z vrchu 1. striperu odváděna přes filtry do vzduchového kondenzátoru a následně do vodního chladiče, kde současně kondenzuje voda i rozpouštědlo. Kondenzát stéká do dekantéru, kde se od sebe oddělí vodná a organická fáze. Oddělená voda se částečně vrací do procesu stripování a částečně se využívá v sekci Finalizace. Kaučuková drť zbavená rozpouštědla je čerpána do míchaných zásobníků drti a odtud do sekce Finalizace Izolace kaučukové drtě a její sušení v sekci Finalizace Níže popsané procesy probíhají v provozním souboru PS V této sekci dojde k oddělení kousků kaučuku od vody pomocí síta dále pak k odvodnění ve ždímacích šnecích na obsah vlhkosti cca 9-13 %.

44 Strana 44/234 Ze ždímacích šneků je kaučuk veden do expanzních šneků, kde se dodáním mechanické energie předehřeje k hranici 200 C. Po vytlačení kaučuku ze šneku se přehřátá voda obsažená v kaučuku prudce odpaří. K tomuto odpaření dochází v tzv. dosoušecí komoře, do které je současně vháněn horký vzduch k urychlení sušícího procesu. Z dosoušecích komor vystupuje kaučuk na spirálové dopravníky, kterými je kaučuková drť dopravována na úroveň navažovacích násypek hydraulických lisů. Kromě toho slouží spirálové dopravníky k dokončení sušícího procesu Balení kaučuku (provozní soubor 3123) Vysušená kaučuková drť se následně lisuje do tvaru briket o hmotnosti 33 kg, které se balí do PE fólie a ukládají se do beden po 1200 kg Skladování a expedice kaučuku (provozní soubor 3010) Naplněné bedny s kaučukem jsou odváženy do skladu a odtud expedovány Recyklace kaučuku V procesním souboru Recyklace kaučuku je používáno procesní rozpouštědlo, kterým je směs cyklohexanu (CH) 80 % a methylcyklohexanu (MCH) 20 %. Recyklace kaučuku probíhá následujícími procesy: Ruční rozbalování kaučukových briket Mletí kaučuku ve mlýnu Hosokawa Směšování rozemletého kaučuku s procesním rozpouštědlem v dispergačním čerpadle Cavitron Rozpouštění kaučuku v procesním rozpouštědle v míchaném zásobníku 1360-A31 Filtrace vzniklého kaučukového roztoku Přečerpávání přefiltrovaného roztoku do zásobníku 1360-H Charakteristiky výrobních podmínek technologického procesu v běžném a mimořádném provozu Technologický komplex výroby produktu zahrnuje aplikaci instalovaných zařízení: reaktorů, míchadel, čerpadel, kompresorů, výměníků tepla, vzduchových chladičů, zásobníků, separátorů, skladovacích nádrží, destilační kolony, adsorpčních kolon, ejektorů, injektorů, zvlhčovačů páry, filtrů, statických mixérů, dynamického mixéru, spalování odplynů, koncového sušení, lisování a manipulace produktu, položek měření a regulace (včetně položek pro havarijní uvolňování), zařízení transformace a distribuce el. energie. Kapacita výroby polybutadienu je t suchého kaučuku za rok. Surovinou pro výrobu je butadien, který je do výrobní jednotky dopravován potrubím ze zařízení SYNTHOS Kralupy a.s. Další nezbytné suroviny (složky procesního rozpouštědla, antioxidant a aditiva) pro zajištění výroby jsou dopravovány autocisternami a stáčeny v místě výrobní jednotky Polybutadien. Pomocná energetická media pro výrobu jsou zajištěna ze stávajících rozvodů areálu ACHVK (SYNTHOS Kralupy a.s.). Požadavky na zajištění dostatečné kapacity chlazení jsou pokryty vlastní stanicí strojního a vodního chlazení.

45 Strana 45/234 Hlavní podmínky technologického procesu jsou uvedeny již v předchozí části popisu technologie, viz kapitola č. 0. Celá výroba probíhá v uzavřených a utěsněných aparátech v prostředí bez přítomnosti vzduchu, případně s inertní atmosférou. K inertizaci je používán dusík. Popis důležitých parametrů technologického procesu identifikovaných zdrojů rizika je uveden v části dokumentu posouzení rizika, viz kapitola Parametry chemických látek Charakteristika surovin a pomocných látekvýrobků Butadien Jedná se o hlavní surovinu, která tvoří téměř 100 % hmoty výrobku. Polymerační reakce je vedena do konverze, která se pohybuje v rozmezí 99,0 99,5 %. Nezpolymerovaný butadien (cca kg/h) se z polymerního roztoku odstraňuje v sekci koncentrování polymerního roztoku. Z této sekce odcházejí páry butadienu společně s parami rozpouštědla. Při kondenzaci par rozpouštědla se téměř veškerý butadien rozpouští v kondenzovaném rozpouštědle a spolu s ním se vrací do procesu. Velmi malé množství nezreagovaného butadienu (1 kg/hod) odchází společně s nezkondenzovanými parami rozpouštědla do technologického odplynu, který je likvidován spalováním ve speciálním zařízení. Případné fugitivní emise butadienu nelze zcela vyloučit, nicméně tyto emise budou eliminovány použitím vhodných technických opatření. Dodavatelem butadienu je SYNTHOS Kralupy a.s., který je jeho výrobcem, takže hlavní surovina bude dodávána potrubím ze Skladu kapalných plynů, který je umístěn v bloku 85 cca 1,5 km východně od hlavního Areálu chemických výrob Kralupy. Butadien je z bloku č. 85 čerpán čerpadly P 103A/B, která jsou umístěna v prostoru čerpací stanice PS Z výtlaku těchto čerpadel je butadien čerpán do areálu SYNTHOS Kralupy a.s. stávajícím potrubím, které je ukončeno na křižovatce potrubních mostů P,R,U. Zde na toto potrubí navazuje potrubí vedoucí z křižovatky P,R,U na jednotku Polybutadien. Na výtlaku čerpadel P 103A/B je umístěn analyzátor vlhkosti butadienu čerpaného na jednotku Polybutadien. Bude-li pomocí tohoto analyzátoru zjištěno, že butadien čerpaný na jednotku Polybutadien je za normálních podmínek nezpracovatelný, bude automaticky informován operátor výrobny Polybutadien. Tento operátor rozhodne, zda bude možno tento butadien zpracovat v mimořádném režimu, nebo zda bude jednotka Polybutadien odstavena a butadien bude až do vyřešení problému cirkulován v okruhu: Zásobník butadienu na bloku č. 85 Čerpadlo P 103A/B Křižovatka P,R,U Zásobník butadienu na bloku č. 85 Pro zpětné čerpání butadienu na blok č. 85 je využito další potrubí, vedoucí z bloku č. 85 na křižovatku P,R,U. Cyklohexan Cyklohexan je v technologii používán jako hlavní složka procesního rozpouštědla, tj. prostředí, ve kterém probíhá vlastní reakce.

46 Strana 46/234 Do reakce vstupuje směs obsahující: 13,5 % butadienu 17,3 % methylcyklohexanu 69,2 % cyklohexanu Při polymerační reakci se butadien přemění na polymer a cyklohexan je společně s methylcyklohexanem postupně z reakční směsi oddělen. Po vysušení v sekci čistění rozpouštědla je cyklohexan (i methylcyklohexan) vrácen do procesu. Celková očekávaná spotřeba cyklohexanu v procesu je cca 600 t/rok, jedná se o ztráty, které vznikají následujícím způsobem: cca 30 t/rok přechází do kaučuku a je s výrobkem expedováno k zákazníkům, kde se zlikviduje společně s ostatními exhalacemi odtahovanými z mícháren gumárenských směsí (zpravidla spalování), cca t/rok odchází z procesu cestou technologického odplynu, který je likvidován ve speciálním detoxikačním spalovacím zařízení, které bude součástí jednotky, cca t/rok odchází společně se sušícím vzduchem ze sekce sušení kaučuku. Sušící vzduch bude likvidován spalováním ve speciálním detoxikačním zařízení. Malé množství (cca kg/rok) cyklohexanu odchází do OV společně s vodou oddělenou v dekantéru 1333-H21 v sekci čistění rozpouštědla a v dekantéru 1314-H22 v sekci provozního zásobníku vlhkého rozpouštědla. Ztráty cyklohexanu budou také vznikat během procedury výměny náplně aluminových adsorbérů v sekci čištění rozpouštědla, množství činí 240 kg/rok. Cyklohexan bude dodáván v autocisternách. Cisterny budou stáčeny na vyhrazených a k tomuto účelu přizpůsobených stáčištích zabraňujících úniku látky do prostředí. Methylcyklohexan (MCH) Methylcyclohexan je v technologii používán jako vedlejší složka procesního rozpouštědla. Účelem methylcyklohexanu je snížení bodu tuhnutí procesního rozpouštědla, tak aby se zabránilo tuhnutí rozpouštědla ve výrobním zařízení během zimního období. Procesní rozpouštědlo obsahuje cca 80 % cyklohexanu a cca 20 % methylcyklohexanu. Bod tuhnutí této směsi je cca 33 C, což omezí problémy s tuhnutím rozpouštědla v zimním období. Celková spotřeba MCH cca t/rok je kryta dodávkami fosfátu neodymu v methylcyklohexanu. Pro první najíždění je methylcyklohexan dodáván v autocisternách. Cisterny jsou stáčeny na vyhrazených a k tomuto účelu přizpůsobených stáčištích zabraňujících úniku látky do prostředí. Podobně jako v případě cyklohexanu bude docházet k provozním ztrátám i u MCH: cca 15 t/rok přechází do kaučuku a je s výrobkem expedováno k zákazníkům, kde se zlikviduje společně s ostatními exhalacemi odtahovanými z mícháren gumárenských směsí (zpravidla spalování),

47 Strana 47/234 cca 30 t/rok odchází z procesu cestou technologického odplynu, který je likvidován ve speciálním spalovacím zařízení, cca t/rok odchází společně se sušícím vzduchem ze sekce sušení kaučuku. Sušící vzduch bude likvidován spalováním ve speciálním detoxikačním spalovacím zařízení, malé množství (cca 17,9 kg/rok) methylcyklohexanu odchází do OV společně s vodou oddělenou v dekantéru 1333-H21 v sekci čistění rozpouštědla a v dekantéru 1314-H22 v sekci provozního zásobníku vlhkého rozpouštědla. Ztráty methylcyklohexanu budou vznikat také během procedury výměny náplně aluminových adsorbérů v sekci čištění rozpouštědla, množství činí 16.3 kg/rok. Kyselina olejová Kyselina olejová se v procesu používá jako zastavovač odpadního katalyzátoru před jeho plněním do kontejnerů na spalitelný odpad. Celková spotřeba kyseliny olejové je cca 20 t/rok. Kyselina olejová plní funkci také havarijního zastavovače v případě nekontrolovatelných podmínek v reaktorech výroby katalyzátoru a polymerace. Za normálních provozních podmínek je spotřeba havarijního zastavovače nulová. Kyselina olejová je dodávána v autocisternách. Cisterny budou stáčeny na vyhrazených a k tomuto účelu přizpůsobených stáčištích zabraňujících úniku látky do prostředí. Antioxidant Antioxidant slouží k ochraně vyráběného kaučuku před oxidací vzdušným kyslíkem a k deaktivaci nezreagovaného katalyzátoru za polymerací. V tomto případě je používán antioxidant typu 6PPD (arylovaný para-fenylendiamin). Celková spotřeba antioxidantu bude 400 t/rok. Vzhledem k tomu, že antioxidant je určen k ochraně výrobku, je žádoucí, aby celé dávkované množství ve výrobku zůstalo. To je splněno, neboť je použit arylovaný PPD s velmi nízkou rozpustností, takže jeho výskyt v OV se nepředpokládá. Antioxidant je dodáván v autocisternách. Cisterny jsou stáčeny na vyhrazeném a k tomuto účelu přizpůsobeném stáčišti, zabraňujícím úniku látky do prostředí. Přímo při stáčení se Antioxidant ředí procesním rozpouštědlem, což usnadňuje jeho dávkování do kaučukového roztoku za polymerací. Stripovací činidlo T Toto činidlo je v procesu použito jako tenzid zabraňující slepování kaučukové drtě v procesu stripování. Jedná se o synthetický tenzid na bázi kopolymeru diisobutylénu a maleinanhydridu. Celková spotřeba této látky je cca 250 t/rok. Celé dávkované množství přechází do kaučuku a společně s ním odchází z procesu. Stripovací činidlo T je dodáváno v autocisternách. Cisterny jsou stáčeny na vyhrazeném a k tomuto účelu přizpůsobeném stáčecím místě zabraňujícím úniku látky do prostředí.

48 Strana 48/234 Separační činidlo H (PROMOL) Separační činidlo zabraňuje nalepování kaučukové drti na kovové části zařízení sušících linek. Jedná se o zředěnou vodní disperzi směsi uhličitanů, křemičitanů a kovových mýdel. Koncentrovaná (20%) vodná disperze je do objektu dopravována v plastových IBC kontejnerech o kapacitě 1m 3. Po stočení kontejneru se činidlo ředí na koncentraci 5% a za stálého míchání a udržování cirkulace se dávkuje do dosoušecí komory v části finalizace. Celková spotřeba této látky je cca t/rok. Stripovací činidlo C (Chlorid vápenatý) Používá se pro omezení vzniku pěny v procesu stripování. Jedná se o jednoduchou anorganickou sůl. Spotřeba 27 %- ního roztoku chloridu vápenatého je cca 600 t/rok. Přibližně jedna třetina dávkovaného množství (cca 120 t/rok) přechází do kaučuku a společně s ním je expedován, dvě třetiny dávkovaného množství odchází z procesu společně s odpadní vodou, kde se vyskytuje v koncentraci cca 0,4 g CaCl 2 /l (0,15 g Ca 2+ /l). Chlorid vápenatý je dodáván ve formě vodného roztoku v autocisternách. Cisterny jsou stáčeny na vyhrazeném a k tomuto účelu přizpůsobeném stáčišti zabraňujícím úniku látky do prostředí. Stripovací činidlo S (Hydroxid sodný) Používá se ke kontrole ph v sekci stripování. Udržování správného ph má zásadní vliv na účinnost stripovacího činidla T. Spotřeba 50%-ního roztoku hydroxidu sodného je cca 150 t/rok. Vodný roztok louhu je dodáván v autocisternách. Cisterny jsou stáčeny na vyhrazeném a k tomu účelu přizpůsobeném stáčišti zabraňujícím úniku do prostředí. Katalyzátor Vlastní katalyzátor se připravuje přímo ve zvláštní sekci výrobní jednotky Příprava katalyzátoru. Jedná se o složitou reakční směs vznikající reakcí: butadienu dodává se potrubím ze skladu kapalných látek, roztoku fosfátu neodymu (45-ti %ní roztok) dodává se v přepravních kontejnerech 1000 t/rok, diisobutylaluminium hydridu dodává se v přepravních kontejnerech 120 t/rok, diethylaluminium chloridu dodává se v přepravních kontejnerech 52 t/rok. Katalyzátor se používá pro zahájení vlastní polymerační reakce dávkováním přesně odměřeného množství do roztoku butadienu v rozpouštědle do 1. reaktoru. Spotřeba zředěného roztoku katalyzátoru (16,72% katalyzátoru v rozpouštědle) činí cca 3200 t/rok, což představuje cca 400 t 45 %ního fosfátu neodymu v methylcyklohexanu za rok. Jednotlivé složky katalyzátoru (zejména alkylfosforečnan neodymu) přechází do vyráběného kaučuku a společně s ním opouští výrobní proces.

49 Strana 49/234 PEG (polyetylén glykol) Naředěný 20%-ní roztok PEG-u ve vodě se používá jako separační prostředek dávkovaný do lisů, sloužící k zamezení nalepování kaučukových částic na kovové části hydraulických lisů používaných pro lisování kaučuku. PEG je dodáván jako 100%-ní roztok v 200 l sudech. Stáčení sudů a ředění PEG-u je prováděno do IBC kontejnerů v severozápadním rohu haly Finalizace. Předpokládaná spotřeba 100% PEG-u je 11,2 t/rok. Alumina a inertní (keramické) kuličky Náplní adsorpčních kolon v jednotce čištění rozpouštědla je alumina a keramické kuličky dvou velikostí 6 a 12mm. Alumina je dodávaná v pytlech (cca 1 t) a keramické kuličky v sudech. Plnění adsorbérů probíhá pomocí kladkostroje a vysypávaní jednotlivých vrstev kuliček a aluminy. Předpokládaná spotřeba aluminy 235 t/rok, 6mm keramických kuliček 23 t/rok a 12mm kuliček 40 t/rok Charakteristika odpadních látek Tuhé odpady Při provozu jednotky budou vnikat následující tuhé odpady: Odpadní kaučuk nebo kaučuková drť vznikající ve výrobě bude prodáván se slevou jako výrobek nižší jakosti Kaučuková drť odloučená z odpadních vod bude likvidována spalováním v areálové spalovně odpadů Odpadní obalové materiály (dřevo, plast, papír, karton) budou v případě čistých, tříditelných materiálů předávány k recyklaci specializovaným firmám. Znečistěné obalové nebo čistící materiály budou likvidovány spalováním v podnikové spalovně odpadů. Odpadní kovové materiály (sudy, obalové stahovací pásky, nepoužitelné součásti zařízení apod.) budou předáván ke zpracování jako kovový odpad (šrot). Alumina nasáklá vodou a rozpouštědlem a inertní kuličky budou likvidovány spalováním v podnikové spalovně odpadů a vypálený materiál bude vyvezen na skládku jako neškodný odpad. Produkované množství tuhých odpadů je uvedeno níže: Odpadní kaučuk z čistění aparátů Množství: Likvidace: Koagulát z odpadních vod Množství: Likvidace: 5 t/měs spálení ve spalovně odpadů AVE Kralupy s.r.o. 10 t/měs spálení ve spalovně odpadů AVE Kralupy s.r.o. Použitá alumina a inertní kuličky z adsorpčních kolon Množství: Likvidace: 360 t/rok Odpadní obaly a pomocné materiály - kovové sudy od oleje a surovin spálení ve spalovně odpadů AVE Kralupy s.r.o.

50 Strana 50/234 množství: likvidace 10 ks/měsíc kovošrot - odpadní papír 100 kg/měs do sběru množství: likvidace 100 kg/měs do sběru - odpadní balící fólie 100 kg/měs pálení množství: likvidace - plastová páska množství: likvidace - použité hadry nebo čistící vlna množství: likvidace Kapalné odpady 100 kg/měs spálení ve spalovně odpadů AVE Kralupy s.r.o. 50 kg/měsíc spálení ve spalovně odpadů AVE Kralupy s.r.o. 50 kg/měsíc spálení ve spalovně odpadů AVE Kralupy s.r.o. Při provozu jednotky budou vznikat následující kapalné odpady: Znečistěné, nepoužitelné rozpouštědlo bude shromažďováno v kontejnerech a likvidováno na podnikové spalovně odpadů Odpadní oleje budou předávány do sběru Odpadní katalyzátor spalovna odpadů V jednotce je umístěno několik odlučovačů kapalné fáze z technologických nebo havarijních odplynů. Jedná se o následující aparáty: Aparát Název Likvidace kapal. odpadu 1411-H21 Koncový separátor odplynu před flérou Do technologie nebo spálení 1412-H21 Separátor havarijních odplynů z polymerace Do technologie nebo spálení 1413-H21 Separátor nízkotlakých odplynů Do technologie nebo spálení 1510-H21 Separátor odplynů z výroby katalyzátoru Do technologie nebo spálení Jak je z uvedené tabulky patrné, kapalina odloučená ve výše uvedených aparátech je odčerpávána zpět do technologie, případně je možno ji odčerpat do mobilního kontejneru nebo autocisterny a likvidovat spálením v podnikové spalovně odpadů. Použité mazací oleje Jsou shromažďovány ve vyhrazených sudech a po naplnění odváženy do sběru Odpadní vody (dále OV) Níže popsané procesy probíhají v provozním souboru PS Chemicky znečistěné OV jsou systémem chemické kanalizace jednotky Polybutadien svedeny do jímky OV, kde dochází k odloučení jemných kaučukových částic. Na výrobních sekcích, kde se předpokládá možnost kontaminace uhlovodíky, OV

51 Strana 51/234 prochází přes separační jímku (lapol) a teprve z těchto separačních jímek přepadá OV do chemické kanalizace jednotky a odtud je vedena do hlavní jímky OV jednotky Polybutadien, odkud se OV čerpá na městskou čistírnu OV, kde je voda čistěna biologickým procesem. Dešťové OV z míst, kde nemůže dojít k chemické kontaminaci (střechy, komunikace) jsou přímo odváděny do recipientu (Vltava) k tomu určenou dešťovou kanalizací. Sanitární, splaškové OV jsou odváděny splaškovou kanalizací přímo na Městskou ČOV Kralupy. Množství a složení odpadních vod vznikajících ve výrobních sekcích čištění rozpouštědla a finalizace je uvedeno v následující tabulce. Čistění Čistění Finalizace Finalizace CELKEM CELKEM kg/hod % kg/hod % kg/hod % Cyklohexan 0, , , ,003 0, , Methylcyklohexan 0, , , , , , Butadien 0,0027 0, ,0027 1,17E-05 NdP Na , ,014 3, , Al Ca , ,014 3, , Cl ,0828 0,04 9,0828 0, Voda 82, , , ,4 98,20025 CELKEM 82, , ,69 Způsob likvidace technologických OV: Odpadní vody z jednotlivých sekcí jsou svedeny do společné usazovací jímky. Kapacita jímky je taková, aby zde došlo k oddělení jemných kaučukových částic, které nebudou zachyceny v zařízení finalizační sekce. Odloučené kaučukové částice se shromažďují na hladině vody v jímce, odkud jsou periodicky odstraňovány pomocí mobilní mechanizace (drapák). Odpadní kaučuk je ukládán do ocelových kontejnerů, ve kterých je dopravován do spalovny nebezpečných odpadů situované v ACHVK, kde budou tyto odpady využity k energetickým účelům. Předpokládaná koncentrace suspendovaných kaučukových částic v OV je cca 0,5 g/l. To odpovídá celkovému množství asi 10 t kaučukového odpadu za měsíc. Vzhledem k tomu, že teplota OV je cca 80 C což je nežádoucí z hlediska následného biologického čistění, je odpadní voda ve speciálních výměnících ochlazena na cca 60 C. Ochlazená OV je dále čerpána do objektu PS 223 Čistírna koagulačních vod. Zde je odpadní voda neutralizována a v několika, za sebou zařazených usazovácích jímkách je zbavena zbytků suspendovaných kaučukových částic. Potom je společně ochlazena na teplotu 40 C a odčerpána na městskou kanalizační čistírnu. Kde bude dočištěna biologickým procesem a odvedena do Vltavy.

52 Strana 52/234 Chemicky znečistěné dešťové a oplachové vody Všechny výrobní sekce jsou odkanalizovány do centrální usazovací jímky, ze které bude voda zbavená mechanických nečistot odčerpávána do PS 223 Čistírna koagulačních vod a dále na městskou čistírnu OV. Bezodtokové záchytné jímky jsou vždy po dešti odčerpávány pomocí fekální cisterny a odčerpaná voda bude vypuštěna do jímky Čistírny OV PS 223. Plynné exhalace Fugitivní emise Fugitivní emise se týkají zejména cyklohexanu, methylcyklohexanu a v menší míře butadienu. Množství fugitivních emisí v důsledku netěsností, čistění a oprav zařízení bylo odhadnuto na řádově 100 kg rozpouštědel za rok. Odhadnuté fugitivní emise butadienu nepřekračují 3 kg/rok. Sušící vzduch Určitá část těkavých organických látek (cyklohexan a methylcyklohexan) z procesu odchází společně se vzduchem použitým pro sušení kaučuku v sekci finalizace. Celkové množství těkavých organických látek odcházejících z procesu tímto způsobem je kg/hod. Toto množství těkavých organických látek je obsaženo v celkovém množství cca m 3 /hod sušícího vzduchu, takže koncentrace org. látek ve vzduchu je 0,7 0,8 g/m 3. Sušící vzduch obsahující organické látky je čištěn termickým nebo katalytickým spalováním ve speciálním zařízení, které je vybudováno v rámci jednotky, tak, aby byla koncentrace organických látek ve vzduchu vypouštěném do ovzduší snížena pod předepsanou mez. Technologické odplyny Celkové množství (bohatých) technologických odplynů se pohybuje v rozmezí od 70 kg/hod v ustáleném stavu procesu, do 100 kg/hod, kdy dochází k výraznějším pohybům hladin v zásobnících rozpouštědla (např. při stáčení cisteren). Složení technologických odplynů: Složka Obsah % hmot Dusík 42,40 Cyklohexan 30,01 Cis-2-Butén 5,73 Izobutan 5,23 Trans-2-Butén 4,73 1-Butén 4,30 Methylcyklohexan 2,65 Izobutén 2,08 Ethan 1,29 Vodní pára 0,86 Butadien 0,72 Vinylcyklohexan 0,01

53 Strana 53/234 Uhlovodíky zvýrazněné kurzívou jsou uhlovodíky doprovázející butadien, jejichž koncentrace se zvýší tím, že se hlavní složka (butadien) přemění na polymer. Tento technologický odplyn je likvidován společně se sušícím vzduchem spálením ve speciálním zařízení. Mimořádné a havarijní odplyny z pojišťovacích ventilů jsou likvidovány zavedením do centrálního odplynového systému ACHVK a spálením přítomných uhlovodíků na polním hořáku. Dusík pro sušení aluminy Část těkavých látek (cyklohexan, methylcyklohexan) z procesu rovněž odchází spolu s dusíkem, který se použije na sušení adsorpčních kolon při výměně náplní, koncentrace organických látek v dusíku je cca 0,4 kg/m 3, toto množství činí zhruba 0,72 kg/hod a je obsaženo v celkovém množství m 3 /rok. Organické látky obsažené v dusíku jsou likvidovány katalytickým spalováním v jednotce pro čištění exhalací Popis řídících a kontrolních technologických systémů Řídící systém je částečně distribuovaný, to znamená vstupní/výstupní karty jsou osazeny jednak v procesních stanicích v poli, umístěných poblíž příslušných výrobních uzlů a jednak v hlavní skříni řídícího systému v budově hlavního velínu v místnosti přilehlé vlastnímu velínu místnost řídícího systému (203). Stanice jsou co nejblíže výrobě avšak mimo zónu 0 a 1 pásma s nebezpečím výbuchu hořlavých par a plynů tedy maximálně v zóně 2. Pro tuto zónu budou vyrobeny a certifikovány. Monitorování a řízení výroby bude prováděno z jediného centrálního velínu. Ve velínu jsou 2 operátorské konzoly, každá sestává z 2 operátorských stanic. Na prvé konzole je soustředěno řízení vlastní výroby, to jest polymerace, koncentrování roztoku polymeru, stripování. Na druhé pak příprava katalyzátoru, čištění monomeru a rozpouštědla, řízení pro sklad rozpouštědla a surovin, chladicí centrum vč. strojního chlazení, stáčení, kondenzátní systém a systém odpadních vod. Sušení a finalizace mají vlastní stanice pro řízení. Ve velínu jsou umístěny tiskárny pro tisk reportů, trendů a dalších procesních výpisů. Inženýrská stanice je umístěna v místnosti sousedící s velínem místnost řídícího systému (205). Stanice slouží pro inženýra systému pro kontrolu, údržbu, diagnostiku a případné úpravy konfigurace a SW systému. Stanice pro údržbu je umístěna taktéž v místnosti sousedící s velínem místnost řídícího systému (205). Stanice slouží pro kontrolu, údržbu, diagnostiku přístrojů pro měření a regulaci umístěných v provozu. Terminal Server stanice je taktéž umístěna v místnosti sousedící s velínem místnost řídícího systému (205). Stanice slouží pro připojení k podnikové počítačové síti zejména pro vzdálený přístup pro technology a vedení. HW řídícího systému vstupní/výstupní karty jsou instalovány v procesních stanicích a v kabinetech řídícího systému. Analogové signály vstupní i výstupní jsou standardní 4 20 ma, jiskrově bezpečné, obvody jsou napájeny z řídícího systému. Jsou použity inteligentní HART protokoly pro diagnostiku a konfiguraci přístrojů. Dvoustavové signalizace jsou jiskrově bezpečné buď dle IEC (NAMUR) nebo beznapěťovým kontaktem. Cívky solenoidových ventilů jsou v pevném závěru. Všechny obvody jsou napájeny z řídícího systému 24VDC. Ovládání a monitorování pohonů je řešeno pomocí inteligentních ochranných a ovládacích modulů umístěných v rozváděčích silnoproudu. Pro řízení otáček

54 Strana 54/234 jsou použity frekvenční měniče. Řídící systém s těmito moduly komunikuje prostřednictvím PROFIBUS DP. Komunikace s procesními stanicemi je redundantní a je vedena metalickýmí kabely. Procesní stanice jsou poblíž výrobních jednotek. Jsou v provedení vhodném pro venkovní prostředí. Napájení řídícího systému je zajištěno pomocí dvojitého záložního zdroje UPS. Rozváděč záložního zdroje pro řídící systém je v rozvodně v přízemním podlaží budovy velínu. Jednotky dodané jako celek, to jest sušení balení a paletizace produktu jsou vybaveny vlastními kontroléry (PLC). Komunikace řídícího systému s těmito PLC je prostřednictvím sériové komunikace PROFIBUS. Vedle toho jsou ve velínu umístěny operátorské stanice těchto jednotek. Operátor v hlavním velínu má k dispozici všechny potřebné stavy a může vykonat všechny potřebné zásahy prostřednictvím těchto operátorských stanic (do hlavního řídícího systému pak budou přenášeny jen nejdůležitější stavové signály Kvalitativní a kvantitativní informace technologického procesu Materiálové bilance Materiálové bilance technologického procesu jsou následující: Surovina Množství t/rok Butadien Cyklohexan 700 Methylcyclohexan 0-20 *) Diisobutylaluminium hydrid 120 Diethylaluminium chlorid 52 Antioxidant S 400 Kyselina olejová 20 Stripovací činidlo T 250 Stripovací činidlo C (CaCl 2 25%) 600 Roztok NdP 45 % 400 Stripovací činidlo S (NaOH 50%) 150 Separační činidlo H Alumina 250 Inertní (keramické) kuličky 12mm 40 Inertní (keramické) kuličky 6mm 23 PEG(polyetylen glykol) 11.2 Bedny pro balení kaučuku (kusy) *) Pro první najetí je methylcyklohexan dodáván v autocisternách. Při normální provozu jednotky je jeho spotřeba pokryta dodávkami roztoku NdP v methylcyklohexanu. Podrobnější rozbor řešení likvidace odpadů je uveden v předcházející části, viz kapitola č , Energetické bilance Údaje o spotřebě energií: Energie Jednotka Spotřeba na 1 t výrobku Hodinová spotřeba Roční spotřeba

55 Strana 55/234 Pára 0,65 MPa MJ Pára 1,6 MPa MJ Parní kondenzát m El. Energie kwh Upravená voda m Stlačený vzduch Nm Přístrojový vzduch Nm Dusík 0,4 MPa Nm Odpadní voda procesní m Zemní plyn Nm Topná voda MJ Teplá užitková voda m Pitná voda m Zabezpečení vodního hospodářství Výrobní jednotka Polybutadien je napojena na potřebné inženýrské sítě situované podél přilehlých meziblokových komunikací. Dále je do výrobny pomocí potrubních mostů dodávána tzv. upravená voda a z/do tepláry je vedena topná voda. Dále se jedná se o napojení na rozvody pitné vody a hydrantový (požární) zaokruhovaný rozvod. Pitná voda Pitnou vodou je zásobováno jednak sociální zařízení v objektech SO 3010 Polybutadien Sklad produktu a SO 3110 Polybutadien Hlavní velín, jednak jsou na rozvod pitné vody napojeny bezpečnostní sprchy situované v jednotlivých objektech nebo vně těchto objektů dle požadavku požárně bezpečnostního řešení stavby. Spotřeba pitné vody je během provozu měřena. Hydrantová (požární) voda Hydrantová (požární) voda slouží jednak pro vnější požární zabezpečení celé výrobní jednotky, jednak jsou na rozvod hydrantové (požární) vody napojeny objekty SO 3110 Polybutadien Hlavní velín a SO 3123 Polybutadien Finalizace pro zabezpečení vnitřního protipožárního zásahu. Dále je na rozvod hydrantové (požární) vody napojen objekt SO 3151 Polybutadien Požární domek. Rozvod požární vody pro výrobní jednotku Polybutadien je řešen jako zaokruhovaný systém, čímž je zabezpečen požadavek zásobení požární vodou v každém místě rozvodu ze dvou napojovacích míst. Topná voda Topná voda je distribuována na patu objektu 3010 Polybutadien - Sklad produktu a 3110 Polybutadien - Hlavní velín. V objektu 3133 Polybutadien - Kondenzátový systém je umístěno zařízení umožňující expanzi přehřátého parního kondenzátu a využití kondenzačního tepla takto uvolněné páry k ohřevu podnikové topné vody. Upravená voda

56 Strana 56/234 Upravená (změkčená voda) je vyráběna ve stávajícím zařízení SYNTHOS Kralupy a.s. z oteplené říční vody, která je míchána se surovou říční vodou na teplotu C. Tato voda se čiří síranem hlinitým, filtruje na pískových filtrech a dále upravuje výměnou iontů Ca 2+, Mg 2+ za ionty Na + na ionexových filtrech. Do takto upravené vody se dále dávkuje fosforečnan sodný. Kvalita změkčené vody: Tvrdost mmol/l max. 15 ph 6-8 Teplota C max. 40 Tlak MPa CHSK mg/l max. 25 Železo mg/l max. 0.5 Vodivost ms/cm max. 500 Upravena voda je v rámci technologie Polybutadien rozváděna pomocí nadzemních potrubních rozvodů do jednotlivých sekcí jak pro přímé technologické účely, tak jako voda používající se pro různé servisní proplachy. Aby se zabránilo kontaminaci výsledného produktu případnými korozními částicemi, je veškeré potrubí upravené vody provedeno z nerezové oceli. Některé druhy technologických vod si pak výrobna bude zajišťovat sama prostřednictvím sekcí proto určených. Jedná se o : strojně chlazenou vodu (provozní soubor 3132), chladící vodu (provozní soubor 3131), teplou vodu (provozní soubor 3117). Napojení na kanalizace Objekt napojen na kanalizaci splaškových, dešťových a znečištěných odpadních vod, podrobný popis viz kapitola Popis stavebních jednotek a zařízení, ve kterých se nakládá a manipuluje s nebezpečnými látkami Popis stavebních jednotek Stavebními jednotkami v nichž se nakládá s nebezpečnými látkami jsou jednotlivé části výrobní jednotky Polybutadien. Podrobný popis stavebně technického řešení je uveden v předchozí části, viz kapitola č. č Odolnost proti vnějším vlivům Společnost má pro veškeré stavební prostory, ve kterých jsou manipulovány nebezpečné látky, odborně posouzeny a jsou vyhotoveny protokoly o určení vnějších vlivů dle ČSN ed.3 a ČSN EN Veškeré objekty, jsou v souladu s projektovou dokumentací, jsou zkolaudovány a konstrukčně splňují požadavky vyplývající z provozované činnosti.

57 Strana 57/ Přehled, popis a projektové údaje zařízení obsahujících nebezpečné látky Technologickým zařízením, obsahujícím nebezpečné látky za různých procesních podmínek je prakticky celý soubor zařízení výrobní jednotky Polybutadien. Podrobné údaje k vybraným nejzávažnějším zařízením jsou uvedeny v části analýza a hodnocení rizika, viz kapitola Popisy a projektové údaje o částech zařízení vykazujících riziko závažné havárie Popisy a podrobné údaje k zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie je uvedeno v části posouzení rizika, viz kapitola Popis možných vlivů technologických zařízení s rizikovým potenciálem na ostatní technologická zařízení případně na celý objekt za mimořádných podmínek Míra ohrožení výrobny Polybutadien a blízkého okolí je dána kombinací řady faktorů. V zásadě však lze pro predikci následků eventuální havárie za stěžejní považovat následující faktory: fyzikálně-chemické vlastnosti zúčastněných látek, teplotu, tlak, způsob a charakter uvolněné látky, velikost otvoru, jímž nebezpečné látky unikají, dobu, po kterou látka uniká, celkové množství uniklé nebezpečné látky, místo úniku nebezpečné látky (z hlediska možných sekundárních následků havárie), možnosti eskalace nehody domino efektem (souvisí s předchozím bodem). Rizikové faktory technologických zařízení vyplývají z vlastností používaných látek, provozních podmínek, z druhu a povahy technického zařízení, jeho zabezpečení při provozu, opravě apod. Dosah účinků způsobujících domino efekt od analyzovaných zdrojů rizika v objektu Výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je uveden v části analýza a hodnocení rizika, viz kapitola 0. Vzájemné ohrožení objektů situovaných ve společném ACHVK je řešeno v dokumentu Vyhodnocení možnosti vzniku domino efektů pro objekty situované v Areálu chemických výrob Kralupy, který je součástí bezpečnostní dokumentace SYNTHOS Kralupy a.s Způsob zajištění bezpečnosti provozu rizikových zařízení Bezpečnost technologie pro výrobu polybutadienu je zajišťována zejména následujícími prvky: Technologický proces je řízen pomocí automatického systému řízení technologie (ASŘTP).

58 Strana 58/234 Kolem výrobny (bloků 30 a 31) je rozvod požární vody, na kterém jsou osazeny hydranty, vodní monitory a jsou na něj napojeny vodní skrápěcí systémy. Systémy jsou spouštěny armaturou umístěnou v šachtě v bezpečné vzdálenosti od chráněných zařízení. Plocha pod technologií je nepropustná a tvoří záchytnou jímku, pod některými aparáty jsou havarijní jímky nebo ze záchytných jímek je proveden odvod do vyhořívacích jímek, které jsou situovány mimo technologii. Jednotka Polybutadien je vybavena následujícím protipožárním bezpečnostním zařízením: elektrickou požární signalizací se 4-mi hlásičovými liniemi (opticko-kouřové, tepelné, plamenné a liniové), hlásiče jsou jednak automatické a jednak ruční, signalizace je indikována na velínu (SO 3110), na dispečinku HZS (SYNTHOS Kralupy a.s. SO 101), v technologickém prostoru a nad vstupem do objektu, detekcí úniku nebezpečných látek koncentrace hořlavých (uhlovodíkových) plynů a detektory pro hlídání úniku čpavku s indikací na velínu (SO 3110) a na dispečinku HZS (SYNTHOS Kralupy a.s. SO 101). Detekce je dvoustupňová s nastavením na 10 a 40 % DMV v případě uhlovodíků a na koncentraci 20 a 40 ppm v případě amoniaku, kamerovým systémem (celkem 5 kamer, z toho 1 kamera monitoruje venkovní prostor objektu SO Příprava katalyzátoru, a 4 kamery monitorují dvě sušící linky uvnitř objektu SO 3123 Finalizace), výstup je vyveden na velínu (SO 3110) Provozní činnosti a procesy spojené s rizikem závažné havárie Přehled a popis hlavních pro bezpečnost významných činností Ve výrobně Polybutadien byly, dle výskytu nebezpečných látek, vytipovány následující objekty, ve kterých by mohly vniknout závažné havárie: Tab. č. 7 Číslo objektu SO 3111 SO 3112 SO 3113 SO 3114 SO 3115 SO 3117 SO 3118 SO 3119 SO 3120 SO 3121 SO 3123 SO 3124 SO 3132 SO 3142 Stavební objekty provozovatele SYNTHOS PBR s.r.o., ve kterých jsou umístěny NL Určení objektu POLYBUTADIEN STÁČECÍ RAMPA POLYBUTADIEN SKLAD ROZPOUŠTĚDLA POLYBUTADIEN SKLAD SUROVIN POLYBUTADIEN ČIŠTĚNÍ ROZPOUŠTĚDLA POLYBUTADIEN SKLAD SUROVIN PRO KATALYZÁTOR POLYBUTADIEN PŘÍPRAVA KATALYZÁTORU POLYBUTADIEN POLYMERACE POLYBUTADIEN KONCENTROVÁNÍ ROZTOKU POLYBUTADIEN ZÁSOBNÍKY ROZTOKU POLYBUTADIEN STRIPOVÁNÍ ROZTOKU POLYBUTADIEN FINALIZACE POLYBUTADIEN RECYKLACE KAUČUKU POLYBUTADIEN STROJNÍ CHLAZENÍ POLYBUTADIEN SYSTÉM HAVARIJNÍCH ODPLYNŮ

59 Strana 59/234 Situace, které by mohly vést k závažné havárii, jsou následující (obecně): - Ztráta těsnosti zařízení v důsledku vnitřní vady nebo únavy materiálu, vnitřní i vnější koroze zařízení, vlivem vibrací, ujetí reakce v polymeračních reaktorech a selhání zabezpečujících prvků technologie apod. - Únik obsahu zařízení v důsledku ztráty těsnosti, způsobené např. nedodržením projektovaných parametrů nebo úpravou či opravou příslušných zařízení dodavatelem (použití špatně specifikovaných materiálů, chyba při svařování, seřízení, usazení apod.) a nezjištění tohoto stavu před spuštěním provozu jako důsledek špatné kontroly testovacího procesu. - Špatný monitoring počínajícího pozvolného narušení zařízení, které může vyústit ve výrazné poškození. Takovým příkladem mohou být malé trhliny nebo netěsnosti na čerpadle, těsnění ventilů, přírub, stěnách zásobníků apod. - Únik obsahu zařízení v důsledku lidské chyby při obsluze zařízení (manipulace s kontejnery a proces jejich napojení na technologii, proces stáčení kapalných látek z AC do zásobníků, chybně otevřený ventil, přeplnění zásobníku, špatně nastavená potrubní trasa, nezjištění významné procesní odchylky, opomenutí apod.). - Únik obsahu zařízení (nebo požár a výbuch) v důsledku lidské chyby a/nebo systému měření a regulace, při nedodržení pracovních a bezpečnostních instrukcí, pracovního postupu, bezpečnostních a požárních předpisů apod. (např. zjednodušení pracovního postupu, porušení zákazu kouření, nepovolená práce s ohněm při opravě a čištění zařízení apod.). - Dopravní nehoda vozidla s obsahem NL uvnitř areálu při nedodržení vnitropodnikových dopravních předpisů, při selhání řidiče apod. - Poškození nárazem a únik NL (např. neopatrná manipulace, náraz dopravního prostředku při práci se stavebními mechanismy jeřábem, rypadlem apod.). - Vznik požáru v důsledku vadné elektroinstalace, nebo závadě na ní, nebo při úniku samovznětlivých látek DEAC a DIBAH. - Iniciace požáru a/nebo exploze vlivem elektrostatického náboje a statické elektřiny, např. při pohybu osob a dopravních prostředků v objektu. - Úmyslný čin některého ze zaměstnanců, vedoucí k úniku NL, požáru nebo výbuchu. Zařízeními technologie, které mohou být zdroji rizika jsou: 1. Veškeré čerpání a stáčení hořlavých kapalin, kde hrozí vždy jejich možný únik. 2. Veškerá zařízení, kde se vyskytují vysoce hořlavé kapaliny destilační kolony, vařáky apod. 3. Veškerá zařízení, kde se vyskytují extrémně hořlavé plyny pod tlakem úniky netěsnostmi mohou končit po iniciaci Jet-firem, popř. explozí nebo požárem oblaku plynů vně zařízení. 4. Separátory fází (obecně), vzorkovací místa. 5. Aparáty a výměníky tepla, v nichž jsou hořlavé kapaliny a hořlavé plyny. 6. Rozvody hořlavých plynů a kapalin. 7. Jakákoliv část zařízení v nichž probíhá nebo může probíhat rozkladná chemická reakce.

60 Strana 60/234 Požární nebezpečí je tvořeno přítomností hořlavých kapalin, vysoce hořlavých kapalin, extrémně hořlavých a plynů a par. Hlavním rizikem vzniku požáru je: - Únik směsi extrémně hořlavých plynů z potrubí a procesních aparátů. - Únik horkých těkavých vysoce hořlavých kapalin a jejich par ze zařízení. - Odvzdušnění aparátů únik aerosolu nebo par a jejich následné vzplanutí. Potencionálními místy úniku plynných látek jsou především: - Roztěsnění výrobního zařízení a potrubních rozvodů s plynnými medii. - Přírubové spoje, trubkovnice výměníků apod. - Armatury, vzorkovací ventily. Ohrožení zdraví s akutními a chronickými účinky látek hrozí především při kontaktu s následujícími látkami: - Amoniak při inhalaci a kontaktu s kůží a sliznicemi v důsledku jeho úniku ze systému chlazení. - Toxické rozkladné produkty inhalačně po požáru (oxid uhelnatý, kyanovodík apod.) Přehled a popis činností souvisejících s dočasným skladováním nebezpečných látek V objektu Výrobna Polybutadien nejsou trvale ani dočasně skladovány žádné jiné nebezpečné látky než ty, které se používají v procesu výroby. Tyto látky jsou uvedeny a způsob zacházení s nimi a manipulace s nimi jsou popsány v jiných kapitolách tohoto dokumentu. Pomocné chemikálie (amoniak, propan-butan, apod.) jsou v technologicky nezbytném množství skladovány v provozních zásobnících a originálních obalech. Zemní plyn je pouze v systému regulovaného přívodního potrubí vlastní spalovací jednotky Popis činností souvisejících s manipulací s nebezpečnými látkami Ve výrobně Polybutadien jsou rizikovými činnostmi manipulace (realizace výroby) se zařízeními, ve kterých jsou umístěny nebezpečné látky. Zařízení výrobny Polybutadien slouží pro nepřetržitou výrobu polybutadienového kaučuku. Kapacita výroby je t kaučuku za rok při nepřetržitém provozu. Principem výroby polybutadienového kaučuku je polymerace butadienu iniciovaná katalyzátorem typu Ziegler-Natta na bázi aktivního komplexu neodymu. Výrobní zařízení je dodáno jako celek, stejně tak i výrobní proces je licencovaný a řízeny pomocí automatického systému řízení. Z hlediska zákona [1] je v zařízeních objektu Výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. manipulováno s chemickými látkami a přípravky, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé plyny, hořlavé kapaliny, toxické látky a látky nebezpečné pro životní prostředí. Přehled nebezpečných látek v členění dle významu v procesu je uveden v tabulce č. 4, viz kapitola Podrobné údaje k nebezpečným látkám vyskytujícím se ve výrobně Polybutadien jsou uvedeny v jiné části bezpečnostní zprávy, viz kapitola

61 Strana 61/234 Charakteristika nebezpečných látek v procesu je uvedena v jiné části bezpečnostní zprávy, viz kapitola Podrobný popis procesů v členění dle konkrétních látek v procesu je uveden v jiné části bezpečnostní zprávy, viz kapitola Popis postupů úprav nebezpečných látek před jejich dalším využitím, vypouštěním do životního prostředí, zneškodněním V objektu Výrobna Polybutadien nejsou žádné nebezpečné látky vypouštěny do životního prostředí. Veškeré vznikající odpady jsou likvidovány předepsaným způsobem. Popis způsobu likvidace odpadů je uveden v předchozí části, viz kapitola Popis postupů, operací a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu Používaný systém řízení výroby polybutadienu je sofistikovaný, a proto lze očekávat pružnou reakci obsluhy na vznik provozních anomálií apod. Zařízení je řízeno pomocí speciálního softwaru pro najíždění, odstavení, havarijní odstavení, evidenci dat, interlock, grafické znázornění stavů apod. Napájení je zálohováno Popis instalovaných detekčních zařízení a monitorovacích systémů Detekční zařízení a) Detektory V prostoru výroby Polybutadien jsou instalovány detektory na hlídání nebezpečné koncentrace hořlavých (uhlovodíkových) plynů a detektory pro hlídání úniku čpavku. Všechny detektory na blocích 31 a 32 Polybutadien jsou připojeny do ústředny detekce plynů, která je instalována v objektu SO 3110 Velín. Ústředna je vestavěna do skříně, umístěné do místnosti Řídícího systému, vedle místnosti operátorů. Výstupy signálů z ústředny Detekce plynů jsou připojeny: 1. do systému Instrumentace. 2. na dispečink PHHS SO 101 AB budova SYNTHOS Kralupy a.s. Do systému Instrumentace je proveden přenos hodnot z ústředny detekce plynů. Napojení v dispečinku PHHS SO 101 je do systému Enterprise Building Integrátor Nadstavbový systém pro bezpečnost vstupní docházky a volené signály podniku (dále jen EBI). Překročení nastavené meze kteréhokoliv detektoru je signalizováno v technologickém provozu zábleskovými světly a reproduktory. Signalizace je ve dvou úrovních platí pro všechny plyny. Ústředna systému detekce plynů je napájena ze zajištěného zdroje UPS. Pracovní napětí: - Napájecí napětí (UPS) 1 PEN, 50 Hz, 230 V, TN-S Ochrana - Provozní napětí detektorů 24 V DC samočinným odpojením od zdroje

62 Strana 62/234 Ochrana malým napětím (SELV) Detektory monitorují zvýšené hodnoty koncentrace uhlovodíkových anebo toxických plynů. Detektory jsou instalovány v místech předpokládaného možného úniku nebezpečné koncentrace plynů. V nasávacím vzduchotechnickém potrubí velínu a rozvoden jsou rovněž umístěny detektory uhlovodíkových plynů. Výstupy z jednotlivých detektorů jsou zapojeny do ústředny detekce plynů v budově velínu, v místnosti řídícího systému. Z ústředny detekce plynu je do systému Instrumentace proveden přenos hodnot propojovacími kabely mezi ústřednou detekce plynů a systémem Instrumentace. Z ústředny detekce plynů je provedena signalizace do venkovního prostoru. Záblesková svítidla a reproduktory jsou napojeny ze svorkovnicových skříní, umístěných poblíž těchto signalizačních elementů. Do dispečinku PHHS v AB budově SYNTHOS Kralupy a.s. SO jsou přivedeny signály z ústředny detekce plynů. Veškeré kabelové rozvody ve velínu jsou uloženy v kabelových žlabech ve zdvojené podlaze. V provozu jsou kabely vedeny v hlavních kabelových trasách na kabelových a potrubních mostech, v kabelových žlabech 250/100 mm, 125/50 mm, resp. 62/50 mm, ve společných kabelových trasách s kabely Instrumentace a EPS. Kabelové žlaby a trubky jsou opatřeny nálepkami se zněním GAS (označení po cca 10 m). Žlaby vedené po potrubních mostech jsou umístěny na připravených výložnících ve společných kabelových trasách s instrumentací a elektro. Samostatné kabely jsou vedeny v ochranných trubkách. Pro připojení vlastních detektorů plynu, reproduktorů a signalizačních svítidel ze svorkovnicových skříní je použit kabel ohniodolný / oheň nešířící a bezhalogenový. Připojení signálů z ústředny detekce plynů do systému EBI v SO 101 je řešeno částečně novými kabely - mezi velínem PBU SO 3110 a SO 222b, a stávajícími kabely mezi SO 222b a dispečinkem SO 101. V těchto společných kabelech je veden také přenos dispečerského telefonu mezi velínem PBU a dispečinkem v AB SYNTHOS. Veškerá signalizace je provedena následujícími třemi způsoby: signalizace překročení nastavených hodnot koncentrace plynů a signalizace poruchy je na ústředně detekce plynů (analogová a digitální stupnice a optické návěští) přenos hodnot koncentrací plynů jednotlivých detektorů a poruchy do systému Instrumentace, a převod na operátorské pracoviště do velínu optická a akustická signalizace ve venkovním prostoru jednotky Nastavení limitních hodnot signalizace bude následující: Uhlovodíkové plyny (C x H x ): - dolní signalizovaná úroveň 10% dolní meze výbušnosti - horní signalizovaná úroveň 40 % dolní meze výbušnosti Čpavek (NH 3 ): - dolní signalizovaná úroveň 20 ppm - horní signalizovaná úroveň 40 ppm

63 Strana 63/234 Překročení výše uvedených nastavených hodnot detekce plynů je signalizováno ve venkovním prostoru optickou a zvukovou signalizací. Pro optickou signalizaci je použito zábleskových světel, pro zvukovou signalizaci je použito reproduktorů. Signalizace je prováděna pro uhlovodíkové plyny a pro toxické plyny odlišně: Uhlovodíkové plyny - dolní úroveň je signalizována pouze modrým zábleskovým světlem, - horní úroveň je signalizována modrým zábleskovým světlem a zvukovou signalizací s frekvencí 1000 Hz a 2000 Hz s poměrem 1:1 a s periodou 1 sec.; signál ukončení poplachu bude trvalý tón 2000 Hz po dobu 10 až 120 sec. Toxické plyny - dolní úroveň bude signalizována pouze žlutým zábleskovým světlem - horní úroveň bude signalizována žlutým zábleskovým světlem a zvukovou signalizací s frekvencí 1000 Hz s poměrem signál mezera 1:1 s periodou 2 sec.; signál ukončení poplachu bude trvalý tón 1000 Hz po dobu 10 až 120 sec. Manuální tlačítka pro ruční aktivaci signalizace výronu toxického a hořlavého plynu, a pro vyzkoušení funkčnosti jsou umístěna na skříni s ústřednou detekce. Kostra skříně ústředny detekce plynů je vodičem Cu 4 mm 2 spojena s uzemňovací sítí v ostatních místnostech budovy velínu - rozvodna silnoproudu, místnost řídícího systému a vlastní velín. Tato vnitřní uzemňovací síť je spojena na uzemňovací síť jednotky Polybutadien. Kovové části detektorů, veškerá pomocná ocelová konstrukce, sloužící jako držák detektoru, kovové ochranné trubky a kabelové žlaby jsou spojeny s uzemňovací soustavou jednotky Polybutadien, a následně s uzemněním celého areálu (ACHVK). b) Elektronická požární signalizace (EPS) V jednotlivých objektech výrobní jednotky je instalována Elektrická požární signalizace (dále jen EPS). Ústředna EPS je instalována tak, že přední strana ústředny je vestavěna přímo do místnosti operátorů ve velínu jednotky Polybutadienu SO Skříň s ústřednou EPS obsahuje vyhodnocovací a reléové karty, svorkovnice, držáky vstupních kabelů, přívodní jistič, přepěťovou ochranu, vnitřní kabelové kanály a další nutné příslušenství. Z ústředny jsou vyvedeny 4 hlásičové linie. Použité hlásiče jsou jednak automatické, a jednak tlačítkové. Automatické hlásiče jsou: - opticko-kouřové - tepelné - plamenné - liniové V případě hlášení požáru z nainstalovaných hlásičů je signál indikován v následujících zařízeních: a) na ovládacím a signalizačním panelu v ústředně EPS, v místnosti operátorů ve velínu

64 Strana 64/234 b) v dispečinku PHHS v Administrativní budově SYNTHOS Kralupy a.s. c) v technologickém provozu výrobní jednotky d) nad vstupními dveřmi do stavebních objektů Použité kabely pro rozvod EPS jsou ohniodolné, oheň nešířící a bezhalogenové. Kabely mají certifikát od EZÚ Praha na požární odolnost - splňuje ustanovení IEC 331 (t.j. je plně funkční při požáru) a IEC (t.j. nešíří oheň). Kabely pro EPS jsou vedeny v hlavních kabelových trasách, na kabelových a potrubních mostech v kabelových žlabech, ve společných kabelových trasách s kabely Instrumentace a detekce plynů. Napájení zařízení EPS je ze zajištěného zdroje UPS. Pracovní napětí: - Napájecí napětí (UPS) 1 PEN, 50 Hz, 230 V, TN-S Ochrana Provozní napětí hlásičů Ochrana samočinným odpojením od zdroje 24 V DC malým napětím (SELV) Hlásiče EPS jsou rozmístěny v jednotlivých prostorách výrobny Polybutadien následovně: V provozu jsou v jednotlivých úrovních technologických podlaží instalovány převážně plamenné hlásiče, dále hlásiče tepelné a tlačítkové v provedení do Ex prostředí. Plamenné hlásiče jsou opatřeny stříškou proti dešti a eventuelní námraze. V prostorách haly Skladu produktů jsou instalovány lineární kouřové hlásiče (vysílač, přijímač). V rozvodně silnoproudu, slaboproudu, místnostech SŘTP, v kabelových prostorách, kancelářích, jsou instalovány opticko-kouřové hlásiče. U vstupních dveří stavebních objektů a v technologickém provozu jsou instalovány venkovní tlačítkové hlásiče. Tlačítkové hlásiče jsou umístěny ve výši 1,5 m nad úrovní terénu a jsou opatřeny stříškou proti dešti. Všechny signály od požárních hlásičů jsou zavedeny do ústředny MHU 111.Ústředna je umístěna do prostoru místnosti řídícího systému tak, že čelní strana ústředny je zakomponována do místnosti operátorů trvalá obsluha. Ústředna je instalována nad zdvojenou podlahou. Přívody do ústředny je řešen ze zdvojené podlahy. Signály z ústředny jsou zavedeny do stávajícího nadřazeného systému fy. A2D v dispečinku PHHS v administrativní budově SYNTHOS Kralupy a.s. Připojení signálů je dvěma způsoby: - původní metalickou telefonní sítí - optickou sítí EPS Kabely jsou ve vnitřních prostorách objektů uloženy ve žlabech, nebo v ochranných trubkách. Na technologických konstrukcích jsou kabely uloženy do kabelových žlabů. Samostatné kabely jsou instalovány v ochranných trubkách. Žlaby vedené po potrubních mostech jsou

65 Strana 65/234 umístěny na připravených výložnících ve společných kabelových trasách s kabely Instrumentace, elektro a slaboproudu. Rozvody EPS jsou provedeny ohniodolnými kabely (bez braidingu). Kabelové žlaby nebo trubky pro kabely EPS jsou umístěny vždy na lávce výhradně určené pro slaboproud nebo jsou vzdálené min 20 cm od ostatních kabelů. Kabelové žlaby a trubky jsou opatřeny nálepkami se zněním EPS (označení po cca 5 m). Kabely pro signalizaci obsahují 2 systémy: vlastní signál pro ovládání reléové skříně pomocí rozhraní RS 485 napájení 24 V ss Vzhledem k přenosu RS 485 kabely pro signalizaci povinně splňují požadavek vlnové délky 100 Ohmů. Kostra skříně ústředny EPS je vodičem Cu 4 mm 2 spojena s uzemňovací sítí v ostatních místnostech budovy velínu - rozvodna silnoproudu, INTERFACE a vlastní velín. Tato vnitřní uzemňovací síť je spojena na uzemňovací síť jednotky Polybutadien. Hlásiče a tlačítka, resp. jejich kovové kostry, upevněné na pomocné, nebo technologické ocelové konstrukci jsou spojeny s uzemňovací soustavou jednotky Polybutadien, a následně s uzemněním celého areálu (ACHVK). Monitorovací systémy Kamerový systém V provozu výrobní jednotky Polybutadien je umístěno celkem 5 kamer, z toho 1 kamera monitoruje venkovní prostor objektu SO Příprava katalyzátoru, a 4 kamery monitorují dvě sušící linky uvnitř objektu SO Finalizace. Kamera ve venkovním prostoru je vybavena natáčecí jednotkou, umožňující pohyb kamery jak v horizontálním, tak i vertikálním směru, a je opatřena objektivem ZOOM. Provedení je do prostředí s nebezpečím výbuchu. Kamery pro objekt Finalizace jsou dodány s objektivem s pevně nastavenou ohniskovou vzdáleností, a jsou nasměrovány jednak na sušící linku, a jednak na výstup produktů ze sušící linky. Kamery v tomto prostoru jsou v provedení do průmyslového prostředí (krytí IP 43). Video signál a signály pro ovládání natáčení a ZOOM jsou připojeny do systému CCTV umístěného ve skříni v místnosti Řídícího systému. Obrazy z kamer jsou přivedeny na dvě pracoviště operátorů v místnosti velínu. Z těchto pracovišť je také ovládáno natáčení a ZOOM venkovní kamery. Kamery jsou napájeny ze zdroje UPS. Pracovní napětí Napájecí napětí (UPS) Ochrana Kamery jsou napájeny ze zdroje UPS. 1 PEN, 50 Hz, 230 V automatické odpojení od zdroje v soustavě TN-S

66 Strana 66/234 Ostatní monitoring SYNTHOS PBR s.r.o. nevlastní žádné jiné monitorovací systémy, využívá monitorovacích služeb SYNTHOS Kralupy a.s. Informace o meteo situaci jsou monitorovány dispečinkem PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s.). Meteo stanice je umístěna na hlavní administrativní budově Přehled vnitřně zajišťovaných služeb Vnitřní energetická síť SYNTHOS PBR s.r.o. vlastní vnitřní energetickou síť budov a zařízení, které jsou v jeho majetku. Tato síť je napojena a zásobována z energetické sítě Areálu chemických výrob Kralupy Vlastní zdroj elektrické energie SYNTHOS PBR s.r.o. není majitelem vlastního zdroje elektrické energie. Technologie je napojena na ostrovní provoz areálu, který je spojen s vypínacím programem Skladování a zásobování palivy V SYNTHOS PBR s.r.o. není realizováno skladování a zásobování palivy Havarijní dodávky médií Havarijní dodávky médií pro SYNTHOS PBR s.r.o. jsou řešeny v rámci celoareálových dodávek Vlastní zdroj vody SYNTHOS PBR s.r.o. není majitelem vlastního zdroje vody Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií SYNTHOS PBR s.r.o. vlastní vnitřní technologické rozvody, které jsou napojeny na rozvody Areálu chemických výrob Kralupy Požární zabezpečení SYNTHOS PBR s.r.o. využívá služeb hasičského záchranného sboru podniku SYNTHOS Kralupy a.s. na základě smluvního ujednání Zajištění zdravotní pomoc Preventivní péče o zaměstnance je zajištěna smluvně Řídící středisko bezpečnosti provozu SYNTHOS PBR s.r.o. využívá, pro řízení situace při havarijním stavu, služeb centrálního dispečinku PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. na základě smluvního ujednání.

67 Strana 67/ Laboratoře Součástí technologie výrobní jednotky jsou analytické rozbory prováděné v oddělení lab. PBR. Oddělení slouží pouze pro výrobnu PBR a je technicky a personálně zajišťováno společností SYNTHOS Kralupy a.s Údržba a opravy Plánovaná preventivní údržba a opravy jsou realizovány externími dodavateli (např. servisní zařízení dodavatele technologie apod.) Ostraha objektu Ostraha objektu je poskytována v rámci areálových služeb na smluvním podkladě se SYNTHOS Kralupy a.s Kanalizační síť Vnitřní kanalizace SYNTHOS PBR s.r.o. jsou napojeny na areálovou kanalizační síť Retenční nádrže a úpravna odpadních vod Plochy pod technologií jsou nepropustné a tvoří systém záchytných jímek. Kapalné podíly jsou z plochy odváděny do příslušných kanalizačních systémů, podrobný popis je uveden na jiném místě, podrobně viz kapitola č Odpadní vody vznikající při výrobě jsou zachycovány a vyčištěny na čistírně odpadních vod Areálu chemických výrob Kralupy (smluvní zajištění se SYNTHOS Kralupy a.s.). Rovněž likvidace hasební vody z případného zásahu je řešena v celoareálových podmínkách Komunikační a informační systémy SYNTHOS PBR s.r.o. využívá služby elektronických komunikací veřejných operátorů prostřednictvím vnitřní sítě SYNTHOS Kralupy a.s. na základě smluvního ujednání. Vlastní chod technologie a vnitrofiremní komunikace je zabezpečena pomocí vnitřní počítačové sítě.

68 Strana 68/ Přehled externě zajišťovaných služeb Z hlediska externě zajišťovaných služeb je stěžejní smlouva na poskytování služeb v oblasti řízení ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a bezpečnosti práce, jakosti a požární ochrany uzavřená mezi SYNTHOS PBR s.r.o. (odběratel) a SYNTHOS Kralupy a.s. (poskytovatel služeb). V dalším textu jsou prováděny odkazy na tuto základní smlouvu a případně i na další jednotlivě sjednané smlouvy Dodávky elektrické energie Dodávky elektrické energie jsou v oblasti velkoodběru a maloodběru zajištěny na základě smluvního ujednání se SYNTHOS Kralupy a.s Dodávky ostatních energetických médií Dodávky páry, dusíku a ostatních energetických médií jsou zajištěny na základě smluvního ujednání se SYNTHOS Kralupy a.s Dodávky vody Dodávky filtrované vody říční, demineralizované vody, pitné vody, topné vody a zpracování odpadních vod jsou zajištěny na základě smluvního ujednání se SYNTHOS Kralupy a.s Zásobování technologickými surovinami Hlavní surovinu (butadien) dodává Butadien Kralupy, a.s. dle smluvního ujednání. Ostatní suroviny si společnost zajišťuje nákupem na trhu dle nabídky a poptávky Ostatní zásobování Ostatní zásobování si společnost zajišťuje nákupem na trhu dle nabídky a poptávky Požární zabezpečení a jíly a prostředky Hasičského záchranného sboru ČR a ostatních požárních jednotek Služby požární ochrany (preventivní a represivní povahy) zajišťuje SYNTHOS Kralupy a.s. na základě smluvního zajištění. Součástí smlouvy je i zabezpečení případné potřeby účasti Hasičského záchranného sboru ČR (IZS) Zdravotnická záchranná služba Zdravotnická pomoc je zajišťována dle smlouvy o zajištění a úhradě závodní preventivní péče zaměstnanců SYNTHOS PBR s.r.o. a preventivně zaměřené hygienické činnosti uzavřené s praktickým lékařem zaměřeným na pracovní lékařství a preventivní léčebnou péči Laboratorní rozbory Laboratorní rozbory, nad rámec vlastních laboratorních činností (viz kapitola ), jsou v případě potřeby zajišťovány na základě smluvního ujednání laboratořemi SYNTHOS Kralupy a.s. nebo případně nákupem od jiného subjektu.

69 Strana 69/ Údržba a servisní služby Údržbu a servisní služby pro společnost zajišťuje SYNTHOS Kralupy a.s. na základě smluvního ujednání nebo si je v některých specifických případech společnost zajišťuje i nákupem na trhu, dle nabídky a poptávky Ostraha objektu Ostraha objektu je zajišťována společností SYNTHOS Kralupy a.s. na základě smluvního ujednání Odkanalizování objektu (likvidace hasební vody) Napojení na areálový kanalizační systém a likvidace hasební vody je řešeno smluvně se SYNTHOS Kralupy a.s Komunikační a informační systémy (telekomunikace, rádiová síť apod.) Komunikační a informační systémy zajišťuje SYNTHOS Kralupy a.s. na základě smluvního ujednání.

70 Strana 70/ Informace o okolí objektu a složkách životního prostředí Demografické a sociálně-geografické charakteristiky Typ sídelního útvaru Objekt výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. se nachází v ACHVK, který je situován na severovýchodním okraji města Kralupy nad Vltavou a jehož správcem je společnost SYNTHOS Kralupy a.s. Zeměpisné údaje ACHVK jsou charakterizovány následujícími údaji: zeměpisná šířka ,7 zeměpisná délka ,4 výška místa nad hladinou moře 170 m Areál je situován na katastrálním území Kralupy nad Vltavou (Lobeček) a Chvatěruby na pravém břehu Vltavy. Severním směrem cca 100m od areálu se nachází obec Veltrusy. Ze severovýchodu vede, podél areálu, hlavní silnice Praha Teplice. Z východu je areál ohraničen železničním kolejištěm a železniční tratí Kralupy nad Vltavou Neratovice. Jihozápadní, západní a severozápadní hranici areálu lemuje přístupová komunikace, z níž jsou odbočeny dva vstupy do areálu pro automobilovou dopravu. Severovýchodním, východním a jižním směrem na areál navazují zemědělské plochy (pole). Ve vzdálenosti přibližně 200 m jihozápadním směrem od areálu se nachází objekt zimního stadionu, čerpací stanice pohonných hmot a supermarket, ve vzdálenosti cca 300 m začíná sídliště Lobeček. Nejbližší obytné domy jsou tedy vzdáleny cca 300 m od areálu a cca 800 m od výrobny Polybutadien. Město je položeno v nadmořské výšce cca 177 m na obou březích řeky Vltavy, která protéká územím města od jihovýchodu k severozápadu. Krajina v okolí města je většinou rovinatá, nejvyšší body v okolí převyšují krajinu o m Typ obytných staveb Místem s největším počtem obyvatel v okolí areálu je město Kralupy nad Vltavou. Město se dělí na pět správních částí o celkové rozloze ha. V minulosti k němu byly připojeny okolní obce Lobeč, Lobeček, Mikovice, Minice a Zeměchy. Ve městě Kralupy nad Vltavou a okolních obcích jsou zastoupeny prakticky všechny typy obytných staveb, které jsou obvyklé pro sídelní útvary typu město a obec v České republice. Místní část Lobeček má na svém území také velké sídliště s řadou objektů obchodní sítě a služeb Počty osob v okolních městech a obcích Údaje o počtech obyvatel v okolních sídelních útvarech a orientační vzdálenost těchto útvarů od objektu výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS s.r.o. uvádí následující tabulka.

71 Strana 71/234 Tab. č. 8 Obce v okolí, počty obyvatel, směr a vzdálenosti obcí od objektu Obec Počet obyvatel Směr od areálu Vzdálenost cca Kralupy nad Vltavou JZ 480 m Chvatěruby 465 J m Veltrusy SV m Nelahozeves SZ m Kozomín 261 JV m Úžice 788 V m Zlončice 214 JJV m Umístění objektů orgánů veřejné správy a dalších institucí Objekty orgánů veřejné správy a dalších institucí jsou situovány mimo dosah předpokládaných následků havárií v objektu. V okolních městech a obcích sídlí místní správní úřady jejichž přehled uvádí následující tabulka (údaje mají pouze informativní charakter). Tab. č. 9 Správní úřady v zájmovém území Objekt Adresa Počet zaměstnanců Městský úřad Kralupy nad Vltavou U cukrovaru 1087, Kralupy nad Vltavou 110 (ve 3 budovách) Obecní úřad Chvatěruby Chvatěruby 2 Městský úřad Veltrusy Palackého 9, Veltrusy 10 Obecní úřad Úžice Nádražní 198, Úžice 8 Obecní úřad Zlončice Zlončice 35 2 Obecní úřad Kozomín Kozomín Místa soustřeďování většího počtu osob Zařízení pro veřejnost jsou situována mimo dosah předpokládaných následků havárií v objektu. V okolních městech a obcích se nacházejí následující zařízení pro širokou veřejnost školy (všech stupňů), nemocnice, sportovní stadiony apod. (údaje mají pouze informativní charakter). Tab. č. 10 Zařízení pro veřejnost v zájmovém území Objekt Adresa Počet osob Městský úřad Kralupy N/V U cukrovaru 1087, Kralupy nad Vltavou 110 (ve 3 budovách) Městská škola s oddělením Kralupy nad Vltavou, U jeslí jesle Mateřská škola Kralupy nad Vltavou, Třebízského Mateřská škola Kralupy nad Vltavou, nábř.j. Holuba Mateřská škola Kralupy nad Vltavou, Dr. E. Beneše Mateřská škola Chvatěruby Chvatěruby 40 Mateřská škola Veltrusy Veltrusy 119 Základní škola Kralupy nad Vltavou, Třebízského Základní škola Kralupy nad Vltavou, Revoluční Základní škola Komenského Kralupy nad Vltavou, Komenského nám Základní škola Chvatěruby Chvatěruby 55 Základní škola Veltrusy Veltrusy 421

72 Strana 72/234 Objekt Adresa Počet osob Základní škola praktická Kralupy nad Vltavou, Jodlova Léčebna dlouhodobě Kralupy nad Vltavou, Mostní nemocných Dům s pečovatelskou službou Kralupy nad Vltavou, Dr. E. Beneše Dům s pečovatelskou službou Kralupy nad Vltavou, V Luhu Dům dětí a mládeže Kralupy nad Vltavou, Smetanova Hotel Sport Kralupy nad Vltavou, U cukrovaru Kino Vltava Kralupy nad Vltavou, nám. J. Seiferta Městské koupaliště Kralupy nad Vltavou, Ke Koupališti Plavecký bazén Kralupy nad Vltavou, Cukrovar Železniční stanice Kralupy Kralupy nad Vltavou Další ohrožená místa v okolí V bezprostředním okolí objektu nejsou situována žádná další ohrožená místa vzhledem k reálným potenciálním dosahům účinků případných závažných havárií v objektu. V okolních městech a obcích se nacházejí běžná zařízení pro širokou veřejnost školy (všech stupňů), nemocnice, sportovní stadiony apod. Jelikož jsou tato zařízení umístěna mimo předpokládaný dosah následků případné závažné havárie je bezpředmětné uvádět o nich bližší podrobnosti Informace související s environmentálními charakteristikami okolí objektu Významné systémy ekologické stability V bezprostředním (v předpokládaném dosahu následků) ani vzdálenějším okolí objektu se nenacházejí žádné významné systémy ekologické stability, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné nebo cenné biotopy podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Významné krajinné prvky V blízkém okolí se nevyskytují žádné významné krajinné prvky. Území a objekty chráněné podle zvláštních předpisů Přímo na území ACHVK, ani v nejbližším okolí, se nenalézají žádné chráněné oblasti, přírodní rezervace ani národní parky či jiné významné objekty. V širším okolí areálu se nachází několik maloplošných chráněných území Dřínovská stráň (přírodní rezervace), Veltruský luh a navazující Veltruský park a Přírodní park Dolní Povltaví (mimo dosah předpokládaných následků). Z vodohospodářského hlediska je významná CHOPAV Severočeská křída vzdálená cca 7 km severně od areálu (mimo dosah předpokládaných následků). Architektonické památky v okolí (mimo dosah předpokládaných následků) kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v obci Kralupy nad Vltavou, dům čp. 38 v obci Veltrusy, dům čp. 173 v obci Veltrusy,

73 Strana 73/234 kostel narození sv. Jana Křtitele v obci Veltrusy, hrobní kaple sv. Kříže v obci Veltrusy, část areálu zámku v obci Veltrusy Celkové zhodnocení životního prostředí v okolí objektu z hlediska možného ohrožení závažnou havárií Podle zákona [1] je závažnou havárií taková havárie, která způsobí ekologickou újmu. V objektu se sice vyskytují látky nebezpečné pro vodní prostředí, jsou však převážně v uzavřené technologii nebo umístěny v originálních obalech, se kterými je manipulováno na zpevněných plochách se záchytným systémem. Jejich únik do některé ze složek životního prostředí je vyloučen nebo je jen velmi málo pravděpodobný. Vzhledem k zajištění zařízení obsahujících nebezpečné látky, se nepředpokládá dlouhodobé působení výše uvedených látek na životní prostředí Grafická znázornění ohrožených významných prvků ekologické stability lokality v okolí objektu Jelikož, na základě provedené analýzy rizika, se nepředpokládá ohrožení širšího okolí Areálu chemických výrob Kralupy nejsou přikládány žádné mapy, náčrty nebo plány umístění ohrožených významných krajinných prvků, míst s kumulovaným výskytem osob v okolí apod Průmyslová a skladovací činnost v okolí Hlavními zdroji nebezpečí v ACHVK jsou výrobní, skladovací a přepravní činnosti a manipulace s nebezpečnými látkami provozované společnostmi situovanými ve společném areálu. Aktuální přehled provozovatelů ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. je uveden v následující tabulce. Tab. č. 11 Přehled ostatních hospodářských subjektů, dle zákona [1], provozujících činnost na území Areálu chemických výrob Kralupy Objekt Adresa SYNTHOS Kralupy a.s. O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou Cray Valley Czech s.r.o. O. Wichterleho 816, Kralupy nad Vltavou Linde Gas a.s. U Technoplynu 1324, Praha 9 Butadien Kralupy a.s. O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. Litvínov Růžodol č. p. 4, Litvínov KRALUPOL a.s. Tyršova 535, Kralupy nad Vltavou AVE Kralupy s.r.o. O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou TAMERO INVEST s.r.o. O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou Situování výše uvedených objektů, v rámci Areálu chemických výrob Kralupy je patrné z přiloženého plánu areálu, viz příloha č. 3 (konkrétně příloha č. 3-2). Další průmyslové výrobny, zařízení a sklady, situované v areálu a v jeho blízkém okolí, jsou z hlediska bezpečnosti a možnosti ohrožení již méně významné. Doprava látek uvnitř areálu je zajišťována výhradně potrubím (jedná se o kapalné a plynné suroviny, produkty a meziprodukty).

74 Strana 74/234 Mezi rizikové faktory v okolí areálu je možno zahrnout čerpací stanice pohonných hmot Benzina, a.s. situovanou v Kralupech nad Vltavou (v místní části Lobeček) a K-OIL situovanou v ulici K Pískovně. Ohrozit činnost v areálu může za jistých okolností i doprava nebezpečných látek kamionovou dopravou (uvnitř ACHVK a po silnici E 55). Nebezpečné látky jsou přepravovány také po železniční trati č. 092 Kralupy nad Vltavou Neratovice a železniční vlečce uvnitř areálu. Trať vede asi 100 metrů od hranice areálu. ACHVK je napojen na produktovody, kterými je přepravována jednak ropa (ropovod Družba, MERO) a jednak produktovody mezi rafinériemi Litvínov a Kralupy (rafinérské produkty a meziprodukty). Nad areálem vede letecký koridor pro civilní letectvo.

75 Strana 75/ Meteorologické charakteristiky Průměrné a maximální srážky v lokalitě Z hlediska klimatického patří lokalita okolí objektu do teplé oblasti, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou. Průměrný úhrn srážek je v oblasti uvádění 473 mm za rok. Maximální dešťové srážky za den byly v oblasti zaznamenány 58,2 mm Významné klimatické a meteorologické údaje Území lze charakterizovat následujícími srážkovými a teplotními údaji. Tab. č. 12 Meteorologické údaje průměrná roční teplota vzduchu 9,2 C maximální teplota vzduchu 26,85 C minimální teplota vzduchu -7,41 C průměrný úhrn srážek 473 mm maximální dešťové srážky 58,2 mm maximální sněhová pokrývka 320 mm relativní vlhkost vzduchu % Délka vegetačního období je udávána v délce 168 dnů, teplotní i srážková maxima jsou v červenci. Sněhové srážky jsou průměrné, kroupy se vyskytují pouze ojediněle. Bouřková činnost je průměrná. Meteorologické podmínky jsou v podstatě dány směrem a rychlostí větru, jak je uvádí celková větrná růžice, dále pak stabilitou atmosféry vycházející z vertikálního teplotního zvrstvení Směr a rychlost větru a třídy stability atmosféry Ve větrné růžici jsou rychlosti větru jsou rozděleny do intervalů. Tab. č. 13 Třídy rychostí větru Standardně uváděné rychlosti větru [m s -1 ] Rozmezí rychlosti větru [m s -1 ] bezvětří 0,0 0,5 1,7 >0,5 2,5 5,0 >2,5 7,5 11,0 >7,5 Aktualizované údaje o povětrnostní situaci a stabilitě přízemní vrstvy atmosféry [9] uvádí následující obrázek.

76 Obr. č. 1 Větrná růžice [9] Strana 76/234

77 Strana 77/234 Zastoupení jednotlivých směrů větrů je poměrně dosti nerovnoměrné. Jak vyplývá z celkové větrné růžice pro lokalitu, nejčastěji převládá vítr jihozápadní (20,41 %), západní (15,33 %) a východní (13,12 %). Na větry ze západního sektoru (W,NW,SW) připadá více než 48 %. Nevýznamný podíl představuje bezvětří, jde o 0,3 % dní v roce. Ve většině směrů převažuje proudění v intervalu od 2,5 do 7,5 m.s -l (střední rychlost 5 m.s -l ). Celkový podíl na tuto kategorii je 54,65 %. Slabší vítr je v lokalitě rovněž poměrně častý. Na interval 0,5-2,5 m.s -l (střední rychlost 1,7 m.s -l ) připadá celkem 41,57 %, tato frekvence zahrnuje i bezvětří (interval 0 0,5 m.s -l ). Frekvence silného větru o vyšší rychlosti, pro nějž se uvažuje střední rychlost 11 m.s -l, je 3,78 %. Pravděpodobnosti výskytu tříd atmosférické stability pro lokalitu Kralupy nad Vltavou uvádí následující tabulka. Tab. č. 14 Třídy stability ovzduší podle Pasquill-Gifford-Turner Třída stability ovzduší Popis meteorologických podmínek Podíl dnů v roce [%] F středně stabilní Špatný rozptyl, silná inverze 14,99 E mírně stabilní Zhoršený rozptyl, možná inverze 10,26 D neutrální Normální stav atmosféry 56,21 C mírně insabilní Dobré rozptylové podmínky 10,48 B středně insabilní Velmi dobré rozptylové podmínky 6,81 A silně insabilní Rychlý rozptyl škodlivin 1,25

78 Strana 78/ Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky okolí objektu Obecná hydrologická (vodohospodářská) charakteristika Areál a jeho okolí je odvodňováno převážně do řeky Vltavy. Průtok v řece je částečně stabilizován vodními zdržemi nad Prahou. Hladina řeky v zájmové lokalitě je trvale vzduta Miřejovickým jezem přibližně na kótu 168 m.n.m. Tím jsou vytvořeny příznivé podmínky pro břehovou infiltraci. Hloubka hladiny podzemní vody se pohybuje nejčastěji v intervalu 7-9 m pod povrchem v závislosti na nadmořské výšce terénu. Absolutní výška hladiny podzemní vody v přírodních neovlivněných podmínkách je m n.m. Vlivem čerpání je místy zakleslá až na kótu 166 m n.m Obecná hydrogeologická charakteristika Území na němž se nachází areál patří do širšího povodí Vltavy od Rokytky po ústí, v užším členění do dílčího povodí Vltava od Zákolanského potoka po Bakovský potok. Ve štěrkopískách se vytvořila mělká kvartérní zvodeň s průlinovou propustností a volnou hladinou podzemní vody. Před umělým zásahem do přírodních poměrů byla Vltava přirozenou erosivní základnou území a odvodňovala podzemní vody vyšších teras Vltavy i údolní nivy. V současné době je již zachováno proudění směrem k Vltavě jen z údolních teras, které nejsou v přímé hydraulické souvislosti s řekou. Prvním umělým zásahem do přirozeného režimu byly práce spojené se splavněním Vltavy vzdutím Miřejovického jezu u Veltrus. V nadjezí pak dnes infiltruje vltavská voda do údolí nivy a po spojení s podzemní vodou z teras protéká směrem na Veltrusy, Všestudy a do Vltavy v podjezí. Druhým významným zásahem do režimu podzemních vod je trvalé čerpání podzemních vod v objektech hydrogeologické clony areálu. Hydrogeologická ochrana podzemních vod (HOPV) byla vybudována v letech v rámci výstavby rafinérie jako sekundární ochrana podzemních vod před kontaminací ropnými látkami. HOPV má i jistý negativní dopad na úroveň hladiny podzemních vod a na poklesu úrovně hladin ve studních obyvatel obcí Kralupy nad Vltavou a Veltrusy, zejména v období sucha. Poklesy způsobené HOPV dosahují hodnot od 0,1 0,5 m dle vzdálenosti studen. Z hodnocení časového i prostorového vývoje úrovní hladin podzemních vod jednoznačně vyplývá, že HOPV plní svoji funkci ochrany vod kvartérních štěrkopískových náplavů Vltavy a především pak vodárenských objektů v Lobečku před znečištěním z provozů v areálu Obecná geologická charakteristika Bezprostřední geologická podloží v hodnocené lokalitě tvoří fluviální písčité štěrky maninské terasy Vltavy (stáří střední pleistocén) na plošině východně od dnešního areálu a zbytky mladší terasy pod antropogenní navážkou uvnitř průmyslového areálu. Hlubší (podkvarterní) podklad je tvořen arkózami, pískovci a prachovci mladšího proterozoika (karbon), které začínají v hloubce 3 17 m pod povrchem terénu. Ve východní části nasedají na karbon nesouvislé a málo mocné zbytky křídových sedimentů (rozpadavé pískovce). Větší prognózní ložisko štěrkopísků leží východně od státní silnice.

