TÝDENÍK 11 20. BŘEZNA 2013 XXI. ROČNÍK Ámos Sympaťák 2013 Zvolte Ámose Sympaťáka! Hlasovat můžete od 15. do 22. března do 12:00 hodin. Svůj hlas posílejte pomocí SMS ve tvaru AMOS mezera 1 až 6 (například Amos 1) na číslo 900 11 04. Cena jedné SMS je 4 Kč. Technicky zajišťuje ATS Praha, Infolinka 776 999 199, www.platmobilem.cz. FOTO: Karla TONDLOVÁ Je-li věc nejistá, je nejcennější odvaha. Publius Syrus Krátce... 19. března V Brandýse nad Orlicí byl slavnostně vyhlášen 11. ročník celostátní soutěže Komenský a my. 21. března V roce 1999 vyhlásilo UNESCO tento den Světovým dnem poezie. 22. března Finále ankety o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos proběhne v Praze. Následující den bude vítěz ankety korunován na Kantorském bále. 23. března Výročí založení Světové meteorologické organizace v roce 1950 se připomíná od roku 1961 jako Světový den meteorologie. V případě dalších škrtů lze očekávat výrazný sociální neklid Tento týden Senát projednává petici Za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání, kterou inicioval Českomoravský odborový svaz pracovníků školství spolu s iniciativou Za svobodné vysoké školy již na podzim minulého roku. Původně jsme naše úsilí směřovali k tvorbě rozpočtu na letošní rok, abychom upozornili na nebezpečí škrtů ve výdajích státu na vzdělávání. Ovlivnit podobu státního rozpočtu se nám podařilo jen zčásti, a to především v oblasti ostatních neinvestičních výdajů. Zároveň nám ale šlo i o střednědobý výhled, podle něhož by školství mělo v příštím roce přijít o pět miliard korun a v roce 2015 o další tři miliardy. To je velmi vážný problém, na nějž jsme chtěli veřejnost upozornit. Senát sice zákon o státním rozpočtu neschvaluje, přesto je velmi důležité, že se situací v našem školství zabývá. Naši petici vyhodnotil jako důvodnou a doporučil vládě, aby přehodnotila svůj dosavadní přístup k financování regionálního i vysokého školství. Díky neustálé hrozbě škrtů je pro mě obtížné vyjadřovat se ke koncepčním materiálům ministerstva školství, jako je Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 nebo návrh kariérního systému pro pedagogické pracovníky. Pokud totiž nebude jasné financování, a naopak objem finančních prostředků půjde do minusu, volání po zlepšení kvality vzdělávání, po tom, aby děti chodily rády a s úsměvem do školy, aby se zlepšila atmosféra ve školách, aby učitelé byli dostatečně motivovaní, to vše je odsouzeno k nezdaru. Připravovaný kariérní systém vzbuzuje u lidí velká očekávání. Všichni věří, že si finančně polepší. Jenže jeho realizace závisí na množství peněz, které ministerstvu školství přidělí ministerstvo financí, respektive státní rozpočet. Ministr financí však vidí jen jedno snižování deficitu veřejných výdajů. Kariérní systém, který by měl učitele motivovat ke zlepšování jejich práce, se tak ocitá v poloze sci-fi. Vláda by se měla jasně vyjádřit k tomu, jak k financování našeho školství chce přistupovat. Pokud by vyhrála ta nejhorší varianta, školy by muselo opustit na deset tisíc lidí. Nebo by se všem musel výrazně snížit plat. A k tomu by se mělo čelem postavit nejen ministerstvo školství a financí, ale i ministerstvo práce a sociálních věcí, kterému by přibyla starost (a výdaje) o další nezaměstnané. My uděláme všechno pro to, aby náš hlas pro kvalitní vzdělávání nezapadl. Jestliže se naplní nejčernější scénáře, pak lze očekávat výrazný sociální neklid. Nemůžeme k tomu zůstat lhostejní. František DOBŠÍK předseda ČMOS pracovníků školství
2 Zápisník Příležitost Nadace Proměny vyhlašuje pro mateřské školy v Praze a Středočeském kraji Grantovou výzvu 2013 v programu Zahrada hrou. Školy mohou do 24. května žádat o podporu pro své školní zahrady. ph Fotbalový turnaj Téměř deset tisíc hráčů a hráček ze základních škol a osmiletých gymnázií po celé České republice se od 18. března zapojilo do jarní části turnaje Coca-Cola Školský pohár 2013. Tentokrát na vítěze čeká exkluzivní výhra: třídenní zájezd do Turína. Stipendium Nadaní žáci mohou získat stipendium pro studium mezinárodního gymnázia. Speciální stipendijní program Park Lane International jh School je určen mimořádně nadaným studentům, kteří nastoupí ve školním roce 2013/2014 do Year 7 dle britského vzdělávacího systému. zs Výzva pro školy Opět po roce se koná Konference ICT ve škole, kterou pořádá Boxed, s. r. o., a která bude už tradičně věnována aktivnímu zapojení informačních a komunikačních technologií do výuky a problematice související s čerpáním dotací z operačních programů Evropské unie. Chybět nebudou ani informace o nové EU výzvě pro všechny školy OP VK 1.1 č. 44. Více na www. itveskole.cz at Nech to být, Vonásku, se zlomky budeme pracovat až od třetí třídy! V Polsku je jen desetina knihomolů Více než 60 procent Poláků loni vůbec nemělo žádnou knížku v ruce a přiznat se k tomu se nestydí už ani čerství absolventi univerzit. Na vině je i internet, který odnaučuje soustředění. Vyplývá to z výzkumu pro polskou národní knihovnu. Typický nečtenář je padesátník žijící na