79 Strana 79/234 Rovinatý reliéf území leží v nadmořské výšce m. Přirozená plošina kvarterní říční terasy na východ od areálu je na západě oddělena zalesněným, 10 m vysokým terénním stupněm od antropogenní plošiny uvnitř stávajícího areálu. Plošina s ornou půdou je na okrajích erodována Charakteristika a popis poměrů v okolí, které mohou být příčinou vzniku nebo rozvoje závažné havárie no ní mohou být ohroženy Zátopová území Nejnižší bod Areálu chemických výrob Kralupy je v nadmořské výšce cca 175 m. Nadmořská výška hladiny Vltavy při normálním průtoku je 168 m. Při povodních v roce 2002, kdy bylo odhadováno, že se jedná o 150-ti letou vodu, nedošlo k úniku umístěných látek ani k ohrožení zařízení obsahujících nebezpečné látky. Zaplaveno bylo cca 10 % plochy ACHVK. Zvýšená hladina podzemní vody korespondující s povodňovou vlnou způsobila zaplavení některých sklepních prostor v administrativních budovách. V případě hrozícího nebezpečí nenadálého zaplavení některých částí areálu jsou plánována opatření bezodkladného odstavení výroby a snížení množství zásob (odsun) nebezpečných látek. K případnému protržení kaskády na Vltavě může dojít jak následkem přírodní katastrofy (zemětřesení, prudký vzestup množství vody), tak i vlivem ztráty pevnosti hrází (při prudkém nárůstu množství vody). Vyloučit nelze ani úmyslné narušení (při teroristickém útoku, během války apod.). Ve všech případech je nutno si uvědomit, že protržení hráze na Orlíku by během 6 8 hodin způsobilo zvýšení hladiny vody v Kralupech nad Vltavou o cca 8 10 m (vzhledem k normální hladině vody ve Vltavě). Nutnost urychlené evakuace osob a nebezpečného materiálu (nežádoucí reakce s vodou, rozpuštění a rozptýlení toxických látek ve vodě) je z toho zřejmá a vyžaduje podrobné vypracování harmonogramu útlumu výroby a evakuace podniku. Vodohospodářská díla Významná vodní díla se v okolí areálu nevyskytují. Seismická činnost Území je seismicky klidné, ani v minulosti zde nebyly pozorovány výraznější seismické otřesy (maximálně do stupně mezinárodní makroseismické stupnice MCS). Důlní díla V blízkém okolí se s hlediska požadavků zákona [1] nevyskytuje žádné důlní dílo (jáma). Vodoteče a vodní plochy Nejvýznamnější vodotečí území je řeka Vltava, její koryto se nachází cca 800 m západním směrem od areálu. Tok řeky je všeobecně ve směru od jihu na sever. Jiné významné vodní plochy se v okolí areálu nevyskytují. Jímací území pitné vody Zásoby podzemní vody jsou z vodohospodářského hlediska poměrně významné a slouží i k hromadnému zásobování obyvatelstva pitnou vodou (jímací území Lobeček v Kralupech

80 Strana 80/234 nad Vltavou cca 500 m západně od hranice areálu. Koeficient transmisivity v řádu x 10-2 m 2 /s charakterizuje tento kvartér jako prostředí s vyšší průtočností. Hladina podzemní vody leží v převážné většině posuzované lokality v písčitých štěrcích Manínské terasy Vltavy v hloubce 5 8 m pod povrchem terénu, směr proudění podzemních vod je k severozápadu až k severu. Z hlediska chemického složení se jedná o podzemní vody alkalické typu uhličitanovo-siřičité až hořečnato-siřičité a chloridové s vysokým obsahem manganu, vyžadující složitější úpravu a pro zásobování pitnou vodou jsou nevhodné. Propustnost podloží pro kontaminanty Podložní horniny jsou převážně průlinové, karbonské sedimenty též puklinové, propustné s indexem transmisivity 4, , m 2 /s (průlinový kolektor kvarterních terasových štěrkopísků) a 5, , m 2 /s (hlubší puklinovo-průlinový kolektor karbonských sedimentů) Rizika přeshraničních přenosů Přeshraniční přenos následků a dopadů do složek životního prostředí, případně vzniklou závažnou havárií v objektu SYNTHOS PBR s.r.o., se nepředpokládá Způsob využití okolních pozemků Objekt SYNTHOS PBR s.r.o. je situován v ACHVK, čili jeho bezprostřední okolí tvoří průmyslová zástavba. Bezprostřední okolí areálu tvoří dopravní komunikace a její součásti a zemědělsky neobdělávané plochy. Dosah následků závažné havárie do vzdálenějšího okolí se nepředpokládá Popis kanalizační soustavy a nakládání s odpadní vodou Odkanalizování areálu je realizováno třemi větvemi kanalizací: kanalizační síť průmyslové vody kanalizační síť dešťové vody kanalizační síť splaškové vody Likvidace odpadních vod Dešťové a chladící vody odtékají dešťovou kanalizaci do otevřeného kanálu a dále do Vltavy. Na otevřeném kanále je vybudováno zařízení k zachycení případných úniků látek ropného charakteru (Past) kontrola hladiny kamerou, měření ph, teploty a automatický odběr vzorků v stanoveném režimu. Odpadní vody z areálu odtékají dvěma kanalizacemi FK1 a FK2 všechny splaškové vody a odpadní vody z výroby po předčištění na ČOV a na koagulační ČOV. Tyto vody jsou dále dočišťovány na městské ČOV Kralupy. Likvidace uniklých nebezpečných látek O způsobu likvidace uniklých NL rozhoduje OŽP společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. Malé úniky budou řešeny s využitím vlastních prostředků SYNTHOS PBR s.r.o. případně s využitím prostředků SYNTHOS Kralupy a.s. Velké úniky budou řešeny jako havarijní úniky, likvidace havárie bude řečena silami a prostředky HZSP SYNTHOS Kralupy a.s., na základě smluvního ujednání, případně složkami IZS Středočeského kraje. Likvidace následků

81 Strana 81/234 (kontaminovaných materiálů) bude řešena v případě potřeby nákupem služby u externí odborné firmy zaměřené na tuto činnost. Zajištění likvidace hasební vody V případě zásahu jednotky HZS je hasební voda odváděna výše uvedenými kanalizacemi. Pro hasební vody, které jsou vždy mimořádným vypouštěním, platí ustanovení, že v případech mimořádného vypouštění musí být zajištěn souhlas OŽP SYNTHOS Kralupy a.s., který stanoví podmínky jejich vypouštění Další potenciální specifická ohrožení Vzhledem k tomu, že ACHVK leží v pásmu leteckého koridoru není možné vyloučit možnost ohrožení objektu v důsledku pádu letadla. Pravděpodobnost takového ohrožení možná v budoucnu vzroste v důsledku plánovaného zahájení mezinárodního leteckého provozu na letišti Vodovody. Specifickou možností vnějšího ohrožení je teroristický útok, který zcela nelze vyloučit nikdy. Jiná potenciální ohrožení se nepředpokládají Mapy a grafické přílohy Relevantní informace uvedené v kapitole 2.2. jsou patrné z přiložených grafických dokumentů, viz příloha č. 3. jedná se zejména o následující údaje: situování Areálu chemických výrob Kralupy v rámci lokality, viz příloha č. 3-1, situace terénního reliéfu v areálu a v bezprostředním okolí, viz příloha č. 3-1, situování obytné a průmyslové zástavby v bezprostředním okolí, viz příloha č. 3-1, situování okolních vodních toků (Vltava), viz příloha č. 3-1, situování objektu Výrobna Polybutadien (SYNTHOS PBR s.r.o.), viz příloha č. 3-2, a situování ostatních významných provozovatelů v rámci ACHVK, viz příloha č. 3-2, přístupové a únikové cesty z areálu a ostatní komunikace uvnitř areálu (trasy pro příjezd k objektům společnosti SYNTHOS PBR s.r.o.), viz příloha č. 3-2, situování jednotlivých částí objektu Výrobna Polybutadien (SYNTHOS PBR s.r.o.), ve kterých jsou umístěny zdroje rizika a toky proudů nejvýznamnějších nebezpečných látek viz příloha č Jelikož, na základě provedené analýzy rizika, se nepředpokládá ohrožení vzdálenějšího okolí areálu (ACHVK), ani geologických a hydrogeologických poměrů je bezpředmětné přikládat další podrobné grafické dokumenty typu hydrogeologické mapy, hydrologické mapy, mapy geologických prvků apod. Výše uvedený rozsah grafických dokumentů je plně postačující.

82 Strana 82/ Posouzení rizik závažné havárie 3.1. Identifikace zdrojů rizik Přehled nebezpečných látek v objektu Aktualizovaný seznam nebezpečných látek v objektu Přehled nebezpečných látek (včetně klasifikace a vlastností potřebných k analýze a hodnocení rizik), které se vyskytují v objektu výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS s.r.o., je uveden v popisné části bezpečnostní zprávy, viz kapitola Největší objemy a toky NL v technologii výroby polybutadienu představují: cyklohexan ve směsi s methylcyklohexanem, jako rozpouštědlo 4. V menší nebo malé míře se ve výrobně vyskytují následující NL: 1,3-butadien, jako hlavní surovina výroby a látka sloužící pro přípravu procesního katalyzátoru, roztok NdP 5 v methylcyhlohexanu (45%), jako hlavní surovina pro přípravu procesního katalyzátoru, diisobutylaluminium hydrid (DIBAH), jako surovina pro přípravu procesního katalyzátoru, diethylaluminium chlorid (DEAC), jako surovina pro přípravu procesního katalyzátoru antioxidant (AO), jako složka chránící vyráběný polymer před oxidací vzdušným kyslíkem, amoniak, jako chladivo primárního chladicího okruhu, propan-butan (PB), jako palivo pro pohon vysokozdižných vozíků, zemní plyn (methan), jako energetický zdroj pro účely systému spalování odplynů Bezpečnostní listy nebezpečných látek Bezpečnostní listy nebezpečných látek vyskytujících se v objektu jsou přiloženy, viz příloha č Poměr CH:MCH v rozpouštědle je cca 4:1. 5 Vlastní NdP není NL ve smyslu zákona [1], pouze rozpouštědlo je NL.

83 Strana 83/ Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu Popis použité metody výběru zdrojů rizika Princip použité selektivní metody Metoda je popsána v publikaci [4]. Vlastní postup lze charakterizovat takto: 1. Objekt se rozdělí na nezávislá zařízení. 2. Nebezpečnost každého zařízení se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. 3. Nebezpečnost zařízení se stanovuje pro množinu bodů v okolí objektu/podniku. Nebezpečnost zařízení na jistou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a zařízením. Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S. 4. Jednotky/zařízení jsou pro analýzu QRA vybírány na základě relativní hodnoty selektivního čísla S. Jednotka vyžaduje kvantitativní hodnocení rizika QRA, pokud jsou splněny následující podmínky : selektivní číslo zařízení ve zvoleném bodě na hranici objektu je větší než jedna; při větším počtu zdrojů se selektivním číslem větším než 1 se zahrnou ty zdroje, jejichž selektivní číslo je větší než 50% hodnoty maximálního selektivního čísla v posuzovaném bodě, selektivní číslo zařízení je větší než jedna v bodě v obydlené oblasti, (existující nebo plánované ) v místě nejblíže zařízení Výpočet indikačního čísla A Skutečná nebezpečnost zařízení je ovlivňována množstvím přítomné látky, fyzikálními vlastnostmi, toxicitou látky a specifickými provozními podmínkami. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení (zdroje rizika). Indikační číslo A zařízení je bezrozměrné a stanoví se ze vztahu: A indikační číslo [ ] Q Q O1 O2 O3 A = kde : G množství látky přítomné v zařízení [t] O 1 faktor pro procesní zařízení nebo pro skladovací zařízení [ ] O 2 faktor zohledňující umístění zařízení [ ] O 3 G faktor zahrnující množství látky v plynném stavu po jejím úniku ze zařízení v závislosti na provozní teplotě, normálním bodu varu, skupenství látky a teplotě okolí [ ] mezní hodnota - mezní množství nebezpečné látky [t] V jediném zařízení se mohou vyskytovat různé látky za různých provozních podmínek. V takovém případě se indikační číslo, A i,p, stanovuje pro každou látku i a pro všechny provozní podmínky p. Indikační číslo A pro zařízení se potom stanoví jako součet všech

84 Strana 84/234 indikačních čísel A i, p i, p. Tento součet se stanovuje odděleně pro tři různé skupiny látek, jmenovitě: hořlavé (A F ), toxické (A T ) a výbušné (A E ). Posuzované zařízení tak může mít až tři indikační čísla. Jestliže látka náleží současně k více skupinám látek, indikační číslo se počítá pro každou skupinu zvlášť. Například, jestliže je látka jak toxická, tak i hořlavá, stanovují se dvě indikační čísla, A i,p : A, pro látku jako toxickou, mající celkové množství Q i a mezní hodnotu G T, T i p odpovídající toxickým vlastnostem látky, A, pro látku jako hořlavou, mající celkové množství Q i a mezní hodnotu pro F i p hořlaviny G i F 10 t. Množství přítomné látky Q Množství látky Q (přítomné) v zařízení je celkové množství látky obsažené v zařízení, přitom je potřebné uvažovat s tvorbou žádoucích i nežádoucích látek v důsledku ztráty kontroly procesu. Přičemž platí, že toxické směsi látek a přípravky v bezpečném rozpouštědle (voda) se berou v úvahu pouze tehdy, jestliže jsou klasifikovány jako velmi toxické (T+). Mezní hodnota G Mezní hodnota G je mírou nebezpečnosti látky stanovenou jak na základě fyzikálních vlastností, tak i na základě údajů o toxicitě/výbušnosti /hořlavosti látky. Mezní hodnota toxických látek Pro toxické látky se mezní hodnota stanovuje na základě koncentrace LC 50 pro krysu (inhalačně po dobu jedné hodiny) a skupenství látky při teplotě 25 C. Mezní hodnota hořlavých látek 6 Mezní hodnota pro hořlavé látky je 10 t. Mezní hodnota pro výbušniny Mezní hodnota pro výbušné látky je takové množství látky, které uvolní ekvivalentní množství energie jako 1 t TNT (energie exploze kj/kg) Výpočet selektivního čísla S Selektivní číslo S vyjadřuje míru nebezpečnosti zařízení vůči jinému posuzovanému místu ve vzdálenosti L, a stanoví se násobením indikačního čísla zařízení A faktorem (100/L) 2 pro toxické látky a faktorem (100/L) 3 pro hořlavé a výbušné látky. I zde může mít jediné zařízení tři různá selektivní čísla: S T T = A pro toxické látky L 6 Pro účely selektivní metody jsou hořlavé látky definovány jako látky, jejichž provozní teplota je rovna nebo je vyšší než bod vzplanutí.

85 Strana 85/234 S F F = A pro hořlavé látky L S 3 E 100 E = A pro výbušniny L L je vzdálenost od zařízení k posuzovanému místu v metrech, přičemž minimální vzdálenost je 100 m. Pokud je vzdálenost L menší než 100 m, potom hodnota selektivního čísla nabývá hodnoty indikačního čísla. Selektivní číslo se stanovuje pro každé zařízení v minimálně osmi bodech na hranici objektu. Vzdálenost mezi dvěma přilehlými místy nesmí být větší než 50 m. Selektivní číslo musí být stanoveno pro celou hranici objektu, i když objekt hraničí s podobným objektem. Kromě výpočtů v bodech na hranicích objektu musí být selektivní číslo S stanoveno pro každé zařízení i v bodech obytného pásma, existujícího nebo plánovaného, nejblíže zařízení Výběr zařízení, vyžadujících QRA Jednotka vyžaduje kvantitativní hodnocení rizika QRA, pokud jsou splněny následující podmínky : a) selektivní číslo zařízení ve zvoleném bodě na hranici objektu je větší než jedna; při větším počtu zdrojů se selektivním číslem větším než 1 se zahrnou ty zdroje, jejichž selektivní číslo je větší než 50 % hodnoty maximálního selektivního čísla v posuzovaném bodě, b) selektivní číslo zařízení je větší než jedna v bodě v obydlené oblasti, (existující nebo plánované) v místě nejblíže zařízení Přehled jednotlivých zařízení a jejich parametrů Rozčlenění na jednotlivá zařízení (ZR) bylo provedeno na základě kritéria, kdy únik obsahu jednoho zařízení nevyvolá významný únik z jiného zařízení [4]. Identifikace zdrojů rizika byla provedena na základě požadavků podle zákona [1], tzn., že byla uvažována jen ta zařízení, která obsahují nebezpečné látky ve smyslu tohoto zákona. Množství NL v zařízení je množství zjištěné buď na základě projektovaného množství látky v zařízení, nebo ve spolupráci s technologem výrobny společnosti výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS s.r.o. Přehled identifikovaných zdrojů rizika s uvedením rozhodujících parametrů uvádějí následující tabulky.

86 Strana 86/234 Tab. č. 15 Seznam posuzovaných zařízení Označení zařízení Zařízení Typ zaříz. 7 Umístění zařízení (vně/uvnitř) SO 3111 Látka v zařízení s.l. při 25 C Množství látky v zařízení [t] prov. teplota [ C] Tlak par při prov. teplotě [bar] ZR 1 autocisterna na pozici stáčení P V CH l ,10 ZR 2 autocisterna na pozici stáčení 8 P V MCH l < 0,10 SO 3112 ZR 3 zásobník 1313-H 21 (954 m 3, plnění 80%) S V CH, MCH l 586, ,16 ZR 4 zásobník 1314-H 21 (462 m 3, plnění 80%) S V CH, MCH l 284, ,16 SO 3113 ZR 5 zásobník 1322-H21 (113 m 3, plnění 80%) S V antioxidant 9 v CH+MCH l 78, ,34 SO 3114 ZR 6 systém kolony 1333-C H21 (5,6 m 3 )+1333-H22 (2,1 m 3 ) P V CH, MCH, voda l 8, ,23-1,58 ZR 7 adsorbční kolony 1334-C 11 A/B (98 m 3, kapalina 40%)+potrubí DN 100 (l=200 m; Q=41,5 m 3 /hod.) z 1333-P62 P V CH, MCH l 34, ,23 A/B do 1313-H21+ retenční nádrž H 22 (2,1 m 3 ) SO 3115 ZR 8 kontejner 1,8 m 3 (4 ), plnění na 85% (na automobilu) S V DIBAH l 1,23 20 < 0,10 ZR 9 kontejner 1,8 m 3, plnění na 85% ve 10 skladu (při stáčení) P U DIBAH l 1,23 20 < 0,10 7 P-provozní, S-skladovací 8 MCH se stočí jen při prvním uvedením jednotky do provozu, poté již bude dodáván jako součást dodávek NdP-viz ZR Samotný antioxidant je za normální teploty tuhá látka (b.t. cca 50 C), ve smyslu zákona [1] a této metody se nejedná ani o hořlavou (teplota vzplanutí > 200 C), ani o toxickou látku (proto také není uvažován jako ZR v autocisterně, kde je při teplotě cca 70 C).

87 Strana 87/234 Označení zařízení ZR 10 ZR 11 Zařízení Typ zaříz. 7 Umístění zařízení (vně/uvnitř) Látka v zařízení s.l. při 25 C Množství látky v zařízení [t] prov. teplota [ C] Tlak par při prov. teplotě [bar] kontejner 1,8 m 3 (4 ), plnění na 85% (na automobilu) S V DEAC l 1,48 20 < 0,10 kontejner 1,8 m 3, plnění na 85% ve 11 skladu (při stáčení) P U DEAC l 1,48 20 < 0,10 SO 3117 ZR 12 kontejner na automobilu (24 m 3 ) S V NdP v MCH (45% roztok) l 19, ,12 ZR 13 kontejner (24 m 3 ) ve skladu (při stáčení) P V NdP v MCH (45% roztok) l 19, ,12 ZR 14 zásobník 1211-H 21 (12,3 m 3, plnění 80%) S V NdP v MCH (45% roztok) l 9, ,23 ZR 15 zásobník 1212-H 21(0,74 m 3, plnění 80%) S V DIBAH l 0,48 20 < 0,10 ZR 16 zásobník 1213-H 21(0,74 m 3, plnění 80%) S V DEAC l 0,58 20 < 0,10 ZR 17 alkylátor 1222-R01 A (0,13 m 3 )+preformátor 1223-R01 A P V katalyzátor v CH+MCH, BTD l 0, ,53-0,48 (0,62 m 3 ) ZR 18 alkylátor 1222-R01 B (0,13 m 3 )+preformátor 1223-R01 B P V katalyzátor v CH+MCH, BTD l 0, ,53-0,48 (0,62 m 3 ) ZR 19 potrubí DN 50 do 1222-R01A/B (l=70 m;q=0,05 m 3 /hod.) P V BTD g 0,08 30 > 3 ZR 20 zásobníky katalyzátoru 1224 A31(36,5 m 3 )+A 32 (17,3 m 3 ), S V katalyzátor v CH+MCH l 34,27 5 < 0,10 plnění 80% ZR 59 kontejner (v úložišti) S V MCH (45% roztok NdP) l 19, ,12 SO 3118 ZR 21 potrubí DN 50 (l=70 m, Q=0,5 m 3 /hod.) do 1342-R01 (2342-R01) P V katalyzátor v CH+MCH l 0,12 5 < 0,10 10 Ve skladu může být celkově až 10 ks kontejnerů. 11 Ve skladu může být celkově až 10 ks kontejnerů.

88 Strana 88/234 Označení zařízení Zařízení Typ zaříz. 7 Umístění zařízení (vně/uvnitř) Látka v zařízení s.l. při 25 C Množství látky v zařízení [t] prov. teplota [ C] Tlak par při prov. teplotě [bar] ZR 22 potrubí DN 100 (l=85 m, Q=16,4 m 3 /hod.)+potrubí DN 50 (l=20 m, Q=8,2 m 3 /hod.) do P V BTD g 0,79 30 > 3 R01+potrubí DN 50 (l=20 m, Q=8,2 m 3 /hod.) do 2342-R01 ZR 23 potrubí DN 100 z 1313-P61 A/B (l=40 m; Q=50 m 3 /hod.)+potrubí DN 75 (l=20 m;q=25 m 3 /hod.) do 1342-R01+ P V CH, MCH l 1, ,17 potrubí DN 75 (l=20 m;q=25 m 3 /hod.) do 2342-R01 ZR 24 potrubí DN 100 z 1352-P 61A/B (l=70 m, Q=36 m 3 /hod.)+ potrubí DN 75 (l=20 m;q=18 m 3 /hod.) do 1342-R01+ P V CH, MCH l 1,46 42,5 0,26 potrubí DN 75 (l=20 m;q=18 m 3 /hod.) do 2342-R01 ZR 25 potrubí DN 50 (l=75 m, Q=0,01 m 3 /hod.) do 1342-R01 P V DIBAH l 0,12 25 < 0,10 ZR 26 potrubí DN 50 (l=75 m, Q=0,01 m 3 /hod.) do 2342-R01 P V DIBAH l 0,12 25 < 0,10 ZR 27 reaktor 1342-R01 (27,5 m 3 ) P V PBR v CH+MCH, BTD l+g 21, ,12 ZR 28 reaktor 2342-R01 (27,5 m 3 ) P V PBR v CH+MCH, BTD l+g 21, ,12 ZR 29 reaktor 1342-R02 (27,5 m 3 ) P V PBR v CH+MCH, BTD l+g 21, ,20 ZR 30 reaktor 2342-R02 (27,5 m 3 ) P V PBR v CH+MCH, BTD l+g 21, ,20 ZR 31 reaktor 1342-R03 (27,5 m 3 ) P V PBR v CH+MCH, BTD l+g 21,60 99,7 2,16 ZR 32 reaktor 2342-R03 (27,5 m 3 ) P V PBR v CH+MCH, BTD l+g 21,60 99,7 2,16 ZR 33 Potrubí DN 300 z 1342-R03 do H 21 (l=75 m, Q=48,2 m 3 /hod.) P V PBR v CH+MCH, BTD l+g 5,44 99,7 2,16 ZR 34 Potrubí DN 300 z 2342-R03 do H 21 (l=60m, Q=48,2 m 3 /hod.) P V PBR v CH+MCH, BTD l+g 4,61 99,7 2,16 SO 3119 ZR 35 Systém odplyňovače 1343-H 21 PBR v CH+MCH l 6, ,6 1,18-2,16 (V=35 m 3, kapalná fáze 5 m 3 P V ) plynná fáze (CH, MCH, BTD) l+g 1,46 82 ZR 36 Potrubí DN 250 z 1343-P61/65 do H21 (l=40 m, Q=86,3 m 3 /hod.) P V PBR v CH+MCH, BTD l+g 4, ,18-3,32 ZR 37 Systém odplyňovače 1351-H 21 PBR v CH+MCH l 6, ,17-3,32 (V=35 m 3, kapalná fáze 5 m 3 P V ) plynná fáze (CH, MCH, BTD) l+g 1,46 87

89 Strana 89/234 Označení zařízení ZR 38 ZR 39 ZR 40 ZR 41 ZR 42 ZR 43 ZR 44 ZR 45 ZR 46 ZR 47 ZR 48 ZR 49 ZR 50 ZR 51 ZR 52 Zařízení Typ zaříz. 7 Umístění zařízení (vně/uvnitř) Látka v zařízení s.l. při 25 C Množství látky v zařízení [t] prov. teplota [ C] Tlak par při prov. teplotě [bar] Potrubí DN 350 z 1351-P61/65 do H22 (l=55 m, Q=66,25 m 3 /hod.) P V PBR v CH+MCH, BTD l+g 5, ,17-3,00 Systém odplyňovače 1351-H 22 (V=35 m 3, kapalná fáze 5 m 3 P V PBR v CH+MCH l 5, ,22-3,00 plynná fáze (CH, MCH, BTD) l+g 1,46 89 Potrubí DN 300 z 1351-P62/66 do H21/H22/H23 (l=50 m, P P PBR v CH+MCH l 4, ,22 Q=52,04 m 3 /hod.) sběrač recyklovaného rozpouštědla 1352-H 21 (37,3 m 3, plnění 50%)+potrubí DN 250 (Q=45,2 m 3 /hod.) P V CH, MCH, BTD l+g 14, ,48 z 1352-E52 SO 3120 zásobník 1360-H 21 (346 m 3, plnění 80%) S V PBR v CH+MCH l 222, ,09 zásobník 1360-H 22 (346 m 3, plnění 80%) S V PBR v CH+MCH l 222, ,09 zásobník 1360-H 23 (346 m 3, plnění 80%) S V PBR v CH+MCH l 222, ,09 Potrubí DN 300 z 1360-P61 A (B, C) do 1371-A31/2371-A31 P V PBR v CH+MCH l 4, ,09 (l=50 m,q=51,93 m 3 /hod.) zásobník 1360-H 24 (2,5 m 3, plnění 80%) S V CH, MCH l 1, ,23 SO 3121 striper 1371-A 31 (82 m 3, kapalina 30 m 3 PBR, voda, CH, MCH l 27, ,40 )+potrubí DN 600 do P V E51(l=30 m;q= m 3 parní fáze (CH, MCH, voda) l 0,09 96 /hod.) striper 1371-A 32 (82 m 3, kapalina P V PBR, voda, CH, MCH l 26, ,10 30 m 3 ) striper 1371-A 33 (109 m 3, kapalina 57 m 3 ) striper 2371-A 31 (82 m 3, kapalina 30 m 3 )+potrubí DN 600 do E51(l=30 m;q= m 3 /hod.) striper 2371-A 32 (82 m 3, kapalina 30 m 3 ) striper 2371-A 33 (109 m 3, kapalina 57 m 3 ) P P P P V V V V parní fáze (CH, MCH, voda) PBR, voda, CH, MCH parní fáze (CH, MCH, voda) PBR, voda, CH, MCH parní fáze (CH, MCH, voda) PBR, voda, CH, MCH parní fáze (CH, MCH, voda) PBR, voda, CH, MCH parní fáze (CH, MCH, voda) l 0,05 l 51,28 0,04 l l 27,36 0,09 l 26,93 l 0,05 l 51,28 0, ,10 1,40 2,10 2,10

90 Strana 90/234 Označení zařízení ZR 53 ZR 54 ZR 55 Zařízení potrubí z 1371-A31 do 1372-E51 (DN 600;l=30 m;q= m 3 /hod.) Potrubí z 2371-A31 do 1372-E52 (DN 600;l=30 m;q= m 3 /hod.) zásobník kondenzátu striperů 1372-H 21 (40 m 3, plnění 50%) Typ zaříz. 7 Umístění zařízení (vně/uvnitř) Látka v zařízení s.l. při 25 C Množství látky v zařízení [t] prov. teplota [ C] Tlak par při prov. teplotě [bar] P V voda, CH, MCH l 0,84 96 P V voda, CH, MCH l 0,84 96 S V voda, CH, MCH l 17, ,23 SO 3123 ZR 56 ocelové lahve (20 ks po 10 kg) S V PB g 0,20 20 > 3 SO 3132 ZR 57 chladicí centrum P V amoniak g 0,50 35 > 3 SO 3142 ZR 58 potrubí DN 50 (l=275 m, Q=80 m 3 /hod.) P V zemní plyn g 0, SO 3124 ZR 60 rozpouštěcí zásobník 1360-A31 s přísl. P V rozpouštědlo (80%CH+20%MCH) l 35, ,16 ZR 61 dekantační zásobník 1360-H25 s přísl. P V rozpouštědlo (80%CH+20%MCH) l 0, ,2

91 Strana 91/ Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu Výpočet indikačních čísel V následující tabulce jsou uvedena indikační čísla A pro jednotlivé identifikované zdroje rizika, včetně určujících parametrů metodiky QRA [4]. Tab. č. 16 Výpočet indikačních čísel A zařízení Označení zařízení Zařízení Nebezpečná látka množství NL [t] Typ NL Faktory provozních podmínek Mezní hodnota G [t] Indikační číslo A [ ] O1 O2 O3 ZR 1 autocisterna na pozici stáčení CH 20 hořlavá 1 1 0, ,20 ZR 2 autocisterna na pozici stáčení MCH 20 hořlavá 1 1 0, ,20 ZR 3 zásobník 1313-H 21 CH, MCH 586,72 hořlavá 0,1 0,1 0, ,09 ZR 4 zásobník 1314-H 21 CH, MCH 284,09 hořlavá 0,1 0,1 0, ,05 ZR 5 zásobník 1322-H 21 CH, MCH 33,86 hořlavá 0,1 0,1 0, ,01 ZR 6 systém kolony 1333-C H H22 CH, MCH ZR 7 adsorbční kolony 1334-C 11 A/B +potrubní trasa CH, MCH 34,23 hořlavá 1 1 0, ,78 ZR 8 kontejner na automobilu DIBAH 1,23 hořlavá 0,1 1 0,10 10 < 0,01 ZR 9 kontejner ve skladu (při stáčení) DIBAH 1,23 hořlavá 1 0,1 0,10 10 < 0,01 ZR 10 kontejner na automobilu DEAC 1,48 hořlavá 0,1 1 0,10 10 < 0,01 ZR 11 kontejner ve skladu (při stáčení) DEAC 1,48 hořlavá 1 0,1 0,10 10 < 0,01 ZR 12 kontejner na automobilu MCH 10,73 hořlavá 0,1 1 0, ,01 ZR 13 kontejner ve skladu (při stáčení) MCH 10,73 hořlavá 1 0,1 0, ,01 ZR 14 zásobník 1211-H 21 CH, MCH 4,96 hořlavá 0,1 0,1 0,23 10 < 0,01 ZR 15 zásobník 1212-H 21 DIBAH 0,48 hořlavá 0,1 0,1 0,10 10 < 0,01 ZR 16 zásobník 1213-H 21 DEAC 0,58 hořlavá 0,1 0,1 0,10 10 < 0,01 ZR 17 alkylátor 1222-R01 A+preformátor 1223-R01 A katalyzátor v CH+MCH, BTD 0,10 0,47 hořlavá hořlavá ,54 0, ,01 0,02 ZR 18 alkylátor 1222-R01 B+preformátor 1223-R01 B katalyzátor v CH+MCH, BTD 0,14 6,59 2,07 0,10 0,47 hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá ,61 0,23 0,54 0, ,14 2,38 0,05 2,57 0,03 0,01 0,02 0,03

92 Strana 92/234 Označení zařízení Zařízení Nebezpečná látka množství NL [t] Typ NL Faktory provozních podmínek Mezní hodnota G [t] Indikační číslo A [ ] O1 O2 O3 ZR 19 potrubí DN 50 do 1222-R01A/B BTD 0,08 hořlavá ,08 ZR 20 zásobníky katalyzátoru 1224 A31(36,5 m 3 )+A 32 (17,3 m 3 ) katalyzátor v CH+MCH 34,27 hořlavá 0,1 0,1 0,1 10 < 0,01 ZR 21 potrubí DN 50 do 1342-R01 (2342- R01) katalyzátor v CH+MCH 0,12 hořlavá 1 1 0,1 10 < 0,01 ZR 22 potrubí DN potrubí DN 50 do 1342-R01+potrubí DN 50 do 2342-R01 BTD 0,79 hořlavá ,79 ZR 23 potrubí DN 100+potrubí DN 75 do 1342-R01+potrubí DN 75 do 2342-R01 CH, MCH 1,65 hořlavá 1 1 0, ,03 ZR 24 potrubí DN 100+potrubí DN 75 do 1342-R01+potrubí DN 75 do 2342-R01 CH, MCH 1,46 hořlavá 1 1 0, ,04 ZR 25 potrubí DN 50 (l=75 m, Q=0,01 m 3 /hod.) do 1342-R01 DIBAH 0,12 hořlavá 1 1 0,1 10 < 0,01 ZR 26 potrubí DN 50 (l=75 m, Q=0,01 m 3 /hod.) do 2342-R01 DIBAH 0,12 hořlavá 1 1 0,1 10 < 0,01 ZR 27 reaktor 1342-R01 CH, MCH, BTD 19,21 hořlavá 1 1 6, ,60 ZR 28 reaktor 2342-R01 CH, MCH, BTD 19,21 hořlavá 1 1 6, ,60 ZR 29 reaktor 1342-R02 CH, MCH, BTD 18,81 hořlavá 1 1 6, ,04 ZR 30 reaktor 2342-R02 CH, MCH, BTD 18,81 hořlavá 1 1 6, ,04 ZR 31 reaktor 1342-R03 CH, MCH, BTD 18,75 hořlavá 1 1 6, ,66 ZR 32 reaktor 2342-R03 CH, MCH, BTD 18,75 hořlavá 1 1 6, ,66 ZR 33 Potrubí DN 300 z 1342-R03 do H 21 CH, MCH, BTD 4,72 hořlavá 1 1 6, ,93 ZR 34 Potrubí DN 300 z 2342-R03 do H 21 CH, MCH, BTD 4,00 hořlavá 1 1 6, ,49 ZR 35 CH, MCH, BTD 3,37 hořlavá 1 1 1, ,61 Systém odplyňovače 1343-H 21 CH, MCH, BTD 2,17 hořlavá 1 1 6, ,35 (včetně potrubního systému plynné CH, MCH, BTD 1,46 hořlavá ,46 fáze) 3,42 ZR 36 ZR 37 Potrubí DN 250 z 1343-P61/65 do 1351-H21 Systém odplyňovače 1351-H 21 (včetně potrubního systému plynné fáze) CH, MCH, BTD CH, MCH, BTD CH, MCH, BTD CH, MCH, BTD CH, MCH, BTD 0,33 2,93 3,22 1,94 1,46 hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá , , ,06 2,93 2,99 0,57 1,94 1,46 3,97

93 Strana 93/234 Označení zařízení ZR 38 ZR 39 Zařízení Nebezpečná látka množství NL [t] Potrubí DN 350 z 1351-P61/65 do 1351-H22 Systém odplyňovače 1351-H 22 (včetně potrubního systému plynné fáze) CH, MCH, BTD CH, MCH, BTD CH, MCH, BTD CH, MCH, BTD CH, MCH, BTD 1,55 3,28 3,05 1,42 1,46 Typ NL hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá Faktory provozních podmínek O1 O2 O , , Mezní hodnota G [t] Indikační číslo A [ ] ZR 40 Potrubí DN 300 z 1351-P62/66 do 1360-H21(H22/H23) CH, MCH 3,21 hořlavá 1 1 1, ,64 ZR 41 sběrač recyklovaného rozpouštědla 1352-H 21+potrubí z 1352-E52 CH, MCH, BTD 14,85 hořlavá 1 1 0, ,71 ZR 42 zásobník 1360-H 21 CH, MCH 168,71 hořlavá 0,1 0,1 1, ,24 ZR 43 zásobník 1360-H 22 CH, MCH 168,71 hořlavá 0,1 0,1 1, ,24 ZR 44 zásobník 1360-H 23 CH, MCH 168,71 hořlavá 0,1 0,1 1, ,24 ZR 45 Potrubí DN 300 z 1360-P61 A (B, C) do 1371-A31/2371-A31 CH, MCH 3,21 hořlavá 1 1 1, ,45 ZR 46 zásobník 1360-H 24 CH, MCH 1,52 hořlavá 0,1 1 0,23 10 < 0,01 ZR 47 striper 1371-A 31+ CH, MCH ZR 48 striper 1371-A 32 CH, MCH ZR 49 striper 1371-A 33 CH, MCH ZR 50 striper 2371-A 31 CH, MCH ZR 51 striper 2371-A 32 CH, MCH 0,12 0,06 0,04 < 0,01 0,02 < 0,01 0,12 0,06 0,04 < 0,01 hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá hořlavá , , , , , ,27 3,28 3,55 0,61 1,42 1,46 3,49 0,03 0,06 0,09 0,02 < 0,01 0,02 0,01 < 0,01 0,01 0,03 0,06 0,09 0,02 < 0,01 0,02

94 Strana 94/234 Označení zařízení Zařízení Nebezpečná látka množství NL [t] ZR 52 striper 2371-A 33 CH, MCH 0,02 < 0,01 Typ NL hořlavá hořlavá Faktory provozních podmínek O1 O2 O , Mezní hodnota G [t] Indikační číslo A [ ] ZR 53 potrubí z 1371-A31 do 1372-E51 CH, MCH 0,53 hořlavá ,53 ZR 54 potrubí z 2371-A31 do 1372-E52 CH, MCH 0,53 hořlavá ,53 ZR 55 zásobník kondenzátu striperů H 21 (40 m 3, plnění 50%) CH, MCH 7,60 hořlavá 0,1 1 0, ,02 ZR 56 Ocelové lahve PB 0,20 hořlavá 0, ,02 ZR 57 chladicí centrum amoniak 0,50 toxická ,67 amoniak 0,50 hořlavá ,50 ZR 58 potrubí DN 50 zemní plyn 0,005 hořlavá < 0,01 ZR 59 kontejner (v úložišti) MCH (45% roztok NdP) 19,50 hořlavá 0,1 1 0, ,23 ZR 60 rozpouštěcí zásobník 1360-A31 s přísl. CH, MCH (80:20%) 35,10 hořlavá 1 1 6, ,83 ZR 61 dekantační zásobník 1360-H25 s přísl. CH, MCH (80:20%) 0,18 hořlavá 1 1 0,2 10 < 0,01 0,01 < 0,01 0,01

95 Strana 95/ Stanovení selektivních čísel Selektivní čísla byla stanovena pro ty zdroje rizika, jejichž indikační číslo A, stanovené v předchozí tabulce, bylo rovné nebo větší než jedna. Podél celé hranice Areálu chemických výrob Kralupy byly vybrány pozice (body), vzdálené od sebe cca 50 m, ve kterých byla stanovena selektivní čísla hodnocených zdrojů rizika. Pozice byly číslovány od jihovýchodní části podniku severním směrem kolem celého areálu (pozice č ), tak jak je naznačeno na následujícím obrázku. Vzdálenosti jednotlivých zařízení k bodům na hranicích areálu a výsledné hodnoty selektivních čísel posuzovaných zdrojů rizika na příslušných vybraných pozicích hranic areálu jsou uvedeny v následujících tabulkách.

96 Strana 96/234 Obr. č. 2 Vyznačení pozic na hranici ACHVK

97 Strana 97/234 Tab. č. 17 Výpočet selektivních čísel S zařízení Číslo bodu ZR 6 ZR 27 ZR 28 ZR 29 ZR 30 ZR 31 ZR 32 ZR 33 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,002

98 Strana 98/234 Číslo bodu ZR 6 ZR 27 ZR 28 ZR 29 ZR 30 ZR 31 ZR 32 ZR 33 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,002

99 Strana 99/234 Číslo bodu ZR 6 ZR 27 ZR 28 ZR 29 ZR 30 ZR 31 ZR 32 ZR 33 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,006

100 Strana 100/234 Číslo bodu ZR 6 ZR 27 ZR 28 ZR 29 ZR 30 ZR 31 ZR 32 ZR 33 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,157

101 Strana 101/234 Číslo bodu ZR 6 ZR 27 ZR 28 ZR 29 ZR 30 ZR 31 ZR 32 ZR 33 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,014

102 Strana 102/234 Číslo bodu ZR 6 ZR 27 ZR 28 ZR 29 ZR 30 ZR 31 ZR 32 ZR 33 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,014 Výpočet selektivních čísel S zařízení pokračování Tab. č. 17 Číslo bodu ZR 34 ZR 35 ZR 36 ZR 37 ZR 38 ZR 39 ZR 57 ZR 60 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S T [ ] L [m] S T [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,028

103 Strana 103/234 Číslo bodu ZR 34 ZR 35 ZR 36 ZR 37 ZR 38 ZR 39 ZR 57 ZR 60 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S T [ ] L [m] S T [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,009

104 Strana 104/234 Číslo bodu ZR 34 ZR 35 ZR 36 ZR 37 ZR 38 ZR 39 ZR 57 ZR 60 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S T [ ] L [m] S T [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,061

105 Strana 105/234 Číslo bodu ZR 34 ZR 35 ZR 36 ZR 37 ZR 38 ZR 39 ZR 57 ZR 60 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S T [ ] L [m] S T [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,648

106 Strana 106/234 Číslo bodu ZR 34 ZR 35 ZR 36 ZR 37 ZR 38 ZR 39 ZR 57 ZR 60 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S T [ ] L [m] S T [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,134

107 Strana 107/234 Číslo bodu ZR 34 ZR 35 ZR 36 ZR 37 ZR 38 ZR 39 ZR 57 ZR 60 L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S H [ ] L [m] S T [ ] L [m] S T [ ] , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,181

108 Strana 108/234 Z údajů uvedených v předchozích tabulkách vyplývá, že podmínka a) pro výběr zařízení na základě selektivního čísla na hranicích Areálu chemických výrob Kralupy je splněna pro ZR 27 ZR 32 (polymerační reaktory 1342-R01 až 1342-R03 a polymerační reaktory R01 až 2342-R03) a ZR 60 (rozpouštěcí zásobník 1360-A31 s příslušenstvím). Pro ZR 6, 33, 34, 37 a 38, jejichž selektivní čísla byla na hranici ACHVK nepatrně větší než 1 a nebyla u nich naplněna podmínka a), byly vypočteny selektivní čísla ještě v místě nejbližší obytné oblasti, kterou je místní část Lobeček, města Kralupy nad Vltavou. Tab. č. 18 Výpočet selektivních čísel v nejbližší obytné zóně, dle podmínky b) Označení zařízení Zařízení Typ NL A Vzdálenost k obydlené oblasti [m] ZR 6 systém kolony 1333-C13 hořlavá 2, ,010 ZR 33 potrubí DN 300 z hořlavá 2, ,012 R03 do 1343-H 21 ZR 34 potrubí DN 300 z hořlavá 2, ,011 R03 do 1343-H 21 ZR 37 systém odplyňovače hořlavá 3, , H 21 ZR 38 potrubí DN 350 z P61/65 do 1351-H22 hořlavá 3, ,017 S Z údajů v předchozí tabulce vyplývá, že podmínka b) pro výběr zařízení na základě stanovení selektivního čísla v nejbližší obytné zóně, není ani v těchto případech naplněna Zhodnocení výsledků selektivní metody Výrobna Polybutadien byla rozdělena na 61 relativně samostatných zařízení s obsahem NL. U všech těchto zařízení byla stanovena indikační čísla A na základě množství látky, vlastností umístěné látky a provozních podmínek. Z celkového počtu posuzovaných zařízení mělo indikační číslo A větší než jedna (nebo rovno jedné) 16 zařízení. Selektivní čísla v síti bodů na hranici ACHVK, popř. v místě nejbližší obytné zóny, byla proto stanovena, v souladu s metodou, pro těchto 16 zařízení. Již hodnoty selektivních čísel na hranicích ACHVK, v místech, která jsou nejblíže obytné oblasti (jihozápadní až západní hranice ACHVK), popř. stanovená přímo v místě nejbližší obytné oblasti (místní část Lobeček) naznačují, že by v případě závažné havárie na výrobně Polybutadien nemělo dojít k ohrožení osob v této lokalitě. Hodnoty selektivních čísel jsou zde výrazně menší než jedna u všech posuzovaných ZR, včetně reaktorů, tedy zařízení s nejvyším indikačním číslem A (nejvyšší selektivní číslo pro reaktory v nejbližší obytné oblasti (662 m) je rovno hodnotě S=0,042). K určitému ohrožení by však mohlo dojít v okolí jihovýchodní hranice ACHVK, vzhledem k tomu, že selektivní čísla pro polymerační reaktory (ZR 27-32) jsou zde vyšší než jedna a jejich maximální hodnoty se pohybují v rozmezí S max. = 6,08-8,34 resp. pro rozpouštěcí zásobník 1360-A31 s přísl. (ZR 60), kdy maximální hodnoty se v tomto případě pohybují v rozmezí S max. = 1,02-2,69. Jedná se o oblast, která je využívána zejména k zemědělským účelům, avšak probíhá zde také železniční trať ČD (Kralupy nad Vltavou-Neratovice), ve vzdálenosti přibližně 200 m (nejbližší pozemní komunikace č. 608 východním až severovýchodním směrem je ve vzdálenosti více než 1 km).

109 Strana 109/234 Výsledkem selektivní analýzy je seznam zařízení, pro které je nutno vypracovat kvantitativní analýzu rizika. Tab. č. 19 Vybraná zařízení (ZR) pro QRA Označení zařízení NL umístění zařízení ZR 27 Reaktor 1342-R01 CH, MCH, BTD SO 3118 ZR 28 Reaktor 2342-R01 CH, MCH, BTD SO 3118 ZR 29 Reaktor 1342-R02 CH, MCH, BTD SO 3118 ZR 30 Reaktor 2342-R02 CH, MCH, BTD SO 3118 ZR 31 Reaktor 1342-R03 CH, MCH, BTD SO 3118 ZR 32 Reaktor 2342-R03 CH, MCH, BTD SO 3118 ZR 60 Rozpouštěcí zásobník A31 s přísl. CH, MCH, SO 3124 Vzhledem k tomu, že všechny reaktory jsou konstrukčně identické a proces v nich probíhá za téměř shodných technologických podmínek, bude následná kvantitativní analýza (modelování) provedena pouze pro jeden reaktor s tím, že počet reaktorů se pochopitelně promítne do výsledné frekvence uvažovaných scénářů havárií Popis vybraných zdrojů rizika a jejich zobrazení v mapě Popis zdrojů rizika a způsobu jejich zabezpečení Popis polymerace a reaktorů 1342 (2342)-R01-R02-R03 Polymerační reaktory se nacházejí v SO Jedná se o venkovní technologické zařízení. Vlastní polymerační reakce probíhají kontinuálně v kaskádě tří za sebou zapojených reaktorů 1342 (2342)-R01-R02-R03. Hlavním proudem vstupujícím do polymerace je uhlovodíková směs obsahující: rozpouštědlo (směs CH+MCH v poměru cca 4:1), BTD. Uhlovodíková směs se míchá ze 3 proudů: čerstvého rozpouštědla, vratného rozpouštědla, BTD. Poměr jednotlivých složek je přesně regulován pomocí řídícího systému. Nejpodstatnějším parametrem je obsah (koncentrace) BTD v uhlovodíkové směsi. Před vstupem uhlovodíkové směsi do 1. polymeračního reaktoru je směs ochlazena na cca 5 10 C. Potom je smísena s ko-katalyzátorem DiBAH a následně je nastřikována do spodku 1. reaktoru v kaskádě. Současně je do spodku 1. reaktoru dávkováno předepsané množství katalyzátoru. Katalyzátor i uhlovodíková směs je po vstupu do prvního reaktoru okamžitě smísena s obsahem reaktoru, což je polymerující kaučukový roztok. BTD přítomný v nástřiku

110 Strana 110/234 polymeruje a mění se na polybutadien v kaskádě tří sériově zapojených reaktorů (vstup spodem, výstup horem): uhlovodíková směs vstupující do 1. reaktoru obsahuje 13 % BTD, reakční směs za 1. reaktorem obsahuje asi 2 % nezreagovaného butadienu, reakční směs za 2. reaktorem obsahuje asi 0,5 % nezreagovaného BTD, reakční směs za 2. reaktorem obsahuje asi 0,2 % nezreagovaného BTD. Jednotlivé reaktory jsou odděleny dálkově ovládanými armaturami, což umožňuje provozovat pouze 2 reaktory v lince. Toho lze využít např. při periodickém čistění reaktorů. Tepelný režim polymeračních reaktorů. Polymerace BTD je výrazně exotermní reakce, s reakčním teplem cca 1350 kj/kg BTD. Toto teplo je nutno z reakčního prostředí odvést. Technologie používaná v SYNTHOS Kralupy pracuje na bázi tzv. adiabatických reaktorů. V tomto případě se reakční teplo z reaktorů využívá k ohřevu polymerního roztoku. Část tohoto tepla se pak využije v následujícím technologickém stupni k odpaření části rozpouštědla. V ideálním případě probíhá proces takto: uhlovodíková směs, vedená do reaktorů, se ochladí na cca 10 až 5 C, v reaktorech se v důsledku reakce teplota výsledného polymerního roztoku zvýší na cca 100 C; reakční teplo je absorbováno hlavně přítomným rozpouštědlem, přehřátý roztok polymeru (teplota varu rozpouštědla je cca 84 C) je následně nastříknut do expanzní nádoby, kde se část rozpouštědla odpaří a koncentrace polymeru v roztoku se tak zvýší z původních 13% na cca 15%. Vzhledem k tomu, že nejvíce butadienu zreaguje v 1. reaktoru, je zde i nárůst teploty nejvyšší. Z původní teploty 5-10 C zde teplota vzroste na cca 90 C. Ve 2. a ve 3. reaktoru je již nárůst teploty menší. Teplota za 2. reaktorem je cca 98 C a teplota za 3. reaktorem je pak konečných 100 C. Tento teplotní režim je pochopitelně značně závislý na koncentraci butadienu v uhlovodíkové směsi. Čím více je ve směsi BTD, tím více reakčního tepla vzniká a tím méně je přítomno rozpouštědla, které je schopno vznikající teplo absorbovat. Např. při koncentraci 15 % BTD v uhlovodíkové směsi by bylo dosaženo teploty 100 C již v 1. reaktoru při konverzi 85 % a výsledná teplota roztoku by byla cca 114 C. Z tohoto pohledu je koncentrace BTD nejdůležitější parametr v sekci přípravy uhlovodíkové směsi a polymerace. Reaktory však nejsou čistě adiabatické. K tepelné bilanci každého reaktoru přispívá ještě míchadlo, neboť mícháním viskózního roztoku se elektrická energie přiváděná do motorů míchadel mění na tepelnou energii a tím přispívá ke zvýšení teploty obsahu reaktorů. Příkon míchadel je 55 kw, což je max. možný tepelný příkon, který může být obsahu každého z reaktorů dodán tímto způsobem. Tepelný příkon dodávaný míchadly činí asi 8 % z celkového tepelného příkonu. Mnohem významnějším způsobem zasahují do tepelného režimu reaktorů chladící hady, umístěné v reaktorech. Chladící hady slouží k udržení normálního tepelného režimu jednotlivých reaktorů. K chlazení se používá cirkulační chladící voda, dopravovaná od chladících věží výrobny. Teoretický chladící výkon chladícího hadu je asi 230 kw, což představuje asi 14 % celkového množství tepla vznikajícího v 1. reaktoru.

111 Strana 111/234 Chladící hady lze použít i k ohřevu obsahu reaktorů tím, že se do chladící vody zavede pára. Ohřev reaktorů se používá zejména při náběhu výroby, kdy je vyšší teplota potřeba pro naběhnutí reakce. Za normálního provozu může být ohřevu reaktorů použito pro zvýšení konverze BTD, např. v důsledku špatné kvality, nebo nízké koncentrace katalyzátoru. Všechny polymerační reaktory jsou konstrukčně shodné. Jedná se o vertikální, válcové, tlakové nádoby z uhlíkaté oceli, opatřené míchadlem a chladícím/topným hadem. Nominální objem každého reaktoru je 27,5 m 3. Maximální projektová teplota je 215 C, maximální pracovní teplota je 123 C. maximální výpočtový přetlak je 1,4 MPa, maximální pracovní přetlak je 1,05 MPa. Proti nadměrnému tlaku je každý reaktor jištěn pojistným ventilem a průtržnou membránou (s nastavením na přetlak 1,4 MPa). Jednotlivé reaktory lze od sebe oddělit pomoci dálkově ovládaných uzavíracích armatur. Rovněž potrubí BTD, rozpouštědla a katalyzátoru jsou osazeny těmito armaturami. Všechny reaktory jsou vybaveny systémem dálkového měření a regulace hlavních sledovaných veličin, s alarmem při překročení minimálních/maximálních hodnot. Zejména se to týká průtoku BTD (alarm na nízký průtok a na vysoký a velmi vysoký průtok), průtoku čerstvého i vratného rozpouštědla (alarm na vysoký průtok a na nízký a velmi nízký průtok), průtoku uhlovodíkové směsi (BTD+rozpouštědlo) do reaktoru (alarm na vysoký a nízký a velmi nízký průtok), průtok katalyzátoru (alarm na nízký a vysoký průtok) a dále teploty a tlaku v jednotlivých reaktorech (alarm na vysokou a velmi vysokou teplotu a tlak) Popis recyklace kaučuku a rozpouštěcího zásobníku 1360-A31 Bude doplněno (samostatná studie - doplněk k BZ) v rámci podrobné analýzy a hodnocení rizika v plánovaném termínu do konce roku Vzdálenosti vybraných zdrojů rizika od příjemců rizika Vzdálenost výše uvedených oblastí od analyzovaného ZR uvádí následující tabulka. Tab. č. 20 Vzdálenost lokalit s výskytem osob od uvažovaných ZR Lokalita s výskytem osob Střed SO 3118 Vzdálenost [m] Počet osob Lobeček Chvatěruby Veltrusy Zemědělská plocha 120 1/ha Železniční trať /vlak Vzdálenosti uvedené v tabulce byly měřeny z mapy ( Grafické zobrazení umístění vybraných zdrojů rizika Z následujícího obrázku je patrné umístění ZR (SO 3118) a ZR 60 (SO 3124), v rámci Areálu chemických výrob Kralupy a bližšího okolí. Obr. č. 3 Umístění SO 3118 v rámci Areálu chemických výrob Kralupy

112 Strana 112/234

113 Strana 113/ Analýza rizik Identifikace možných situací a příčin závažné havárie Přehled možných nebezpečných situací uvnitř objektu Nebezpečné situace v objektu SYNTHOS PBR s.r.o., které by mohly vést k havárii, jsou naznačeny v následujících odstavcích. Ztráta těsnosti zařízení v důsledku vnitřní vady nebo únavy materiálu, vnitřní i vnější koroze zařízení, vlivem vibrací, ujetí reakce v polymeračních reaktorech a selhání zabezpečujících prvků technologie apod. Únik obsahu zařízení v důsledku ztráty těsnosti, způsobené např. nedodržením projektovaných parametrů nebo úpravou či opravou příslušných zařízení dodavatelem (použití špatně specifikovaných materiálů, chyba při svařování, seřízení, usazení apod.) a nezjištění tohoto stavu před spuštěním provozu jako důsledek špatné kontroly testovacího procesu. Špatný monitoring počínajícího pozvolného narušení zařízení, které může vyústit ve výrazné poškození. Takovým příkladem mohou být malé trhliny nebo netěsnosti na čerpadle, těsnění ventilů, přírub, stěnách zásobníků apod. Únik obsahu zařízení v důsledku lidské chyby při obsluze zařízení (manipulace s kontejnery a proces jejich napojení na technologii, proces stáčení kapalných látek z AC do zásobníků, chybně otevřený ventil, přeplnění zásobníku, špatně nastavená potrubní trasa, nezjištění významné procesní odchylky, opomenutí apod.). Únik obsahu zařízení (nebo požár a výbuch) v důsledku lidské chyby a/nebo systému měření a regulace, při nedodržení pracovních a bezpečnostních instrukcí, pracovního postupu, bezpečnostních a požárních předpisů apod. (např. zjednodušení pracovního postupu, porušení zákazu kouření, nepovolená práce s ohněm při opravě a čištění zařízení apod.). Dopravní nehoda vozidla s obsahem NL uvnitř areálu při nedodržení vnitropodnikových dopravních předpisů, při selhání řidiče apod. Poškození nárazem a únik NL (např. neopatrná manipulace, náraz dopravního prostředku při práci se stavebními mechanismy jeřábem, rypadlem apod.). Vznik požáru v důsledku vadné elektroinstalace, nebo závadě na ní, nebo při úniku samovznětlivých látek DEAC a DIBAH. Iniciace požáru a/nebo exploze vlivem elektrostatického náboje a statické elektřiny, např. při pohybu osob a dopravních prostředků v objektu. Úmyslný čin některého ze zaměstnanců, vedoucí k úniku NL, požáru nebo výbuchu.

114 Strana 114/ Přehled možných nebezpečných situací vně objektu Nebezpečné situace vně objektu společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. mohou mít charakter přírodních jevů (většinou bez možnosti ovlivnění lidským faktorem) a/nebo jsou důsledkem lidské činnosti. Jednotlivé možnosti a jejich vliv na bezpečný provoz analyzovaného zařízení jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tab. č. 21 Nebezpečné situace vzniklé v důsledku účinku nepříznivých přírodních jevů Přírodní jev Možný následek Poznámka Atmosférické srážky:(déšť, kroupy, sníh, sucho) Vítr (vichřice, tornáda, hurikány apod.) Atmosférická teplota Většinou bez výrazných následků; vlhkost může způsobovat urychlení koroze korozívních částí zařízení/jednotek Extrémní projevy mohou způsobit poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a možným požárem, eventuálně explozí Vysoká teplota může vyvolat zvýšený tlak látky v zařízení (ta jsou na takové podmínky dimenzována). Při abnormálně nízkých teplotách by mohlo dojít ke zkřehnutí konstrukčního materiálu, pokud by byl špatně navržen Jedná se většinou o otevřená technologická zařízení, která jsou na takové podmínky konstruována Málo pravděpodobné Při abnormálně nízkých teplotách by mohlo docházet k určitým technologickým problémům (např. s udržením požadovaných teplot, zamrznutí ventilů nebo s tuhnutím určitých médií) Atmosférický tlak Bez vlivu Sluneční záření Bez vlivu Zvýšená teplota může vyvolat zvýšený tlak látky v zařízení. Atmosférická vlhkost (mlha, mráz) Možnost urychlení koroze korozívních (nechráněných) částí zařízení, popř. zamrznutí ventilů apod. Atmosférické výboje (blesky) Záplavy a povodně Stav podzemních vod (průlinové a/nebo puklinové pronikání, účinky vysoké hladiny atd.) Stav podloží a posloupnost vrstev (sesedání, smršťování, nízká soudržnost, únosnost) Sesuvy půdy Při zvlášť nepříznivých okolnostech (např. závada bleskosvodu, mimořádně silný výboj apod.) by mohlo dojít k poškození zařízení a úniku látek, požáru, eventuálně explozi Možnost poškození zařízení a eventuální únik látek do vod a ovzduší Doposud nebyl pozorován vliv těchto jevů Doposud nebyl pozorován vliv těchto jevů Veškerá technologická zařízení jsou uzemněna a napojena na zemnící síť SYNTHOS Kralupy a.s. Pozemky výrobny PBR se nenacházejí v záplavovém území Vltavy (jsou nad úrovní hladiny 100 leté vody) Terén je rovinatý, výrobna není tímto jevem ohrožena Poddolování Výrobna se nenachází v poddolovaném území Seismicita Extrémní projevy mohou způsobit Území je seismicky klidné

115 Strana 115/234 Přírodní jev Možný následek Poznámka poškození nebo zřícení částí budov nebo technologií s únikem látek do ŽP a možným požárem, eventuálně explozí (indikován max. 5. stupeň (12) z 12 stupňové klasifikace dle mezinárodní makroseismické stupnice MCS) Aktivní geodynamické jevy Výskyt vyloučen (sesuvy, laviny atd.) Povrchová eroze Bez vlivu Vulkanická činnost Výskyt vyloučen Účinky zemské a vodní flory a fauny lokality Pád vesmírného tělesa (meteoritu) Výjimečně by mohl výskyt hlodavců způsobit např. porušení elektrických kabelů Poškození nebo zřícení částí budov nebo zařízení s únikem látek do ŽP a možným požárem, eventuálně explozí Extrémně nepravděpodobné Tab. č. 22 Nebezpečné situace vzniklé v důsledku lidské činnosti v okolí objektu Lidská činnost Důsledek Poznámka Exploze (vnitřní výbuch, exploze mraku plynu/par, atd.) na okolních technologiích Letící předměty (trosky při explozi, vnitřním výbuchu) Požár na okolních technologiích Únik toxické, nebo radioaktivní látky Pád letadla Náraz při neopatrné manipulaci (automobil, jeřáb apod.) Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následným požárem/explozí Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následnou explozí, požárem nebo toxickým působením Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následnou explozí, požárem nebo toxickým působením Možnost ohrožení obsluhy daného zařízení a sekundární havárie v důsledku špatně provedeného úkonu nebo procesu Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následnou explozí, požárem Poškození nebo zřícení částí technologií (např. stržení potrubí) s únikem látek a následnou explozí, požárem Výrobna se nachází v ACHVK, kde je řada dalších chemických výrob a zařízení, např. společností SYNTHOS Kralupy a.s., Butadien Kralupy a.s., Cray Valley Czech s.r.o., VITOGAZ ČR, s.r.o., ČeR, UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. Pravděpodobnost při havárii mimo vlastní ACHVK je malá Výrobna se nachází v ACHVK, kde je řada dalších chemických výrob a zařízení, (včetně přepravy) s hořlavými látkami Výrobna se nachází v ACHVK, kde je řada dalších chemických výrob a zařízení s toxickými látkami, např. amoniak v SO 237, 116; zdroj úniku radioaktivní látky není znám Přímo nad výrobním areálem letecký koridor nevede, ale není to zakázané území; zasažení zařízení pádem letadla je vysoce nepravděpodobné. 12 Tento pátý stupeň je charakterizován následovným slovním popisem: Pozoruje jej i venku většina lidí, budovy se chvějí, nábytek se kýve, lehčí předměty se posunují, praskají okenní tabulky.

116 Strana 116/234 Lidská činnost Důsledek Poznámka Vliv silniční nebo železniční dopravy nebo události při ní Vliv produktovodů, plynovodů nebo událostí v nich Vliv hospodářských nebo vojenských objektů nebo událostí v nich Terorismus Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následnou explozí, požárem nebo toxickým působením Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následnou explozí, požárem Není znám zdroj ohrožující analyzovaná zařízení Poškození nebo zřícení částí technologií s únikem látek a následnou explozí, požárem Mimo vlastní ACHVK nepravděpodobné Ve vzdálenosti cca 200 m vede železniční trať Kralupy n / V - Neratovice Např. produktovody ČeR a/nebo SYNTHOS Kralupy a.s. Při napadení zdrojů elektrické energie, vzduchu, vody apod. hrozí odstavení celé výroby Systematická komplexní identifikace a popis iniciačních událostí možných scénářů závažné havárie Pro účely ocenění a zhodnocení rizika u vybraných zdrojů rizika byly použity dvě generické iniciační události, které jsou doporučeny pro QRA [5] a představují z hlediska možných následků nejzávažnější situace: Iniciační událost A: okamžitý únik obsahu reaktoru Iniciační událost B: kontinuální únik obsahu reaktoru do 10 minut. Iniciační událost B byla potvrzena provedenou studií HAZOP [6], kdy jako možným následkem nestandardního stavu byla identifikována i ztráta integrity potrubí. Z odborné literatury vyplývá, že frekvence roztržení potrubí DN 75 je F = /m rok, únik netěsností o efektivním průměru 10% nominálního průměru potrubí je F = /m rok. Frekvence roztržení potrubí DN 50 je F = /m rok, únik netěsností o efektivním průměru 10% nominálního průměru potrubí DN 50 je F = /m rok. Iniciační událost A studií v plném rozsahu nebyla potvrzena, pouze v případě přetlakování reaktoru butadienem by v krajním případě hrozilo uvolnění reakční směsi přes průtržnou membránu a pojistný ventil do havarijního zásobníku. Uvažování této iniciační události v následné QRA bylo učiněno v důsledku konzervativního přístupu k posouzení míry rizika. Provoz recyklace kaučuku je novou (od roku 2016) součástí výrobní jednotky Polybutadien, ze zařízení tohoto provozu byl selektivní metodou [5] vybrán rozpouštěcí zásobník. Studie HAZOP na vybrané zařízení a následná QRA je plánována na druhé pololetí roku Popis identifikovaných scénářů závažné havárie Iniciační událost A okamžitý únik obsahu reaktoru Scénář předpokládá únik celého množství reaktoru (27,5 m 3 ) ve velmi krátké době 13. Z rozboru proběhlých havárií vyplývá, že nejpravděpodobnějším scénářem okamžitého úniku přehřáté kapaliny z tlakové nádoby s okamžitou iniciací je BLEVE [Chyba! Nenalezen zdroj 13 Jednotlivé reaktory v kaskádě lze od sebe velmi rychle oddělit dálkově uzavíratelnými armaturami.

117 Strana 117/234 odkazů.]. Jak bylo uvedeno dříve, v případě vnějšího požáru by docházelo k ohřevu reaktoru a postupnému zvyšování teploty a tlaku (reaktor je sice vybaven intenzívním chlazením, je však sporné, zda by toto chlazení fungovalo i v případě požáru, neboť cirkulační čerpadla chladící vody jsou umístěna pod jednotlivými reaktory a byla by zřejmě v případě požáru poškozena; poškozen by mohl být i pohon míchadla, takže na ochlazování reaktorů tímto způsobem nelze, v případě požáru, příliš spoléhat). Nejprve by mohl být přetlak odveden přes regulační ventil do odplyňovače. Pokud by toto nestačilo, došlo by po dosažení průtržného tlaku (14 bar(g)) k protržení pojistné membrány a uvolnění přetlaku přes odlučovače 1412-H21 a 1411-H21 do podnikového odplynového systému. K BLEVE by tak mohlo dojít buď v případě selhání tohoto zabezpečovacího systému a nebo např. v důsledku vnitřní vady nebo únavy materiálu a pod., avšak při tlaku nižším, než je nastavena průtržná membrána. Z těchto důvodů byl pro výpočty brán tlak roztržení jako dvojnásobek pracovního tlaku, tzn. 10 bar(a). Kromě BLEVE však může také dojít v případě (semi-) přímé iniciace uniklých hořlavých par k požáru Flash Fire. Mrak nejprve expanduje, až koncentrace par dosáhne HMV, a teprve poté dojde k (semi-) přímé iniciaci. Výsledkem je potom Flash Fire s možností přechodu do exploze (VCE). Rovněž dojde k požáru neodpařeného podílu rozpouštědla (Pool Fire) a polymeru na betonovém podkladu stavebního objektu. V případě, že nedojde k přímé iniciaci mraku, potom se určitá část obsahu reaktoru (rozpouštědlo + malý podíl nezreagovaného BTD+C 4 uhlovodíků v něm obsažených) rychle odpaří na základě přebytku tepla oproti svému výparnému teplu (tzv. adiabatický odpar) a zbylý neodpařený kapalný podíl (rozpouštědlo+polymer), ochlazený na svůj bod varu, se rozlije do okolního terénu a rozpouštědlo se bude dále odpařovat, i když podstatně pomaleji (rychlost odpařování je řízena přenosem tepla z podkladu a okolí do vytvořené louže). Množství adiabaticky odpařeného podílu je funkcí počáteční teploty a termodynamických vlastností uniklé látky (směsi). Únik a vlastní adiabatický odpar je za těchto podmínek tak prudký děj, že kapalina se při úniku bude tříštit na kapičky, které se smísí se vzduchem. Část kapaliny se bude odpařovat i z těchto kapiček. Takže mrak bude tvořen jak parami rozpouštědla (+BTD), tak i kapičkami rozpouštědla (aerosol), přičemž podíl kapalné fáze v mraku představuje významný podíl. Situace pro všechny tři reaktory popisuje následující tabulka. Tab. č. 23 Složení směsi v reaktorech a množství látky v mraku po úniku R01 R02 R03 Množství CH v reaktoru [% hm.] 72,07 72,07 72,07 Množství MCH v reaktoru [% hm.] 12,78 12,78 12,78 Množství BTD v reaktoru (+ C4 uhl. v BTD) [% hm.] 3,83 2,28 1,69 Množství polymeru v reaktoru [% hm.] 11,05 12,90 13,19 Teplota v reaktoru [ C] ,7 Celkové množství látky 14 v mraku [% hm.] 13,12 20,12 22,26 Podíl kapalné fáze v mraku [% hm.] 50,0 52,3 53,8 Z hlediska množství látky v mraku je situace nejhorší v případě úniku směsi z reaktoru R03, proto pro modelování byla uvažována tato varianta. 14 CH+MCH+BTD (+C 4 uhlovodíky obsažené v BTD).

118 Strana 118/234 Pokud dojde k iniciaci mraku až po určité době (opožděná iniciace), opět může dojít buď k jeho vyhoření bez výrazných tlakových účinků na okolí (Flash Fire), nebo hoření může přejít do exploze (VCE) s tlakovými účinky na okolí. Velikost generovaného přetlaku exploze závisí na mnoha okolnostech (energetický obsah mraku, stupeň utěsnění-zatarasení mraku, druh a způsob iniciace atd.). Pro modelování byla konzervativně uvažována situace, kdy k opožděné iniciaci rozptylujícího se mraku dojde v čase, kdy je dosaženo jeho maximální plochy o koncentraci v mezích výbušnosti (hořlavosti). Jestliže k iniciaci mraku nedojde, potom se mrak po určité době zředí a rozplyne bez ohrožení okolí Iniciační událost B kontinuální únik obsahu reaktoru do 10 minut Scénář předpokládá kontinuální únik obsahu reaktoru do 10 minut. Tomu odpovídá únikový otvor o ekvivalentním průměru cca DN 57. Podle použitého modelu TPDIS [Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.] se předpokládá únik kapalné fáze (parní fáze se nebude tvořit před samotným únikem). Avšak následně se bude kapalina velmi rychle odpařovat (tzv. Flash-Off) v důsledku poklesu tlaku na atmosférický tlak. Výparné teplo, nutné pro odpaření, je odebíráno ze samotné kapaliny, takže ta se bude ochlazovat až ke svému bodu varu. Únik a vlastní odpařování je obecně tak prudký děj, že kapalina se při úniku bude tříštit na kapičky, které se smísí se vzduchem. Část kapaliny se bude odpařovat i z těchto kapiček. Při uvažovaných podmínkách úniku se tak většina rozpouštědla odpaří a nebo zůstane ve vznosu ve formě aerosolu (jedná se o tzv. sprejový únik) a malý podíl rozpouštědla spolu s polymerem bude unikat na betonový podklad. V případě okamžité iniciace unikajícího rozpouštědla by došlo k požáru Jet Fire. Pokud dojde k iniciaci až po určité době (opožděná iniciace), kdy se již vytvoří dostatečné množství rozpouštědla v mezích výbušnosti ve směsi se vzduchem, může nastat exploze mraku par (VCE) s tlakovými účinky na okolí. Pravděpodobnějším efektem je však efekt Flash Fire, tedy rychlé vyhoření mraku bez výrazných tlakových účinků. Pochopitelně může dojít i k požáru zbytku neodpařeného rozpouštědla s polymerem na betonovém podloží. Pro modelování byla konzervativně uvažována situace, kdy k opožděné iniciaci rozptylujícího se plynu dojde v čase, kdy je dosaženo maximální plochy hořlavého mraku v mezích výbušnosti (hořlavosti). Jestliže k iniciaci mraku nedojde, potom se mrak po určité době zředí a rozplyne bez ohrožení okolí.

119 Strana 119/ Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií Určení kritérií a limitních hodnot pro odhad následků Meteorologické vlivy a pravděpodobnost jejich výskytu Vliv na rozptyl a šíření látek v ovzduší má především typ atmosférické stability a rychlost větru. Směr větru potom ovlivňuje oblast, do které se může vzniklý oblak plynu nebo par šířit. Modelování rozptylu se zpravidla provádí pro nejpravděpodobnější variantu atmosférické stability a pro variantu, při které lze očekávat největší dosah rozptylované látky do okolí za daných podmínek úniku. Aktualizované meteorologické údaje vydané ČHMÚ v dubnu 2016 jsou uvedené v kapitole Z nich vyplývá jako nejpravděpodobnější situace atmosférická stabilita D neutrální (pravděpodobnost 0,56) a rychlost větru v rozmezí 2,5 7,5 m.s -1 střední rychlost pro výpočty 5 m.s -1 (pravděpodobnost 0,93). Modelování rozptylu pro odhad následků bylo provedeno na základě vydaných meteorologických údajů platných v době provedení původní analýzy rizika pro nejpravděpodobnější variantu, kterou byla třída stability D (pravděpodobnost výskytu je cca 0,31) a pro stabilitu F (pravděpodobnost výskytu je cca 0,12), kdy lze očekávat největší dosah. Pro obě atmosférické třídy stability byla uvažována nejpravděpodobnější rychlost větru v rozmezí 0,5-2,5 m s -1, tzn. 1,7 m s -1 pro výpočty Vzhledem k tomu, že atmosférická stabilita F se vyskytuje zejména v zimním půlroce (říjen-březen) a dále v noci a po ránu, byla uvažována okolní teplota 10 C. V případě atmosférické stability D byla uvažována teplota 20 C. Odlišnost nejpravděpodobnějších meteorologických podmínek, vyplývající z aktualizované větrné růžice, byla vyhodnocena jako málo významná. Vzhledem k tomu, že následky byly odhadnuty jako přijatelné i pro nejnepříznivější podmínky pro dosah následků, které jsou v podstatě shodné, liší se jen v uvažované střední rychlosti, bylo od přepočítání nejpravděpodobnějších podmínek upuštěno Počet a plošná hustota osob v ohrožených prostorech Počet a hustota osob v okolí areálu ACHVK Pro celkové ocenění a hodnocení skupinového rizika v případě vzniku závažné havárie bylo zapotřebí znát rozmístění a počet osob v okolí výrobního areálu. V nejbližším okolí se vyskytují následující trvale obydlené oblasti (aktualizace k 4/2016). Tab. č. 24 Obydlené oblasti v okolí Lokalita Počet obyvatel 15 Plocha obytné části [ha] Kralupy nad Vltavou ) místní část Lobeček (Kralupy n /V) Chvatěruby Veltrusy Plošná hustota [osob/ha] 15 Počet obyvatel zjištěn na základě údajů z Internetu [8]. 16 Včetně místní části Lobeček

120 Strana 120/234 Plocha obytné části měst a obcí byla určena odečtením a korigována (vyloučení neobydlených oblastí jako např. pole a lesy) z mapy ( V těsném okolí areálu se vyskytují oblasti s proměnlivým výskytem a kumulací osob. Jedná o pozemní komunikaci III tř. č. 811 (Kralupy nad Vltavou-Chvatěruby), zahrádkářskou kolonii bezprostředně za touto komunikací a supermarkety, obchodní domy, sportovní a rekreační centra apod. Pozorování bylo zjištěno, že v nejkritičtější době (v odpoledních hodinách) průměrná četnost průjezdu vozidel po komunikaci v blízkosti ACHVK je cca 9 min -1. Předpokládá se, že ve vozidle jsou v průměru dvě osoby. Pro zahrádkářskou kolonii lze odhadnout hustotu osob 5/ha (tato hustota se používá zejména pro zemědělské plochy a/nebo plochy s rozptýlenými domy, je dostatečně konzervativní pro uvedenou lokalitu). Za den projede po železniční trati č. 092 Neratovice Kralupy nad Vltavou 28 osobních vlaků. Průměrný počet osob ve vlaku byl odhadnut na 20 osob. Supermarkety, obchodní domy, sportovní a rekreační centra apod. jsou specifickým případem. V těchto případech je zvolen konzervativní přístup. Maximální výskyt osob je závislý na provozní době, prodejních špičkách a kapacitě daného zařízení (např. počet nákupních košíků a vozíků). Toto je zohledňováno v konkrétních případech, v rámci odhadu následků příslušného scénáře havárie s dopadem na daný prostor objekt s kumulovaným výskytem Počet a plošná hustota osob v areálu Pro účely vnitřního havarijního plánování a zjištění eventuálních následků uvnitř ACHVK byla rovněž odhadnuta hustota osob v bezprostředním okolí objektu výrobny. Ze zjištěných údajů o počtu pracovníků ve vlastní výrobně a v okolních objektech, vyplynula plošná hustota 7 osob/ha. Tento údaj odpovídá i plošné hustotě celého výrobního areálu (cca osob na ploše cca 157 ha) Kritérium pro zhodnocení negativních účinků působení NL Pro matematické modelování příslušných havárií bylo třeba určit kritéria, na základě kterých byly potom vyhodnocovány možné následky. VCE (Vapour Cloud Explosion), BLEVE (Boiling Liquid Expanding Vapour Explosion) Při odhadu smrtelných následků na osoby v případě VCE se používají následující hodnoty přetlaku, kterým odpovídá pravděpodobnost úmrtí osob [5]. Tab. č. 25 Hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro určení podílu zemřelých osob Max. přetlak výbuchové vlny [kpa] Pravděpodobnost úmrtí osob [ ] osoby uvnitř domů osoby vně domů > až 10 0,025 0 < Tyto údaje znamenají, že v oblasti zasažené tlakovou vlnou o přetlaku větším než 30 kpa zemřou všichni lidé. Při hodnotě přetlaku menším než 10 kpa naopak nedojde k žádnému úmrtí. V rozmezí hodnot 10 až 30 kpa se uvažuje, že dojde k úmrtí 2,5% osob, nacházejících se uvnitř domů, případně dopravního prostředku.

121 Strana 121/234 Pro odhad následků na majetku mimo výrobní areál je možné použít empiricky zjištěné hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro poškození budov, které jsou uvedeny v práci [4]. Oblasti poškození jsou rozděleny do čtyř zón podle velikosti přetlaku v dané vzdálenosti od místa výbuchu podle následující tabulky. Tab. č. 26 Hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro určení rozsahu poškození obytných budov Zóna Úroveň poškození budov Stručná charakteristika A totální destrukce Budovy jsou poškozeny tak, že nemohou být rekonstruovány, ale musí být postaveny kompletně znovu. B těžké poškození Řada nosných konstrukčních a stavebních prvků je narušena a částečně zborcená; zdi, které nejsou zbořeny jsou významně poškozeny a popraskány; zbývající části musí být zbourány. C střední poškození Budovy jsou použitelné, ale zdi jsou značně popraskané a nemusí být bezpečné; nosné konstrukční prvky mohou být poškozeny; poškozeny jsou i vnitřní stěny a střešní krytina. D malé poškození Rozbitá okna a dveře, vznik mírných prasklin ve zdech a konstrukčních prvcích; částečné zničení střešní krytiny a obložení zdí. Přetlak [kpa] > ,5 Pro případ poškození procesního provozu uvnitř areálu lze použít následující hodnoty přetlaku, představující daný stupeň poškození. Tab. č. 27 Hodnoty přetlaku pro určení rozsahu poškození procesního provozu Přetlak [kpa] Stupeň poškození [%] > Pro případný vznik domino-efektu se podle [11] uvažuje přetlak 17 kpa. Flash Fire V případě havárie Flash Fire se předpokládá, že všechny osoby, které se nacházejí uvnitř hořícího oblaku zemřou. Vzhledem k velmi rychlému vyhoření oblaku se naopak neočekává smrt osob nacházejících se mimo oblak. Oblast plamenné zóny tohoto typu požáru je dána konturami oblaku o koncentraci DMV [5]. V případě této havárie se neuvažuje, vzhledem k velmi krátké době trvání, vznik domino efektu [11]. Jet Fair, Fireball, Flare a Pool Fire V případě těchto havárií se předpokládá smrt všech osob nalézajících se uvnitř plamenů nebo ve vzdálenostech, kde dosažená úroveň tepelného toku je vyšší než 35 kw/m 2. Pro osoby nalézající se ve vzdálenostech, kde velikost tepelného toku je menší než 35 kw/m 2 je

122 Strana 122/234 rozhodující velikost tepelného toku. Při výpočtech je však nutné brát do úvahy, že osoby jsou chráněny minimálně oděvem, který snižuje pravděpodobnost smrti (17) Odhad následků na životy a zdraví lidí Výpočty a výsledky modelování následků scénářů havárii V této části byla každá havárie vyhodnocena z hlediska možných dosahů a následků. Pro výpočty byl použit výpočetní program Effects, verze 8.0. Tento program umožňoval modelovat únik látek ze zařízení, šíření látek v atmosféře i následné projevy a následky ( exploze, požáry). Pro odhad následků exploze mraku (VCE) využívá program Effects tzv. multi energetickou metodu (MEM), kde se počáteční síla exploze indikuje číslem v rozmezí od 1 (velmi slabá deflagrace) až po 10 (detonace). Pro účely modelování vybraných scénářů exploze byla použita počáteční síla exploze 7 (silná deflagrace), přičemž za centrum exploze byla uvažována oblast středu vytvořeného mraku v čase maximálního množství hořlavé směsi v mezích výbušnosti (tzv. Offset between release and cloud center ) Iniciační událost A okamžitý únik obsahu reaktoru Scénář A1 BLEVE Tab. č. 28 Vstupní údaje a některé vypočtené parametry BLEVE Množství látky v reaktoru [kg] Hmotnost prázdného reaktoru [kg] Tlak roztržení reaktoru [bar] 10 Uvolněná energie [MJ] 955 Doba trvání Fireball [s] 11 Poloměr Fireball [m] 83 Sálavé teplo z povrchu Fireball [kw m -2 ] 228 Teplota plamene Fireball [ C] Tab. č. 29 Vyhodnocení tepelných účinků Fireball Lokalita Maximální tepelná radiace [kw m -2 ] Pravděpodobnost úmrtí osob [ ] Zemědělská plocha 27,4-19,3 0,06-0,01 Vlak (žel. trať 092) 15,5 Lobeček 2,5 Chvatěruby < 1 Veltrusy < 1 17 Při určité úrovni tepelného toku a době expozice může dojít k iniciaci a vzplanutí oděvu. Prahová hodnota pro dobu expozice 20 s je rovna tepelnému toku 35 kw/m 2.

123 Strana 123/234 Tab. č. 30 Vyhodnocení následků tepelné radiace Fireball-zemědělská plocha Zasažená plocha [ha] Počet osob na zasažené ploše Předpokládaný počet usmrcených osob 0,9220 0,9 < 0,1 Tab. č. 31 Vyhodnocení následků tlakové vlny BLEVE Lokalita Max. dosažený přetlak [kpa ] Pravděpodobnost úmrtí osob [ ] Zemědělská plocha 6,5 Vlak (žel. trať 092) 3,4 Lobeček 1,0 Chvatěruby < 1 Veltrusy < 1 Scénář A2-VCE (+Pool Fire) Tab. č. 32 Vstupní údaje Množství látky v reaktoru Teplota v reaktoru Tlak v reaktoru Okamžitě odpařené množství z obsahu reaktoru Podíl kapalné fáze (kapiček) v okamžitě odpařeném podílu Množství látky v mraku Množství látky v louži kg 99,7 C 5 bar(a) 22,26 % 53,8 % kg kg Maximální množství výbušné směsi, které se vytvoří v případě (semi)okamžité iniciace mraku bylo odhadnuto na 843 kg ( D ), respektive 823 kg ( F ). Z tohoto množství lze odhadovat, že exploze se zúčastní přibližně 8% [5] výbušné směsi (zatarasený-utěsněný podíl mraku). Pro zatarasený podíl mraku byla předpokládána síla exploze 7 (silná deflagrace) podle MEM. Nezatarasený (neutěsněný) podíl mraku vyhoří (Flash Fire). Tab. č. 33 Výsledky modelování VCE Třída atmosférické stability Max. množství látky v mezích výbušnosti [kg] Vzdálenost centra exploze od místa úniku [m] Dosah přetlaku exploze 30 kpa [m] D F Dosah přetlaku exploze 10 kpa [m]

124 Strana 124/234 Tab. č. 34 Vyhodnocení následků přetlaku VCE Max. dosažený přetlak [kpa ] Předpokládaný počet Lokalita usmrcených osob F D F D Zemědělská plocha 7,5 7,5 Vlak (žel. trať 092) 3,8 3,9 Lobeček 1,1 1,2 Chvatěruby < 1 < 1 Veltrusy < 1 < 1 Tab. č. 35 Výsledky modelování scénáře Pool Fire Množství látky v louži [kg] Plocha požáru [m 2 ] Výška plamene [m] 51 Teplota plamene [ C] 741 Sálavé teplo z povrchu požáru [kw m -2 ] 60 Teoretická doba požáru [s] 163 Tab. č. 36 Vyhodnocení následků tepelné radiace požáru Pool Fire Lokalita Tepelná radiace [kw m -2 ] Pravděpodobnost úmrtí osob [ ] Zemědělská plocha 2,1 Vlak (žel. trať 092) <1 Lobeček <1 Chvatěruby <1 Veltrusy <1 Scénář A3 Flash Fire (+Pool Fire) Tab. č. 37 Výsledky modelování Flash Fire Třída atmosférické stability Maximální plocha mraku v mezích výbušnosti [m 2 ] Max. vzdálenost DMV mraku od místa úniku ve směru větru [m] D F Max. šířka mraku mezi DMV [m] Tab. č. 38 Vyhodnocení následků havárie Flash Fire Lokalita Zasažená plocha [ha] Předpokládaný počet usmrcených osob F D F D Zemědělská plocha Vlak (žel. trať 092) Lobeček Chvatěruby Veltrusy Výsledky vyhodnocení scénáře Pool Fire jsou uvedeny výše (viz Tab. č. 35 a Tab. č. 36).

125 Scénář A4-VCE Strana 125/234 Tab. č. 39 Vstupní údaje Množství látky v reaktoru Teplota v reaktoru Tlak v reaktoru Okamžitě odpařené množství z obsahu reaktoru Podíl kapalné fáze (kapiček) v okamžitě odpařeném podílu látky po úniku Množství odpařené během 60 s z louže Celkové množství látky ve vytvořeném mraku (okamžitý odpar+odpar z louže za 60 s) kg 99,7 C 5 bar(a) 22,26 % 53,8 % kg (pro D ) kg (pro F ) kg (pro D ) kg (pro F ) Množství výbušné směsi, které se může vytvořit v čase maximální plochy mraku je přibližně kg ( D ), respektive kg ( F ). Z tohoto množství lze odhadovat, na základě charakteru terénu a možnosti zatarasení (utěsnění) mraku, že exploze se zúčastní přibližně 13,1% výbušné směsi v případě atmosférických podmínek D a cca 18,3% výbušné směsi v případě atmosférických podmínek F. Pro zatarasený podíl mraku byla předpokládána síla exploze 7 (silná deflagrace) podle MEM. Nezatarasený (neutěsněný) podíl mraku vyhoří (Flash Fire). Tab. č. 40 Výsledky modelování VCE Třída atmosférické stability Max. množství látky v mezích výbušnosti [kg] Vzdálenost centra exploze od místa úniku [m] Dosah přetlaku exploze 30 kpa [m] D F Dosah přetlaku exploze 10 kpa [m] Tab. č. 41 Vyhodnocení VCE-zemědělská plocha Přetlak exploze [kpa] Zasažená plocha [ha] Předpokládaný počet usmrcených osob F D F D > 30 0,2216 0,1385 0,2 0,1 Tab. č. 42 Vyhodnocení přetlaku exploze v dalších lokalitách Max. dosažený přetlak [kpa ] Předpokládaný počet Lokalita usmrcených osob F D F D Vlak (žel. trať 092) 11,5 10,3 0,5 0,5 Lobeček 2,3 2,1 Chvatěruby < 1 < 1 Veltrusy < 1 < 1 Výsledky vyhodnocení scénáře Pool Fire jsou uvedeny výše (viz Tab. č. 35 a Tab. č. 36).

126 Scénář A5 Flash Fire Strana 126/234 Tab. č. 43 Výsledky modelování vyhoření mraku Třída atmosférické stability Maximální plocha mraku v mezích výbušnosti [m 2 ] Max. vzdálenost DMV mraku od místa úniku ve směru větru [m] D F Max. šířka mraku mezi DMV [m] Tab. č. 44 Vyhodnocení havárie Flash Fire v daných lokalitách Lokalita Zasažená plocha [ha] Předpokládaný počet usmrcených osob F D F D Zemědělská plocha Vlak (žel. trať 092) Lobeček Chvatěruby Veltrusy Výsledky vyhodnocení scénáře Pool Fire jsou uvedeny výše (viz Tab. č. 35 a Tab. č. 36) Iniciační událost B kontinuální únik obsahu reaktoru do 10 minut Tab. č. 45 Vstupní údaje Množství látky v reaktoru kg Teplota v reaktoru 99,7 C Tlak v reaktoru 5 bar(a) Velikost únikového otvoru (DN) 56,6 mm Doba úniku 600 s Reprezentativní úniková 36,2 kg/s rychlost

127 Strana 127/234 Scénář B1-Jet Fire Tab. č. 46 Výsledky modelování scénáře Jet Fire Délka plamene 18 [m] Šířka plamene [m] 62 8 Tab. č. 47 Vyhodnocení následků tepelné radiace požáru Jet Fire Lokalita Tepelná radiace [kw m -2 ] Pravděpodobnost úmrtí osob [ ] Zemědelská plocha 2,4 Vlak (žel. trať 092) < 1 Lobeček <1 Chvatěruby <1 Veltrusy <1 Scénář B2-VCE (+Pool Fire) Množství výbušné směsi, které se může vytvořit v čase maximální plochy mraku je přibližně 673 kg ( D ), respektive kg ( F ). Z tohoto množství lze odhadovat, na základě charakteru terénu a možnosti zatarasení (utěsnění) mraku, že exploze se zúčastní přibližně 12 % výbušné směsi v případě atmosférických podmínek D a cca 54 % výbušné směsi v případě atmosférických podmínek F. Pro zatarasený podíl mraku byla předpokládána síla exploze 7 (silná deflagrace) podle MEM. Nezatarasený (neutěsněný) podíl mraku vyhoří (Flash Fire). Tab. č. 48 Výsledky modelování VCE Třída atmosférické stability Max. množství látky v mezích výbušnosti [kg] Vzdálenost centra exploze od místa úniku [m] Dosah přetlaku exploze 30 kpa [m] D F Dosah přetlaku exploze 10 kpa [m] Tab. č. 49 Vyhodnocení následků VCE-zemědělská plocha Přetlak exploze [kpa] Zasažená plocha [ha] Předpokládaný počet usmrcených osob F D F D > 30 0,4134 0,4 18 Teoretická délka plamene v případě horizontální směru a předpokladu, že plamen není ničím ohrazen.

128 Strana 128/234 Tab. č. 50 Vyhodnocení následků VCE v dalších lokalitách Max. dosažený přetlak [kpa ] Předpokládaný počet Lokalita usmrcených osob F D F D Vlak (žel. trať 092) 13,2 5,8 0,5 Lobeček 2,6 1,2 Chvatěruby < 1 < 1 Veltrusy 1,0 < 1 Výsledky vyhodnocení scénáře Pool Fire jsou uvedeny výše (viz Tab. č. 35 a Tab. č. 36). Scénář B3 Flash Fire (+Pool Fire) Tab. č. 51 Výsledky modelování Flash Fire Třída atmosférické stability Maximální plocha mraku v mezích výbušnosti [m 2 ] Max.délka mraku mezi DMV [m] D F Max. šířka mraku mezi DMV [m] Tab. č. 52 Vyhodnocení následků Flash Fire Lokalita Zasažená plocha [ha] Předpokládaný počet usmrcených osob F D F D Zemědělská plocha Vlak (žel. trať 092) Lobeček Chvatěruby Veltrusy Výsledky vyhodnocení scénáře Pool Fire jsou uvedeny výše (viz Tab. č. 35 a Tab. č. 36).

129 Strana 129/ Odhad následků scénářů havárií na životy a zdraví lidí Odhad počtu usmrcených osob v okolí Aeálu chemických výrob Kralupy byl již naznačen v tabulkách předchozí kapitoly. Z výsledků modelování vyplývá, že by mohlo dojít k smrtelnému zranění osob v důsledku exploze vytvořeného mraku par (scénáře A4 a B2) za podmínky rozptylu tohoto mraku východním (jihovýchodním) směrem k železniční trati Kralupy n / V -Neratovice (zemědělským plochám). Výsledky jsou přehledně shrnuty v následující tabulce (v ostatních případech se nepředpokládá smrt osob). Tab. č. 53 Odhad počtu usmrcených osob v okolí ACHVK Scénář Typ havárie Odhad usmrcených osob Lokalita VCE (atm.stabilita F ) 0,2+0,5 Zemědělská plocha+vlak A4 VCE (atm. stabilita D ) 0,1+0,5 Zemědělská plocha+vlak B2 VCE (atm. stabilita F ) 0,4+0,5 Zemědělská plocha+vlak V lokalitě zemědělská plocha, popř. vlak na železnici by mohlo rovněž dojít k poranění osob, ať už v případě exploze mraku, nebo v důsledku tepelné radiace Fireball u scénáře BLEVE. V důsledku uvažovaných primárních scénářů havárií se nepředpokládá zranění osob v nejbližších obydlených lokalitách Odhad následků na životní prostředí, zvířata a majetek Odhad následků na životní prostředí Popis životního prostředí v okolí ACHVK, včetně hydrogeologických a geologických poměrů, je uveden v popisné části BZ, viz kapitola 2.2. Z tohoto popisu vyplývá, že objekt výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. se nachází v průmyslové oblasti ACHVK a v blízkém okolí se nevyskytují žádné významné krajinné prvky, ani chráněné oblasti, přírodní rezervace nebo národní parky. Nejvýznamnější vodotečí je řeka Vltava, ve vzdálenosti cca m od zdrojů rizika v objektu. K identifikaci a zhodnocení vlivu výrobní jednotky PBR na ŽP byla zpracována dokumentace EIA podle zákona [16]. Z výsledků vyplývá, že se jedná o provoz ekologicky únosný, bez významných dopadů na ŽP. Analýza a hodnocení havárií s ohledem na životní prostředí je omezena především z důvodu složitosti výpočtů transportu a chování nebezpečných látek v jednotlivých složkách ŽP a často neznámých parametrů a následků (např. vztah toxická dávka-účinek). Vzhledem k systému zabezpečení proti úniku manipulovaných látek (záchytný systém, havarijní jímky apod.) do složek životního prostředí (půda, povrchové a podzemní vody) byl pro účely vyhodnocení následků na ŽP v případě závažné havárie ve smyslu zákona [1] použit kvalitativní přístup Zabezpečení výrobny proti úniku NL do ŽP Výrobna PBR je nová, moderní jednotka, takže celkové řešení technologie a jednotlivých zařízení plně odpovídá vysokým požadavkům na ochranu ŽP, daných legislativními předpisy ČR a EU a splňuje tzv. požadavky BAT.

130 Strana 130/234 Ochrana podzemních vod je řešena ve smyslu požadavků zákona [17] tak, aby primárními technicko-konstrukčními řešeními byl minimalizován možný únik látek závadných vodám mimo zařízení do okolního prostředí ( podloží, podzemních vod ). Základním opatřením proti úniku NL do ŽP je zajištění skladovacích nádrží (a dalších prostorů s rizikem úniku kapalin) záchytnými a havarijními jímkami. Ostatní prostory jednotlivých částí výrobní jednotky jsou opatřeny nepropustnou betonovou plochou. Tyto plochy jsou vyspádovány ke svedení dešťové vody (za předpokladu, že by mohla být kontaminovaná uhlovodíkovými látkami z betonové plochy) a ke svedení eventuálního havarijního úniku nebezpečných látek z procesu do tzv. zaolejované kanalizace, která je zaústěná do jímky odpadních vod (SO 3143). Tato jímka slouží jak pro provozní, tak i pro havarijní účely (viz dále). SO 3111 (stáčiště AC): Zabezpečeno záchytnou nepropustnou betonovou jímkou, odolnou proti působení stáčených médií - nepropustnost betonových ploch je zajištěna pomocí chemické izolace. Tato záchytná jímka pod stáčením AC je vyspádovaná ke kanálku s vpustí se zaústěním přes zaplavenou chemickou kanalizaci do jímky odpadních vod (SO 3143), která slouží jako havarijní jímka celkový objem této jímky je cca 920 m 3. Objem záchytné jímky SO 3111 včetně kanálku je 5,4 m 3. Společná záchytná jímka pod čerpadly a AC je spádovaná tak, aby se případné menší úniky z čerpadel nedostaly pod autocisternu a naopak. Uvedené řešení splňuje požadavky ČSN SO 3112 (sklad rozpouštědla): Skladovací zásobníky procesního rozpouštědla (2 ) jsou umístěné v bezodtokové železobetonové havarijní jímce. Výška havarijní jímky je 4,3 m z toho 4,1 m nad okolním terénem. Nepropustnost havarijní jímky je u dna zajištěna chemickou izolací. Stěny jsou opatřeny chemicky odolným nátěrem. Pro možnost odčerpání dešťové/hasicí vody je dno vyspádované do sběrné jímky. Srážková voda bude odstraňována pravidelně tak, aby byla k dispozici celá kapacita havarijní jímky. Objem havarijní jímky je navržen na 100% objemu většího zásobníku (950 m 3 ). Výška stěny havarijní jímky je také navržena 0,6 m nad úrovní kapaliny, na kterou je havarijní jímka dimenzovaná. Čerpadla jsou umístěna v izolované betonové záchytné jímce, napojené přes zatopenou chemickou kanalizaci do jímky odpadních vod (SO 3143), která slouží jako havarijní jímka pro napojené objekty. CH a MCH jsou v zásobnících skladovány pod dusíkovou atmosférou. Zásobníky jsou izolované s pevnou střechou. Pro účely vyčerpávání vody z havarijní jímky je do sběrné jímky vsunuto permanentní potrubí, vedené nad horní hranou jímky a vytažené vně jímky do polohy přístupné pro napojení mobilní techniky. SO 3113 (sklad surovin): Skladovací zásobníky 19 jsou umístěné v bezodtoké železobetonové havarijní jímce, která je rozdělená na dvě části. Výška havarijní jímky se dvěma nádržemi (1321-H21 a 1322-H21) s HK I. a IV. tř. nebezpečnosti je 1,8 m, z toho 1,6 m nad okolním terénem. Výška havarijní jímky se třemi nádržemi (1324-H21, 1325-H21 a 1326-H21) je 0,9 m, z toho 0,7 m nad okolním terénem. Nepropustnost havarijní jímky je u dna zajištěna chemickou izolací. Stěny jsou opatřeny chemicky odolným nátěrem. Pro možnost odčerpání dešťové / hasicí vody je dno vyspádované do sběrné jímky. Srážková voda bude odstraňována pravidelně tak, aby byla k dispozici celá kapacita havarijní jímky. Objem havarijní jímky s hořlavými kapalinami je navržen na 100% objemu větší nádrže (120 m 3 ). Výška stěny havarijní jímky je také navržena 0,6 m nad úrovní kapaliny, na kterou je havarijní jímka dimenzovaná. Skladovací zásobníky jsou izolované s pevnou střechou. Čerpadla jsou 19 Zde se skladuje roztok AO v CH+MCH (zásobník 1322-H21, nominální objem 100 m 3 ), ostatní skladované kapaliny nejsou NL ve smyslu zákona [Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.].

131 Strana 131/234 umístěna v izolované betonové záchytné jímce napojené přes zatopenou chemickou kanalizaci do jímy odpadních vod (SO 3143), která slouží jako havarijní jímka. SO 3114 (čištění rozpouštědla): Technologické zařízení sestává z kolony, výměníků, vzduchových chladičů apod. Objekt je umístěn na betonové ploše vyspádované ke vpusti zaústěné přes zaolejovanou kanalizaci do jímky odpadních vod (SO 3143). Jednotlivá technologická patra mají železobetonové spádované podlahy napojené do zaolejované kanalizace. SO 3115 (sklad surovin pro katalyzátor) 20 : Podlaha skladu je vyspádovaná k malé jímce s odvodem do havarijní (vyhořívací) jímky umístěné cca 10 m od skladu jižním směrem. V této jímce by došlo k bezpečnému vyhoření látek DIBAH nebo DEAC, v případě jejich havarijního úniku z přepravních kontejnerů. Vyhořívací jímka je jedna společná pro SO 3115 a SO Vnitřní přepážkou je z bezpečnostních důvodů rozdělena na dvě samostatné části jedna pro SO 3115 a druhá pro SO Objem každé části jímky je minimálně 2,0 m 3, v souladu s ČSN , čl Bezodtoká vyhořívací jímka je opatřena obrubníkem a lehkou ocelovou stříškou, jako ochranou před dešťovou vodou. Ve skladu nebude probíhat žádná manipulace (stáčení) s kapalinou. Uskladněný kontejner se pouze převeze do SO 3117, kde se připojí k technologickému procesu. SO 3117 (příprava katalyzátoru) Kontejnery s roztokem NdP Roztok NdP se bude dovážet do jednotky v horizontálních kontejnerech o celkovém objemu cca 24 m 3 v počtu 2 kusů, které budou stát v samostatné bezodtoké jímce. Celá plocha pod zařízením na jižní straně objektu je z technologických důvodů (tuhnutí kapaliny na vzduchu) vyspádovaná do havarijní jímky pod kontejnery NdP. Jímka zachytí objem jednoho zásobníku tj. 18 m 3 roztoku. Kontejnery s DEAC a DIBAH Kontejner o objemu cca. 1,8 m 3 s DEAC bude umístěn v samostatném, ze tří stran obestavěném prostoru s vlastní záchytnou jímkou napojenou na vyhořívací jímku. Kontejner s DIBAH o objemu cca 1,8 m 3 bude umístěn také v samostatném, ze tří stran obestavěném prostoru s vlastní záchytnou jímkou napojenou na jímku vyhořívací. Kapaliny DEAC a DIBAH jsou skladovány v kontejnerech pod dusíkovou atmosférou. Na straně východní je umístěn mobilní kontejner nad podzemní havarijní jímkou. Tento kontejner bude sloužit pro sběr nestandardního katalyzátoru a nebo pro přečerpání kapalné části z flérového odlučovače. Bude opatřen monitorováním maximální hladiny. Obsah kontejneru se odváží k likvidaci spálením. Vlastní procesní sekci přípravy katalyzátoru tvoří reaktory, čerpadla a chladiče, které jsou v severní části umístěné v záchytné jímce, vyspádované k odvodňovacímu kanálku s napojením na havarijní jímku v SO Skladování DIBAH a DEAC ve speciálních kontejnerech

132 Strana 132/234 Součástí objektu je místo pro kontejner 1510-H21 (odlučovač kapalných podílů pro odvod par na fléru). Kontejner 1510-H21 je osazen v v jihozápadním rohu objektu v samostatné nadzemní záchytné jímce s napojením na jímku odpadních vod v SO Mobilní kontejner o objemu cca 2,2 m 3 bude umístěn nad samostatnou havarijní jímkou v severozápadní části objektu. Kontejner bude sloužit pro zachycení kapalin při čištění technologických zařízení a k odvozu k ekologické likvidaci. Jímka pod kontejnerem bude na 100% užitného objemu kontejneru. SO 3118 (Polymerace): Plošné rozměry výrobního prostoru jsou 33,6 18,7 m. Polymerace je z povětrnostních důvodů zastřešena lehkou ocelovou konstrukcí. Betonová podlaha na úrovni ± 0, kde může dojít k rozlití roztoku, který na vzduchu tuhne, je vyspádovaná k obvodovým kanálkům s napojením na separační jímku o rozměrech 10,0 6,5 m a hloubce 6,8 m. Kanálky a separační jímka slouží k možnosti snadného odstranění zatuhnuté látky a také k prvnímu zachycení hořlavých kapalin při havarijním úniku. Separační jímka je napojena na havarijní jímku v SO SO 3119 (Koncentrování roztoku): procesní plocha má rozměry cca 55,9 22,3 m. Technologické zařízení sestává převážně z výměníků, dále ze vzduchových chladičů a procesních nádob. Nádoba 1482-H21 (Sběrač odpadního rozpouštědla) je osazena v podzemní bezodtoké havarijní jímce. Betonová podlaha je rozdělena na sekce, které jsou vyspádovany k obvodním kanálkům. Část podlahy jednotky, kde může dojít k rozlití roztoku, který na vzduchu tuhne, je vyspádovaná ke kanálkům s napojením na separační jímku o rozměrech 10,0 6,5 m a hloubce 6,8 m. Kanálky a separační jímka slouží k možnosti snadného odstranění zatuhnuté látky a k prvnímu zachycení havarijního úniku hořlavých kapalin v napojené části jednotky. Separační jímka je napojena na havarijní jímku v SO Ostatní plocha je napojena přes zaplavenou chemickou kanalizaci do SO SO 3120 (zásobníky roztoku): Zásobníky polymerizačního roztoku o objemu po 350 m 3 jsou uloženy v betonové havarijní jímce. Zásobníky jsou izolované s pevnou střechou a kapalina je udržovaná pod dusíkovou vnitřní atmosférou. Zásobníky jsou umístěné v bezodtoké železobetonové havarijní jímce. Výška havarijní jímky je 1,6 m, z toho 1,4 m nad okolním terénem. Nepropustnost havarijní jímky je u dna zajištěna chemickou izolací. Stěny jsou opatřeny chemicky odolným nátěrem. Pro možnost odčerpání dešťové / hasicí vody je dno vyspádované do sběrné jímky. Objem havarijní jímky je navržen na 100 % objemu jedné nádrže (350 m 3 ). Podél východní strany havarijní jímky jsou umístěna čerpadla, která zajišťují dopravu média mezi zásobníky a technologickým procesem. Plocha pod čerpadly tvoří záchytnou jímku napojenou na jímku havarijní tj. na jímku odpadních vod v SO SO 3121 (stripování roztoku) : Hlavním technologickým zařízením jsou stripovací nádoby s míchadly, sestava vzduchových chladičů a kondenzátorů. Stripovací nádoby jsou osazené na betonové podlaze, vzduchové chladiče na ocelové konstrukci. Betonová podlaha je rozdělena na sekce, které jsou vyspádovany ke kanálkům. Část podlahy jednotky, kde může dojít k rozlití roztoku, který na vzduchu tuhne, je vyspádovaná ke kanálkům s napojením na separační jímku. Kanálky a separační jímka slouží k možnosti snadného odstranění zatuhnuté látky a k prvnímu zachycení havarijního úniku hořlavých kapalin. Teprve separační jímka je napojena na havarijní jímku SO Systém odpadních vod Na provoze jsou produkovány odpadní vody dešťové, znečištěné (a splaškové). Tyto odpadní vody jsou napojeny na stávající areálové (ACHVK) systémy kanalizací, podle druhu odpadních vod.

133 Strana 133/234 Dešťové vody, které nemohou být kontaminované jinými nebezpečnými látkami z výrobny jsou odváděny ze zpevněných ploch, komunikací a střech objektů novými stokami a přípojkami na stávající areálové stoky dešťové kanalizace. Znečištěné odpadní vody (úkapy, nekontrolovaný únik ze zařízení při havárii apod., hasební vody při eventuálním protipožárním zásahu) jsou odváděny novými stokami samostatného kanalizačního systému chemické kanalizace do centrální záchytné jímky odpadních vod (SO 3143). Z této jímky lze její obsah přečerpat do SO 223 (SYNTHOS Kralupy a.s.) a odtud dále na ČOV města Kralupy nad Vltavou. Zpevněné plochy výrobních zařízení, které mohou být znečištěny jsou stavebně odděleny od okolních zpevněných ploch tak, aby nemohlo dojít k přetečení znečištěných vod do kanalizačního systému odpadních vod dešťových. Jímka odpadních vod (SO 3143) Jedná se o podzemní nepropustnou jímku o užitném objemu 924 m 3. Do jímky jsou zaústěny technologické vody z SO 3123, a to z části odvodnění a sušení kaučukové drti, která je do finalizace přiváděna jako 7% roztok drti ve vodě. Dále jsou do jímky svedeny vody ze separačních jímek v SO 3114, SO 3119 a SO Roztoky v uvedených objektech již na vzduchu tuhnou, aby tedy nedošlo k ucpání kanalizace je betonová plocha pod zařízením stažena přes odvodňovací kanálky do separační jímky. Kanálky a separační jímky pak slouží k možnosti sběru zatuhlé látky. Tyto vody z ní jsou přečerpávány do stávající jímky odpadních vod podniku SYNTHOS Kralupy a.s. (SO 223), která je napojena na ČOV města Kralupy nad Vltavou. Dále tato jímka slouží jako havarijní jímka pro napojené objekty na bloku 31. Z tohoto důvodu je rozdělena na 2 části jednu tvoří tzv. separační jímka pro zachycení případně uniklých uhlovodíků (uhlovodíky, které se nezachytí v jednotlivých objektových separačních jímkách nebo z objektů, které separační jímku nemají) s následným spodním odtokem vody do druhé části jímky. Do druhé části jímky je také zavedeno potrubí z SO Část objemu jímky cca 500 m 3 je trvale volná. Nad jímkou jsou osazena 2 čerpadla o výkonu á 50 m 3 / hodinu. Při havarijních událostech je možné spustit obě čerpadla a vodu z SO 3143 čerpat do SO 223. Volný objem jímky SO 3143 a odčerpávání do SO 223 zachytí objem vod při hašení požáru v kterémkoliv napojeném objektu / výrobní jednotce bloku 31 po určitou dobu. Doba, po kterou bude možno požární vody jímat, bude záležet na průběžné intenzitě hašení, zda technologická voda z SO 3123 bude v této jímce na své dovolené maximální úrovni apod. Odhadovaná doba je více jak 60 minut při intenzitě hašení / chlazení 10 m 3 /min. Uvažované množství vody je pro SO 3119 nebo SO Oba objekty jsou také vybaveny separační jímkou o objemu cca 400 m 3. S nižší intenzitou hašení (tj. po uvažovaných 30 minutách pěnového hašení záchytné jímky) a s průběžným čerpáním vody na čistírnu odpadních vod se bude doba zaplnění prodlužovat. V rámci celého Areálu chemických výrob Kralupy je eliminováno ohrožení vodního toku Vltavy zavedeným systémem hospodaření s odpadními vodami: veškeré procesní odpadní vody z jednotlivých výrob a odpadní vody ze sociálních zařízení jsou svedeny na ČOV, ohrožení Vltavy nebezpečnými látkami v případě havarijního úniku do dešťové kanalizace je eliminováno zavedeným systémem monitoringu odpadních vod

134 Strana 134/234 a instalací technického zabezpečení otevřeného kanálu (tzv. past ), které umožňuje provedení zásahu k zachycení uniklých látek. Monitoring odpadních chladících vod odváděných do recipientu zahrnuje: kontinuální sledování hodnot teploty a ph, kontinuální sledování hladiny otevřeného kanálu průmyslovou kamerou, odběr slévaného vzorku automatickým odběrovým systémem a následnou analýzu vzorků v podnikové laboratoři, popř. v nezávislé akreditované laboratoři. Zhoršení jakosti povrchových vod na výustích z podniku jsou řešena pracovním pokynem PP- 08/04/3 Plán opatření pro případ zhoršení jakosti vypouštěných vod Látky nebezpečné pro ŽP Z látek používaných na výrobně PBR jsou klasifikovány jako nebezpečné pro životní prostředí antioxidant, amoniak a procesní rozpouštědlo, které je směsí cyklohexanu a methylcyklohexanu. Antioxidační látka (arylovaný para-fenylendiamin) je za normálních podmínek tuhá látka (bod tuhnutí C). Vzhledem k tomu se bude dodávat ve vyhřívaných AC a stáčet do zásobníku1322-h21 při teplotě cca 70 C. Přímo při procesu stáčení se však bude ředit procesním rozpouštědlem, takže v zásobníku (1322-H 21) se bude již skladovat jako cca 50% roztok (zásobník je umístěn v havarijní nepropustné jímce-viz popis SO 3113). Frekvence stáčení AC je malá, přibližně 20 /rok. AC bude stáčena na vyhrazeném a k tomuto účelu přizpůsobeném stáčišti SO 3111, zabraňujícím úniku AO do okolního prostředí (viz předchozí popis SO 3111). Z výše uvedených důvodů se ohrožení ŽP touto NL nepředpokládá. Amoniak se v analyzovaných zařízeních vyskytuje pouze v objektu SO 3132, tedy na velmi omezené ploše (Strojní chlazení), kde slouží jako primární chladivo k ochlazování sekundárního chladiva (40% roztok propylenglykolu), které již není z tohoto pohledu nebezpečné. V celém primárním okruhu (kompresory, výparníky, kondenzátory) se vyskytuje pouze 500 kg amoniaku, což je poměrně malé množství. Amoniak se může dostat do životního prostředí pouze v důsledku porušení těsnosti některého ze zařízení, nebo v případě lidské chyby. Hlavní složkou ohrožení tak může být okolní atmosféra, protože amoniak je za normálních podmínek plyn a i při úniku v kapalném stavu se masivně odpařuje. Vzhledem k jeho vlastnostem, malému množství v zařízení a nepropustnému podloží SO 3132 se neočekává kontaminace půdního prostředí nebo zdrojů podzemní vody. Plynný amoniak může ve vysokých koncentracích způsobit poškození stromů a jiných porostů v okolí. Z kapalných látek se na provoze v největším množstvím manipuluje s rozpouštědlem, tedy směsí cyklohexanu a methylcyklohexanu. Veškerá místa, kde se manipuluje s rozpouštědlem, jsou zabezpečena proti úniku do podloží. K určitému ohrožení životního prostředí by mohlo dojít v případě požáru/exploze a působení zplodin hoření (problematika toxických zplodin hoření je blíže rozebrána na jiném místě dokumentu). Na základě rozboru výše uvedeného zabezpečení sice zcela nelze vyloučit, že by mohlo dojít ke znečištění životního prostředí podle zákona [12], avšak nepředpokládáme ohrožení životního prostředí s následnou ekologickou újmou ve smyslu téhož zákona [12].

135 Strana 135/234 Vzhledem k velkému množství cyklohexanu, používaného na provoze, je v následující kapitole provedena analýza nebezpečí, týkající se podstatných vlastností této látky s ohledem na životní prostředí (methylcyhlohexanu je podstatně méně a má podobné vlastnosti) Analýza nebezpečí, týkající se nebezpečných vlastností cyklohexanu, s ohledem na ohrožení životního prostředí Základní fyzikálně-chemické vlastnosti CH jsou uvedeny v kapitole Hustota, viskozita a tlak par jsou důležité parametry pro šíření látek prostředím. Hodnoty těchto tří parametrů v závislosti na teplotě jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 54 Závislost hustoty, viskozity a tlaku par CH na teplotě Teplota [ C] Hustota [kg m -3 ] Dynamická viskozita [mpas] Tlak par [kpa] 0 tuhá látka tuhá látka tuhá látka , ,976 10, ,821 16, ,701 24, ,606 36, ,530 51, ,469 72,4 80,7 (bod varu) 721 0, ,3 Provozní teplota rozpouštědla se pohybuje v poměrně širokém intervalu, od C při přečerpávání z AC (SO 3111) a skladování v zásobnících 1313-H21 a 1314-H21 (SO 3112) až po teploty nad jeho bodem varu (např. polymerační reaktory, SO 3118). V provoze se vyskytuje také ve své plynné (parní) fázi (čištění rozpouštědla SO 3114, stripování roztoku, SO 3121). Množství CH přecházející do podloží nebo ovzduší by proto v případě havárie záviselo na procesních podmínkách. Tak např. při teplotě 100 C se v důsledku přebytku tepla oproti výparnému teplu okamžitě odpaří velmi rychle cca 25% uniklého CH (při tzv. okamžitém úniku ze zařízení). V případě jeho úniku při teplotách pod bodem varu bude odpar do ovzduší podstatně pomalejší a bude rovněž záležet na typu a velikosti plochy, z které se bude odpařovat a svou roli budou hrát i atmosférické podmínky (teplota okolí, rychlost větru). Další vlastnosti vzhledem k jeho distribuci a kumulaci v jednotlivých složkách ŽP jsou uvedeny v následující tabulce [24]. Tab. č. 55 Zjištěné hodnoty environmentálních vlastností CH Parametr Hodnota Rozpustnost ve vodě [mg/l] (při 25 C) Log K OA 2,71 Log K OW 2,46 3,73 Log K OC 2,68 K H [Pa m 3 mol -1 ] (při 25 C) Na základě výše uvedených hodnot lze zhruba odhadnout afinitu cyklohexanu k jednotlivým složkám ŽP [25] následovně:

136 Strana 136/234 Tab. č. 56 Afinita vůči složkám ŽP Složka ŽP Afinita Voda 3 ovzduší 5 půda 3 Živočišná biota 3-4 Rostlinná biota 1 Pětistupňová klasifikace afinity 1-5 (1 představuje nejmenší afinitu, 5 nejvyšší afinitu k dané složce ŽP) Transformace/persistence v atmosférickém prostředí Cyklohexan je těkavý a do ovzduší bude přecházet jak vody, tak i z podloží. Parní fáze je degradována v atmosféře reakcí s fotochemicky produkovanými hydroxyl radikály. Odhad rychlostní konstanty pro tuto reakci je 6, cm 3 molekula -1 s -1. Poločas rozpadu CH pro tuto reakci ve vzduchu je odhadován na 52 hodin. Nepředpokládá se jeho fotolýza. Transformace/persistence v terestrickém prostředí Primárním mechanismem odstraňování CH z půdního prostředí je vypařování, vzhledem k jeho relativně velkému tlaku par. Cyklohexan je vysoce odolný k biodegradaci (podstatou mikrobiální degradace je postupná přeměna CH na odbouratelnou kyselinu adipovou). Transformace/persistence ve vodním prostředí Cyklohexan se bude z vodních povrchů odpařovat, vzhledem k relativně vysoké hodnotě Henryho konstanty. Jeho hydrolýza se neočekává, protože CH neobsahuje hydrolyzovatelné funkční skupiny. Poločas vypaření v proudící vodě (1 m hloubka, průtok 1 m/s, rychlost větru 3 m/s) byl odhadnut na 3 hodiny a pro model málo proudící vody (1 m hloubka, průtok 0,05 m/s, rychlost větru 0,5 m/s) na přibližně 3,6 dní. Na základě stanovené hodnoty K OC se očekává jeho sorpce na rozptýlené tuhé látky a sedimenty ve vodě. Hodnota BCF 240 pro ryby ukazuje na jeho omezený (nízký) bioakumulační potenciál. Toxicita k vodním organismům V následující tabulce jsou uvedeny některé nejnižší nalezené hodnoty LC 50 a EC 50 pro různé vodní organismy. Tab. č. 57 Akutní toxicita cyklohexanu pro vodní organismy Ryby toxicita Doba expozice [hod.] Hodnota [mg l -1 ] Carrasius auratus (karas zlatý) LC ,33 Pimephales promelas (jeleček) LC , LC Živočišný plankton toxicita Doba expozice [hod.] Hodnota [mg l -1 ] EC Daphnia magna (perloočka) EC ,8 LC Rostlinný plankton toxicita Doba expozice [hod.] Hodnota [mg l -1 ] Chlamydomonas angulosa (zelená EC řasa) Chlorella vulgaris (zelená řasa) EC

137 Strana 137/234 Hodnoty TLm koncentrací pro ryby, pohybující se v rozmezí od 32 do 57,7 mg/l (doba expozice hodin) naznačují, že z hlediska akutní toxicity je cyklohexan pro vodní organismy středně toxický. Toxicita k suchozemským organismům Orální hodnota cyklohexanu LD 50 pro potkana se uvádí 12,7-29,8 g/kg a akutní letální koncentrace LC 50 při 4 hodinové expozici mg m -3. Pro myš byla zjištěna orální hodnota LD 50 0,8 g/kg a akutní lethální koncentrace LC 50 pro 2 hodinovou expozici 70 g/m 3. Na základě nízké toxicity cyklohexanu k laboratorním zvířatům se očekává jeho nízká toxicita k suchozemským živočichům Odhad následků na zvířata Na území, která mohou být potenciálně ohrožena dosahem modelových havárií se hospodářská zvířata nevyskytují (farmy, chovné stanice apod.) Odhad následků na majetek Na základě výsledků modelování uvažovaných havarijních scénářů lze usuzovat, že případné škody na majetku mimo Areál chemických výrob Kralupy, a to i v případě konzervativního předpokladu iniciace mraku (VCE) v čase vytvoření maximálního množství hořlavé směsi v mezích výbušnosti, by byly pouze malého rozsahu. Především by mohlo dojít k zapálení dřevin a podrostů v okolí východní, eventuálně jihovýchodní hranice ACHVK a k rozšíření požáru na zemědělskou plochu za železniční tratí. Při explozi by mohlo dojít také k menšímu poškození vlakové soupravy, pokud by zrovna projížděla (maximální dosažený přetlak kolem 13 kpa, nenaznačuje, že by se mohlo jednat o závažnější škody). Poškození majetku v trvale obydlených oblastech (Lobeček, Veltrusy, Chvatěruby) se nepředpokládá. Výjimečně by mohlo dojít k malé škodě na majetku v důsledku eventuálního popraskání okenních tabulí v zahrádkářské kolonii Lobeček. Prakticky při všech uvažovaných scénářích havárií je třeba uvažovat s větším či menším poškozením majetku uvnitř ACHVK, zejména na technologickém zařízení vlastní výrobny. Největší rozsah škod lze pravděpodobně očekávat při explozi hořlavého mraku. Obecně rozsah škod havárie VCE závisí na vytvořeném množství látky v mezích výbušnosti (hořlavosti), čase iniciace po úniku látky ze zařízení, směru rozptylu mraku, charakteru okolního terénu (možnost urychlení procesu hoření), atmosférických podmínkách a typu a odolnosti zasaženého zařízení-objektu (výsledky modelování s ohledem na možné ohrožení osob v okolí ACHVK tak lze jen velmi přibližně použít i pro účely odhadu poškození majetku uvnitř ACHVK). Velmi zhruba lze vyjádřit stupeň poškození výrobního provozu v případě havárie VCE tak, jak je uvedeno v následující tabulce. Tab. č. 58 Stupeň poškození procesního provozu přetlakem exploze Přetlak [kpa] Stupeň poškození [%] >

138 Strana 138/234 Pro představu možného rozsahu škod uvnitř Areálu chemických výrob Kralupy jsou v následující tabulce uvedeny vzdálenosti dosaženého přetlaku od centra exploze za konzervativní podmínky iniciace mraku v době vytvoření maximálního plochy mraku v mezích výbušnosti a předpokladu přechodu do exploze 8% hmoty hořlavého mraku 21. Tab. č. 59 Dosahy přetlaku od centra exploze Dosah od centra exploze [m] Přetlak [kpa] A2 A4 B2 D F D F D F Z uvedených vzdáleností vyplývá, že by mohlo dojít k poškození především vlastní výrobní technologie společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. V případě šíření mraku severním směrem by mohlo dojít k poškození některých nejbližších SO, zejména na bloku 32 (převážně provoz Energetika společnosti SYNTHOS Kralupy a.s.), např. SO 324 (olejové hospodářství), 325 (administrativní budova+dílny), 327 (hlavní blok teplárny), popř. SO 3233 (trafostanice) společnosti Linde Gas a.s. V případě rozptylu mraku západním směrem potom k poškození některých objektů bloku 21, či 22 společnosti SYNTHOS Kralupy a.s., např. SO 217a-c (pomocné látky, jímky odpadních vod, stáčecí rampa), 223 (čistírna koagulačních vod), či 2210 (vápenné hospodářství). V případě rozptylu mraku východním směrem by mohlo dojít k poškození potrubního koridoru zkapalněných plynů na/z SKP, popř, některého ze zařízení SO 020 (polní hořák). Pro odhad následků na majetku je rovněž možné použít empiricky zjištěné hodnoty přetlaku pro poškození budov, které jsou uvedeny v práci [Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.]. Oblasti poškození jsou rozděleny do čtyř zón podle velikosti dosaženého přetlaku. Tab. č. 60 Rozsah poškození budov v závislosti na přetlaku exploze Přetlak [kpa] Označení rozsahu Popis poškození poškození > 83 A Úplné zničení B Těžké poškození C Mírné poškození 17-3,5 D Malé poškození Pro představu možného rozsahu poškození budov uvnitř Areálu chemických výrob Kralupy jsou v následující tabulce uvedeny vzdálenosti dosaženého přetlaku od centra exploze za konzervativní podmínky iniciace mraku v době vytvoření maximálního plochy mraku v mezích výbušnosti a předpokladu přechodu do exploze 8% hmoty hořlavého mraku Generická hodnota pro VCE v případě použití MEM [Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.]. 22 Generická hodnota pro VCE v případě použití MEM [Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.].

139 Strana 139/234 Tab. č. 61 Dosahy přetlaku od centra exploze Dosah od centra exploze [m] Přetlak [kpa] A2 A4 B2 D F D F D F , Možnost vzniku domino efektu V okolí Areálu chemických výrob Kralupy se nachází pouze čerpací stanice Benzina s.r.o. v ulici Mostní (ve vzdálenosti cca 800 m od hodnoceného ZR) a dále čerpací stanice K-Oil v ulici V Pískovně (ve vzdálenosti cca 650 m). Modelováním bylo zjištěno, že výbuchový přetlak v těchto lokalitách by mohl dosahovat hodnot maximálně kolem 2 kpa. To je již malý přetlak, takže se nepředpokládá eskalace havárie a následný domino efekt. Po železnici Kralupy n / V -Neratovice se mohou přepravovat NL. Maximální zjištěný přetlak v nejbližším místě železniční trati se pohybuje kolem 13 kpa, takže by pravděpodobně rovněž nemělo dojít k domino efektu a navíc, vzhledem k pravděpodobnosti výskytu vlaku s NL v době havárie, je toto riziko minimální. V rámci Areálu chemických výrob Kralupy však domino efekt nelze vyloučit. Kromě možné eskalace havárie a vzniku domino efektu na zařízeních vlastního provozu společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. by mohlo dojít k ovlivnění a eskalaci havárie s možností vzniku domino efektu i na zařízeních společností SYNTHOS Kralupy a.s. Domino efekt charakterizují čtyři základní faktory: primární havarijní scénář, který spouští domino událost, propagační efekt, následující po primární události v důsledku fyzikálních účinků (tzv. eskalační vektory ), působící na sekundární cíl (zařízení), jeden nebo více než jeden sekundárních havarijních scénářů, zahrnující stejnou nebo jinou provozní jednotku (výrobnu), eskalační efekt, tj. zvýšení celkové závažnosti domino události s ohledem na primární havarijní scénář. Při ocenění primárního havarijního scénáře záleží na mnoha dalších okolnostech, jak již bylo zmiňováno v předešlé kapitole (množství vytvořené látky v plynné nebo parní fázi nebo ve formě aerosolu, čas iniciace hořlavého mraku po úniku látky ze zařízení, směru rozptylu mraku, charakter okolního terénu, atmosférické podmínky). Kromě toho není jednoduché stanovit eskalační kritéria pro různé typy sekundárních zařízení. Většinou se jedná pouze o odhad na základě zjednodušujících předpokladů. Jak je vidět z výše uvedeného, analyzovat možnost vzniku domino efektu je velice složitý a náročný úkol, zejména v průmyslových areálech, kde je velká koncentrace zařízení na relativně malé ploše.

140 Strana 140/234 Obecně lze, na základě analyzovaných scénářů havárií, konstatovat: v případě většiny uvažovaných scénářů by mohlo dojít k domino efektu na zařízeních vlastní výrobny polybutadienu, zejména v oblasti SO 3118 (další polymerační reaktory), SO 3114 (čištění rozpouštědla), SO 3117 (příprava katalyzátoru), SO 3119 (koncentrování roztoku), SO 3112 (sklad rozpouštědla), SO 3113 (sklad surovin), ale i dalších, v případě havárie Flash Fire a Fireball je eskalace havárie nepravděpodobná, s výjimkou zasažení atmosférických zásobníků hořlavých kapalin s plovoucí střechou (ty se však pravděpodobně v dosahu havárie nevyskytují), v případě nejhorších scénářů VCE (A4 za atmosférických podmínek F i D a B2 za atmosférických podmínek F ) nelze zcela vyloučit eskalaci havárie na trubní koridor zkapalněných plynů do/z SKP (maximální přetlak kolem 35 kpa) a zařízení polního hořáku, Určitou hrozbu domino efektu pro vlastní výrobnu, ale i pro společnosti v ACHVK by představovala i havárie BLEVE, konkrétně v případě vzniku fragmentů; na základě modelových výpočtů lze odhadovat rozlet fragmentů až do vzdáleností kolem 360 m Grafické znázornění dosahu limitních hodnot Prezentace scénářů A4 a B2 je v grafické formě uvedena na následujících obrázcích.

141 Strana 141/234 Obr. č. 4 Scénář A4: VCE, třída stability ovzduší F, směr větru západní, výbuchový přetlak 30 kpa (červený kruh) a 10 kpa (modrý kruh)

142 Strana 142/234 Obr. č. 5 Scénář A4: VCE, třída stability ovzduší D, směr větru západní, výbuchový přetlak 30 kpa (červený kruh) a 10 kpa (modrý kruh)

143 Strana 143/234 Obr. č. 6 Scénář B2: VCE, třída stability ovzduší F, směr větru západní, výbuchový přetlak 30 kpa (červený kruh) a 10 kpa (modrý kruh)

144 Strana 144/ Odhad výsledné roční frekvence závažných havárií Zobrazení popsaných scénářů závažných havárií Scénář A okamžitý únik obsahu reaktoru Obr. č. 7 Strom událostí okamžitého úniku obsahu reaktoru Okamžitý únik obsahu reaktoru Přímá (okamžitá) iniciace uniklé směsi BLEVE Opožděná iniciace mraku Exploze mraku Označení scénáře Výsledek scénáře ano A1 BLEVE (+ Pool Fire) ano ano A2 VCE (+Pool Fire) ne ne A3 Flash Fire (+ Pool Fire) ano A4 VCE (+Pool Fire) ano ne ne A5 Flash Fire (+ Pool Fire) ne Rozptyl mraku

145 Strana 145/234 Scénář B kontinuální únik obsahu reaktoru do 10 minut Obr. č. 8 Strom událostí okamžitého úniku obsahu reaktoru Okamžitý únik obsahu reaktoru Přímá (okamžitá) iniciace uniklé směsi BLEVE Opožděná iniciace mraku Exploze mraku Označení scénáře Výsledek scénáře ano A1 BLEVE (+ Pool Fire) ano ano A2 VCE (+Pool Fire) ne ne A3 Flash Fire (+ Pool Fire) ano A4 VCE (+Pool Fire) ano ne ne A5 Flash Fire (+ Pool Fire) ne Rozptyl mraku Určení výsledných scénářů závažných havárií a jejich frekvencí Pravděpodobnost, respektive frekvence, byla oceněna pouze pro havarijní scénáře A4 (atmosférická stabilita D a F ) a B2 (atmosférická stabilita F ), vzhledem k možným smrtelným následkům na osobách v okolí ACHVK (v ostatních případech, jak vyplývá z modelování, se to primárně neočekává a proto nebylo nutné ani stanovit příslušné pravděpodobnosti). Výsledné frekvence scénářů vycházejí ze stromů událostí uvedených v kapitole Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Aby však došlo k daným následkům na osobách v uvažovaných lokalitách, musí být při stanovení výsledné frekvence scénáře zohledněny i další faktory, jako jsou pravděpodobnost atmosférických podmínek a pravděpodobnost výskytu osob ve vlaku. Zjištěné frekvence jednotlivých scénářů havárií jsou prezentovány v následujících tabulkách, přičemž údaje uvedené slovy ano nebo ne kopírují větvení stromu událostí, uvedených v grafické formě v předchozí kapitole. Odhad frekvence scénářů A4 a B22 s danými následky na osobách v uvažovaných lokalitách je uveden v následujících tabulkách.

146 Strana 146/234 Tab. č. 62 Výsledná frekvence scénáře A4, atmosférická stabilita F Okamžitý únik obsahu reaktoru 5, /rok Počet reaktorů 6 Přímá (okamžitá) iniciace obsahu reaktoru ne 3, Pravděpodobnost atm. stability a směru větru 23 2, Opožděná iniciace mraku ano 3, Exploze mraku ano 3, Pravděpodobnost výskytu osob ve vlaku 3, Frekvence scénáře (zemědělská plocha) 2, /rok Frekvence scénáře (zemědělská plocha + vlak) 8, /rok Tab. č. 63 Výsledná frekvence scénáře A4, atmosférická stabilita D Okamžitý únik obsahu reaktoru 5, /rok Počet reaktorů 6 Přímá (okamžitá) iniciace obsahu reaktoru ne 3, Pravděpodobnost atm. stability a směru větru 10, Opožděná iniciace mraku ano 1, Exploze mraku ano 3, Pravděpodobnost výskytu osob ve vlaku 3, Frekvence scénáře (zemědělská plocha) 4, /rok Frekvence scénáře (zemědělská plocha + vlak) 1, /rok Tab. č. 64 Výsledná frekvence scénáře B2, atmosférická stabilita F Únik obsahu reaktoru do 10 minut 5, /rok Počet reaktorů 6 Přímá (okamžitá) iniciace obsahu reaktoru ne 5, Pravděpodobnost atm. stability a směru větru 2, Opožděná iniciace mraku ano 4, Exploze mraku ano 1, Pravděpodobnost výskytu osob ve vlaku 3, Frekvence scénáře (zemědělská plocha) 1, /rok Frekvence scénáře (zemědělská plocha + vlak) 7, /rok Uvedené frekvence iniciačních událostí a pravděpodobnosti byly zjištěny následovně: iniciační události: generická data [5], přímá iniciace: generická data [5], atmosférické podmínky: data z větrné růžice [Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.], 23 Uvažovány jsou vždy západní a severozápadní směr větru, včetně připočtení adekvátního podílu calmu.

147 Strana 147/234 opožděná iniciace: odhad na základě účinnosti iniciačních zdrojů (automobily v areálu, posun lokotraktorem, osoby) v dosahu rozptylujícího se mraku [5], exploze po iniciaci: generická data [13], výskyt osob ve vlaku: odhad na základě průjezdu osobních vlaků (164 ) ohroženým úsekem trati za týden [Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.], délky ohroženého úseku trati (cca 200 m) a průměrné rychlosti vlaku v daném úseku (50 km/hod.) Stanovení míry skupinového rizika identifikovaných scénářů Výsledná míra rizika pro identifikované scénáře závažných havárií (jejich koncové stavy) je vyjádřena vztahem ve tvaru: R = F h N, kde R míra skupinového rizika identifikovaných scénářů (počet usmrcených osob za rok), F h zjištěná roční frekvence scénáře závažné havárie, N odhad počtu usmrcených osob. Z výsledků vyplývá, že pouze v případě scénářů A4 a B2 (atmosférická stabilita F ), by mohlo dojít ke smrtelným následkům v okolí ACHVK. Souhrnně je míra rizika pro tyto scénáře uvedena v následující tabulce. Tab. č. 65 Scénář A4 B2 Zjištěná míra rizika Atmosférická stabilita / směr větru F h [rok -1 ] Počet usmrcených osob (lokalita) F / Z, SZ 2, ,2 (zemědělská plocha) F / Z, SZ 8, ,7 (zemědělská plocha+vlak) D / Z, SZ 4, ,1 (zemědělská plocha) D / Z, SZ 1, ,6 (zemědělská plocha+vlak) F / Z, SZ 1, ,4 (zemědělská plocha) F / Z, SZ 7, ,9 (zemědělská plocha+vlak) V ostatních uvažovaných případech scénářů havárií se primárně nepředpokládají smrtelné následky v okolí ACHVK.

148 Strana 148/ Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele Analýza lidského činitele byla vypracována v průběhu zkušebního provozu (v jeho závěru) pro činnost stáčení cyklohexanu (methylcyklohexanu) z autocisterny jako samostatná studie a je přiložena k bezpečnostní zprávě, viz příloha č. 8. Odborným výběrem byla zvolena činnost, kde je podíl lidského faktoru při manipulaci se zařízením obsahujícím nebezpečné látky mnohem vyšší oproti ostatním činnostem, které jsou řízeny pomocí ASŘTP. Výsledky a závěry studie: Podíl lidského činitele na případném zavinění vzniku havarijního stavu při výkonu posuzovaných činností byl vyhodnocen ve srovnání možnými technickými či technologickými příčinami jako prioritní. Systematickou analýzou činností zaměstnanců (metodou HTA) na kritických pozicích byly identifikovány jako nejzávažnější možné činnosti, které by mohli, při jejich neprovedení či chybném provedení, mít za následek vznik závažné havárie a na které je nutné brát zvýšený zřetel. Jedná se o následující činnosti: nastavení a kontrola trasy stáčení AC, jednoznačné nastavení stáčecí trasy do odpovídajícího zásobníku, zajištění AC proti pohybu, uzemnění zařízení, (je vázáno na blokaci spuštění, resp. chodu čerpadla), řádné připojení stáčecích hadic, prověření těsnosti spojů, kontrola procesu stáčení (nutná trvalá přítomnost), odpojení hadice na sání čerpadla 1601-P61 od AC, postup ukončení procesu stáčení (vyprázdnění stáčecích hadic), dodržování zákazu kouření nebo práce s otevřeným ohněm v blízkosti stáčecího místa. Preventivními opatřeními k eliminaci neprovedení výše uvedených činností jsou zejména: vypracovaný podrobný pracovní postup v přesně stanovené posloupnosti prováděných úkonů bezpečným způsobem, zdvojení kontrolní činnosti pro některé rozhodující úkony, nařízená přítomnost dvou zaměstnanců při veškerých činnostech spojených se stáčením (tj. i s přípravou a ukončením) AC. Analýzou spolehlivosti lidského činitele u posuzovaných činností nebyly nalezeny žádné zjevné prvky a vlivy, které by významně negativním směrem posunovaly rizikovost prováděných činností. Pokud dojde k selhání lidského činitele, pak to bude zejména v důsledku nedbalosti obsluhy (porušení povinností, nepozornost, úmyslné zlehčování práce, opomenutí provedení některé z činností apod.)

149 Strana 149/234 Vykonávané činnosti jsou v daných oblastech standardního typu, tzn., že jsou provozována zařízení, která jsou k danému provozu určená a způsobem, který je stanoven výrobcem daného zařízení. Svým reálným rozsahem, vycházejícím z konkrétních provozovaných činností, tedy provozované lidské činnosti nejsou nijak výjimečné a není tedy nutné je zvláštním způsobem zohledňovat při stanovování pravděpodobností scénářů reálných havárií a ve výsledných frekvencích havárií s odhadovanými účinky a následky. Podíl lidského činitele na vzniku a eskalaci havarijních stavů je již dostatečně zohledněn v generických datech vztahujících se na daná zařízení a provoz daného typu, publikovaných v odborné literatuře pro reálný odhad frekvencí identifikovaných havárií.

150 Strana 150/ Hodnocení rizik Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií Pro účely této analýzy a hodnocení rizika zpracovatel použil nizozemský přístup, kdy skupinové riziko v okolí areálu Chemických výrob Kralupy se považuje za přijatelné, jestliže platí: F < F, přičemž kde F p F N h h F h p 1 10 < 2 N 3 je zjištěná frekvence havárie je zjištěná frekvence havárie je počet usmrcených osob Zhodnocení rizika podle tohoto kritéria je uvedeno v následující tabulce. Tab. č. 66 Hodnocení přijatelnosti skupinového rizika Scénář N F h [rok -1 ] F p [rok -1 ] Hodnocení přijatelnosti rizika A1 0 přijatelné A2 0 přijatelné A3 0 přijatelné A4 0,2 2, , přijatelné A4 0,7 8, , přijatelné A4 0,1 4, , přijatelné A4 0,6 1, , přijatelné A5 0 přijatelné B1 0 přijatelné B2 0,4 1, , přijatelné B2 0,9 7, , přijatelné B3 0 přijatelné Riziko závažných havárií, vyplývající z provozu objektu je hodnoceno jako přijatelné Celkové zhodnocení rizika objektu Z provedené analýzy a hodnocení rizika vyplynulo, že riziko ohrožení osob, majetku a ŽP v důsledku možného vzniku závažných havárií v objektu je hodnoceno jako přijatelné. Z tohoto důvodu nebylo nutné, v rámci dodržení metodického postupu provádění analýzy a hodnocení rizika, navrhovat žádná doplňující opatření pro snížení nepřijatelného rizika. Nebylo tedy ani nutné vytvářet plán opatření ke snížení nepřijatelného rizika a provádět opětovnou analýzu a hodnocení rizika s uvažováním doplňujících opatření. Z tohoto pohledu lze považovat dosavadní preventivní technická, bezpečnostní, organizační a požární opatření za dostatečná. Popis systému přijímání a zavádění bezpečnostních opatření je uveden v Příručce PZH, viz příloha č. 6.

151 Strana 151/ Seznam informačních zdrojů a metodik použitých pro analýzu rizika V rámci analýzy rizika byly použity tyto standardní a doporučené metodiky: selektivní metoda výběru závažných ZR [5], analýza nebezpečnosti a provozovatelnosti (HAZOP), analýza stromem událostí (ETA) [5], matematické modelování programem Effect, verze 8.0., QRA [5], spolehlivost vlivu lidského činitele podle doporučeného pokynu [15].

152 Strana 152/ Zásady, cíle a politika prevence závažné havárie 4.1. Popis zásad a celkových cílů prevence závažných havárií Systém prevence závažné havárie vychází z vedením společnosti vytýčené politiky PZH a stanovených cílů a zásad pro její naplňování. Základním interním dokumentem pro oblast prevence závažné havárie je RŘ-Příručka PZH, viz příloha č. 6. Vedení společnosti tímto dokumentem vyhlašuje zastávanou politiku prevence závažné havárie, stanovuje hlavní cíle a úkoly prevence závažné havárie v jednotlivých oblastech působení, definuje, zavádí a zajišťuje systém prevence závažné havárie ve společnosti. Celkovým cílem je reálná koncepce v oblasti havarijní prevence a připravenosti na havárie spojené s provozovanou činností únik extrémně hořlavých plynů a vysoce hořlavých kapalin a jejich par, únik toxického plynu a únik látek nebezpečných pro životní prostředí Politika prevence závažné havárie K uskutečňování prevence závažné havárie v objektu výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. se vedení této společnosti zavazuje písemným prohlášením (viz RŘ Příručka PZH, příloha č. 6): Vedení společnosti svým veškerým úsilím a přiměřenými prostředky bude: 1. Zajišťovat bezpečnost, ochranu zdraví při práci a předcházet průmyslovým haváriím jako věc veřejného zájmu a nedílnou součást sociálního systému péče o zaměstnance. 2. Integrovat a koordinovat bezpečnostní hlediska ve všech oblastech rozhodovacích a výkonných aktivit a činností jako součást odpovědnosti každého zaměstnance v souladu s organizačním a pracovním řádem. 3. Uplatňovat a rozvíjet preventivní opatření v daných provozních podmínkách. Uplatňovat bezpečnostní hlediska již při projektování všech nových technologií, včetně činností, procesů, pracovišť apod. 4. Plnit právní předpisy v příslušných oblastech a v souladu s právním prostředím vytvářet aktuální soustavu vnitřních norem stanovujících kompetence, práva a povinnosti jednotlivých subjektů a jejich vzájemné vazby k zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým, zejména pak závažným haváriím. 5. Plnit ostatní požadavky bezpečného provozování zařízení kladené na objekt a požadavky k jejichž plnění se společnost přihlásila. 6. Zajišťovat soustavné a kvalifikované vyhledávání rizik, jejich hodnocení a minimalizaci, informovat o nich zaměstnance a dotčené subjekty státní správy. 7. Zabezpečovat a směrovat potřebné zdroje na financování aktivit v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím ve vztahu k zařízení a to přiměřeně k hodnotě, stavu, stupni spolehlivosti a míře rizika.

153 Strana 153/ Trvale podporovat a motivovat všechny zaměstnance k posilování odpovědnosti za vlastní bezpečnost a ochranu zdraví a majetek společnosti. 9. Do systému řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím zahrnovat všechny subjekty, kterých se podnikatelské aktivity týkají, tj. včetně dodavatelů, odběratelů, návštěvníků, veřejnosti atd. 10. Systematicky dokumentovat, posuzovat, kontrolovat a hodnotit stav, výsledky a systém řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím, zajišťovat okamžitou nápravu zjištěných nedostatků a využívat výsledky kontrolní činnosti při školení, výcviku a provozu. 11. Důsledným využíváním všech forem vnitřní i vnější komunikace spolupracovat se zaměstnanci a státními orgány i s místní samosprávou při zvyšování úrovně bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím. 12. Tuto vyhlášenou politiku prevence závažných havárií pravidelně přezkoumávat, zda je nadále pro společnost vhodná a přiměřená Veřejná přístupnost písemného prohlášení o politice prevence závažné havárie Přístupnost výše uvedeného písemného prohlášení Politika prevence závažné havárie je zabezpečena jejím uvedením v dokumentu Příručka PZH (jako jeho příloha č. 6), který je součástí interní řízené dokumentace a který je, stejně jako celý systém řízené dokumentace, přístupný všem zaměstnancům společnosti (zaměstnanců s přístupem na síť) v elektronické podobě na interní síti. V písemné podobě je dokument k dispozici u Vedoucího výroby PBR SYNTHOS PBR s.r.o. Všichni zaměstnanci objektu výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. jsou prokazatelně (záznam o seznámení je součástí dokumentu příručka PZH) seznámeni s významem, smyslem a zněním politiky PZH. Základní seznámení se provádí při zavedení systému PZH a dále pak při nástupním školení (zaškolování) na pracovišti. Aktuální znění politiky PZH je vyvěšeno na velínu výrobny Polybutadien. Povinností všech zaměstnanců je znát hlavní zásady přijaté politiky PZH. Vedoucí zaměstnanci SYNTHOS PBR s.r.o. (Vedoucí výroby PBR, koordinátor výroby) kontrolují u svých podřízených úroveň pochopení a znalost zásad vyjádřených v přijaté politice PZH. Věcný obsah politiky PZH podléhá pravidelnému vyhodnocování, které provádí vedení společnosti a v případě potřeby je aktualizován. Návrh na mimořádnou aktualizaci může podat kterýkoliv pracovník společnosti. Důvodem změny politiky PZH může být: změna právních předpisů, požadavky veřejnosti, změna výrobního programu nebo technologií, požadavky obchodních partnerů apod. O každém předloženém návrhu změny jsou vedeny záznamy a každá změna podléhá změnovému řízení.

154 Strana 154/ Konkrétní cíle a úkoly prevence závažné havárie pro jednotlivé tematické oblasti Vytýčená Politika PZH je naplňována pomocí cílů, zásad a úkolů prevence závažné havárie. Vedení společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. cíle a zásady prevence závažné havárie vytyčuje a definuje pro jednotlivé oblasti jejich působení. Při stanovování cílů a zásad se vychází z: aktuálního posouzení rizika, vyhodnocení strategických cílů za uplynulé období, výsledků auditů, prověrek, podnětů zainteresovaných stran. Konkrétní úkoly, případně i cíle a zásady, u kterých je reálné stanovit termín (období realizace), odpovědnou osobu a reálný kontrolovatelný výstup (ukazatel splnění), jsou vydávány na příslušný rok (období) v samostatném dokumentu, který je přikládán k dokumentu Příručka PZH. Níže uvedené cíle, úkoly a zásady mají, dle charakteru konkrétního cíle, zpravidla trvalou platnost plnění nebo jejich termín je směřován k navedení určitého dluhodobéhostavu Lidské zdroje v objektu a jejich řízení Cíle a úkoly Vydávat a zveřejňovat politiku prevence závažné havárie. Zavést systém prevence závažné havárie. Vyčleňovat přiměřené (vzhledem k zdrojům rizika) prostředky na prevenci závažných havárií. Stanovovat strukturu Systému řízení prevence závažné havárie a definovat odpovědnosti a pravomoci vztahující se k prevenci závažné havárie. Seznamovat všechny zaměstnance společnosti s politikou PZH a s nastaveným systémem PZH. Provádět pravidelná školení všech zaměstnanců společnosti v oblasti PZH. Zásady Zajistit, aby odpovědnost všech zaměstnanců a dalších zainteresovaných subjektů za bezpečnost, ochranu zdraví při práci a předcházení závažným haváriím, byla vždy jednoznačně stanovena interními normami. Veškerou činnost společnosti vykonávat v souladu s legislativními požadavky a dle schválené interní dokumentace. Pro naplňování politiky PZH vytyčovat cíle a zajišťovat přiměřené prostředky a zdroje (lidské, finanční i materiální). Vhodnými motivačními způsoby zajišťovat aktivní a zodpovědný přístup zaměstnanců společnosti na všech úrovních.

155 Strana 155/234 V oblasti PZH a BOZP podporovat otevřený a vstřícný dialog na všech úrovních uvnitř i vně společnosti. Prokazovat a ověřovat shodu se zavedeným systémem PZH řízenými záznamy. Zajistit soustavné a odborné vyhledávání, hodnocení a minimalizaci rizik a informovat o nich zaměstnance a ostatní dotčené subjekty. Stanovit zásady a postupy pro vnitřní komunikaci a předávání informací v oblasti PZH mezi jednotlivými organizačními jednotkami a funkcemi ve společnosti, jakož i přijímání návrhů, reagování a zdokumentování komunikace s externími stranami. Regulovat identifikovaná rizika bezodkladným přijímáním adekvátních opatření (technická organizační) k jejich eliminaci. S opatřeními neprodleně seznamovat všechny zainteresované strany a zaměstnance. Sledovat a vyhodnocovat účinnost zavedených bezpečnostních opatření Řízení provozu objektu Cíle a úkoly Využívat a udržovat zdokumentované postupy pro ty činnosti, kde by jejich absence mohla vést ke vzniku havárie, nebo mohla negativně ovlivnit systém PZH, nebo mohla vést k odchylkám od politiky PZH a stanovených cílů v oblasti PZH. Zásady Zajistit, aby se hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a předcházení závažným haváriím stala trvalou a neoddělitelnou součástí plnění každodenních úkolů. Do systému řízení PZH zahrnovat i dodavatele, odběratele, návštěvy a všechny osoby a organizace pohybující se a nacházející se v objektu společnosti. Pro veškeré činnosti, které mohou vést ke vzniku či rozvoji závažné havárie mít zavedeny a zdokumentované bezpečné postupy, instrukce a návody. Bezpečné postupy, instrukce a návody pravidelně revidovat a jejich znalost u obsluh prověřovat. Provádět údržbu a opravy zařízení, ve kterých je manipulováno s nebezpečnými látkami (prováděno zpravidla externím dodavatelem služby) pouze na základě povolení k práci. Pracovníci provádějící údržbu musí být seznámeni s riziky a proškoleni z BOZP, PO a PZH. Při výběru dodavatelů služeb hodnotit chování firem z hlediska bezpečného provádění prací, respektování existujících rizika a dodržování stanovených bezpečnostních opatření Řízení změn v objektu Cíle a úkoly Zabezpečit, aby všechny změny v personálním složení, změny procesů, používaných materiálů, výrobních procesů, software nebo vnějších okolností byly prováděny tak, aby negativně neovlivňovaly stav prevence závažné havárie.

156 Strana 156/234 Průběžně realizovat změny, vyplývající z požadavků zákona č. 224/2015 Sb. (o prevenci závažných havárií), jeho prováděcích vyhlášek a novelizací a dalších předpisů souvisejících s oblastí PZH. Zásady Zajišťovat uplatňování a rozvíjení bezpečnostně preventivních opatření v daných provozních podmínkách a zajistit včasné uplatňování bezpečnostních hledisek již při projektování nových zařízení a pracovišť. Změny před jejich realizací posuzovat z hlediska dopadů jejich vlivu na bezpečnost provozu a z hlediska jejich souladu s legislativními požadavky na dané zařízení. Stanovovat jmenovitou odpovědnost za návrh, posouzení vlivu na bezpečnost, evidenci, vlastní realizaci a kontrolu provedení každé změny, která může mít vliv na vznik či rozvoj havárie Havarijní plánování Cíle a úkoly Dosáhnout a udržovat stav, kdy znalosti zásad bezpečnosti, ochrany zdraví při práci, předcházení závažným haváriím a havarijní připravenost jsou trvalou a rozvíjenou součástí profesionální kvalifikace všech zaměstnanců. Zabezpečit trvalou připravenost na mimořádné události. Zásady Zabezpečit, aby havarijní plán společnosti byl vhodně vypracován, zaveden do praxe, odborně posuzován, testován a v případě potřeby byl revidován a doplňován. V systému školení, výcviku a prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků vycházet ze zásad PZH. Pravidelně ověřovat a prohlubovat znalosti zaměstnanců v plnění opatření PZH a v postupu řešení MU Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou PZH a SŘ bezpečnosti Cíle a úkoly Dosáhnout, aby vedení společnosti bylo pravidelně informováno o skutečném stavu v oblasti PZH a zjištěných závadách a tak mohlo přijímat změny směřující k nápravě SŘ PZH a tím zlepšovalo systém prevence závažné havárie. Zavedení a udržování systému sledování a vyhodnocování údajů významných pro posouzení plnění stanovených cílů v oblasti PZH. Zavedení pravidel pro vyhodnocování efektivnosti bezpečnostního systému. Zásady Integrovat systém řízení PZH do jednotného systému řízení společnosti a tím zajistit jeho pravidelné vyhodnocování a regulování.

157 Strana 157/234 Realizovat soustavnou kontrolní činnost tak, aby bylo z jejích poznatků zajištěno posouzení úrovně dodržování požadavků systému PZH a bezpečnosti v rámci všech aktivit, ve všech fázích činnosti a na všech úrovních. Stanovovat ukazatele funkčnosti systému PZH. Zaznamenávat, evidovat a pravidelně vyhodnocovat veškeré procesy řízení a poznatky o systému PZH a o bezpečnosti provozu. Na procesu soustavného sledování a zdokonalování systému řízení PZH se podílejí všichni zaměstnanci společnosti Audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH Cíle a úkoly Stanovit postup plánování, přípravy, provádění a vyhodnocování interních auditů se zaměřením na PZH s cílem prověřit zda je systém zavedený a funkční, zda činnosti jsou prováděny podle přijatých postupů, zda jsou postupy v souladu se stanovenou politikou a cíli PZH a zda je schopný poukázat na potřebná zlepšení v oblasti plánování, managementu, přípravy zaměstnanců, technických opatření apod. Vytvořit a udržovat dokumentované postupy pro uplatňování opatření k nápravě a preventivních opatření s cílem analyzovat příčiny, stanovit opatření na zamezení opakování nežádoucího stavu a ověřit účinnost přijatých nápravných a preventivních opatření. Stanovit postup, formu, termíny, obsah, výstupy a zodpovědnosti za celkové vyhodnocení vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti SŘ PZH. Zásady Vypracovávat plán kontrol a auditů v oblasti PZH na kalendářní rok. Provádět pravidelné kontroly pro zjištění vlivu provozovaných technologií na pracovní prostředí (ochranu zdraví při práci) a životní prostředí regionu. Provádět kontroly, resp. audity s cílem zajistit, aby činnosti v oblasti PZH a výsledky dosahované v této oblasti byly v souladu se systémem PZH, dokumentací systému a s požadavky právních předpisů Adekvátnost politiky, cílů a zásad PZH reálným zdrojům rizika v objektu Cíle a zásady prevence závažné havárie byly stanoveny na základě identifikace rizik a vyhodnocení závažnosti potenciálních havárií a odpovídají proto charakteru výroby a činnostem v objektu výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o., a tedy i možným následkům eventuálních závažných havárií. Cíle a zásady prevence závažné havárie a zásady omezování možných následků identifikovaných potenciálních havárií jsou pevně zakotveny v programech dokumentech týkajících se bezpečnosti práce, které jsou tvořeny předepsanou organizační a technologickou dokumentací (organizační a pracovní řád, technologický reglement, vnitřní havarijní plán, požární směrnice, školící dokumentace apod.).

158 Strana 158/234 Dokument Příručka PZH, na základě znalosti existujících rizik, definuje cíle a zásady systému PZH, čímž je pevně zakotvuje do systému řízení společnosti. Jednotná bezpečnostní politika je zcela samozřejmou součástí filozofie řízení společnosti a firemní kultury. Při tvorbě a uplatňování jednotné bezpečnostní politiky je brána v úvahu i návaznost na areál a region v němž je výrobní jednotka umístěna Integrace prevence závažné havárie Prevence závažné havárie je v objektu je chápána jako samostatná oblast postavená na roveň oblastem požární ochrany, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

159 Strana 159/ Systém řízení bezpečnosti Bezpečnostní program 5.1. Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úrovně Systém řízení bezpečnosti je založen na důsledné identifikaci nebezpečí, jeho analýze, hodnocení a ocenění rizika. Prevence závažné havárie je chápána jako prvořadá v procesu ochrany zdraví osob, majetku a životního prostředí jak uvnitř tak i v okolí objektu. Nástrojem SŘ PZH je soubor technicko-organizačních postupů, provozní dokumentace, pravidel, praktik a dalších aktů řízení společnosti. Takto nastavený systém řízení společnosti je platný nejen pro všechny zaměstnance společnosti, ale i pro třetí osoby jako jsou externí spolupracovníci, dodavatelé, obchodní partneři, konzultanti a návštěvníci vstupující do prostor objektu společnosti nebo jednající se zaměstnanci společnosti. Základem při tvorbě, změnách a aktualizaci tohoto souboru je identifikace a realizace požadavků právních předpisů, technických norem a ostatních dokumentů. Způsob řízení bezpečnosti spočívá v provádění činností dle zpracovaného bezpečného technologického reglementu, pracovních postupů a instrukcí, které vedle vlastního popisu činnosti obsahují i popis činnosti při odlišných situacích, a dále také podle havarijní dokumentace, která obsahuje popis činnosti při mimořádných situacích, způsoby likvidace havárií, případného úniku chemikálií, kontakty na odpovědné osoby, správní úřady a instituce apod. Řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie je uskutečňováno prostřednictvím organizační struktury a dle interní dokumentace systému řízení PZH Příručka PZH Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnosti Hlavním vnitřním předpisem pro řízení procesů souvisejících s prevencí závažné havárie je RŘ Příručka PZH, viz příloha č. 6. Příručka PZH má dvě roviny. Vedle své hlavní funkce, kterou je popis, návod a postup realizace systému řízení prevence závažné havárie, slouží také jako podkladový dokument k prokazování zavedeného, funkčního systému řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie. Z tohoto důvodu je Příručka PZH přiložena k bezpečnostní zprávě objektu. Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. udržuje v rámci řízené dokumentace subsystém řízení bezpečnosti a zdraví, jehož dokumentace je uspořádána ve čtyřech úrovních (obdobnost a návaznost na systém SYNTHOS Kralupy a.s.). Dokument první úrovně Příručka prevence závažné havárie. Dokument obsahuje souhrnný popis systému, stanovuje způsob vytýčení politiky prevence závažné havárie, určuje pravomoci a odpovědnost jednotlivých funkcí vedení společnosti na úseku zajišťování prevence závažné havárie. Definuje požadavky, které klade vedení společnosti, případně zákonné a jiné normy na činnosti jednotlivých prvků a vysvětluje, jakým způsobem mají být

160 Strana 160/234 tyto požadavky plněny. Systém řízení prevence závažné havárie je uváděn v platnost rozhodnutím vedení společnosti. Dokumenty druhé úrovně Posláním dokumentů druhé úrovně je konkrétně definovat postupy a činnosti, které jsou vedením společnosti v Systému řízení prevence závažné havárie stanoveny. Tyto dokumenty rozvádějí zásady stanovené dokumenty první úrovně pro činnosti konané při zabezpečování jednotlivých oblastí. Současně je v nich stanovena i odpovědnost za provádění těchto činností. Jsou vydávány jako směrnice. Dokumenty třetí úrovně Zahrnují veškeré detailní pracovní návody, které stanovují jak, kdy a s jakými výsledky jsou prováděny činnosti, jejichž organizace je popsána v dokumentech druhé úrovně. Patří sem např. bezpečnostní předpisy, havarijní plány a požární řády pro jednotlivá pracoviště, pracovní pokyny, technologické reglementy, pracovní instrukce, plány školení a preventivních lékařských prohlídek. Tyto dokumenty vydávají zaměstnanci příslušné úrovně řízení, kterým to ukládají příslušné dokumenty druhé úrovně. Dokumenty čtvrté úrovně Jsou tvořeny záznamy, které mají vztah k činnostem popsaným v dokumentech vyšších vrstev. Patří sem např. záznamy o provedených prověrkách a revizích, statistické údaje a protokoly o mimořádných událostech, výčet represivních zásahů, záznamy o školeních zaměstnanců, preventivních lékařských prohlídkách a další záznamy. Tyto dokumenty slouží ke zjištění skutečného stavu v jednotlivých oblastech. Úspěšná realizace celého systému řízení bezpečnosti a PZH spočívá v přísném dodržení plánem stanovené chronologie prvků řízení, jejichž způsob realizace je podrobně popsán v následujících článcích Přístupnost systému řízení bezpečnosti zaměstnancům Řízení PZH je součástí celkového řízení společnosti a všech jejích aktivit. Systém řízení PZH je popsán Příručkou PZH, která je přístupná všem zaměstnancům společnosti v rámci řízené interní dokumentace (rozmístění výtisků, viz rozdělovník v úvodních částech dokumentu) příručka PZH je základním dokumentem komplexního systému ochrany osob, majetku a životního prostředí v objektu a v jeho okolí Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti Realizace systému řízení bezpečnosti vychází z organizačního uspořádání společnosti a ze stanovených konkrétních pravomocí a odpovědností pro jednotlivé úrovně řízení společnosti, po kterých probíhají, vertikálně i horizontálně, linie toku informací. V rámci společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je systém řízení bezpečnosti zajišťován organizační strukturou. Organizační struktura a funkční začlenění zaměstnanců jsou pevně stanoveny a fyzicky zajištěny. Schéma organizační struktury společnosti je přiloženo, viz příloha č. 2, aktuální organizační schéma s vyznačením systému řízení PZH je přílohou interního dokumentu Příručka PZH. Do SŘ PZH jsou začleněny všechny pracovní pozice, které jsou vyznačeny ve schématu. Barevně jsou ve schématu odlišeni vlastní zaměstnanci společnosti a zaměstnanci SYNTHOS Kralupy a.s., kteří jsou součástí výrobny a tedy i plnohodnotnou součástí SŘ PZH uplatňovaného ve výrobně Polybutadien.

161 Strana 161/234 Vlastní zajištění realizace SŘ PZH spočívá v nastaveném fungujícím komplexu systémových, vzájemně propojených a podmiňujících se opatření a součástí. K úspěšnému řízení PZH je nepochybně nutný reálný plánovací proces s vyhodnotitelnými výstupy Organizace posuzování rizik závažné havárie Systém řízení prevence závažné havárie, včetně jeho řídící dokumentace, vyplývá z politiky prevence závažné havárie a ze stanovených cílů pro jednotlivé oblasti systému řízení PZH. Cíle a úkoly PZH vycházejí z identifikace zdrojů rizik, jejich analýzy, ocenění míry rizika a zhodnocení přijatelnosti rizika. Z toho vyplývá, že i celý systém je založen na reálných a konkrétních existujících rizicích, vychází z nich a je na ně zaměřen. Vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik a včasné přijímání adekvátních opatření je trvalý proces založený na kvalifikaci a schopnosti zaměstnanců k provádění určené činnosti. Identifikace nebezpečí, hodnocení rizik, kategorizace prací, právní a jiné požadavky jsou ve složitějších případech realizovány dle doporučených postupů a za použití doporučených adekvátních metodik externími firmami. V rámci zpracování stanovené bezpečnostní dokumentace byl celý objekt podroben detailní analýze a hodnocení rizika, kterou provedla externí firma. Nově vznikající zdroje rizika, související s postupným doplňováním a změnami technologie, jsou vždy v rámci fungujícího managementu změn důsledně analyzovány a na základě prováděných analýz (převážně studie HAZOP) jsou realizována navrhovaná opatření pro omezení možného vzniku závažné havárie a pro snižování možných následků. Výsledky a postup posouzení rizika, včetně provedené podrobné analýzy rizika jsou součástí Bezpečnostní zprávy, viz kapitola 3. Významnost identifikovaných rizik je hodnocena jako kombinace pravděpodobnosti a následků rizika. Vyjádření celkové míry rizika, hlediska posouzení jeho přijatelnosti (proces prezentace rizika a systému opatření při schvalování bezpečnostní dokumentace), se provádí pomocí relevantního kritéria (matematickým výpočtem), zohledňujícím faktor odhadnuté frekvence vzniku havárie a odhadovaných následků. Limitující mezi přijatelným a nepřijatelným rizikem, z hlediska posouzení skupinového rizika (proces presentace rizika a systému opatření při schvalování bezpečnostní dokumentace) bývá vyjádřen zpravidla určitým matematickým výrazem (kritériem), viz. kapitola Organizace zavádění, udržování a zdokonalování procesu řízení bezpečnosti Pro řízení činnosti v objektu slouží soubor interní dokumentace. Požadavky pro zavádění, udržování a zdokonalování procesu řízení bezpečnosti jsou v něm aplikovány na podmínky činnosti společnosti, čímž je zajišťováno jejich zavádění, realizování a udržování. Revizemi účinnosti a přijímáním nápravných opatření, v případě shledání neshody, je činěno zdokonalování procesu řízení bezpečnosti a souvisejících oblastí Organizace identifikace a sledování požadavků právních předpisů a technických dokumentů a způsob zajištění jejich dodržování Identifikaci a realizaci požadavků právních předpisů a technických dokumentů a doporučení v rámci SYNTHOS PBR s.r.o. zajišťuje Vedoucí výroby PBR společně s hlavním technologem výroby.

162 Strana 162/234 V SYNTHOS PBR s.r.o. je uplatňována zásada, že každý autor (správce) interní dokumentace je odpovědný za to, že jím zpracovávaná dokumentace odpovídá platným právním a technickým předpisům. Kontrola aktuálnosti se provádí v rámci interních auditů. Vytvářená dokumentace SŘ PZH a její věcný obsah vycházejí z aktuálních a platných požadavků právních předpisů a odborných norem, jejichž implementaci je věnována náležitá pozornost, čímž je zajištěna její trvalá aktuálnost a účinnost. Za implementaci změn právních předpisů do interní dokumentace v oblasti PZH nese odpovědnost Vedoucí výroby PBR osoba zmocněná jednat v oblasti PZH Organizace definování cílů a úkolů v oblasti prevence závažných havárií Nejvyšším aktem řízení v oblasti prevence závažné havárie je Politika prevence závažné havárie, viz kapitola 4.2, která představuje hlavní teze pro prevenci závažné havárie. V Příručce prevence závažné havárie jsou vedením společnosti tyto hlavní teze rozpracovány a konkretizovány na cíle a zásady směřované do jednotlivých oblastí působení, viz kapitola 4.4., které mají vliv na předcházení vzniku závažných havárií a mimořádných stavů a událostí. Uplatňovaným obecným cílem v oblasti prevence závažné havárie je soustavné zvyšování úrovně řízení bezpečnosti v jednotlivých oblastech její působnosti. Vedení společnosti je zodpovědné za vyhlášení cílů v oblasti PZH a za kontrolu jejich plnění. Vedoucí pracovníci odpovídají za prokazatelné seznámení svých podřízených s vyhlášenými cíli společnosti a s konkrétními úkoly. Systém řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie je trvalý, plánovitý, organizační a výkonný proces, sloužící k naplňování stanovených cílů a politiky prevence závažné havárie. K zavedení, udržování a regulování systému řízení PZH na základě vytýčených cílů pak vedení společnosti, prostřednictvím PZH, ukládá konkrétní úkoly se stanovením odpovědnosti, termínů pro jejich splnění a ukazatelů pro jejich kontrolu. Aktuální úkoly v oblastech PZH jsou stanovovány vždy na počátku příslušného kalendářního roku. Přehled úkolů v oblasti PZH je založen v dokumentaci PZH. Splnění úkolů je každoročně vyhodnocováno. Konkrétní úkoly v oblasti PZH jsou stanovovány každoročně (na příslušný rok), výkaz stanovených úkolů je přikládán k příručce PZH Organizace stanovení ukazatelů, parametrů a kritérií pro hodnocení splnění cílů, úkolů a účinnosti realizovaných opatření Pro hodnocení stanovených cílů a úkolů v oblasti PZH a pro posouzení účinnosti přijatých opatření jsou vedle hodnocení na základě výsledků kontrolní činnosti vytvořeny a zavedeny také do jisté míry měřitelné ukazatele. Jedná se o následující prvky: Četnost poruch, nehod, požárů, úrazů a vlivů na ŽP 1. ČETNOST vzniku pracovních úrazů počet případů poškození zdraví osob při výkonu pracovních činností v členění: pracovní úrazy celkem, smrtelné pracovní úrazy,

163 Strana 163/234 ostatní pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny, ostatní pracovní úrazy s pracovní neschopností kratší než 3 dny. 2. ČETNOST požárů, zahoření a poruch/nehod zařízení, s potenciálem vzniku závažné havárie počet interních nehod za rok celkem a dle definovaných kritérií v oblastech vlivu na: bezpečnost, životy a zdraví osob, životní prostředí, image společnosti, technickou bezpečnost zařízení, finanční ztráty na majetku. 3. ČETNOST výskytu možného ohrožení života osob v důsledku vzniku závažné havárie (hodnoceno v rámci analýzy rizika) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života více osob F p N F p N 10-3 /N 2 (kritérium stanovené právním předpisem [2]) Závažnost poruch/důsledek událostí 1. ROZSAH následků na zdraví/životy osob pracovní úrazy celkem, smrtelné pracovní úrazy, ostatní pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 dny, ostatní pracovní úrazy s pracovní neschopností kratší než 3 dny. 2. ZÁVAŽNOST podílový ukazatel počtu pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností ku počtu odpracovaných hodin přepočtených na 1 milion odpracovaných hodin. 3. POČET pracovních dnů neschopnosti na jeden pracovní úraz 4. ROZSAH následků do základních složek ŽP ovzduší, povrchové vody, půda a podzemní vody, fauna/flora. 5. ROZSAH (míra) negativního vlivu na zařízení a celkové ztráty finanční vyjádření ztrát na majetku, včetně vzniklých ztrát na produkci. 6. ROZSAH (míra) negativního vlivu na image společnosti změna postavení na trhu, ztráta obchodních partnerů apod.

164 Strana 164/ Organizace provádění kontrol zaměřených na sledování plnění stanovených cílů, pravidla a lhůty kontrol Vedení společnosti je zodpovědné nejen za vyhlášení cílů v oblasti PZH, ale i za kontrolu jejich plnění. Vedoucí zaměstnanci (vedoucí výroby a koordinátor výroby) prokazatelně seznamují své podřízené s vyhlášenými cíli společnosti a se stanovenými konkrétními úkoly, za což odpovídají. Kontrola plnění cílů je prováděna při pravidelných hodnoceních účinnosti řízení systému prevence závažné havárie vedením společnosti. Cílem sledování plnění programu PZH je: prověření řídících, organizačních a technických systémů společnosti a posouzení dosažené úrovně stavu zabezpečení PZH a zvládnutí mimořádných havarijních situací, identifikace příčin nesplněných úkolů a následné přijímání nápravných opatření, soustavná kontrolní činnost na všech stupních řízení s cílem minimalizovat pravděpodobnost vzniku mimořádných situací, zejména pak závažných havárií. Výsledky kontrol, zaměřených na zajišťování havarijní prevence, hodnocení úrovně péče o bezpečnost, hygienu práce a ochranu zdraví a plnění oblasti ekologických programů jsou každoročně přezkoumávány na úrovni vedení společnosti. Průběžně se sledují dosahované výsledky plnění úkolů v oblasti bezpečnosti provozu a PZH, tyto se porovnávají se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky a analyzovány jejich příčiny. Jednotlivé úkoly mají stanoven termín (kontrolní, realizační, konečný apod.), odpovědnou osobu za jejich plnění a zadavatele (schvalovatele) úkolu. Systém umožňuje okamžité a úplné informování všech zainteresovaných pracovníků o momentálním stavu plnění daného úkolu a další údaje o definici úkolů, odchylkách, příčinách neplnění či pozastavení prací, prováděných korekcích apod. Stěžejním předmětem kontrolní činnosti v oblasti prevence závažné havárie je systematické prověřování plnění programu PZH a vyhodnocování efektivnosti bezpečnostního systému. Systém plánování interních kontrol (prověrek) je popsán v Příručce PZH, výpis je uveden v tomto dokumentu, viz kapitola Organizace zajišťování a zálohování potřebných technických, finančních a lidských zdrojů pro uplatňování systému PZH Vedení společnosti si je vědomo své odpovědnosti za zajištění potřebných zdrojů pro účinnou prevenci závažné havárie. Odpovědnost vedení vyplývá z přijaté a uplatňované politiky PZH. V rámci ročního finančního plánu jsou vyčleňovány finanční prostředky na realizaci cílů politiky PZH společnosti, a to ke zvyšování technické úrovně technologického zařízení, zavádění nových technologií a automatizovaných systémů řízení ke zvyšování bezpečnosti provozu a znalostí zaměstnanců jak v oblasti odborné, tak i v oblasti bezpečného provozování zařízení. Ve všech oblastech rozhodovacích a výkonných aktivit vedení společnosti integruje a koordinuje bezpečnostní hlediska jako součást odpovědnosti každého zaměstnance. Dále pak organizačně, materiálně a finančně zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci, které jsou nedílnou součástí systému péče o zaměstnance, s cílem předcházet závažným haváriím.