venkově na severu Polska. Má základní vzdělání, v nejlepším případě pak střední odborné. Ukázkový čtenář je naopak žena mladší třiceti let, která absolvovala vysokou školu či ještě studuje a žije ve velkém městě na západě či jihu země. Stav čtenářské obce zkoumá národní knihovna pravidelně. Kupříkladu před třemi lety nečetlo 56 procent dotázaných, letos téměř 61 procent. Ale i v roce 2006 KRESBA: Milan KOCMÁNEK knížku nevzalo do ruky více než 62 procent dotázaných. Experti si tyto výkyvy vysvětlují odpověďmi od sporadických čtenářů. Větší vypovídací hodnotu přiznávají údajům o skutečných čtenářích, kteří jsou s to přečíst více než šest knih za rok. Takových je nyní pouhých 11 procent. Z nečtenářů se 53 procent přiznalo, že buď nikdy nečetli, anebo četli výlučně kvůli povinné školní četbě. Zbývajících 47 procent především lidé s vysokoškolským vzděláním připustili, že dřív knihy četli, ale teď po nich sahají méně než jednou za rok. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že současný čtenář pod vlivem internetu čte jinak než dříve: méně pečlivě, snaží se co nejdříve z textu vylovit klíčové informace a složit si je v syntézu. čtk V Nové Pace vzniklo nové vzdělávací centrum Integrované střední škole V v Nové Pace na Jičínsku Mladí lidé odkládají překročení prahu dospělosti Změny v chování mladých lidí, kteří stále častěji odkládají zásadní životní rozhodnutí a déle setrvávají v roli dospívajících, má popsat rozsáhlý výzkum odborníků Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle prvních výsledků mladí lidé například mnohem častěji a déle bydlí současně na více místech a své příjmy skládají z více různých zdrojů. Část prostředků získávají od rodičů, z brigád, formou stipendií, ale i z příležitostných prací. Výzkum pod názvem Cesty do dos pělosti odstartoval loni v létě a bude pokračovat až do roku 2016. tf vzniklo nové Centrum odborného vzdělávání pro elektrotechnický a strojírenský průmysl. Vybudování centra stálo zhruba 15 milionů korun, většinu peněz hradecký kraj získal z evropských fondů. Centrum začalo fungovat počátkem března. Cílem projektu je zlepšit provozní a technické zázemí odborných učeben pro praktickou výuku. Centrum odborného vzdělávání usnadní uplatnění absolventů na trhu práce, zvýší kvalifikaci zaměstnanců a pomůže snížit nezaměstnanost. Královéhradecký kraj už v minulosti vybudoval několik center odborného vzdělávání, z evropských fondů na ně získal kolem 200 milionů korun. Například v Hradci Králové funguje Centrum odborného vzdělávání ve strojírenství, pro automobilový průmysl a dopravu či pro nejmodernější technologie obrábění dřeva. V Trutnově pak vzniklo centrum pro vzdělávání v lesnictví, v Náchodě zase pro vzdělávání ve stavebnictví. čtk
3 Problémy s rozpočty škol řešte v dohodovacím řízení Rozpis rozpočtu finančních prostředků pro rok 2013 z ministerstva školství krajským úřadům pro obecní a krajské školy byl námětem semináře, který uspořádala profesní sekce vedoucích pracovníků ČMOS pracovníků školství nejen pro ředitele Poděkování školským odborům za podporu Senát na své 6. schůzi projednal Petici za zachování základních škol praktických a navrhuje přepracovat Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na základě nového veřejného projednání, zabezpečit finančně a personálně tuto strategii a její implementaci před nabytím účinnosti a doporučuje ustavit národní kulatý stůl za účasti odborníků na danou problematiku a zástupců odpovědných státních orgánů, jehož cílem bude vypracování takové strategie, která bude aplikovatelná v podmínkách České republiky. Dobrá věc se tedy podařila. Děkujeme za podporu a pomoc ČMOS pracovníků školství. Vím, že je to jenom dílčí úspěch, protože se nad námi vznáší Draft, přepracování 16 školského zákona a další věci. Domnívám se však, že jsme si dokázali, že když spojíme síly, je možné úspěšně bojovat i s dokumenty schválenými vládou, natož s nesmyslnými dokumenty schválenými MŠMT. S kolegyní Janou Smetanovou děkujeme za to, že se představitelé ČMOS pracovníků školství nedali a hlasitě svůj nesouhlas dávali najevo. Věříme, že se v budoucnu společně ubráníme i některým nesmyslným opatřením uvedeným v Draftu jako například zjišťování etnicity žáků řediteli škol a zákaz zřizování přípravných tříd a mateřských škol při základních školách praktických. Gordon BREI, Brno škol, ale i pro další zájemce o tuto problematiku. Po podrobném rozboru letošního financování škol a školských zařízení, kterému se budeme věnovat v příštím čísle, odpovídali představitelé ministerstva školství na konkrétní dotazy. Hned první se týkal finančních prostředků na ostatní neinvestiční prostředky, to znamená na učebnice, školení pedagogů, ale i placení prvních čtrnácti dnů nemoci. V letošním roce sice došlo k navýšení těchto prostředků o 115 procent ve srovnání s rokem 2012, přesto, jak upozornili účastníci semináře, jejich množství je stále nedostatečné. Letošní navýšení možná pomůže k,zalepení děr, které nám vznikly v uplynulých letech. Z čeho ale budeme hradit