165 Strana 165/234 Vedení společnosti zajišťuje soustavné a kvalifikované vyhledávání a hodnocení rizik, na jejichž základě zajišťuje opatření pro předcházení závažným haváriím. Se zjištěnými riziky prokazatelně seznamuje své zaměstnance a dotčené subjekty státní správy a okolí. Vedení společnosti motivuje všechny zaměstnance k posilování odpovědnosti za vlastní bezpečnost a ochranu zdraví všech zaměstnanců společnosti. Do systému řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení závažným haváriím vedení společnosti zahrnuje všechny subjekty, kterých se podnikatelské aktivity společnosti týkají, tj. včetně dodavatelů, odběratelů, návštěvníků, veřejnosti apod Organizace zajišťování rezervních zdrojů pro neočekávané změny v objektu, nebo neobvyklé okolnosti V zájmu vedení společnosti je bezkonfliktní a rozvíjející se výrobní program a z tohoto důvodu jsou zajišťovány i zdroje pro včasnou reakci na měnící se podmínky na trhu nebo na vznik neobvyklých okolností. Změna plánu vyčleňovaných zdrojů pro zajištění bezpečného provozu probíhá v souladu se zásadami změnového řízení, viz kapitola Finanční prostředky na zajištění investičních akcí, které vyplývají z měnících se vnějších podmínek nebo neobvyklých okolností v průběhu roku jsou čerpány z fondu rezerv, který je každoročně vytvářen. S možností eventuální likvidace výrobních a servisních zařízení, v důsledku ukončení činnosti apod., je zpravidla kalkulováno již v době projektování nových zařízení a tudíž od samého počátku jejich zřizování jsou plánovány i potřebné zdroje a prostředky na jejich převedení, likvidaci apod Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti Lidské zdroje v objektu a jejich řízení Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo na vznik závažných havárií Přehled pracovních pozic s vlivem na omezování rizik závažných havárií Z hlediska prevence závažné havárie jsou nejvyšším orgánem vedení jednatelé společnosti. Vedoucí výroby PBR je zmocněn zastupovat společnost a jednat v oblasti PZH a současně i odpovídá za realizaci a řízení systému PZH. V rámci společnosti jsou na všech úrovních řízení stanoveny úkoly a povinnosti zaměstnanců podílejících se na omezování rizik závažných havárií a je stanovena odpovědnost jednotlivých osob za plnění úkolů v této oblasti. Popis vymezení pravomocí zaměstnanců v oblasti řízení provozu a řízení bezpečnosti je dán charakteristikou pracovního místa specifikovanou v popisu funkce, s níž je zaměstnanec seznámen při nástupu nebo při změně zařazení. Další povinnosti zaměstnanců jsou řešeny v interních provozních dokumentech.

166 Strana 166/234 Pro zaměstnance společnosti, kteří se bezprostředně podílejí na omezování rizik, nebo jejichž činnost může ovlivnit vývoj a rozsah závažné havárie jsou stanoveny následující povinnosti a úkoly promítající se do bezpečného řízení technologie a tím i do systému PZH: Vedení společnosti (jednatelé společnosti) vydává konečná rozhodnutí týkající se postupu zavedení, vývoje, prověřování a udržování SŘ PZH, schvaluje organizační schémata s cílem optimálně zabezpečit program PZH, je odpovědno za přípravu koncepce programu PZH, odpovídá za vydání a realizaci politiky PZH, definuje politiku PZH a cíle, odpovídá za analýzu a hodnocení rizik nacházejících se v objektu společnosti, odpovídá za vytvoření a zajištění zdrojů pro realizaci politiky PZH a plánu zabezpečení cílů PZH, je odpovědno za zajištění zdrojů a pracovníků pro řídící, výkonné a ověřovací činnosti SŘ PZH, odpovídá za zajištění znalosti zaměstnanců a dodavatelů o existujících rizicích a jejich úloze při omezování rizik, odpovídá za zavedení kontrolních mechanismů potřebných pro sledování plnění programu PZH, odpovídá za zavedení, ukládání, evidenci, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit, odpovídá za systematické přezkoumávání funkčnosti a účinnosti SŘ PZH a přijímá koncepčních opatření k nápravě, odpovídá za řízení a řešení mimořádných a havarijních situací. Vedoucí výroby PBR (osoba zmocněná jednat v oblasti PZH) odpovídá za: zavedení a udržování všech požadavků programu PZH, zlepšování programu PZH, ukládání opatření k nápravě, přípravu a předkládání zprávy o stavu a vývoji SŘ PZH, zastupování společnosti ve věcech PZH vůči externím stranám, orgánům státní správy, kontrolním a inspekčním orgánům, předkládání návrhů politiky, cílů a programů PZH. koordinaci zavádění a udržování systému řízení PZH včetně informování vedení společnosti o aktuálním stavu, kontrolu plnění programu PZH, přípravu podkladů pro zpracování cílů, politiky, programů PZH, identifikaci potřeb v oblasti výcviku havarijní připravenosti, jeho zajištění a vyhodnocování jeho efektivnosti, řízení dokumentace SŘ PZH.

167 Strana 167/234 Zaměstnanci ve vedoucích funkcích (koordinátor, vedoucí směny, technolog, technolog junior) odpovídají za: vytváření podmínek pro řádnou činnost pracoviště, znalost úkolů, předpisů a organizačního uspořádání pro realizaci bezpečné činnosti, potřebnou úroveň znalosti pro uplatnění a rozvoj provozované činnosti, plánování a přidělování úkolů podřízeným zaměstnancům, jejich kontrolu a hodnocení, zabezpečení plnění úkolů, které nebyly podřízeným přiděleny nebo které nemohou být splněny pro dočasnou nebo trvalou nepřítomnost jejich nositele, dodržování zásady jediného (zodpovědného) vedoucího tzn. vydávat příkazy pouze prostřednictvím přímého nadřízeného, seznamování podřízených zaměstnanců s právními, organizačními a řídícími normami souvisejícími s činností podřízeného útvaru a kontrolu jejich dodržování; kontrolu dodržování pracovní kázně ve svěřených oblastech a vyvozování závěrů při jejím porušení, pravidelné hodnocení výsledků práce podřízených zaměstnanců, péči o svěřené pracovní prostředky a pomůcky, vyjadřování se k organizačním a řídícím normám, které se dotýkají činností svěřeného pracoviště, zabezpečování efektivní spolupráce mezi útvary i mezi podřízenými; zajištění zastupitelnosti vedoucích a odborných zaměstnanců, organizaci předávání funkcí a pracovišť podle bezpečných zásad, za trvalé zlepšování kultury a úrovně řízení podřízeného pracoviště, za hospodárné a efektivní řízení svěřeného pracoviště, Konkrétní osobní zodpovědnosti a pravomoci jednotlivých funkcí jsou stanoveny v pracovních náplních. Vedle pracovních náplní a interních předpisů jsou práva a povinnosti všech zaměstnanců dále stanovena také obecně závaznými zákonnými normami, zejména obchodním zákoníkem a zákoníkem práce Organizační schéma firmy s vyznačením funkcí s vlivem na omezování rizik Organizační schéma společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. (včetně vyznačení zaměstnanců podílejících se na omezování rizik barevně zvýrazněno) je přiloženo, viz příloha č. 2. Organizační schéma je koncipováno po jednotlivých funkcích, takže jsou zřetelné linie informačních toků, ale zároveň také odpovědnost vedoucích pracovníků za podřízené celky a oblasti.

168 Strana 168/ Dostupnost aktuálního seznamu pracovníků podílejících se na omezování rizik Každý vedoucí, kterému jsou podřízeni zaměstnanci dle organizačního schéma, je povinen mít vždy aktuální jmenný seznam podřízených zaměstnanců s uvedením informací důležitých pro jejich reálné vedení. Kompletní aktuální seznam všech zaměstnanců SYNTHOS PBR s.r.o. je uložen u asistentky (administrativní pracovník) Vedoucího výroby PBR a na příslušném oddělení organizační složky SYNTHOS S.A., která pro SYNTHOS PBR s.r.o. zajišťuje personální činnost (smluvně zajišťovaná služba) Osoby odpovědné za zavedení a fungování systému bezpečnosti a systému řízení prevence závažné havárie Vedení společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. ustanovilo Vedoucího výroby PBR, představitelem vedení v oblasti prevence závažné havárie a přidělilo mu pravomoci a odpovědnosti potřebné k uskutečňování, udržování a k dalšímu rozvoji systému PZH. Za zavedení a fungování systému řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie je odpovědný každý vedoucí pracovník v rámci svých kompetencí Prověřování kvalifikace externích dodavatelů a poskytovatelů služeb Definovat povinnosti a odpovědnost na úseku PZH platné pro externí subjekty je v kompetenci Vedoucího výroby PBR osoby zmocněné zastupovat a jednat v oblasti PZH. Zakázky pro externí firmy a dodavatele jsou realizovány na základě výsledků výběrového řízení. Uspět ve výběrovém řízení pro externí firmy a dodavatele mimo jiného znamená: mít kladné reference o bezpečném provádění předmětné činnosti, prokázat požadovanou profesionální úroveň nejen odbornou, ale i organizační, prokázat ochotu seznámit se s existujícími riziky a respektovat opatření k předcházení vzniku závažných havárií, prokázat ochotu úzce spolupracovat s kmenovými zaměstnanci v otázkách bezpečnosti práce a prevence závažné havárie, zavázat se vykonávat jen bezpečné a stanovené činnosti v přesně vymezenou dobu Projednávání problematiky PZH na úrovni vedení společnosti Kontrola plnění úkolů v oblasti PZH spočívá v soustavném a systematickém posuzování funkčnosti tohoto systému odpovědnými zaměstnanci společnosti na všech úrovních řízení. V případě zjištění jakýchkoliv nedostatků či pochybení ve funkčnosti systému, je bezprostředně nutné vyrozumět odpovědné osoby (zejména představitele vedení pro PZH Vedoucí výroby PBR), jejichž povinností je zjistit příčinu a vypracovat návrh na řešení (nápravu funkce systému). V rámci změnového řízení provede zpracovatel změny její důslednou evidenci, vyznačení v příslušné dokumentaci a prokazatelné seznámení dotčených stran a zaměstnanců s obsahem změny. Funkčnost provedené změny je pak ověřována, sledována a vyhodnocena Projednávání otázek PZH na všech stupních řízení Projednávání otázek prevence závažné havárie je neoddělitelnou součástí veškerých interních jednání a porad na všech úrovních řízení procesů ve společnosti. Přípravu informací o PZH

169 Strana 169/234 pro příslušné jednání připravuje zpravidla Vedoucí výroby PBR nebo tento přípravu konzultuje se zpracovatelem. Informace v oblasti prevence závažné havárie musí být jasné, srozumitelné, konkrétní a úplné. Znamená to, že musí být zřetelné o jaký zdroj rizika se jedná, k jakému ohrožení může eventuálně dojít, jaká je funkce a rozsah příslušného preventivního opatření, jak se projeví důsledky správné a nesprávné funkce opatření a jak se účinnost tohoto opatření hodnotí. Zaměstnanci, kterých se projednávaná problematika z oblasti PZH přímo dotýká, jsou o výsledcích jednání informováni bezodkladně, případně jsou přímo přítomni při jejich projednávání. Ostatní zaměstnanci jsou seznamování s výsledky jednání služebním postupem cestou přímé nadřízenosti, případně při nejbližších výrobních poradách Zaměstnanci na vedoucích pozicích a jejich odpovědnost Z hlediska SŘ PZH jsou stanovovány vedoucím zaměstnancům zejména následující odpovědnost za: zajištění potřebných zdrojů (včetně lidských zdrojů) pro vývoj, zavedení a provoz systému řízení vedení společnosti (představenstvo), analýzy a hodnocení rizik objektů a zařízení vedení společnosti (představenstvo), Vedoucí výroby PBR, zajištění znalostí zaměstnanců a dodavatelů o existujících rizicích a jejich úloze při omezování rizik Vedoucí výroby PBR, technolog, koordinátor výroby, vedoucí směny, zavedení, evidenci, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit vedení společnosti (představenstvo), Vedoucí výroby PBR, technolog, koordinátor výroby, vedoucí směny, řízení a řešení mimořádných a havarijních stavů vedení společnosti (představenstvo Vedoucí výroby PBR, identifikování potřeb v oblasti výcviku, zajištění výcviku a vyhodnocení jejich efektivnosti Vedoucí výroby PBR, technolog, koordinátor výroby, vedoucí směny, zavedení kontrolních mechanismů potřebných pro program prevence závažné havárie vedení společnosti (představenstvo), Vedoucí výroby PBR, koordinaci zavádění systému řízení včetně informování vedení společnosti Vedoucí výroby PBR, technolog, koordinátor výroby, sledování funkce systému řízení, vyhodnocování jeho účinnosti, provádění kontrol a auditů vedení společnosti (představenstvo), Vedoucí výroby PBR. Stanovení dalších odpovědností je uvedeno v kapitole Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání Systém výběru zaměstnanců pro obsazování pozic významných pro oblast PZH Systém výběru zaměstnanců Vedení společnosti v součinnosti s personálním oddělením SYNTHOS S.A. provádí nábor několika způsoby:

170 Strana 170/234 zveřejněním inzerátu, výběrem ze zájemců z dřívějšího období nebo výběrem z interních zdrojů (bývalí zaměstnanci SYNTHOS Kralupy a.s.), spoluprací s úřadem práce apod. Zájemci o volná pracovní místa předloží doklady, které jsou nutné pro doložení předepsané kvalifikace, např. doklad o vzdělání, ukončení kursů, průkazy a oprávnění pro odbornou způsobilost. Dále předloží přehled dosavadní praxe a doklad o zdravotním stavu. O konečném přijetí a stanovení délky zkušební doby (v souladu se zákoníkem práce) rozhoduje Vedoucí výroby PBR. Přijetí do pracovního poměru je formalizováno uzavřením písemné pracovní smlouvy (popř. dohody o změně pracovní smlouvy). Na základě rozhodnutí vedení společnosti o přijetí zaměstnance, Vedoucí výroby PBR, v součinnosti s personálním oddělením SYNTHOS S.A., zajistí nástupní školení nového zaměstnance, dle stanoveného rozsahu a doby. Školení provádí SYNTHOS Kralupy a.s. na základě smlouvy. Po absolvování nástupního školení přechází zaměstnanec na příslušné pracoviště a absolvuje specifické školení na pracovišti dle stanoveného rozsahu (zajišťuje si SYNTHOS PBR s.r.o.). Před závěrem zkušební doby, odpovědný vedoucí provede zhodnocení, zda bude pracovní poměr pokračovat nebo zda bude ukončen ve zkušební lhůtě. Toto zhodnocení předá odpovědný vedoucí písemně vedení společnosti. V případě, že zaměstnanec bude pokračovat v pracovním poměru, provede se jeho trvalé zařazení. V případě, že pracovní poměr pokračovat nebude, vedení společnosti se zaměstnancem záležitost projedná a předá zaměstnanci výpověď, poté i výstupní list a případně i další dokumenty potvrzující zaměstnání a její délku. Pro všechny funkce je stanovena charakteristika funkce a popis pracovní činnosti (pracovní náplň). Obsluha zařízení vykazujícího riziko byla podrobena analýze vlivu lidského činitele na vznik závažné havárie (bude provedeno v průběhu zkušebního provozu). Zaměstnanci, kteří přímo obsluhují nebo manipulují se zařízeními majícími potenciál způsobit závažnou havárii nebo mohou být zdrojem havárie těchto zařízení a se zařízeními, ve kterých se nacházejí nebezpečné látky pro ohrožení zdraví osob, majetku a životního prostředí, jsou vybíráni na základě: analýzy vlivu lidského činitele vytipování pracovních pozic, kde pracovník může zapříčinit vznik závažné havárie, kvalifikačních požadavků, tedy stupně a oboru vzdělání, délky praxe a speciálních znalostí, referencí z předchozího zaměstnání, dobrého fyzického, duševního a zdravotního stavu, charakterových a osobnostních vlastností (upřednostňuje se zodpovědnost, uvědomělost, spolehlivost a důvěryhodnost) Kvalifikační požadavky na pozice ve firmě Pro všechny funkce je stanovena charakteristika funkce a popis pracovní činnosti, které obsahují mimo jiného i přesně specifikované požadavky na kvalifikaci uchazeče o zaměstnání.

171 Strana 171/234 Požadavky na kvalifikaci stanovuje Vedoucí výroby PBR na základě profilu dané funkce a požadavku na zaměstnance. Požadavky na vzdělání a doplňková školení vycházejí ze znění právních předpisů v oblasti BOZP a z identifikace rizik, respektive z pravděpodobnosti vzniku havárií, které může pracovník způsobit nebo kterých se může účastnit. Kvalifikace je schopnost zaměstnance vykonávat určité povolání a jeho způsobilost pracovat za daných technických a organizačních podmínek na určitém stupni složitosti, přesnosti a namáhavosti a to s obvyklou intenzitou a ve vyžadované kvalitě. Kvalifikace je vyjádřena plněním kvalifikačních požadavků, konkretizovaných pro určité povolání a organizačně pro určité pracovní místo se zcela konkrétní pracovní náplní. Pro zajištění kvalifikačních požadavků se vychází ze standardních popisů pracovních činností a kompetenčních modelů. Speciální kvalifikační požadavky jsou: stupeň školního vzdělání, obor školního vzdělání, délka odborné praxe, speciální znalosti v daném oboru, oprávnění, potvrzení, osvědčení nebo jiné certifikace vyžadované legislativou Rozvoj a udržování potřebné odborné způsobilosti Odborná způsobilost zaměstnanců, kteří vykonávají pracovní úkoly, u nichž byla identifikována nebezpečí a rizika, je základním předpokladem k požadovanému, včasnému a kvalitnímu zabezpečování potřeb, úkolů a povinností společnosti při vlastních podnikatelských aktivitách. Základní strukturu odborné způsobilosti, v oblasti PZH, tvoří normy (školící dokumenty), které byly vytvořeny na základě: právních předpisů, technických norem, uznávaných mezinárodních standardů, nařízení, doporučení, vědecko-technických poznatků a informací v předmětných oblastech, předpisů, standardů, instrukcí a manuálů výrobců, dodavatelů technologií, zařízení, výrobků a surovin, funkčních zařazení, práv, povinností a odpovědností pracovníků vyplývající ze standardů pro řízení a obsluhu zařízení, nových technicko-technologických či organizačních skutečností, postupů, úkolů, požadavků a potřeb vyplývajících z politiky jakosti, bezpečnosti a ochrany životního prostředí, výsledků námětových cvičení k prevenci, omezování rizik a jejich zvládání, výsledků a závěrů ze šetření poruch, technologických odchylek, skoronehod, mimořádných událostí, havárií, pracovních úrazů apod., výsledků prověrek, kontrol a auditů vlastních či externích, doporučení třetích stran apod Školení zaměstnanců vzhledem k jejich zařazení a k existujícím rizikům Požadavky na školení a kvalifikaci stanovuje příslušný odpovědný vedoucí na základě profilu dané funkce a požadavku na zaměstnance. Požadavky na vzdělání a doplňková školení vycházejí ze znění právních předpisů v oblasti BOZP, z identifikace rizik, respektive

172 Strana 172/234 z pravděpodobnosti vzniku havárií, které může pracovník způsobit nebo kterých se může účastnit a z analýzy vlivu lidského činitele. Obsah školení je proto zaměřen jak na prevenci - tj. seznámení zaměstnanců s nejvhodnějším postupem, tak i na represi - tj. odvrácení havárií a havarijních stavů a likvidaci jejích následků. Poučení o přijatých postupech a obsahu směrnic platných pro určité pracoviště provádí Vedoucí výroby PBR a technolog výrobny. Tato školení jsou vykonávána v rámci pravidelných výrobních porad, pokud rozsah a obsah nevyžaduje specializované školení, případně externí vzdělávání. Nově přijatí zaměstnanci jsou poučeni o možných rizicích a stanovených postupech pro řešení havarijních situací bezprostředně po nástupu do zaměstnání. Poučení potvrdí svým podpisem v záznamu o seznámení. Možná rizika a postupy řešení havarijních stavů jsou obsahem Vnitřního havarijního plánu. Obsah školení, určených pro různé skupiny zaměstnanců, závisí na rizicích, s nimiž tito pracovníci přicházejí při své činnosti do styku. Všichni zaměstnanci jsou poučeni o postupech v případě havárie a to v rozsahu, který odpovídá jejich funkčnímu zařazení. Zvláštní skupinu tvoří školení v oblasti havarijní připravenosti. Obsah těchto školení, cílové skupiny a postup vychází z Vnitřního havarijního plánu a ostatní havarijní dokumentace výrobny Způsob ověřování znalostí a dovedností Každý zaměstnanec je pravidelně 1x ročně hodnocen odpovědným vedoucím. Hodnocení se provádí vždy za přítomnosti zaměstnance a výsledky hodnocení jsou písemně zaznamenány v osobním spisu zaměstnance. Cílem hodnocení zaměstnanců je získat podklady pro: informace o pracovním výkonu a dodržování pracovní kázně zaměstnancem, rozhodování o pracovním zařazení zaměstnanců (povýšení, převedení, přeložení na nižší funkci), rozhodování o přípravě a vzdělávání zaměstnanců, plánování osobního rozvoje zaměstnance, poskytování informací zaměstnanci nutných ke zlepšení jeho práce, diferencování odměňování, zajištění účinnosti personálního řízení (spokojenost zaměstnance), zjišťování efektivnosti školení za hodnocené období. Jako podklady pro hodnocení zaměstnanců slouží následující formy ověřování znalostí a dovedností. Vyzkoušení Vyzkoušení je ověření znalostí podle příslušné osnovy. Vyzkoušení je dokumentováno písemným záznamem v osobním spisu zaměstnance s uvedením data absolvování.

173 Strana 173/234 Přezkoušení Přezkoušení je (opakované) ověření znalostí v rozsahu příslušné osnovy (příp. technických pravidel a norem) dokumentované písemným záznamem v osobním spisu zaměstnance s uvedením data absolvování. Zkouška Zkouška je ověření znalostí podle příslušné osnovy dokumentované písemným protokolem o zkoušce obsahujícím: druh zkoušky, jméno a příjmení zkoušeného, název zkušební osnovy resp. otázky, výsledek zkoušky (v případě písemné zkoušky je přiloženo i vypracování odpovědí), podpisy členů zkušební komise (zkoušejícího), podpis zkoušeného, datum konání zkoušky. Protokol o zkoušce je zakládán do osobní dokumentace. U nově přijatých zaměstnanců je vyzkoušení (ověření) provedeno nejdříve po 7 pracovních dnech. Lhůty opakovaného seznamování a přezkušování dle osnovy PZH jsou stanoveny na dobu tří let, pokud není obecně závaznými předpisy stanoveno jinak. Zkouší a přezkušuje přímý nadřízený. Před vyzkoušením podle osnovy PZH smějí zaměstnanci pracovat pouze: pod dohledem určeného kvalifikovaného zaměstnance, přičemž druh a rozsah práce určí zodpovědný vedoucí, na pracovištích, kde nemůže být ohrožena bezpečnost a zdraví zaměstnanců, uvnitř areálu a osob a majetku v okolí areálu Dokumentace školení a jeho hodnocení Ve výrobně Polybutadien je zpracována a průběžně doplňována výrobní dokumentace obsahující proudové diagramy výrobních procesů, přehledy o veškerém zařízení provozu, schéma technologických postupů včetně přehledů o použitých konstrukčních materiálech u stěžejních zařízení. Veškerá tato dokumentace se používá pro školení, přípravu ke kvalifikačním zkouškám a je trvale přístupná všem zaměstnancům. O vykonaných školeních se vedou záznamy podle příslušných předpisů. Vyhodnocení účinnosti vzdělávacích akcí je součástí přezkoumání Programu PZH vedením společnosti. Záznam je uložen u Vedoucího výroby PBR, který odpovídá za ochranu záznamu tak, aby za běžných podmínek nedošlo k jeho znehodnocení. Záznam je uchováván po stanovenou dobu archivace (zpravidla 3 roky v závislosti na významu) a poté je skartován. Uváděné náležitosti musí umožňovat pozdější identifikaci či kontrolu této oblasti řízení. Zejména jsou to tyto údaje: jména a podpisy školených a školitelů, datum, čas a místo,

174 Strana 174/234 předmět, osnova, náplň přednášeného či procvičovaného tématu. Úroveň školení, instruktáží a nácviků, z hlediska efektivnosti, je vyhodnocována školitelem (odpovědným vedoucím). Hodnocení (písemný záznam) jsou uchovávána u Vedoucího výroby PBR. V případě, že provedené školení byly vyhodnoceno jako nevyhovující, je o této situaci informován Vedoucí výroby PBR, který rozhodne o dalším postupu a navrhne opakování školení Oblasti školení PZH (program školení) Program školení zaměstnanců se řídí dokumentem Příručka PZH. Program školení prevence závažné havárie obsahuje tyto části: politika a cíle prevence závažné havárie, způsob organizace a postup realizace prevence závažné havárie na pracovišti vycházející z právních předpisů pro prevenci závažné havárie, identifikace, prevence, omezování a hodnocení rizik a nebezpečí, specifická nebezpečí, zdravotní účinky nebezpečných látek vyskytujících se v objektu a způsob ochrany a první pomoci, provozní a organizační zabezpečení provozů, technologií a zařízení, bezpečné pracovní postupy a instrukce, způsoby ochrany před nebezpečím, bezpečnostní systémy a opatření, postupy při stavech odchylných od normálních provozních podmínek, zvláštních, specifických či mimořádných událostech, technicko organizační postupy, požární, havarijní a provozní plány, předpisy pro BOZP, PO a ochranu ŽP Součásti školení pro vybrané zaměstnance Zaměstnanci výroby a údržby jsou navíc školeni o bezpečnostních a havarijních systémech ve výrobně: technologické bezpečnostní systémy, protipožární systémy, ventilační, retenční, přepouštěcí a odpouštěcí systémy, nouzové a havarijní bezpečnostní systémy Systém přípravy pro nové zaměstnance (vstupní školení) Vstupní školení: školení provádějí odborní pracovníci společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. odpovědní za bezpečnost práce a požární prevenci. Školení absolvuje každý nově nastupující pracovník a všichni zaměstnanci externích firem provádějící činnost (i dočasně) v objektu. Obsah nástupního školení (náplň osnovy) zpracovává společnost SYNTHOS Kralupy a.s. Osnova školení má zpravidla následující části: Bezpečnost práce, Pracovně právní předpisy, Havarijní dokumentace a systém PZH.

175 Strana 175/234 Záznam o nástupním školení provede odpovědný vedoucí do záznamníku zaměstnance (osobního spisu zaměstnance). Školitel i nový zaměstnanec potvrdí školení svými podpisy. Systém přípravy během trvání pracovního poměru (průběžná školení) Průběžné a doplňovací školení: průběžné a doplňovací školení zaměstnanců na pracovišti je realizována pro následující kategorie: pro nové zaměstnance, pro přeřazené zaměstnance, periodické školení zaměstnanců na pracovišti (dle plánu školení). Osnova plánu školení: Bezpečnost práce, Požární ochrana, Pracovní předpisy, Systém jakosti a systém PZH v rozsahu vykonávané činnosti, Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami. Obsah školení na pracovišti (dle osnovy) zpracovává odpovědný vedoucí (koordinátor) a schvaluje ho Vedoucí výroby PBR. Školení na pracovišti se vztahuje i na osoby, které pracují v objektu jen krátkodobě (externí firmy apod.). Záznam o školení provede školitel (odpovědný vedoucí) do záznamníku zaměstnance. Odpovědný vedoucí i nový zaměstnanec (popř. brigádník nebo student) potvrdí školení svými podpisy. Odpovědný vedoucí provede kontrolu znalostí a výsledek hodnocení spolu se svým podpisem založí do spisu zaměstnance. Školitelem je odpovědný vedoucí a doba školení je 1 3 hodiny (i více v závislosti na významu pracovní pozice dobu školení upřesní Vedoucí výroby PBR) Systém přípravy na pracovišti a přeškolení při přeřazení zaměstnanců na jinou práci a při zavádění nových postupů, technologií, materiálů, látek a zařízení provozu Přeřazení zaměstnanců na jinou práci, vzhledem k pracovnímu zařazení a provozované činnosti se týká pouze ve smyslu posunu z pozice operátora na pozici velináře. Rozsah požadovaných odborných znalostí je u obou pozic shodný. Vedoucí výroby PBR společně s koordinátorem výroby a případně i s technologem vyhodnotí celou situaci, posoudí splnění kvalifikačních požadavků a rozhodnou, zda bude a za jakých podmínek přeřazení realizováno nebo zda nebude. Koordinátor výroby (případně Vedoucí výroby PBR) projedná se zaměstnancem důvody a způsob přeřazení (převedení na základě zájmu zaměstnavatele, převedení na základě zájmu zaměstnance). V případě, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec nesouhlasí s převodem, zůstává zaměstnanec na stejném místě nebo se použije postup dle zákoníku práce. V případě, že zaměstnanec i zaměstnavatel s převodem souhlasí, vypracuje odpovědný vedoucí (zpravidla koordinátor výroby) písemný doklad o přeřazení. Odpovědný vedoucí (Vedoucí výroby PBR) seznámí zaměstnance s pracovní náplní, kterou zaměstnanec podepíše, a předá mu jeden výtisk. Odpovědný vedoucí (koordinátor výroby) předá Vedoucímu výroby PBR doklad o přeřazení, novou pracovní náplň a hodnocení zaměstnance. Na základě dokladu o přeřazení zajistí Vedoucí výroby PBR příslušnou administrativní agendu (založení lékařské prohlídky pro novou funkci, dodatek k pracovní smlouvě, změnu pracovního zařazení, zaevidování nové pracovní náplně, dodatek

176 Strana 176/234 ke smlouvě o mzdě). Odpovědný vedoucí (koordinátor výroby) na novém pracovišti provede školení v rozsahu přípravy na pracovišti, viz kapitola Výcvik pro činnosti významné z hlediska bezpečnosti V SYNTHOS PBR s.r.o. jsou pracovní pozice jejichž zaměření je charakteristické pro chemický průmysl. Rozsah a obsah přípravy a školení zaměstnanců tomu tedy odpovídá. Žádné jiné specifické a zvláštní druhy školení již nejsou organizovány a zajišťovány. Zvláštním výcvikem lze do jisté míry ve výrobně uvažovat pouze zisk oprávnění obsluhovat vysokozdvižný vozík u pozice řidič VZV. Vzhledem k charakteru provozované činnosti a stupně automatizace řízení procesů jinak nejsou v SYNTHOS PBR s.r.o. žádná pracovní místa, na kterých by odborné znalosti pracovníků vyžadovaly zvláštní výcvik Aktivní přístup zaměstnanců k problematice prevence závažných havárií Možnost zaměstnanců předkládat návrhy k SŘ PZH a k opatřením pro snižování rozsahu následků Zaměstnanci mají možnost se kdykoliv vyjádřit k otázkám bezpečnosti, PZH nebo ochrany zdraví při práci. Všichni zaměstnanci společnosti jsou si vědomi, že jejich připomínkami a dotazy z oblasti bezpečnosti a PZH jsou příslušní kompetentní činitelé povinni se zabývat, řešit je a o výsledcích zaměstnance zpětně informovat. V odůvodněných případech (kdy hrozí vznik závažné havárie) jsou povinni se připomínkami zabývat bezodkladně. Všechny připomínky a náměty týkající se PZH mohou pracovníci, veřejnost a jiné zainteresované strany podávat Vedoucímu výroby PBR SYNTHOS PBR s.r.o. nebo přímo vedení společnosti. Vedoucí výroby PBR vede záznamy o všech doručených námětech a připomínkách a je povinen na tyto reagovat, zabezpečit vhodné řešení a o podnětech informovat vedení společnosti Akceptování návrhů zaměstnanců Systém spoluúčasti zaměstnanců na přípravě a zavádění bezpečnostního programu spočívá zejména ve shromažďování jejich poznatků a připomínek v oblasti řízení provozu, bezpečného manipulování se zdroji rizik a ve vyhodnocování kladného či záporného ohlasu na zaváděné prvky bezpečnostního programu. Každý zaměstnanec má právo podávat podněty k úpravě nebo opravě interní dokumentace, pokud se domnívá že je v rozporu s právními předpisy, filozofií společnosti nebo nedosahuje dostatečné úrovně. Podněty podává prostřednictvím svého přímého nadřízeného. Informace o prevenci závažných havárií pracovníci získávají při školeních a na výrobních poradách Motivační nástroje pro aktivní přístup k PZH Motivační mechanismy k aktivnímu přístupu zaměstnanců k otázkám prevence závažné havárie spočívají ve dvou rovinách. Jedna rovina spočívá v zainteresovanosti každého jednotlivce na daném procesu, zejména pak v: soustavném definování a vysvětlování významu PZH, vymezování a objasňování podílu každého zaměstnance na systému PZH, soustavném budování a posilování vědomí každého zaměstnance v tom smyslu, že otázky bezpečnosti a prevence závažné havárie jsou zejména v jeho zájmu a

177 Strana 177/234 ve prospěch jeho samotného, dále pak ve prospěch jeho blízkých, spolupracovníků a ostatních občanů, vyhodnocování a odměňování přínosu zaměstnanců v oblasti bezpečného provozu a prevence závažné havárie. Druhou rovinou pak je stránka represe. Vážné porušení zásad bezpečnosti a PZH může být důvodem pro finanční postih viníka (viníků), případně, dle závažnosti, i pro rozvázání pracovního poměru Dostupnost vyhodnocení úkolů z oblasti PZH Jelikož otázky bezpečnosti a prevence závažné havárie jsou věcí veřejnou, týkají se jak zaměstnanců společnosti tak i okolí a zpravidla neobsahují citlivé či utajované údaje, proto nic nebrání zveřejňování dosažených výsledků v této oblasti. K seznámení pracovníků s výsledky a aktuálními informacemi v oblasti bezpečnosti a PZH slouží oficiální postupy (školení, porady apod.). Pro veřejnost jsou informace z oblasti bezpečnosti a PZH, po vyžádání, k dispozici u Vedoucího výroby PBR. V případě potřeby jsou se stěžejními záležitostmi v oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií, písemnou formou, seznamovány i dotčené místně příslušné správní úřady.

178 Strana 178/ Řízení provozu objektu Posuzování provozních činností z hlediska bezpečnosti Interním dokumentem Příručka PZH, ale i technologickým reglementem, pracovními postupy a bezpečnostními předpisy je uloženo posuzovat provozní činnosti z hlediska bezpečnosti. Přehled provozně technologické dokumentace pro bezpečný provoz je uveden v příloze č. 5. V příručce PZH je uvedeno: Identifikace rizik představuje systematickou analýzu činností, objektů, látek, výrobků a služeb s cílem identifikovat možnou příčinu havárie a všechny souvislosti, které mohou snížit riziko havárie. Pro komplexní identifikaci rizik je potřebné brát do úvahy současné, ale i plánované aktivity společnosti, normální i mimořádné stavy (najíždění výroby, odstavení výroby, přerušení dodávek energií a jiných médií, havarijní stavy, apod.) provozní podmínky, možné závady technického stavu, selhání lidského činitele, jakož i externí příčiny havárií. Pro veškeré činnosti jsou zavedeny bezpečné pracovní postupy a pokyny vycházející z technologických postupů. Tyto postupy a pokyny jsou obsluze k dispozici na pracovišti, zejména pak tam kde je manipulováno s nebezpečnými látkami. Za dodržování pracovních postupů zodpovídají všichni zaměstnanci v rámci své působnosti. Nadřízení těchto pracovníků jsou povinni kontrolovat dodržování stanovených postupů, o kontrole vést příslušné záznamy a v případě zjištěných neshod přijímat nápravná opatření zaměřená na změnu postupů, přeškolení zaměstnanců nebo zabezpečení technických a organizačních opatření. Příslušná provozní dokumentace pro řízení rizikových činností definuje požadavky na vedení procesu, jeho kontrolu a řízení záznamů. Záznamy o provozu jsou v systému automatického řízení výrobního procesu průběžně ukládány tak, že je kdykoliv možné zpětně ověřit podmínky výrobního procesu Provozní činnosti s vlivem na bezpečnost Společnost zaměřuje svou pozornost na oblasti provozních činností s významným vlivem na úroveň bezpečnosti uvnitř i vně objektu, včetně činností, které jsou nebo mohou být významným potenciálním zdrojem nebezpečí. Činnostmi s vlivem na bezpečnost jsou v objektu zejména činnosti, při kterých je manipulováno s nebezpečnými látkami (látky klasifikované jako extrémně hořlavé plyny, vysoce hořlavé a hořlavé kapaliny, látky toxické a látky nebezpečné pro životní prostředí). Z tohoto důvodu je těmto činnostem věnována náležitá pozornost Provozní činnosti a potenciální zdroje ohrožení s vlivem na jednotlivé složky životního prostředí Z podrobné analýzy, viz kapitola č. 3, vyplynulo, že se nepředpokládá významné ohrožení sledovaných složek životního prostředí (znečištění ovzduší, znečištění vod, znečištění půd, vznik nebezpečných odpadů) v důsledku případné havárie identifikovaných zdrojů rizika v objektu. Veškerá zařízení, v nichž jsou umístěny kapalné látky jsou opatřena záchytnými a havarijními jímkami. Únik látek mimo záchytný systém je velmi málo pravděpodobný.

179 Strana 179/234 K dočasnému ohrožení ovzduší zplodinami hoření (CO, CO 2, saze) by však mohlo dojít v důsledku vzniku požáru ve výrobní jednotce. Jelikož většina výrobní technologie je otevřeným zařízením, tak pravděpodobnost vzniku nedokonalého spalování je nízká. Lze tedy předpokládat že převážná část nebezpečných látek, v případě vzniku požáru, shoří na oxid uhličitý a vodní páru. K dočasnému zhoršení kvality složek životního prostředí by mohlo dojít i v případě úniku amoniaku únik ve formě plynu, při zkrápění (mobilní vodní clony) mimo záchytný systém hrozí nebezpečí průniku do půdy a povrchových a podzemních vod Povinnost zavést bezpečné postupy V Příručce PZH je k zpracování a zavádění bezpečných postupů pro rizikovou činnost uvedeno: Za včasné, věcně správné a obsahově vyčerpávající vyhotovení nutných bezpečných pracovních postupů jsou odpovědni příslušní vedoucí pracovníci (Vedoucí výroby PBR, technolog, koordinátor). Tito pracovníci jsou odpovědni za dodržování právních předpisů a technických norem týkajících se oblasti jejich působnosti a zodpovědnosti. Zároveň jsou všichni vedoucí pracovníci odpovědni za dodržování všech platných zákonů, vyhlášek a norem, v oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany a prevence závažné havárie a ekologie. Za dodržování konkrétních pracovních postupů je odpovědný zaškolený pracovník, provádějící danou činnost Bezpečné postupy pro provozované činnosti Pro řízení výroby a provozní činnosti související s manipulací s nebezpečnými látkami, stejně jako pro ostatní činnosti je ve společnosti vytvořen soubor provozně řídící dokumentace, technologických a pracovních postupů a instrukcí. Základem této dokumentace jsou vždy bezpečné postupy pro provozovanou činnost. Bezpečné postupy pro činnost jsou součástí dokumentace dodavatele technologie. Provozně řídící dokumenty byly v době zhotovování bezpečnostní zprávy ve stádiu jejich tvorby proto zde není jejich přehled uveden. Přehled provozní dokumentace (anotace) bude přiložen k bezpečnostní zprávě při její aktualizaci na závěr zkušebního provozu (před zahájením běžného provozu). Bezpečné postupy jsou zařazeny do systému řízených interních dokumentů společnosti. Ve společnosti je zaváděn systém jakosti dle norem ISO Zaměření bezpečných postupů Z hlediska prevence závažné havárie a bezpečnosti provozu je Příručkou PZH stanoveno, že: Provozně řídící dokumentace musí obsahovat detailně zpracované bezpečné postupy, které zřetelně akceptují požadavky na: nakládání s nebezpečnými látkami a zařízeními v nichž jsou tyto umístěny, minimalizaci zatěžování ŽP, snižování míry rizika vzniku havárií, minimalizaci následků případné havárie. Z hlediska prevence závažné havárie a bezpečnosti provozu je Příručkou PZH stanoveno, že: Bezpečné postupy pro řízení příslušných technologických částí výrobny jsou zpracovány pro všechny etapy provozu:

180 Strana 180/234 najíždění provozu technologie, běžný provoz, přechodné odstávky, havarijní odstávky, opětovné najetí, trvalé odstavení technologie. Při jakkoliv změněných podmínkách provozu (mimořádných podmínkách) je výrobní zařízení odstavováno a další provoz je až do odstranění problémů nepřípustný Bezpečné postupy pro provádění údržby Údržba zajišťuje provozuschopnost, provozní spolehlivost a bezpečné provozování hmotného investičního majetku k plnění výrobních úkolů společnosti. Jde o proces, který představuje souhrn vzájemně provázaných aktivit (pořízení HIM, opravy, udržování, rekonstrukce, modernizace a likvidace), důležitých pro udržení zařízení v požadovaném technickém provozním stavu. Údržba a revize technologických zařízení jsou výlučně prováděny externími odbornými firmami, které pro tuto činnost mají oprávnění a provádějí ji dle bezpečných postupů. To však neznamená, že není pozornost, vzhledem k významu rizikovosti, věnována příslušné provozní dokumentaci týkající se problematiky údržby. Pro každou údržbu a opravu zařízení obsahujícího nebezpečné látky se zpracovává pracovní povolení, které obsahuje jasné bezpečné postupy pro přípravu a provádění údržby zařízení a objektů, bezpečnostní opatření pro prováděnou činnost a jasné a zřetelné pokyny pro případ vzniku nenadálé situace (požár, havárie asistence HZSP apod.). Zvláštní pozornost z hlediska bezpečnosti je v těchto dokumentech věnována zejména odzkoušení bezpečné funkčnosti před opětovným uvedením zařízení do provozu po odstávce z důvodu údržby či opravy Harmonogramy údržby, technických kontrol a revizí Pro jednotlivá zařízení společnosti je zpracován, zaveden a pravidelně vyhodnocován harmonogram údržby, technických kontrol a revizí, který vychází z technických norem a příslušných právních a technických předpisů. Zařízení, ve kterých je manipulováno s nebezpečnými látkami, jsou pravidelně kontrolovány a revidovány. Mechanici provozu (mechanik MaR, mechanik strojní, mechanik elektro a mechanik SŘ) vedou harmonogramy údržby, technických kontrol a revizí, které se po projednání s technologem a vedoucím provozu stávají závazným dokumentem ohledně termínů údržby a revizí Ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů Součástí provozně řídící dokumentace je popis činnosti bezpečnostních zařízení a jsou stanoveny postupy pro: ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů, provádění ověřovacích záznamů do provozní dokumentace.

181 Strana 181/234 Ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů je prováděno v souladu s technickou dokumentací dodavatele (výrobce). Záznamy jsou vedeny a archivovány u mechanika SŘ nebo u externí firmy, která má příslušný systém v komplexní péči Aspekty bezpečných postupů Pro případ ohrožení obsluhy zařízení, ostatních zaměstnanců společnosti a okolí jsou v bezpečných postupech zohledněny následující aspekty: a) možného ohrožení v důsledku existence nebezpečných látek v provozu, b) opatření k zabránění požáru či výbuchu, technická opatření, organizační opatření, druhy a způsoby ochrany (OOPP apod.), c) opatření pro případ fyzického kontaktu osob s nebezpečnou látkou, d) opatření pro zamezení úniku nebezpečné látky do životního prostředí Soulad bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce a s obecně platnými předpisy Z hlediska prevence závažné havárie a bezpečnosti provozu je Příručkou PZH stanoveno, že: Při tvorbě, změnách a kontrole provozní dokumentace je kladen důraz na soulad bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce příslušných zařízení a na soulad s obecně platnými předpisy bezpečného provozu Účast zaměstnanců při zpracování bezpečných postupů Na tvorbě, změnách a kontrole bezpečných postupů, uvedených v pracovních instrukcích a vůbec v řídící dokumentaci, se aktivně podílejí příslušní (dotčení) zaměstnanci, neboť jsou tak využívány jejich zkušeností nabyté praxí Dostupnost bezpečných postupů zaměstnancům Z hlediska prevence závažné havárie a bezpečnosti provozu je Příručkou PZH stanoveno, že: Provozní dokumentace je přístupná všem zaměstnancům jejichž činnosti se dotýká a je uložena na příslušném pracovišti, postupy a instrukce pro obsluhu jsou u daného zařízení. Toto se týká zejména zařízení, ve kterých je manipulováno s nebezpečnými látkami. V praxi to znamená že veškeré podklady a dokumenty potřebné pro řízení provozu výrobny, včetně pokynů pro řízení činností při haváriích a mimořádných stavech je uložena na velínu výrobny Seznamování zaměstnanců s bezpečnými postupy Každý zaměstnanec v rámci zácviku (nástupní a specifické školení), před zahájením své pracovní činnosti, potvrdí svým podpisem, že byl seznámen s příslušnou provozní dokumentací, která se týká jím vykonávané činnosti. Záznam o seznámení s pracovním postupem je založen u koordinátora výroby.

182 Strana 182/ Systém prověřování znalostí bezpečných postupů Všichni zaměstnanci jsou školeni a přezkušováni z příslušné provozní a bezpečnostní dokumentace. O provedeném školení či přezkoušení se pořizuje zápis, který je uložen u koordinátora výroby Systém posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe Pro posuzování bezpečných postupů před jejich zavedením do praxe je ve společnosti uplatňován systém podrobného, odborného a nestranného posuzování zainteresovanými odborníky v technických a bezpečnostních záležitostech, které se provádí v rámci připomínkového řízení. K posuzování obzvláště významných postupů činností, majících rozhodný vliv na případné ohrožení bezpečnosti či na vznik závažné havárie, jsou využívány konzultace s: výrobci příslušných zařízení, odborníky externích firem, ústavů a institucí, odborníky správních úřadů Aktualizace bezpečných postupů na základě nových poznatků Příručkou PZH je stanoveno, že: Bezpečnostní opatření, zaváděná na základě zjištění nových skutečností, poznatků z provozu a výsledků technických kontrol a revizí jsou bezodkladně implementována do bezpečných postupů a nová bezpečnostní opatření jsou v provozu: realizována bezodkladně, důsledně zdokumentována (implementována do provozní dokumentace), bezprostředně oznámena všem zaměstnancům, kterých se obsahově dotýkají Systém aktualizace bezpečných postupů Příručkou PZH je stanoveno, že: Systém aktualizace bezpečných postupů spočívá v zapracování: nových vědeckotechnických poznatků, nových zjištění a zkušeností z provozované činnosti, výsledků technických kontrol a revizí. Příručkou PZH je stanoveno, že: Bezpečnostní opatření, zaváděná na základě zjištění nových skutečností, poznatků z provozu a výsledků technických kontrol a revizí jsou bezodkladně implementována do bezpečných postupů a nová bezpečnostní opatření jsou v provozu: realizována bezodkladně, důsledně zdokumentována (implementována do provozní dokumentace), bezprostředně oznámena všem zaměstnancům, kterých se obsahově dotýkají.

183 Strana 183/ Dodržování bezpečných postupů zaměstnanci Součástí procesu řízení provozu je mj. stanovení osobní zodpovědnosti zaměstnanců za bezpečné provádění činností, ale i způsobu postihování zaměstnanců za nedodržování bezpečných postupů, které vycházejí ze zákoníku práce. Tyto atributy jsou zakotveny v pracovních smlouvách zaměstnanců. Porušení zásad bezpečného provozu zařízení obsahujícího nebezpečnou látku je důvodem k okamžitému rozvázání pracovního poměru, případně k výraznému finančnímu postihu, dle závažnosti provinění. V řídícím procesu jsou vytvářeny motivační mechanismy a způsoby jejich realizace, které vedou k: zvyšování znalostí u zaměstnanců, dodržování stanovených bezpečných postupů, stimulaci zaměstnanců k předkládání návrhů a námětů souvisejících s vyšší úrovní bezpečnosti při výkonu činností. Motivace zaměstnanců k aktivnímu přístupu k otázkám prevence závažné havárie spočívá: v soustavném definování a vysvětlování významu PZH, ve vymezování a objasňování podílu každého zaměstnance na systému PZH, v soustavném budování a posilování vědomí každého zaměstnance o tom, že otázky bezpečnosti a prevence závažné havárie jsou zejména v jeho zájmu a ve prospěch jeho samotného, dále pak ve prospěch jeho blízkých, spolupracovníků a ostatních občanů. Výše uvedené zásady jsou uplatňovány všemi vedoucími pracovníky při řízení podřízených. Úroveň jejich praktické realizace slouží jako jedno ze základních kritérií pro vyjádření diferencovaného finančního ohodnocení příslušného pracovníka.

184 Strana 184/ Řízení změn v objektu Prováděné změny výrobního zařízení či systémových částí řízení provozu mohou být nepatrného, ale i rozsáhlého charakteru a provádějí se z různých, vynucených či nevynucených příčin, důvodů a podnětů např.: pro zvýšení výrobní či skladovací kapacity, pro zvýšení spolehlivosti zařízení, pro zjednodušení obslužnosti, pro zvýšení bezpečnosti zařízení apod. Všechny realizované změny, zejména pokud se týkají zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie, mohou ovlivnit bezpečnost příslušného zařízení či jeho okolí. Z těchto důvodů je pro realizaci změn zaveden systém řízení změn, který vychází z jednotlivých součástí interní dokumentace a který je, vzhledem k otázkám PZH, souhrnně popsán v Příručce PZH. V následujících podkapitolách je z Příručky PZH uveden výpis nejdůležitějších aspektů nastaveného systému řízení změn v objektu SYNTHOS PBR s.r.o. Veškerý proces změn ve společnosti je řízen, probíhá a je kontrolován podle finančního plánu společnosti. Oblasti změn totiž mohou být v příčinné souvislosti s možným vznikem závažné havárie. Jak již bylo v úvodu kapitoly uvedeno, že ke změnám může dojít z různých příčin, je pro bezpečné a účelné plánování a realizování změn také nutné kategorizovat jednotlivé oblasti změn. Jedná se o následující významné oblastí do nichž se změny promítají: změny v technickém řešení, změny v technologických postupech, změny v programovém vybavení, změny v personálním obsazení, změny vnějších podmínek a změny všech dalších podmínek, které mohou ovlivnit vznik a následky závažných havárií stávajících technologií, zařízení nebo celých provozů výroby a skladování Změny v technickém a technologickém řešení Změny v technickém řešení a technologických postupech jsou zaznamenány do příslušných interních dokumentů společnosti. Základními dokumenty v této oblasti jsou technické dokumenty zařízení, výkresy apod. Jejich změny spočívají v realizaci následujících kroků návrh nového dokumentu (revize dokumentu), připomínkové řízení, schválení, vydání příp. zrušení dokumentu (částí dokumentu). Změny v technické provozní dokumentaci vyvolané investičními a modernizačními akcemi jsou při interním projednávání, v rámci projektové přípravy, připomínkovány z hlediska bezpečnosti provozu a z hlediska havarijní prevence. Změny v technologických postupech jsou zaznamenány do příslušných interních dokumentů společnosti (reglementy, pracovní postupy, havarijní dokumentace, apod.). Do procesu

185 Strana 185/234 připomínkování a schvalování jsou začleněni odpovědní zaměstnanci výroby a externí dodavatelé služeb (např. z oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany a ekologie atd.). Nové technologie jsou přebírány od dodavatelů včetně předpisů pro bezpečné provozování, které jsou, před zahájením provozování, zapracovávány do technologické provozní dokumentace Změny v provozovaných činnostech Provozované činnosti jsou dány zaměřením firmy a jejich zásadní změna se nepředpokládá. Pokud by tak nastalo pak takové změny jsou vždy řešeny na základě projektové dokumentace a v souladu s právními předpisy pro příslušné typy činností. V případě, že zapracování změn v dokumentaci objektu podléhá oznámení nebo schválení dotčenými správními úřady, předá vedení firmy tuto dokumentaci příslušným správním úřadům v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě, kterou stanoví příslušný správní úřad svým rozhodnutím Změny programových systémů a vybavení Změny programového vybavení ve svých důsledcích mohou mít významný vliv na úroveň bezpečnosti. Pomocí výpočetní techniky je řízen výrobní proces. Z tohoto důvodu musí být změnám programového vybavení věnována náležitá pozornost, která odpovídá stejnému režimu jako řízení změny v oblasti technického nebo technologického řešení Změny v personálním obsazení Změny v personálním obsazení pracovišť jsou řízeny plánem stavu zaměstnanců, který představuje organizační a funkční schéma společnosti, viz příloha č. 2. Pozornost při navrhování organizačního schéma je soustředěna na personální změny mající vliv na tzv. lidského činitele, neboť pracovníci výroby svou činností mohou přímo ovlivňovat bezpečnost provozu. Zejména u změn, které vedou k úspoře počtu zaměstnanců je potřeba velmi citlivého posuzování dopadů na bezpečnostní stránku uvažované změny. Organizační změny mohou mít vliv na otázky odpovědnosti a kompetencí což je třeba mít rovněž na zřeteli při posuzování vlivu na změnu bezpečnosti Změny vnitřních a vnějších podmínek Změny vnějších podmínek ovlivňující činnosti v objektu SYNTHOS PBR s.r.o. jsou vedení společnosti oznámeny příslušnými správními úřady nebo jinými právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami (správce areálu, okolní objekty apod.). Tyto změny jsou vedením společnosti vyhodnoceny a návrhy jsou rozpracovány k realizaci, včetně zapracování do interní dokumentace společnosti. Se změnami jsou neprodleně seznámeni všichni dotčení zaměstnanci. Seznámení zaměstnanců je prováděno formou specifických školení za jejichž provedení odpovídají nadřízení zaměstnanci. Záznamy o školení se zakládají u Vedoucího výroby PBR. V případě, že zapracování změn v dokumentaci objektu podléhá oznámení nebo schválení dotčenými správními úřady, předá vedení společnosti tuto dokumentaci příslušným správním úřadům v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě, kterou stanoví příslušný správní úřad svým rozhodnutím.

186 Strana 186/ Odborné posouzení provádění změn Plánované změny se posuzují z hlediska jejich vlivu na bezpečnost provozu zařízení a celého objektu. V rámci systému řízení společnosti jsou zpracovány, přijaty a zavedeny bezpečné postupy pro plánování a provádění změn stávajících činností, zařízení nebo provozů. Postupy pro řízení změn jsou využívány i při návrhu a realizaci nových provozních zařízení Odpovědnosti ve změnovém procesu V rámci změnového procesu, který se týká PZH, jsou zpravidla stanovovány následující odpovědnosti: odpovědnost za přípravu návrhu, odpovědnost za dokumentování návrhu, odpovědnost za posouzení vlivu plánované změny na bezpečnost, odpovědnost za provedení změny, odpovědnost za kontrolu změny. Příslušné odpovědnosti změnového procesu vyplývají z přijatého změnového systému. Postup a způsob řízení změn (plánování, realizace, kontrolování, zaznamenávání apod.), ve výše uvedených oblastech, je prováděn podle charakteru významu změny dle následujících obecných zásad a postupů a vyplývajících odpovědností: 1. Návrh změny zpracovává a předkládá navrhovatel (kdokoliv ze zaměstnanců společnosti) v ústní či písemné formě (dle rozsahu změny). Návrh zamýšlené změny vedle technického řešení musí obsahovat i odhad vlivu na bezpečnost a možné ohrožení okolí. Návrh eviduje hlavní technolog, který zajišťuje jeho další vývoj. Návrh změny podléhá připomínkovému řízení. 2. Posouzení návrhu změny z hlediska bezpečnostního provádí Vedoucí výroby PBR společně s hlavním technologem, popřípadě ve spolupráci s vytvořeným týmem odborníků. V případě významných změn na zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie musí být provedena opětovná analýza rizika daného zdroje za účelem zjištění změny míry rizika daného zařízení a případně i celého objektu. 3. Realizační příkaz vydává na základě výsledku posouzení a návrhu vedení společnosti. V realizačním příkazu (plánu změny) se uvádí zejména tyto údaje: rozsah změny, období změny, způsob realizace včetně personálního, technického a finančního zajištění, stanovení odpovědnosti za realizaci, průběh a kontrolu. 4. Zlepšovací návrh obsahující popis zdůvodnění a vyčíslení navrhované změny, která vede ke zlepšení provozně-technického, bezpečnostního či ekonomického řešení (stavu). Zlepšovací návrh technicky zpracovávají zpravidla externí firmy na základě požadavku (návrhu). Zlepšovací návrh podléhá připomínkovému a schvalovacímu řízení, ve kterém se rozhoduje o možnosti jeho realizace, výši vynaložených prostředků, možnosti využití vlastní kapacity či dodavatelského způsobu a zda nevyvolá potřebu vyšší formy řešení. 5. Technický návrh řešení je vyšší forma řešení a provedení dílčí změny. Rozsah dokumentu je stanoven odbornými předpisy. Zpracovává jej zpravidla externí firma působící v daném oboru.

187 Strana 187/ Požadavek projektových prací je základní dokument k zahájení projektových prací. Rozsah je stanoven odbornými předpisy. Zajišťuje jej zpravidla vedení společnosti případně ve spolupráci s externími specialisty v daném oboru. 7. Projektová dokumentace je technicko-technologická dokumentace k realizaci záměru. Rozsah je stanoven odbornými předpisy. Tato dokumentace je zpracovávána vždy externí odbornou (dodavatelskou) firmou. V rámci změnového procesu jsou stanovovány následující odpovědnosti: odpovědnost za přípravu návrhu, odpovědnost za dokumentování návrhu, odpovědnost za posouzení vlivu plánované změny na bezpečnost, odpovědnost za provedení změny, odpovědnost za kontrolu změny. Uvedené druhy odpovědností se stanovují jmenovitě v realizačním příkazu změny. Stanovování jednotlivých odpovědností se provádí dle následujících pravidel a zásad. Odpovědnost za přípravu návrhu V případě plánované změny se stanovuje zpravidla hlavnímu technologovi výroby. Odpovědnost za dokumentování návrhu Tato odpovědnost bývá stanovena zpravidla technologovi výroby, který má za povinnost následně zabezpečit informování navrhovatele změny o způsobu vyřízení návrhu. Odpovědnost za posouzení vlivu plánované změny na bezpečnost Tuto odpovědnost má již navrhovatel změny a dále pak je stanovována na základě odborného posouzení a dle rozsahu navrhované či plánované změny. Tuto odpovědnost pak zpravidla nese Vedoucí výroby PBR. Odpovědnost za provedení změny Odpovědnost za provedení změny je stanovována příslušnému vedoucímu, v jehož kompetenci je předmět změny. To platí i v případě, kdy změnu provádí dodavatelským způsobem externí firma, což je převažujícím způsobem realizace změn v oblasti technických, technologických a programových změn. Tato odpovědnost sebou současně nese i povinnost provádět příslušné korekce a koordinace v průběhu provádění změny a prosazení důsledků změny do příslušné provozní dokumentace. Odpovědnost za evidenci všech změn, včetně sledování jejich řízení a realizace má Vedoucí výroby PBR Pravidla, zásady, postupy a bezpečnostní opatření pro provádění změn Osoba, která požaduje změnu (navrhovatel změny) posoudí rozsah rizika. V případě, že rozsah rizika posoudí jako tolerovatelné riziko, je možné na základě jeho písemného potvrzení změnu provést, čímž se tato osoba stává plně odpovědnou za to, že prováděná změna nesníží bezpečnost zařízení či souvisejícího systému. V případě, že je rozsah rizika prováděné změny hodnocen jako závažné riziko, postupuje se podle příslušných zásad analýzy a hodnocení rizik. Pokud navrhovatel změny nedokáže posoudit riziko, zajistí jeho posouzení vedení

188 Strana 188/234 společnosti (osoba zmocněná jednat v oblasti PZH) například pomocí externí firmy, která posoudí vliv navrhované změny na celkovou míru rizika (přijatelnost) a navrhne podmínky, za nichž lze změnu provést. Na základě provedené analýzy rizika jsou pak stanoveny bezpečnostní opatření pro provedení změny. Bezpečnostní opatření pro provedení změny jsou souborem technicko-organizačních opatření, která jsou plánována, vyčleňována a zajišťována vedením společnosti. Jejich obsah a rozsah je vždy závislý na rozsahu a závažnosti prováděné změny. Stanovená bezpečnostní opatření pro realizaci změny jsou zřetelně uvedena v realizačním příkazu pro změnu. Změna souvisejících bezpečnostních opatřeních v provozní dokumentaci musí být provedena před ukončením změnového procesu (před uvedením změnou poznamenaného zařízení do provozu) Zásady kontrolní činnosti změnového řízení Při realizaci každé změny je nutným krokem, v souvislosti s prevencí závažné havárie, v rámci jejího plánování (tj. při tvorbě realizačního příkazu), stanovení příslušných stupňů kontroly pro daný případ. Při plánování a provádění změn je kontrolní činnost zaměřena zejména na tyto oblasti: Organizace provádění změny, Splnění požadavků správného postupu realizace, Ověření bezpečnosti celého záměru, Úřední povolení k provedení činnosti (je-li zapotřebí), Preventivní údržba upravovaného zařízení, Výcvik obsluhy příslušného zařízení a personálu provádějícího změnu, Provedení patřičných záznamů o změně do příslušné provozní dokumentace, Funkce zařízení po provedené změně, včetně bezpečnostního hlediska Zásady realizace korekcí a opravných opatření Při zjištění odchylek od plánu změny, v průběhu jejího realizačního období, které mohou vyplynout ze závěrů kontrolní činnosti nebo vzejdou z operativních změn v řešení, je povinností odpovědné osoby za provádění změny provést neprodleně odpovídající korekce a úpravy i v oblasti bezpečnostních opatření pro prováděnou změnu.

189 Strana 189/ Havarijní plánování Účelem havarijního plánování je vypracovat, zavést a dokumentovat postupy pro: zjišťování a popis předpokládaných možných havarijních situací, které jsou definovány na základě analýzy existujících zdrojů rizika závažné havárie, vytvoření a dokumentování plánů opatření pro případy havarijních stavů, posuzování, ověřování a schvalování plánů opatření pro případy havarijních stavů, systematické prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků, efektivní odstraňování následků havárie a rychlé obnovení řádného provozu, včetně stabilizace výkonnosti lidských zdrojů Zásady a postupy zjišťování a popis možných havarijních situací Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. má pro přípravu a řešení havarijních situací pokyny integrované jednak do provozní dokumentace Technologický reglement, Pracovní postupy a jednak pro řešení havarijních situací jsou vypracovány následující dokumenty havarijního plánování: Vnitřní havarijní plán (ve smyslu zákona 224/2015 Sb.) Bezpečnostní listy Havarijní plán výrobny Dokumentace zdolávání požáru Požární řád Požárně poplachové směrnice Havarijní dokumentace je pravidelně revidována a aktualizována tak, aby odpovídala zjištěným možným havarijním situacím. Vnitřní havarijní plán SYNTHOS PBR s.r.o. vychází z analyzovaných zdrojů rizika (podkladem je podrobná analýza v rámci zpracování bezpečnostní zprávy) a možností připravených sil a prostředků pro likvidaci havárií. Účelem vnitřního havarijního plánu je zajistit havarijní připravenost zaměstnanců společnosti a technických prostředků potřebných k řešení havárie a minimalizaci škod při jejím vzniku, vývoji a likvidaci. Vnitřní havarijní plán obsahuje přehledy o dopravních, technických a zásahových prostředcích použitelných k zvládání havarijních situací. Vnitřní havarijní plán je závazný pro všechny zaměstnance SYNTHOS PBR s.r.o., ale i pro externí organizace, dodavatele či návštěvníky působící trvale nebo přechodně ve výrobně Polybutadien. Dále je závazný pro všechny osoby a organizace, kterých se řešená problematika bezprostředně dotýká. Vnitřní havarijní plán definuje vzájemné povinnosti jednotlivých subjektů Areálu chemických výrob Kralupy v otázkách spolupráce a vzájemné informovanosti v rámci zvládání možných havarijních situací. Havarijní plán výrobny je tvořen jako podniková směrnice a tudíž podléhá předepsanému způsobu připomínkování a schvalování řízené dokumentace (definování zásad její tvorby a nakládání s ní tak, aby byla vždy, včas a v aktuálním stavu na těch místech, kde se podle ní pracuje, rozhoduje, nebo sleduje účinnost systému řízení. Rozvíjí ustanovení obecné části

190 Strana 190/234 Organizačního řádu a respektuje požadavky základních systémových norem jednotlivých subsystémů řízení). Havarijní plán výrobny je obsluze k dispozici na velínu výrobny v tištěné i elektronické podobě. Neodmyslitelnou součástí havarijní dokumentace je, kromě havarijních plánů, i dokumentace požární ochrany. Tato dokumentace vychází z odborných předpisů o požární ochraně a je zaměřena zejména na havárie související s požárem či výbuchem. Požární dokumentace postihuje i havárie, které nedosáhnou kritérií havárie závažné Schopnost zásad a postupů identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek Z hlediska provozovaných činností je identifikace možných havarijních situací vzniklých změnou vnitřních nebo vnějších podmínek převážně založena na sledování výrobního procesu (proces řízen elektronickým systémem, který oznamuje odchylky od běžného provozu) a dále pak na systému preventivních prohlídek, revizí a kontrol a v případě již vzniklé havárie na systému detekce Schopnost zásad a postupů akceptovat podněty a zkušenosti vlastních zaměstnanců provozovatele, externích subjektů, orgánů veřejné správy, základních složek IZS V problematice havarijního plánování jsou pro stanovování zásad a postupů identifikace havarijních stavů využívány podněty a zkušenosti jak vlastních zaměstnanců, tak i zaměstnanců externích organizací, výzkumných ústavů, testovacích zařízení, správních úřadů, záchranných složek aj. (např. poradenství, expertízy a konzultace odborných organizací, HAZOP studie apod.). Zaměstnanci mohou podat návrhy k změnám havarijních postupů Vedoucímu výroby PBR, případně i jednateli společnosti nebo risk manažerovi správce areálu (SYNTHOS Kralupy a.s.). Tvorba pracovních postupů a havarijních postupů je založena na podnětech a zkušenostech zaměstnanců, kteří přímo předmětnou činnost provádějí. Veškeré připomínky externích organizací čí správních úřadů, vzniklých na základě kontrol nebo od záchranných složek vyplynulých ze zkušeností, jsou přezkoumány a zapracovány do provozní a bezpečnostní dokumentace. Rovněž tak jsou akceptovány i podněty z pravidelných ročních schůzek risk manažerů (osob pověřených jednat v oblasti PZH) společností působících v Areálu chemických výrob Kralupy Postup a pravidla zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie (vnitřní havarijní plán) Opatření pro ochranu před účinky havárií a pro zásah na likvidaci havárie a omezení dopadů havárie jsou stěžejním obsahem havarijní dokumentace. V havarijních dokumentech, zejména ve Vnitřním havarijním plánu, jsou z hlediska mimořádných a havarijních situací uvedeny minimálně následující informace: identifikace objektu a provozované činnosti, popis a rozsah možných mimořádných situací, popis funkce výstražných a poplašných systémů, popis způsobu identifikace mimořádné situace, povinnosti a popis činnosti zaměstnanců při mimořádné události,

191 Strana 191/234 plán (postup) činností při vzniku mimořádné události/havárie, seznam osob činných v systému prevence, kontroly, identifikace, řízení a účast při zdolávání mimořádné situace, přehled tísňového volání Plán vyrozumění a spojení (HZS, Policie, RZS, zainteresované strany), postupy interní a externí komunikace (vyrozumívání a podávání hlášení o havárii), výčet záchranných, pomocných a manipulačních zařízení a prostředků, plán testování a prověřování účinnosti výstražných a poplašných systémů, školení a výcviku relevantních osob a zaměstnanců, souhrn ostatních údajů a informací, které s předmětem věci souvisejí. Vnitřní havarijní plán má následující strukturu: informativní část, operativní část, grafickou část, dokumentační část a přehled ostatních plánů a souvisejících dokumentů pro řešení mimořádných událostí. Informativní část představuje popis objektu zaměřený na rizikovou činnost a popis okolí zaměřený na prvky, které mohou ovlivnit rozsah následků případné závažné havárie. Operativní část obsahuje popis závažných havárií, které mohou nastat v jednotlivých případech, popis represivních sil a prostředků a popis způsobů varování, informování a zdolávání závažných havárií. Do operativní části patří i plány konkrétních činností, které tvoří zejména traumatologický plán, evakuační plán a případně další plány. Grafická část je tvořena přehlednými mapami, plány a grafickými dokladujícími uvedené informace (situování objektu, zdrojů rizika, důležitých prvků infrastruktury, využitelných zdrojů pro likvidaci havárie a jejich následků. Dokumentační část v sobě sdružuje záznamy o seznámení s dokumentem a přehledy podnětů a způsobů změn dokumentu a případně i další dokumenty (vyhodnocení nácviků apod.). Ostatní vypracované plány pro řešení mimořádných událostí jsou buďto přímo součástí VHP nebo je zde uveden na ně odkaz. Jedná se například o traumatologický plán, plán evakuace, plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do kanalizace, vod a půdy a další plány dle potřeby Popis zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací Postup a metody řešení mimořádných událostí, spojených s únikem nebezpečných látek (hořlavých nebo výbušných), spočívají v identifikaci možností úniku nebezpečných látek, analýze předpokládaného úniku a dokumentaci činností všech složek, uvnitř objektu i mimo něj, které se podílejí na likvidaci mimořádné události. Ve Vnitřním havarijním plánu, částečně i v tomto dokumentu, viz kapitola 0, je uveden popis systému zajištění sil a prostředků uvažovaných pro zásah na likvidaci závažných havárií a jejích následků. Uvedeny jsou i právní podklady při uvažování vnějších zdrojů

192 Strana 192/ Popis spolupráce s externími subjekty, základními složkami IZS, havarijními službami apod. Ve Vnitřním havarijním plánu je popsána spolupráce s ostatními subjekty situovanými v areálu, zejména pak se záchrannými složkami (HZSP) a ostatními zainteresovanými subjekty při zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy likvidace závažných havarijních situací. Informativně je uveden i přehled hlavních prostředků uvažovaných externích zásahových sil (HZSP SYNTHOS Kralupy a.s.), popis je uveden také v tomto dokumentu, viz kapitola 6.4. Z dokumentace je zřetelné, jaký je podíl vlastních zaměstnanců při organizaci, řízení a provádění zásahu na zdolání havarijní situace a při likvidaci následků a jaký je podíl externích sil a prostředků. Vnější zásahové složky: plní své úkoly při zásahu uvnitř areálu samostatně. Ze strany SYNTHOS PBR s.r.o. je poskytována pomoc v rozsahu požadovaném (např. informace o možných nebezpečích vyplývajících z provozované činnosti, informace o technologiích apod.) mimo objekt postupují vnější zásahové složky nezávisle na SYNTHOS PBR s.r.o. podle vlastních organizačních postupů, systémů řízení a vnitřních předpisů Informace o aktuálním přehledu spojení se základními složkami IZS Vnitřní havarijní plán a všechny dokumenty havarijního plánování musí bezpodmínečně poskytovat aktuální informace o způsobu vyrozumění a spojení se záchrannými složkami IZS. Systém ohlašování vzniku závažné havárie (požár, výbuch, toxické působení, únik závadné látky) nebo i jiných MU (úraz, smrtelný úraz, apod.) jsou oznamovány dispečinku PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s.) a záchranným silám a prostředkům kromě technických prostředků (EPS) pomocí tísňového telefonního volání. Tísňová telefonní volání: Požár (HZSP ACHVK) 150 (155) Rychlá zdravotnická pomoc (HZSP ACHVK) 155 Ochrana podniku (ACHVK) 158 Dispečink PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s.) 3041, 3042, 3044 Na tato telefonní čísla se z pevné linky dovolávají všichni účastníci areálové telefonní ústředny bez ohledu na kategorii oprávnění. V případě, že zaměstnanec informující o události volá číslo 150 mobilním telefonem, dovolá se přímo na operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru. Po ohlášení je tedy následně nutné informovat i dispečink PHHS v areálu. Mobilním telefonem na číslo Dispečink pak spustí záchranný řetězec uvnitř areálu. Důležitá telefonní spojení vně ACHVK: HZS ČR 150 Rychlá záchranná služba 155 Policie ČR 158 Integrovaný záchranný systém 112

193 Strana 193/ Informace o aktuálním přehledu spojení s odbornými pracovišti správních úřadů a dalšími odbornými institucemi Ve Vnitřním havarijním plánu jsou uvedeny následující kontakty: Důležitá telefonní spojení vně objektu: Krajský úřad Středočeského kraje (OŽPZ) Městský úřad Kralupy nad Vltavou referát životního prostředí Česká inspekce životního prostředí, OI Praha Krajská hygienická stanice Středočeského kraje Povodí Vltavy, s.p Informace o aktuálním přehledu kontaktů na určené pracovníky v pracovní i mimopracovní době Ve Vnitřním havarijním plánu je uveden přehled důležitých kontaktů: Důležitá telefonní spojení v objektu a v ACHVK: Vedoucí výroby Polybutadien Technolog výrobny Polybutadien velín Polybutadien (vedoucí směny) 7713, 3926 mechanik výrobny Polybutadien - strojní mechanik výrobny Polybutadien - MaR mechanik výrobny Polybutadien - elektro mechanik výrobny Polybutadien - SŘ dispečink HHS (SYNTHOS Kralupy a.s.) plynová služba HZS (SYNTHOS Kralupy a.s.) EPS - poruchy , 275 teplárna - dodávka páry Činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů Havarijní dokumenty musí jasným a zcela srozumitelným způsobem definovat konkrétní činnost zaměstnanců v případě vzniku závažné havárie. Ve Vnitřním havarijním plánu jsou tyto informace komplexně definovány. V Havarijním plánu výrobny a Požárně poplachové směrnici jsou uvedeny stručné a srozumitelné postupy činnosti a důležité kontakty pro vyrozumívání a řízení činnosti při řešení havarijních stavů Grafická znázornění v dokumentech havarijního plánování Grafické části přílohy k havarijní dokumentaci poskytují informace o situování důležitých prvků při řešení havarijních stavů. Dále také poskytují důležité informace pro řízení zásahových prací a pro vytváření předpokladů pro rozvoj případné havárie.

194 Strana 194/234 V grafické části (přílohách) Vnitřního havarijního plánu výrobny Polybutadien jsou graficky vyjádřeny následující údaje a informace: situování Areálu chemických výrob Kralupy v rámci lokality, situování objektu SYNTHOS PBR s.r.o. a jeho částí v rámci Areálu chemických výrob Kralupy, situování zdrojů rizika v objektu SYNTHOS PBR s.r.o. (objekt výrobny a potrubní vedení nebezpečných látek), situování jednotlivých zařízení v rámci výrobní jednotky, přístupové a únikové cesty do a z areálu a ostatní komunikace uvnitř areálu (trasy pro příjezd k objektům společnosti SYNTHOS PBR s.r.o.), situace okolních objektů uvnitř areálu, včetně vyznačení provozovatelů, infrastruktura uvnitř areálu, včetně situování HZSP SYNTHOS Kralupy a.s., situace terénního reliéfu v areálu a bezprostředním okolí, situování obydlené a průmyslové zástavby v bezprostředním okolí, situování okolních vodních toků (Vltava), předpokládaný maximální dosah nejzávažnějších havárií v objektu Průběžné aktualizace havarijní dokumentace Pravidelné revize a aktualizace havarijního plánu se provádějí dle zákona č. 224/2015 Sb. 25, odstavec (1) až (3), nejméně však jednou za tři roky. V případě aktualizace vnitřního havarijního plánu je aktualizovaná verze zaslána příslušnému správnímu úřadu (Krajský úřad Středočeského kraje) a HZS Středočeského kraje. Kontrolní činnost zaměřená na aktuálnost dokumentace technologických rizikových zařízení je prováděna odpovědnými řídícími zaměstnanci v pravidelných intervalech, které jsou stanoveny v příslušných řídících dokumentech pro oblasti BOZP, PZH a provozu. Osoba zodpovědná za aktualizaci vnitřního havarijního plánu je Vedoucí výroby PBR Zásady provádění aktualizace havarijní dokumentace Interním dokumentem Příručka PZH je stanoveno provádět aktualizace a prověřování havarijní dokumentace minimálně v následujících případech: při významných změnách v technologii, materiálních vstupech a výstupech, majících vliv na bezpečnost objektu nebo zařízení, při změnách majících vliv na havarijní připravenost (lidské zdroje, materiálnětechnické možnosti), v důsledku nových poznatků souvisejících s riziky a rizikovými procesy, na základě podnětů z vykonaných externích inspekcí a kontrol a na základě podnětů vzešlých z prověřovacích cvičení a nácviků. Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. je povinna se řídit dle platných směrnic správce areálu s celoareálovou působností. Mezi směrnice s celoareálovou působností patří i směrnice

195 Strana 195/234 související s havarijní připraveností. Směrnice jsou firmám situovaným v areálu přístupné přes internet a povinností vedení společnosti je mít k dispozici vždy aktuální verzi. O aktualizaci dané směrnice jsou firmy správcem areálu automaticky vyrozumívány Systémové prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků provozovatele Interním dokumentem, který stanovuje provádět systémové prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků je Příručka PZH. Havarijní připravenost vlastních sil a prostředků k likvidaci požárů, úniků nebezpečných látek a provozních nehod je ověřována dokumentačně a fyzicky minimálně a 1 ročně v rámci vlastních prověřovacích a taktických cvičení a cca 1 za pět let v rámci součinnostních cvičení se zásahovými jednotkami HZSP SYNTHOS Kralupy a.s. Likvidace rozsáhlých požárů a dalších závažných havárií v objektech SYNTHOS PBR s.r.o. je plánována provádět silami a prostředky HZSP SYNTHOS Kralupy a.s., případně i silami a prostředky IZS Středočeského kraje (po vyžádání posil při zásahu PHHS SYNTHOS Kralupy a.s.) Systém plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení Četnost, zaměření a rozsah tematických cvičení a nácviků řešení havarijních situací vychází z požadavků obecně platných předpisů a z údajů o: provozních nehodách, poruchách technických zařízení, pracovní úrazovosti, již provedených cvičení a nácviků Zaměření tematických cvičení havarijní připravenosti Plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení se zaměřuje na: prověření a nácvik postupů řešení předpokládaných závažných havarijních stavů, nácvik vlastního provádění záchranných a likvidačních prací, prověření a nácvik organizace a řízení činnosti při MU, včetně prověření úrovně komunikace a koordinace všech zúčastněných zasahujících složek. Námětová cvičení dle scénářů Vnitřního havarijního plánu jsou prováděna minimálně 1 v roce a jsou řízena Vedoucím výroby PBR. Součinnostní cvičení k prověření vyrozumívání, koordinace, řízení a provedení vlastního zásahu, které je řízeno odborným útvarem správce areálu (PHHS SYNTHOS Kralupy a.s.) je organizováno v ACHVK jedenkrát za rok pokaždé s jiným objektem areálu. Pro objekt SYNTHOS PBR s.r.o. to vychází cca 1 za 5 let. Námět a náplň součinnostního cvičení jsou s řídícím cvičení předem konzultovány a jsou přizpůsobovány potřebám a charakteru ohrožení jednotlivých subjektů situovaných v areálu. Záznamy z nácviků, prověřovacích a tématických cvičení jsou uloženy a archivovány u Vedoucího výroby PBR. Záznamy musí obsahovat zejména tyto údaje:

196 Strana 196/234 datum cvičení, téma a cíl cvičení, seznam účastníků, průběh cvičení (stručný popis), vyhodnocení, návrh opatření Systém zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a způsoby prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření Záznamy z prověřovacích cvičení jsou bezprostředně po jeho ukončení předkládány Vedoucímu výroby PBR, který posoudí splnění stanovených cílů a výsledky cvičení. V případě shledání neuspokojivého stavu Vedoucí výroby PBR navrhne opatření pro odstranění nedostatků, která předloží ke schválení a k zajištění jejich realizace vedení společnosti. Vedoucí výroby PBR odpovídá za realizaci navržených opatření, za úpravu havarijní dokumentace a za prověřování jejich účinnosti a efektivnosti. Konkrétním řešením a zajištěním navržených opatření může pověřit i další zaměstnance. Realizace navržených opatření podléhá kontrolní činnosti Vedoucího výroby PBR. Kontrolní činnost je zaměřena na sledování a vyhodnocování účinnosti a efektivnosti přijatých nápravných a doplňujících opatření. V případě shledání opětovně neuspokojivých výsledků jsou přijatá opatření revidována, korigována a případně navržena a realizována nová opatření k navedení uspokojivého stavu Způsob zajištění informovanosti zaměstnanců o výsledcích prověřovacích a tematických cvičení a o přijímaných opatřeních S výsledky prověřovacích a tematických cvičení jsou zúčastnění zaměstnanci seznámeni řídícím cvičení ještě v jeho závěru. Ostatní zaměstnanci společnosti jsou s dosaženými výsledky a vyvozenými závěry cvičení a nácviků seznámeni neprodleně po jejich ukončení a vyhodnocení na nejbližších školeních či výrobních poradách. Výsledky cvičení jsou k dispozici také ve vnitřní počítačové síti Řízení činnosti a provádění činnosti při nenadálých stavech a situacích Předmětem havarijního plánování a prověřování připravenosti je i vytipování souvisejících událostí, které mohou mít případný vliv na vznik havárie. Jedná se především o: výpadek elektrického proudu, přerušení dodávky provozních médií nebo změna jejich poměrů (výpadek chladící vody, výpadek páry, výpadek dusíku), záměnu provozních médií, změnu technických parametrů (jako jsou tlak, teplota, apod.) a další. Všechny tyto události jsou řešeny programovým vybavením automatizovaného systému řízení. Postup činnosti při výše uvedených situacích je zapracován do bezpečných postupů

197 Strana 197/234 (dokumentace), modelové případy jsou simulovány v rámci nácviků řešení havarijních situací a reakce obsluhy na vznik těchto situací je prověřována. Všechny činnosti, u kterých byla identifikována závažná rizika, nebo které by mohly být zdrojem havárie, jsou ve výrobně Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. řízeny, tj. jsou prováděny podle stanovených postupů, výhradně zaměstnanci s příslušnou odbornou kvalifikací a v mezích stanovených provozních limitů a technologických parametrů. Za dodržování pracovních postupů zodpovídají všichni zaměstnanci v rámci své působnosti. Nadřízení těchto pracovníků jsou povinni kontrolovat dodržování stanovených postupů, o kontrole vést příslušné záznamy a v případě zjištěných neshod přijímat nápravná opatření zaměřená na změnu postupů, přeškolení zaměstnanců nebo zabezpečení technických a organizačních opatření. Výrobní proces je řízen a sledován měřící a regulační technikou, z tohoto důvodu je důležité správné nastavení a kontrola provozních parametrů podle příslušných pracovních postupů. Vlastní kontrolu a nastavení měřících a kontrolních přístrojů a zařízení provádí mechanici SŘ, MaR a elektro dle norem technologického režimu.