nemocenskou? vyslovil svou obavu za všechny ředitel školy z Ostravska. K optimu financí máme pořád asi daleko, uvedl V. Finke z ministerstva školství: Přesto ale musím trvat na tom, že posílení je výrazné. Nemocnost je i podle něj problém, neexistuje totiž žádná statistika, která by přesně vyčíslila potřebné finance na její zajištění. Podle odhadu ministerstva se ale jedná asi o 300 až 400 milionů korun. Takže i po odečtení této částky zůstává na onivky zhruba 750 milionů korun, což je ve srovnání s loňským rokem (640 milionů) podstatné navýšení. Problém je i s financováním asistentů pedagoga. Peníze na asistenty jsou součástí republikových normativů a krajské úřady mají za povinnost nechat si 1,5 procenta obdržené částky a z této rezervy pak přednostně financovat zvýšené nároky na asistenty zdravotně postižených dětí. A poslední rada. Nedostatek finančních prostředků mají školy řešit v dohodovacím řízení, případně je možné obrátit se i na ministerstvo školství. Olga ŠEDIVÁ Odbory jsou proti zavádění služby péče o dítě v dětské skupině Českomoravská konfederace odborových svazů vypracovala stanovisko k návrhu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Školské odbory: informace, fakta, argumenty Ve stanovisku se píše: Od počátku úvah o této službě vyjadřuje ČMKOS nesouhlas s takovou koncepcí, která by snížila kvalitu péče o děti, zejména v oblasti jejich vzdělávání. Chápeme tuto službu jako doplňkovou, která nemůže nahradit chybějící síť veřejných předškolních zařízení, poskytujících komplexní péči o děti na vysoké úrovni. Zjevným cílem předloženého návrhu je nastavení legislativních podmínek pro úplnou privatizaci služeb péče o předškolní děti s tím, že náklady na tyto služby budou zcela přeneseny na rodiče. ČMKOS s předloženým návrhem nesouhlasí a zároveň požaduje, aby byla tato oblast řešena koncepčně a vláda vytvořila podmínky pro rozšíření sítě veřejných předškolních zařízení. Podle ČMKOS nelze připustit, aby byla v návrhu definována služba jako hlídání a péče o děti od šesti měsíců až do zahájení školní docházky, protože pak nebudou děti pro vstup do základních škol připraveny. Nesouhlasíme s tím, aby profese zdravotnických pracovníků prováděla činnost profese pedagogické a sociálních služeb. Každé z těchto povolání je určeno k jiným činnostem. Nelze také tvrdit, že návrh zákona zavádí nový typ služby, ale pouze legislativně dohání mezery pro uměle vytvořený hybrid. Nepovažujeme za správné, aby pro péči o děti byly nastaveny jiné limity a platily jiné předpisy jen podle toho, jak se nazve podnikatel, který službu provádí. Požadujeme uplatňování stejných norem a předpisů pro ty nejzákladnější dětské potřeby, jako je stravování, denní režim, péče o hygienu, bez ohledu na poskytovatele a zřizovatele. Velmi důrazně požadujeme vyjádření odborných lékařských, psychologických a pedagogických společností ke vhodnosti ustanovování podobných dětských skupin s ohledem na jejich zdravý vývoj. Nesouhlasíme s experimentováním s dětmi z důvodů ekonomických, uvádí se ve stanovisku. sta
4 Vlastní hodnocení školy Podle jakých pravidel se postupuje při zpracování vlastního hodnocení školy? V 12 odst. 1 a 2 školského zákona (po změnách provedených s účinností od 1. ledna 2012 zákonem č. 472/2011 Sb.) se stanoví: 1. Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení školy a hodnocení Českou školní inspekcí. 2. Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy. K tomuto ustanovení školského zákona podalo MŠMT následující výklad (čj. MSMT 102/2012 20): Novelou školského zákona se ruší povinnost škol zpracovávat zprávu o vlastním hodnocení školy (dále jen vlastní hodnocení ). Vlastní hodnocení již není podkladem pro hodnocení školy Českou školní inspekcí, je ponecháno pouze jako východisko pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy. Zpráva z vlastního hodnocení není součástí povinné dokumentace škol a školských zařízení. Zároveň s tím se ruší povinnost vypracovávat vlastní hodnocení školy podle struktury, pravidel a termínů stanovených vyhláškou. Škola však může zprávu o vlastním hodnocení zpracovávat i nadále, je to zcela na jejím uvážení. Termíny, strukturu a obsah vlastního hodnocení si škola stanoví sama. Při zpracování vlastního hodnocení mohou školám pomoci výstupy národního projektu Cesta ke kvalitě, které jsou postupně zveřejňovány na www.nuov.cz/ae. Projekt Cesta ke kvalitě je zaměřen na všestrannou podporu škol v oblasti vlastního hodnocení. Vít BERKA Mohou odbory vyhlásit petici? Může odborová organizace ČMOS pracovníků školství ustavit petici a sbírat k ní podpisy? Na tuto otázku dává odpověď ustanovení 18 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: V souladu s cíli své činnosti mají sdružení právo obracet se na státní orgány. V poznámce pod čarou k tomuto ustanovení je pak uveden odkaz na zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. Toto ustanovení omezuje předmět petice na věci související s cíli FOTO: Petr MERTA občanského sdružení. Cíle občanského sdružení jsou vymezeny ve stanovách. Občanské sdružení jako právnická osoba i organizační jednotky s právní subjektivitou (v daném případě základní odborová organizace ČMOS pracovníků školství) mohou vystupovat jako osoby sestavující petici, mohou vyzvat k podpisu petice a vystupovat jako osoby podávající petici státnímu orgánu. Vít BERKA Učitel vyšší odborné školy Jakým způsobem získává podle novelizovaného zákona o pedagogických pracovnících odbornou kvalifikaci učitel Proplácení přespočetných hodin Vyučujícímu z důvodu exkurze odpadly dvě výukové hodiny. Na konci měsíce odučil dvě hodiny za nemocnou kolegyni, ale nebyly mu proplaceny, protože mu přece na začátku měsíce dvě hodiny odpadly. Skutečně lze takto odpadlé hodiny evidovat, a kdykoliv se to hodí, jimi nulovat přesčasové hodiny? Je důležité zdůraznit, že se počítá vždy týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti, který nelze přesouvat do dalších týdnů či měsíců. Tazatel má tedy pravdu v tom, že pokud v jednom týdnu odučí pouze 20 hodin přímé pedagogické činnosti, nesmí se mu tento dluh přesouvat do jiného týdne. Pokud v jiném týdnu vykoná přímou pedagogickou činnost nad rámec svých 22 hodin, náleží mu za tyto odučené hodiny navíc příplatek. Je však důležité upozornit, že suplovaná hodina nemusí být vždy posuzována vyšší odborné školy? Získávání odborné kvalifikace učitele vyšší odborné školy upravuje 11 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, kde se stanoví: (1) Učitel všeobecně- -vzdělávacích předmětů nebo odborných předmětů vyšší odborné školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného všeobecně-vzdělávacího nebo odborného předmětu. (2) Učitel praktického vyučování a odborné praxe získává odbornou kvalifikaci a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu studijního oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování, b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru praktického vyučování, nebo c) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. (3) Učitel praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů vzdělání musí mít také způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu v oboru, který vyučuje. (4) Ředitel vyšší odborné školy může v odůvodněných případech rozhodnout, že upouští od předpokladu splnění odborné kvalifikace u učitele uměleckého předmětu, který vykonává umělecko-pedagogickou činnost, pokud je nebo byl výkonným umělcem. Rozhodnutí musí být vydáno písemnou formou. Tímto rozhodnutím se pro pracovněprávní účely považuje předpoklad odborné kvalifikace učitele na dané škole za splněný. Vít BERKA jako přímá pedagogická činnost. Pokud v suplované hodině neprobíhá regulérní výuka (přímé působení pedagogického pracovníka), ale učitel například pouze zadá žákům, aby si dělali úkoly a připravovali se na jiné hodiny, může být tato hodina, kdy učitel žáky pouze dozoruje, pojímána jako nepřímá pedagogická činnost, tedy taková, za kterou nenáleží příplatek. O tom, zda se v daném případě jednalo, či nejednalo o přímou pedagogickou činnost, rozhoduje vedení školy. mšmt
5 Právní výklad k 23 zákona o pedagogických pracovnících Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Českomoravský odborový svaz pracovníků školství vydaly právní výklad k 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), a 132 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. I. Podle 23 odst. 1 zákona stanoví ředitel školy nebo školského zařízení (dále jen škola ) pedagogickému pracovníkovi týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování. Podle 23 odst. 2 zákona je ředitel školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ), krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí povinen stanovit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle prováděcího právního předpisu. Tímto prováděcím právním předpisem je nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko- -psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen nařízení ). Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu snižuje rozsah přímé pedagogické činnosti. Stanovená týdenní pracovní doba (odpovídající tzv. plnému úvazku ) je pro pedagogické pracovníky určena v 79 odst. 1 zákoníku práce na 40 hodin týdně. Podle 22a odst. 1 zákona pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době přímou pedagogickou činnost a práce související s přímou pedagogickou činností. Příkladmý výčet prací souvisejících s přímou pedagogickou činností je uveden v 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí (dále jen pracovní řád ). Mezi práce související s přímou pedagogickou činností, a tedy mezi standardní činnosti pedagogických pracovníků, patří nejen příprava na přímou pedagogickou činnost, hodnocení prací dětí a žáků (dále jen žáci ), ale také dohled nad žáky ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s dalšími pedagogickými pracovníky a zákonnými zástupci žáků, péče o kabinety a sbírky, účast na školních poradách a studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Čas vyhrazený na