198 Strana 198/ Sledování a hodnocení plnění cílů PZH a bezpečnosti Postupy průběžného sledování a hodnocení plnění stanovených úkolů a cílů Zavádění postupů průběžného sledování a hodnocení plnění stanovených cílů Sledování plnění Programu PZH a dalších veličin a hodnot, souvisejících s prevencí závažné havárie i s vlastní výrobou, majících vliv na bezpečnost výroby a provozovaných činností, je prováděno v několika úrovních a oblastech: porovnáváním tezí uvedených v programu se skutečným stavem. Parametrem pro vyhodnocení je zjištění stavů, kdy program PZH a skutečnost jsou v souladu nebo nejsou v souladu. Součástí vyhodnocení musí být i specifikace odchylky od žádoucího stavu (v souladu s právními a technickými předpisy) a stanovení opatření k odstranění neshody (tj. nežádoucí odchylky), vyhodnocením plnění úkolů a cílů na úseku PZH nebo na úsecích požární ochrany, BOZP, ekologie a jakosti, v rámci zpracování výročních zpráv apod., vyhodnocením ukazatelů, které se sledují dle zpráv a protokolů vnějších auditorů Systém průběžného sledování a hodnocení plnění stanovených cílů Hlavními východisky pro prověřování a sledování plnění tématických oddílů programu PZH je, zda a jak: jsou stanoveny, zavedeny a dokumentovány postupy pro průběžné sledování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu, v oblasti cílů, interních kontrol, prověřování aktuálnosti programu PZH a s ním souvisejících interních dokumentů, jsou průběžně zaznamenávány dosahované výsledky plnění úkolů, které jsou porovnávány se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky plnění úkolů a analyzovány jejich příčiny, jsou stanoveny, zavedeny a dokumentovány postupy pro provádění nápravných opatření, je zaveden systém hlášení o nehodách (poruchy, havárie), včetně nehod bez následků, a to především těch, které vznikly v souvislosti se selháním ochranných a bezpečnostních systémů, jsou stanoveny postupy evidence, vyšetřování a archivace nehod, včetně nehod bez následků. Na sledování plnění programu se podílejí všichni vedoucí pracovníci. Za sledování plnění programu PZH odpovídá Vedoucí výroby PBR. Výsledky plnění programu PZH, obsahující zejména podrobné hodnocení úrovně péče o bezpečnost, hygienu práce a ochranu zdraví a otázky z oblasti havarijní prevence při řízní procesu, jsou každoročně uváděny v dokumentu Zpráva o stavu SŘ PZH. Přezkoumání systému PZH zahrnuje všechny oblasti PZH. Zprávu vypracovává Vedoucí výroby PBR (osoba zmocněná jednat v oblasti PZH) za spolupráce ostatních vedoucích pracovníků výrobny. Vedení společnosti schvaluje závěry zprávy a ukládá úkoly a opatření k nápravě.

199 Strana 199/234 Zpráva je zaměstnancům společnosti i veřejnosti (na vyžádání) dostupná. Uložená opatření k nápravě a preventivní opatření jsou evidována a založena v dokumentaci SŘ PZH. Vedoucí pracovníci, v rozsahu své kompetence, kontrolují a vyhodnocují (1 za rok) plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu PZH ve vztahu ke všem provozovaným činnostem. V rámci svých pravomocí řeší nedostatky v plnění úkolů stanovených tímto programem, vydávají, prosazují a plní odborná nařízení a preventivní opatření. V případech, kdy zjištěné skutečnosti přesahují jejich pravomoci, informují o nich neprodleně svého nadřízeného. Monitoring systému PZH je zaměřen a zahrnuje: plnění úkolů a podíl jednotlivých zaměstnanců nebo skupin na dosažení stanovených cílů v oblasti PZH, pracoviště s výskytem rizik a nebezpečných pracovních podmínek, funkci řídicího a kontrolního systému, funkci vybraného technického zařízení, funkci systému posuzování bezpečného výkonu činnosti a jednání zaměstnanců, včetně zaměstnanců dodavatelských organizací ve vztahu k PZH, periodické prověřování interních dokumentů a podnikových norem ovlivňujících úroveň PZH, periodické prověřování úrovně znalostí a kvalifikace zaměstnanců, potřebné pro zajištění odpovídající úrovně PZH, bezpečné chování všech zaměstnanců plynoucí z periodického školení BOZP, PZH a PO. Kompetence a odpovědnosti zpracovatel pracovního postupu je zodpovědný za specifikaci parametrů a ukazatelů, které je třeba měřit, monitorovat a sledovat u daného zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie, Vedoucí výroby PBR je zodpovědný za kontrolu monitorovaných údajů a jejich porovnávání se stanovenými limity, technolog výroby je zodpovědný za technické a organizační zabezpečení určených měření, každý pracovník, který používá určená měřidla je povinný dodržovat pravidla metrologického a kalibračního řádu, za řízení kontrolního, měřícího a zkušebního zařízení odpovídá mechanik MaR a mechanik strojní, za sledování změn právních a technických předpisů (výroby, distribuce, úseku bezpečnosti apod.) odpovídá hlavní technolog. odpovědnost za dodržování vnitřních organizačních norem a předpisů nebo jejich částí je specifikována v pracovní smlouvě pracovní náplň.

200 Strana 200/ Způsoby a pravidla archivace záznamů sledování plnění úkolů Pravidla pro měření, monitorování a vyhodnocování údajů odrážejících úroveň systému PZH, které je třeba měřit, monitorovat nebo sledovat a zadané limity nebo stavy, ve kterých musí být daná technologie provozována, a to v normálních i mimořádných podmínkách jsou součástí pracovních postupů uvedených v technologickém reglementu, pracovních postupech a instrukcích. Provozně technická dokumentace je elektronicky archivována Identifikace příčin nesplněných úkolů a cílů Průběžně jsou sledovány dosahované výsledky plnění úkolů v oblasti bezpečnosti provozu a PZH, tyto se porovnávají se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky a analyzovány jejich příčiny. Jednotlivé úkoly mají stanoven termín (kontrolní, realizační, konečný apod.) a odpovědnou osobu za jejich plnění. Tento systém umožňuje okamžité a úplné informování všech zainteresovaných pracovníků o momentálním stavu plnění daného úkolu a další údaje o definici úkolů, odchylkách, příčinách neplnění úkolů či pozastavení prací nebo o průběhu prováděných korekcích apod Pravidla přijímání příslušných nápravných opatření K odstranění příčin problémů, vzniklých neshod a neplnění stanovených úkolů v oblasti zajištění bezpečnosti a prevence závažné havárie se, bezprostředně po jejich zjištění a vyhodnocení, stanovují nápravná a preventivní opatření. Rozsah a hloubka nápravných a preventivních opatření jsou úměrné příčinám vzniku zjištěných nedostatků. Postup stanovení nápravných a preventivních opatření v oblasti PZH je stanoven v rámci příslušného šetření události. Postup nápravných opatření musí obsahovat zpětnou vazbu, která umožňuje shromažďovat informace pro vyhodnocování účinnosti nápravných a preventivních opatření. Pro postup sledování účinnosti je nutné opět stanovit vyhodnotitelná kriteria. Ze závěrečného vyhodnocení účinnosti nápravných opatření by mělo vyplynout, zda není nutná změna v daném systému Systém hlášení a evidence nehod, poruch, havárií, úrazů, požárů a selhání bezpečnostních a ochranných systémů Dokumentace havárií a nehod Systém hlášení a evidence nehod, poruch, havárií, úrazů, požárů, selhání bezpečnostních a ochranných systémů, událostí a mimořádných událostí nebo jiného nestandardního stavu je řešen dokumentem Evidence mimořádných událostí. Tento dokument definuje povinnosti jednotlivých zaměstnanců v případě vzniku nestandardního stavu jako je např. stanovení způsobu informování a hlášení o vzniku havárie. Uvedená směrnice řeší i způsob zpracování informace a informování. Systém hlášení a evidence se v oblasti PZH dotýká následujících událostí: havárií definovaných zákonem č. 224/2015 Sb.,(zákon o prevenci závažných havárií), havárií, nehod, pracovních úrazů, požárů v objektu, ostatních závažných událostí, které vedou ke škodám a ohrožení životního prostředí,

201 Strana 201/234 nehod bez následků událostí, včetně chybného a nebezpečného chování, s možností vzniku závažných následků pro zdraví lidí a pro životní prostředí, selhání bezpečnostních a ochranných systémů, poruch, chyb a nedostatků, které se vyskytují v řídícím a kontrolním systému se zvláštním zřetelem k prevenci závažné havárie a omezování jejích následků. Pokyny pro případ vzniku poruchy, havárie, úrazu a požáru jsou uvedeny zejména v následujících interních dokumentech společnosti: Technologický reglement Vnitřní havarijní plán Požární řád Požární poplachová směrnice Pravidla a způsoby vyšetřování havárií a nehod Způsob vyšetřování mimořádných událostí, havárií apod., ustanovení komise pro vyšetření mimořádné události, struktura a obsah Zprávy o havárii (protokolu o šetření mimořádné události), projednání ve vedení včetně způsobu stanovení organizačních a technických opatření k omezení možnosti opakování události je činěno dle následujících postupů a pravidel. Postupy, kompetence a pravidla vyšetřování havárií a nehod vyplývají z konkrétní situace vzniklé v důsledku havárie či nehody. Vzniklá havárie či nehoda je bezprostředně analyzována za účelem sestavení vyšetřovacího týmu, dodržení zásad komplexnosti v procesu zdokumentování průběhu a výsledku vyšetřování, sestavení a projednání závěrů šetření na úrovni vedení společnosti a přijetí nápravných a preventivních opatření. Vyšetřování nehod je mj. i příležitostí k přezkoumání řady aspektů fungování systému řízení v oblasti PZH. Vedoucí výroby PBR bezprostředně po vzniku a ohlášení nehody vydává pověření k vyšetření nehody a sestavuje vyšetřovací tým. Vedoucí výroby PBR je vedoucím vyšetřovacího týmu v případě, že nehoda je v souvislosti se zařízením v němž je umístěna nebezpečná látka. Složení vyšetřovacího týmu závisí na skutečných nebo potenciálních důsledcích nehody. V případě, že se na likvidaci havárie či nehody podílejí síly a prostředky HZSP, je vždy členem vyšetřovací komise zástupce správce Areálu chemických výrob Kralupy (SYNTHOS Kralupy a.s.). Hlavním cílem vyšetřování je určit regulační opatření, která zabrání, aby se nehoda opakovala. K tomu je nutné identifikovat nedostatky v systému. Vedení společnosti se podílí na přezkoumání a realizaci doporučení, která vyšetřovací tým nehody navrhl. Povinností vedení společnosti je navržená opatření schválit, zajistit jejich rozpracování k realizaci (konkretizace úkolů) a zajistit nezbytné zdroje pro jejich realizaci. Postup vyšetřování nehody (zajišťuje a provádí havarijní komise vyšetřovací tým): 1) Shromáždění objektivních informací a stanovení faktů se zřetelem na identifikaci nebezpečí, hodnocení a regulaci rizika, vyhodnocení činnosti obsluhy zařízení před a v průběhu havárie, dodržení pracovních postupů, absolvování stanovených školení, posouzení zapracovanosti obsluhy, způsobu dozoru a realizace stanovených opatření pro případ odvrácení mimořádné události (byla-li stanovena). 2) Zjištění příčiny vzniku poruch a havárií technologického zařízení.

202 Strana 202/234 3) Separování faktorů, které k nehodě přispěly, tzn. projednání a zmapování průběhu poruchového děje a funkce bezpečnostních systémů a opatření. 4) Stanovení způsobu a vlastní řízení likvidace následků havárie. 5) Návrh ke stanovení nápravných a preventivních opatření, doporučených k eliminaci nebo k úpravě faktorů, které nehodu způsobily. 6) Vypracování zprávy (zpráva musí obsahovat navrhovaná opatření). 7) Vedoucí vyšetřovacího týmu předkládá zprávu o vyšetření nehody vedení společnosti a správci ACHVK k projednání a uložení navržených opatření k realizaci. 8) S úkoly a závěry ze šetření jsou seznamováni zaměstnanci podle příslušných kompetencí (zodpovídá přímý nadřízený). Další činnost havarijní komise, (případně rozšířené o další odborníky i externí), spočívá: ve vyhodnocení způsobu odstranění následků havárie, v určení výše škody způsobené poruchou či havárií, ve spolupráce se správními úřady provádějícími šetření mimořádných událostí (policie, správní úřady, apod.) ve vypracování a projednání protokolu o poruchách a haváriích, v posouzení odpovědnosti za vznik poruchy a za realizaci přijatých opatření, ve vypracování konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie, v navrhování témat výcviku v oblasti havarijní připravenosti. Zpráva o havárii (poruše) musí obsahovat minimálně následující údaje: popis příčiny havárie (poruchy) v plném rozsahu (zápis ze šetření poruchy, výpovědi svědků, fotodokumentaci), charakter způsobené škody, výsledek šetření havárie (poruchy), způsob odstranění havárie (poruchy), návrhy na opatření k zabezpečení bezporuchového provozu, výši odhadované a skutečné škody. Navrhovaná a přijatá nápravná opatření musí být, v souladu s ustanovením příslušných provozních předpisů a havarijního plánu, zaměřena na obnovení plného provozu v nejkratší možné době a na zamezení možnosti opakování poruchy v maximální možné míře Pravidla a způsob archivace dokumentů z vyšetřování havárií a nehod Pořizované záznamy nebo důkazy z vyšetřování havárií a nehod musí být činěny tak, aby byly: nezaměnitelné, identifikovatelné, čitelné a nesmazatelné, zabezpečené proti přepsání (i nechtěnému, například u elektronických médií), přiřaditelné k danému pracovišti (zařízení),

203 Strana 203/234 označené datem, v případě potřeby i časem, opatřeny jménem a podpisem autora. Vedoucí výroby PBR osoba zmocněná jednat v oblasti PZH vede seznam pravidelně pořizovaných záznamů v oblasti PZH, který obsahuje i místo uložení záznamu, vyplývající z příslušné dokumentace. To platí i v případě dokumentů z vyšetřování havárií a nehod. Záznamy dle závažnosti podléhají příslušným pravidlům utajení a poskytování třetím stranám. Uložené záznamy musí být dostupné, chráněné před zničením, zneužitím nebo ztrátou. Dokumentace závažných havárií, nehod a nehod zařízení obsahujících nebezpečné látky bez následků, požárů, smrtelných úrazů a úrazů v souvislosti se vznikem havárie nebo mimořádné události nepodléhá skartaci (trvalá archivace). Systém archivace dokumentace havárií, nehod, úrazů, požárů, poruch apod. je jinak shodný s běžným systémem řízení ostatní dokumentace Informování zaměstnanců o příčinách, následcích a důsledcích havárií a nehod Informování zaměstnanců o příčinách havárií, nehod a skoronehod, o důsledcích havárií a o přijatých nápravných a preventivních opatřeních se provádí v nejbližší možné době (ihned, poté, co jsou informace k dispozici) prostřednictvím pravidelných, případně i výjimečných, pracovních porad a prostřednictvím následných školení v oblasti PZH, BOZP a PO Informování zaměstnanců o nápravných a preventivních opatřeních přijatých v souvislosti s proběhlými haváriemi a nehodami Informování zaměstnanců o příčinách havárií, nehod a nehod bez následků, o důsledcích havárií a o přijatých nápravných a preventivních opatřeních se provádí ihned (poté, co jsou informace k dispozici) prostřednictvím pravidelných, případně i výjimečných, pracovních porad a prostřednictvím následných školení v oblasti PZH, BOZP a PO. Zaměstnanci výrobny, včetně zaměstnanců externích firem, jsou ihned (poté co jsou informace k dispozici) informováni o: příčinách havárie či nehody, důsledcích havárie/nehody, přijatých nápravných a preventivních opatřeních. Za informování zaměstnanců jsou odpovědni vedoucí pracovníci (Vedoucí výroby PBR, koordinátor, technolog). Tyto informace vedou: k zabránění vzniku fám a zkreslených informací, ke snížení možnosti opakování se havárie či nehody ze stejných příčin, k poučení zaměstnanců.

204 Strana 204/ Audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH Zdokumentovaný systém plánování interních kontrol a jejich zaměření Vnitřní a vnější kontrola je základem kontrolního mechanismu systému PZH. Systém plánování interních kontrol (prověrek) v oblasti PZH je řízen dle dokumentu Příručka PZH. Interní audity (kontroly) jsou zaměřeny na prověřování dodržování interních předpisů, obecně závazných právních předpisů a technických předpisů v oblastech PO, BOZP, životní prostředí a PZH. Externí audity (kontroly) jsou další významnou formou kontrolní činnosti, jejichž výsledky a závěry jsou rovněž využívány pro zvyšování úrovně systému PZH. Vnitřní kontrola (audit) je realizovaná ve dvou úrovních. Jednak je to kontrolní činnost vyplývající z funkčních povinností a z odpovědnosti za svěřené oblasti: kontrolu všech pracovišť provádí v pravidelných intervalech v průběhu směny koordinátor výroby a vedoucí jednotlivých směn, průběžně jsou prováděny také kontroly fungování bezpečnostních a havarijních prvků technologem a Vedoucím výroby PBR. Další formou vnitřní kontroly jsou pak plánované a neplánované prověrky (vnitřní audit) určeným auditorem dle plánu auditů, případně i neplánovaně dle aktuální potřeby. Neplánované kontroly provádí Vedoucí výroby PBR. Kontrolní činnost je prováděna na základě interních dokumentů a výsledky kontrol jsou zaznamenávány do provozní dokumentace. Výstupem každé kontroly (auditu, prověrky) je Zápis o provedené kontrole. Externí kontroly a audity probíhají v několika rovinách: Státní správa (správní úřady) Integrovaná kontrola (ČIŽP, Oblastní inspektorát práce, Hygiena, Hasičský záchranný sbor kraje apod.). Integrovaná kontrola je prováděna 1x za rok. Pojišťovna audit v rámci pojištění. Ostatní kontrolní audity např. certifikace ISO, nebo audit na základě požadavků významných odběratelů, apod. Výsledky prověrek a kontrol jsou projednávány s vedoucími zaměstnanci společnosti. Plnění přijatých opatření je sledováno a ke stanoveným termínům je kontrolováno. Záznamy o kontrolách plnění opatření jsou uloženy u Vedoucího výroby PBR Provádění nezávislého a objektivního auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky PZH Systém provádění objektivních vnitřních kontrol a auditů je zaměřen na získání důležitých podkladů pro posouzení a zodpovězení dvou základních otázek: 1. Zda je správně definován systém řízení bezpečnosti? 2. Jaká je úroveň naplňování bezpečnostní politiky? Nezávislý externí audit v oblasti PZH je zaměřen zejména na:

205 Strana 205/234 správnost definování systému řízení bezpečnosti, úroveň naplňování bezpečnostní politiky, přezkoumávání programu prevence závažné havárie s důrazem na: - vhodnost, časovou a věcnou aktuálnost a správnost definovaných cílů, - reálnost a dostatečnou náročnost, - úplnost a systémovost, - existenci kontrolních a zpětnovazebních regulačních mechanismů, - dynamické chování systému směrem k postupnému zdokonalování, - provádění interních kontrol a auditů, - funkčnost systému opatření k nápravě a preventivních opatření Provádění nezávislého a objektivního auditu zaměřeného na úroveň naplňování bezpečnostní politiky PZH Cílem veškeré kontrolní (auditorské) činnosti zaměřené na oblast PZH je: realizace prevence závažných havárií, předcházení ohrožení života a zdraví zaměstnanců a občanů uvnitř a v okolí objektu, předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání, předcházení ekologickým haváriím, předcházení ohrožení majetku Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažné havárie Kontrolovanými oblastmi v případě auditu zaměřeného na oblast PZH (komplexní audit PZH) jsou: Plnění cílů a úkolů PZH; Splnění nápravných opatření vzešlých ze závěrů a výsledků předchozích kontrol; Odstranění závad a realizace připomínek a nařízených opatření vzešlých z kontrol provedených správními úřady; Dokumentace související s PZH (provozní dokumentace, evidence nehod, evidence školení, implementace požadavků legislativy, aktuálnost, úplnost a věcnost dokumentace požární ochrany, vnitřního havarijního plánu apod.); Uplatňování zásad PZH v jednotlivých činnostech společnosti (řízení lidských zdrojů, výroba, doprava surovin a produktů, skladování látek a přípravků, údržba a opravy, projekce a investiční výstavba apod.); Funkce a stav ochranných zařízení; Udržování bezpečnostního značení, pořádek a čistota v objektu; Vybavení zaměstnanců předepsanými osobními ochrannými prostředky.

206 Strana 206/234 Výsledkem Komplexního auditu v oblasti PZH je Zpráva o auditu SŘPZH, která obsahuje podstatné závěry z auditu a vyplývající návrhy na nápravná a preventivní opatření. Zpráva je projednávána vedením společnosti a s jejím obsahem a závěry jsou seznamováni dotčení zaměstnanci Zdokumentované zásady a postupy kontrolní činnosti Účelné provádění kontrolní činnosti je dosahováno následujícími postupy a zásadami: zaměstnanci provádějící kontrolu, zkoušení, revize, monitorování mají vhodnou odpovídající kvalifikaci, zkušenosti a nejsou přímo závislí na prověřovaných činnostech, frekvence kontrol a zkoušek se řídí požadavky příslušných právních předpisů, případně provozní potřebou, průběh prováděné kontroly je náležitě organizačně zajištěn a materiálně zabezpečen, každá kontrola má nejen nápravný, ale i výchovný charakter a vytváří podmínky pro odstranění zjištěných nedostatků, pokud možno ihned ještě v rámci kontroly nebo bezprostředně po ní, o provedených kontrolách se důsledně provádí komplexní a konkrétní záznamy, výsledky kontrol, včetně návrhů k přijetí odpovídajících nápravných opatření, jsou bezodkladně postoupeny vedení společnosti, vedení společnosti bezodkladně projedná výsledky kontrol a v případě neuspokojivého stavu přijme a vydá nápravná opatření, dokumentace kontrol je náležitě evidována a záznamy z kontrol jsou uloženy a archivovány u odpovědného zaměstnance (Vedoucí výroby PBR). Pro každý plánovaný interní audit (kontrolu), dle plánu auditu, je jmenován kompetentní vedoucí auditor a případně i auditorský tým, který připraví program auditu: účel auditu (komplexní audit PZH, audit systému řízení jednotlivých činností oblasti či audit jako příprava na integrovanou kontrolu podle zákona č. 224/2015 Sb. apod.), časový a věcný plán a konkrétní postup auditu, způsob poskytování informací o výsledcích, způsob realizace nápravných a preventivních opatření plynoucích z nálezů auditu, postup pro následné sledování účinnosti přijatých a realizovaných opatření. Vedoucí auditor doporučuje na základě výsledku a stavu plnění opatření k nápravě neplánovanou interní prověrku. Neplánovaná interní prověrka může být provedena i v důsledku zvýšeného výskytu nedostatků v určité oblasti SŘ PZH nebo na základě výsledků prověrky kontrolních orgánů. Osobou odpovědnou za řízení činností v oblasti kontrol a auditů, zaměřených na jakost, prevenci závažných havárií, ochranu životního prostředí a oblastí souvisejících s PZH je Vedoucí výroby PBR. Odpovědnost za realizaci, dohled, ověření a plnění opatření k nápravě má technolog a koordinátor výrobny.

207 Strana 207/ Způsob evidence a archivace záznamů z provedených kontrol O výsledku provedené kontroly zaměřené na plnění úkolů a opatření v oblasti PZH se pořizuje Zpráva o kontrole (auditu), která musí být zpracována nejpozději do 10 pracovních dnů po uskutečnění kontroly nebo auditu. Za zpracování odpovídá vedoucí auditor. Písemná zpráva je předložena k projednání a schválení vedení společnosti. Na základě výsledků kontrol jsou případně aktualizovány postupy činností a vlastní program PZH (případně i dokument Příručka PZH). Písemná zpráva o kontrole, zaměřené na oblasti PZH, musí obsahovat především tyto údaje: identifikační údaje o objektech nebo zařízeních (oblastech) v rámci kterých byla kontrola provedena, stručný popis kontrolovaného objektu nebo zařízení, jméno, příjmení a funkční zařazení osoby, která se zúčastnila kontroly (osoba odpovědná za kontrolovanou oblast), jméno, příjmení a funkční zařazení zaměstnanců, kteří kontrolu provedli. V případě zprávy z externího auditu musí být rovněž uveden název a adresa právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která audit provedla, výsledek kontroly splnění, případně nesplnění, dříve uložených opatření k nápravě, zjištěných nedostatků ze strany vnitřních kontrolních orgánů a orgánů státní správy, včetně opatření uložených po případné závažné havárii, popis nedostatků zjištěných při kontrole, přehled zjištěných nedostatků, které byly odstraněny během provádění kontroly, návrh opatření pro zjednání nápravy zjištěných nedostatků, včetně stanovení podmínek a termínů k jeho provedení, vyjádření odpovědného zaměstnance k výsledku kontroly a k případnému návrhu opatření k nápravě zjištěných nedostatků, podpis a funkční zařazení zaměstnance, který kontrolu prováděl a podpis odpovědného vedoucího zaměstnance kontrolovaného objektu nebo zařízení. Zpráva o auditu zaměřeného na plnění programu PZH nebo o přezkoumání SŘ PZH musí být založena v dokumentaci SŘ PZH uložené u osoby, která za oblast PZH v rámci společnosti odpovídá Vedoucí výroby PBR Rozsah prováděného prověřování interním auditem Stěžejním předmětem kontrolní činnosti v oblasti PZH je systematické prověřování plnění programu PZH a vyhodnocování efektivnosti nastaveného bezpečnostního systému. Předmět kontrolní činnosti v oblasti PZH spočívá v prověřování: úrovně PZH, BOZP, požární ochrany a stavu technické prevence, adresnosti všech úkolů a cílů při zajišťování bezpečnosti a vědomí odpovědnosti všech zaměstnanců za plnění úkolů vyplývajících z těchto úkolů a cílů, úrovně dodržování technologických postupů obsluhou, znalosti a dodržování bezpečných pracovních postupů, způsobu aplikace a dodržování zákonných norem, předpisů a interních směrnic,

208 Strana 208/234 znalosti aplikace platných předpisů pro bezpečnost a jejich dodržování pracovníky dodavatelských organizací a externími subjekty provádějícími činnost v objektu společnosti, znalosti zaměstnanců o existujících rizicích a způsobech ochrany, znalosti postupů činností při mimořádných událostech a havarijních stavech a jejich praktické dovednosti, znalosti způsobů odvracení havarijních stavů a odstraňování zjištěných závad, poruch, nehod a havárií, znalosti a dovednosti způsobů eliminace následků případných havárií, důslednosti při vyšetřování poruch a nehod a zamezování možnosti jejich opakování využíváním a šířením poznatků a získaných zkušeností, vědomí existence rizik a jejich nepřetržitého sledování, realizace přijatých bezpečnostních opatření k soustavnému snižování míry rizika, znalosti chemických látek a procesů (zejména vlastností nebezpečných látek a zdrojů rizik), znalosti a dostupnosti souvisejících dokumentů, provozně-bezpečnostních pokynů a způsobů ochrany proti působení nebezpečných látek, způsobu a rozsahu provádění bezpečnostních nebo kombinovaných auditů a realizace nápravných opatření vzešlých z těchto auditů, nepřetržitého zvyšování znalostí o bezpečnosti procesů, chemických látkách vyskytujících se v objektu, výcviku a osvěty ve všeobecných a specifických oblastech bezpečnosti na všech úrovních, vedení evidence školení, provádění záznamů a hodnocení přezkušovaných, úrovně bezpečnosti projektů pro úpravu zařízení nebo změnu technologie a jejich realizačních postupů, systematické pozornosti zaměřené na problematiku vlivu lidského faktoru v bezpečnosti provozované činnosti (výběr, školení přezkušování). V rámci interních auditů v oblasti PZH jsou zaměstnancům kladeny a hodnoceny odpovědi na tyto otázky: Vedení společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. stanovilo politiku prevence závažné havárie. Znáte ji? Víte kde najdete její znění? Seznámil jste průkazně všechny Vaše podřízené s politikou PZH? Akceptují ji a jednají v souladu s ní? Znáte platné organizační schéma, které stanovuje linii odpovědnosti, víte kde je umístěno? Jsou (pokud ano tak jakým způsobem) pracovníci seznamováni s cíli prevence závažné havárie, s metodami pro jejich dosažení a s výsledky plnění těchto cílů? Je systém řízení prevence závažné havárie vymezen pro všechny činnosti mající vliv na jakost produkce a jak?

209 Strana 209/234 V jakých dokumentech je systém PZH popsán a které dokumenty s ním souvisejí? Je stanovena odpovědná osoba za aktualizaci dokumentů PZH a jakým způsobem jsou dokumenty PZH řízeny? Jaká byla přijata opatření na základě výsledků kontrol oblasti PZH a kdo je odpovědný za jejich realizaci? Způsob stanovení, realizace, kontroly a vyhodnocování nápravných a preventivních opatření Postup pro řízení opatření k nápravě a preventivních opatření v oblasti PZH popisuje interní dokument Příručka PZH. Účelem opatření k nápravě a preventivních opatření je odstranit zjištěné závady a nedostatky a zamezit vzniku mimořádných událostí nebo jejich opakování. Opatření k nápravě a preventivní opatření se ukládají: Po provedené interní prověrce (v případě zjištění závad a nedostatků). Za stanovení opatření k nápravě je odpovědný Vedoucí výroby PBR. Opatření k nápravě musí mít stanoven termín realizace a odpovědnou osobu za realizaci. Po mimořádné události. Opatření k nápravě a odpovědnosti za jejich splnění vyplývají z vyšetření události provedeného ustanovenou komisí. Opatření navrhuje komise. Po přezkoumání systému vedením společnosti (v případě zjištění neuspokojivého stavu). Opatření k nápravě jsou přijímána formou závazných termínovaných úkolů definovaných vedením a jsou zároveň přenášena do systému neshod. Dále se nápravná opatření ukládají také v případě zjištění nedostatků a výsledkově neuspokojivých zjištěních při: externích auditech, vyhodnocení monitoringu a měření faktorů a veličin majících vliv na úroveň bezpečnosti a prevenci závažné havárie. V uvedených případech stanovuje ihned příslušný vedoucí, na návrh vedoucího auditora, opatření k nápravě a navedení uspokojivého stavu s určením termínu odstranění zjištěných nedostatků. Další možnou praktikou pro vydávání nápravných a preventivních opatření v oblasti PZH jsou podněty z řad zaměstnanců společnosti, klientů, externích spolupracovníků apod. v tomto případě dotyčná osoba předá návrh buď přímo Vedoucímu výroby PBR nebo některému z vedoucích pracovníků, kteří zajistí jeho další podstoupení. Vedoucí výroby PBR po odborném přezkoumání podnětu rozhodne o zavedení opatření nebo o jiném řešení zjištěného nedostatku. Podávající návrhu musí být s výsledkem vždy seznámen. Vedoucí výroby PBR provede záznam (protokol) o navrhovaném opatření k nápravě, definuje zjištěný nedostatek a pokud není známa příčina, zajistí její vyšetření. Návrh na preventivní opatření včetně stanovení kritérií splnění opatření definuje pověřený odpovědný pracovník případně i externí specialista. Pokud se jedná o podnět z interního auditu, je vedoucím auditorem předložen návrh k nápravě, ve kterém je již definován nedostatek, jeho příčina a návrh na opatření včetně termínu a kritérií splnění navrženého opatření.

210 Strana 210/234 Vedoucí výroby PBR formuluje uložené opatření tak, aby vedlo k odstranění příčiny neshody (v případě opatření k nápravě) nebo k zamezení možnosti opětovného vzniku neshody. Při formulaci uloženého opatření vychází z návrhu na opatření. Vedoucí výroby PBR stanoví způsob a termín ověření účinnosti uloženého opatření a zodpovědného pracovníka za jeho splnění. Určený zodpovědný pracovník po splnění uloženého opatření tuto skutečnost oznámí Vedoucímu výroby PBR, který zajistí přezkoumání účinnosti daného opatření. Po přezkoumání účinnosti opatření, v případě kladného výsledku řízení, svým podpisem v záznamu opatření, tento proces ukončí. V opačném případě uloží zodpovědnému pracovníkovi pokračovat v odstranění neshod Způsob sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených nápravných a preventivních opatření Pro sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti zavedených opatření je realizován systém následné kontroly, který spočívá v: kontrole vyhodnocování zjištěných nedostatků, posouzení adekvátnosti přijatých nápravných opatření, kontrole realizace přijatých nápravných opatření. V případě shledání neuspokojivých výsledků z následné kontroly je prováděna revize přijatých opatření a jejich doplnění popřípadě je zahájena podrobnější analýza příčin s využitím dalších odborníků v oboru (případně za pomoci externích subjektů výzkumná pracoviště, experti v oboru, odborné firmy apod.). Vedoucího výroby PBR provádí pravidelné vyhodnocování přijatých preventivních a nápravných opatření, vede přehlednou evidenci všech vystavených záznamů (protokolů) a zajišťuje jejich ukládání. O přijatých opatření informuje vedení společnosti formou Zprávy o stavu SŘ PZH. Osobou zodpovědnou za celkové řízení neshod a zabezpečení nápravných a preventivních opatření v oblasti PZH je Vedoucí výroby PBR osoba zmocněná jednat v oblasti PZH. Za plnění úkolů vyplývajících z tohoto prvku SŘ PZH jsou odpovědni všichni vedoucí pracovníci na všech úrovních řízení Systém prověřování politiky PZH a bezpečnostního managementu Systém prověřování funkčnosti bezpečnostního managementu spočívá zejména v přezkoumání programu PZH a jeho souvisejících částí. Přezkoumání programu PZH je nejvyšším stupněm kontrolní činnosti v oblasti PZH a provádí se zpravidla komplexním auditem, rozsah viz kapitola 0. Jako podklady a východiska pro jeho přezkoumání slouží veškeré poznatky a závěry získané z kontrolní činnosti, popsané v předchozích kapitolách. Přezkoumání programu PZH je prováděno jednorázově v případech, kdy je důvodné podezření, že některá součást systému PZH nefunguje tak jak by měla nebo, že systém řízení PZH je nastaven nesprávně. Přezkoumáním programu PZH se zajišťuje trvalá přiměřenost, funkčnost a účinnost zavedeného systému řízení při naplňování bezpečnostní politiky a cílů společnosti na úseku PZH. Přezkoumání programu PZH zahrnuje: vyhodnocení přiměřenosti politiky PZH vzhledem k aktuálním zdrojům rizika,

211 Strana 211/234 přezkoumání časové a věcné aktuálnosti a správnosti definice cílů PZH, přezkoumání obsahové dostatečnosti a reálnosti stanovených úkolů PZH, posouzení souhrnných výsledků průběžného sledování plnění programu z hlediska úplnosti a systémovosti realizovaného řízení PZH, vyhodnocení efektivnosti programu PZH, nastavení a funkčnosti zpětnovazebních a regulačních mechanismů, posouzení možnosti dynamického chování systému PZH k jeho postupnému zdokonalování, posouzení funkčnosti SŘ PZH vzhledem k vyhodnocení potřeb eventuálních změn provozu objektu z důvodu: změn odborných předpisů, změn v technologiích, používaných chemikáliích apod., změn v požadavcích správních úřadů nebo jinak zainteresovaných stran, změn v organizační struktuře, změn plynoucích z nových poznatků ve vědě a technice, poznatků z vyhodnocení nehod a úrazů, informací zpětné vazby (např. ze strany zaměstnanců). Výsledkem přezkoumání programu PZH je buďto Zpráva o přezkoumání systému PZH (v případě komplexního auditu systému PZH) nebo závěry z přezkoumání programu PZH mohou být součástí Zprávy o stavu SŘ PZH (výsledek hodnocení na závěr roku). Podklady pro vypracování zprávy o přezkoumání systému PZH jsou: závěry auditů a prověrek kontrolních orgánů, včetně zjištěných neshod a přijatých nápravných a preventivních opatření včetně plánu interních auditů, analýzy a vyhodnocení nápravných a preventivních opatření z předešlých auditů a prověrek, statistika a hodnocení havarijních stavů a mimořádných událostí, hodnocení plnění cílů a plánů realizace cílů, dodržování požadavků právních norem a předpokládaných změn, které se dotknou provozu, hodnocení prováděných školení, úrovně vědomostí a vzdělávání v oblasti PZH, hodnocení plánovaných změn a investičních činností, jejich vliv na PZH a s tím související doporučení, vynaložené náklady na SŘ PZH za minulé období, požadavky na zabezpečení finančních technických a lidských zdrojů, podložené příslušnou analýzou a zdůvodněním, hodnocení jednotlivých částí výroby v oblasti PZH, jiné (návrhy na změnu politiky a cílů PZH apod.).

212 Strana 212/234 Zpráva o přezkoumání systému PZH musí být dohledatelná v dokumentaci systému PZH, která je uložena u Vedoucího výroby PBR osoby zmocněné jednat v oblasti PZH. Provedená aktualizace příslušných částí interní dokumentace se vyznačí ve změnovém listu aktualizovaného dokumentu. Ve změnovém listu se uvádí datum provedené revize, důvod a obsah změny a podpis odpovědné osoby. Výsledky provedených kontrol a auditů v oblasti PZH jsou periodicky (ročně) projednávány vedením společnosti. Vyžaduje-li to stav, situace či okolnosti (ohrožení bezpečnosti a PZH) jsou za účelem projednání závažných výsledků kontrol a auditů svolána mimořádná jednání vedení společnosti. Na základě projednání hodnocení a přijatých závěrů k předmětu věci, je vedením společnosti jako závěr jednání provedeno posouzení vhodnosti a stability funkce uceleného komplexu bezpečnostního managementu. Současně vedení společnosti rozhoduje o nutnosti, rozsahu a způsobu aktualizace přijaté politiky prevence závažné havárie a z ní vyplývající nutnosti aktualizace cílů a úkolů v jednotlivých oblastech působení systému PZH. Důležitým úkolem přezkoumání programu PZH je prověření, zda v hodnoceném období nevznikl důvod k aktualizaci bezpečnostní dokumentace a nutnosti jejího opětovného předložení ke schválení příslušnému správnímu úřadu podle zákona [1].

213 Strana 213/ Preventivní bezpečnostní opatření k omezení vzniku a následků závažné havárie 6.1. Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení Součástí systému řízení technologie je i systém automatického odstavování a blokování jednotlivých aparátů a částí výroby, který spočívá v automatické funkci počítačem řízené regulace výroby a naprogramované funkce ovládacích armatur (např. v případě výpadku elektrického proudu). Popis řídícího systému je uveden v popisné části, viz kapitola Detekční poplachové systémy Ve výrobně Polybutadien je instalována detekce přítomnosti nebezpečných uhlovodíkových hořlavých a výbušných par a plynů a detekce úniku amoniaku z chladícího systému. Popis detekce je uveden v popisné části, viz kapitola Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem Ve výrobně Polybutadien je instalována Elektrická požární signalizace (EPS) a stabilní hasící zařízení (SHZ). Zařízení elektrické požární signalizace (EPS) je soubor hlásičů požáru, ústředen a doplňujících zařízení, vytvářejících systém, kterým se akusticky i opticky signalizuje vzniklé ohnisko požáru nebo vzniklý požár. Signály hlásičů jsou vyvedeny do velínu a přímo na dispečink PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. Popis EPS je uveden v popisné části, viz kapitola Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek Zvuková a světelná signalizace mezních stavů detekčního zařízení instalovaného na výrobně Polybutadienu a signalizace mezních stavů technologického procesu včetně signalizace EPS je vyvedena na velín výrobny. Signál od EPS a od plynové detekce je vyveden také přímo na dispečink PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s.) na signál automaticky vyjíždí zásahová jednotka HZSP (SYNTHOS Kralupy a.s.) Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím Možnost neoprávněného vniknutí je eliminována systémem ostrahy celého areálu (ACHVK) a elektronickým systémem řízeného vstupu do areálu, což snižuje i možnost neoprávněných manipulací. Systém ostrahy areálu je v kompetenci správce areálu SYNTHOS Kralupy a.s. a záležitosti ostrahy a ochrany jsou řešeny na smluvním podkladu, viz kapitola 0.

214 Strana 214/234 Pro objekt výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je vypracován Plán fyzické ochrany ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. Všichni zaměstnanci SYNTHOS PBR s.r.o. jsou školeni, že v prostorech objektu je zakázán pohyb nepovolaných osob bez doprovodu kompetentního zaměstnance, a mají za povinnost zjištění výskytu nepovolané osoby bez doprovodu bezodkladně hlásit svému nadřízenému, který má za povinnost zjistit stav a sjednat příslušná opatření pro zamezení neoprávněné činnosti. Ochrannou proti neoprávněným manipulacím je i vlastní automatizovaný (počítačem řízený) systém řízení technologického procesu Integrovaná havarijní ochrana a indikace funkčnosti ochranných systémů Havarijní ochrana objektu SYNTHOS PBR s.r.o. je integrována do systému ochrany Areálu chemických výrob Kralupy, který je integrován do systému IZS Středočeského kraje. Represivní zabezpečení silami a prostředky správce areálu SYNTHOS Kralupy a.s. je zajištěno smluvně, viz kapitola Funkčnost systému je prověřována a nácviky řešení reálných situací jsou prováděny při pravidelných plánovaných součinnostních cvičeních. Provozovatel má vypracovaný dokument Vnitřní havarijní plán, který je kompatibilní s havarijním plánem ACHVK. Funkčnost technických ochranných systémů je pravidelně prověřována v souladu s plánem údržby daného systému Posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření Zdroje rizika objektu společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. byly podrobeny kvantitativní analýze a hodnocení rizika, za použití relevantních metod a postupů. Jejím výsledkem bylo konstatování, že riziko hodnocených zařízení nepřekračuje stanovené kritérium přijatelnosti skupinového rizika. Z tohoto pohledu je pak výsledné riziko hodnocenu jednoznačně jako přijatelné a dosavadní činěná preventivní technická a organizační opatření, která byla posouzena současně s provedenou analýzou rizika, lze tedy považovat za přiměřená a dostatečná. Z těchto důvodů není nutné přijímat další doplňující opatření pro snížení míry rizika. Míra rizika je korigována systémem trvalého snižování rizika, založeného na plnění plánovaných úkolů v oblasti prevence závažné havárie a na soustavném sledování účinnosti přijatých a realizovaných preventivních opatření a na jejich zdokonalování. Vedení společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. výsledky provedené analýzy a hodnocení rizika objektu a výsledky posouzení adekvátnosti nastaveného systému řízení prevence závažné havárie vzalo na vědomí a se závěry se plně ztotožňuje.

215 Strana 215/ Vlastní ochranné a zásahové prostředky ke zmírnění a omezení následků Stabilní technické prostředky Stabilní hasicí zařízení (SHZ) práškový hasící systém Prostory s kontejnery DEAC a DiBAH v SO 3117 Příprava katalyzátoru jsou chráněny stabilním práškovým hasicím systémem spouštěným od teplotních čidel EPS. Zařízení práškového hasicího systému je určeno k hašení stáčených kontejnerů s DEAC/ DiBAH a je umístěno v samostatném kontejneru vně prostoru stáčení obou kontejnerů. Jedná se o vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení. Kontejner je balená jednotka specializovanou firmou z EU (PZB s.r.o. Hodonice, Česká republika) s platnými certifikáty dle vyhl. 246/2001 Sb. Jiné stabilní hasicí zařízení není v objektu výrobna Polybutadien instalováno. Stabilní chladící zařízení Některá zařízení, zejména zásobníky hořlavých kapalin jednotlivých provozních souborů jsou, dle požadavku ČSN čl , opatřena stabilním chladicím systémem spouštěným ručně dálkově z velínu a ručně místně z SO 3151 Požární domek při požáru v přilehlé čerpací stanici. Jako primární podklad pro spuštění skrápěcího zařízení z velínu obsluze slouží informace z EPS, detekce plynů a průmyslových kamer. Podrobný popis k vybraným nebezpečným zařízením je uveden v části analýza a hodnocení rizika, viz kapitola 3). Požární hydranty Požární hydranty jsou umístěny v těsné blízkosti výrobny podzemní areálová hydrantová síť Mobilní technické prostředky SYNTHOS PBR s.r.o. nevlastní kromě předepsaných přenosných ručních hasicích přístrojů žádné mobilní technické prostředky pro řešení havarijních stavů ani pro likvidaci následků havárií. V objektu výrobna Polybutadien jsou rozmístěny přenosné hasící přístroje (PHP) v předepsaném počtu Dopravní prostředky a speciální mechanismy SYNTHOS PBR s.r.o. nevlastní žádné dopravní a speciální mechanismy pro řešení havarijních stavů ani pro likvidaci následků havárií.

216 Strana 216/ Zásahové a havarijní materiály SYNTHOS PBR s.r.o. nedisponuje žádný jinými zásahovými a havarijními materiály pro řešení havarijních stavů ani pro likvidaci následků havárií Osobní ochranné prostředky Zaměstnanci SYNTHOS PBR s.r.o. jsou vybaveni osobními ochrannými prostředky (OOPP) v souladu s druhy rizik a na základě pracovního zařazení. OOPP jsou pracovníci povinni používat předepsaným způsobem a udržovat je v čistotě a funkčním stavu. OOPP přidělené pracovníkovi vedoucím směny na jednorázové pracovní akce je pracovník povinen po ukončení práce odevzdat čisté a v pořádku. Používání poškozených OOPP je nebezpečné a je zakázáno. Mohou být používány pouze takové OOPP, které jsou schváleny příslušnou státní zkušebnou. Užitná doba OOPP je stanovena interním předpisem, nesmí však v žádném případě přesáhnout dobu stanovenou výrobcem. Všechny osoby, které se pohybují ve výrobních prostorách výrobny Polybutadien jsou povinny používat následující OOPP: Upnutý ochranný oblek odolný proti hoření a antistatický Ochranná obuv antistatická Ochranná přilba Ochranné brýle nebo ochranný obličejový štít Rukavice ochranné Prostředky pro zajištění první pomoci, včetně profylaktik Pro zajištění první pomoci slouží lékárničky se stanoveným obsahem. Lékárničky jsou umístěny na všech provozech a samostatných pracovištích. V objektu nejsou předem připravena žádná profylaktika, přednemocniční lékařská péče je smluvně zajištěna s dodavatelem areálových služeb Personální zajištění Pro zajištění organizačních opatření prevence závažných havárií, zabraňování jejich vzniku a provádění ochranných opatření za účelem snížení rozsahu následků v počátcích vznikajících havárií a k likvidaci drobných havárií jsou v rámci výrobny Polybutadien vyčleněny preventivní požární hlídky. Zaměstnanci SYNTHOS PBR s.r.o. (vlastní i smluvní) jsou v případě potřeby a vyžádání nápomocni zasahujícím jednotkám HZSP (SYNTHOS Kralupy a.s.), případně i složkám IZS Středočeského kraje.

217 Strana 217/ Smluvně zajištěné ochranné a zásahové síly a prostředky Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. má se správcem Areálu chemických výrob Kralupy (SYNTHOS Kralupy a.s.) smluvně zajištěn systém represe v případě vzniku havárie v objektu situovaném ve společném areálu. Tento vztah zajišťuje i použití dopravních prostředků, speciálních mechanismů, zásahových a havarijních materiálů, které má PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. k dispozici. Následující informace o materiálně technickém a personálním zajištění zásahu na likvidaci havárií v areálu jsou informativního charakteru (odpovídají době vypracování/aktualizace dokumentace). Podrobnější a přesnější údaje jsou uvedeny v dokumentaci SYNTHOS Kralupy a.s Mobilní technické prostředky Přehled vybraných mobilních technických prostředků HZSP SYNTHOS Kralupy a.s. je uveden v následující tabulce. Tab. č. 67 Mobilní technika HZSP (SYNTHOS Kralupy a.s.) Typ Poznámka Škoda Fábia Velitelské vozidlo A 30 N Valník LAND ROVER DEFENDER Speciální terénní vozidlo s universálním využitím VW Ambulance RZP Sanita A 31 PPA Vozidlo protiplynové služby A 21 Furgon RTP Technické vozidlo Bronto F 42 HDT T 815 Plošina CAS 27 T l pěnidla Expyrol A3F 3%, 8200 l vody SLF T 148 DELTAMATIC 8500 l pěnidla Expyrol A3F/AV PHA 43 T l pěnidla Expyrol A3F/, 3000 l vody KHA 32 T l pěnidla Expyrol A3F 3%, 3000 l vody, 1000 kg prášku ULF Rosenbauer 2500 l pěnidla Expyrol A3F/AV 3%, 2000 l vody, 3000 kg prášku SCANIA TLF 8000 l pěnidla Expyrol A3F/AV 3%, 3000 l vody SCANIA ULF 3000 l pěnidla Finiflam 3x3, 2000 l vody, 1000 kg prášku, 480 kg CO2 VW Transporter Dispečerské vozidlo

218 Strana 218/ Dopravní prostředky a speciální mechanismy Přehled vybraných dopravních prostředků a speciálních mechanismů HZSP SYNTHOS Kralupy a.s. je uveden v následujících tabulkách. Tab. č. 68 Speciální výbava jednotky HZSP Výbava Přenosná stříkačka PS 12 Agregát na lehkou pěnu LP 500 Odsávač kouře Elektrický agregát LX 6000 Elektrický agregát 2000 W Elektrický agregát 4500 W Elektrický agregát 7000 W Dekontaminační přívěs Vrhač pěny BIRO na střední pěnu Monitor Caccilanza přenosný 3000 l/min. Vrhač pěny Caccilanza pojízdný na těžkou pěnu 5000 l/min Vrhač pěny BIRO pojízdný na těžkou pěnu 1500 l/min Monitor WR 305 přenosný 2800 l/min Přívěs na motorový člun + norné stěny Motorový člun QUICKSILVER s motorem MERCURY 30 Hp Plovoucí čerpadlo HONDA Povodňové čerpadlo CHIEMSEE EX Monitor AMBASSADOR Přenosný monitor DASPIT TOOL 6000 l/min. Přenosný monitor MECURY Peristaltické čerpadlo + Skimer Reo Počet 2 ks 2 ks 2 ks 2 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 2 ks 4 ks 2 ks 1 ks 2 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks 2 ks 1 ks Tab. č. 69 Žárové obleky Typ obleku Počet Místo uložení Isotemp kabáty 20 HZSP Isotemp obleky těžké 7 HZSP Isotemp obleky supertěžké 3 HZSP Excalor 2 Bl. 85, 86 Tab. č. 70 Protichemické obleky Typ obleku Počet Místo uložení Trellchem superextra 12 HZSP Trellchem light 6 HZSP Overel 8 HZSP Obleky na ropné havárie 6 Bl. 85, 86 Chem. oblek SUNIT 18 HZSP

219 Strana 219/ Zásahové a havarijní materiály Přehled zásahových a havarijních materiálů HZSP SYNTHOS Kralupy a.s. je uveden v následující tabulce. Tab. č. 71 Hasební látky ve výbavě HZSP Druh hasební látky Typ hasební látky Množství [kg] Umístění Pěnidlo Moussol APS LV 1% sklad hasiv obj. 105 Pěnidlo Finiflam A3F/A 3x3F sklad hasiv obj. 105 Pěnidlo Expyrol A3F 3% 863 sklad hasiv obj. 105 Pěnidlo Expyrol A3F/AV 3-6% sklad hasiv obj. 105 Pěnidlo Expyrol A3F 3% zásobníky na HZS Pěnidlo Expyrol A3F/AV 3 6% zásobníky na HZS Pěnidlo Všechny druhy zásahová vozidla Prášek MONEX sklad hasiv obj Osobní ochranné prostředky Zásahová jednotka HZSP SYNTHOS Kralupy a.s. je vybavena předepsanými osobním ochrannými prostředky, kterými jsou běžně vybaveny hasičské zásahové sbory Personální zajištění Personál pro likvidaci havárie v ACHVK zajišťuje společnost SYNTHOS Kralupy a.s. plně v souladu s předpokládanými zásahy na likvidaci reálných havárií v areálu. Další personální zajištění je v rámci jednotek IZS.

220 Strana 220/ Systém varování, vyrozumívání o havárii a provádění zásahu Systém a způsob výstrahy a varování při závažné havárii Havarijní zvuková a světelná signalizace Zvuková a světelná signalizace mezních stavů detekčního zařízení instalovaného na výrobně KK a signalizace mezních stavů technologického procesu včetně signalizace EPS je vyvedena na velín výrobny. Jiná havarijní zvuková a světelná signalizace na výrobně není instalována. Havarijní signalizace areálu Sirény (6 ks) jsou rozmístěny po celém Areálu chemických výrob Kralupy. Sirény spouští dispečer PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s.). Siréna slouží k vyhlašování poplachových signálů a hlášení. Poplachové signály: Trvalý tón 140 s všeobecná výstraha doplněná hlasovými pokyny Závodní rozhlas správce areálu SYNTHOS Kralupy a.s., který je rozveden po celém Areálu chemických výrob Kralupy, je rozveden i v objektech společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. Prostřednictvím závodního rozhlasu je dispečinkem PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s.) vyhlašován havarijní poplach příslušného stupně (1. 3. stupeň). Signalizace vyhlášení stupňů havárie v areálu vyhlašuje areálový dispečink 1. stupeň dispečer pomocí výrobních hlásek případně telefonů vyhlásí: POZOR, POZOR HAVÁRIE 1. STUPNĚ a doplní hlášením konkrétní informací, o kterou výrobnu se jedná. Konec: dispečer pomoci výrobních hlásek případně telefonů vyhlásí: POZOR, POZOR KONEC HAVÁRIE 1. STUPNĚ 2. stupeň dispečer spustí areálovou poplachovou sirénu ( trvalý tón 140 s), pomoci poplachových sirén a rozhlasu vyhlásí 2 x po sobě: POZOR, POZOR HAVÁRIE 2. STUPNĚ a doplní hlášením o kterou oblast areálu se jedná. Konec: dispečer pomocí výrobních hlásek, poplachových sirén a rozhlasu vyhlásí: POZOR, POZOR KONEC HAVÁRIE 2. STUPNĚ 3. stupeň dispečer spustí areálovou poplachovou sirénu (trvalý tón 140 s), pomocí poplachových sirén a rozhlasu vyhlásí 3 x po sobě: POZOR, POZOR HAVÁRIE 3. STUPNĚ a doplní hlášením o kterou oblast areálu se jedná a předpokládaný směr úniku mimo areál. Konec: dispečer pomoci výrobních hlásek, poplachových sirén a rozhlasu vyhlásí: POZOR, POZOR KONEC HAVÁRIE 3. STUPNĚ

221 Strana 221/ Systém a způsob vyrozumívání při závažné havárii Nahlášení havárie Každý zaměstnanec výrobny Polybutadien je povinen neprodleně ohlásit havárii typu požár nebo únik nebezpečné látky svému nadřízenému (vedoucímu směny), ten okamžitě informuje dispečink PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s) a vyžádá zásah jednotky HZSP (SYNTHOS Kralupy a.s). Dále je jeho povinností řídit se pokyny přímého nadřízeného a dispečinku PHHS SYNTHOS Kralupy a.s., havarijními pokyny (předpisy či plány) a pokyny velitele zásahu a členů zasahujících jednotek. Povinností vedoucího směny je vyrozumět o vzniku havárie Vedoucího výroby PBR, který vyrozumí vedení společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. Vedení SYNTHOS Kralupy a.s. (správce ACHVK) je vyrozumíváno cestou dispečinku PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s). Formy nahlášení havárie: ústně, telefonicky 150, 155 (telefonní čísla dispečinku PHHS SYNTHOS Kralupy a.s.), v případě, že zaměstnanec informující o události volá číslo 150 mobilním telefonem, dovolá se přímo na operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru. Po ohlášení je tedy následně nutné informovat i dispečink PHHS v areálu mobilním telefonem na číslo , nebo podnikovou linkou číslo 155. Dispečink pak spustí záchranný řetězec uvnitř areálu, pomocí dispečerské hlásky (SO 30 velín). Při nahlašování havárie je nutné vždy uvést: jméno a příjmení ohlašujícího, místo havárie, stručně charakterizovat havárii (zda jsou nějaká zranění či úmrtí, zda se jedná o únik plynu, kapaliny, pokud možno určit i druh látky). uvést číslo telefonu, ze kterého je voláno (při telefonickém ohlašování). Další způsob vyrozumění zásahových sil a prostředků je zajištěn prostřednictvím instalované EPS a plynové detekce, jejíž signalizace je vyvedena na dispečink PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. Dispečink PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. vyšle, dle zásad stanovených v souladu s příslušnými platnými a účinnými právními předpisy, výjezdovou jednotku HZS k místu události s potřebnou technikou Předání informace osobám a složkám určeným pro zásah Dispečer PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s.) vyrozumí: jednotku HZSP, zaměstnance bezpečnostní agentury, havarijní štáb SYNTHOS Kralupy a.s.,

222 Strana 222/234 příslušného vedoucího zaměstnance Povolání složek působících v záchranném systému Složky IZS jsou k zásahu povolány z rozhodnutí: velitele zásahu. Dispečer tlumočí požadavek velitele zásahu operačnímu a informačnímu středisku Hasičského záchranného sboru Informování krajského úřadu Pravidla pro poskytování informací o závažných haváriích správním úřadům jsou dána 36, zákona [1]. Každá závažná havárie bude provozovatelem objektu neprodleně ohlášena Krajskému úřadu Středočeského kraje a Městskému úřadu Kralupy nad Vltavou (obec s rozšířenou působností), případně dalším úřadům. V případě, že následky havárie přesáhnou limity závažné havárie bude informování provedeno písemnou formou následovně: Písemné Hlášení o vzniku závažné havárie bude doručeno do 24 hodin krajskému úřadu. Konečná písemná zpráva o vzniku a následcích závažné havárie bude doručena krajskému úřadu nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie. Osobami oprávněnými a zodpovědnými za vypracování a zajištění podání těchto písemných informací Krajskému úřadu Středočeského kraje je: Vedení společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. Vedoucí výroby PBR (osoba pověřená jednáním v oblasti PZH) Informování sousedních úřadů s regionální a republikovou působností Informování úřadů s regionální a republikovou působností, včetně složek IZS se provádí, dle 18, odst. 1 zákona 239/2000 Sb., přes dispečink HZSP (SYNTHOS Kralupy a.s.) dostupnými prostředky a v souladu se systémem vyrozumění a varování pro zónu havarijního plánování ACHVK Podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti Osobou oprávněnou poskytovat informace o závažné havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti: Vedení společnosti SYNTHOS PBR s.r.o.

223 Strana 223/ Postup provádění zásahu vlastními silami a prostředky Řízení zásahu při likvidaci havárie Postup provádění zásahu vlastními silami a prostředky je prováděn podle havarijní dokumentace společnosti, zejména dle Vnitřního havarijního plánu. Všeobecné povinnosti zaměstnanců SYNTHOS PBR s.r.o. a ostatních osob v ACHVK Právní a morální povinností každého občana je poskytnutí první pomoci zraněným, což je souhrn rychlých opatření k ochraně života postižených osob. První pomoc musí být poskytnuta v případě každého poranění, otravy nebo náhlého zhoršení zdravotního stavu, zejména v případech, kdy bez včasného poskytnutí první pomoci by bylo vážně ohroženo zdraví nebo život postiženého. První pomoc musí být poskytnuta s ohledem na bezpečnost postiženého i zachránce a to buď na místě úrazu nebo na nejbližším bezpečném místě tak, aby přesunem postiženého nebyla nutná opatření první pomoci oddálena. Každá osoba vyskytující se v Areálu chemických výrob Kralupy je povinna počínat si tak, aby nezpůsobila vznik požáru, výbuch či únik nebezpečných látek ze zařízení. Každý zaměstnanec společnosti, který zjistí vznik požáru nebo výbuchu je povinen: jestliže zpozoruje požár, použít k jeho uhašení všechny dostupné prostředky, nestačí-li zjevně fyzicky sám požár zlikvidovat či lokalizovat neprodleně přivolat zásahovou jednotku HZSP SYNTHOS Kralupy a.s. a o takové události informovat svého nejbližšího nadřízeného, postupovat podle schváleného havarijního plánu, na havárii upozornit své spolupracovníky a osoby v okolí, dbát pokynů velitele zásahu, plnit příkazy svého nadřízeného, Každý zaměstnanec společnosti, který zjistí únik plynu ze zařízení, nebo zjistí prostor zamořený nebezpečnou látkou, je povinen: zamořený prostor s použitím ochrany dýchadel urychleně opustit (ve směru kolmo nebo šikmo proti větru), po opuštění zamořeného prostoru upozornit na nebezpečí všechny osoby v okolí, do zamořeného prostoru nevstupovat bez ochranných prostředků, vyprostit ze zamořeného prostoru zasažené osoby a poskytnout jim první pomoc, zdroj úniku nebo místo zamoření neprodleně ohlásit nejbližšímu nadřízenému, v případě nebezpečí z prodlení přímo HZSP cestou dispečinku PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. a jeho prostřednictvím tak uvědomit osoby a subjekty v ACHVK. Činnost koordinátora a vedoucího směny a) při požáru a výbuchu zajistit bezpečnost osob, vyproštění postižených osob, poskytnutí první pomoci a následně kvalifikované lékařské péče zraněným,

224 Strana 224/234 při vzniku požáru organizovat jeho likvidaci vlastními prostředky a neprodleně přivolat zásahovou jednotku HZSP SYNTHOS Kralupy a.s., o vzniku, rozsahu a následcích nehody informovat dispečink PHHS SYNTHOS Kralupy a.s., prostřednictvím dispečinku PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. varovat přilehlé objekty, ohrožené případnými následky požáru, při likvidaci požáru řídit se pokyny velitele zásahu, podnikat opatření k minimalizaci následků nehody, udržovat spojení s dispečerem PHHS a řídit se jeho pokyny, respektovat velitele zásahu a jeho pokyny předávat všem pracovníkům, b) při úniku nebezpečných látek v ohrožených objektech vyhlásit (zajistit hlášení) zákaz prácí s otevřeným ohněm, zajistit bezpečnost osob, vyproštění osob ze zamořeného prostoru, poskytnutí první pomoci, varovat pracovníky přilehlých objektů, externích firem a osoby v okolí havárie, o vzniku, rozsahu a následcích nehody informovat dispečink PHHS, podnikat opatření k zamezení dalšímu úniku nebezpečných látek, spolupracovat s velitelem zásahu, řídit se jeho pokyny, respektovat velitele zásahu a jeho pokyny předávat všem pracovníkům. Činnost ohrožených osob při požáru V případě požáru uniklých hořlavých látek je žádoucí, aby ohrožené osoby, v závislosti na jejich dislokaci, dodržely následující zásady: Osoby nacházející se na volném prostranství a v objektech situovaných v bezprostřední blízkosti od místa úniku hořlavé látky a ve směru šíření oblaku plynu: budou se řídit pokyny velitele zásahu a zasahujících jednotek HZS, neprodleně opustit prostor havárie a prostor šíření požáru a vytvořeného oblaku (zplodin hoření), tyto prostory je nutné opouštět nejkratší cestou kolmo ke směru větru (příchozímu oblaku zplodin hoření), chránit si celé tělo dle možností obleky, plachtami, dekami, clonami a dalšími improvizovanými prostředky pokud možno z nehořlavých nebo málo hořlavých materiálů, pro ochranu dýchacích orgánů použít roušky, navlhčené tkaniny, apod., v případě nutnosti poskytnout první pomoc zraněným osobám, v případě zranění vyhledat lékařskou pomoc. Osoby nacházející se v objektech situovaných v předpokládaném směru šíření požáru: budou se řídit pokyny dispečera PHHS a zasahujících jednotek HZS, uzavřou veškeré přívody hořlavých látek (havarijní odstavení technologie) vypnou přívod elektrické energie,

225 Strana 225/234 bude-li v jejich silách, odstraní výbušné a hořlavé materiály na bezpečné místo, neprodleně opustí ohrožený objekt do bezpečné vzdálenosti, jsou-li stanovena pak do evakuačních míst (v případě objektů, pro které jsou tato stanovena v požárně poplachové směrnici či havarijním plánu daného objektu). Osoby nacházející se v uzavíratelných objektech v předpokládaném směru šíření oblaku zplodin hoření: budou se řídit pokyny dispečera PHHS a zasahujících jednotek HZS, provedou uzavření oken, dveří a jejich utěsnění, vypnou klimatizaci a jiná ventilační zařízení pracující na principu nasávání nefiltrovaného vzduchu z vnějšku a utěsní větrací otvory, dle závažnosti situace provedou úkony dle předchozího bodu a opustí ohrožený objekt do bezpečné vzdálenosti. Činnost osob při explozi V případě havárie spojené s explozí oblaku plynů a par hořlavých kapalin nebo zařízení obsahujícího výbušnou směs je žádoucí, aby osoby nacházející se v prostorech a objektech zasažených účinky exploze (tlaková vlna, lokální požáry apod.) dodržely tyto zásady: řídit se pokyny velitele zásahu a zasahujících součástí IZS, opustit zasažený prostor, informovat jednotku provádějící vyprošťovací práce o situaci, výskytu a pohybu osob v objektu před explozí, nepřekážet při likvidaci následků havárie, v případě nutnosti poskytnout první pomoc zraněným osobám, v případě vzniklých poranění vyhledat lékařskou pomoc eventuálně se nechat ošetřit zasahující záchrannou službou Spojení Komunikační systémy a prostředky Telefony - rozmístění telefonů na výrobně: Na všech stálých pracovištích objektu jsou rozmístěny telefonní přístroje pevná linka. Přímý provozní telefon (dispečink) Je umístěn 1 ks na velínu výrobny Polybutadien a je zaveden na operátorské středisko ACHVK. Bezdrátové mobilní telefony DT 430 Pro rychlou komunikaci jsou na výrobně mobilní bezdrátové (bezšňůrové) telefony, umožňující okamžité spojení operátora s vedoucím směny a obsluhou venkovního zařízení s dosahem po celé výrobně i ACHVK.

226 Strana 226/234 Závodní rozhlas Na všech pracovištích s trvalým výskytem obsluhy je rozveden závodní rozhlas. Reproduktory závodního rozhlasu na pracovištích nesmí být vypínány. Při příchodu na pracoviště musí být provedena kontrola zapnutí reproduktorů na pracovišti. V případě havárie na výrobně je možno požádat dispečink PHHS o ohlášení havárie pomocí závodního rozhlasu včetně požadavku na činnost v ohrožených prostorech. To jest evakuace osob, či naopak setrvání v chráněných místech Přehled důležitých telefonních linek Tísňová telefonní volání: Požár(pevná linka) 150 (155) Rychlá zdravotnická pomoc (pevná linka) 155 Ostraha podniku (pevná linka) 158 Dispečink PHHS (pevná linka) 3041, 3042, 3044 Na tato telefonní čísla se z pevné linky dovolávají všichni účastníci areálové telefonní ústředny bez ohledu na kategorii oprávnění. V případě, že zaměstnanec informující o události volá číslo 150 mobilním telefonem, dovolá se přímo na operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru. Po ohlášení je tedy následně nutné informovat i dispečink PHHS v areálu. Mobilním telefonem na číslo Důležitá telefonní spojení v objektu a v ACHVK: vedoucí výroby Polybutadien technolog výrobny Polybutadien velín Polybutadien (vedoucí směny) 7713, 3926 mechanik výrobny Polybutadien - strojní mechanik výrobny Polybutadien - MaR mechanik výrobny Polybutadien - elektro mechanik výrobny Polybutadien - SŘ dispečink HHS (SYNTHOS Kralupy a.s.) plynová služba HZS (SYNTHOS Kralupy a.s.) směnová elektroúdržba EPS - poruchy , 275 teplárna - dodávka páry Důležitá telefonní spojení vně ACHVK: HZS ČR (mobilem) 150 Zdravotnická záchranná služba (mobilem) 155 Policie ČR (mobilem) 158 Integrovaný záchranný systém (mobilem) 112 Krajský úřad Středočeského kraje (OŽPZ)

227 Strana 227/234 Městský úřad Kralupy nad Vltavou referát životního prostředí Česká inspekce životního prostředí, OI Praha Krajská hygienická stanice Středočeského kraje Povodí Vltavy, s.p Monitoring Během celého zásahu při likvidaci havárie je průběžně vyhodnocována vzniklá situace a prováděna prognóza dalšího vývoje s ohledem např. na nutnost uzavření komunikací, posílení zásahových sil atd. Monitoring vývoje havarijní situace provádí velitel zásahu společně s dispečinkem PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. Monitoring spočívá v: monitorování velikosti, koncentrace, šíření úniku nebezpečné látky včetně vzorkování v okolí místa havárie, monitorování kvality životního prostředí, biologický monitoring, sledování podpůrných informací (především klimatické podmínky). V případech havárií, jejichž průběh je významně závislý na konkrétní meteorologické situaci (např. únik oblaku plynu), je možné si vyžádat meteorologické údaje cestou dispečinku PHHS společnosti SYNTHOS Kralupy a.s Způsob asanace prostoru havárie Odstraňování následků závažné havárie Provozovatel objektu SYNTHOS PBR s.r.o. nevlastní žádné technické prostředky pro odstraňování následků případné závažné havárie. Likvidace havárie a případně i jejích následků je zajištěna provádět silami a prostředky SYNTHOS Kralupy a.s. dle smluvního ujednání, případně dle dodatečně uzavřené smlouvy s jiným subjektem. Způsob provádění asanace je v mnoha případech úzce specializovaná záležitost, u které je nezbytná asistence odborných sanačních firem, které asanační práce provedou a mohou rovněž doporučit nejefektivnější způsoby asanace zasažených míst. Výběr odborné firmy bude proveden dle aktuální poptávky služby výběr zajistí SYNTHOS Kralupy a.s. Pro likvidaci kontaminovaného materiálu a odpadů z případné havárie se počítá s využitím zařízení (skládka a spalovna) situované v ACHVK, na základě smluvního ujednání, případně bude likvidace zajištěna prostřednictvím odborné firmy, která má příslušné oprávnění k nakládání s nebezpečnými odpady výběr zajistí SYNTHOS Kralupy a.s. Vzhledem k charakteru surovin a vyráběných látek se předpokládá, při možné provozní havárii, jejich únik ve formě kapalné případně plynné a to výhradně uvnitř výrobních prostorů. Plochy pod technologiemi jsou nepropustné a tvoří systém záchytných jímek případně i vyhořívacích jímek (svedených mimo technologii), proto následná asanace se předpokládá pouze v případě úniku kapalných podílů mimo záchytný systém (málo pravděpodobné). Malé kapalné úniky se likvidují podle charakteru látek sorpčními nebo inertními materiály. Při větším úniku se použije, pokud to technické podmínky dovolí, odčerpání pomocí mobilní

228 Strana 228/234 techniky HZSP. Hrozí-li nebo nelze-li potlačit nebezpečí iniciace absorbovaných par hořlavých látek, použije HZSP v těchto případech vždy překrytí pěnou. Kontaminovaná požární voda bude separována k další likvidaci.

229 Strana 229/ Závěrečné shrnutí Předložená bezpečnostní zpráva společnosti SYNTHOS PBR s.r.o., vypracovaná ve smyslu zákona [1], respektuje všechny požadavky tohoto zákona a jeho prováděcí vyhlášky [2]. Vytvořený dokument je souhrnem důležitých aspektů bezpečného provozu objektu Výrobna Polybutadien, v němž jsou manipulovány nebezpečné látky s potenciálem ohrožení okolí v důsledku vzniku závažné havárie některého zdroje rizika. je dokladem: důsledného poznání zajištěnosti provozované činnosti z bezpečnostního hlediska, provedení důsledné analýzy existujících rizik, jejich vzájemného ovlivňování a hodnocení jejich míry přijatelnosti, posouzení adekvátnosti přijatých a navrhování nových opatření (v případě potřeby) k omezování analyzovaných rizik vzhledem k okolí objektu, prokázání funkčnosti uplatňovaného systému prevence závažné havárie, prokázání připravenosti reagovat na situaci v případě vzniku závažné havárie. Nejdůležitější závěry a fakta uvedené v Bezpečnostní zprávě V objektu Výrobna Polybutadien se provozují manipulace s nebezpečnými látkami, které jsou klasifikovány jako látky extrémně hořlavé plyny, vysoce hořlavé kapaliny a látky nebezpečné pro životní prostředí. Objekt byl zařazen, rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, do skupiny B. Objekt Výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je situován v Areálu chemických výrob Kralupy, jehož správcem je společnost SYNTHOS Kralupy a.s. Situování objektu a znázornění jeho okolí je patrné z grafických dokumentů, viz příloha č. 3. Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. byla založena v roce 2008, zkušební provoz objektu Výrobna Polybutadien byl zahájen v polovině roku Postupný přechod na běžný provoz probíhal od počátku roku Hlavním předmětem činnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je výroba polybutadienového kaučuku (BR). Jedná se o výrobu s kapacitou cca tun za rok. Popisná část dokumentu je koncipována tak, aby poskytovala relevantní údaje a informace o bezpečném způsobu řízení objektu, umístěné technologii a o okolí objektu. Tyto údaje jsou potřebné dále také pro důslednou analýzu a zhodnocení reálného rizika, které objekt představuje pro své okolí. Vzhledem k předpokládaným dosahům následků se v okolí objektu nevyskytují žádné významné vlivy a poměry, které by zhoršily následky případné závažné havárie v objektu a okolí. Popis bezprostředního okolí objektu a areálu slouží jako důkaz o jeho poznání a je uveden v některých případech tedy i nad rámec požadavku zákona [1]. Vzhledem k výsledkům analýzy a hodnocení rizika, se nepředpokládá významné ohrožení okolí Areálu chemických výrob Kralupy následky a dopady potenciálních havárií zdrojů rizika provozovatele SYNTHOS PBR s.r.o. Podrobná analýza a hodnocení rizika byla provedena doporučeným (rozsah a členění dle vyhlášky [2]), standardním způsobem za použití doporučených metodik, výpočetních

230 Strana 230/234 programů a databází. Výsledkem provedené analýzy a hodnocení rizika jsou tyto hlavní skutečnosti, zjištění a závěry: byla provedena důsledná inventarizace nebezpečných látek vyskytujících se v objektu, k nebezpečným látkám byly uvedeny jejich charakteristiky nejzávažnějšími projevy plynoucími z fyzikálně chemických charakteristik je potenciální vznik požáru či exploze vysoce hořlavých plynů a par hořlavých kapalin (BTD, cyklohexan, methylcyklohexan, diisobutylaluminium hydrid, diethylaluminium chlorid, propan-butan, zemní plyn, amoniak), toxické působení (amoniak) a ohrožení složek životního prostředí (amoniak, cyklohexan, methylcyklohexan, antioxidant), reaktivita, nebezpečné vlastnosti a účinky látek a možné situace v objektu i v jeho okolí byly posouzeny, byla provedena důsledná inventarizace zařízení (oddělitelných jednotek) v nichž se vyskytují nebezpečné látky identifikováno bylo celkem 58 zdrojů rizika, posouzením vnitřních vlivů, technicko technologických parametrů v rámci provedení selektivní analýzy bylo identifikováno 15 významných zařízení, která mají reálný potenciál pro ohrožení svého okolí (identifikační číslo větší než 1) aplikací selektivní metody bylo vybráno 6 zařízení, která největší měrou přispívají k ohrožení okolí objektu a areálu jedná se o ZR 27 ZR 32 (polymerační reaktory 1342-R01 až 1342-R03 a polymerační reaktory 2342-R01 až 2342-R03), vzhledem k tomu, že všechny reaktory jsou konstrukčně identické a proces v nich probíhá za téměř shodných technologických podmínek, byla následná kvantitativní analýza (modelování) provedena pouze pro jeden reaktor s tím, že počet reaktorů se promítnul do výsledné frekvence uvažovaných scénářů havárií, vybraný zdroj rizika (polymerační reaktor ZR 27-32) byl podroben detailní analýze (kvantitativní analýza), která spočívala v identifikaci možných iniciačních událostí, sestavení a popisu reálných scénářů možných havárií a definování koncových stavů scénářů havárií, identifikovanými koncovými stavy jsou BLEVE, VCE, Flash Fire, Jet Fire a Pool Fire, při zohlednění reálných vlivů (meteorologické podmínky, výskyt osob v okolí apod.) a za použití relevantního výpočetního programu byly modelovány možné projevy, dosahy a následky analyzovaného zdroje rizika (polymerační reaktor ZR 27-32) z výsledků modelování vyplývá, že by mohlo dojít k smrtelnému zranění osob (cca 1 osoba) v okolí ACHVK v důsledku exploze vytvořeného mraku par (scénáře A4 a B2) za podmínky rozptylu tohoto mraku východním (jihovýchodním) směrem k železniční trati Kralupy n / V -Neratovice (zemědělským plochám), v lokalitě zemědělská plocha, popř. vlak na železnici by mohlo rovněž dojít k poranění osob, ať už v případě exploze mraku, nebo v důsledku tepelné radiace Fireball u scénáře BLEVE, zranění osob v nejbližších obydlených lokalitách se nepředpokládá, škody na majetku v okolí ACHVK lze očekávat pouze malého rozsahu (přetlak 17 kpa-3,5 kpa) v důsledku koncového scénáře VCE (poškození vlakové soupravy, pokud by zrovna projížděla - maximální dosažený přetlak kolem 13 kpa), poškození majetku v trvale obydlených oblastech (nejbližší - Lobeček, Veltrusy, Chvatěruby) se nepředpokládá, výjimečně by mohlo dojít k malé škodě na majetku v důsledku eventuálního popraskání okenních tabulí v zahrádkářské kolonii Lobeček,

231 Strana 231/234 uvnitř Areálu chemických výrob Kralupy by mohlo dojít k poškození především vlastní výrobní technologie společnosti SYNTHOS PBR s.r.o., v případě šíření mraku severním směrem by mohlo dojít k poškození některých nejbližších stavebních objektů, zejména na bloku 32 (převážně provoz TAMERO INVEST s.r.o.), např. SO 324 (olejové hospodářství), 325 (administrativní budova+dílny), 327 (hlavní blok teplárny), popř. SO 3233 (trafostanice) společnosti Linde Gas a.s., v případě rozptylu mraku západním směrem potom k poškození některých objektů bloku 21, či 22 společnosti SYNTHOS Kralupy a.s., např. SO 217a-c (pomocné látky, jímky odpadních vod, stáčecí rampa), 223 (čistírna koagulačních vod), či 2210 (vápenné hospodářství), v případě rozptylu mraku východním směrem by mohlo dojít k poškození potrubního koridoru zkapalněných plynů na/z SKP, popř. některého ze zařízení SO 020 (polní hořák), působení domino efektu v okolí ACHVK se nepředpokládá protože v dosahu účinků se žádný objekt s výskytem NL nenachází (maximální zjištěný přetlak v nejbližším místě železniční trati se pohybuje kolem 13 kpa nepředpokládá se dominoefekt na přepravovaných mobilních ZR), působení domino efektu v rámci ACHVK však nelze vyloučit, kromě možné eskalace havárie a vzniku domino efektu na zařízeních vlastního provozu společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. by mohlo dojít k ovlivnění a eskalaci havárie s možností vzniku domino efektu i na zařízeních společností SYNTHOS Kralupy a.s. (potrubní koridor z SKP, polní hořák), z látek používaných na výrobně PBR jsou klasifikovány jako nebezpečné pro životní prostředí antioxidant, amoniak a procesní rozpouštědlo, které je směsí cyklohexanu a methylcyklohexanu, vzhledem k systému zabezpečení proti úniku látek do volného prostředí sice zcela nelze vyloučit, že by mohlo dojít ke znečištění životního prostředí, avšak nepředpokládáme ohrožení životního prostředí s následnou ekologickou újmou, frekvence scénářů havárií exploze vytvořeného oblaku plynů a par reakční směsi po určité době od okamžitého úniku z polymeračního reaktoru (scénář A4) a exploze vytvořeného oblaku plynů a par reakční směsi po určité době od kontinuálního úniku z polymeračního reaktoru (scénář B2), u kterých jako jediných jsou předpokládány fatálními následky v okolí ACHVK, se pohybují v intervalu 4, /rok až 7, /rok (vztaženo na zemědělskou plochu a na projíždějící vlak), tudíž pravděpodobnost vzniku takových havárií je z oblasti velmi málo pravděpodobných až krajně nepravděpodobných havárií, podrobnější analýza vlivu lidského činitele na možný vznik závažné havárie byla provedena v závěrečné fázi zkušebního provozu před přechodem na běžný provoz v rámci plnění úkolů v pro zavedení SŘ PZH, provedenou analýzo nebyla identifikována výrazná predikce zvýšení možnosti vzniku závažné havárie, přijatelnost skupinového rizika byla vyjádřena pomocí zvoleného kritéria (použito kritérium stanovené vyhláškou [2]). Riziko všech uvažovaných scénářů havárií je zhodnoceno jako přijatelné, v případě scénářů A4 a B2 je frekvence havárií o 6 až 8 řádů nižší, než přijatelná frekvence příslušné havárie, jelikož provedenou analýzou a reálným zhodnocením rizika bylo konstatováno, že riziko, které posuzovaný objekt pro své okolí představuje, je přijatelné, nebylo nutné navrhovat žádná nová doplňující technická či organizační opatření vedoucí k snížení

232 Strana 232/234 míry rizika, projekčně navržená a realizovaná bezpečnostní opatření byla identifikována a posouzena jako adekvátní a plně dostačující. Ve společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. byl systém prevence závažné havárie zaveden v obdobném charakteru a rozsahu jako ve společnosti SYNTHOS Kralupy a.s., kde tento systém je ověřen již několikaletou praxí. Velká část personálního obsazení společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. přešla ze společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. a proto je na zavedený systém zvyklá. Základ systému PZH byl prakticky převzat a v rámci zpracování bezpečnostní dokumentace byl transformován a aktualizován na podmínky samostatné společnosti. V této souvislosti byl vytvořen interní dokument Příručka prevence závažné havárie, který je jednak základním prováděcím interním dokumentem v procesu řízení a uplatňování PZH a který současně celkově popisuje zavedený systém PZH. V dokumentu jsou kromě vymezení systému PZH uvedeny také hlavní cíle a zásady PZH a je zde i definována politika PZH, kterou si vedení společnosti vytýčilo. Systém preventivních technických opatření je založen na funkci počítačem řízené technologie výroby, instalovaných automatických regulačních a odstavovacích systémech, detekci úniku hořlavých látek a na funkci instalovaného zařízení EPS. Systém požární a havarijní represe je založen zejména na smluvním ujednání se společností SYNTHOS Kralupy a.s., která plní funkci správce Areálu chemických výrob Kralupy, poskytuje areálové služby a která disponuje represivními silami a prostředky pro likvidaci havárií spojených s činnostmi provozovanými v Areálu chemických výrob Kralupy. HZSP společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. disponuje silami a prostředky schopnými ke zdolání předpokládaných typů havárií v objektu Výrobna Polybutadien. Zásah vlastními silami a prostředky spočívá zejména v povinnosti okamžitého vyrozumění HZSP o vzniku havárie, ve využití instalovaného SHZ na výrobně Polybutadien, rozmístěných hydrantů a ručních hasících prostředků. Při likvidaci havárií a jejich následků jsou zaměstnanci SYNTHOS PBR s.r.o. připraveni být nápomocni zasahujícím silám HZSP SYNTHOS Kralupy a.s. případně IZS Středočeského kraje.