práce související s přímou pedagogickou činností činí rozdíl mezi týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti a 40 hodinami. Někdy bývá týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti nazýván úvazkem, což může vést k určitým nedorozuměním, neboť jako úvazek je většinou chápána stanovená týdenní pracovní doba, a k mylným názorům, že pracovní doba pedagogických pracovníků je shodná s týdenním rozsahem přímé pedagogické činnosti. Pro zjednodušení a větší názornost však bude i v tomto výkladu nadále týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti označován také jako základní pedagogický úvazek. Příklad 1: Učitel mateřské školy má nařízením určen základní pedagogický úvazek 31 hodin týdně. Na práce související s přímou pedagogickou činností připadá 9 hodin týdně. Učitel střední školy má nařízením určen základní pedagogický úvazek 21 hodin týdně. Na práce související s přímou pedagogickou činností připadá 18 hodin týdně. Vychovatel školní družiny a školního klubu má nařízením určen základní pedagogický úvazek 28 30 hodin. Ředitel školy je povinen na začátku období školního vyučování nebo pololetí školního vyučování konkrétnímu pedagogickému pracovníkovi stanovit přesnou výši jeho základního pedagogického úvazku. Tuto výši není oprávněn v daném období měnit. Ředitel školy si při stanovení základního pedagogického úvazku konkrétním pedagogickým pracovníkům počíná tak, aby dodržel zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a zákaz diskriminace. Porušením těchto zásad bude například neodůvodněné stanovení základního pedagogického úvazku ve výši 30 hodin u jednoho z vychovatelů školní družiny, pokud ostatní budou mít základní pedagogický úvazek stanoven na 28 hodin. Za práce v základním pedagogickém úvazku a za práce související s přímou pedagogickou činností přísluší pedagogickým pracovníkům měsíční platový tarif stanovený podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. II. Podle 3 odst. 3 pracovního řádu při rozvržení pracovní doby do směn rozvrhne ředitel školy nebo školského zařízení současně též přímou pedagogickou činnost. V praxi rozvržení přímé pedagogické činnosti probíhá tak, že je jednotlivým pedagogickým pracovníkům vytvořen jejich rozvrh hodin. V souvislosti s tímto ustanovením je vhodné upozornit, že po právní stránce nic nebrání tomu, aby byl pedagogickému pracovníkovi každý týden určován jiný rozvrh hodin. S ohledem na potřeby žáků (potřeba stabilního rozvrhu hodin) se tak však neděje. Na mimořádné změny v rozvržení přímé pedagogické činnosti však pamatuje 3 odst. 4 pracovního řádu, který stanoví, že změny v tomto rozvržení oznamuje ředitel školy pedagogickému pracovníkovi zpravidla 3 dny předem. III. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze podle 2 odst. 3 nařízení rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců. Příklad 2: Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy bude mít základní pedagogický úvazek (21 hodin) rozvržen tak, že v lichém týdnu bude vykonávat 19 hodin přímé pedagogické činnosti a v sudém týdnu bude vykonávat 23 hodin přímé pedagogické činnosti. Příklad 3: Učitel odborného výcviku střední školy, jenž bude mít určen základní pedagogický úvazek na 30 hodin (podle nařízení je základní pedagogický úvazek učitelů odborného výcviku střední školy 25 35 hodin), bude v září a říjnu vykonávat 36 hodin přímé pedagogické činnosti týdně, v listopadu až lednu 26 hodin přímé pedagogické činnosti. IV. Podle 23 odst. 3 zákona může ředitel školy nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin, další hodiny s ním může dohodnout. Hodiny přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah budou v tomto výkladu označovány také jako přespočetné hodiny. Je vhodné upozornit, že se nejedná o tzv. přesčasové hodiny. Práce přesčas vzniká až při výkonu práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, tj. nad 40 hodin týdně (srov. 93 zákoníku práce). Přespočetné hodiny jsou vykonávány v rámci stanovené pracovní doby a de facto zkracují čas vyhrazený pro výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností. V případě rovnoměrného rozvržení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti je přímou pedagogickou činností nad rozsah hodin stanovený ředitelem každá (viz ale bod VII) hodina přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek určený konkrétnímu pedagogickému pracovníkovi. Příklad 4: Učitel mateřské školy má základní pedagogický úvazek 31 hodin. 32. (a každá další) hodina přímé pedagogické činnosti bude přespočetná. Příklad 5: Vychovatel školní družiny má stanoven základní pedagogický úvazek 28 hodin (nařízení pro vychovatele stanovuje rozpětí 28 30 hodin přímé pedagogické činnosti týdně). 29. (a každá další) hodina bude přespočetná. Pokud je základní pedagogický úvazek rozvržen na jednotlivé týdny nerovnoměrně, budou přespočetnými hodinami ty hodiny, ve kterých bude pedagogický pracovník vykonávat přímou pedagogickou činnost nad rozsah, který mu byl stanoven pro příslušný týden.
6 Příklad 6: Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy bude mít základní pedagogický úvazek (21 hodin) rozvržen tak, že v lichém týdnu bude vykonávat 19 hodin přímé pedagogické činnosti a v sudém týdnu bude vykonávat 23 hodin přímé pedagogické činnosti. V lichém týdnu bude přespočetnou hodinou 20. (a každá další) hodina, v sudém týdnu 24. (a každá další) hodina přímé pedagogické činnosti. V případě snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti dle nařízení jsou přespočetnými hodinami hodiny přímé pedagogické činnosti nad takto snížený rozsah (týká se výchovných poradců a učitelů metodiků informačních a komunikačních technologií). V. Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah přespočetná hodina je odměňována podle 132 zákoníku práce příplatkem ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku (dále jen příplatek ). VI. V praxi bývají rozlišovány tzv. stálé přespočetné hodiny (nazývané též nadúvazkové ), kdy pedagogický pracovník vykonává pravidelně každý týden více hodin přímé pedagogické činnosti, než je jeho základní pedagogický úvazek, a jiné přespočetné hodiny (nazývané též nahodilé ) vzniklé především zastupováním za chybějící pedagogické pracovníky, při kterém zastupující pedagogický pracovník vykonává přímou pedagogickou činnost (tzv. suplování). Právní režim obou druhů přespočetných hodin je však zcela stejný. Doporučuje se tzv. stálé přespočetné hodiny v rozvrhu hodin konkrétního pedagogického pracovníka označit, tato povinnost však řediteli školy není právními předpisy uložena. Doporučený postup však usnadňuje aplikaci 23 odst. 4 zákona. Příklad 7: školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. Týdně však vykonává 23 hodin přímé pedagogické činnosti. Jako přespočetnou mu ředitel školy v rozvrhu vyznačil poslední páteční hodinu. Příklad 8: školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. V jednom týdnu onemocněl jiný učitel a danému učiteli bylo nařízeno tzv. suplování v pátek poté, co vykonal svůj základní rozsah přímé pedagogické činnosti. Tato poslední páteční hodina je přespočetná. V případě, že by mu bylo nařízeno tzv. suplování ve středu, bude přespočetnou tato středeční hodina. VII. Podle 23 odst. 4 zákona se za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy (tj. za přespočetnou hodinu) považuje vykonaná přímá pedagogická činnost i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti (tj. základní pedagogický úvazek) vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce (zde ustanovení obsahuje odkaz na 348 zákoníku práce) přímou pedagogickou činnost nevykonával. Přespočetná hodina je tedy definována tím, že musí být skutečně vykonána. Pokud přespočetná hodina vykonána nebyla, nemůže se pojmově o přespočetnou hodinu jednat. Příklad 9: školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. Týdně však vykonává 23 hodin přímé pedagogické činnosti. Jako přespočetnou mu ředitel školy v rozvrhu vyznačil poslední páteční hodinu. V konkrétním týdnu však na pátek připadl svátek (prázdniny, nebo třída, ve které měl učitel učit tuto označenou hodinu, nebyla ve škole atd.). Pedagogický pracovník označenou hodinu nevykonal, a žádná přespočetná hodina tedy nevznikla. Za přespočetnou hodinu se nepovažuje taková vykonaná hodina přímé pedagogické činnosti, pokud pedagogický pracovník základní pedagogický úvazek nesplnil, protože místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Doba, kdy pedagogický pracovník vykonává práce související s přímou pedagogickou činností, je výkonem práce (viz bod I) a nelze na ni proto pohlížet jako na dobu, která se jako výkon práce posuzuje (srov. 348 zákoníku práce). Příklad 10: školy se základním pedagogickým úvazkem 22 hodin má v pondělí učit dvě hodiny. Celá škola však odchází na divadelní představení, daný učitel bude doprovázet svou třídu na cestě do a z divadla a dále bude konat dohled nad žáky během představení. Dohled nad žáky je standardním výkonem práce učitele. Ve čtvrtek je tomuto učiteli nařízena jedna hodina tzv. suplování za nemocnou kolegyni. Tato hodina se neposuzuje jako přespočetná, neboť pedagogický pracovník nesplnil svůj základní pedagogický úvazek, protože místo výkonu přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností. Situace by byla stejná také v případě, pokud by v pondělí třídu do divadla nedoprovázel, ale zůstal by ve škole, kde by se věnoval například přípravě na vyučování, opravoval písemné práce atp. Příklad 11: Učitel střední školy se základním pedagogickým úvazkem 21 hodin týdně má nařízen pravidelný výkon přímé pedagogické činnosti nad tento základní pedagogický úvazek v rozsahu 1 hodiny. Ředitel tuto nařízenou hodinu nad základní pedagogický úvazek označil v rozvrhu učitele jako poslední hodinu v pátek. V pondělí učitel nevykonal 4 hodiny přímé pedagogické činnosti, neboť třída, ve které měl učit, odešla do kina (anebo ji do kina doprovázel). Páteční poslední hodina se jako přespočetná neposoudí ze stejných důvodů jako v příkladě 10. Pokud pedagogický pracovník nesplní část základního pedagogického úvazku proto, že místo přímé pedagogické činnosti vykonával práce související s přímou pedagogickou činností, neznamená to, že mu v daném týdnu nemohou vzniknout přespočetné hodiny. Jako přespočetná se v takovém případě posoudí až hodina (příp. další hodiny) nad základní pedagogický úvazek daného pedagogického pracovníka. Příklad 12: Učitel střední školy se základním pedagogickým úvazkem 21 hodin v pondělí neodučí 1 hodinu, neboť třída, ve které měl přímou pedagogickou činnost vykonávat, se účastnila vzdělávací protidrogové přednášky. Ve středu jsou učiteli nařízeny 2 hodiny tzv. suplování. Jedna hodina se posoudí jako přespočetná a náleží za ni příplatek, druhá hodina se jako přespočetná neposoudí, příplatek za ni nenáleží (hodina je již zaplacena v platovém tarifu učitele). Splnění základního pedagogického úvazku týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností se posuzuje vždy po týdnech. Nelze převádět nesplněné hodiny přímé pedagogické činnosti do dalšího týdne. Příklad 13: Učitel praktického vyučování má základní pedagogický úvazek 25 hodin. V jednom týdnu nevykoná 3 hodiny přímé pedagogické činnosti, neboť doprovází třídu na exkurzi a vykonával dohled nad žáky. Následující týden ve stejném měsíci jsou mu nařízeny 3 hodiny tzv. suplování. Vzniknou 3 přespočetné hodiny, neboť v druhém týdnu učitel vykonal tři hodiny přímé pedagogické činnosti nad svůj týdenní stanovený rozsah přímé pedagogické činnosti. Zejména v souvislosti s exkurzemi a návštěvami vzdělávacích akcí vzniká otázka, zda při nich pedagogický pracovník vykonává dohled nad žáky, či přímou pedagogickou činnost. Co je přímou pedagogickou činností, lze dovodit z 2 odst. 1 zákona a 132 zákoníku práce: jde o přímé působení na vzdělávaného, kterým se uskutečňuje výchova a vzdělávání na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Hranice mezi jednotlivými činnostmi může být neostrá a bude vždy záležet na individuálním posouzení případu. Lze však jednoznačně konstatovat, že výkon přímé pedagogické činnosti není výhradně vázán na místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo kde jsou poskytovány školské služby. O tom, zda bude vykonávána přímá pedagogická činnost, rozhoduje zásadně ředitel školy. Přímou pedagogickou činností nebude nikdy pouhý dohled nad žáky po cestě na mimoškolní akci a z ní, dohled při divadelním, filmovém a podobném představení (pedagogický pracovník zde nemůže na žáky přímo působit). Přímou pedagogickou činností nebude ani doprovod žáků na sportovní (příp. uměleckou nebo jinou) soutěž, což lze mimo jiné dovodit i z toho, že ani v případě trenérů se trenérská činnost na soutěži žáků automaticky neposuzuje jako přímá pedagogická činnost (srov. 2 odst. 7 nařízení).