233 Strana 233/ Přílohy 1. Výpis z obchodního rejstříku 2. Organizační schéma 3. Grafické dokumenty 4. Postupová schémata technologického procesu 5. Přehled provozně technologické dokumentace 6. Příručka prevence závažné havárie (jen v el. verzi) 7. Analýza vlivu lidského činitele 8. Analýza HAZOP Reaktory R01-R03 9. Bezpečnostní listy nebezpečných látek umístěných v objektu (jen v el. verzi)

234 Strana 234/ Literatura 1. Zákon č. č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) 2. Vyhláška č. 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku 3. Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých dalších zákonů 4 Committee for the Prevention of Disasters: Methods for the Determination of possible damage to people and Objects Resulting from Releases of Hazardous Materials, ( Green Book ), CPR 16E, Voorburg, Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment ( Purple Book ), CPR 18E, First Edition, Haag, TLP, spol. s r.o.: HAZOP studie, v souladu s normou IEC 61882, Hazard and Operability studies (HAZOP studies), Příprava uhlovodíkové fáze a reaktory R01-R03, SYNTHOS PBR s.r.o., Kralupy nad Vltavou, Praha, listopad Britt, P.F.: Pyrolysis and Combustion of Acetonitrile (CH 3CN), OAK Ridge National Laboratory, Chemical Science Division, ORNL/TM-2002/113, Tennessee , USA, Internet ( únor, ČHMÚ: Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Kralupy nad Vltavou, duben, Committee for the Prevention of Disasters: Methods for the Calculation of physical effects, ( Yellow Book ), CPR 14E, The Hague, SDU, Metodický pokyn odboru enviromentálních rizik MŽP pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie, květen Zákon č. 17/1992 Sb., O životním prostředí 13. Lees, F.P.: Loss Prevention in the Process Industries, Butherworth-Heinemann, second edition, London, Guidelines for Integrated Risk Assessment and Managment in Large Industrial Areas, IAEA-TECDOC-994, Vienna, Austria, Internet, ( září, Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., č. 163/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 216/2007 Sb. a č. 124/2008 Sb. 17. Zákon č.254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 18. Bezpečnostní dokumentace společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. 19. Bezpečnostní listy nebezpečných látek 20. Soubor projektové a provozní dokumentace SYNTHOS PBR s.r.o. 21. Vyhláška č. 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie 22. Metodický pokyn MŽP odboru environmentálních rizik a ekologických škod pro hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí.: Metodika H&V index, Věstník MŽP, částka 8/ České dráhy, a.s.: Jízdní řád 2015/2016 (trať č. 092 Neratovice-Kralupy nad Vltavou) 24. Mackay D., Shiu W.Y., Ma K.CH., Lee S.CH.: Handbook of Physical-chemical Properties and Environmental Fate for Organic Chemical, CRC Press, Taylor and Francis Group, Second Edition, USA, Murín M.: Hodnotenie environmentálych rizik, prípadová štúdia, kurz 2., Hodnotenie environmentálnych rizik chemických látok, Ekotoxikologické centrum Bratislava, Február 9-11, Hoff R., Mathers R.T.: Handbook of Transition Metal Polymerization Catalysts, ISBN: , Willey, March 2010

235 Přílohy Strana 1/2 Příloha č. 1 Výpis z obchodního rejstříku SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna Polybutadien

236

237 Přílohy Strana 1/2 Příloha č. 2 Organizační schéma SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna Polybutadien

238

239 Přílohy Strana 1/1 Příloha č. 3 Grafické dokumenty 3-1 Situace objektu v rámci ACHVK a nejbližšího okolí 3-2 Situování objektu a ostatních provozovatelů ACHVK 3-3 Situování částí objektu, v nichž jsou umístěny ZR a situování hlavních prvků záchranného systému ACHVK

240

241

242

243 Přílohy Strana 1/3 Příloha č. 4 Bloková schémata Procesu výroby katalyzátoru Procesu výroby Polybutadienu

244 Suché rozpouštědlo z distribuce Z PBU1313 Procesní rozpouštědlo Suchý butadien ze skladu v OSBL Z PBU1311 Butadien Do PBU1342 PBU2342 Katalyzátor Polymerizace Nom. 230 kg/h (0.300 m3/h) (Rozsah 23% - 146%) Nom kg/h (0.053 m3/h) (Rozsah 37% - 211%) Katalyzátor na specifikaci Nom. 2 x 200 kg/h (Nom. 2 x 0.24 m3/h) (Rozsah 40% - 200%) PBU1311 Distribuce suchého butadienu PBU1313 Distribuce suchého rozpouštědla PBU1341(2341) Příprava polymerizační násady PBU1342(2342) Polymerizační linky PBU 1220 Katalytická syntéza Úprava koncentrace katalyzátoru PBU1221 Alkylace PBU1222 Preformace PBU1223 Skladování hotového katalyzátoru PBU1224 PBU 1200 Jednotka přípravy katalyzátoru Nom kg/h (0.44 m3/h) Nom kg/h (0.51 m3/h) Nom. 400 kg/h (0.49 m3/h) Nom kg/h (Nom m3/h) (Rozsah 43% - 218%) Nom kg/h (Nom m3/h) (Rozsah 40% - 182%) Nom kg/h (Nom m3/h) (Rozsah 44% - 176%) Do PBU1342/2342 Za polymerizační linky PBU 1210 Stáčení, skladování a dávkování surovin katalyzátoru Stáčení, skladování a dávkování roztoku Nd[P] PBU1211 Kontejner Stáčení, skladování a dávkování DiBAHu PBU1212 Kontejner Stáčení, skladování a dávkování DEACu PBU1213 Kontejner Do PBU1510 Kontejner pro likvidaci Nom. 2 x 4.3 kg/h (Nom. 2 x m3/h) (Rozsah 38% - 216%) Vstup & výstup čistého nebo přebývajícího rozpouštědla DiBAH do PBU1341 PBU2341 Příprava polymerační násady Katalyzátor mimo specifikaci SYNTHOS PBR s.r.o. Přílohy Strana 2/3 Obr. č. 1 Schéma procesu výroby katalyzátoru

245 Přílohy Strana 3/3 Butadien z/do OSBL Odpadní voda NOM. 3.8 kg/h Surové rozpouštědlo ze stáčení cisteren MIN kg/h (8.24 m3/h) NOM kg/h (16.48 m3/h) PBU 1330 Čištění rozpouštědla Čištění vlhkého rozpouštědla PBU1333 Adsorpce suchého rozpouštědla PBU kg/h NNF PBU 1310 Sklad rozpouštědla a distribuce Sklad suchého procesního rozpouštědla (DPS) PBU1313 Distribuce suchého butadienu PBU1311 Distribuce DPS PBU1313 MIN kg/h (0.03 m3/h) NOM kg/h (0.05 m3/h) MIN kg/h (8.2 m3/h) NOM kg/h (16.4 m3/h) PBU1300 Výroba polybutadienu BR343 Do PBU1200 Příprava katalyzátoru Do PBU1200 (Příprava katalyzátoru, pro katalyzátor mimo specifikaci) (24%) MIN kg/h (20.8 m3/h) (19%) MIN kg/h (27.6 m3/h) (24%) NOM kg/h (41.6 m3/h) (19%) NOM kg/h (55.1 m3/h) NNF NNF Sklad vlhkého procesního rozpouštědla (WPS) PBU1314 MIN kg/h (20.3 m3/h) MIN kg/h (27.7 m3/h) NOM kg/h (40.6 m3/h) NOM kg/h (55.5 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) PBU 1320 Sklad surovin PBU 1340 Polymerace Autocisterna Autocisterna Autocisterna (Anti-sticking) Autocisterna (kontrola ph) Autocisterna (aktivátor aditiva T) Skladování kys. olejové PBU1321 Skladování antioxidantu S PBU1322 Skladování Stripovacího činidla T PBU1324 Skladování Stripovacího činidla S PBU1325 Skladování Stripovacího činidla C PBU1326 NNF Suché procesní rozpouštědlo MIN kg/h (0.08 m3/h) NOM kg/h (0.16 m3/h) l/h MIN. 25 kg/h (0.02 m3/h) NOM. 50 kg/h (0.04 m3/h) MIN. 18 kg/h (0.01 m3/h) NOM. 36 kg/h (0.02 m3/h) 2 x 3 l/h MIN kg/h (20.8 m3/h) MIN kg/h (27.6 m3/h) NOM kg/h (41.6 m3/h) NOM kg/h (55.1 m3/h) Vlhké procesní rozpouštědlo (24%) (19%) (24%) (19%) (24%) MIN kg/h (23 m3/h) (19%) MIN kg/h (15.6 m3/h) (24%) NOM kg/h (46 m3/h) (19%) NOM kg/h (31.1 m3/h) vratné rozpouštědlo Příprava polymerační násady L#1 PBU1341 Polymerační linka L#1 PBU1342 NOM. 2 x kg/h (50.2 m3/h) NOM kg/h (96.7 m3/h) Dávkování antioxidantu S Předběžné odplynění PBU1343 Havarijní dávkování kys. olejové PBU1344 & 2344 Příprava polymerační násady L#2 PBU2341 Polymerační linka L#2 PBU2342 MIN kg/h (1286 m3/h) MIN kg/h (1063 m3/h) NOM kg/h (2575 m3/h) NOM kg/h (2127 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) páry vratného rozpouštědla Z PBU1212 DiBAH (2 x 0.01 m3/h) (2 x 0.24 m3/h) Z PBU1224 Katalyzátor ve specifikaci Z PBU1224 Katalyzátor mimo specifikaci MIN kg/h (43.1 m3/h) MIN kg/h (44.0 m3/h) NOM kg/h (86.3 m3/h) NOM kg/h (87.9 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) NNF MIN. 25 kg/h (0.02 m3/h) NOM. 20 kg/h (0.01 m3/h) NNF Vlhké páry rozpouštědla Regenerace vlhkého rozpouštědla PBU 1372 Mazací voda NOM kg/h Stripovací linka L#1 PBU1371 Vratná voda Zásobníky vratné vody PBU1373 Stripovací linka L#2 PBU2371 Vlhké páry rozpouštědla Zásobníky kaučukové drtě PBU1374 PBU 1350 Koncentrace Regenerace suchého rozpouštědla PBU1352 (24%) (19%) (24%) (19%) MIN kg/h (5358 m3/h) MIN kg/h (3620 m3/h) NOM kg/h (10716 m3/h) NOM kg/h (7240 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) 1.a 2. stupeň koncentrace PBU1351 (24%) (19%) (24%) (19%) MIN kg/h (2386 m3/h) MIN kg/h (1501 m3/h) NOM kg/h (4773 m3/h) NOM kg/h (3002 m3/h) MIN kg/h (33.1 m3/h) MIN kg/h (37.6 m3/h) NOM kg/h (66.3 m3/h) NOM kg/h (75.2 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) MIN kg/h (1685 m3/h) MIN kg/h (1055 m3/h) NOM kg/h (3367 m3/h) NOM kg/h (2110 m3/h) Kontejner (Anti-sticking) Skladování a příprava aditiva H PBU1327 Vratná voda Kaučuková drť Sušící linka L#1 PBU1381 PBU1370 Stripování l/h Sušící linka L#2 PBU2381 Vratná voda Čištění recyklované vody PBU1382 PBU1380 Finalizace a paletizace (24%) (19%) NOM kg/h (24.8 m3/h) NOM kg/h (38.8 m3/h) Zkondenzované páry rozpouštědla Odpadní voda (do OSBL) MIN kg/h (26 m3/h) MIN kg/h (33.1 m3/h) NOM kg/h (52 m3/h) NOM kg/h (66.3 m3/h) (24%) (19%) (24%) (19%) Zásobníky polymerního roztoku PBU1360 PBU1360 Lisovací a balící linka L#1 PBU1383 Lisovací a balící linka L#2 PBU2383 Vratná voda Hotový produkt do skladu produktu Obr. č. 2 Schéma procesu výroby Polybutadienu

246 Přílohy Strana 1/3 Příloha č. 5 Přehled provozně technologické dokumentace SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna Polybutadien

247 Přílohy Interní dokumenty SYNTHOS PBR s.r.o. PBR - Q Technologický reglement PBR - Q Stáčení surovin PBR - Q Příprava katalyzátoru PBR - Q Polymerace a koncentrace PBR - Q Stripování PBR - Q Mletí PBR PBR - Q Pracovní instrukce pro obsluhu jednotky RTO (Durr) PBR - Q Plán kontroly kvality PBR - B Bezpečnostní předpis výrobna Polybutadien Kralupy s.r.o. PBR - B Požární řád PBR PBR - B Požární řád - Sklad PBR a expediční domek PBR - B Požární evakuační plán PBR PBR - B Požární evakuační plán - Sklad PBR a expediční domek PBR - E Soubor technicko provozních parametrů a technickoorg. opatření PBR - E Environmentální řád Synthos PBR s.r.o. PBR - E Protihavarijní opatření pro případ úniku závadných látek PBR - B Příručka prevence závažné havárie Strana 2/3

248 Přílohy Dokumenty SYNTHOS Kralupy a.s.s celoareálovou platností Strana 3/3 R - 08 R - 09 S - 28 S - 29 S - 32 S - 33 S - 40 S 48 S - 49 S - 57 S - 58 S 59 S - 60 PP - 64 Příručka environmentálního managementu Havarijní plán Organizace požární ochrany Dokumentace požární ochrany Povolení k práci Všeobecný bezpečnostní předpis Ochrana zdraví, kontrola pracovního prostředí Zásady bezpečnosti pro cizí společnosti v SYNTHOS Kralupy a.s. Registrace, evidence, hlášení a vyšetřování mimořádných událostí Integrovaná prevence ochrany životního prostředí Ochrana ovzduší Nakládání s vodami Nakládání s odpady Dodavatelé údržby

249 Přílohy Strana 1/1 Příloha č. 6 Příručka prevence závažné havárie SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna Polybutadien

250 Směrnice B Počet stran : 50 Výtisk č.: Klíčová slova : Prevence Závažná havárie Bezpečnostní program Systém řízení PZH Politika PZH Cíle a úkoly PZH PŘÍRUČKA PREVENCE ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Správce : Vedoucí výroby PBR Zpracovatel : TLP, spol. s.r.o., Nučická 1746/9, Praha 10 Schválil :... Ing. Jiří Roubík Výkonný ředitel SYNTHOS PBR s.r.o.... datum Číslo vydání: 1. Počet příloh: 3 Platnost od:

251 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 2 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: 1. Účel Příručka prevence závažné havárie (dále jen Příručka PZH) je základní interní dokument SYNTHOS PBR s.r.o. pro oblast prevence závažné havárie. Vedení Společnosti tímto dokumentem vyhlašuje zastávanou politiku prevence závažné havárie, stanovuje hlavní cíle, zásady a úkoly prevence závažné havárie v jednotlivých oblastech působení, definuje, zavádí a zajišťuje systém prevence závažné havárie ve Výrobně. Příručka PZH je vypracována v souladu se zákonem [1] 1 a jeho prováděcí vyhláškou [2] Rozsah platnosti Platí pro všechny útvary SYNTHOS PBR s.r.o. a externí dodavatele služeb, podílející se na zajištění provozovaných činností souvisejících s výrobou a nakládáním s nebezpečnými látkami. 3. Použité zkratky AHR ACHVK BOZP BTD BZ HAZOP HZS HZSP IZS MaR MU MŽP NL PHHS PO PZH RZS SHZ SŘ PZH VZ ZR ŽP analýza a hodnocení rizika Areál chemických výrob Kralupy bezpečnost a ochrana zdraví při práci 1,3-butadien Hazard and Operability Study hasičský záchranný sbor hasičský záchranný sbor podniku (SYNTHOS Kralupy, a.s.) integrovaný záchranný systém měření a regulace mimořádná událost Ministerstvo životního prostředí nebezpečná látka provoz hasičsko-havarijních služeb požární ochrana prevence závažných havárií rychlá záchranná služba stabilní hasicí zařízení systém řízení prevence závažné havárie velitel zásahu zdroj rizika životní prostředí 1 [1] Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změněně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 2 [2] Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií

252 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 3 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: 4. Použité pojmy Pro účely tohoto dokumentu je následujícími pojmy míněno: analýza rizika areál Areál chemických výrob Kralupy (ACHVK) nebezpečná látka [1] objekt provozovatel [1] riziko [1] společnost SYNTHOS Kralupy a.s. Výrobna Polybutadienu (Výrobní jednotka Polybutadien) umístění nebezpečné látky [1] závažná havárie [1] zdroj rizika (nebezpečí) [1] Proces, při kterém se zjišťuje a popisuje povaha rizika určitého systému (činnosti), oceňuje se riziko. Ohraničené (zpravidla plotem) území společnosti (společností) v němž se nachází jeden nebo více objektů. Oplocené území u Kralup nad Vltavou, kde je soustředěna průmyslová výroba převážně chemického charakteru situováno několik provozovatelů objektů a zařízení ve smyslu zákona [1]. Vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, uvedené v příloze č. 1 k zákonu [1] v části 1 tabulce I nebo splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k zákonu [1], v části 1 tabulce II a přítomné v objektu nebo zařízení jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě havárie. Celý prostor (soubor prostorů) společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. v Areálu chemických výrob Kralupy, v němž je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována nebezpečná látka v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 59/2006 Sb. v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, nebo který byl zařazena do skupiny A nebo B rozhodnutím krajského úřadu. Pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. SYNTHOS PBR s.r.o. Správce Areálu chemických výrob Kralupy Technologické zařízení pro výrobu polybutadienového kaučuku společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. situované v Areálu chemických výrob Kralupy Projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo zařízení nebo která se může nahromadit v objektu nebo zařízení při ztrátě kontroly průběhu průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie. Mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku. Vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie.

253 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 4 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: 5. Cíle a zásady prevence závažné havárie Systém prevence závažné havárie vychází z, vedením Společnosti vytýčené politiky PZH a stanovených cílů a zásad pro její naplňování Politika prevence závažné havárie písemné prohlášení K uskutečňování prevence závažné havárie v objektu výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. se vedení této společnosti zavazuje písemným prohlášením Politika prevence závažné havárie. Aktuální znění písemného prohlášení Politika prevence závažné havárie je přiloženo, viz příloha č. 1. Věcný obsah politiky PZH podléhá pravidelnému vyhodnocování, které provádí vedení společnosti a v případě potřeby je aktualizován. Návrh na mimořádnou aktualizaci může podat kterýkoliv zaměstnanec společnosti. Důvodem změny politiky PZH může být: změna právních předpisů, požadavky veřejnosti, změna výrobního programu nebo technologií, požadavky obchodních partnerů apod. O každém předloženém návrhu změny jsou vedeny záznamy a každá změna podléhá změnovému řízení Zásady zveřejňování písemného prohlášení o politice prevence závažné havárie Přístupnost písemného prohlášení Politika prevence závažné havárie je zabezpečena jejím uvedením jako součást (příloha č. 1) tohoto interního dokumentu Příručka PZH, který je součástí interní řízené dokumentace a který je, stejně jako celý systém řízené dokumentace, přístupný všem zaměstnancům společnosti (zaměstnanců s přístupem na síť) v elektronické podobě na interní síti. V písemné podobě je dokument k dispozici u výkonného ředitele ředitele SYNTHOS PBR s.r.o. Všichni zaměstnanci objektu výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. musí být prokazatelně seznámeni s významem, smyslem a zněním politiky PZH. Základní seznámení se provádí při zavedení systému PZH a dále pak při nástupním školení (zaškolování) na pracovišti. Aktuální znění politiky PZH je vyvěšeno na velínu výrobny Polybutadien. Povinností všech zaměstnanců je znát hlavní zásady přijaté politiky PZH. Vedoucí zaměstnanci SYNTHOS PBR s.r.o. kontrolují u svých podřízených úroveň pochopení a znalost zásad vyjádřených v přijaté politice PZH Stanovení cílů, zásad a úkolů prevence závažné havárie Vytýčená politika PZH je naplňována pomocí cílů a zásad prevence závažné havárie. Celkovým cílem je reálná koncepce v oblasti havarijní prevence a připravenosti na havárie spojené s provozovanou činností únik extrémně hořlavých plynů a vysoce hořlavých kapalin a jejich par, únik toxického plynu a únik látek nebezpečných pro životní prostředí. Vedení společnosti cíle a zásady prevence závažné havárie vytyčuje a definuje pro jednotlivé systémové části (oblasti působení). Návrh cílů v oblasti PZH navrhuje, zpracovává a předkládá vedení společnosti výkonný ředitel (osoba pověřená jednat jménem společnosti v oblasti PZH). Při stanovování cílů a zásad se vychází z: aktuální analýzy rizika, stanovení a vyhodnocení strategických cílů na příslušné resp. uplynulé období,

254 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 5 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: výsledků auditů a prověrek, podnětů zainteresovaných stran Hlavní cíle a zásady prevence závažné havárie Hlavní cíle a zásady PZH se stanovují pro jednotlivé systémové části (oblasti působení). Vedení společnosti stanovilo následující cíle a zásady PZH. Organizace prevence závažné havárie Zajistit, aby odpovědnost všech zaměstnanců a dalších zainteresovaných subjektů za bezpečnost, ochranu zdraví při práci a předcházení závažným haváriím, byla vždy jednoznačně stanovena interními normami. Veškerou činnost společnosti vykonávat v souladu s legislativními požadavky a dle schválené interní dokumentace. Pro naplňování politiky PZH vytyčovat cíle a zajišťovat přiměřené prostředky a zdroje (lidské, finanční a materiální). Vhodnými motivačními způsoby zajišťovat aktivní a zodpovědný přístup zaměstnanců společnosti na všech úrovních. V oblasti PZH a BOZP podporovat otevřený a vstřícný dialog na všech úrovních. Řízenými záznamy prokazovat a ověřovat shodu se zavedeným systémem PZH. Zajistit soustavné a odborné vyhledávání, hodnocení a minimalizaci rizik a informovat o nich zaměstnance a ostatní dotčené subjekty. Identifikovaná rizika regulovat bezodkladným přijímáním adekvátních opatření (technická a organizační) k jejich eliminaci. S přijatými opatřeními neprodleně seznamovat všechny zaměstnance a zainteresované strany. Sledovat a vyhodnocovat účinnost zavedených bezpečnostních opatření. Řízení provozu Zajistit, aby problematika bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím se stala trvalou a neoddělitelnou součástí plnění výrobních úkolů. Do systému řízení PZH zahrnovat i dodavatele, odběratele, návštěvy a vůbec všechny osoby a organizace pohybující se a nacházející se v objektu společnosti. Pro veškeré činnosti, které mohou vést ke vzniku či rozvoji závažné havárie mít zavedeny a zdokumentovány bezpečné postupy, instrukce a návody. Bezpečné postupy, instrukce a návody pravidelně revidovat a jejich znalost u obsluh prověřovat. Údržba a opravy zařízení, ve kterých je manipulováno s nebezpečnými látkami (prováděno zpravidla externím dodavatelem), musí být prováděny pouze na základě povolení k práci. Provádějící pracovníci jsou seznámeni s riziky a jsou proškoleni z BOZP, PO a PZH. Při výběru dodavatelů zařízení a služeb brát zřetel na reference z hlediska bezpečného provádění prací a na jejich ochotu respektovat existující rizika a podrobovat se plnění a dodržování stanovených bezpečnostních opatření.

255 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 6 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Řízení změn Zajišťovat uplatňování a rozvíjení bezpečnostně preventivních opatření v daných provozních podmínkách a zajistit včasné uplatňování bezpečnostních hledisek již při projektování nových zařízení a pracovišť. Změny před jejich realizací posuzovat z hlediska dopadů jejich vlivu na bezpečnost provozu a z hlediska jejich souladu s legislativními požadavky na dané zařízení. Stanovovat jmenovitou odpovědnost za návrh, posouzení vlivu na bezpečnost, evidenci, vyhodnocení rizik, vlastní realizaci a kontrolu provedení každé změny, která může mít vliv na vznik či rozvoj havárie. Havarijní plánování Integrovat systém řízení PZH do jednotného systému řízení společnosti a tím zajistit jeho pravidelné vyhodnocování a regulování. Realizovat soustavnou kontrolní činnost tak, aby bylo z jejích poznatků zajištěno posouzení dodržování požadavků systému PZH a bezpečnosti v rámci všech aktivit, ve všech fázích činnosti a na všech úrovních společnosti. Stanovit ukazatele funkčnosti systému PZH. Na procesu soustavného sledování a zdokonalování systému řízení PZH se podílejí všichni zaměstnanci společnosti. Zaznamenávat, evidovat a pravidelně vyhodnocovat veškeré procesy řízení a poznatky o systému PZH a o bezpečnosti provozu. Sledování plnění programu Integrovat systém řízení PZH do jednotného systému řízení společnosti a tím zajistit jeho pravidelné vyhodnocování a regulování. Realizovat soustavnou kontrolní činnost tak, aby bylo z jejích poznatků zajištěno posouzení dodržování požadavků systému PZH a bezpečnosti v rámci všech aktivit, ve všech fázích činnosti a na všech úrovních společnosti. Stanovit ukazatele funkčnosti systému PZH. Na procesu soustavného sledování a zdokonalování systému řízení PZH se podílejí všichni zaměstnanci společnosti. Zaznamenávat, evidovat a pravidelně vyhodnocovat veškeré procesy řízení a poznatky o systému PZH a o bezpečnosti provozu. Audit a kontrola Provádět pravidelné kontroly pro zjištění vlivu provozovaných technologií na pracovní prostředí (ochranu zdraví při práci) a životní prostředí regionu. Provádět kontroly, resp. audity s cílem systematického a nezávislého zkoumání ke zjištění, zda činnost v oblasti prevence závažných havárií a výsledky dosažené v této oblasti jsou v souladu s nastaveným systémem PZH. Prověřovat zda prvky systému jakosti, jako jsou organizační struktura, odpovědnosti, postupy, procesy a zdroje, jsou nastavené tak, aby byly upotřebitelné pro realizaci systému PZH. Na základě dosažených výsledků v oblasti PZH, podložených kontrolní činností, posuzovat a regulovat vhodnost nastavení a stabilitu systému řízení PZH.

256 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 7 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Úkoly prevence závažné havárie Konkrétní úkoly, případně i cíle a zásady, u kterých je reálné stanovit termín (období realizace), odpovědnou osobu a reálný kontrolovatelný výstup (ukazatel splnění), jsou vydávány na příslušný rok (období) v samostatném dokumentu, který je přikládán k tomuto dokumentu Příručka PZH, viz příloha č Přiměřenost a adresnost cílů a zásad prevence závažné havárie Cíle a zásady prevence závažné havárie byly stanoveny na základě identifikace rizik a vyhodnocení závažnosti potenciálních havárií a odpovídají proto charakteru výroby a činnostem v objektu výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o., a tedy i možným následkům eventuálních závažných havárií. Cíle a zásady prevence závažné havárie a zásady omezování možných následků identifikovaných potenciálních havárií jsou pevně zakotveny v dokumentech (programech), týkajících se bezpečnosti práce, které jsou tvořeny předepsanou organizační a technologickou dokumentací (organizační a pracovní řád, technologický reglement, vnitřní havarijní plán, požární směrnice, školící dokumentace apod.). Jednotná bezpečnostní politika je zcela samozřejmou součástí filozofie řízení společnosti a firemní kultury. Při tvorbě a uplatňování jednotné bezpečnostní politiky je brána v úvahu i návaznost na areál a region, v němž je výrobní jednotka umístěna. 6. Systém řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie Způsob řízení bezpečnosti spočívá v provádění činností dle zpracovaného bezpečného technologického reglementu, pracovních postupů a instrukcí, které vedle vlastního popisu činnosti obsahují i popis činnosti při odlišných situacích, a dále také podle havarijní dokumentace, která obsahuje popis činnosti při mimořádných situacích, způsoby likvidace havárií, případného úniku chemikálií, kontakty na odpovědné osoby, správní úřady a instituce apod. Řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie je uskutečňováno prostřednictvím organizační struktury a dle interní dokumentace systému řízení PZH (zejména dle tohoto dokumentu Příručka PZH). Systém řízení bezpečnosti realizovaný v objektu výrobna Polybutadien, vzhledem k předmětu činnosti, velice úzce souvisí se systémem prevence závažné havárie, který je integrován do všech oblastí činnosti. Popis systému řízení bezpečnosti, je v následujících podkapitolách Zaměření systému řízení bezpečnosti a PZH Působnost systému řízení PZH Nástrojem SŘ PZH je soubor technicko-organizačních postupů, provozní dokumentace, pravidel, praktik a dalších aktů řízení společnosti. Systém řízení bezpečnosti a PZH v objektu výrobna Polybutadien se promítá do následující oblastí působení: Organizace prevence závažných havárií, Řízení provozu objektu, Řízení změn v objektu, Havarijní plánování, Sledování plnění programu prevence závažné havárie, Kontrola a audit, Základní atributy SŘ PZH v jednotlivých výše uvedených oblastech jsou uvedeny v podkapitolách 6.2. až 6.7.

257 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 8 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Přístupnost SŘ PZH Řízení PZH je součástí celkového řízení společnosti a všech jejích aktivit. Systém řízení PZH je popsán tímto dokumentem Příručka PZH, který je přístupný všem zaměstnancům společnosti v rámci řízené interní dokumentace. Příručka PZH je základním dokumentem komplexního systému ochrany osob, majetku a životního prostředí ve výrobně a v jejím okolí Organizační zajištění realizace SŘ PZH Realizace systému řízení bezpečnosti vychází z organizačního uspořádání společnosti a ze stanovených konkrétních pravomocí a odpovědností pro jednotlivé úrovně řízení společnosti, po kterých probíhají, vertikálně i horizontálně, linie toku informací. V rámci společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. je systém řízení bezpečnosti zajišťován organizační strukturou. Organizační struktura a funkční začlenění zaměstnanců jsou pevně stanoveny a fyzicky zajištěny. Schéma organizační struktury společnosti je přiloženo, viz příloha č. 2. Do SŘ PZH jsou začleněny všechny pracovní pozice, které jsou vyznačeny ve schématu. Barevně jsou ve schématu odlišeni vlastní zaměstnanci společnosti a zaměstnanci SYNTHOS Kralupy a.s., kteří jsou součástí výrobny a tedy i plnohodnotnou součástí SŘ PZH uplatňovaného ve výrobně Polybutadien. Vlastní zajištění realizace SŘ PZH spočívá v nastaveném fungujícím komplexu systémových, vzájemně propojených a podmiňujících se opatření a součástí. K úspěšnému řízení PZH je nepochybně nutný reálný plánovací proces s vyhodnotitelnými výstupy. Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. udržuje v rámci řízené dokumentace subsystém řízení bezpečnosti a zdraví, jehož dokumentace je uspořádána ve čtyřech úrovních (obdobnost a návaznost na systém SYNTHOS Kralupy a.s.). Dokument první úrovně Příručka prevence závažné havárie. Dokument obsahuje souhrnný popis systému, stanovuje způsob vytýčení politiky prevence závažné havárie, určuje pravomoci a odpovědnost jednotlivých funkcí vedení společnosti na úseku zajišťování prevence závažné havárie. Definuje požadavky, které klade vedení společnosti, případně zákonné a jiné normy na činnosti jednotlivých prvků a vysvětluje, jakým způsobem mají být tyto požadavky plněny. Systém řízení prevence závažné havárie je uváděn v platnost rozhodnutím představenstva. Dokumenty druhé úrovně Posláním dokumentů druhé úrovně je konkrétně definovat postupy a činnosti, které jsou vedením společnosti v Systému řízení prevence závažné havárie stanoveny. Tyto dokumenty rozvádějí zásady stanovené dokumenty první úrovně pro činnosti konané při zabezpečování jednotlivých oblastí. Současně je v nich stanovena i odpovědnost za provádění těchto činností. Jsou vydávány jako směrnice. Dokumenty třetí úrovně Zahrnují veškeré detailní pracovní návody, které stanovují jak, kdy a s jakými výsledky jsou prováděny činnosti, jejichž organizace je popsána v dokumentech druhé úrovně. Patří sem např. bezpečnostní předpisy, havarijní plány a požární řády pro jednotlivá pracoviště, pracovní pokyny, technologické reglementy, pracovní instrukce, plány školení a preventivních lékařských prohlídek. Tyto dokumenty vydávají zaměstnanci příslušné úrovně řízení, kterým to ukládají příslušné dokumenty druhé úrovně. Dokumenty čtvrté úrovně Jsou tvořeny záznamy, které mají vztah k činnostem popsaným v dokumentech vyšších vrstev. Patří sem např. záznamy o provedených prověrkách a revizích, statistické údaje a protokoly o mimořádných událostech, výčet represivních zásahů, záznamy o školeních zaměstnanců, preventivních lékařských prohlídkách a další záznamy. Tyto dokumenty slouží ke zjištění skutečného stavu v jednotlivých oblastech. Úspěšná realizace celého systému řízení bezpečnosti a PZH spočívá v přísném dodržení plánem stanovené chronologie prvků řízení, jejichž způsob realizace je podrobně popsán v následujících článcích Identifikace zdrojů rizik (nebezpečí), analýz, ocenění a hodnocení rizik závažné havárie Cíle a úkoly PZH vycházejí z identifikace zdrojů rizik, jejich analýzy, ocenění míry rizika a zhodnocení přijatelnosti rizika. Z toho vyplývá, že i celý systém je založen na reálných a konkrétních existujících rizicích, vychází z nich a je na ně zaměřen. Vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik a včasné přijímání adekvátních opatření je trvalý proces založený na kvalifikaci a schopnosti zaměstnanců k provádění určené činnosti. Identifikace nebezpečí, hodnocení rizik, kategorizace prací, právní a jiné požadavky jsou ve složitějších případech realizovány dle doporučených postupů a za použití doporučených adekvátních metodik, zpravidla

258 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 9 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: externími firmami. V rámci zpracování stanovené bezpečnostní dokumentace byl celý objekt podroben detailní analýze a hodnocení rizika, kterou provedla externí firma. Výsledky a postup provedené analýzy rizika jsou součástí bezpečnostní zprávy. Významnost identifikovaných rizik je hodnocena jako kombinace pravděpodobnosti a následků rizika. Vyjádření celkové míry rizika, hlediska posouzení jeho přijatelnosti (proces prezentace rizika a systému opatření při schvalování bezpečnostní dokumentace), se provádí pomocí relevantního kriteria (matematickým výpočtem), zohledňujícím faktor odhadnuté frekvence vzniku havárie a odhadovaných následků Identifikace požadavků právních předpisů a technických dokumentů a způsob jejich naplňování Identifikaci a realizaci požadavků právních předpisů a technických dokumentů a doporučení v rámci SYNTHOS PBR s.r.o. zajišťuje výkonný ředitel společně s hlavním technologem výroby. V SYNTHOS PBR s.r.o. je uplatňována zásada, že každý autor (správce) interní dokumentace je odpovědný za to, že jím zpracovávaná dokumentace odpovídá platným právním a technickým předpisům. Kontrola aktuálnosti se provádí v rámci interních auditů. Vytvářená dokumentace SŘ PZH a její věcný obsah vycházejí z aktuálních a platných požadavků právních předpisů a odborných norem, jejichž implementaci je věnována náležitá pozornost, čímž je zajištěna její trvalá aktuálnost a účinnost. Za implementaci změn právních předpisů do interní dokumentace v oblasti PZH nese odpovědnost výkonný ředitel Stanovení cílů a konkrétních úkolů v oblasti PZH Nejvyšším aktem řízení v oblasti prevence závažné havárie je Politika prevence závažné havárie, která představuje hlavní teze pro prevenci závažné havárie. V této Příručce PZH jsou vedením společnosti hlavní teze rozpracovány a konkretizovány na cíle a zásady směřované do jednotlivých oblastí působení, které mají vliv na předcházení vzniku závažných havárií a mimořádných událostí. Uplatňovaným obecným cílem v oblasti prevence závažné havárie je soustavné zvyšování úrovně řízení bezpečnosti v jednotlivých oblastech její působnosti. Vedení společnosti je zodpovědné za vyhlášení cílů v oblasti PZH a za kontrolu jejich plnění. Vedoucí pracovníci odpovídají za prokazatelné seznámení svých podřízených s vyhlášenými cíly společnosti a s konkrétními úkoly. Systém řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie je trvalý, plánovitý, organizační a výkonný proces, sloužící k naplňování stanovených cílů a politiky prevence závažné havárie Stanovení vyhodnotitelných ukazatelů, parametrů a kritérií pro hodnocení splnění cílů, úkolů a účinnosti realizovaných opatření Pro hodnocení stanovených cílů a úkolů v oblasti PZH a pro posouzení účinnosti přijatých opatření jsou vedle hodnocení na základě výsledků kontrolní činnosti vytvořeny a zavedeny také do jisté míry měřitelné ukazatele. Jedná se o následující prvky. Četnost poruch, nehod, požárů, úrazů a vlivů na ŽP 1. ČETNOST vzniku pracovních úrazů počet případů poškození zdraví osob při výkonu pracovních činností v členění: pracovní úrazy celkem, smrtelné pracovní úrazy, pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny (ohlašované úrazy), pracovní úrazy s pracovní neschopností kratší než 3 kalendářní dny. 2. ČETNOST požárů a poruch/nehod zařízení, s potenciálem vzniku závažné havárie počet interních nehod za rok celkem a dle definovaných kritérií v oblastech vlivu na: bezpečnost, životy a zdraví osob, životní prostředí, image společnosti,

259 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 10 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: technickou bezpečnost zařízení, finanční ztráty na majetku. 3. ČETNOST výskytu možného ohrožení života osob v důsledku vzniku závažné havárie (hodnoceno v rámci analýzy rizika) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života více osob F p N (tzv. holandské kritérium) Závažnost poruch/důsledek událostí 1. ROZSAH následků na zdraví/životy osob pracovní úrazy celkem, smrtelné pracovní úrazy, F p N 10-3 /N 2 pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny (ohlašované úrazy), pracovní úrazy s pracovní neschopností kratší než 3 kalendářní dny. 2. ZÁVAŽNOST podílový ukazatel počtu pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností ku počtu odpracovaných hodin přepočtených na 200 tisíc odpracovaných hodin. 3. POČET pracovních dnů neschopnosti na jeden pracovní úraz 4. ROZSAH následků do základních složek ŽP ovzduší, povrchové vody, půda a podzemní vody, fauna/flora. 5. ROZSAH (míra) negativního vlivu na zařízení a celkové ztráty finanční vyjádření ztrát na majetku, včetně vzniklých ztrát na produkci. 6. ROZSAH (míra) negativního vlivu na image společnosti změna postavení na trhu, ztráta obchodních partnerů apod Určení priorit a časového harmonogramu zavádění, resp. zdokonalování preventivních opatření Priority a časový harmonogram preventivních opatření a stanovení kontrolních termínů pro plnění stanovených cílů vyplývají z výsledků sledování plnění programu PZH a jsou neodmyslitelnou součástí plánovacího procesu v oblasti PZH. Jsou jedním z rozhodujících faktorů pro následné vyhodnocení stanovených cílů, úkolů a opatření. Jejich vyhodnocení provádí vedení společnosti na základě závěrů a návrhů formulovaných ve Zprávě o stavu SŘ PZH, kterou předkládá výkonný ředitel jedenkrát ročně vedení společnosti. V případě zjištění neuspokojivých výsledků jsou cíle a úkoly (případně celý systém řízení) korigovány při plánování na následující období. Za určení priorit a časových harmonogramů jejich realizace, jakož i za navrhování opatření k zdokonalování preventivních opatření a stanovování termínů plnění cílů je zodpovědný výkonný ředitel Pravidla a termíny provádění kontrol zaměřených na sledování plnění stanovených cílů Vedení společnosti je zodpovědné za vyhlášení cílů v oblasti PZH a za kontrolu jejich plnění. Vedoucí zaměstnanci prokazatelně seznamují své podřízené s vyhlášenými cíli společnosti a se stanovenými konkrétními

260 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 11 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: úkoly, za což i odpovídají. Kontrola plnění cílů je prováděna při pravidelných hodnoceních účinnosti řízení systému prevence závažné havárie vedením společnosti. Cílem sledování plnění programu PZH je: prověření řídících, organizačních a technických systémů společnosti a posouzení dosažené úrovně stavu zabezpečení PZH a zvládnutí mimořádných havarijních situací, identifikace příčin nesplněných úkolů a následné přijímání nápravných opatření, soustavná kontrolní činnost na všech stupních řízení s cílem minimalizovat pravděpodobnost vzniku mimořádných situací, zejména pak závažných havárií. Výsledky kontrol, zaměřených na zajišťování havarijní prevence, hodnocení úrovně péče o bezpečnost, hygienu práce a ochranu zdraví a plnění ekologických limitů jsou každoročně přezkoumávány na úrovni vedení společnosti. Průběžně se sledují dosahované výsledky plnění úkolů v oblasti bezpečnosti provozu a PZH, tyto se porovnávají se stanovenými cíly tak, aby mohly být zjištěny odchylky a analyzovány jejich příčiny. Jednotlivé úkoly mají stanoven termín (kontrolní, realizační, konečný apod.), odpovědnou osobu za jejich plnění a zadavatele (schvalovatele) úkolu. Systém umožňuje okamžité a úplné informování všech zainteresovaných pracovníků o momentálním stavu plnění daného úkolu a další údaje o definici úkolů, odchylkách, příčinách neplnění či pozastavení prací, prováděných korekcích apod. Stěžejním předmětem kontrolní činnosti v oblasti prevence závažné havárie je systematické prověřování plnění programu PZH (funkce SŘ PZH) a vyhodnocování efektivnosti nastaveného celkového bezpečnostního systému Organizace prevence závažných havárií Plánování potřebných lidských zdrojů Zajišťování a zálohování potřebných zdrojů pro uplatňování systému prevence závažných havárií Vedení společnosti si je vědomo své odpovědnosti za zajištění potřebných zdrojů pro účinnou prevenci závažné havárie. Odpovědnost vedení vyplývá z přijaté a uplatňované politiky PZH. V rámci ročního finančního plánu jsou vyčleňovány finanční prostředky na realizaci cílů politiky PZH společnosti, a to ke zvyšování technické úrovně technologického zařízení, zavádění nových technologií a automatizovaných systémů řízení ke zvyšování bezpečnosti provozu a znalostí zaměstnanců jak v oblasti odborné, tak i v oblasti bezpečného provozování zařízení. Ve všech oblastech rozhodovacích a výkonných aktivit vedení společnosti integruje a koordinuje bezpečnostní hlediska jako součást odpovědnosti každého zaměstnance. Dále pak organizačně, materiálně a finančně zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci, které jsou nedílnou součástí systému péče o zaměstnance, s cílem předcházet závažným haváriím. Vedení společnosti zajišťuje soustavné a kvalifikované vyhledávání a hodnocení rizik, na jejichž základě zajišťuje opatření pro předcházení závažným haváriím. Se zjištěnými riziky prokazatelně seznamuje své zaměstnance a dotčené subjekty státní správy a okolí. Vedení společnosti motivuje všechny zaměstnance k posilování odpovědnosti za vlastní bezpečnost a ochranu zdraví všech zaměstnanců společnosti. Do systému řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení závažným haváriím vedení společnosti zahrnuje všechny subjekty, kterých se podnikatelské aktivity společnosti týkají, tj. včetně dodavatelů, odběratelů, návštěvníků, veřejnosti apod Zajišťování zdrojů pro včasné a účinné reagování na měnící se nebo neobvyklé okolnosti V zájmu vedení společnosti je bezkonfliktní a rozvíjející se výrobní program a z tohoto důvodu jsou zajišťovány i zdroje pro včasnou reakci na měnící se podmínky na trhu nebo na vznik neobvyklých okolností. Změna plánu vyčleňovaných zdrojů pro zajištění bezpečného provozu probíhá v souladu se zásadami změnového řízení. Finanční prostředky na zajištění investičních akcí, které vyplývají z měnících se vnějších podmínek nebo neobvyklých okolností v průběhu roku jsou čerpány z fondu rezerv, který je každoročně vytvářen. S možností eventuální likvidace výrobních a servisních zařízení, v důsledku ukončení činnosti apod., je zpravidla kalkulováno již v době projektování nových zařízení, a tudíž od samého počátku jejich zřizování jsou plánovány i potřebné zdroje a prostředky na jejich převedení, likvidaci apod.

261 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 12 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Lidské zdroje podílející se na omezování rizik závažných havárií Povinnosti a úkoly pracovníků podílejících se na omezování rizik závažných havárií Z hlediska prevence závažné havárie jsou nejvyšším orgánem vedení jednatelé společnosti. Vedoucí výroby Polybutadien je zmocněn zastupovat společnost a jednat v oblasti PZH a současně i odpovídá za realizaci a řízení systému PZH. V rámci společnosti jsou na všech úrovních řízení stanoveny úkoly a povinnosti zaměstnanců podílejících se na omezování rizik závažných havárií a je stanovena odpovědnost jednotlivých osob za plnění úkolů v této oblasti. Popis vymezení pravomocí zaměstnanců v oblasti řízení provozu a řízení bezpečnosti je dán charakteristikou pracovního místa specifikovanou v popisu funkce, s níž je zaměstnanec seznámen při nástupu nebo při změně zařazení. Další povinnosti zaměstnanců jsou řešeny v interních provozních dokumentech. Pro zaměstnance společnosti, kteří se bezprostředně podílejí na omezování rizik, nebo jejichž činnost může ovlivnit vývoj a rozsah závažné havárie jsou stanoveny následující povinnosti a úkoly promítající se do bezpečného řízení technologie a tím i do systému PZH: Vedení společnosti (jednatelé společnosti) vydává konečná rozhodnutí týkající se postupu zavedení, vývoje, prověřování a udržování SŘ PZH, schvaluje organizační schémata s cílem optimálně zabezpečit program PZH, je odpovědno za přípravu koncepce programu PZH, odpovídá za vydání a realizaci politiky PZH, definuje politiku PZH a cíle, odpovídá za analýzu a hodnocení rizik nacházejících se v objektu společnosti, odpovídá za vytvoření a zajištění zdrojů pro realizaci politiky PZH a plánu zabezpečení cílů PZH, je odpovědno za zajištění zdrojů a pracovníků pro řídící, výkonné a ověřovací činnosti SŘ PZH, odpovídá za zajištění znalosti zaměstnanců a dodavatelů o existujících rizicích a jejich úloze při omezování rizik, odpovídá za zavedení kontrolních mechanismů potřebných pro sledování plnění programu PZH, odpovídá za zavedení, ukládání, evidenci, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit, odpovídá za systematické přezkoumávání funkčnosti a účinnosti SŘ PZH a přijímá koncepčních opatření k nápravě, odpovídá za řízení a řešení mimořádných a havarijních situací. Výkonný ředitel (osoba zmocněná jednat v oblasti PZH) odpovídá za: zavedení a udržování všech požadavků programu PZH, zlepšování programu PZH, ukládání opatření k nápravě, přípravu a předkládání zprávy o stavu a vývoji SŘ PZH, zastupování společnosti ve věcech PZH vůči externím stranám, orgánům státní správy, kontrolním a inspekčním orgánům, předkládání návrhů politiky, cílů a programů PZH. koordinaci zavádění a udržování systému řízení PZH včetně informování vedení společnosti o aktuálním stavu, kontrolu plnění programu PZH, přípravu podkladů pro zpracování cílů, politiky, programů PZH,

262 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 13 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: identifikaci potřeb v oblasti výcviku havarijní připravenosti, jeho zajištění a vyhodnocování jeho efektivnosti, řízení dokumentace SŘ PZH. Zaměstnanci ve vedoucích funkcích (koordinátor, vedoucí směny, technolog) odpovídají za: vytváření podmínek pro řádnou činnost pracoviště, znalost úkolů, předpisů a organizačního uspořádání pro realizaci bezpečné činnosti, potřebnou úroveň znalosti pro uplatnění a rozvoj provozované činnosti, plánování a přidělování úkolů podřízeným zaměstnancům, jejich kontrolu a hodnocení, zabezpečení plnění úkolů, které nebyly podřízeným přiděleny nebo které nemohou být splněny pro dočasnou nebo trvalou nepřítomnost jejich nositele, dodržování zásady jediného (zodpovědného) vedoucího tzn. vydávat příkazy pouze prostřednictvím přímého nadřízeného, seznamování podřízených zaměstnanců s právními, organizačními a řídícími normami souvisejícími s činností podřízeného útvaru a kontrolu jejich dodržování; kontrolu dodržování pracovní kázně ve svěřených oblastech a vyvozování závěrů při jejím porušení, pravidelné hodnocení výsledků práce podřízených zaměstnanců, péči o svěřené pracovní prostředky a pomůcky, vyjadřování se k organizačním a řídícím normám, které se dotýkají činností svěřeného pracoviště, zabezpečování efektivní spolupráce mezi útvary i mezi podřízenými; zajištění zastupitelnosti vedoucích a odborných zaměstnanců, organizaci předávání funkcí a pracovišť podle bezpečných zásad, za trvalé zlepšování kultury a úrovně řízení podřízeného pracoviště, za hospodárné a efektivní řízení svěřeného pracoviště, Konkrétní osobní zodpovědnosti a pravomoci jednotlivých funkcí jsou stanoveny v pracovních náplních. Vedle pracovních náplní a interních předpisů jsou práva a povinnosti všech zaměstnanců dále stanovena také obecně závaznými zákonnými normami, zejména obchodním zákoníkem a zákoníkem práce Vyznačení pracovníků podílejících se na omezování rizik v organizačním schématu Organizační schéma společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. (včetně vyznačení zaměstnanců podílejících se na omezování rizik barevně zvýrazněno) je přiloženo, viz příloha č. 2. Organizační schéma je koncipováno po jednotlivých funkcích, takže jsou zřetelné linie informačních toků, ale zároveň také odpovědnost vedoucích pracovníků za podřízené celky a oblasti Uložení seznamu pracovníků podílejících se na omezování rizik Každý vedoucí, kterému jsou podřízeni zaměstnanci dle organizačního schéma, je povinen mít vždy aktuální jmenný seznam podřízených zaměstnanců s uvedením informací důležitých pro jejich reálné vedení. Kompletní aktuální seznam všech zaměstnanců SYNTHOS PBR s.r.o. je uložen u asistentky (administrativní pracovník) výkonného ředitele a na příslušném oddělení organizační složky SYNTHOS S.A., která pro SYNTHOS PBR s.r.o. zajišťuje personální činnost (smluvně zajišťovaná služba).

263 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 14 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Osoby odpovědné za zavedení a fungování systému bezpečnosti a systému řízení prevence závažné havárie Vedení společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. ustanovilo vedoucího výroby Polybutadien, představitelem vedení v oblasti prevence závažné havárie a přidělilo mu pravomoci a odpovědnosti potřebné k uskutečňování, udržování a k dalšímu rozvoji systému PZH. Za zavedení a fungování systému řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie je odpovědný každý vedoucí pracovník v rámci svých kompetencí Povinnosti a odpovědnost na úseku PZH externí firmy a návštěvníci Definovat povinnosti a odpovědnost na úseku PZH platné pro externí subjekty je v kompetenci výkonného ředitele osoby zmocněné zastupovat a jednat v oblasti PZH Stanovení odpovědnosti vedoucích zaměstnanců Z hlediska SŘ PZH jsou stanovovány vedoucím zaměstnancům zejména následující odpovědnost za: zajištění potřebných zdrojů (včetně lidských zdrojů) pro vývoj, zavedení a provoz systému řízení, analýzy a hodnocení rizik objektů a zařízení, zajištění znalostí zaměstnanců a dodavatelů o existujících rizicích a jejich úloze při omezování rizik, zavedení, evidenci, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit, řízení a řešení mimořádných a havarijních stavů, identifikování potřeb v oblasti výcviku, zajištění výcviku a vyhodnocení jejich efektivnosti, zavedení kontrolních mechanismů potřebných pro program prevence závažné havárie, koordinaci zavádění systému řízení včetně informování vedení společnosti, sledování funkce systému řízení, vyhodnocování jeho účinnosti, provádění kontrol a auditů Systém kontroly plnění úkolů PZH na všech stupních řízení Kontrola plnění úkolů v oblasti PZH spočívá v soustavném a systematickém posuzování funkčnosti tohoto systému odpovědnými zaměstnanci společnosti na všech úrovních řízení. V případě zjištění jakýchkoliv nedostatků či pochybení ve funkčnosti systému, je bezprostředně nutné vyrozumět odpovědné osoby (zejména představitele vedení pro PZH výkonného ředitele), jejichž povinností je zjistit příčinu a vypracovat návrh na řešení (nápravu funkce systému). V rámci změnového řízení provede zpracovatel změny její důslednou evidenci, vyznačení v příslušné dokumentaci a prokazatelné seznámení dotčených stran a zaměstnanců s obsahem změny. Funkčnost provedené změny je pak ověřována, sledována a vyhodnocena Projednávání otázek PZH na všech stupních řízení Projednávání otázek prevence závažné havárie je neoddělitelnou součástí veškerých interních jednání a porad na všech úrovních řízení procesů ve společnosti. Přípravu informací o PZH pro příslušné jednání připravuje zpravidla výkonný ředitel nebo tento přípravu konzultuje se zpracovatelem. Informace v oblasti prevence závažné havárie musí být jasné, srozumitelné, konkrétní a úplné. Znamená to, že musí být zřetelné, o jaký zdroj rizika se jedná, k jakému ohrožení může eventuálně dojít, jaká je funkce a rozsah příslušného preventivního opatření, jak se projeví důsledky správné a nesprávné funkce opatření a jak se účinnost tohoto opatření hodnotí Postup informování zaměstnanců o výsledcích projednávání otázek PZH Zaměstnanci, kterých se projednávaná problematika z oblasti PZH přímo dotýká, jsou o výsledcích jednání informováni bezodkladně, případně jsou přímo přítomni při jejich projednávání. Ostatní zaměstnanci jsou seznamování s výsledky jednání služebním postupem cestou přímé nadřízenosti, případně při nejbližších výrobních poradách.

264 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 15 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Postup projednávání nehod (úrazy, havárie, technické poruchy) a provádění opatření k jejich zamezení Důležitou součástí informací z oblasti PZH a jejich projednávání jsou komplexní údaje nejen o závažných haváriích, ale i o nehodách bez následků a technických poruchách (tzv. skoronehodách). Za nehodu bez následků se považuje havárie či porucha na zařízení, které má potenciál způsobit závažnou havárii, přičemž její následky nedosáhly rozsahu závažné havárie (dle kriterií stanovených přílohou č. 3, zákona [1]). Tyto informace slouží ke zvyšování úrovně bezpečnosti provozovaných zařízení, a tudíž nesmí být v žádném případě zatajovány nebo zkreslovány a jejich zveřejnění v rámci společnosti nesmí být sankciováno. Veškeré nehody a nehody bez následků jsou evidovány a řízeny jako NESHODY. Řízení spočívá v evidenci, vyšetření, přijetí opatření, stanovení termínů odstranění a kontroly Způsob prověření kvalifikace externích dodavatelů a poskytovatelů služeb Zakázky pro externí firmy a dodavatele jsou realizovány na základě výsledků výběrového řízení. Uspět ve výběrovém řízení pro externí firmy a dodavatele mimo jiného znamená: mít kladné reference o bezpečném provádění předmětné činnosti, prokázat požadovanou profesionální úroveň nejen odbornou, ale i organizační, prokázat ochotu seznámit se s existujícími riziky a respektovat opatření k předcházení vzniku závažných havárií, prokázat ochotu úzce spolupracovat s kmenovými zaměstnanci v otázkách bezpečnosti práce a prevence závažné havárie, zavázat se vykonávat jen bezpečné a stanovené činnosti v přesně vymezenou dobu Způsob kontroly výkonu činností externích pracovníků v objektu V průběhu provádění činnosti externí firmou či dodavatelem v objektu je povinností příslušného vedoucího či odborného pracovníka, do jehož kompetence prováděná činnost spadá, provádět kontrolu dodržování stanovených bezpečnostních opatření a dodržování zásad prevence závažné havárie. U návštěvníků, kteří vstupují do areálu, je zajištěno seznámení s hlavními body bezpečnosti již při jejich vstupu na recepci. Po té je každý návštěvník předán navštívenému pracovníkovi, který je za návštěvníka odpovědný po celou dobu jeho pohybu po areálu (ACHVK) Zajištění řízení lidských zdrojů Kvalifikační požadavky a systém výběru zaměstnanců Pro všechny funkce je stanovena charakteristika funkce a popis pracovní činnosti, které obsahují mimo jiného i přesně specifikované požadavky na kvalifikaci uchazeče o zaměstnání. Požadavky na kvalifikaci stanovuje výkonný ředitel na základě profilu dané funkce a požadavku na zaměstnance. Požadavky na vzdělání a doplňková školení vycházejí ze znění právních předpisů v oblasti BOZP a z identifikace rizik, respektive z pravděpodobnosti vzniku havárií, které může pracovník způsobit nebo kterých se může účastnit. Kvalifikace je schopnost zaměstnance vykonávat určité povolání a jeho způsobilost pracovat za daných technických a organizačních podmínek na určitém stupni složitosti, přesnosti a namáhavosti a to s obvyklou intenzitou a ve vyžadované kvalitě. Kvalifikace je vyjádřena plněním kvalifikačních požadavků, konkretizovaných pro určité povolání a organizačně pro určité pracovní místo se zcela konkrétní pracovní náplní. Pro zajištění kvalifikačních požadavků se vychází ze standardních popisů pracovních činností a kompetenčních modelů. Speciální kvalifikační požadavky jsou: stupeň školního vzdělání, obor školního vzdělání, délka odborné praxe, speciální znalosti v daném oboru,

265 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 16 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: oprávnění, potvrzení, osvědčení nebo jiné certifikace vyžadované legislativou. Vedení společnosti v součinnosti s personálním oddělením SYNTHOS S.A. provádí nábor několika způsoby: zveřejněním inzerátu, výběrem ze zájemců z dřívějšího období nebo výběrem z interních zdrojů (bývalí zaměstnanci SYNTHOS Kralupy a.s.), spoluprací s úřadem práce apod. Zájemci o volná pracovní místa předloží doklady, které jsou nutné pro doložení předepsané kvalifikace, např. doklad o vzdělání, ukončení kursů, průkazy a oprávnění pro odbornou způsobilost. Dále předloží přehled dosavadní praxe a doklad o zdravotním stavu. O konečném přijetí a stanovení délky zkušební doby (v souladu se zákoníkem práce) rozhoduje výkonný ředitel. Přijetí do pracovního poměru je formalizováno uzavřením písemné pracovní smlouvy (popř. dohody o změně pracovní smlouvy). Na základě rozhodnutí vedení společnosti o přijetí zaměstnance, výkonný ředitel, v součinnosti s personálním oddělením SYNTHOS S.A., zajistí nástupní školení nového zaměstnance, dle stanoveného rozsahu a doby. Školení provádí SYNTHOS Kralupy a.s. na základě smlouvy. Po absolvování nástupního školení přechází zaměstnanec na příslušné pracoviště a absolvuje specifické školení na pracovišti dle stanoveného rozsahu (zajišťuje si SYNTHOS PBR s.r.o.). Před závěrem zkušební doby, odpovědný vedoucí provede zhodnocení, zda bude pracovní poměr pokračovat nebo zda bude ukončen ve zkušební lhůtě. Toto zhodnocení předá odpovědný vedoucí písemně vedení společnosti. V případě, že zaměstnanec bude pokračovat v pracovním poměru, provede se jeho trvalé zařazení. V případě, že pracovní poměr pokračovat nebude, vedení společnosti se zaměstnancem záležitost projedná a předá zaměstnanci výpověď, poté i výstupní list a případně i další dokumenty potvrzující zaměstnání a její délku. Pro všechny funkce je stanovena charakteristika funkce a popis pracovní činnosti (pracovní náplň). Obsluha zařízení vykazujícího riziko byla podrobena analýze vlivu lidského činitele na vznik závažné havárie (bude provedeno v průběhu zkušebního provozu). Zaměstnanci, kteří přímo obsluhují nebo manipulují se zařízeními majícími potenciál způsobit závažnou havárii nebo mohou být zdrojem havárie těchto zařízení a se zařízeními, ve kterých se nacházejí nebezpečné látky pro ohrožení zdraví osob, majetku a životního prostředí, jsou vybíráni na základě: analýzy vlivu lidského činitele vytipování pracovních pozic, kde pracovník může zapříčinit vznik závažné havárie, kvalifikačních požadavků, tedy stupně a oboru vzdělání, délky praxe a speciálních znalostí, referencí z předchozího zaměstnání, dobrého fyzického, duševního a zdravotního stavu, charakterových a osobnostních vlastností (upřednostňuje se zodpovědnost, uvědomělost, spolehlivost a důvěryhodnost) Rozvoj a udržování potřebné odborné způsobilosti Odborná způsobilost zaměstnanců, kteří vykonávají pracovní úkoly, u nichž byla identifikována nebezpečí a rizika, je základním předpokladem k požadovanému, včasnému a kvalitnímu zabezpečování potřeb, úkolů a povinností společnosti při vlastních podnikatelských aktivitách. Základní strukturu odborné způsobilosti, v oblasti PZH, tvoří normy (školící dokumenty), které byly vytvořeny na základě: právních předpisů, technických norem, uznávaných mezinárodních standardů, nařízení, doporučení, vědecko-technických poznatků a informací v předmětných oblastech, předpisů, standardů, instrukcí a manuálů výrobců, dodavatelů technologií, zařízení, výrobků a surovin, funkčních zařazení, práv, povinností a odpovědností pracovníků vyplývající ze standardů pro řízení a obsluhu zařízení,

266 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 17 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: nových technicko-technologických či organizačních skutečností, postupů, úkolů, požadavků a potřeb vyplývajících z politiky jakosti, bezpečnosti a ochrany životního prostředí, výsledků námětových cvičení k prevenci, omezování rizik a jejich zvládání, výsledků a závěrů ze šetření poruch, technologických odchylek, skoronehod, mimořádných událostí, havárií, pracovních úrazů apod., výsledků prověrek, kontrol a auditů vlastních či externích, doporučení třetích stran apod Personální zajištění činnosti ve všech fázích provozu Personální zajištění všech fází provozu spočívá v soustavném fyzickém obsazení všech pracovních pozic. V případě, že by nebyla ihned obsazena uvolněná pracovní pozice, která úzce souvisí se zajištěním bezpečnosti provozu (zařízení) a s prevencí závažné havárie nebo zajištěna zastupitelnost této funkce, musí být až do doby jejího obsazení provoz daného zařízení odstaven z činnosti Školení zaměstnanců vzhledem k jejich zařazení a k existujícím rizikům Požadavky na školení a kvalifikaci stanovuje příslušný odpovědný vedoucí na základě profilu dané funkce a požadavku na zaměstnance. Požadavky na vzdělání a doplňková školení vycházejí ze znění právních předpisů v oblasti BOZP, z identifikace rizik, respektive z pravděpodobnosti vzniku havárií, které může pracovník způsobit nebo kterých se může účastnit a z analýzy vlivu lidského činitele. Obsah školení je proto zaměřen jak na prevenci - tj. seznámení zaměstnanců s nejvhodnějším postupem, tak i na represi - tj. odvrácení havárií a havarijních stavů a likvidaci jejích následků. Poučení o přijatých postupech a obsahu směrnic platných pro určité pracoviště provádí výkonný ředitel a technolog výrobny. Tato školení jsou vykonávána v rámci pravidelných výrobních porad, pokud rozsah a obsah nevyžaduje specializované školení, případně externí vzdělávání. Nově přijatí zaměstnanci jsou poučeni o možných rizicích a stanovených postupech pro řešení havarijních situací bezprostředně po nástupu do zaměstnání. Poučení potvrdí svým podpisem v záznamu o seznámení. Možná rizika a postupy řešení havarijních stavů jsou obsahem Vnitřního havarijního plánu. Obsah školení, určených pro různé skupiny zaměstnanců, závisí na rizicích, s nimiž tito pracovníci přicházejí při své činnosti do styku. Všichni zaměstnanci jsou poučeni o postupech v případě havárie a to v rozsahu, který odpovídá jejich funkčnímu zařazení. Zvláštní skupinu tvoří školení v oblasti havarijní připravenosti. Obsah těchto školení, cílové skupiny a postup vychází z Vnitřního havarijního plánu a ostatní havarijní dokumentace výrobny Způsob ověřování znalostí a dovedností Každý zaměstnanec je pravidelně 1x ročně hodnocen odpovědným vedoucím. Hodnocení se provádí vždy za přítomnosti zaměstnance a výsledky hodnocení jsou písemně zaznamenány v osobním spisu zaměstnance. Cílem hodnocení zaměstnanců je získat podklady pro: informace o pracovním výkonu a dodržování pracovní kázně zaměstnancem, rozhodování o pracovním zařazení zaměstnanců (povýšení, převedení, přeložení na nižší funkci), rozhodování o přípravě a vzdělávání zaměstnanců, plánování osobního rozvoje zaměstnance, poskytování informací zaměstnanci nutných ke zlepšení jeho práce, diferencování odměňování, zajištění účinnosti personálního řízení (spokojenost zaměstnance), zjišťování efektivnosti školení za hodnocené období. Jako podklady pro hodnocení zaměstnanců slouží následující formy ověřování znalostí a dovedností. Vyzkoušení Vyzkoušení je ověření znalostí podle příslušné osnovy. Vyzkoušení je dokumentováno písemným záznamem v osobním spisu zaměstnance s uvedením data absolvování.

267 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 18 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Přezkoušení Přezkoušení je (opakované) ověření znalostí v rozsahu příslušné osnovy (příp. technických pravidel a norem) dokumentované písemným záznamem v osobním spisu zaměstnance s uvedením data absolvování. Zkouška Zkouška je ověření znalostí podle příslušné osnovy dokumentované písemným protokolem o zkoušce obsahujícím: druh zkoušky, jméno a příjmení zkoušeného, název zkušební osnovy resp. otázky, výsledek zkoušky (v případě písemné zkoušky je přiloženo i vypracování odpovědí), podpisy členů zkušební komise (zkoušejícího), podpis zkoušeného, datum konání zkoušky. Protokol o zkoušce je zakládán do osobní dokumentace. U nově přijatých zaměstnanců je vyzkoušení (ověření) provedeno nejdříve po 7 pracovních dnech. Lhůty opakovaného seznamování a přezkušování dle osnovy PZH jsou stanoveny na dobu tří let, pokud není obecně závaznými předpisy stanoveno jinak. Zkouší a přezkušuje přímý nadřízený. Před vyzkoušením podle osnovy PZH smějí zaměstnanci pracovat pouze: pod dohledem určeného kvalifikovaného zaměstnance, přičemž druh a rozsah práce určí zodpovědný vedoucí, na pracovištích, kde nemůže být ohrožena bezpečnost a zdraví zaměstnanců, uvnitř areálu a osob a majetku v okolí areálu Dokumentace školení a jeho hodnocení Ve výrobně Polybutadien je zpracována a průběžně doplňována výrobní dokumentace obsahující proudové diagramy výrobních procesů, přehledy o veškerém zařízení provozu, schéma technologických postupů včetně přehledů o použitých konstrukčních materiálech u stěžejních zařízení. Veškerá tato dokumentace se používá pro školení, přípravu ke kvalifikačním zkouškám a je trvale přístupná všem zaměstnancům. O vykonaných školeních se vedou záznamy podle příslušných předpisů. Vyhodnocení účinnosti vzdělávacích akcí je součástí přezkoumání Programu PZH vedením společnosti. Záznam je uložen u výkonného ředitele, který odpovídá za ochranu záznamu tak, aby za běžných podmínek nedošlo k jeho znehodnocení. Záznam je uchováván po stanovenou dobu archivace (zpravidla 3 roky v závislosti na významu) a poté je skartován. Uváděné náležitosti musí umožňovat pozdější identifikaci či kontrolu této oblasti řízení. Zejména jsou to tyto údaje: jména a podpisy školených a školitelů, datum, čas a místo, předmět, osnova, náplň přednášeného či procvičovaného tématu. Úroveň školení, instruktáží a nácviků, z hlediska efektivnosti, je vyhodnocována školitelem (odpovědným vedoucím). Hodnocení (písemný záznam) jsou uchovávána u výkonného ředitele. V případě, že provedené školení bylo vyhodnoceno jako nevyhovující, je o této situaci informován výkonný ředitel, který rozhodne o dalším postupu a navrhne opakování školení.

268 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 19 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Struktura programu školení v oblasti PZH Program školení prevence závažné havárie obsahuje tyto části: politika a cíle prevence závažné havárie, způsob organizace a postup realizace prevence závažné havárie na pracovišti vycházející z právních předpisů pro prevenci závažné havárie, identifikace, prevence, omezování a hodnocení rizik a nebezpečí, specifická nebezpečí, zdravotní účinky nebezpečných látek vyskytujících se v objektu a způsob ochrany a první pomoci, provozní a organizační zabezpečení provozů, technologií a zařízení, bezpečné pracovní postupy a instrukce, způsoby ochrany před nebezpečím, bezpečnostní systémy a opatření, postupy při stavech odchylných od normálních provozních podmínek, zvláštních, specifických či mimořádných událostech, technicko organizační postupy, požární, havarijní a provozní plány, předpisy pro BOZP, PO a ochranu ŽP Systém přípravy pro nové zaměstnance (nástupní školení) Nástupní školení: školení provádějí odborní pracovníci společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. odpovědní za bezpečnost práce a požární prevenci. Školení absolvuje každý nově nastupující pracovník a všichni zaměstnanci externích firem provádějící činnost (i dočasně) v objektu. Obsah nástupního školení (náplň osnovy) zpracovává společnost SYNTHOS Kralupy a.s. Osnova školení má zpravidla následující části: Bezpečnost práce, Pracovně právní předpisy, Havarijní dokumentace a systém PZH. Záznam o nástupním školení provede odpovědný vedoucí do záznamníku zaměstnance (osobního spisu zaměstnance). Školitel i nový zaměstnanec potvrdí školení svými podpisy Systém periodické přípravy (průběžná a doplňovací školení) Průběžné a doplňovací školení: průběžné a doplňovací školení zaměstnanců na pracovišti je realizována pro následující kategorie: pro nové zaměstnance, pro přeřazené zaměstnance, periodické školení zaměstnanců na pracovišti (dle plánu školení). Osnova plánu školení: Bezpečnost práce, Požární ochrana, Pracovní předpisy, Systém jakosti a systém PZH v rozsahu vykonávané činnosti, Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami. Obsah školení na pracovišti (dle osnovy) zpracovává odpovědný vedoucí (koordinátor) a schvaluje ho výkonný ředitel. Školení na pracovišti se vztahuje i na osoby, které pracují v objektu jen krátkodobě (externí firmy apod.). Záznam o školení provede školitel (odpovědný vedoucí) do záznamníku zaměstnance. Odpovědný vedoucí i

269 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 20 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: nový zaměstnanec (popř. brigádník nebo student) potvrdí školení svými podpisy. Odpovědný vedoucí provede kontrolu znalostí a výsledek hodnocení spolu se svým podpisem založí do spisu zaměstnance. Školitelem je odpovědný vedoucí a doba školení je 1 3 hodiny (i více v závislosti na významu pracovní pozice dobu školení upřesní výkonný ředitel) Systém přípravy na pracovišti a přeškolení při přeřazení zaměstnanců na jinou práci Přeřazení zaměstnanců na jinou práci, vzhledem k pracovnímu zařazení a provozované činnosti se týká pouze ve smyslu posunu z pozice operátora na pozici velináře. Rozsah požadovaných odborných znalostí je u obou pozic shodný. Výkonný ředitel společně s koordinátorem výroby a případně i s technologem vyhodnotí celou situaci, posoudí splnění kvalifikačních požadavků a rozhodnou, zda bude a za jakých podmínek přeřazení realizováno nebo zda nebude. Koordinátor výroby (případně výkonný ředitel) projedná se zaměstnancem důvody a způsob přeřazení (převedení na základě zájmu zaměstnavatele, převedení na základě zájmu zaměstnance). V případě, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec nesouhlasí s převodem, zůstává zaměstnanec na stejném místě nebo se použije postup dle zákoníku práce. V případě, že zaměstnanec i zaměstnavatel s převodem souhlasí, vypracuje odpovědný vedoucí (zpravidla koordinátor výroby) písemný doklad o přeřazení. Odpovědný vedoucí (výkonný ředitel) seznámí zaměstnance s pracovní náplní, kterou zaměstnanec podepíše, a předá mu jeden výtisk. Odpovědný vedoucí (koordinátor výroby) předá výkonnému řediteli doklad o přeřazení, novou pracovní náplň a hodnocení zaměstnance. Na základě dokladu o přeřazení zajistí výkonný ředitel příslušnou administrativní agendu (založení lékařské prohlídky pro novou funkci, dodatek k pracovní smlouvě, změnu pracovního zařazení, zaevidování nové pracovní náplně, dodatek ke smlouvě o mzdě). Odpovědný vedoucí (koordinátor výroby) na novém pracovišti provede školení v rozsahu přípravy na pracovišti Systém školení při zavádění nových postupů, technologií, materiálů, látek a zařízení provozu Systém školení při zavádění nových postupů, technologií, materiálů, látek a zařízení provozu vyplývá ze změnového procesu, který je podrobně popsán v jiné části tohoto dokumentu Systém specifických a zvláštních školení V SYNTHOS PBR s.r.o. jsou pracovní pozice, jejichž zaměření je charakteristické pro chemický průmysl. Rozsah a obsah přípravy a školení zaměstnanců tomu tedy odpovídá. Žádné jiné specifické a zvláštní druhy školení již nejsou organizovány a zajišťovány Identifikace a stanovení činností vyžadujících zvláštní výcvik Zvláštním výcvikem lze do jisté míry ve výrobně uvažovat pouze zisk oprávnění obsluhovat vysokozdvižný vozík u pozice řidič VZV. Vzhledem k charakteru provozované činnosti a stupně automatizace řízení procesů jinak nejsou v SYNTHOS PBR s.r.o. žádná pracovní místa, na kterých by odborné znalosti pracovníků vyžadovaly zvláštní výcvik Účast zaměstnanců při přípravě, zavádění a naplňování programu PZH Zapojování zaměstnanců do přípravy programu PZH Systém spoluúčasti zaměstnanců na přípravě a zavádění bezpečnostního programu spočívá zejména ve shromažďování jejich poznatků a připomínek v oblasti řízení provozu, bezpečného manipulování se zařízeními představujícími zdroje rizik a ve vyhodnocování kladného či záporného ohlasu na zaváděné prvky bezpečnostního programu. Každý zaměstnanec má právo podávat podněty k úpravě nebo opravě interní dokumentace, pokud se domnívá, že je v rozporu s právními předpisy, filozofií společnosti nebo nedosahuje dostatečné úrovně. Podněty podává prostřednictvím svého přímého nadřízeného. Informace o prevenci závažných havárií pracovníci získávají při školeních a na výrobních poradách.

270 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 21 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Motivační nástroje pro aktivní přístup k PZH Motivační mechanismy k aktivnímu přístupu zaměstnanců k otázkám prevence závažné havárie spočívají ve dvou rovinách. Jedna rovina spočívá v zainteresovanosti každého jednotlivce na daném procesu, zejména: v soustavném definování a vysvětlování významu PZH, ve vymezování a objasňování podílu každého zaměstnance na systému PZH, v soustavném budování a posilování vědomí každého zaměstnance v tom smyslu, že otázky bezpečnosti a prevence závažné havárie jsou zejména v jeho zájmu a ve prospěch jeho samotného, dále pak ve prospěch jeho blízkých, spolupracovníků a ostatních občanů, ve vyhodnocování a odměňování přínosu zaměstnanců v oblasti bezpečného provozu a prevence závažné havárie. Druhou rovinou pak je stránka represe. Vážné porušení zásad bezpečnosti a PZH může být důvodem pro finanční postih viníka (viníků), případně, dle závažnosti, i pro rozvázání pracovního poměru Projednávání problematiky PZH na všech úrovních vedení Organizační struktura společnosti vytváří podmínky pro vertikální komunikaci. Informace jsou podávány převážně ústně v rámci denního pracovního styku nebo písemně ve zvlášť závažných případech. Zásadní otázky bezpečnosti provozovaných zařízení a změny provozních podmínek jsou vždy konzultovány na všech úrovních řídícího procesu. Jejich dopady na bezpečnost zaměstnanců a okolí jsou vždy předem důsledně analyzovány. Stejná vzájemná vstřícnost je realizována i v oblasti předkládání návrhů na prevenci rizik či na eliminaci zdrojů rizik. Tyto návrhy jsou velmi cenné, neboť vedou k celkovému posilování bezpečnosti při provozování podnikatelských aktivit společnosti, proto se jim vedení společnosti v žádném případě nebrání. Právě tento zdroj informací a poznatků je jedním z nejúčinnějších v procesu tvorby, zavádění a udržování programu PZH Možnost zaměstnanců předkládat návrhy k PZH a k opatřením pro snižování rozsahu následků Pracovníci mají možnost se kdykoliv vyjádřit k otázkám bezpečnosti, PZH nebo ochrany zdraví při práci. Všichni zaměstnanci společnosti jsou si vědomi, že jejich připomínkami a dotazy z oblasti bezpečnosti a PZH jsou příslušní kompetentní činitelé povinni se zabývat (v odůvodněných případech kdy hrozí vznik závažné havárie dokonce bezodkladně), řešit je a o výsledcích zaměstnance zpětně informovat. Všechny připomínky a náměty týkající se PZH mohou pracovníci, veřejnost a jiné zainteresované strany podávat výkonnému řediteli. Výkonný ředitel vede záznamy o všech doručených námětech a připomínkách a je povinen na tyto reagovat, zabezpečit vhodné řešení a o podnětech informovat vedení společnosti Dostupnost vyhodnocení úkolů z oblasti PZH Jelikož otázky bezpečnosti a prevence závažné havárie jsou věcí veřejnou, týkají se jak zaměstnanců společnosti, tak i okolí a zpravidla neobsahují citlivé či utajované údaje, proto nic nebrání zveřejňování dosažených výsledků v této oblasti. K seznámení pracovníků s výsledky a aktuálními informacemi v oblasti bezpečnosti a PZH slouží oficiální postupy (školení, porady apod.). Pro veřejnost jsou informace z oblasti bezpečnosti a PZH, po vyžádání, k dispozici u výkonného ředitele. V případě potřeby jsou se stěžejními záležitostmi v oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií, písemnou formou, seznamovány i dotčené místně příslušné správní úřady Řízení provozu objektu Posuzování provozních činností z hlediska bezpečnosti Identifikace rizik představuje systematickou analýzu činností, objektů, látek, výrobků a služeb s cílem identifikovat možnou příčinu havárie a všechny souvislosti, které mohou snížit riziko havárie. Pro komplexní identifikaci rizik je potřebné brát do úvahy současné, ale i plánované aktivity společnosti, normální i mimořádné stavy (najíždění výroby, odstavení výroby, přerušení dodávek energií a jiných médií, havarijní stavy, apod.) provozní podmínky, možné závady technického stavu, selhání lidského činitele, jakož i externí příčiny havárií. Pro veškeré činnosti jsou zavedeny bezpečné pracovní postupy a pokyny vycházející z technologických postupů. Tyto postupy a pokyny jsou obsluze k dispozici na pracovišti, zejména pak tam kde je manipulováno s nebezpečnými látkami.

271 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 22 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Za dodržování pracovních postupů zodpovídají všichni zaměstnanci v rámci své působnosti. Nadřízení těchto pracovníků jsou povinni kontrolovat dodržování stanovených postupů, o kontrole vést příslušné záznamy a v případě zjištěných neshod přijímat nápravná opatření zaměřená na změnu postupů, přeškolení zaměstnanců nebo zabezpečení technických a organizačních opatření. Příslušná provozní dokumentace pro řízení rizikových činností definuje požadavky na vedení procesu, jeho kontrolu a řízení záznamů. Záznamy o provozu jsou v systému automatického řízení výrobního procesu průběžně ukládány tak, že je kdykoliv možné zpětně ověřit podmínky výrobního procesu Zpracování a zavádění bezpečných postupů pro rizikovou činnost Za včasné, věcně správné a obsahově vyčerpávající vyhotovení nutných bezpečných pracovních postupů jsou odpovědni příslušní vedoucí pracovníci (výkonný ředitel, technolog, koordinátor výroby). Tito pracovníci jsou odpovědni za dodržování právních předpisů a technických norem týkajících se oblasti jejich působnosti a zodpovědnosti. Zároveň jsou všichni vedoucí pracovníci odpovědni za dodržování všech platných zákonů, vyhlášek a norem, v oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany a prevence závažné havárie a ekologie. Za dodržování konkrétních pracovních postupů je odpovědný zaškolený pracovník, provádějící danou činnost Provozní činnosti s vlivem na bezpečnost Společnost zaměřuje svou pozornost na oblasti provozních činností s významným vlivem na úroveň bezpečnosti uvnitř i vně objektu, včetně činností, které jsou nebo mohou být významným potenciálním zdrojem nebezpečí. Činnostmi s vlivem na bezpečnost jsou v objektu zejména činnosti, při kterých je manipulováno s nebezpečnými látkami (látky klasifikované jako extrémně hořlavé plyny, vysoce hořlavé a hořlavé kapaliny, látky toxické a látky nebezpečné pro životní prostředí). Z tohoto důvodu je těmto činnostem věnována náležitá pozornost Provozní činnosti a potenciální zdroje ohrožení s vlivem na jednotlivé složky životního prostředí Z podrobné analýzy a hodnocení rizika vyplynulo, že se nepředpokládá významné ohrožení sledovaných složek životního prostředí (znečištění ovzduší, znečištění vod, znečištění půd, vznik nebezpečných odpadů) v důsledku případné havárie identifikovaných zdrojů rizika v objektu. Veškerá zařízení, v nichž jsou umístěny kapalné látky, jsou opatřena záchytnými a havarijními jímkami. Únik látek mimo záchytný systém je velmi málo pravděpodobný. K dočasnému ohrožení ovzduší zplodinami hoření (CO, CO 2, saze) by však mohlo dojít v důsledku vzniku požáru ve výrobní jednotce. Jelikož většina výrobní technologie je otevřeným zařízením, tak pravděpodobnost vzniku nedokonalého spalování je nízká. Lze tedy předpokládat, že převážná část nebezpečných látek, v případě vzniku požáru, shoří na oxid uhličitý a vodní páru. K dočasnému zhoršení kvality složek životního prostředí by mohlo dojít i v případě úniku amoniaku únik ve formě plynu, při zkrápění (mobilní vodní clony) mimo záchytný systém hrozí nebezpečí průniku do půdy a povrchových a podzemních vod Bezpečné postupy pro provozované činnosti Pro řízení výroby a provozní činnosti související s manipulací s nebezpečnými látkami, stejně jako pro ostatní činnosti je ve společnosti vytvořen soubor provozně řídící dokumentace, technologických a pracovních postupů a instrukcí. Základem této dokumentace jsou vždy bezpečné postupy pro provozovanou činnost. Bezpečné postupy pro činnost jsou součástí dokumentace dodavatele technologie. Bezpečné postupy jsou zařazeny do systému řízených interních dokumentů společnosti. Ve společnosti je zaváděn systém jakosti dle norem ISO Zaměření bezpečných postupů Provozně řídící dokumentace musí obsahovat detailně zpracované bezpečné postupy, které zřetelně akceptují požadavky: na nakládání s nebezpečnými látkami a zařízeními v nichž jsou tyto umístěny, na minimalizaci zatěžování ŽP, na snižování míry rizika vzniku havárií, na minimalizaci následků případné havárie.

272 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 23 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Bezpečné postupy a jednotlivé fáze činnosti Bezpečné postupy pro řízení příslušných technologických částí výrobny jsou zpracovány pro všechny etapy provozu: najíždění provozu technologie, běžný provoz, přechodné odstávky, havarijní odstávky, opětovné najetí, trvalé odstavení technologie. Při jakkoliv změněných podmínkách provozu (mimořádných podmínkách) je výrobní zařízení odstavováno a další provoz je až do odstranění problémů nepřípustný Bezpečné postupy pro provádění údržby Údržba zajišťuje provozuschopnost, provozní spolehlivost a bezpečné provozování hmotného investičního majetku k plnění výrobních úkolů společnosti. Jde o proces, který představuje souhrn vzájemně provázaných aktivit (pořízení HIM, opravy, udržování, rekonstrukce, modernizace a likvidace), důležitých pro udržení zařízení v požadovaném technickém provozním stavu. Údržba a revize technologických zařízení jsou výlučně prováděny externími odbornými firmami, které pro tuto činnost mají oprávnění a provádějí ji dle bezpečných postupů. To však neznamená, že není pozornost, vzhledem k významu rizikovosti, věnována příslušné provozní dokumentaci týkající se problematiky údržby. Pro každou údržbu a opravu zařízení obsahujícího nebezpečné látky se zpracovává pracovní povolení, které obsahuje jasné bezpečné postupy pro přípravu a provádění údržby zařízení a objektů, bezpečnostní opatření pro prováděnou činnost a jasné a zřetelné pokyny pro případ vzniku nenadálé situace (požár, havárie asistence HZSP apod.). Zvláštní pozornost z hlediska bezpečnosti je v těchto dokumentech věnována zejména odzkoušení bezpečné funkčnosti před opětovným uvedením zařízení do provozu po odstávce z důvodu údržby či opravy Harmonogramy údržby, technických kontrol a revizí Pro jednotlivá zařízení společnosti je zpracován, zaveden a pravidelně vyhodnocován harmonogram údržby, technických kontrol a revizí, který vychází z technických norem a příslušných právních a technických předpisů. Zařízení, ve kterých je manipulováno s nebezpečnými látkami, jsou pravidelně kontrolovány a revidovány. Mechanici provozu (mechanik MaR, mechanik strojní, mechanik elektro a mechanik SŘ) vedou harmonogramy údržby, technických kontrol a revizí, které se po projednání s technologem a vedoucím provozu stávají závazným dokumentem ohledně termínů údržby a revizí Ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů Součástí provozně řídící dokumentace je popis činnosti bezpečnostních zařízení a jsou stanoveny postupy pro: ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů, provádění ověřovacích záznamů do provozní dokumentace. Ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů je prováděno v souladu s technickou dokumentací dodavatele (výrobce). Záznamy jsou vedeny a archivovány u mechanika SŘ nebo u externí firmy, která má příslušný systém v komplexní péči Systém bezpečných postupů pro likvidaci objektů a zařízení při ukončení provozu Postupy pro likvidaci dílčích zařízení nebo objektu při ukončení provozu jsou řešeny v rámci změnového řízení. V případě potřeby budou tyto postupy s dostatečným předstihem konkretizovány, oznámeny a případně předloženy k posouzení příslušným správním úřadům.

273 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 24 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Aspekty bezpečných postupů Pro případ ohrožení obsluhy zařízení, ostatních zaměstnanců společnosti a okolí jsou v bezpečných postupech zohledněny následující aspekty: a) možného ohrožení v důsledku existence nebezpečných látek v provozu, b) opatření k zabránění požáru či výbuchu, technická opatření, organizační opatření, druhy a způsoby ochrany (OOPP apod.), c) opatření pro případ fyzického kontaktu osob s nebezpečnou látkou, d) opatření pro zamezení úniku nebezpečné látky do životního prostředí Soulad bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce a s obecně platnými předpisy Při tvorbě, změnách a kontrole provozní dokumentace je kladen důraz na soulad bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce příslušných zařízení a na soulad s obecně platnými předpisy bezpečného provozu Účast zaměstnanců při zpracování bezpečných postupů Na tvorbě, změnách a kontrole bezpečných postupů, uvedených v pracovních instrukcích a vůbec v řídící dokumentaci, se aktivně podílejí příslušní (dotčení) zaměstnanci, neboť jsou tak využívány jejich zkušeností nabyté praxí Dostupnost bezpečných postupů zaměstnancům Provozní dokumentace je přístupná všem zaměstnancům, jejichž činnosti se dotýká a je uložena na příslušném pracovišti, postupy a instrukce pro obsluhu jsou u daného zařízení. Toto se týká zejména zařízení, ve kterých je manipulováno s nebezpečnými látkami. V praxi to znamená, že veškeré podklady a dokumenty potřebné pro řízení provozu výrobny, včetně pokynů pro řízení činností při haváriích a mimořádných stavech je uložena na velínu výrobny Seznamování zaměstnanců s bezpečnými postupy Každý zaměstnanec v rámci zácviku (nástupní a specifické školení), před zahájením své pracovní činnosti, potvrdí svým podpisem, že byl seznámen s příslušnou provozní dokumentací, která se týká jím vykonávané činnosti. Záznam o seznámení s pracovním postupem je založen u koordinátora výroby Systém prověřování znalostí bezpečných postupů Všichni zaměstnanci jsou školeni a přezkušováni z příslušné provozní a bezpečnostní dokumentace. O provedeném školení či přezkoušení se pořizuje zápis, který je uložen u koordinátora výroby Systém posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe Pro posuzování bezpečných postupů před jejich zavedením do praxe je ve společnosti uplatňován systém podrobného, odborného a nestranného posuzování zainteresovanými odborníky v technických a bezpečnostních záležitostech, které se provádí v rámci připomínkového řízení. K posuzování obzvláště významných postupů činností, majících rozhodný vliv na případné ohrožení bezpečnosti či na vznik závažné havárie, jsou využívány konzultace s: výrobci příslušných zařízení, odborníky externích firem, ústavů a institucí, odborníky správních úřadů.