7 Složitější bude posouzení činnosti při nejrůznějších exkurzích, nejvýznamnějším vodítkem bude přímé působení na vzdělávané. Příklad 14: Učitel všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy se základním pedagogickým úvazkem 21 hodin týdně doprovází žáky do muzea v pondělí, kdy má učit 3 hodiny. 1 hodinu stráví cestou tam a 1 hodinu cestou zpět. 2 hodiny prochází s žáky muzeem a podává odborný výklad k jednotlivým exponátům a začleňuje je do látky probírané v dějepise. Učitel tedy v pondělí vykonal 2 hodiny přímé pedagogické činnosti. V daný týden bude učiteli nařízena 1 hodina tzv. suplování ve čtvrtek. Nebude se jednat o přespočetnou hodinu, neboť učitel 1 hodinu svého základního pedagogického úvazku nesplnil z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností (dohled nad žáky cestou do a z muzea). Pokud mu budou nařízeny 2 hodiny, bude se 1 považovat za přespočetnou. Příklad 15: Stejná situace jako v příkladu 14, učitel však v muzeu žákům řekl, aby sály procházeli sami a četli si popisky u jednotlivých exponátů. Sám muzeem procházel také a dohlížel na žáky. Přímou pedagogickou činnost v muzeu nevykonával. O stejnou situaci by se jednalo v případě, kdy by žáky předal lektorovi muzea a sám s žáky poslouchal jeho výklad. Protože z důvodu návštěvy muzea a tedy z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogických činností nesplnil tři hodiny přímé pedagogické činnosti, byla by v jeho případě přespočetnou hodina až 4. hodina suplování v daném týdnu. Specifická situace vzniká při výuce plavání. Pokud se jedná o výuku plavání (zejména v základní škole), výuka musí být podle 7 odst. 7 školského zákona zajišťována prostřednictvím pedagogických pracovníků. Kmenová škola může zajišťovat výuku plavání buď prostřednictvím svých vlastních učitelů (a ti tedy při výuce plavání vykonávají přímou pedagogickou činnost), anebo může uzavřít smlouvu se zařízením, kde se výuka plavání uskutečňuje. Pokud škola uzavře zároveň pracovní smlouvy anebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr s jednotlivými pracovníky plaveckého zařízení, stávají se tito pracovníci pedagogickými pracovníky, kteří mohou vykonávat přímou pedagogickou činnost. Pedagogičtí pracovníci kmenové školy vykonávají dohled nad žáky. Pokud takové smlouvy nebo dohody uzavřeny nejsou, mohou se na výuce podílet pracovníci zařízení jako instruktoři (tedy nikoliv jako pedagogičtí pracovníci) na základě smlouvy kmenové školy s daným zařízením. V takovém případě musí pedagogičtí pracovníci při výuce plavání vykonávat přímou pedagogickou činnost. V případě uzavření smlouvy s plaveckou školou zapsanou ve školském rejstříku již není třeba uzavírat jednotlivé smlouvy nebo dohody s jejími učiteli, neboť ti mají status pedagogických pracovníků. Skutečnost, že za přespočetné hodiny se nepovažují hodiny přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek, pokud základní pedagogický úvazek nebyl splněn z důvodu výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností, vede někdy k mylným názorům, že se pedagogičtí pracovníci účastní mimoškolních akcí zadarmo, anebo si takto odpadlé hodiny musí nahrazovat. Není tomu tak. Dohled nad žáky na mimoškolních akcích je standardní náplní práce pedagogických pracovníků, za kterou je jim poskytován plat. V případě, že pedagogický pracovník z důvodu účasti na mimoškolní akci nesplní svůj stanovený základní pedagogický úvazek, plat se mu nekrátí. V případě tzv. stálých přespočetných hodin může mít současná právní úprava vliv na celkovou výši platu, protože za tyto hodiny není až do výše odpadlých hodin poskytován příplatek. Příplatek je však poskytován za přímou pedagogickou činnost, kterou pedagogický pracovník vykonal nad svůj základní pedagogický úvazek, a ten v popsaných případech splněn nebyl, a to nikoliv z důvodu doby, která se posuzuje jako výkon práce podle ( 348 zákoníku práce viz dále). Nároky pedagogických pracovníků na plat nebo náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek, příplatek za práci v sobotu a v neděli a příplatek za noční práci nejsou při splnění podmínek uvedených v zákoníku práce dotčeny. Podle ustáleného výkladu MŠMT je veškerá práce učitelů mateřských škol s dětmi přímou pedagogickou činností. O dohledu nad dětmi lze v mateřských školách uvažovat pouze za předpokladu přítomnosti jiného učitele mateřské školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost, pokud počet dětí nepřevyšuje počet dětí připadající na jednu třídu. Příklad 16: 30 dětí mateřské školy odchází na divadelní představení, doprovází je dva učitelé. Není možné, aby jeden vykonával přímou pedagogickou činnost a druhý