274 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 25 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Systém aktualizace bezpečných postupů Systém aktualizace bezpečných postupů spočívá v zapracování: nových vědeckotechnických poznatků, nových zjištění a zkušeností z provozované činnosti, výsledků technických kontrol a revizí Systém zavádění bezpečnostních opatření v provozu Bezpečnostní opatření, zaváděná na základě zjištění nových skutečností, poznatků z provozu a výsledků technických kontrol a revizí jsou bezodkladně implementována do bezpečných postupů a nová bezpečnostní opatření jsou v provozu: realizována bezodkladně, důsledně zdokumentována (implementována do provozní dokumentace), bezprostředně oznámena všem zaměstnancům, kterých se obsahově dotýkají Motivační mechanismy V řídícím procesu jsou vytvářeny motivační mechanismy a způsoby jejich realizace, které vedou k: a) zvyšování znalostí u obsluh a zaměstnanců, b) dodržování stanovených bezpečných postupů, c) stimulaci zaměstnanců k předkládání návrhů a námětů souvisejících s vyšší úrovní bezpečnosti při výkonu činností. Motivace zaměstnanců k aktivnímu přístupu k otázkám prevence závažné havárie spočívá: v soustavném definování a vysvětlování významu PZH, ve vymezování a objasňování podílu každého zaměstnance na systému PZH, v soustavném budování a posilování vědomí každého zaměstnance o tom, že otázky bezpečnosti a prevence závažné havárie jsou zejména v jeho zájmu a ve prospěch jeho samotného, dále pak ve prospěch jeho blízkých, spolupracovníků a ostatních občanů. Tyto zásady jsou uplatňovány všemi vedoucími pracovníky při řízení podřízených. Úroveň jejich praktické realizace slouží jako jedno ze základních kriterií pro vyjádření diferencovaného finančního ohodnocení příslušného pracovníka Zásady uplatňování osobní zodpovědnosti za provádění pracovních činností Součástí procesu řízení provozu je mj. stanovení osobní zodpovědnosti zaměstnanců za bezpečné provádění činností, ale i způsobu postihování zaměstnanců za nedodržování bezpečných postupů, které vycházejí ze zákoníku práce. Tyto atributy jsou zakotveny v pracovních smlouvách zaměstnanců. Porušení zásad bezpečného provozu zařízení obsahujícího nebezpečnou látku je důvodem k okamžitému rozvázání pracovního poměru, případně k výraznému finančnímu postihu, dle závažnosti provinění Bezpečné postupy a bezpečnostní požadavky pro činnost externích subjektů V případě, že provádějí samostatnou činnost v objektu společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. dodavatelé a externí subjekty, pak tato činnost je vždy prováděna dle aktuálních bezpečných postupů. Zásady pro bezpečné provozování činnosti v objektu jsou externím subjektům oznámeny při smluvním ujednávání předmětné činnosti Způsob seznamování externích subjektů s bezpečnými postupy a bezpečnostními požadavky pro činnost Před započetím prací jsou externí subjekty povinny prokázat, že s bezpečnými postupy pro předmětnou činnost v objektu SYNTHOS PBR s.r.o. byli jejich zaměstnanci prokazatelně seznámeni.

275 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 26 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Kontrola dodržování bezpečných postupů u dodavatelů a externích subjektů Kontrola dodržování bezpečných postupů u dodavatelů a externích subjektů je prováděna příslušným odpovědným vedoucím (na výrobně je kontrolou pověřen zpravidla koordinátor výroby), který je za pracoviště, v němž je prováděná činnost vykonávána, odpovědný, dle zpracovaného plánu kontroly a dle zásad kontrolní činnosti Zdroje důležitých údajů pro bezpečný provoz Souborem interní provozně řídící dokumentace, vytvořené pro bezpečné provádění provozovaných činností, jsou zpracovány a tím je i zajištěno, že jsou zaměstnancům přístupny a známy důležité údaje bezpečného provozu, jedná se zejména o: proudové (vývojové) diagramy výrobních procesů, schémata technologických postupů, schémata toků technologických a pomocných médií, přehledy o existujících provozních, skladových a rezervních zařízeních, přehledy o použitých konstrukčních a technologických materiálech zařízení a objektů Existence, dostupnost a způsob seznamování s důležitými údaji Souborem provozně řídící dokumentace a zejména pak technologickým reglementem je zajištěna dostupnost a seznámení zaměstnanců s údaji o: přípustných provozních hodnotách fyzikálních veličin a pomocných ukazatelů bezpečného provozu zařízení (tlak, teplota, průtok, kvalitativní a kvantitativní požadavky na technologické vstupy, výstupy, meziprodukty apod.), následcích odchylek hodnot těchto veličin a ukazatelů od provozního rozmezí ve vztahu k technologickému procesu a ve vztahu k bezpečnosti zaměstnanců, ochraně životního prostředí, majetku a k vlivům mimo areál společnosti, Existence, dostupnost a způsob seznamování s mezními hodnotami Vypracovaná provozní technologická dokumentace musí obsahovat vedle údajů pro bezpečný provoz také údaje o mezních hodnotách fyzikálních a technologických veličin, při jejichž dosažení nastává: zásadní změna vedení technologického procesu (režimu), uplatňování definovaných nestandardních postupů ze strany obsluhy, proces korigování zásadních odchylek od provozních hodnot s cílem stabilizovat technologický proces, aktivování záložních technologických zařízení a systémů (náhradní energetický zdroj, sprchové a chladicí systémy, dávkování inertních médií, přepouštění technologických meziproduktů do záložních kapacit, odpouštění meziproduktů mimo technologii apod.) Způsob seznamování s technickými bezpečnostními údaji V rámci seznamování s provozní technologickou dokumentací, ale i v rámci školení BOZP, PO a PZH jsou zaměstnanci seznamováni mj. i s údaji: o instalovaných technologických bezpečnostních systémech (detekce, signalizace, výkonové akční členy apod.) v objektu, o instalovaných a provozovaných protipožárních systémech v objektu, o osvětlovacích, ventilačních, filtračních, retenčních, přepouštěcích a vypouštěcích systémech využívaných objektem, o připravených nouzových a havarijně bezpečnostních systémech.

276 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 27 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: 6.4. Řízení změn v objektu z hlediska PZH Prováděné změny výrobního zařízení či systémových částí řízení provozu mohou být nepatrného, ale i rozsáhlého charakteru a provádějí se z různých, vynucených či nevynucených příčin, důvodů a podnětů např.: pro zvýšení výrobní či skladovací kapacity, pro zvýšení spolehlivosti zařízení, pro zjednodušení obslužnosti, pro zvýšení bezpečnosti zařízení apod. Všechny realizované změny, zejména pokud se týkají zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie, mohou ovlivnit bezpečnost příslušného zařízení či jeho okolí. Z těchto důvodů je pro realizaci změn zaveden systém řízení změn. V následujících podkapitolách je uveden popis nejdůležitějších aspektů nastaveného systému řízení změn v objektu SYNTHOS PBR s.r.o Postupy pro plánování a provádění změn Veškerý proces změn ve společnosti je řízen, probíhá a je kontrolován podle finančního plánu společnosti. Oblasti změn totiž mohou být v příčinné souvislosti s možným vznikem závažné havárie. Jak již bylo v úvodu kapitoly uvedeno, že ke změnám může dojít z různých příčin, je pro bezpečné a účelné plánování a realizování změn také nutné kategorizovat jednotlivé oblasti změn. Jedná se o následující významné oblasti, do nichž se změny promítají: změny v technickém řešení, změny v technologických postupech, změny v programovém vybavení, změny v personálním obsazení, změny vnějších podmínek a změny všech dalších podmínek, které mohou ovlivnit vznik a následky závažných havárií stávajících technologií, zařízení nebo celých provozů výroby a skladování. Změny v technické dokumentaci jsou zaznamenány do příslušných interních dokumentů společnosti. Základními dokumenty v této oblasti jsou technické dokumenty zařízení, výkresy apod. Jejich změny spočívají v realizaci následujících kroků návrh nového dokumentu (revize dokumentu), připomínkové řízení, schválení, vydání příp. zrušení dokumentu (částí dokumentu). Změny v technické provozní dokumentaci vyvolané investičními a modernizačními akcemi jsou při interním projednávání, v rámci projektové přípravy, připomínkovány z hlediska bezpečnosti provozu a z hlediska havarijní prevence. Změny v technologických postupech jsou zaznamenány do příslušných interních dokumentů společnosti (reglementy, pracovní postupy, havarijní dokumentace, apod.). Do procesu připomínkování a schvalování jsou začleněni odpovědní zaměstnanci výroby a externí dodavatelé služeb (např. z oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany a ekologie atd.). Nové technologie jsou přebírány od dodavatelů včetně předpisů pro bezpečné provozování, které jsou, před zahájením provozování, zapracovávány do technologické provozní dokumentace. Změny programového vybavení ve svých důsledcích mohou mít významný vliv na úroveň bezpečnosti. Pomocí výpočetní techniky je řízen výrobní proces. Z tohoto důvodu musí být změnám programového vybavení věnována náležitá pozornost, která odpovídá stejnému režimu jako řízení změny v oblasti technického nebo technologického řešení. Změny v personálním obsazení pracovišť jsou řízeny plánem stavu zaměstnanců, který představuje organizační a funkční schéma společnosti, viz příloha č. 2. Pozornost při navrhování organizačního schéma je soustředěna na personální změny mající vliv na tzv. lidského činitele, neboť pracovníci výroby svou činností mohou přímo ovlivňovat bezpečnost provozu. Zejména u změn, které vedou k úspoře počtu zaměstnanců je potřeba velmi

277 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 28 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: citlivého posuzování dopadů na bezpečnostní stránku uvažované změny. Organizační změny mohou mít vliv na otázky odpovědnosti a kompetencí což je třeba mít rovněž na zřeteli při posuzování vlivu na změnu bezpečnosti. Změny vnějších podmínek ovlivňující činnosti v objektu SYNTHOS PBR s.r.o. jsou vedení společnosti oznámeny příslušnými správními úřady nebo jinými právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami (správce areálu, okolní objekty apod.). Tyto změny jsou vedením společnosti vyhodnoceny a návrhy jsou rozpracovány k realizaci, včetně zapracování do interní dokumentace společnosti. Se změnami jsou neprodleně seznámeni všichni dotčení zaměstnanci. Seznámení zaměstnanců je prováděno formou specifických školení, za jejichž provedení odpovídají nadřízení zaměstnanci. Záznamy o školení se zakládají u výkonného ředitele. V případě, že zapracování změn v dokumentaci objektu podléhá oznámení nebo schválení dotčenými správními úřady, předá vedení společnosti tuto dokumentaci příslušným správním úřadům v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě, kterou stanoví příslušný správní úřad svým rozhodnutím Odpovědnosti ve změnovém procesu Příslušné odpovědnosti změnového procesu vyplývají z přijatého změnového systému. Postup a způsob řízení změn (plánování, realizace, kontrolování, zaznamenávání apod.), ve výše uvedených oblastech, je prováděn podle charakteru významu změny dle následujících obecných zásad a postupů a vyplývajících odpovědností: 1. Návrh změny zpracovává a předkládá navrhovatel (kdokoliv ze zaměstnanců společnosti) v ústní či písemné formě (dle rozsahu změny). Návrh zamýšlené změny vedle technického řešení musí obsahovat i odhad vlivu na bezpečnost a možné ohrožení okolí. Návrh eviduje hlavní technolog, který zajišťuje jeho další vývoj. Návrh změny podléhá připomínkovému řízení. 2. Posouzení návrhu změny z hlediska bezpečnostního provádí výkonný ředitel společně s hlavním technologem, popřípadě ve spolupráci s vytvořeným týmem odborníků. V případě významných změn na zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie musí být provedena opětovná analýza rizika daného zdroje za účelem zjištění změny míry rizika daného zařízení a případně i celého objektu. 3. Realizační příkaz vydává na základě výsledku posouzení a návrhu vedení společnosti. V realizačním příkazu (plánu změny) se uvádí zejména tyto údaje: rozsah změny, období změny, způsob realizace včetně personálního, technického a finančního zajištění, stanovení odpovědnosti za realizaci, průběh a kontrolu. 4. Zlepšovací návrh obsahující popis zdůvodnění a vyčíslení navrhované změny, která vede ke zlepšení provozně-technického, bezpečnostního či ekonomického řešení (stavu). Zlepšovací návrh technicky zpracovávají zpravidla externí firmy na základě požadavku (návrhu). Zlepšovací návrh podléhá připomínkovému a schvalovacímu řízení, ve kterém se rozhoduje o možnosti jeho realizace, výši vynaložených prostředků, možnosti využití vlastní kapacity či dodavatelského způsobu a zda nevyvolá potřebu vyšší formy řešení. 5. Technický návrh řešení je vyšší forma řešení a provedení dílčí změny. Rozsah dokumentu je stanoven odbornými předpisy. Zpracovává jej zpravidla externí firma působící v daném oboru. 6. Požadavek projektových prací je základní dokument k zahájení projektových prací. Rozsah je stanoven odbornými předpisy. Zajišťuje jej zpravidla vedení společnosti případně ve spolupráci s externími specialisty v daném oboru. 7. Projektová dokumentace je technicko-technologická dokumentace k realizaci záměru. Rozsah je stanoven odbornými předpisy. Tato dokumentace je zpracovávána vždy externí odbornou (dodavatelskou) firmou. Odpovědnost za evidenci všech změn, včetně sledování jejich řízení a realizace má výkonný ředitel Bezpečnostní opatření a zásady pro provádění změn Osoba, která požaduje změnu (navrhovatel změny) posoudí rozsah rizika. V případě, že rozsah rizika posoudí jako tolerovatelné riziko, je možné na základě jeho písemného potvrzení změnu provést, čímž se tato osoba stává plně odpovědnou za to, že prováděná změna nesníží bezpečnost zařízení či souvisejícího systému. V případě, že je rozsah rizika prováděné změny hodnocen jako závažné riziko, postupuje se podle příslušných zásad analýzy a hodnocení rizik. Pokud navrhovatel změny nedokáže posoudit riziko, zajistí jeho posouzení vedení společnosti

278 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 29 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: například pomocí externí firmy, která posoudí vliv navrhované změny na celkovou míru rizika (přijatelnost) a navrhne podmínky, za nichž lze změnu provést. Na základě provedené analýzy rizika jsou pak stanoveny bezpečnostní opatření pro provedení změny. Bezpečnostní opatření pro provedení změny jsou souborem technicko-organizačních opatření, která jsou plánována, vyčleňována a zajišťována vedením společnosti. Jejich obsah a rozsah je vždy závislý na rozsahu a závažnosti prováděné změny. Stanovená bezpečnostní opatření pro realizaci změny jsou zřetelně uvedena v realizačním příkazu pro změnu. Změna souvisejících bezpečnostních opatření v provozní dokumentaci musí být provedena před ukončením změnového procesu (před uvedením změnou poznamenaného zařízení do provozu) Informování o změně a výcvik pro danou změnu Veškeré změny jsou zaznamenány v provozní dokumentaci včetně aktualizace pracovních postupů a instrukcí. S těmito změnami jsou dotčení zaměstnanci neprodleně prokazatelně seznamováni a v rozsahu svých pracovních povinností procvičováni a přezkušováni. Před realizací změny a znovuobnovením provozu, v případech kdy je změnou dotčena bezpečnost provozu, je prováděno adekvátní školení a výcvik všeho změnou dotčeného personálu. Předmětem výcviku jsou všechny změny v oblasti bezpečnosti, provádění předmětné činnosti a údržby daného zařízení. Zvláštní pozornost při výcviku je věnována řešení reálných nebezpečných havarijních situací Zásady kontrolní činnosti změnového řízení Při realizaci každé změny je nutným krokem, v souvislosti s prevencí závažné havárie, v rámci jejího plánování (tj. při tvorbě realizačního příkazu), stanovení příslušných stupňů kontroly pro daný případ. Při plánování a provádění změn je kontrolní činnost zaměřena zejména na tyto oblasti: Organizace provádění změny, Splnění požadavků správného postupu realizace, Ověření bezpečnosti celého záměru, Úřední povolení k provedení činnosti (je-li zapotřebí), Preventivní údržba upravovaného zařízení, Výcvik obsluhy příslušného zařízení a personálu provádějícího změnu, Provedení patřičných záznamů o změně do příslušné provozní dokumentace, Funkce zařízení po provedené změně, včetně bezpečnostního hlediska Pravidla a postupy k provádění korekčních organizačních opatření po provedené změně Při zjištění odchylek od plánu změny, v průběhu jejího realizačního období, které mohou vyplynout ze závěrů kontrolní činnosti nebo vzejdou z operativních změn v řešení, je povinností odpovědné osoby za provádění změny provést neprodleně odpovídající korekce a úpravy i v oblasti bezpečnostních opatření pro prováděnou změnu Funkční odpovědnost za realizaci změny V rámci změnového procesu jsou stanovovány následující odpovědnosti: odpovědnost za přípravu návrhu, odpovědnost za dokumentování návrhu, odpovědnost za posouzení vlivu plánované změny na bezpečnost, odpovědnost za provedení změny, odpovědnost za kontrolu změny. Uvedené druhy odpovědností se stanovují jmenovitě v realizačním příkazu změny. Stanovování jednotlivých odpovědností se provádí dle následujících pravidel a zásad.

279 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 30 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Odpovědnost za přípravu návrhu V případě plánované změny se stanovuje zpravidla hlavnímu technologovi výroby. Odpovědnost za dokumentování návrhu Tato odpovědnost bývá stanovena zpravidla technologovi výroby, který má za povinnost následně zabezpečit informování navrhovatele změny o způsobu vyřízení návrhu. Odpovědnost za posouzení vlivu plánované změny na bezpečnost Tuto odpovědnost má již navrhovatel změny a dále pak je stanovována na základě odborného posouzení a dle rozsahu navrhované či plánované změny. Tuto odpovědnost pak zpravidla nese výkonný ředitel. Odpovědnost za provedení změny Odpovědnost za provedení změny je stanovována příslušnému vedoucímu, v jehož kompetenci je předmět změny. To platí i v případě, kdy změnu provádí dodavatelským způsobem externí firma, což je převažujícím způsobem realizace změn v oblasti technických, technologických a programových změn. Tato odpovědnost sebou současně nese i povinnost provádět příslušné korekce a koordinace v průběhu provádění změny a prosazení důsledků změny do příslušné provozní dokumentace Havarijní plánování Účelem havarijního plánování je vypracovat, zavést a dokumentovat postupy pro: zjišťování a popis předpokládaných možných havarijních situací, které jsou definovány na základě analýzy existujících zdrojů rizika závažné havárie, vytvoření a dokumentování plánů opatření pro případy havarijních stavů, posuzování, ověřování a schvalování plánů opatření pro případy havarijních stavů, systematické prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků, efektivní odstraňování následků havárie a rychlé obnovení řádného provozu, včetně stabilizace výkonnosti lidských zdrojů Zásady a postupy zjišťování a popis možných havarijních situací Pokyny pro přípravu a řešení havarijních situací jsou integrované jednak do provozní dokumentace Technologický reglement, Pracovní postupy a jednak (pro řešení havarijních situací) jsou vypracovány následující dokumenty havarijního plánování: Vnitřní havarijní plán (ve smyslu zákona 59/2006 Sb.) Bezpečnostní listy Havarijní plán výrobny Dokumentace zdolávání požáru Požární řád Požárně poplachové směrnice Havarijní dokumentace je pravidelně revidována a aktualizována tak, aby odpovídala zjištěným možným havarijním situacím. Vnitřní havarijní plán SYNTHOS PBR s.r.o. vychází z analyzovaných zdrojů rizika (podkladem je podrobná analýza v rámci zpracování bezpečnostní zprávy) a možností připravených sil a prostředků pro likvidaci havárií. Účelem vnitřního havarijního plánu je zajistit havarijní připravenost zaměstnanců společnosti a technických prostředků potřebných k řešení havárie a minimalizaci škod při jejím vzniku, vývoji a likvidaci. Vnitřní havarijní plán obsahuje přehledy o dopravních, technických a zásahových prostředcích použitelných k zvládání havarijních situací. Vnitřní havarijní plán je závazný pro všechny zaměstnance SYNTHOS PBR s.r.o., ale i pro externí organizace, dodavatele či návštěvníky působící trvale nebo přechodně ve výrobně Polybutadien. Dále je závazný pro všechny osoby a organizace, kterých se řešená problematika bezprostředně dotýká. Vnitřní

280 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 31 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: havarijní plán definuje vzájemné povinnosti jednotlivých subjektů Areálu chemických výrob Kralupy v otázkách spolupráce a vzájemné informovanosti v rámci zvládání možných havarijních situací. Havarijní plán výrobny je interním dokumentem (směrnice) a tudíž podléhá předepsanému způsobu připomínkování a schvalování řízené dokumentace (definování zásad její tvorby a nakládání s ní tak, aby byla vždy, včas a v aktuálním stavu na těch místech, kde se podle ní pracuje, rozhoduje, nebo sleduje účinnost systému řízení. Rozvíjí ustanovení obecné části Organizačního řádu a respektuje požadavky základních systémových norem jednotlivých subsystémů řízení). Havarijní plán výrobny je obsluze k dispozici na velínu výrobny v tištěné i elektronické podobě. Neodmyslitelnou součástí havarijní dokumentace je, kromě havarijních plánů, i dokumentace požární ochrany. Tato dokumentace vychází z odborných předpisů o požární ochraně a je zaměřena zejména na havárie související s požárem či výbuchem. Požární dokumentace postihuje i havárie, které nedosáhnou kritérií havárie závažné Schopnost zásad a postupů identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek Z hlediska provozovaných činností je identifikace možných havarijních situací vzniklých změnou vnitřních nebo vnějších podmínek převážně založena na sledování výrobního procesu (proces řízen elektronickým systémem, který oznamuje odchylky od běžného provozu) a dále pak na systému preventivních prohlídek, revizí a kontrol a v případě již vzniklé havárie na systému detekce Schopnost zásad a postupů akceptovat podněty a zkušenosti vlastních zaměstnanců provozovatele, externích organizací, správních úřadů, záchranných složek V problematice havarijního plánování jsou pro stanovování zásad a postupů identifikace havarijních stavů využívány podněty a zkušenosti jak vlastních zaměstnanců, tak i zaměstnanců externích organizací, výzkumných ústavů, testovacích zařízení, správních úřadů, záchranných složek aj. (např. poradenství, expertízy a konzultace odborných organizací, HAZOP studie apod.). Zaměstnanci mohou podat návrhy k změnám havarijních postupů výkonnému řediteli, případně i jednateli společnosti nebo risk manažerovi správce areálu (SYNTHOS Kralupy a.s.). Tvorba pracovních postupů a havarijních postupů je založena na podnětech a zkušenostech zaměstnanců, kteří přímo předmětnou činnost provádějí. Veškeré připomínky externích organizací čí správních úřadů, vzniklých na základě kontrol nebo od záchranných složek vyplynulých ze zkušeností, jsou přezkoumány a zapracovány do provozní a bezpečnostní dokumentace. Rovněž tak jsou akceptovány i podněty z pravidelných ročních schůzek risk manažerů (osob pověřených jednat v oblasti PZH) společností působících v Areálu chemických výrob Kralupy, které se konají i za účasti starostů okolních obcí Přehled možných závažných havarijních situací V havarijních dokumentech jsou rizika vyplývající z provozované činnosti související s manipulacemi s extrémně hořlavými plyny a vysoce hořlavými kapalinami, toxickým plynem a látkami nebezpečnými pro životní prostředí. Tato rizika mohou ve svých důsledcích způsobit závažnou havárii s fatálními následky jak v objektu, tak i mimo něj (ve společném Areálu chemických výrob Kralupy). Všechna technologická zařízení, ve kterých jsou umístěny nebezpečné látky, byly podrobeny analýze rizika. Podrobný přehled všech situací, které mohou být příčinou vzniku závažných havárií, je součástí Vnitřního havarijního plánu Charakteristiky možného ohrožení závažnými havarijními situace Důležitou a výchozí součástí Vnitřního havarijního plánu je přehled a popis důsledků jednotlivých vzniklých havarijních stavů charakteristiky možného ohrožení, definované jako scénáře havárií Možný rozsah a následky závažných havarijních situací Součástí definovaných modelových závažných havárií ve Vnitřním havarijním plánu jsou především: charakteristiky nejzávažnějšího možného ohrožení (popis scénáře havárie, definování koncových stavů scénáře s vyjádřením pravděpodobnosti jejich vzniku), stanovení teoretického rozsahu a následků modelovaných havárií na životy a zdraví lidí, majetek a životní prostředí.

281 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 32 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Možný rozsah následků reálných závažných havárií v objektu byl odhadnut modelováním havárií a podmínek v rámci podrobné analýzy a hodnocení rizika, které objekt představuje Způsob prokazatelného seznamování zaměstnanců s charakteristikami možných závažných havarijních situací S možným průběhem a následky modelových závažných havarijních situací jsou prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci společnosti, kteří plní své úkoly v daném objektu, v rámci seznamování s Vnitřním havarijním plánem a v rámci pravidelných školení PO, PZH a BOZP. Úvodní seznámení s dokumentem stvrzují zaměstnanci svým podpisem na výkazu o seznámení s dokumentací, který je uložen u výkonného ředitele. Znalosti plánovaných opatření pro ochranu a pro zásah k omezení dopadů závažné havárie jsou u zaměstnanců prověřovány Postupy a pravidla zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie Opatření pro ochranu před účinky havárií a pro zásah na likvidaci havárie a omezení dopadů havárie jsou stěžejním obsahem havarijní dokumentace. V havarijních dokumentech, zejména ve Vnitřním havarijním plánu, jsou z hlediska mimořádných a havarijních situací uvedeny minimálně následující informace: identifikace objektu a provozované činnosti, popis a rozsah možných mimořádných situací, popis funkce výstražných a poplašných systémů, popis způsobu identifikace mimořádné situace, povinnosti a popis činnosti zaměstnanců při mimořádné události, plán (postup) činností při vzniku mimořádné události/havárie, seznam osob činných v systému prevence, kontroly, identifikace, řízení a účast při zdolávání mimořádné situace, přehled tísňového volání Plán vyrozumění a spojení (HZS, Policie, RZS, zainteresované strany), postupy interní a externí komunikace (vyrozumívání a podávání hlášení o havárii), výčet záchranných, pomocných a manipulačních zařízení a prostředků, plán testování a prověřování účinnosti výstražných a poplašných systémů, školení a výcviku relevantních osob a zaměstnanců, souhrn ostatních údajů a informací, které s předmětem věci souvisejí. Vnitřní havarijní plán má následující strukturu: informativní část, operativní část, grafickou část, dokumentační část a přehled ostatních plánů a souvisejících dokumentů pro řešení mimořádných událostí. Informativní část představuje popis objektu zaměřený na rizikovou činnost a popis okolí zaměřený na prvky, které mohou ovlivnit rozsah následků případné závažné havárie. Operativní část obsahuje popis závažných havárií, které mohou nastat v jednotlivých případech, popis represivních sil a prostředků a popis způsobů varování, informování a zdolávání závažných havárií. Do operativní části patří i plány konkrétních činností, které tvoří zejména traumatologický plán, evakuační plán a případně další plány.

282 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 33 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Grafická část je tvořena přehlednými mapami, plány a grafickými dokladujícími uvedené informace (situování objektu, zdrojů rizika, důležitých prvků infrastruktury, využitelných zdrojů pro likvidaci havárie a jejich následků. Dokumentační část v sobě sdružuje záznamy o seznámení s dokumentem a přehledy podnětů a způsobů změn dokumentu a případně i další dokumenty (vyhodnocení nácviků apod.). Ostatní vypracované plány pro řešení mimořádných událostí jsou buďto přímo součástí VHP nebo je zde uveden na ně odkaz. Jedná se například o traumatologický plán, plán evakuace, plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do kanalizace, vod a půdy a další plány dle potřeby Zásady projednávání opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie Plány opatření pro případy havarijních situací (Vnitřní havarijní plán) jsou projednávány: s odborníky v dané oblasti - při zpracování dokumentace, konzultace, apod., se správními úřady - při schvalovacím řízení, při kontrolách, s orgány záchranných složek IZS (zejména HZSP SYNTHOS Kralupy a.s.) - při zpracování částí dokumentace, při kontrolách objektu, s orgány policie - předložení plánu fyzické ochrany objektu, a s provozovateli okolních ohrožených a ohrožujících objektů - při seznamování s plány opatření při součinnosti řešení havarijní situace, cvičení apod Popis zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací Postup a metody řešení mimořádných událostí, spojených s únikem nebezpečných látek (hořlavých nebo výbušných), spočívají v identifikaci možností úniku nebezpečných látek, analýze předpokládaného úniku a dokumentaci činností všech složek, uvnitř objektu i mimo něj, které se podílejí na likvidaci mimořádné události. Ve Vnitřním havarijním plánu musí být uveden popis systému zajištění sil a prostředků uvažovaných pro zásah na likvidaci závažných havárií a jejích následků. Uvedeny jsou i právní podklady při uvažování vnějších zdrojů Popis spolupráce s jinými podnikajícími subjekty, složkami integrovaného záchranného systému, havarijními službami apod. Ve Vnitřním havarijním plánu je popsána spolupráce s ostatními subjekty situovanými v areálu, zejména pak se záchrannými složkami (HZSP) a ostatními zainteresovanými subjekty při zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy likvidace závažných havarijních situací. Informativně je uveden i přehled hlavních prostředků uvažovaných externích zásahových sil (HZSP SYNTHOS Kralupy a.s. Z havarijní dokumentace musí být zřetelné, jaký je podíl vlastních zaměstnanců při organizaci, řízení a provádění zásahu na zdolání havarijní situace a při likvidaci následků a jaký je podíl externích sil a prostředků Přehledy vlastních sil a prostředků, včetně lidských zdrojů, použitelných a dostupných při závažných havarijních situacích Popis vlastních sil a prostředků uvažovaných pro řešení závažných havárií a likvidaci jejich následků je důležitým prvkem havarijních dokumentů Hlavními cíli, úkoly a posláním vlastních sil a prostředků, v souvislosti s řešením mimořádných událostí v SYNTHOS PBR s.r.o. jsou následující činnosti: V rámci SYNTHOS PBR s.r.o. likvidace mimořádné události v co nejkratší době, zajištění bezpečnosti zaměstnanců a jejich informovanosti o vzniku a průběhu MU, bezpečné odstavení havarované technologie tak, aby nedošlo k úniku nebezpečných látek do ovzduší, povrchových a podzemních vod nebo půdy, bezpečné provozování nebo odstavení navazujícího zařízení a zařízení umístěného v blízkosti,

283 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 34 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: koordinace činností vnitřních a vnějších zásahových a dalších složek účastnících se likvidace následků mimořádné události, plnění rozhodnutí orgánů řídících zásah na likvidaci závažné havárie (Havarijní štáb SYNTHOS Kralupy a.s.) a zasahujících složek HZSP (SYNTHOS Kralupy a.s.) IZS. Vůči IZS, okolí a dotčeným stranám přivolání zásahových jednotek IZS (cestou dispečinku PHHS SYNTHOS Kralupy a.s.), informování Městského úřadu, Krajského úřadu a Policie ČR operační středisko, informování České inspekce životního prostředí, OIP a dalších dotčených stran, spolupráce s orgány státní správy (správní úřady, vyšetřovací komise, apod.), předání informací o situaci okolním subjektům, oznámení události pojišťovně Informace o spojení se složkami integrovaného záchranného systému Vnitřní havarijní plán a všechny dokumenty havarijního plánování musí bezpodmínečně poskytovat aktuální informace o způsobu vyrozumění a spojení se záchrannými složkami IZS. Ohlašování vzniku závažné havárie (požár, výbuch, toxické působení, únik závadné látky) nebo i jiných mimořádných událostí (úraz, smrtelný úraz, apod.) jsou oznamovány dispečinku PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s.) a záchranným silám a prostředkům kromě technických prostředků (EPS) pomocí tísňového telefonního volání. Havarijní dokumenty musí obsahovat aktuální přehled důležitých telefonních čísel tísňového volání Informace o aktuálním přehledu spojení s odbornými pracovišti správních úřadů a dalšími odbornými institucemi Havarijní dokumenty musí obsahovat aktuální přehled důležitých telefonních čísel pro spojení s odbornými pracovišti situovanými vně ACHVK Informace o aktuálním přehledu kontaktů na určené pracovníky v pracovní i mimopracovní době Havarijní dokumenty musí obsahovat aktuální přehled důležitých telefonních čísel pro spojení s vedoucími pracovníky a s odbornými pracovišti a se zásahovými složkami uvnitř objektu a uvnitř ACHVK Činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů Havarijní dokumenty musí jasným a zcela srozumitelným způsobem definovat konkrétní činnost zaměstnanců v případě vzniku závažné havárie. Ve Vnitřním havarijním plánu jsou tyto informace komplexně definovány. V Havarijním plánu výrobny a Požárně poplachové směrnici jsou uvedeny stručné a srozumitelné postupy činnosti a důležité kontakty pro vyrozumívání a řízení činnosti při řešení havarijních stavů Grafická znázornění v dokumentech havarijního plánování Grafické části Vnitřního havarijního plánu obsahují relevantní informace o situování důležitých prvků při řešení havarijních stavů, důležité informace pro řízení zásahových prací a pro vytváření předpokladů rozvoje případné havárie. V grafických částech havarijní dokumentace bývají, dle reálnosti zobrazení, zpravidla uváděny informace následujícího typu a významu: a) bezpečnostní zóny v provozech (dokument Ochrana před výbuchem, dle 406/2006 Sb.), b) oblasti se stanovenými zákazy, omezeními, zábranami aj., c) místa vyústění havarijních odpouštěcích armatur pro nebezpečné látky a média, d) trasy havarijních potrubí pro odvod nebezpečných látek a médií mimo technologii, e) únikové cesty a evakuační trasy a v případě, jsou-li stanovena i shromaždiště pro obsluhy a zaměstnance při mimořádných událostech, f) umístění prostředků k ochraně osob, včetně umístění věcných prostředků požární ochrany a osobních ochranných pracovních prostředků v případě mimořádných událostí.

284 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 35 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: V grafické části (přílohách) Vnitřního havarijního plánu výrobny Polybutadien jsou graficky vyjádřeny následující údaje a informace: situování Areálu chemických výrob Kralupy v rámci lokality, situování objektu SYNTHOS PBR s.r.o. a jeho částí v rámci Areálu chemických výrob Kralupy, situování zdrojů rizika v objektu SYNTHOS PBR s.r.o. (objekt výrobny a potrubní vedení nebezpečných látek), situování jednotlivých zařízení v rámci výrobní jednotky, přístupové a únikové cesty do a z areálu a ostatní komunikace uvnitř areálu (trasy pro příjezd k objektům společnosti SYNTHOS PBR s.r.o.), situace okolních objektů uvnitř areálu, včetně vyznačení provozovatelů, infrastruktura uvnitř areálu, včetně situování HZSP SYNTHOS Kralupy a.s., situace terénního reliéfu v areálu a bezprostředním okolí, situování obydlené a průmyslové zástavby v bezprostředním okolí, situování okolních vodních toků (Vltava), předpokládaný maximální dosah nejzávažnějších havárií v objektu Prokazatelnost seznamování a aktualizace havarijní dokumentace Vedení společnosti je povinno: Prokazatelně seznámit všechny zaměstnance s riziky závažné havárie, preventivními bezpečnostními opatřeními a žádoucím chování, Průběžně aktualizovat dokumenty havarijního plánování a tyto postupovat příslušným úřadům ke schválení. S havarijním plánem jsou, v rámci pravidelných školení PO, PZH a BOZP, prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci výrobny Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. Záznam o seznámení je součástí dokumentu Vnitřní havarijní plán (dokumentační část). V záznamovém listu stvrzuje zaměstnanec svým podpisem, že byl seznámen s existujícími riziky na pracovišti, se způsoby ochrany proti účinkům následků havárií a že jsou mu známa přijatá a plánovaná opatření při řešení havarijních situací. Ze znalosti otázek plánovaných opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie jsou zaměstnanci přezkušováni. Záznam o seznámení s havarijním plánem je uložen u výkonného ředitele. Jeden výtisk Vnitřního havarijního plánu je předáván i společnosti spravující areál (SYNTHOS Kralupy a.s.) pro potřeby informace o existenci rizik a pro plánování úspěšného zásahu v případě vzniku havárie, některého zařízení v objektu. Pravidelné revize a aktualizace Vnitřního havarijního plánu se provádějí při každé změně, která má vliv na možný rozsah následků havárie či způsob likvidace havárie a jejich následků, nejméně však jednou za tři roky. Kontrolní činnost zaměřená na aktuálnost dokumentace technologických rizikových zařízení je prováděna odpovědnými řídícími zaměstnanci v pravidelných intervalech, které jsou stanoveny v příslušných řídících dokumentech pro oblasti BOZP, PZH a provozu. Osoba zodpovědná za aktualizaci Vnitřního havarijního plánu je výkonný ředitel Zásady provádění aktualizace havarijní dokumentace Aktualizace a prověřování havarijní dokumentace je prováděno minimálně v následujících případech: při významných změnách v technologii, materiálních vstupech a výstupech, majících vliv na bezpečnost objektu nebo zařízení, při změnách majících vliv na havarijní připravenost (lidské zdroje, materiálně-technické možnosti),

285 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 36 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: v důsledku nových poznatků souvisejících s riziky a rizikovými procesy, na základě podnětů z vykonaných externích inspekcí a kontrol a na základě podnětů vzešlých z prověřovacích cvičení a nácviků. Společnost SYNTHOS PBR s.r.o. je povinna se řídit dle platných směrnic správce areálu s celoareálovou působností. Mezi směrnice s celoareálovou působností patří i směrnice související s havarijní připraveností. Směrnice jsou firmám situovaným v areálu přístupné přes internet a povinností vedení společnosti je mít k dispozici vždy aktuální verzi. O aktualizaci dané směrnice jsou firmy správcem areálu automaticky vyrozumívány Systémové prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků provozovatele Havarijní připravenost vlastních sil a prostředků k likvidaci požárů, úniků nebezpečných látek a provozních nehod je ověřována dokumentačně a fyzicky minimálně a 1 ročně v rámci vlastních prověřovacích a taktických cvičení a cca 1 za pět let v rámci součinnostních cvičení se zásahovými jednotkami HZSP SYNTHOS Kralupy a.s. Likvidace rozsáhlých požárů a dalších závažných havárií v objektech SYNTHOS PBR s.r.o. je plánována provádět silami a prostředky HZSP SYNTHOS Kralupy a.s., případně i silami a prostředky IZS Středočeského kraje Způsob prověřování připravenosti složek IZS Připravenost havarijních sil a prostředků správce Areálu chemických výrob Kralupy (SYNTHOS Kralupy a.s.) je prověřována prostřednictvím odborného výcviku a modelových cvičení, součinnostních cvičení s jednotlivými či se všemi objekty v areálu a prostřednictvím cvičných poplachů Systém plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení Četnost, zaměření a rozsah tematických cvičení a nácviků řešení havarijních situací vychází z požadavků obecně platných předpisů a z údajů o: provozních nehodách, poruchách technických zařízení, pracovní úrazovosti, již provedených cvičení a nácviků. Plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení je zaměřeno na: prověření a nácvik postupů řešení předpokládaných závažných havarijních stavů, nácvik vlastního provádění záchranných a likvidačních prací, prověření a nácvik organizace a řízení činnosti při mimořádných událostech, včetně prověření úrovně komunikace a koordinace všech zúčastněných zasahujících složek. Námětová cvičení dle scénářů Vnitřního havarijního plánu jsou prováděna minimálně 1 v roce a jsou řízena výkonným ředitelem. Součástí námětových cvičení je i nácvik evakuace. Součinnostní cvičení k prověření vyrozumívání, koordinace, řízení a provedení vlastního zásahu, které je řízeno odborným útvarem správce areálu (PHHS SYNTHOS Kralupy a.s.) je organizováno v ACHVK jedenkrát za rok pokaždé s jiným objektem areálu. Pro objekt SYNTHOS PBR s.r.o. to vychází cca 1 za 5 let. Námět a náplň součinnostního cvičení jsou s řídícím cvičení předem konzultovány a jsou přizpůsobovány potřebám a charakteru ohrožení jednotlivých subjektů situovaných v areálu. Záznamy z nácviků, prověřovacích a tematických cvičení jsou uloženy a archivovány u výkonného ředitele. Záznamy musí obsahovat zejména tyto údaje: datum cvičení, téma a cíl cvičení,

286 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 37 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: seznam účastníků, průběh cvičení (stručný popis), vyhodnocení, návrh opatření Systém zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a způsoby prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření Záznamy z prověřovacích cvičení jsou bezprostředně po jeho ukončení předkládány výkonnému řediteli, který posoudí splnění stanovených cílů a výsledky cvičení. V případě shledání neuspokojivého stavu výkonný ředitel navrhne opatření pro odstranění nedostatků, která předloží ke schválení a k zajištění jejich realizace vedení společnosti. Výkonný ředitel odpovídá za realizaci navržených opatření, za úpravu havarijní dokumentace a za prověřování jejich účinnosti a efektivnosti. Konkrétním řešením a zajištěním navržených opatření může pověřit i další zaměstnance. Realizace navržených opatření podléhá kontrolní činnosti výkonného ředitele. Kontrolní činnost je zaměřena na sledování a vyhodnocování účinnosti a efektivnosti přijatých nápravných a doplňujících opatření. V případě shledání opětovně neuspokojivých výsledků jsou přijatá opatření revidována, korigována a případně navržena a realizována nová opatření k navedení uspokojivého stavu Způsob zajištění informovanosti zaměstnanců o výsledcích prověřovacích a tematických cvičení a o přijímaných opatřeních S výsledky prověřovacích a tématických cvičení jsou zúčastnění zaměstnanci seznámeni řídícím cvičení ještě v jeho závěru. Ostatní zaměstnanci společnosti jsou s dosaženými výsledky a vyvozenými závěry cvičení a nácviků seznámeni neprodleně po jejich ukončení a vyhodnocení na nejbližších školeních či výrobních poradách. Výsledky cvičení jsou k dispozici také ve vnitřní počítačové síti Řízení činnosti při nenadálých stavech a situacích (výpadek el. proudu apod.) Předmětem havarijního plánování a prověřování připravenosti je i vytipování souvisejících událostí, které mohou mít případný vliv na vznik havárie. Jedná se především o: výpadek elektrického proudu, přerušení dodávky provozních médií nebo změna jejich poměrů (výpadek chladící vody, výpadek páry, výpadek dusíku), záměnu provozních médií, změnu technických parametrů (jako jsou tlak, teplota, apod.) a případně další změny. Všechny tyto události jsou řešeny programovým vybavením automatizovaného systému řízení. Postup činnosti při výše uvedených situacích je zapracován do bezpečných postupů (dokumentace), modelové případy jsou simulovány v rámci nácviků řešení havarijních situací a reakce obsluhy na vznik těchto situací je prověřována. Všechny činnosti, u kterých byla identifikována závažná rizika, nebo které by mohly být zdrojem havárie, jsou ve výrobně Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. řízeny, tj. jsou prováděny podle stanovených postupů, výhradně zaměstnanci s příslušnou odbornou kvalifikací a v mezích stanovených provozních limitů a technologických parametrů. Za dodržování pracovních postupů zodpovídají všichni zaměstnanci v rámci své působnosti. Nadřízení těchto pracovníků jsou povinni kontrolovat dodržování stanovených postupů, o kontrole vést příslušné záznamy a v případě zjištěných neshod přijímat nápravná opatření zaměřená na změnu postupů, přeškolení zaměstnanců nebo zabezpečení technických a organizačních opatření. Výrobní proces je řízen a sledován měřící a regulační technikou, z tohoto důvodu je důležité správné nastavení a kontrola provozních parametrů podle příslušných pracovních postupů. Vlastní kontrolu a nastavení měřících a kontrolních přístrojů a zařízení provádí mechanici SŘ, MaR a elektro dle norem technologického režimu.

287 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 38 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: 6.6. Sledování plnění programu PZH (SŘ PZH) Systém průběžného prověřování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu prevence závažných havárií Sledování plnění Programu PZH a dalších veličin a hodnot, souvisejících s prevencí závažné havárie i s vlastní výrobou, majících vliv na bezpečnost výroby a provozovaných činností, je prováděno v několika úrovních a oblastech: porovnáváním tezí uvedených v programu se skutečným stavem. Parametrem pro vyhodnocení je zjištění stavů, kdy program PZH a skutečnost jsou v souladu nebo nejsou v souladu. Součástí vyhodnocení musí být i specifikace odchylky od žádoucího stavu (v souladu s právními a technickými předpisy) a stanovení opatření k odstranění neshody (tj. nežádoucí odchylky), vyhodnocením plnění úkolů a cílů na úseku PZH nebo na úsecích požární ochrany, BOZP, ekologie a jakosti, v rámci zpracování výročních zpráv apod., vyhodnocením ukazatelů, které se sledují dle zpráv a protokolů vnějších auditorů. Hlavními východisky pro prověřování a sledování plnění tématických oddílů programu PZH je, zda a jak: jsou stanoveny, zavedeny a dokumentovány postupy pro průběžné sledování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu, v oblasti cílů, interních kontrol, prověřování aktuálnosti programu PZH a s ním souvisejících interních dokumentů, jsou průběžně zaznamenávány dosahované výsledky plnění úkolů, které jsou porovnávány se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky plnění úkolů a analyzovány jejich příčiny, jsou stanoveny, zavedeny a dokumentovány postupy pro provádění nápravných opatření, je zaveden systém hlášení o nehodách (poruchy, havárie), včetně nehod bez následků, a to především těch, které vznikly v souvislosti se selháním ochranných a bezpečnostních systémů, jsou stanoveny postupy evidence, vyšetřování a archivace nehod, včetně nehod bez následků. Na sledování plnění programu se podílejí všichni vedoucí pracovníci. Za sledování plnění programu PZH odpovídá výkonný ředitel Identifikace příčin nesplněných úkolů a pravidla přijímání příslušných nápravných opatření Průběžně jsou sledovány dosahované výsledky plnění úkolů v oblasti bezpečnosti provozu a PZH, tyto se porovnávají se stanovenými cíly tak, aby mohly být zjištěny odchylky a analyzovány jejich příčiny. Jednotlivé úkoly mají stanoven termín (kontrolní, realizační, konečný apod.) a odpovědnou osobu za jejich plnění. Tento systém umožňuje okamžité a úplné informování všech zainteresovaných pracovníků o momentálním stavu plnění daného úkolu a další údaje o definici úkolů, odchylkách, příčinách neplnění úkolů či pozastavení prací nebo o průběhu prováděných korekcích apod. K odstranění příčin problémů, vzniklých neshod a neplnění stanovených úkolů v oblasti zajištění bezpečnosti a prevence závažné havárie se, bezprostředně po jejich zjištění a vyhodnocení, stanovují nápravná a preventivní opatření. Rozsah a hloubka nápravných a preventivních opatření jsou úměrné příčinám vzniku zjištěných nedostatků. Postup stanovení nápravných a preventivních opatření v oblasti PZH je stanoven v rámci příslušného šetření události. Postup nápravných opatření musí obsahovat zpětnou vazbu, která umožňuje shromažďovat informace pro vyhodnocování účinnosti nápravných a preventivních opatření. Pro postup sledování účinnosti je nutné opět stanovit vyhodnotitelná kriteria. Ze závěrečného vyhodnocení účinnosti nápravných opatření by mělo vyplynout, zda není nutná změna v daném systému Způsob měření, monitorování a vyhodnocování údajů relevantních pro posuzování plnění stanovených cílů Výsledky plnění programu PZH, obsahující zejména podrobné hodnocení úrovně péče o bezpečnost, hygienu práce a ochranu zdraví a otázky z oblasti havarijní prevence při řízní procesu, jsou každoročně uváděny

288 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 39 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: v dokumentu Zpráva o stavu SŘ PZH. Přezkoumání systému PZH zahrnuje všechny oblasti PZH. Zprávu vypracovává výkonný ředitel za spolupráce ostatních vedoucích pracovníků výrobny. Vedení společnosti schvaluje závěry zprávy a ukládá úkoly a opatření k nápravě. Zpráva je zaměstnancům společnosti i veřejnosti (na vyžádání) dostupná. Uložená opatření k nápravě a preventivní opatření jsou evidována a založena v dokumentaci SŘ PZH. Vedoucí pracovníci, v rozsahu své kompetence, kontrolují a vyhodnocují (1 za rok) plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu PZH ve vztahu ke všem provozovaným činnostem. V rámci svých pravomocí řeší nedostatky v plnění úkolů stanovených tímto programem, vydávají, prosazují a plní odborná nařízení a preventivní opatření. V případech, kdy zjištěné skutečnosti přesahují jejich pravomoci, informují o nich neprodleně svého nadřízeného. Posuzování plnění stanovených cílů v oblasti PZH je činěno na základě výsledků zavedeného souboru monitorování, měření a vyhodnocování významných údajů, ukazatelů a měřitelných parametrů. Monitoring systému PZH je zaměřen a zahrnuje: plnění úkolů a podíl jednotlivých zaměstnanců nebo skupin na dosažení stanovených cílů v oblasti PZH, pracoviště s výskytem rizik a nebezpečných pracovních podmínek, funkci řídicího a kontrolního systému, funkci vybraného technického zařízení, funkci systému posuzování bezpečného výkonu činnosti a jednání zaměstnanců, včetně zaměstnanců dodavatelských organizací ve vztahu k PZH, periodické prověřování interních dokumentů a podnikových norem ovlivňujících úroveň PZH, periodické prověřování úrovně znalostí a kvalifikace zaměstnanců, potřebné pro zajištění odpovídající úrovně PZH, bezpečné chování všech zaměstnanců plynoucí z periodického školení BOZP, PZH a PO. Kompetence a odpovědnosti v systému PZH: zpracovatel pracovního postupu je zodpovědný za specifikaci parametrů a ukazatelů, které je třeba měřit, monitorovat a sledovat u daného zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie, výkonný ředitel je zodpovědný za kontrolu monitorovaných údajů a jejich porovnávání se stanovenými limity, technolog výroby je zodpovědný za technické a organizační zabezpečení určených měření, každý pracovník, který používá určená měřidla je povinný dodržovat pravidla metrologického a kalibračního řádu, za řízení kontrolního, měřícího a zkušebního zařízení odpovídá mechanik MaR a mechanik strojní, za sledování změn právních a technických předpisů (výroby, distribuce, úseku bezpečnosti apod.) odpovídá hlavní technolog. odpovědnost za dodržování vnitřních organizačních norem a předpisů nebo jejich částí je specifikována v pracovní smlouvě pracovní náplň Způsoby a pravidla archivace naměřených dat a záznamů Pravidla pro měření, monitorování a vyhodnocování údajů odrážejících úroveň systému PZH, které je třeba měřit, monitorovat nebo sledovat a zadané limity nebo stavy, ve kterých musí být daná technologie provozována, a to v normálních i mimořádných podmínkách jsou součástí pracovních postupů uvedených v technologickém reglementu, pracovních postupech a instrukcích. Provozně technická dokumentace je elektronicky archivována.

289 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 40 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Systém hlášení a evidence nehod, poruch, havárií, úrazů, požárů a selhání bezpečnostních a ochranných systémů Systém hlášení a evidence nehod, poruch, havárií, úrazů, požárů, selhání bezpečnostních a ochranných systémů, událostí a mimořádných událostí nebo jiného nestandardního stavu je řešen dokumentem Evidence mimořádných událostí. Tento dokument definuje povinnosti jednotlivých zaměstnanců v případě vzniku nestandardního stavu jako je např. stanovení způsobu informování a hlášení o vzniku havárie. Uvedená směrnice řeší i způsob zpracování informace a informování. Systém hlášení a evidence se v oblasti PZH dotýká následujících událostí: havárií definovaných zákonem č. 59/2006 Sb.,(zákon o prevenci závažných havárií), havárií, nehod, pracovních úrazů, požárů v objektu, ostatních závažných událostí, které vedou ke škodám a ohrožení životního prostředí, nehod bez následků událostí, včetně chybného a nebezpečného chování, s možností vzniku závažných následků pro zdraví lidí a pro životní prostředí, selhání bezpečnostních a ochranných systémů, poruch, chyb a nedostatků, které se vyskytují v řídícím a kontrolním systému se zvláštním zřetelem k prevenci závažné havárie a omezování jejích následků. Pokyny pro případ vzniku poruchy, havárie, úrazu a požáru jsou uvedeny zejména v následujících interních dokumentech společnosti: Technologický reglement Vnitřní havarijní plán Požární řád Požární poplachová směrnice Pravidla a způsoby vyšetřování havárií a nehod Způsob vyšetřování mimořádných událostí, havárií apod., ustanovení komise pro vyšetření mimořádné události, struktura a obsah Zprávy o havárii (protokolu o šetření mimořádné události), projednání ve vedení včetně způsobu stanovení organizačních a technických opatření k omezení možnosti opakování události je činěno dle následujících postupů a pravidel. Postupy, kompetence a pravidla vyšetřování havárií a nehod vyplývají z konkrétní situace vzniklé v důsledku havárie či nehody. Vzniklá havárie či nehoda je bezprostředně analyzována za účelem sestavení vyšetřovacího týmu, dodržení zásad komplexnosti v procesu zdokumentování průběhu a výsledku vyšetřování, sestavení a projednání závěrů šetření na úrovni vedení společnosti a přijetí nápravných a preventivních opatření. Vyšetřování nehod je mj. i příležitostí k přezkoumání řady aspektů fungování systému řízení v oblasti PZH. Výkonný ředitel bezprostředně po vzniku a ohlášení nehody vydává pověření k vyšetření nehody a sestavuje vyšetřovací tým. Výkonný ředitel je vedoucím vyšetřovacího týmu v případě, že nehoda je v souvislosti se zařízením, v němž je umístěna nebezpečná látka. Složení vyšetřovacího týmu závisí na skutečných nebo potenciálních důsledcích nehody. V případě, že se na likvidaci havárie či nehody podílejí síly a prostředky HZSP, je vždy členem vyšetřovací komise zástupce správce Areálu chemických výrob Kralupy (SYNTHOS Kralupy a.s.). Hlavním cílem vyšetřování je určit regulační opatření, která zabrání, aby se nehoda opakovala. K tomu je nutné identifikovat nedostatky v systému. Vedení společnosti se podílí na přezkoumání a realizaci doporučení, která vyšetřovací tým nehody navrhl. Povinností vedení společnosti je navržená opatření schválit, zajistit jejich rozpracování k realizaci (konkretizace úkolů) a zajistit nezbytné zdroje pro jejich realizaci. Postup vyšetřování nehody (zajišťuje a provádí havarijní komise vyšetřovací tým): 1) Shromáždění objektivních informací a stanovení faktů se zřetelem na identifikaci nebezpečí, hodnocení a regulaci rizika, vyhodnocení činnosti obsluhy zařízení před a v průběhu havárie, dodržení pracovních

290 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 41 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: postupů, absolvování stanovených školení, posouzení zapracovanosti obsluhy, způsobu dozoru a realizace stanovených opatření pro případ odvrácení mimořádné události (byla-li stanovena). 2) Zjištění příčiny vzniku poruch a havárií technologického zařízení. 3) Separování faktorů, které k nehodě přispěly, tzn. projednání a zmapování průběhu poruchového děje a funkce bezpečnostních systémů a opatření. 4) Stanovení způsobu a vlastní řízení likvidace následků havárie. 5) Návrh ke stanovení nápravných a preventivních opatření, doporučených k eliminaci nebo k úpravě faktorů, které nehodu způsobily. 6) Vypracování zprávy (zpráva musí obsahovat navrhovaná opatření). 7) Vedoucí vyšetřovacího týmu předkládá zprávu o vyšetření nehody vedení společnosti a správci ACHVK k projednání a uložení navržených opatření k realizaci. 8) S úkoly a závěry ze šetření jsou seznamováni zaměstnanci podle příslušných kompetencí (zodpovídá přímý nadřízený). Další činnost havarijní komise, (případně rozšířené o další odborníky i externí), spočívá: ve vyhodnocení způsobu odstranění následků havárie, v určení výše škody způsobené poruchou či havárií, ve spolupráce se správními úřady provádějícími šetření mimořádných událostí (policie, správní úřady, apod.) ve vypracování a projednání protokolu o poruchách a haváriích, v posouzení odpovědnosti za vznik poruchy a za realizaci přijatých opatření, ve vypracování konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie, v navrhování témat výcviku v oblasti havarijní připravenosti. Zpráva o havárii (poruše) musí obsahovat minimálně následující údaje: popis příčiny havárie (poruchy) v plném rozsahu (zápis ze šetření poruchy, výpovědi svědků, fotodokumentaci), charakter způsobené škody, výsledek šetření havárie (poruchy), způsob odstranění havárie (poruchy), návrhy na opatření k zabezpečení bezporuchového provozu, výši odhadované a skutečné škody. Navrhovaná a přijatá nápravná opatření musí být, v souladu s ustanovením příslušných provozních předpisů a havarijního plánu, zaměřena na obnovení plného provozu v nejkratší možné době a na zamezení možnosti opakování poruchy v maximální možné míře Pravidla a způsob archivace dokumentů z vyšetřování havárií a nehod Pořizované záznamy nebo důkazy z vyšetřování havárií a nehod musí být činěny tak, aby byly: nezaměnitelné, identifikovatelné, čitelné a nesmazatelné, zabezpečené proti přepsání (i nechtěnému, například u elektronických médií), přiřaditelné k danému pracovišti (zařízení),

291 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 42 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: označené datem, v případě potřeby i časem, opatřeny jménem a podpisem autora. Výkonný ředitel vede seznam pravidelně pořizovaných záznamů v oblasti PZH, který obsahuje i místo uložení záznamu, vyplývající z příslušné dokumentace. To platí i v případě dokumentů z vyšetřování havárií a nehod. Záznamy dle závažnosti podléhají příslušným pravidlům utajení a poskytování třetím stranám. Uložené záznamy musí být dostupné, chráněné před zničením, zneužitím nebo ztrátou. Dokumentace závažných havárií, nehod a nehod zařízení obsahujících nebezpečné látky bez následků, požárů, smrtelných úrazů a úrazů v souvislosti se vznikem havárie nebo mimořádné události nepodléhá skartaci (trvalá archivace). Systém archivace dokumentace havárií, nehod, úrazů, požárů, poruch apod. je jinak shodný s běžným systémem řízení ostatní dokumentace Zajištění informovanosti zaměstnanců o příčinách, důsledcích a přijatých nápravných a preventivních opatřeních v souvislosti s proběhlými haváriemi a nehodami Informování zaměstnanců o příčinách havárií, nehod a nehod bez následků, o důsledcích havárií a o přijatých nápravných a preventivních opatřeních se provádí ihned (poté, co jsou informace k dispozici) prostřednictvím pravidelných, případně i výjimečných, pracovních porad a prostřednictvím následných školení v oblasti PZH, BOZP a PO. Zaměstnanci výrobny, včetně zaměstnanců externích firem, jsou ihned (poté co jsou informace k dispozici) informováni: o příčinách havárie či nehody, o důsledcích havárie/nehody, o přijatých nápravných a preventivních opatřeních. Za informování zaměstnanců jsou odpovědni vedoucí pracovníci (výkonný ředitel, koordinátor výroby, technolog). Tyto informace vedou: k zabránění vzniku fám a zkreslených informací, ke snížení možnosti opakování se havárie či nehody ze stejných příčin, k poučení zaměstnanců Kontrola a audit Systém plánování interních kontrol a jejich zaměření na PZH Interní audity (kontroly) jsou zaměřeny na prověřování dodržování interních předpisů, obecně závazných právních předpisů a technických předpisů v oblastech PO, BOZP, životní prostředí a PZH. Externí audity (kontroly) jsou další významnou formou kontrolní činnosti, jejichž výsledky a závěry jsou rovněž využívány pro zvyšování úrovně systému PZH. Vnitřní kontrola (audit) je realizovaná ve dvou úrovních. Jednak je to kontrolní činnost vyplývající z funkčních povinností a z odpovědnosti za svěřené oblasti: kontrolu všech pracovišť provádí v pravidelných intervalech v průběhu směny koordinátor výroby a vedoucí jednotlivých směn, průběžně jsou prováděny také kontroly fungování bezpečnostních a havarijních prvků technologem a výkonným ředitelem. Další formou vnitřní kontroly jsou pak plánované a neplánované prověrky (vnitřní audit) určeným auditorem dle plánu auditů, případně i neplánovaně dle aktuální potřeby. Neplánované kontroly provádí výkonný ředitel. Kontrolní činnost je prováděna na základě interních dokumentů a výsledky kontrol jsou zaznamenávány do provozní dokumentace. Výstupem každé kontroly (auditu, prověrky) je Zápis o provedené kontrole.

292 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 43 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Externí kontroly a audity probíhají v několika rovinách: Státní správa (správní úřady) Integrovaná kontrola (ČIŽP, Oblastní inspektorát práce, Hygiena, Hasičský záchranný sbor kraje apod.). Integrovaná kontrola je prováděna 1x za rok. Pojišťovna audit v rámci pojištění. Ostatní kontrolní audity např. certifikace ISO, nebo audit na základě požadavků významných odběratelů, apod. Výsledky prověrek a kontrol jsou projednávány s vedoucími zaměstnanci společnosti. Plnění přijatých opatření je sledováno a ke stanoveným termínům je kontrolováno. Záznamy o kontrolách plnění opatření jsou uloženy u výkonného ředitele Provádění nezávislého a objektivního auditu Cílem veškeré kontrolní (auditorské) činnosti zaměřené na oblast PZH je: realizace prevence závažných havárií, předcházení ohrožení života a zdraví zaměstnanců a občanů uvnitř a v okolí objektu, předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání, předcházení ekologickým haváriím, předcházení ohrožení majetku. Systém provádění objektivních vnitřních kontrol a auditů je zaměřen na získání důležitých podkladů pro posouzení a zodpovězení dvou základních otázek: 1. Zda je správně definován systém řízení bezpečnosti? 2. Jaká je úroveň naplňování bezpečnostní politiky? Nezávislý externí audit v oblasti PZH je zaměřen zejména na: správnost definování systému řízení bezpečnosti, úroveň naplňování bezpečnostní politiky, přezkoumávání programu prevence závažné havárie s důrazem na: - vhodnost, časovou a věcnou aktuálnost a správnost definovaných cílů, - reálnost a dostatečnou náročnost, - úplnost a systémovost, - existenci kontrolních a zpětnovazebních regulačních mechanismů, - dynamické chování systému směrem k postupnému zdokonalování, - provádění interních kontrol a auditů, - funkčnost systému opatření k nápravě a preventivních opatření Kontrolované oblasti významné z hlediska prevence závažné havárie Kontrolovanými oblastmi v případě auditu zaměřeného na oblast PZH (komplexní audit PZH) jsou: Plnění cílů a úkolů PZH; Splnění nápravných opatření vzešlých ze závěrů a výsledků předchozích kontrol; Odstranění závad a realizace připomínek a nařízených opatření vzešlých z kontrol provedených správními úřady; Dokumentace související s PZH (provozní dokumentace, evidence nehod, evidence školení, implementace požadavků legislativy, aktuálnost, úplnost a věcnost dokumentace požární ochrany, vnitřního havarijního plánu apod.); Uplatňování zásad PZH v jednotlivých činnostech společnosti (řízení lidských zdrojů, výroba, doprava surovin a produktů, skladování látek a přípravků, údržba a opravy, projekce a investiční výstavba apod.); Funkce a stav ochranných zařízení;

293 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 44 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Udržování bezpečnostního značení, pořádek a čistota v objektu; Vybavení zaměstnanců předepsanými osobními ochrannými prostředky. Výsledkem Komplexního auditu v oblasti PZH je Zpráva o auditu SŘPZH, která obsahuje podstatné závěry z auditu a vyplývající návrhy na nápravná a preventivní opatření. Zpráva je projednávána vedením společnosti a s jejím obsahem a závěry jsou seznamováni dotčení zaměstnanci Zásady a postupy kontrolní činnosti Účelné provádění kontrolní činnosti je dosahováno následujícími postupy a zásadami: zaměstnanci provádějící kontrolu, zkoušení, revize, monitorování mají vhodnou odpovídající kvalifikaci, zkušenosti a nejsou přímo závislí na prověřovaných činnostech, frekvence kontrol a zkoušek se řídí požadavky příslušných právních předpisů, případně provozní potřebou, průběh prováděné kontroly je náležitě organizačně zajištěn a materiálně zabezpečen, každá kontrola má nejen nápravný, ale i výchovný charakter a vytváří podmínky pro odstranění zjištěných nedostatků, pokud možno ihned ještě v rámci kontroly nebo bezprostředně po ní, o provedených kontrolách se důsledně provádí komplexní a konkrétní záznamy, výsledky kontrol, včetně návrhů k přijetí odpovídajících nápravných opatření, jsou bezodkladně postoupeny vedení společnosti, vedení společnosti bezodkladně projedná výsledky kontrol a v případě neuspokojivého stavu přijme a vydá nápravná opatření, dokumentace kontrol je náležitě evidována a záznamy z kontrol jsou uloženy a archivovány u odpovědného zaměstnance (výkonný ředitel). Pro každý plánovaný interní audit (kontrolu), dle plánu auditu, je jmenován kompetentní vedoucí auditor a případně i auditorský tým, který připraví program auditu: účel auditu (komplexní audit PZH, audit systému řízení jednotlivých činností oblasti či audit jako příprava na integrovanou kontrolu podle zákona č. 59/2006 Sb. apod.), časový a věcný plán a konkrétní postup auditu, způsob poskytování informací o výsledcích, způsob realizace nápravných a preventivních opatření plynoucích z nálezů auditu, postup pro následné sledování účinnosti přijatých a realizovaných opatření. Vedoucí auditor doporučuje na základě výsledku a stavu plnění opatření k nápravě neplánovanou interní prověrku. Neplánovaná interní prověrka může být provedena i v důsledku zvýšeného výskytu nedostatků v určité oblasti SŘ PZH nebo na základě výsledků prověrky kontrolních orgánů. Osobou odpovědnou za řízení činností v oblasti kontrol a auditů, zaměřených na jakost, prevenci závažných havárií, ochranu životního prostředí a oblastí souvisejících s PZH je výkonný ředitel. Odpovědnost za realizaci, dohled, ověření a plnění opatření k nápravě má technolog a koordinátor výrobny Evidence a archivace záznamů z provedených kontrol Záznamy o provedených kontrolách a auditech jsou přikládány k Plánu kontrol a auditů. Společně jsou založeny v dokumentaci SŘ PZH u výkonného ředitele. O výsledku provedené kontroly zaměřené na plnění úkolů a opatření v oblasti PZH se pořizuje Zpráva o kontrole (auditu), která musí být zpracována nejpozději do 10 pracovních dnů po uskutečnění kontroly nebo auditu. Za zpracování odpovídá vedoucí auditor. Písemná zpráva je předložena k projednání a schválení vedení společnosti. Na základě výsledků kontrol jsou případně aktualizovány postupy činností a vlastní program PZH (SŘ PZH popsaný tímto dokumentem Příručka PZH). Písemná zpráva o kontrole, zaměřené na oblasti PZH, musí obsahovat především tyto údaje:

294 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 45 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: identifikační údaje o objektech nebo zařízeních (oblastech) v rámci kterých byla kontrola provedena, stručný popis kontrolovaného objektu nebo zařízení, jméno, příjmení a funkční zařazení osoby, která se zúčastnila kontroly (osoba odpovědná za kontrolovanou oblast), jméno, příjmení a funkční zařazení zaměstnanců, kteří kontrolu provedli. V případě zprávy z externího auditu musí být rovněž uveden název a adresa právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která audit provedla, výsledek kontroly splnění, případně nesplnění, dříve uložených opatření k nápravě, zjištěných nedostatků ze strany vnitřních kontrolních orgánů a orgánů státní správy, včetně opatření uložených po případné závažné havárii, popis nedostatků zjištěných při kontrole, přehled zjištěných nedostatků, které byly odstraněny během provádění kontroly, návrh opatření pro zjednání nápravy zjištěných nedostatků, včetně stanovení podmínek a termínů k jeho provedení, vyjádření odpovědného zaměstnance k výsledku kontroly a k případnému návrhu opatření k nápravě zjištěných nedostatků, podpis a funkční zařazení zaměstnance, který kontrolu prováděl a podpis odpovědného vedoucího zaměstnance kontrolovaného objektu nebo zařízení. Zpráva o auditu zaměřeného na plnění programu PZH nebo o přezkoumání SŘ PZH musí být založena v dokumentaci SŘ PZH uložené u osoby, která za oblast PZH v rámci společnosti odpovídá výkonný ředitel Předmět kontroly plnění programu prevence závažných havárií Stěžejním předmětem kontrolní činnosti v oblasti PZH je systematické prověřování plnění programu PZH a vyhodnocování efektivnosti nastaveného bezpečnostního systému. Předmět kontrolní činnosti v oblasti PZH spočívá v prověřování: úrovně PZH, BOZP, požární ochrany a stavu technické prevence, adresnosti všech úkolů a cílů při zajišťování bezpečnosti a vědomí odpovědnosti všech zaměstnanců za plnění úkolů vyplývajících z těchto úkolů a cílů, úrovně dodržování technologických postupů obsluhou, znalosti a dodržování bezpečných pracovních postupů, způsobu aplikace a dodržování zákonných norem, předpisů a interních směrnic, znalosti aplikace platných předpisů pro bezpečnost a jejich dodržování pracovníky dodavatelských organizací a externími subjekty provádějícími činnost v objektu společnosti, znalosti zaměstnanců o existujících rizicích a způsobech ochrany, znalosti postupů činností při mimořádných událostech a havarijních stavech a jejich praktické dovednosti, znalosti způsobů odvracení havarijních stavů a odstraňování zjištěných závad, poruch, nehod a havárií, znalosti a dovednosti způsobů eliminace následků případných havárií, důslednosti při vyšetřování poruch a nehod a zamezování možnosti jejich opakování využíváním a šířením poznatků a získaných zkušeností, vědomí existence rizik a jejich nepřetržitého sledování, realizace přijatých bezpečnostních opatření k soustavnému snižování míry rizika,

295 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 46 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: znalosti chemických látek a procesů (zejména vlastností vyskytujících se nebezpečných látek a zdrojů rizik), znalosti a dostupnosti souvisejících dokumentů, provozně-bezpečnostních pokynů a způsobů ochrany proti působení nebezpečných látek, způsobu a rozsahu provádění bezpečnostních nebo kombinovaných auditů a realizace nápravných opatření vzešlých z těchto auditů, nepřetržitého zvyšování znalostí o bezpečnosti procesů, chemických látkách vyskytujících se v objektu, výcviku a osvěty ve všeobecných a specifických oblastech bezpečnosti na všech úrovních, vedení evidence školení, provádění záznamů a hodnocení přezkušovaných, úrovně bezpečnosti projektů pro úpravu zařízení nebo změnu technologie a jejich realizačních postupů, systematické pozornosti zaměřené na problematiku vlivu lidského faktoru v bezpečnosti provozované činnosti (výběr, školení přezkušování). V rámci interních auditů v oblasti PZH jsou zaměstnancům kladeny a hodnoceny odpovědi na tyto otázky: Vedení společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. stanovilo politiku prevence závažné havárie. Znáte ji? Víte, kde najdete její znění? Seznámil jste průkazně všechny Vaše podřízené s politikou PZH? Akceptují ji a jednají v souladu s ní? Znáte platné organizační schéma, které stanovuje linii odpovědnosti, víte kde je umístěno? Jsou (pokud ano tak jakým způsobem) pracovníci seznamováni s cíli prevence závažné havárie, s metodami pro jejich dosažení a s výsledky plnění těchto cílů? Je systém řízení prevence závažné havárie vymezen pro všechny činnosti mající vliv na jakost produkce a jak? V jakých dokumentech je systém PZH popsán a které dokumenty s ním souvisejí? Je stanovena odpovědná osoba za aktualizaci dokumentů PZH a jakým způsobem jsou dokumenty PZH řízeny? Jaká byla přijata opatření na základě výsledků kontrol oblasti PZH a kdo je odpovědný za jejich realizaci? Způsob stanovování a realizace nápravných a preventivních opatření Účelem opatření k nápravě a preventivních opatření je odstranit zjištěné závady a nedostatky a zamezit vzniku mimořádných událostí nebo jejich opakování. Opatření k nápravě a preventivní opatření se ukládají: Po provedené interní prověrce (v případě zjištění závad a nedostatků). Za stanovení opatření k nápravě je odpovědný výkonný ředitel. Opatření k nápravě musí mít stanoven termín realizace a odpovědnou osobu za realizaci. Po mimořádné události. Opatření k nápravě a odpovědnosti za jejich splnění vyplývají z vyšetření události provedeného ustanovenou komisí. Opatření navrhuje komise. Po přezkoumání systému vedením společnosti (v případě zjištění neuspokojivého stavu). Opatření k nápravě jsou přijímána formou závazných termínovaných úkolů definovaných vedením a jsou zároveň přenášena do systému neshod.

296 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 47 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Dále se nápravná opatření ukládají také v případě zjištění nedostatků a výsledkově neuspokojivých zjištěních při: externích auditech, vyhodnocení monitoringu a měření faktorů a veličin majících vliv na úroveň bezpečnosti a prevenci závažné havárie. V uvedených případech stanovuje ihned příslušný vedoucí, na návrh vedoucího auditora, opatření k nápravě a navedení uspokojivého stavu s určením termínu odstranění zjištěných nedostatků. Další možnou praktikou pro vydávání nápravných a preventivních opatření v oblasti PZH jsou podněty z řad zaměstnanců společnosti, klientů, externích spolupracovníků apod. v tomto případě dotyčná osoba předá návrh buď přímo výkonnému řediteli nebo některému z vedoucích pracovníků, kteří zajistí jeho další podstoupení. Výkonný ředitel po odborném přezkoumání podnětu rozhodne o zavedení opatření nebo o jiném řešení zjištěného nedostatku. Podávající návrhu musí být s výsledkem vždy seznámen. Výkonný ředitel provede záznam (protokol) o navrhovaném opatření k nápravě, definuje zjištěný nedostatek, a pokud není známa příčina, zajistí její vyšetření. Návrh na preventivní opatření včetně stanovení kriterií splnění opatření definuje pověřený odpovědný pracovník případně i externí specialista. Pokud se jedná o podnět z interního auditu, je vedoucím auditorem předložen návrh k nápravě, ve kterém je již definován nedostatek, jeho příčina a návrh na opatření včetně termínu a kriterií splnění navrženého opatření. Výkonný ředitel formuluje uložené opatření tak, aby vedlo k odstranění příčiny neshody (v případě opatření k nápravě) nebo k zamezení možnosti opětovného vzniku neshody. Při formulaci uloženého opatření vychází z návrhu na opatření. Výkonný ředitel stanoví způsob a termín ověření účinnosti uloženého opatření a zodpovědného pracovníka za jeho splnění. Určený zodpovědný pracovník po splnění uloženého opatření tuto skutečnost oznámí výkonnému řediteli, který zajistí přezkoumání účinnosti daného opatření. Po přezkoumání účinnosti opatření, v případě kladného výsledku řízení, svým podpisem v záznamu opatření, tento proces ukončí. V opačném případě uloží zodpovědnému pracovníkovi pokračovat v odstranění neshod Způsob sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených nápravných a preventivních opatření Pro sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti zavedených opatření je realizován systém následné kontroly, který spočívá v: kontrole vyhodnocování zjištěných nedostatků, posouzení adekvátnosti přijatých nápravných opatření, kontrole realizace přijatých nápravných opatření. V případě shledání neuspokojivých výsledků z následné kontroly je prováděna revize přijatých opatření a jejich doplnění popřípadě je zahájena podrobnější analýza příčin s využitím dalších odborníků v oboru (případně za pomoci externích subjektů výzkumná pracoviště, experti v oboru, odborné firmy apod.). Výkonný ředitel provádí pravidelné vyhodnocování přijatých preventivních a nápravných opatření, vede přehlednou evidenci všech vystavených záznamů (protokolů) a zajišťuje jejich ukládání. O přijatých opatřeních informuje vedení společnosti formou Zprávy o stavu SŘ PZH. Osobou zodpovědnou za celkové řízení neshod a zabezpečení nápravných a preventivních opatření v oblasti PZH je výkonný ředitel. Za plnění úkolů vyplývajících z tohoto prvku SŘ PZH jsou odpovědni všichni vedoucí pracovníci na všech úrovních řízení Formy účasti zástupců zaměstnanců při revizích programu prevence závažné havárie Revize programu PZH spočívá v porovnávání tezí uvedených v programu se skutečným staven, který je podložen výsledky získanými z kontrolní činnosti a ze sledování a vyhodnocení průběhu plnění cílů a úkolů stanovených v oblasti PZH. Parametrem pro vyhodnocení je zjištění zda teze programu PZH a skutečnost jsou v souladu nebo nejsou v souladu. Součástí vyhodnocení je přesná specifikace odchylky od žádoucího stavu (v souladu s právními a technickými předpisy) a stanovení opatření k odstranění neshody (tj. nežádoucí odchylky).

297 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 48 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: Vzhledem k důležitosti věci a potřebě zabezpečení komplexního pohledu na funkci systému PZH se zařazuje do týmu, provádějícího jeho přezkum, zástupce ze zaměstnanců, kteří jsou přímo ovlivňováni důsledky realizovaného systému řízení PZH. Účast zaměstnanců na přezkoumávání programu je dále realizována seznamováním příslušných pracovníků s výsledky auditů a využívání jejich iniciativy při navrhování způsobu realizace opatření na odstraňování nedostatků a při jeho vlastní realizaci Systém prověřování bezpečnostního managementu Systém prověřování funkčnosti bezpečnostního managementu spočívá zejména v přezkoumání programu PZH a jeho souvisejících částí. Přezkoumání programu PZH je nejvyšším stupněm kontrolní činnosti v oblasti PZH a provádí se zpravidla komplexním auditem. Jako podklady a východiska pro jeho přezkoumání slouží veškeré poznatky a závěry získané z kontrolní činnosti, popsané v předchozích kapitolách. Přezkoumání programu PZH je prováděno jednorázově v případech, kdy je důvodné podezření, že některá součást systému PZH nefunguje tak jak by měla nebo, že systém řízení PZH je nastaven nesprávně. Přezkoumáním programu PZH se zajišťuje trvalá přiměřenost, funkčnost a účinnost zavedeného systému řízení při naplňování bezpečnostní politiky a cílů společnosti na úseku PZH. Přezkoumání programu PZH zahrnuje: vyhodnocení přiměřenosti politiky PZH vzhledem k aktuálním zdrojům rizika, přezkoumání časové a věcné aktuálnosti a správnosti definice cílů PZH, přezkoumání obsahové dostatečnosti a reálnosti stanovených úkolů PZH, posouzení souhrnných výsledků průběžného sledování plnění programu z hlediska úplnosti a systémovosti realizovaného řízení PZH, vyhodnocení efektivnosti programu PZH, nastavení a funkčnosti zpětnovazebních a regulačních mechanismů, posouzení možnosti dynamického chování systému PZH k jeho postupnému zdokonalování, posouzení funkčnosti SŘ PZH vzhledem k vyhodnocení potřeb eventuálních změn provozu objektu z důvodu: změn odborných předpisů, změn v technologiích, používaných chemikáliích apod., změn v požadavcích správních úřadů nebo jinak zainteresovaných stran, změn v organizační struktuře, změn plynoucích z nových poznatků ve vědě a technice, poznatků z vyhodnocení nehod a úrazů, informací zpětné vazby (např. ze strany zaměstnanců). Výsledkem přezkoumání programu PZH je buďto Zpráva o přezkoumání systému PZH (v případě komplexního auditu systému PZH) nebo závěry z přezkoumání programu PZH mohou být součástí Zprávy o stavu SŘ PZH (výsledek hodnocení na závěr roku). Podklady pro vypracování zprávy o přezkoumání systému PZH jsou: závěry auditů a prověrek kontrolních orgánů, včetně zjištěných neshod a přijatých nápravných a preventivních opatření včetně plánu interních auditů, analýzy a vyhodnocení nápravných a preventivních opatření z předešlých auditů a prověrek, statistika a hodnocení havarijních stavů a mimořádných událostí, hodnocení plnění cílů a plánů realizace cílů,

298 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 49 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: dodržování požadavků právních norem a předpokládaných změn, které se dotknou provozu, hodnocení prováděných školení, úrovně vědomostí a vzdělávání v oblasti PZH, hodnocení plánovaných změn a investičních činností, jejich vliv na PZH a s tím související doporučení, vynaložené náklady na SŘ PZH za minulé období, požadavky na zabezpečení finančních technických a lidských zdrojů, podložené příslušnou analýzou a zdůvodněním, hodnocení jednotlivých částí výroby v oblasti PZH, jiné (návrhy na změnu politiky a cílů PZH apod.). Zpráva o přezkoumání systému PZH musí být dohledatelná v dokumentaci systému PZH, která je uložena u výkonného ředitele. Provedená aktualizace příslušných částí interní dokumentace se vyznačí ve změnovém listu aktualizovaného dokumentu. Ve změnovém listu se uvádí datum provedené revize, důvod a obsah změny a podpis odpovědné osoby Způsob zajištění účasti zástupců zaměstnanců při prověřování a hodnocení plnění programu prevence závažných havárií a efektivnosti řízení bezpečnosti Snahou všech vedoucích pracovníků a osob odpovědných za zavedení a udržování funkčního SŘ PZH je přenášet aktivní podíl účasti i na zaměstnance, kterých se dotýká. Snaha o aktivní zapojení zaměstnanců je promítána do všech oblastí působení a fázích SŘ PZH tvorba, zavádění, vyhodnocování, korekce a zpětná kontrola Způsob a výsledky prověřování účinnosti a stability bezpečnostního managementu Výsledky provedených kontrol a auditů v oblasti PZH jsou periodicky (ročně) projednávány vedením společnosti. Vyžaduje-li to stav, situace či okolnosti (ohrožení bezpečnosti a PZH) jsou za účelem projednání závažných výsledků kontrol a auditů svolána mimořádná jednání vedení společnosti. Na základě projednání hodnocení a přijatých závěrů k předmětu věci, je vedením společnosti jako závěr jednání provedeno posouzení vhodnosti a stability funkce uceleného komplexu bezpečnostního managementu. Současně vedení společnosti rozhoduje o nutnosti, rozsahu a způsobu aktualizace přijaté politiky prevence závažné havárie a z ní vyplývající nutnosti aktualizace cílů a úkolů v jednotlivých oblastech působení systému PZH. Důležitým úkolem přezkoumání programu PZH je prověření, zda v hodnoceném období nevznikl důvod k aktualizaci bezpečnostní dokumentace a nutnosti jejího opětovného předložení ke schválení příslušnému správnímu úřadu podle zákona [1].

299 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Strana: 50 / 50 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: 7. Záznamy Tento pracovní pokyn ukládá vyhotovení a udržování následujících záznamů: Druh záznamu Šablona Excel Forma záznamu písemná elektronická Záznam vypracovává Politika PZH Cíle a úkoly PZH na příslušný rok Zpráva o stavu SŘ PZH Evidence mimořádných událostí Zpráva o havárii Plán auditů a kontrol Zpráva o kontrole (auditu) Zpráva o auditu SŘPZH Zpráva o přezkoumání systému PZH 8. Seznam souvisejících dokumentů Zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažné havárie 9. Přílohy Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Politika prevence závažné havárie Organizační schéma SŘ PZH Cíle a úkoly PZH na rok 10. Rozdělovník Dle Směrnice XXXX Řízení dokumentace

300 Rozhodnutí ředitele B SYNTHOS PBR s.r.o. Příručka prevence závažné havárie Příloha č.: 1 Strana: 1 / 1 Vydání č.: 1 Platnost od: Správce: Ověřil: Výtisk č.: POLITIKA PREVENCE ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE K uskutečňování prevence závažné havárie v objektu výrobna Polybutadien společnosti SYNTHOS PBR s.r.o. se vedení této společnosti zavazuje písemným prohlášením: Vedení společnosti svým veškerým úsilím a přiměřenými prostředky bude: 1. Zajišťovat bezpečnost, ochranu zdraví při práci a předcházet průmyslovým haváriím jako věc veřejného zájmu a nedílnou součást sociálního systému péče o zaměstnance. 2. Integrovat a koordinovat bezpečnostní hlediska ve všech oblastech rozhodovacích a výkonných aktivit a činností jako součást odpovědnosti každého zaměstnance v souladu s organizačním a pracovním řádem. 3. Uplatňovat a rozvíjet preventivní opatření v daných provozních podmínkách. Uplatňovat bezpečnostní hlediska již při projektování všech nových technologií, včetně činností, procesů, pracovišť apod. 4. Plnit právní předpisy v příslušných oblastech a v souladu s právním prostředím vytvářet aktuální soustavu vnitřních norem stanovujících kompetence, práva a povinnosti jednotlivých subjektů a jejich vzájemné vazby k zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým, zejména pak závažným haváriím. 5. Plnit ostatní požadavky bezpečného provozování zařízení kladené na objekt a požadavky k jejichž plnění se společnost přihlásila. 6. Zajišťovat soustavné a kvalifikované vyhledávání rizik, jejich hodnocení a minimalizaci, informovat o nich zaměstnance a dotčené subjekty státní správy. 7. Zabezpečovat a směrovat potřebné zdroje na financování aktivit v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím ve vztahu k zařízení a to přiměřeně k hodnotě, stavu, stupni spolehlivosti a míře rizika. 8. Trvale podporovat a motivovat všechny zaměstnance k posilování odpovědnosti za vlastní bezpečnost a ochranu zdraví a majetek společnosti. 9. Do systému řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím zahrnovat všechny subjekty, kterých se podnikatelské aktivity týkají, tj. včetně dodavatelů, odběratelů, návštěvníků, veřejnosti atd. 10. Systematicky dokumentovat, posuzovat, kontrolovat a hodnotit stav, výsledky a systém řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím, zajišťovat okamžitou nápravu zjištěných nedostatků a využívat výsledky kontrolní činnosti při školení, výcviku a provozu. 11. Důsledným využíváním všech forem vnitřní i vnější komunikace spolupracovat se zaměstnanci a státními orgány i s místní samosprávou při zvyšování úrovně bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím. 12. Tuto vyhlášenou politiku prevence závažných havárií pravidelně přezkoumávat, zda je nadále pro společnost vhodná a přiměřená.

301 Přílohy Strana 1/20 Příloha č. 7 Analýza vlivu lidského činitele SYNTHOS PBR s.r.o. Kralupy nad Vltavou Zhotovitel: TLP, spol. s r.o. Duben 2012

302 . 2/20 Obsah 1 Postup a výsledky posouzení spolehlivosti lidského činitele Analytická část výsledky analýzy spolehlivosti LČ na rizikové činnosti Posouzení spolehlivosti lidského činitele Identifikace a charakteristiky kritických pracovních pozic Kategorizace náročnosti systému člověk technologie Úkoly a činnosti pracovníků na kritických pozicích Velínář Operátor výrobny PBR Řidič AC Kritická místa systému člověk technologie Osobnostní determinanty pracovníků Posouzení chybování lidského činitele Systémová část preventivní opatření související se spolehlivostí lidského činitele Systém výběru při obsazování pracovních pozic Systém pravidelného výcviku Systém pravidelného posuzování a vyhodnocování příčin selhání lidského činitele Závěry z posouzení spolehlivosti lidského činitele na možný vznik závažné havárie Seznam příloh Literatura... 20

303 . 3/20 Zkratky V dokumentu byly použity následující zkratky: AC ACHVK BOZP LČ PBR PO SK Automobilová cisterna Areál chemických výrob Kralupy Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Lidský činitel SYNTHOS PBR s.r.o. Požární ochrana SYNTHOS Kralupy a.s.

304 . 4/20 1 Postup a výsledky posouzení spolehlivosti lidského činitele Hodnocení spolehlivosti lidského činitele je nedílnou součástí bezpečnostní dokumentace a je dle stávající české legislativy řešeno v rámci analýzy a hodnocení rizik. Postup analýzy a hodnocení rizik je uveden v příloze 1 vyhlášky č. 256/2006 Sb., kdy bod 10 ukládá doplnění analýzy a hodnocení rizik o posouzení vlivu lidského činitele na možnost vzniku závažné havárie v objektu nebo zařízení v souvislosti s relevantními zdroji rizik. Cílem je posoudit spolehlivost lidského činitele v souvislosti s rizikovými technologiemi a zároveň také splnit legislativní požadavky. Posouzení spolehlivosti lidského činitele je zpracováno v souladu s metodickým pokynem MŽP vydaným ve Věstníku MŽP 3/2007 [1]. Předmětem posouzení spolehlivosti lidského činitele jsou činnosti zaměstnanců výrobny Polybutadien provozovatele SYNTHOS PBR s.r.o. související s relevantními zdroji rizika v objektu výrobny Polybutadien na pracovišti stáčení AC (SO 3111 POLYBUTADIEN Stáčecí rampa). Na SO 3111 POLYBUTADIEN Stáčecí rampa se provádí stáčení kapalných produktů z AC, předmětem posouzení spolehlivosti lidského činitele je stáčení rozpouštědla cyklohexanu a methylcyklohexanu. Obě rozpouštědla jsou na jednotku dodávána v automobilových cisternách. Z cisteren jsou rozpouštědla stočena do společného zásobníku vlhkého rozpouštědla, kde se mísí v poměru 80 % cyklohexanu a 20 % methylcyklohexanu. Posouzení spolehlivosti lidského činitele při stáčení AC s cyklohexanem na pracovišti SO 3111 POLYBUTADIEN Stáčecí rampa bylo vybráno jako činnost, která je prováděna s relativně nízkou četností (1 2 za měsíc, výjimečně i 3x za měsíc), avšak s vysokou závislostí bezpečnosti na činnosti obsluhy. Konkrétně se jedná o následující činnosti a manipulace: Příprava na stáčení AC do zařízení technologie výrobny, Stáčení cyklohexanu, resp. methylcyklohexanu do zásobníku 1314-H21, Ukončení procesu stáčení AC. Posouzení spolehlivosti lidského činitele na vznik závažné havárie vychází z výsledků šetření, která proběhla na pracovišti za přítomnosti technologa, koordinátora výroby, vedoucího směny, velínáře polymerace, operátora a řidiče AC, kteří celý proces stáčení AC prováděli a dále pak technologa PBR a zpracovatele ALČ jako pozorovatelů. Stručný popis pracoviště: V objektu 3111 POLYBUTADIEN Stáčecí rampa jsou ze silničních cisteren stáčeny suroviny (cyklohexan, methylcyklohexan, kyselina olejová, antioxidant, aditivum T, roztok NaOH, roztok CaCl 2 ) potřebné pro výrobu polybutadienu. Objekt 3111 Polybutadien Stáčecí rampa je řešen jako otevřený objekt pro technologická zařízení. Objekt je situován v severní části jednotky. Rozměry objektu jsou 8,4 20,0 m. Objekt se skládá ze železobetonové desky pro pohyb automobilových cisteren a přilehlé čerpací stanice. Čerpací stanice je tvořena základy pro čerpadla a betonovou plochou o rozměrech 4,4 20,0 m. Okraj plochy je po obvodu zesílen z důvodu zvýšení tuhosti.

305 . 5/20 Plocha je od stěny havarijní jímky a od základů pro čerpadla oddělena pomocí dilatační spáry. Plocha je rozdělena do dilatačních úseků. Celá plocha je odvodněna do kanálku uprostřed objektu. Kanálek je napojen na chemickou kanalizaci. Odvodňovací kanálek je monolitický železobetonový. Kanálek je zakryt pozinkovaným pororoštem. Záchytný objem kanálku a betonových ploch je min. 5 m 3. V rámci objektu SO 3111 je proveden prostup kanalizačního potrubí přes chemickou izolaci v délce 0,5 m od spodního líce podkladního betonu. Kanálek je vyspádován pomocí spádové vrstvy z prostého betonu. Vnitřní strana kanálku je ošetřena ochranným nátěrem. Proti unikání chemikálií do podloží je v konstrukci železobetonových ploch a odvodňovacího kanálku chemická fóliová izolace PE-HD o tloušťce 1 mm. Izolace je uložena na vrstvu podkladního betonu a z obou stran je chráněna geotextilií.

306 . 6/20 2 Analytická část výsledky analýzy spolehlivosti LČ na rizikové činnosti 2.1 Posouzení spolehlivosti lidského činitele Identifikace a charakteristiky kritických pracovních pozic Identifikace kritických pracovních pozic vychází z příslušné dokumentace výrobny PBR, popisů a hodnocení činností v objektu. Identifikace kritických pracovních pozic představuje výběr a stručný popis pozic a funkcí, při jejichž výkonu může dojít k selhání člověka, jehož následkem může být významné ohrožení bezpečnosti provozu nebo vznik závažné havárie. Koordinátor výroby PBR Úkolem koordinátora výroby je zajišťovat organizační a operativní činnosti, v souvislosti se stáčením AC koordinovat činnosti velínáře, operátora a řidiče AC. Zajišťuje dokumentaci související se stáčením, přijímá a vydává potřebné doklady a provádí jejich kontrolu. Součinnost koordinátora výroby PBR je při stáčení AC nezbytná, ale nemá potenciál vzniku závažné havárie, a proto nebyla tato pozice identifikována pro analýzu. Povinnosti koordinátora výroby PBR před stáčením (vlastnímu stáčení AC jsou přítomni jen operátor výrobny a řidič AC): kontrola dokladů AC, případná kontrola vážení AC, doprovod AC na místo stáčení. Povinnosti koordinátora výroby PBR po stáčení AC: vystavení dokladů dle ADR řidiči AC, případná kontrola vážení AC. Z hlediska činnosti a prováděných manipulací s výše uvedenými zdroji rizika, které mají potenciál vzniku závažné havárie, byly identifikovány následující pracovní pozice: Velínář Velínář je dislokován na hlavním velínu, je umístěn řídicí systém. Úkolem velínáře je provádět činnosti, které souvisí s monitorováním a řízením výroby, tzn. i zajišťování bezpečnosti při stáčení AC. Činnost stáčení na stáčecím místě (SO 3111) kontroluje prostřednictvím hlasového spojení s operátorem a pomocí kontrolních systémů instalovaných na výrobně. Operátor výrobny PBR Úkolem operátora výrobny PBR je plnit pracovní úkoly související s obsluhou výrobního zařízení výrobny PBR. V případě potřeby doplnění provozních médií (cyklohexanu, resp. methylcyklohexanu), vykonává pracovní činnosti související se stáčením obsahu AC do technologického zařízení výrobny. Na stáčecím místě (SO 3111) je přítomen po celou dobu stáčení AC.

307 . 7/20 Řidič AC (zaměstnanec dopravce) Procesu stáčení AC (přistavení, stáčení, ukončení stáčení) je řidič AC trvale přítomen, provádí manipulace na AC Kategorizace náročnosti systému člověk technologie Kategorizace náročnosti systému člověk technologie byla provedena prostřednictvím zařazení daného pracovního systému do jedné z pěti standardních kategorií hodnotících náročnost. Vzhledem k relativně jednoduchým posuzovaným činnostem je tento způsob dostačující. Posouzení zohledňuje složitost technického systému, složitost postupu přípravy k činnosti, běžný provoz činností, výskyt možných odchylek od standardního stavu a základní požadavky na obsluhu. Posouzení náročnosti dílčích operací souvisejících se stáčením AC na pracovníky výrobny (i řidiče AC) proběhlo na pracovišti SO 3111 v čase, kdy bylo prováděno stáčení AC naplněné cyklohexanem do provozního zásobníku 1314-H21. Proces stáčení AC se skládá z nevelkého množství jednoznačně definovaných činností. Jednotlivé činnosti mají přesně stanovený postup dílčích manipulací. Pravděpodobnost vzniku odchylek od bezpečných postupů pramení pouze z porušení či zanedbání povinností obsluhy. Pravděpodobnost vzniku mimořádných stavů, při dodržení stanovených bezpečných postupů, odpovídá pravděpodobnosti selhání techniky. Potenciální rozsah účinků mimořádné události pro obsluhu a okolí může být při naplnění podmínek, kdy může dojít k iniciaci par uniklého média, závažný. Identifikace příčin odchylek od stanoveného postupu je relativně jednoduchá, zejména vizuální zjištění nesprávně provedených manipulací. V případě úniku stáčeného média vizuální a čichové zjištění, v objektu stáčecího místa SO 3111 jsou instalovány detektory par hořlavých látek, avšak bez vazby na odstavení čerpadla 1601-P61. Podle pětistupňové kategorizace hodnocení nároků na obsluhu technologie (1 nízké nároky, 2 normální nároky, 3 zvýšené nároky, 4 vysoké nároky, 5 velmi vysoké nároky) jsou posuzované činnosti hodnoceny: výsledným stupněm 2 tj. zvýšené nároky na obsluhu (nároky na obsluhu jsou sice nízké, ale stáčení AC je prováděno pouze 2 3 za měsíc, jsou tudíž na zaměstnance kladeny zvýšené nároky na zapamatování si přesného sledu jednotlivých operací, proto byly činnosti související se stáčením AC zařazeny do 2. stupně z 5stupňové stupnice náročnosti na obsluhu). Pozn.: Čerpadlo 1601-P61 i používané nástroje jsou určeny pro práci do nevýbušného prostředí.

308 . 8/ Úkoly a činnosti pracovníků na kritických pozicích Tato část hodnocení spolehlivosti je provedena s využitím principů metody HTA (Hierarchical Task Analysis Hierarchická úkolová analýza), která představuje exaktní přístup v oblasti hodnocení spolehlivosti lidského činitele. Záznam a výstup analýzy metodou HTA je přiložen, viz příloha č. 1 resp. příloha č. 2. Sledován byl jeden hlavní cíl: 1. Bezpečné stočení cyklohexanu, resp. methylcyklohexanu z AC do provozních zásobníků výrobny PBR. Stěžejními pracovníky pro plnění výše uvedených cílů (pomocí dílčích cílů úkolů) jsou: velínář výrobny PBR, operátor výrobny PBR, řidič AC (zaměstnanec dopravce) Velínář Úkolem velínáře je provádět činnosti, které souvisí s monitorováním a řízením výroby. V souvislosti se stáčením AC vykonává činnosti dle požadavků vedoucího směny (mistra), popř. hlavního technologa výrobny PBR. Při výkonu činností souvisejících se stáčením AC spolupracuje s koordinátorem výroby PBR, operátorem a řidičem AC (zaměstnanec dopravce). Plněné úkoly, které se týkají stáčení, jsou relativně jednoduché. Pracovní postup je zcela srozumitelný a jednoznačný a prováděných úkonů není mnoho. Doba stáčení AC (cca 90 min) není s ohledem na udržení pozornosti nadměrná. Frekvence stáčení AC je malá (2 3 za měsíc), proto se nepředpokládá možná ztráta pozornosti vlivem monotónní činnosti. Rovněž možné chybování v důsledku časové tísně je málo pravděpodobné. Činnosti v případě nestandardního stavu (porucha čerpadla, netěsnost na trase stáčení) nejsou příliš složité. Povinnosti velínáře před stáčením (vlastnímu stáčení AC jsou přítomni operátor výrobny a řidič AC): vydá povolení ke stáčení AC, provede kontrolu zaplavení čerpadla 1601-P61, dá pokyn k zahájení stáčení AC. Povinnosti velínáře při stáčení AC: provádí průběžnou kontrolu hladiny v zásobníku 1314-H21, provádí průběžnou kontrolu chodu čerpadla 1601-P61, dá povolení k ukončení stáčení AC.

309 . 9/ Operátor výrobny PBR Pracovní pozice je podřízena vedoucímu směny (mistru) výrobny PBR a koordinátoru výroby, který provádí instruktáž a kontrolu prováděné činnosti. Při výkonu pracovních operací souvisejících se stáčením AC spolupracuje s koordinátorem výroby PBR, velínářem a řidičem AC (zaměstnanec dopravce). Plněné úkoly jsou relativně jednoduché. Pracovní postup je zcela srozumitelný a jednoznačný a prováděných úkonů není mnoho. Doba stáčení AC (cca 90 min) není s ohledem na udržení pozornosti nadměrná. Frekvence stáčení AC je malá (2 3 za měsíc), proto se nepředpokládá možná ztráta pozornosti vlivem monotónní činnosti. Rovněž možné chybování v důsledku časové tísně je málo pravděpodobné. Činnosti v případě nestandardního stavu (porucha čerpadla, netěsnost na trase stáčení) nejsou příliš složité, vyžadují však rychlou a přesnou reakci (uzavření armatury na AC a ze strany technologie výrobny, odstavení čerpadla P61). Na činnost při nestandardním stavu (úniku stáčeného média) může mít vliv obava z následků provázejících únik hořlavé kapaliny. S ohledem na skutečnost že řidič AC není zaměstnancem výrobny, dohlíží na jeho činnost, zda je prováděna v souladu se schválenými pokyny pro stáčení AC. Povinnosti operátora výrobny PBR před stáčením (stáčení AC jsou přítomni operátor výrobny a pracovník údržby): provede kontrolu kanálů chemické kanalizace ověří, že je prázdná a že jsou okraje kanálů neporušeny, připraví hasicí přístroje ke stáčecímu místu, ověří provozuschopnost bezpečnostní sprchy, ověří, že odvzdušňovací a vypouštěcí armatury, kterými by mohlo rozpouštědlo vytékat, jsou zavřeny a (nebo) zavíčkovány, ověří neporušenost koncovky k propojení AC cisterny a čerpadla 1601-P61, odstraní zátaras s dopravní značkou zákaz vjezdu pokud je před stáčecím místem zátaras umístěn trvale. Povinnosti operátora výrobny PBR při stáčení AC: instaluje zátaras s dopravní značkou zákaz vjezdu, zkontroluje signalizace uzemnění AC, odebere vzorky obsahu AC k analýze, otevře armaturu na sání čerpadla 1601-P61, zkontroluje uzavření armatury na výtlaku čerpadla 1601-P61, zkontroluje uzavření odvzdušňovacího ventilu čerpadla 1601-P61, oznámí velínáři připravenost ke stáčení prověřuje komunikace mezi operátorem a velínem, spustí čerpadlo 1601-P61, otevře ventil na výtlaku čerpadla 1601-P61, v případě potřeby odvzdušní čerpadlo 1601-P61,

310 . 10/20 oznámí zahájení stáčení na velín, průběžně kontroluje těsnost potrubí mezi čerpadlem 1601-P61 a zásobníkem H21 pochůzkou, průběžně kontroluje těsnost armatur a spojů, průběžně kontroluje stáčecí místa (výskyt nepovolaných osob), kontroluje dodržování zákazu kouření a práce s otevřeným ohněm. Povinnosti operátora výrobny PBR po stočení AC: uzavře armaturu na trase stáčení, ohlásí na velín ukončení stáčení, vyleje obsah nádoby do odpadní nádrže, předá doklady dle ADR řidiči AC, vydá souhlas s odjezdem AC, odstraní zátaras s dopravní značkou zákaz vjezdu, umístí zátaras s dopravní značkou zákaz vjezdu pokud je před stáčecím místem zátaras umístěn trvale. Poznámka: Průběh stáčení, resp. plnění zásobníku 1314-H21 sleduje na monitoru řídicího systému operátor velínu sleduje nárůst hladiny v zásobníku a kontroluje stav čerpadla 1601-P Řidič AC Řidič AC není zaměstnancem PBR (zaměstnanec dopravce). Při stáčení AC je činnosti řidiče AC podřízena operátorovi a při výkonu pracovních operací souvisejících se stáčením AC spolupracuje s koordinátorem výroby PBR, velínářem a s operátorem. Povinnosti řidiče AC před stáčením: vyřizuje povolení k vjezdu do areálu, v případě požadavku provede zvážení AC (vlastní vážení provádí vážný), přistaví AC na stáčecí místo dle pokynů koordinátora výroby. Povinnosti řidiče AC na plnícím místě při stáčení: zastaví AC, vypne motor, zabrzdí vozidlo, zajistí vozidlo proti pohybu založí kola AC klíny, vyčká na souhlas k zahájení přípravy ke stáčení AC, před započetím stáčení, v průběhu stáčení i po stočení AC dbá pokynů operátora výrobny PBR, uzemní vozidlo s určeným uzemňovacím bodem,

311 . 11/20 otevře poklop AC ochrana proti podsátí AC, sejme záslepku z vypouštěcí armatury na AC, připojí tlakovou hadici na AC a na sání čerpadla 1601-P61, otevře armaturu pro stáčení na AC, zkontroluje těsnost spoje AC tlaková hadice, oznámí operátorovi, že je AC připravena ke stáčení, při stáčení kontroluje těsnost spojů, je přítomen po celou dobu stáčení AC a jakoukoli nesrovnalost, která ohrožuje splnění úkolu, hlásí obsluze. Povinnosti řidiče AC po stočení AC: po přijetí informace o stočení AC od operátora (vypnutí čerpadla 1601-P61) provede kontrolu vyprázdnění AC, uzavře poklop AC, uzavře armatury na AC, odpojí stáčecí hadice od sání čerpadla 1601-P61, vypustí obsah hadice do připravené nádoby, odpojí tlakovou hadici od AC, namontuje záslepku na armaturu pro stáčení AC, vizuálně provede kontrolu uzavíracích armatur na AC, uklidí tlakovou hadici, odpojí zemnící bod na AC, převezme příslušné doklady od operátora, odstraní zaklínování kol AC, odbrzdí AC a odjíždí ze stáčecího místa, v případě požadavku provede zvážení AC (vlastní vážení provádí vážný), je provedena kontrola vážních údajů. Jsou-li v souladu s dodacím listem, obdrží souhlas k opuštění areálu, opustí areál podniku Synthos. Jednotlivé výše uvedené pracovní úkony jsou součástí časového diagramu HTA, viz příloha č Kritická místa systému člověk technologie Dalším krokem posouzení spolehlivosti lidského činitele je zhodnocení kritických míst systému člověk-technologie, možných chyb a selhání lidského činitele a jejich potenciálních příčin v běžných i mimořádných situacích. K tomuto účelu přispívají zejména zjištění vzešlá z praktického hodnocení spolehlivosti metodou HTA.

312 . 12/20 V systému člověk technologie pro posuzované procesy byla identifikována následující kritická místa: jednoznačné nastavení stáčecí trasy do odpovídajícího zásobníku, kontrola zajištění AC, uzemnění zařízení, propojení zařízení, nastavení a kontrola trasy stáčení AC, kontrola procesu stáčení (nutná trvalá přítomnost), odpojení hadice na sání čerpadla 1601-P61 od AC, postup ukončení procesu stáčení (vyprázdnění stáčecích hadic). S ohledem na malou četnost stáčení AC existuje možnost opomenutí některé z dílčích činností uvedených v kap , proto je před stáčením AC u zaměstnance výrobny PBR, který bude stáčení provádět, prováděna teoretická příprava Osobnostní determinanty pracovníků Posuzované pracovní pozice disponují stanovenými kvalifikačními požadavky a k výkonu činnosti mají platná oprávnění a zdravotní osvědčení. Pro jednotlivé pozice jsou stanoveny následující osobnostní determinanty: Velínář musí být schopen odpovědně a důsledně vykonávat svou profesi, aby svým jednáním neohrozil ostatní zaměstnance objektu ani okolní obyvatelstvo. Musí být manuálně zručný, úkony provádět s vysokým stupněm přesnosti a mít schopnost rychlé a účinné reakce na nenadálé stavy. Musí být komunikativní a dokázat řídit proces stáčení AC, musí být schopen spolupráce se zaměstnanci na ostatních pracovních pozicích operátor a řidič AC. Operátor výrobny PBR musí být schopen odpovědně a důsledně vykonávat svou profesi, aby svým jednáním neohrozil ostatní zaměstnance objektu ani okolní obyvatelstvo. Musí být manuálně zručný, úkony provádět s vysokým stupněm přesnosti a mít schopnost rychlé a účinné reakce na nenadálé stavy. Musí být komunikativní a dokázat řídit proces stáčení AC, musí být schopen spolupráce se zaměstnanci na ostatních pracovních pozicích pracovník údržby výroby PBR a řidič AC. Zaměstnanci ve výše zmíněných pracovních pozicích uvedené determinanty splňují. Výběr zaměstnanců na uvedené pozice je činěn dle stanovených determinantů pro jednotlivé pracovní pozice. Zaměstnanci jsou k předmětné činnosti průběžně a systematicky školeni a jsou přezkušováni ze znalosti bezpečných postupů a z dovedností provádění stanovených bezpečných činností. Při zpracování bezpečných pracovních postupů jsou využívány poznatky pracovníků, kterých se bezprostředně činnost dotýká a kteří ji vykonávají zpětná vazba v pochopení činností. 2.2 Posouzení chybování lidského činitele Pracovníci provádějící stáčení AC se mohou dopustit chyb v důsledku nedbalosti nebo úmyslné snahy zjednodušit si práci. Chyby z nedbalosti jsou různá opomenutí, proti těmto chybám bývají zařízení vybavena automatickými prvky, např. automaticky uzavíracími ventily, hlídači stavu maximální hladiny v nádrži spojené s blokací apod.

313 . 13/20 Úmyslné chyby v posuzovaných technologiích jsou zejména: nezajištění prostoru stáčení pomocí zátarasu s dopravní značkou zákaz vjezdu, nezajištění AC proti pohybu klíny, nepropojení uzemnění AC a čerpadla 1601-P61 se zemnícím bodem (je blokováno spuštění čerpadla 1601-P61), úmyslné překlenutí zemnícího systému, připojení stáčecích hadic bez použití všech spojovacích šroubů, nebo nepoužití těsnění, nedbale prováděné kontroly v průběhu stáčení, porušení zákazu kouření (na stáčecím místě i ostatních venkovních prostorech výrobny je to zakázáno, provádění prací, na které nemá obsluha oprávnění a potřebnou kvalifikaci. V případě jakéhokoliv provinění je povinností druhého zaměstnance výrobny účastnícího se stáčení AC jej na nesprávné chování upozornit. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni provádět namátkové kontroly prováděné činnosti z hlediska dodržování podmínek bezpečného provozu a za přestupky ukládat sankce. Neúmyslné chyby mohou vzniknout z následujících situací: zdravotní stav pracovník se necítí dobře, o své indispozici je povinen uvědomit nadřízeného, osobní problémy psychická indispozice, o své indispozici je povinen uvědomit nadřízeného nebo tento stav by měli indikovat jeho spolupracovníci, kteří musí ihned uvědomit nadřízeného, vliv počasí při extrémních povětrnostních podmínkách (silná bouře s atmosférickými výboji) musí být stáčení AC přerušeno, resp. nesmí být započato, neprovedené nebo laxně provedené školení pracovník má pocit, že činnost provádí správně, ale ve skutečnosti se dopouští chyb, nedostatečné vybavení zaměstnance ochrannými prostředky, neaktualizované a nedokonalé pracovní postupy, nevhodné umístění nebo označení ovládacích prvků. Nebezpečné jsou chyby, kterých se zaměstnanec dopustí úmyslně s cílem ulehčit si práci nebo čas. Vedoucí zaměstnanci Hlavní chyby vedoucích zaměstnanců jsou: nedostatečná odborná způsobilost zaměstnanec není schopen dostatečně posoudit situaci, nedostatečně prováděné kontroly zaměstnanec z časových nebo jiných důvodů zanedbává kontrolní činnost, o provozu nemá dostatečné informace, není schopen včas identifikovat počáteční událost, resp. její příčinu a tuto příčinu odstranit,

314 . 14/20 pozdní nebo žádná aktualizace pracovních pokynů a instrukcí zaměstnanci pak nemají k dispozici aktuální dokumentaci, nepřipouštění si nebezpečí podceňování možnosti vzniku havárie a z toho plynoucí nízká pozornost stavu bezpečnostních prvků, nedostatečná komunikace s ostatními zaměstnanci, zejména s obsluhou (s tím také často souvisí nadřazené chování vedoucích pracovníků vůči pracovníkům na nejnižších stupních) pracovníci obsluhy pak ztrácejí k těmto vedoucím pracovníkům důvěru a mají tendenci problémové situace řešit sami bez informování vedení a mnohdy nedostatečným a nekompetentním způsobem.

315 . 15/20 3 Systémová část preventivní opatření související se spolehlivostí lidského činitele 3.1 Systém výběru při obsazování pracovních pozic Na posuzované pracovní pozice je vyžadována odpovídající zkušenost a zaškolení, které je realizováno v dostatečném rozsahu a délce a s dostatečným předstihem, což umožňuje samostatný výkon funkce. Zaškolení je prováděno instruktážemi zkušeného zaměstnance. Při dosažení požadované úrovně znalostí a dovedností, provádí vedoucí zaměstnanec přezkoušení zaškolovaného zaměstnance. Na základě výsledku přezkoušení je pak zaměstnanec zařazen na danou pracovní pozici. Nezbytným předpokladem pro výkon pracovní pozice je znalost pracovních postupů a předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Proto je součástí systému vzdělávání a výcviku zaměstnanců jejich příprava v oblasti prevence závažných havárií, požární ochrany, bezpečnosti a hygieny práce a systému ochrany životního prostředí. Požadovaný zdravotní stav dobrý, vstupní a periodické zdravotní prohlídky dle stanovené kategorizace prací jsou zabezpečovány smluvním lékařem. Psychomotorické vlastnosti nejsou při obsazování pracovních pozic ověřovány, sledovány jsou až jako projevy zaměstnance při zácviku a ve zkušební době. Osobnostní faktory zaměstnanců na výše uvedených pracovních pozicích jsou dlouhodobě sledovány a vyhodnocovány v systému řízení. 3.2 Systém pravidelného výcviku Délka nutného zácviku na stěžejních pozicích je minimálně 3 měsíce s nezbytným přezkoušením odborné znalosti a ověřováním znalostí havarijních postupů minimálně jedenkrát za rok. V průběhu výkonu pracovní funkce je vedoucími zaměstnanci společnosti prováděna identifikace potřeb vzdělávání a výcviku s cílem zjistit potřebnou odbornost a připravenost zaměstnanců. Schéma výcviku velínáře, resp. operátora výrobny PBR, je následující: nástupní školení, příprava na pracovišti zácvik, periodické a zdokonalovací školení. V rámci školení a výcviku je pozornost zaměřena zejména na: bezpečné provádění předmětných činností, politiku a systém prevence závažné havárie, BOZP a PO, vlastnosti nebezpečných látek a charakteristiky možných nehod a jejich následků, havarijní připravenost.

316 . 16/20 V rámci výcviku havarijní připravenosti jsou činěny praktické tematické nácviky řešení nenadálých stavů a havarijních situací (řešeny modelové situace). V rámci těchto nácviků je prověřována i vnitřní a vnější komunikace při řešení havarijní situace. 3.3 Systém pravidelného posuzování a vyhodnocování příčin selhání lidského činitele Stav bezporuchovosti provozu stejně jako vznik mimořádných událostí sledován, vyhodnocován a zaznamenáván zavedeným systémem řízení prevence závažné havárie. Z výsledků jsou vyvozovány závěry a na jejich základě jsou přijímána opatření k nápravě a k zamezení opakování těchto jevů. Z oblasti spolehlivosti lidského činitele jsou sledovány a vyhodnocovány zejména: ergonomické vlivy ergonomie pracoviště (výhled obsluhy, dosažitelnost ovládacích prvků, přehlednost pracoviště, možnost bezprostřední reakce, vliv na únavu zaměstnance apod.), sledování nárůstu obsahu v plněném zásobníku, posouzení stanovených povinností a pracovních postupů a pokynů, zda umožňují obsluze správně reagovat na vzniklou situaci, posouzení pracovního prostředí z hlediska výskytu nevhodných faktorů (rušivé elementy apod.), posouzení pracovního vytížení obsluhy, posouzení zavedeného systému směnového režimu (pracovní doby a vytíženosti zaměstnanců), vliv vztahů na pracovišti, vliv mimopracovních vlivů na výkon zastávané pracovní pozice životní styl, mimopracovní aktivity, únava, indispozice plynoucí ze špatné životosprávy apod.

317 . 17/20 4 Závěry z posouzení spolehlivosti lidského činitele na možný vznik závažné havárie Podíl lidského činitele na případném zavinění vzniku havarijního stavu při výkonu posuzovaných činností byl vyhodnocen ve srovnání možnými technickými či technologickými příčinami jako prioritní. Systematickou analýzou činností zaměstnanců (metodou HTA) na kritických pozicích byly identifikovány jako nejzávažnější možné činnosti, které by mohli, při jejich neprovedení či chybném provedení, mít za následek vznik závažné havárie a na které je nutné brát zvýšený zřetel. Jedná se o následující činnosti: nastavení a kontrola trasy stáčení AC, jednoznačné nastavení stáčecí trasy do odpovídajícího zásobníku, zajištění AC proti pohybu, uzemnění zařízení, (je vázáno na blokaci spuštění, resp. chodu čerpadla), řádné připojení stáčecích hadic, prověření těsnosti spojů, kontrola procesu stáčení (nutná trvalá přítomnost), odpojení hadice na sání čerpadla 1601-P61 od AC, postup ukončení procesu stáčení (vyprázdnění stáčecích hadic), dodržování zákazu kouření nebo práce s otevřeným ohněm v blízkosti stáčecího místa. Preventivními opatřeními k eliminaci neprovedení výše uvedených činností jsou zejména: vypracovaný podrobný pracovní postup v přesně stanovené posloupnosti prováděných úkonů bezpečným způsobem, zdvojení kontrolní činnosti pro některé rozhodující úkony, nařízená přítomnost dvou zaměstnanců při veškerých činnostech spojených se stáčením (tj. i s přípravou a ukončením) AC. Analýzou spolehlivosti lidského činitele u posuzovaných činností nebyly nalezeny žádné zjevné prvky a vlivy, které by významně negativním směrem posunovaly rizikovost prováděných činností. Pokud dojde k selhání lidského činitele, pak to bude zejména v důsledku nedbalosti obsluhy (porušení povinností, nepozornost, úmyslné zlehčování práce, opomenutí provedení některé z činností apod.) Vykonávané činnosti jsou v daných oblastech standardního typu, tzn., že jsou provozována zařízení, která jsou k danému provozu určená a způsobem, který je stanoven výrobcem daného zařízení. Svým reálným rozsahem, vycházejícím z konkrétních provozovaných činností, tedy provozované lidské činnosti nejsou nijak výjimečné a není tedy nutné je zvláštním způsobem zohledňovat při stanovování pravděpodobností scénářů reálných havárií a ve výsledných frekvencích havárií s odhadovanými účinky a následky. Podíl lidského činitele na vzniku a eskalaci havarijních stavů je již dostatečně zohledněn v generických

318 . 18/20 datech vztahujících se na daná zařízení a provoz daného typu, publikovaných v odborné literatuře pro reálný odhad frekvencí identifikovaných havárií. Doporučení vyplývající z provedené analýzy vlivu lidského činitele na bezpečnost stáčení AC: Změna umístění zábrany s dopravní značkou zákaz vjezdu v souladu se stanovenou zónou s nebezpečím výbuchu pro pracoviště SO Vybavit výrobu PBR vlastním odběrnou soupravou pro odběr vzorků při stáčení. Zvýšit kontrolu řidiče AC při zajišťování AC proti pohybu klíny.

319 . 19/20 5 Seznam příloh 1. Příloha č. 1 Diagram HTA Stáčení AC 2. Příloha č. 2 Protokol Diagramu HTA Stáčení AC

320 . 20/20 6 Literatura 1. Věstník Ministerstva životního prostředí, Březen 2007, částka 3; Metodický pokyn č. 5.: Metodický pokyn odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí k rozsahu a způsobu zpracování dokumentu Posouzení vlivu lidského činitele na objekt nebo zařízení v souvislosti s relevantními zdroji rizik podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií 2. Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment ( Purple Book ), CPR 18E, First Edition, Haag, 1999

321

322

323

324

325

326

327

328

329

330

331

332

333

334

335

336

337

338

339

340

341

342

343 Příloha č. 8 k BZ Bezpečnostní studie HAZOP Příprava uhlovodíkové fáze a reaktor R01 v sekci 1340 (2340) SYNTHOS PBR s.r.o. Kralupy nad Vltavou

344 Objednatel: SYNTHOS PBR s.r.o. Za zhotovitele:... Miroslav Dítě Prokurista společnosti Zpracovatel: TLP, spol. s r.o. Listopad 2014

345 . 3/22 Obsah 1. Úvod Stručný popis analyzovaného systému Výsledky studie Literatura... 22

346 . 4/22 Použité zkratky BTD Buta-1,3-dien (1,3-butadien) DiBAH Diisobutylaluminium hydrid DPS Dry Process Solvent (směs CH+MCH) EPS Elektronická požární signalizace HAZOP Hazard and Operability Study CH Cyklohexan MaR Měření a regulace MCH Methylcyklohexan OV Odpadní vody P&ID PG PSV RCS REL SKP CHS Piping and Instrument Diagram Propan-1,2-diol (propylenglykol) Pojistný ventil Recycle Solvent (směs CH+MCH) Množství BTD v uhlovodíkové směsi, vyjádřené v procentech Sklad kapalných plynů Uhlovodíková směs (DPS+RCS+BTD)

347 . 5/22 1. Úvod Studie HAZOP byla zpracována na základě stanovených úkolů společnosti SYNTHOS PBR s.r.o., v oblasti prevence závažných havárií. Cílem studie bylo rozpoznat potenciální nebezpečí v systému příprava uhlovodíkové směsi a reaktor R 01 výroby polybutadienu. Studie HAZOP byla provedena v souladu s ČSN IEC [1] a příručkou A Guide to Hazard and Operability Studies [2]. Studie byla realizována na schématech P&ID [3, 4].

348 . 6/22 2. Stručný popis analyzovaného systému Hlavním proudem vstupujícím do polymerace je uhlovodíková směs obsahující: rozpouštědlo (směs CH+MCH v poměru cca 4:1), BTD. Uhlovodíková směs se míchá ze 3 proudů: suchého procesního rozpouštědla (DPS), recyklovaného (vratného) rozpouštědla (RCS), BTD. Rozpouštědlo DPS je čerpáno ze zásobníku 1313-H21 čerpadlem 1313-P61 A/B potrubím DN 75 (3 ) přes průtokoměr a regulační ventil. Rozpouštědlo RCS je čerpáno ze zásobníku 1352-H21 čerpadlem 1352-P61 A/B potrubím DN 75 (3 ) rovněž přes průtokoměr a regulační ventil. Obě rozpouštědla se smísí ve společném potrubí DN 100 (4 ). Do tohoto potrubí je dále napojeno potrubí BTD DN 50 (2 ) rovněž přes průtokoměr a regulační ventil. Toto potrubí je osazeno navíc bezpečnostní uzavírací armaturou 1341-HSA BTD je čerpán z SKP. Vytvořená uhlovodíková směs je dále vedena přes průtokoměr a regulační ventil. Část uhlovodíkové směsi je vedena do trubkového chladiče 1341-E51 (uhlovodíková směs je v trubkách, v mezitrubkovém prostoru je chladicí médium-pg), kde je ochlazena. Část uhlovodíkové směsi je vedena obchvatem chladiče, a za chladičem se oba proudy opět spojují do jednoho potrubí, do kterého je následně zaústěno potrubí DN 50 s DIBAHem (čerpá se čerpadlem 1212-P61 ze zásobníku 1212-H21). Všechny složky jsou náležitě promíseny ve statickém mísiči 1341-M71 a jsou přivedeny do spodku reaktoru 1342-R01 potrubím DN 100 (4 ). Těsně před vstupem do reaktoru je do tohoto potrubí přiveden i katalyzátor, který se čerpá čerpadlem 1224-P61 ze zásobníku 1224-A31 (A32). Poměr jednotlivých složek je přesně regulován pomocí řídicího systému. Nejpodstatnějším parametrem je obsah (koncentrace) BTD v uhlovodíkové směsi. Katalyzátor i uhlovodíková směs je po vstupu do reaktoru okamžitě smísena s obsahem reaktoru, což je polymerující kaučukový roztok. BTD přítomný v nástřiku polymeruje a mění se na polybutadien. V 1. polymeračním reaktoru se za normálních podmínek dosahuje konverze BTD cca 85 %. Polymerní roztok obsahující asi 2% nezreagovaného BTD vystupuje z 1. reaktoru vrchem a vstupuje do spodku 2. reaktoru. Jednotlivé reaktory jsou odděleny dálkově ovládanými armaturami. Všechny polymerační reaktory (1342 R01, R02, R03) jsou konstrukčně shodné. Jedná se o vertikální, válcové, tlakové nádoby z uhlíkaté oceli, opatřené míchadlem (114 ot/min.) a chladicím/topným hadem. Chladicí hady slouží k udržení normálního tepelného režimu jednotlivých reaktorů. K chlazení se používá cirkulační chladicí voda, dopravovaná od chladicích věží výrobny. Chladicí hady lze použít i k ohřevu obsahu reaktorů tím, že se do chladicí vody zavede pára. Ohřev reaktorů se používá zejména při náběhu výroby, kdy je vyšší teplota potřeba pro naběhnutí reakce. Za normálního provozu může být ohřevu reaktorů použito pro zvýšení konverze BTD, např. v důsledku špatné kvality, nebo nízké koncentrace katalyzátoru. Nominální objem každého reaktoru je 27 m 3. Maximální projektová teplota je 215 C, maximální pracovní teplota je 123 C, maximální výpočtový přetlak je 1,4 MPa, maximální

349 . 7/22 pracovní přetlak je 1,05 MPa. Proti nadměrnému tlaku je každý reaktor jištěn pojistným ventilem a průtržnou membránou (s nastavením na přetlak 1,4 MPa). Reaktory v kaskádě lze od sebe oddělit pomoci dálkově ovládaných uzavíracích armatur. Rovněž potrubí BTD, rozpouštědla a katalyzátoru jsou osazeny těmito armaturami. Všechny reaktory jsou vybaveny systémem dálkového měření a regulace hlavních sledovaných veličin, s alarmem při překročení minimálních/maximálních hodnot. Zejména se to týká průtoku BTD, průtoku obou rozpouštědel (DCS, RCS), průtoku uhlovodíkové směsi do reaktoru, průtoku katalyzátoru a dále teploty a tlaku v jednotlivých reaktorech. V případě překročení limitních hodnot klíčových parametrů, dojde k automatickému odstavení příslušných částí technologie (systém interlocků). Činnost obsluhy je podrobně popsána v pracovní instrukci [5], včetně činností v případě havarijních výpadků médií, energií, nebo požáru. Nedílnou součástí je i popis příčin způsobujících spuštění jednotlivých interlocků a jejich účinků.

350 . 8/22 3. Výsledky studie HAZOP studii realizoval tým specialistů, uvedený v následující tabulce, ve dnech Tabulka 1 Složení pracovního týmu HAZOP prof. Ing. František Babinec, CSc. vedoucí týmu, specialista na procesní bezpečnost Ing. Lubomír Vacek zapisovatel, specialista na procesní bezpečnost, TLP, spol. s r.o., Ivan Rozehnal technolog provozu, SYNTHOS PBR, s.r.o. Analýzou byly odhaleny potenciální nebezpečí a problémy s provozuschopností analyzovaného systému a stanoveny jejich příčiny a následky. Možné následky, vzniklé na základě generování odchylek od normálního provozního stavu, mají různý stupeň závažnosti. Ze studie HAZOP vyplývá, že systém přípravy uhlovodíkové směsi (Charge Header Formulation) i reaktor R01 jsou z hlediska bezpečnosti velmi dobře zajištěny i díky systému Interlocků. Nejčastějšími následky provozních odchylek jsou proto možné technologické problémy, případně ekonomická ztráta. Detailní výsledky studie HAZOP jsou uvedeny níže v tabulkové formě.

351 . 9/22 Společnost: SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna / sekce: Výrobna polybutadienu / sekce polymerace Mítink č.: 1 Datum: Složení týmu: František Babinec, Lubomír Vacek, Ivan Rozehnal Výkres č.: Datum: Uvažovaná část: Charge Header Formulation L1 Účel/funkce: Průtok DPS do společného potrubí s RCS a následně s BTD Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 1 Větší Průtok DPS 2 Menší Průtok DPS 3 Není Průtok DPS 4 Menší Množství MCH Větší průtok DPS Menší průtok DPS Není průtok DPS Menší množství MCH v DPS Porucha regulace (průtokoměr 1341FT 51-01B a/nebo regulačního ventilu 1341 FV 51-01B) Porucha regulace (průtokoměr 1341 FT 51-01B a/nebo regulačního ventilu 1341 FV 51-01B) Porucha čerpadla P61 Porucha čerpadla P61 Uzavřená některá z armatur na trase Prázdný zásobník DPS Způsob provozování technologie Snížení REL Krátkodobě možné snížení teploty (tlaku) a viskozity polymeru v reaktorech Krátkodobě možný pokles konverze BTD Možné ovlivnění kvality polymeru Zvýšení REL Krátkodobě možné zvýšení teploty (tlaku) a viskozity polymeru v reaktorech Krátkodobě možný nárůst konverze BTD Možné přetížení míchadla reaktoru a jeho eventuální výpadek Zvýšení REL Zvýšení teploty (tlaku) a viskozity polymeru v reaktorech Možný nárůst konverze BTD Možné přetížení míchadla reaktoru a jeho eventuální výpadek Nižší bod tuhnutí DPS-v zimním období možnost zatuhnutí DPS Průtokoměr 1341 FT (H) Autodetekce poruchy 1341 FV 51-01B Systém MaR reaktorů Průtokoměr 1341 FT (L, LL) Odstavení nástřiku BTD při sníženém průtoku o 2,5% po dobu 300 s (1341 HSA 51-09) Autodetekce poruchy 1341 FV 51-01B Průtok RCS Systém MaR reaktorů Záložní čerpadlo P61(nespouští se automaticky) Odstavení nástřiku BTD při sníženém průtoku o 2,5% po dobu 300 s (1341 HSA 51-09) Průtok RCS Systém MaR reaktorů Topný kabel na potrubích DPS

352 . 10/22 Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 5 Větší Množství MCH Větší množství MCH v DPS Způsob provozování technologie Jednorázové nadávkování MCH Není závažný 6 Vyšší Teplota DPS 7 Nižší Teplota DPS 8 A také 9 A také Vlhkost Potrubí DPS Vyšší teplota DPS Nižší teplota DPS A také vlhkost v DPS A také masivní únik DPS z potrubí Vysoké teploty v letním období Vyšší teplota ze sekce destilace Nízké teploty v zimním období Porucha vlhkoměru Problémy na azeotropické destilaci Roztržení a) - ztráta integrity potrubí DN 75 (3 ) Není závažný (Možnost zvýšení polymerační teploty v reaktoru pouze za předpokladu, že by byly výrazně teplejší všechny tři proudy reakční směsi (BTD, DPS, RCS)) Chladič 1341-E51 Alarm na vysokou teplotu DPS Měření teploty DPS Není závažný Obchvat chladiče 1341-E51 Měření teploty DPS Topné kabely trasy DPS Nižší konverze BTD v reaktorumožné technologické problémy na polymeraci Únik DPS z roztrženého potrubí v množství cca 4,5 kg/s na betonovou nepropustnou technologickou plochu sekce polymerace a jeho odpar b) Nebezpečí požáru/exploze Vlhkoměr za azeotropickou destilací Možnost přepustit rozpouštědlo do zásobníku vlhkého rozpouštědla Nepropustná betonová plocha sekce s kanalizací do záchytné jímky a následně do jímky OV Plynová detekce Kamerový systém 1313 HSA-2103 Elektroinstalace a přístrojové vybavení sekce polymerace v nevýbušném provedení a) Z odborné literatury vyplývá, že frekvence roztržení potrubí DN 75 je F = /m rok, únik netěsností o efektivním průměru 10% nominálního průměru potrubí DN 75 je F = /m rok b) Rychlost vypařování CH při teplotě 20 C z plochy louže 100 m 2 (při nízké rychlosti větru) je cca 0,2kg/s

353 . 11/22 Společnost: SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna / sekce: Výrobna polybutadienu / sekce polymerace Mítink č.: 1 Datum: Složení týmu: František Babinec, Lubomír Vacek, Ivan Rozehnal Výkres č.: Datum: Uvažovaná část: Charge Header Formulation L1 Účel/funkce: Průtok RCS do společného potrubí s DPS a následně s BTD Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 10 Větší Průtok RCS 11 Menší Průtok RCS 12 Není Průtok RCS 13 Menší Množství MCH Větší průtok RCS Menší průtok RCS Není průtok RCS Menší množství MCH v RCS Porucha regulace (průtokoměr 1341 FT 51-01C a/nebo regulačního ventilu 1341 FV 51-01C) Porucha regulace (průtokoměr 1341 FT 51-01C a/nebo regulačního ventilu 1341 FV 51-01C) Porucha čerpadla Porucha čerpadla P61 Uzavřená některá z armatur na trase Prázdný zásobník RCS 1352-H21 Způsob provozování technologie Snížení REL Krátkodobě možné snížení teploty (tlaku) a viskozity polymeru v reaktorech Krátkodobě možný pokles konverze BTD Možné ovlivnění kvality polymeru Zvýšení REL Krátkodobě možné zvýšení teploty (tlaku) a viskozity polymeru v reaktorech Krátkodobě možný nárůst konverze BTD Možné přetížení míchadla reaktoru a jeho eventuální výpadek Zvýšení REL Zvýšení teploty (tlaku) a viskozity polymeru v reaktorech Možný nárůst konverze BTD Možné přetížení míchadla reaktoru a jeho eventuální výpadek Nižší bod tuhnutí RCS-v zimním období možnost zatuhnutí RCS Průtokoměr 1341 FT (H) Autodetekce poruchy 1341 FV 51-01C Systém MaR reaktorů Průtokoměr 1341 FT (L, LL) Odstavení nástřiku BTD při sníženém průtoku o 2,5% po dobu 300 s (1341 HSA 51-09) Autodetekce poruchy 1341 FV 51-01C Průtok DPS Systém MaR reaktorů Záložní čerpadlo P61(nespouští se automaticky) Odstavení nástřiku BTD při sníženém průtoku o 2,5% po dobu 300 s (1341 HSA 51-09) Průtok DPS Systém MaR reaktorrů Topný kabel na potrubích RCS

354 . 12/22 Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 14 Větší Množství MCH Větší množství MCH v RCS Způsob provozování technologie Jednorázové nadávkování MCH Není závažný 15 Vyšší Teplota RCS 16 Nižší Teplota RCS 17 A také 18 A také Vlhkost Potrubí RCS Vyšší teplota RCS Nižší teplota RCS A také vlhkost v RCS A také masivní únik RCS z potrubí Vysoké teploty v letním období Vyšší teplota ze sekce destilace Nízké teploty v zimním období Kontaminace RCS v dochlazovači 1352-E52 Roztržení a) - ztráta integrity potrubí DN 75 (3 ) Není závažný (Možnost zvýšení polymerační teploty v reaktoru pouze za předpokladu, že by byly výrazně teplejší všechny tři proudy reakční směsi (BTD, DPS, RCS)) Chladič 1341-E51 Alarm na vysokou teplotu RCS Měření teploty RCS Není závažný Obchvat chladiče 1341-E51 Měření teploty RCS Topné kabely trasy RCS Nižší konverze BTD v reaktorumožné technologické problémy na polymeraci Únik RCS z roztrženého potrubí v množství cca 4,5 kg/s na betonovou nepropustnou technologickou plochu sekce polymerace a jeho odpar b) Nebezpečí požáru/exploze Možnost použít jen DPS Systém MaR Nepropustná betonová plocha sekce s kanalizací do záchytné jímky a následně do jímky OV Plynová detekce Kamerový systém Systém MaR Elektroinstalace a přístrojové vybavení sekce polymerace v nevýbušném provedení a) Z odborné literatury vyplývá, že frekvence roztržení potrubí DN 75 je F = /m rok, únik netěsností o efektivním průměru 10% nominálního průměru potrubí DN 75 je F = /m rok b) Rychlost vypařování CH při teplotě 20 C z plochy louže 100 m 2 (při nízké rychlosti větru) je cca 0,2kg/s

355 . 13/22 Společnost: SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna / sekce: Výrobna polybutadienu / sekce polymerace Mítink č.: 1 Datum: Složení týmu: František Babinec, Lubomír Vacek, Ivan Rozehnal Výkres č.: Datum: Uvažovaná část: Charge Header Formulation L1 Účel/funkce: Průtok BTD do společného potrubí s DPS a RCS Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 19 Větší Průtok BTD 20 Menší Průtok BTD 21 Není Průtok BTD 22 Není Průtok BTD 23 Vyšší Teplota BTD Větší průtok BTD Menší průtok BTD Není průtok BTD Není průtok BTD Vyšší teplota BTD Porucha regulace (průtokoměr 1341 FT 51-01A a/nebo regulačního ventilu 1341 FV 51-01A) Možnost ovlivnění v důsledku nárazového odběru BTD společností Cray Valley Porucha regulace (průtokoměr 1341 FT 51-01A a/nebo regulačního ventilu 1341 FV 51-01A) Porucha čerpadla BTD v SKP Porucha čerpadla BTD v SKP Nevyhovující kvalita BTD (vyšší obsah vlhkosti) Vysoké teploty v letním období Zvýšení REL Možné zvýšení teploty (tlaku) a viskozity polymeru v reaktorech Možný nárůst konverze BTD Možné přetížení míchadla reaktoru a jeho eventuální výpadek Snížení REL Možný pokles konverze BTD Možné snížení teploty (tlaku) a viskozity polymeru v reaktorech Možné ovlivnění kvality polymeru Není závažný-krátkodobý výpadek průtoku BTD do doby automatického najetí záložního čerpadla BTD (v případě nenajetí záložního čerpadla BTD-Failure on Demandodstavení sekce polymerace) Řízené odstavení sekce polymerace Není závažný (Možnost zvýšení polymerační teploty v reaktoru pouze za předpokladu, že by byly výrazně teplejší všechny tři proudy reakční směsi (BTD, DPS, RCS)) Odstavení nástřiku BTD do reaktoru při překročení průtoku BTD o více než 20% po dobu 180 s Průtokoměr 1341 FT (H) Autodetekce poruchy 1341 FV 51-01A 1341 HSA Systém MaR reaktorů Průtokoměr 1341FT (L, LL) Autodetekce poruchy 1341 FV 51-01C Systém MaR Záložní čerpadlo BTD Záložní čerpadlo BTD s automatickým najetím při výpadku provozního čerpadla BTD Měření vlhkosti BTD s alarmem Chladič 1341-E51 Měření teploty BTD

356 . 14/22 Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 24 Nižší Teplota BTD 25 A také Potrubí BTD 26 Vyšší Koncentrace BTD Nižší teplota BTD A také masivní únik BTD z potrubí Vyšší koncentrace BTD v CHS Nízké teploty v zimním období Roztržení c) - ztráta integrity potrubí DN50 (2 ) Porucha regulace průtoku složek (BTD, DPS, RCS) Není závažný Obchvat chladiče 1341-E51 Měření teploty BTD Únik BTD z roztrženého potrubí v množství cca 1,4 kg/s a jeho masivní odpar d) Nebezpečí požáru/exploze V krajním případě (překročení 18% BTD v CHS) automatické odstavení nástřiku BTD, DiBAH a katalyzátoru do reaktorů Plynová detekce Kamerový systém 1311 HZA-7103 Elektroinstalace a přístrojové vybavení sekce polymerace v nevýbušném provedení Systém MaR Interlock I 07 Interlock I 06 Interlock I 09 a I 10 c) Z odborné literatury vyplývá, že frekvence roztržení potrubí DN 50 je F = /m rok, únik netěsností o efektivním průměru 10% nominálního průměru potrubí DN 50 je F = /m rok d) Prakticky veškerý unikající BTD (při jeho uvažované teplotě 15 C) se bude odpařovat již při jeho úniku

357 . 15/22 Společnost: SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna / sekce: Výrobna polybutadienu / sekce polymerace Mítink č.: 1 Datum: Složení týmu: František Babinec, Lubomír Vacek, Ivan Rozehnal Výkres č.: Datum: Uvažovaná část: Charge Header Formulation L1 Účel/funkce: Ochlazení uhlovodíkové směsi (BTD, DPS, RCS) ve chladiči 1341-E 51 Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 27 Vyšší Teplota Vyšší teplota CHS na výstupu z chladiče 1341-E51 28 Nižší Teplota Nižší teplota CHS na výstupu z chladiče 1341-E51 29 A také Vnitřní trubky chladiče 1341-E51 Velká netěsnost e) na některé z trubek chladiče E51 Porucha regulace chladiče 1341-E51 (obchvatu) Porucha chladicí jednotky PG Porucha regulace chladiče 1341-E51 (obchvatu) Porucha chladicí jednotky PG Ztráta integrity (koroze, trhlina svaru, skrytá vada, únava materiálu apod.) Zvýšení polymerační teploty v reaktoru Zvýšení tlaku v reaktoru Zvýšení viskozity polymeru Možné přetížení míchadla reaktoru a jeho eventuální výpadek Snížení polymerační teploty v reaktoru Snížení tlaku v reaktoru Snížení viskozity polymeru Průnik CHS z trubky do mezitrubkového prostoru chladiče 1341-E51 (do chladicího média) Nárůst tlaku v mezitrubkovém prostoru chladiče 1341-E51 Nárůst hladiny v 1520-H21 Únik plynného BTD do okolní atmosféry přes odvzdušňovací potrubí v 1520-H21 Nebezpečí požáru/exploze 1341 TIC 5104, 1341 TICA (H) Měření a alarm teploty (H, HH) ve chladicí jednotce Chladicí systém reaktorů 1341 TIC 5104, 1341 TICA Měření a alarm teploty ve chladicí jednotce Chladicí systém (ohřev) reaktorů PSV mezitrubkového prostoru chladiče 1341-E51 Místní manometry na čerpadlech chladicího média (PG)

358 . 16/22 Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 30 A také Plášť chladiče 1341-E51 Velká netěsnost pláště chladiče 1341-E51 Ztráta integrity (koroze, trhlina svaru, skrytá vada, únava materiálu, vnější impakt) Únik chladicího média (PG f) ) na betonovou nepropustnou technologickou plochu sekce polymerace a odtud do záchytné jímky a jímky OV Nepropustná betonová plocha sekce s kanalizací do záchytné jímky a následně do jímky OV Kamerový systém Systém MaR Elektroinstalace a přístrojové vybavení sekce polymerace v nevýbušném provedení e) Z odborné literatury vyplývá, že frekvence roztržení 1 trubky tepelného výměníku je F = /rok, únik netěsností o efektivním průměru 10% nominálního průměru trubky je F = /rok f) Teplota PG na vstupu do 1341-E51 je cca 2 C, teplota vzplanutí PG je cca 99 C, takže vznik požáru je vysoce nepravděpodobný

359 . 17/22 Společnost: SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna / sekce: Výrobna polybutadienu / sekce polymerace Mítink č.: 1 Datum: Složení týmu: František Babinec, Lubomír Vacek, Ivan Rozehnal Výkres č.: Datum: Uvažovaná část: Charge Header Formulation L1 Účel/funkce: Průtok DiBAH do ochlazené uhlovodíkové směsi Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 31 Není Průtok, DiBAH 32 Menší Průtok, DiBAH 33 Větší Průtok, DiBAH 34 A také Potrubí, DiBAH Není průtok DiBAHu do potrubí CHS Menší průtok DiBAHu do potrubí CHS Větší průtok DiBAHu do potrubí CHS A také únik DiBAHu z potrubí Porucha čerpadla (zaplynění), ucpání filtru Porucha čerpadla Přicpaný filtr Lidská chyba Roztržení g) - ztráta integrity potrubí DN 50 (2 ) Enormní nárůst viskozity polymeru v reaktoru Přetížení míchadla reaktoru a jeho eventuální výpadek Možná ekonomická ztráta (vyrobený polymer je prakticky neprodejný) Nárůst viskozity polymeru Ovlivnění kvality polymeru (nárůst mol. hmotnosti polymeru) Pokles viskozity polymeru Ovlivnění kvality polymeru (pokles mol. hmotnosti polymeru) Únik DiBAHu z roztrženého potrubí v množství cca 0,033-0,1kg/min. Požár unikajícího DiBAHu (samovznícení na vzduchu) Při úniku do vody prudká reakce za vzniku vodíku (nebezpečí požáru/exploze) Záložní čerpadlo DiBAHu Záložní filtr DiBAHu Průtokoměr s alarmem (L, LL) Systém MaR Záložní čerpadlo DiBAHu Záložní filtr DiBAHu Průtokoměr s alarmem (L, LL) Systém MaR Průtokoměr s alarmem (H, HH) Systém MaR Celosvařované potrubí Systém EPS sekce polymerace Práškové hasicí přístroje Kamerový systém Systém MaR g) Z odborné literatury vyplývá, že frekvence roztržení potrubí DN 50 je F = /m rok, únik netěsností o efektivním průměru 10% nominálního průměru potrubí DN 50 je F = /m rok

360 . 18/22 Společnost: SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna / sekce: Výrobna polybutadienu / sekce polymerace Mítink č.: 2 Datum: Složení týmu: František Babinec, Lubomír Vacek, Ivan Rozehnal Výkres č.: Datum: Uvažovaná část: Polymerization Reactors L1/1 Účel/funkce: Průtok katalyzátoru do reaktoru 1342-R 01 Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 35 Není Průtok, Porucha čerpadla Neprobíhá polymerizace BTD katalyzátor P61 36 Menší Průtok, katalyzátor 37 Větší Průtok, katalyzátor 38 A také Potrubí, katalyzátor Není průtok katalyzátoru do reaktoru Menší průtok katalyzátoru do reaktoru Větší průtok katalyzátoru do reaktoru A také únik katalyzátoru z potrubí Porucha čerpadla P61 Porucha regulace (průtokoměr 1224 FT a/nebo regulačního ventilu 1224FV 51-03) Porucha regulace (průtokoměr 1224 FT a/nebo regulačního ventilu 1224FV 51-03) Roztržení h) - ztráta integrity potrubí DN 25 (1 ) Snižuje se konverze BTD v reaktoru Snižuje se teplota (a tlak) v reaktoru Zvýšení konverze BTD v reaktoru Zvyšuje se teplota (a tlak) v reaktoru Únik katalyzátoru v rozpouštědle z roztrženého potrubí na betonovou nepropustnou technologickou plochu sekce polymerace Odpar rozpouštědla - nebezpečí požáru/exploze Záložní čerpadlo katalyzátoru Průtokoměr 1224 FT s alarmem (L) Systém MaR reaktoru Záložní čerpadlo katalyzátoru Průtokoměr s alarmem (L) Autodetekce poruchy 1224 FV Systém MaR reaktoru Průtokoměr s alarmem (H) Autodetekce poruchy 1224 FV Systém MaR reaktoru Nepropustná betonová plocha sekce s kanalizací do záchytné jímky a následně do jímky OV Plynová detekce Kamerový systém Systém MaR Elektroinstalace a přístrojové vybavení sekce polymerace v nevýbušném provedení h) Z odborné literatury vyplývá, že frekvence roztržení potrubí DN 25 je F = /m rok, únik netěsností o efektivním průměru 10% nominálního průměru potrubí DN 25 je F = /m rok

361 . 19/22 Společnost: SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna / sekce: Výrobna polybutadienu / sekce polymerace Mítink č.: 2 Datum: Složení týmu: František Babinec, Lubomír Vacek, Ivan Rozehnal Výkres č.: Datum: Uvažovaná část: Polymerization Reactors L1/1 Účel/funkce: Polymerizace BTD v reaktoru 1342-R 01 Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 39 Není Míchání, reaktor 40 Částečně Míchání, reaktor 41 Vyšší Teplota, reaktor 42 Nižší Teplota, reaktor Není míchání reaktoru Částečné (nedokonalé) míchání reaktoru Vyšší teplota v reaktoru Nižší teplota v reaktoru Porucha elektromotoru nebo převodovky (spojky) Nízký tlak v ucpávkovém systému míchadla Nízká hladina oleje Ulomená lopatka míchadla Větší REL Více katalyzátoru Vyšší teplota chladicí vody Chyba obsluhy- špatné nastavení teploty reakční směsi Nižší teplota chladicí vody Zvýšení teploty v reaktoru Pokles konverze BTD Možnost lokálního přehřátí reakční směsi Možnost poškození vnitřní vestavby reaktoru Možnost průniku vody do reakční směsi (při poškození chladicí trubky) a tím i zastavení polymerační reakce Snížená homogenita reakční směsipokles konverze BTD Při výrazném zvýšení teploty (minimálně na 95 C) ovlivnění kvality polymeru Nárůst tlaku Možnost tepelného ujetí reakce Není dosaženo požadované teploty v druhém reaktoru, tzn. nižší konverze BTD v druhém reaktoru Při výrazném snížení teploty (pod 75 C) snížení konverze BTD až zastavení polymerační reakce Pokles tlaku Monitoring pohybu míchadla s alarmem Chlazení reaktoru 1342 TICA (H); 1342 PIA (H, HH) Degradace katalyzátoru při vyšších teplotách Patní ložisko míchadla Měření zatížení motoru míchadla Systém MaR reaktoru 1342 TICA (H); 1342 PIA (H, HH) Chlazení reaktoru Chladič 1341-E51 Průtržná membrána a PSV Degradace katalyzátoru při vyšších teplotách 1342 TICA 01-01; 1342 PIA Možnost ohřátí reaktoru přes jeho chladicí systém Obchvat chladiče CHS 1341-E51

362 . 20/22 Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 43 A také Chladicí had A také netěsnost chladicího hadu reaktoru 44 Vyšší Tlak Vyšší tlak v reaktoru 45 Není Průtok, chladicí voda 46 A také Zastavovač polymerace Není průtok chladicí vody do reaktoru A také nelze nadávkovat do reaktoru zastavovač polymerace Koroze, trhlina ve svaru, skrytá vada, únava materiálu apod. Větší množství BTD v reaktoru Vyšší teplota v reaktoru Ztráta integrity potrubí chladicí vody reaktoru Ztráta tlaku hnacího dusíku Nízký tlak hnacího dusíku Průnik chladicí vody do reaktoru Možnost zastavení polymerační reakce a prosazení nezreagovaného BTD do dalších reaktorů Při dosažení tlaku kpa(g) automatické zastavení nástřiku (BTD, DiBAH, katalyzátor) a zahájení havarijního ochlazování reaktoru-interlock I 08 V krajním případě uvolnění reakční směsi přes průtržnou membránu a PSV do havarijního zásobníku Obsah reaktoru nelze chladit-nárůst teploty (a tlaku) Odstavení reaktoru obsluhou V případě fatálního selhání obsluhy možnost tepelného ujetí reakce Při požadavku nelze zastavit polymerační reakci v reaktoru pomocí zastavovače reakce (kyselina olejová) 1342 TICA 01-01; 1342 PIA PIA (H, HH) Interlock I08 Interlock I05 (havarijní systém dávkování zastavovače reakce) Průtržná membrána (1276 kpa(g)) PSV (1 400 kpa(g)) Systém chlazení reaktoru 1342 TICA (H); Degradace katalyzátoru při teplotách kolem 110 C Průtokoměr chladicí vody 1342 FT TICA (H); 1342 PIA (H, HH) Průtržná membrána a PSV Degradace katalyzátoru při teplotách kolem 110 C Měření tlaku dusíku v H21 se signalizací (1344- PIA (L)) Instalovat kompresor dusíku pro sekci polymerace

363 . 21/22 Společnost: SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna / sekce: Výrobna polybutadienu / sekce polymerace Mítink č.: 2 Datum: Složení týmu: František Babinec, Lubomír Vacek, Ivan Rozehnal Výkres č.: Datum: Uvažovaná část: Polymerization Reactors L1/1 Účel/funkce: Dodávka vzduchu MaR a elektrické energie Č. VS Prvek Odchylka Příčina Následek Zabezpečení Doporučení 47 Není Průtok, vzduch pro MaR 48 A také Elektrická energie 49 Není Elektrická energie Není průtok vzduchu pro MaR A také krátkodobý výpadek elektrické energie Není dodávka elektrické energie Porucha/selhání zdroje Roztržení potrubní trasy vzduchu pro MaR Pokles napětí v rozvodné síti Porucha elektrorozvodny Porucha zdroje (ČEZ) Nelze dálkově ovládat pneumatické armatury Odstavení sekce polymerace a celého provozu Možný výpadek jakéhokoliv elektrického zařízení Některá zařízení mohou zůstat v činnosti, některá zařízení mohou vypadnout Regulační ventily se přestaví do bezpečných poloh Bezpečnostní ventily BTD i reakční směsi uzavřou UPS pro ŘS Zvýšená kontrola provozu obsluhou (činnost dle PI- PBR- Q 33.85) Odstavení provozu Činnost obsluhy dle PI - PBR-Q 33.85

364 . 22/22 4. Literatura 1. ČSN IEC 61882, Studie nebezpečí a provozuschopnosti (studie HAZOP)-pokyn k použití, Český normalizační institut, A Guide to Hazard and Operability Studies, Imperial Chemical Industries and Chemical Industries Associations Ltd., London, UK, CB&I Lummus s.r.o.: P&ID, No.: , Charge Header Formulation L1, revize č. 5, ze dne CB&I Lummus s.r.o.: P&ID, No.: , Polymerizations Reactors L1/1, revize č.5, ze dne Pracovní instrukce: PBR Q 33.85, Polybutadien, Polymerace a koncentrace, 3. vydání, platnost od , SYNTHOS PBR s.r.o. 6. PGS 3 (2005), Publication Series on Dangerous Substances (PGS 3): Guidelines for Quantitative Risk Assessment, Purple Book. CPR 18E

365 Přílohy Strana 1/1 Příloha č. 9 Bezpečnostní listy nebezpečných látek umístěných v objektu SYNTHOS PBR s.r.o. Výrobna Polybutadien

366

367

368

369 BEZPE NOSTNÍ LIST EZPE NOSTNÍ LIST podle Na ízení (ES). 1907/2006 (REACH) CYKLOHEXAN Datum vydání: Datum revize: 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / SM SI A SPOLE NOSTI / PODNIKU 1.1 Identifikátor výrobku Název: Cyklohexan Indexové íslo: íslo CAS: íslo ES (EINECS): Další názvy látky: Hexahydrobenzene, Naphthene, Cyclohexane Molární hmotnost: 84,16 Molekulový vzorec: C 6 H P íslušná ur ená použití látky nebo sm si a nedoporu ená použití: analytická chemie, laboratorní syntézy, farmaceutická výroba 1.3 Podrobné údaje o dodavateli bezpe nostního listu Distributor: Ing. Petr Švec - PENTA Wuchterlova Praha I : Telefon: , Fax: Informace k bezpe nostnímu listu: info@pentachemicals.eu 1.4. Telefonní íslo pro naléhavé situace: Toxikologické informa ní st edisko, Na Bojišti 1, Praha 2; tel ; (nep etržitá léka ská služba), tis.cuni@cesnet.cz 2. IDENTIFIKACE NEBEZPE NOSTI 2.1 Klasifikace látky nebo sm si Látka je klasifikována jako nebezpe ná podle na ízení (ES).1272/2008. Flam.Liq. 2: H225 Asp. Tox. 1: H304 Skin Irrit. 2: H315 STOT SE 3: H336 Aquatic Acute 1: H400 Aquatic Chronic 1: H410 Klasifikace látky podle sm rnice Rady 67/548/EHS. F; R11 Xn;R65 Xi; R38 N; R50/53 R67 Informace plného zn ní použitých H a R v t viz kap Prvky ozna ení Výstražný symbol(y) nebezpe nosti: Signální slovo: Indexové íslo: nebezpe í Cyklohexan strana 1 z 6

370 BEZPE NOSTNÍ LIST Standardní v ty o nebezpe nosti: H225 Vysoce ho lavá kapalina a páry. H304 P i požití a vniknutí do dýchacích cest m že zp sobit smrt. H315 Dráždí k ži. H336 M že zp sobit ospalost a závrat. H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými ú inky. Pokyny pro bezpe né zacházení: P210 Chra te p ed teplem/jiskrami/otev eným plamenem/horkými povrchy. Zákaz kou ení. P243 Prove te preventivní opat ení proti výboj m statické elekt iny. P273 Zabra te uvoln ní do životního prost edí. P301+P310 P I POŽITÍ: Okamžit volejte Toxikologické informa ní st edisko nebo léka e. P331 Nevyvolávejte zvracení. 2.3 Další nebezpe nost P i pokojové teplot vytvá í se vzduchem výbušné sm si. Zm na zápachu charakteristická pro rybí bílkovinu. 3. SLOŽENÍ / INFORMACE O SLOŽKÁCH 3.1 Látky Chemický název Obsah v % Indexové íslo Klasifikace Koncentra ní limity Cyklohexan min Flam. Liq.2; H225, Asp.Tox. 1; H304, STOT SE 3; H336, Skin Irrit.2; H315, Aquatic Chronic 1; H410, Aquatic Acute 1; H400 F; R11, Xn; R65, Xi; R38, N; R50/53, R67 Klasifikace a zn ní použitých H, R-v t viz bod Sm si 4. POKYNY PRO PRVNÍ POMOC 4.1 Popis první pomoci Nutnost okamžité léka ské pomoci: ve všech p ípadech vážn jšího zasažení, nutné p i požití P i vdechnutí: vynést postiženého na erstvý vzduch, nenechat postiženého chodit. Pokud dojde k zástav dýchání, provád t um lé dýchání. Ihned zabezpe it odbornou léka skou pomoc. P i styku s k ží: odstranit kontaminované sou ásti od vu a kontaminovanou obuv. Zasažené místo omývat velkým množstvím vody. Vyhledat léka skou pomoc. P i styku s okem: okamžit po zasažení vyplachovat o i velkým množstvím vody p i otev ených o ních ví kách (15-20 minut). Vyhledat léka skou pomoc. P i požití: vypláchnout ústa a vypít velké množství vody, nevyvolávat zvracení (nebezpe í perforace). Vyhledat léka skou pomoc. 4.2 Nejd ležit jší akutní a opožd né symptomy a ú inky Bolesti hlavy, bezv domí. 4.3 Pokyn týkající se okamžité léka ské pomoci a zvláštního ošet ení Nejsou specifické pokyny, postupovat symptomaticky. 5. OPAT ENÍ PRO HAŠENÍ POŽÁRU 5.1 Hasiva Vhodná hasiva: suchý prášek, p na odolná alkoholu, CO 2, Nevhodná hasiva: p ímý vodní proud 5.2 Zvláštní nebezpe nost vyplývající z látky nebo sm si Ho lavá látka. Výpary jsou t žší než vzduch a drží se p i zemi. P i pokojové teplot vytvá í se vzduchem výbušné sm si. Pozor na zp tný zášleh. P i termickém rozkladu vznikají nebezpe né ho lavé plyny nebo výpary. Nebezpe né produkty rozkladu-oxidy uhlíku. 5.3 Pokyny pro hasi e Používat zvláštní ochranné prost edky (nap. dýchací technika, protichemický oblek). Cyklohexan strana 2 z 6

371 BEZPE NOSTNÍ LIST 6. OPAT ENÍ V P ÍPAD NÁHODNÉHO ÚNIKU 6.1 Opat ení na ochranu osob, ochranné prost edky a nouzové postupy Používat osobní ochranné prost edky - zamezit kontaktu s látkou, nevdechovat výpary. V uzav ených místnostech zajistit p ívod erstvého vzduchu. Odstranit všechny možné zdroje vznícení. 6.2 Opat ení na ochranu životního prost edí Zabránit kontaminaci povrchových a podzemních vod a p dy. Nesmí se dostat do kanalizace, nebezpe í exploze. 6.3 Metody a materiál pro omezení úniku a pro išt ní Uniklou kapalinu pokrýt absorp ním materiálem (vermikulit, písek, zemina), shromáždit do krytých kontejner a nechat zlikvidovat specializovanou firmou. 6.4 Odkaz na jiné oddíly Viz. body 8, 13 tohoto bezpe nostního listu. 7. ZACHÁZENÍ A SKLADOVÁNÍ 7.1 Opat ení pro bezpe né zacházení Používat osobní ochranné prost edky, dodržovat zásady osobní hygieny. Zabránit dlouhodobé nebo opakované expozici. Zabránit kontaktu s látkou, nevdechovat výpary. 7.2 Podmínky pro bezpe né skladování látek a sm sí v etn neslu itelných látek a sm sí Skladovat v t sn uzav ených obalech na suchém, chladném, dob e v traném míst, chrán né p ed sv tlem p i teplot max. 25 C. Skladovat mimo dosah tepelných a zážehových zdroj. P ijmout opat ení k zamezení vzniku elektrostatického náboje. Neskladovat spole n s kyselinami, zásadami,silnými oxida ními a reduk ními inidly. 7.3 Specifické kone né/ specifická kone ná použití: Rozpoušt dlo. 8. OMEZOVÁNÍ EXPOZICE / OSOBNÍ OCHRANNÉ PROST EDKY 8.1 Kontrolní parametry Limitní hodnoty expozice v R dle na ízení vlády 361/2007: P ípustný expozi ní limit PEL: 500 mg/m 3 Nejvyšší p ípustná koncentrace NPK-P: 1000 mg/m 3 Faktor p epo tu z mg/m 3 na ppm (25 C, 100 kpa): 0,290 Limitní hodnoty EU dle sm rnice 98/24/ES: 8 hodin: 700 mg/m 3 (20 C, 101,3 KPa), 200 ppm 8.2 Omezování expozice Zabezpe it odsávání nebo místní v trání. Dodržovat pracovní hygienu, p i práci nejíst, nepít a nekou it Vhodné technické kontroly: postupovat dle požadavk na ízení.361/2007sb Individuální ochranná opat ení v etn osobních ochranných prost edk : Ochrana o í a obli eje: uzav ené brýle, které jsou zabezpe eny proti vst íknutí Ochrana k že: vhodný ochranný od v (antistatický), pracovní obuv Ochrana rukou: vhodné ochranné rukavice (t sný kontakt: nitrilový kau uk; tlouš ka vrstvy 0,4 mm, doba iniciace > 480 min., post íkání: nitrilový kau uk; tlouš ka vrstvy 0,11 mm, doba iniciace > 30 min.) Ochrana dýchacích cest: respirátor, maska s filtrem typu A proti organickým parám, pop. autonomní dýchací p ístroj Omezování expozice životního prost edí: zabránit kontaminaci povrchových a podzemních vod a p dy dodržováním emisních limit 9. FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ VLASTNOSTI 9.1 Informace o základních fyzikálních a chemických vlastnostech Vzhled Skupenství: kapalné Barva: bezbarvá Zápach (v n ), prahová hodnota: charakteristický Hodnota ph: není k dispozici Bod (rozmezí teplot) varu ( C): 81 Cyklohexan strana 3 z 6

372 BEZPE NOSTNÍ LIST Bod tání /bod tuhnutí ( C): 6-7 Ho lavost: ho lavý Bod vzplanutí ( C): -18 (uzav ený kelímek) Bod vznícení ( C): 260 Výbušnost: meze výbušnosti: horní (% obj.): 9 dolní (% obj.): 1 Oxida ní vlastnosti: nejsou Tenze par (20 C): hpa 103 Relativní hustota (20 C): g/cm 3 0,779 Rozpustnost (20 C): ve vod : g/l není k dispozici v jiných rozpoušt dlech: není k dispozici Rozd lovací koeficient n-oktanol/voda: 3,44 Viskozita (20 C): mpa.s 098 Hustota par (vzduch=1): není k dispozici Rychlost odpa ování: není k dispozici 9.2 Další informace Nejsou. 10. STÁLOST A REAKTIVITA 10.1 Reaktivita Není k dispozici Chemická stabilita Stabilní za b žných skladovacích podmínek Možnost nebezpe ných chemických reakcí Se silnými oxida ními inidly a oxidem dusi itým Podmínky, kterým je t eba zabránit Teplo, otev ený ohe, jisk ení Neslu itelné materiály Silná oxida ní inidla, anorganické kyseliny, peroxidy, alkalické kovy Nebezpe né produkty rozkladu V p ípad požáru viz kapitola.5 - oxidy uhlíku M že explodovat za p ítomnosti vzduchu v parách/v plynném stavu. Další údaje: Nevhodné pracovní materiály: guma, r zné plasty. 11. TOXIKOLOGICKÉ INFORMACE Cyklohexan 11.1 Informace o toxikologických ú incích Akutní toxicita: LD 50, oráln, potkan (mg.kg -1 ): > LD 50, dermáln, králík (mg.kg -1 ): > LC 50, inhala n, potkan, pro aerosoly nebo ástice (mg.l -1 ): není k dispozici LC 50, inhala n, potkan, pro plyny a páry (ppm): 14 mg/l / 4h Žíravost / dráždivost pro k ži: k že-králík-dráždí k ži Vážné poškození o í / podrážd ní o í: o i-králík-mírné podrážd ní Senzibilizace dýchacích cest / senzibilizace k že: není k dispozici Mutagenita v zárode ných bu kách: Ames test negativní Karcinogenita: není k dispozici Toxicita pro reprodukci: p i vniknutí do dýchacích cest m že zp sobit smrt Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice: m že zp sobit poškození orgán Toxicita pro specifické cílové orgány opakovaná expozice: není k dispozici Nebezpe nost p i vdechnutí: není k dispozici Informace o pravd podobných cestách expozice: P i vdechování: dráždí sliznice a dýchací cesty, ospalost, závrat, kašel,zvracení Styk s k ží: podrážd ní Styk s o ima: podrážd ní strana 4 z 6

373 BEZPE NOSTNÍ LIST P i požití: bolest žaludku, respira ní paralýza, bezv domí, kolaps. Nebezpe í vdechnutí zvratk - možnost poškození plic 12. EKOLOGICKÉ INFORMACE 12.1 Toxicita LC 50, 96 hod., ryby (mg.l -1 ): 34,7 (Lepomis macrochirus) EC 50, 48 hod., dafnie (mg.l -1 ):3,78 (Daphnia magna) IC 50, 72 hod., asy (mg.l -1 ): > 500 (Desmodesmus subspicatus) 12.2 Persistence a rozložitelnost: nesnadno biologicky odbouratelný (6%/ 28 d) 12.3 Bioakumula ní potenciál: lze o ekávat zna ný bioakumula ní potenciál (log Pow >3) 12.4 Mobilita v p d : údaje nejsou k dispozici 12.5 Výsledky posouzení PBT a vpvb: údaje nejsou k dispozici 12.6 Jiné nep íznivé ú inky: vysoce toxický pro vodní organismy, m že zp sobit dlouhodobé nep íznivé dopady na vodní prost edí 13. POKYNY PRO ODSTRA OVÁNÍ 13.1 Metody nakládání s odpady Zbytky látky stejn jako oplachové vody nesmí být vypoušt ny do p dy, ve ejné kanalizace ani do blízkosti vodních zdroj a vodote í. Metody zneškod ování látky nebo p ípravku a zne išt ného odpadu: uniklou kapalinu pokrýt absorp ním materiálem (vermikulit, písek, zemina), shromáždit do krytých kontejner a nechat zlikvidovat specializovanou firmou Metody likvidace zne išt ného obalu: použitý, ádn vyprázdn ný obal odevzdejte na sb rné místo obalových odpad. Právní p edpisy o odpadech: zákon o odpadech. 185/2001 Sb. v platném zn ní a provád cí vyhlášky. 376/2001, 381/2001 a 383/2001 Sb. 14. INFORMACE PRO P EPRAVU 14.1 íslo UN: P epravní název (ADR/RID): CYKLOHEXAN / CYCLOHEXANE 14.3 T ida nebezpe nosti pro p epravu: Obalová skupina: II 14.5 Nebezpe nost pro životní prost edí (EMS): F-E, S-D 14.6 Zvláštní bezpe nostní opat ení pro uživatele: zamezit úniku do životního prost edí 14.7 Hromadná p eprava podle p ílohy II MARPOL 73/78 a p edpisu IBC: není k dispozici Specifické požadavky pro p epravu: P eprava po mo i Látka zne iš ující mo e: ne IMDG: EMS: F-E, S-D 15. INFORMACE O P EDPISECH 15.1 Na ízení týkající se bezpe nosti, zdraví a životního prost edí/specifické právní p edpisy týkající se látky nebo sm si: Klasifikace a ozna ení látky je v souladu s CLP, DSD, REACH Posouzení chemické bezpe nosti: Pro tuto látku bylo provedeno posouzení chemické bezpe nosti: ne 16. DALŠÍ INFORMACE Cyklohexan a) Revize: ne b) Legenda ke zkratkám: CLP-na ízení.1272/2008/es, DSD-Dangerou Substances Directive (37/548/EEC), REACH-na ízení.1907/2006/ec. c) Použitá literatura, zdroje: firemní databáze, internet, BL výrobce, Marhold - Pehled pr myslové toxikologie, The Merck Index d ) nejedná se o sm s strana 5 z 6

374 BEZPE NOSTNÍ LIST e) Kategorie nebezpe nosti, seznam kód t íd a seznam p íslušných H a R-v t: Flam.Liq. 2 (=Flammable liquid, category 2) - Ho lavá kapalina, kategorie 2 Asp. Tox. 1 (= Aspiration hazard, category 1) - Nebezpe nost p i vdechnutí, kategorie 1 Skin Irrit. 2 (= Skin irritation, category 2) - Dráždivost pro k ži, kategorie 2 STOT SE 3 (=Specific target organ toxicity-single exposure, category 3) - Toxicita pro specifické cílové orgány-jednorázová expozice Aquatic Acute 1 (=Aquatic acute toxicity, category 1) - Akutní toxicita pro vodní prost edí, kategorie1 Aquatic Chronic 1 (=Aquatic chronic toxicity, category 1) -Chronická toxicita pro vodní prost edí, kategorie1 H225 Vysoce ho lavá kapalina a páry. H304 P i požití a vniknutí do dýchacích cest m že zp sobit smrt. H315 Dráždí k ži. H336 M že zp sobit ospalost a závrat. H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými ú inky. F Vysoce ho lavý Xn Zdraví škodlivý N Nebezpe ný pro životní prost edí R11 Vysoce ho lavý. R38 Dráždí k ži. R50/53 Vysoce toxický pro vodní organismy, m že vyvolat dlouhodobé nep íznivé ú inky ve vodním prost edí. R65 Zdraví škodlivý: p i požití m že vyvolat poškození plic. R67 Vdechování par m že zp sobit ospalost a závrat. f) Pokyny pro školení: Pracovníci, kte í p icházejí do styku s nebezpe nými látkami, musí být organizací v pot ebném rozsahu seznámeni s ú inky t chto látek, se zp soby jak s nimi zacházet, s ochrannými opat eními, se zásadami první pomoci, s pot ebnými asana ními postupy a s postupy p i likvidaci poruch a havárií. Právnická osoba anebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s tímto chemickým produktem, musí být proškolena z bezpe nostních pravidel a údaji uvedenými v bezpe nostním listu. Osoby p epravující nebezpe né látky musí být seznámeni s pokyny pro p ípad nehody v souladu s p edpisy ADR/RID. Údaje v tomto BEZPE NOSTNÍM LISTU odpovídají dnešnímu stavu znalostí a vyhovují národním zákon m a sm rnicím Evropského spole enství. Zákazník a zpracovatel jsou odpov dni za dodržování platných zákonných ustanovení. Tento BEZPE NOSTNÍ LIST popisuje požadavky pro zajišt ní bezpe né manipulace, nep edstavuje však garanci vlastností tohoto výrobku. Cyklohexan strana 6 z 6