dohled, neboť počet dětí převyšuje maximální počet dětí ve třídě mateřské školy. Oba učitelé tedy vykonávají přímou pedagogickou činnost. Pokud pedagogický pracovník nesplní část svého pedagogického úvazku, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával, považují se vykonané hodiny přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek za přespočetné. Za výkon práce se podle 348 zákoníku práce považuje doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci (s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy), doba dovolené, doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek, a doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí. Překážky v práci jsou uvedeny v 191 210 zákoníku práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. 24 odst. 7 zákona stanoví, že volno k samostudiu pedagogických pracovníků se považuje za překážku v práci na straně zaměstnance. Podle 184 odst. 1 školského zákona je účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře jiným úkonem v obecném zájmu (překážkou v práci). Charakter překážek v práci mají i některé doby v právních předpisech neuvedené: například neplacené volno anebo účast na stávce. Za dobu výkonu práce ve smyslu 348 zákoníku práce se u pedagogických pracovníků nepovažuje prohlubování kvalifikace (studium, školení a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků), neboť tato činnost je výkonem práce pedagogických pracovníků podle 22a odst. 1 písm. b) zákona a 3 odst. 1 písm. b) pracovního řádu. Naopak zvyšování kvalifikace podle 232 zákoníku práce je podle 205 zákoníku práce překážkou v práci. Příklad 17: Učitel prvního stupně základní školy se základním pedagogickým úvazkem 22 hodin má v pondělí učit 4 hodiny. Z důvodu svátku však výuka neprobíhá. Ve čtvrtek je učiteli nařízena 1 hodina tzv. suplování. Za tuto hodinu učiteli náleží příplatek, neboť doba, kdy zaměstnanec nepracuje, protože je svátek, se posuzuje jako výkon práce. O stejnou situaci by se jednalo i v případě, že by učitel ve čtvrtek vykonával tzv. stálou přespočetnou hodinu. Příklad 18: Vychovateli školní družiny v pátek odpadne 5 hodin přímé pedagogické činnosti, neboť budou prázdniny a vychovatel bude čerpat volno k samostudiu (příp. dovolenou). Tři hodiny, které v úterý suploval za jiného vychovatele, se budou považovat za přespočetné, neboť doba volna k samostudiu i doba dovolené se považují za výkon práce. Příklad 19: školy se v pondělí celý den účastní vzdělávací akce Výuka anglického jazyka u dětí se specifickými poruchami učení, a odpadne mu tak 5 hodin přímé pedagogické činnosti. Páteční hodina, kdy tzv. supluje za jiného učitele (anebo kdy koná tzv. stálou přespočetnou hodinu), se za přespočetnou hodinu nepovažuje, neboť doba účasti na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků se nepovažuje za výkon práce, protože výkonem práce je. Příklad 20: Nekvalifikovaný učitel odborného výcviku se v pondělí účastní studia v programu celoživotního vzdělávání, kterým získá odbornou kvalifikaci, a odpadne mu tak 5 hodin. Páteční hodina, kdy suploval za jiného učitele, se považuje za přespočetnou hodinu, neboť doba zvyšování (včetně získávání) kvalifikace se považuje za překážku v práci. VIII. V případě, kdy pedagogický pracovník pravidelně vykonává
8 hodinu (příp. hodiny) přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek a ředitel školy neurčí v rozvrhu hodin pedagogického pracovníka, která hodina je tzv. stálou přespočetnou hodinou, a pedagogický pracovník v daném týdnu vykoná alespoň jednu hodinu přímé pedagogické činnosti, nebude možné říci, že se nejednalo právě o onu nařízenou, tedy přespočetnou hodinu. Důvod případného nesplnění základního pedagogického úvazku je však třeba vzít v úvahu i nadále. Příklad 21: školy má základní pedagogický úvazek 22 hodin týdně. Ředitel školy mu na začátku školního roku nařídí vykonávat každý týden 1 hodinu přímé pedagogické činnosti navíc (tzv. stálá přespočetná hodina), neurčí však, o kterou hodinu se jedná. Učitel bude v pátek čerpat dovolenou (doba dovolené se považuje za výkon práce), a odpadne mu tak 5 hodin. Přespočetná hodina přesto vznikne. Mohla by být vznesena námitka, že přespočetná hodina vykonána nebyla, neboť jí byla některá z odpadlých pátečních hodin. Proti tomu je však možné vznést protiargument, že nařízenou hodinou nad stanovený základní pedagogický úvazek byla každá jiná než páteční hodina. Z hlediska zásady zvláštní ochrany zaměstnanců ( 1a zákoníku práce) je tedy nutné uzavřít, že přespočetná hodina skutečně vznikla. Pokud by však ředitel býval označil hodinu navíc na pátek, přespočetná hodina by nevznikla. Příklad 22: Stejný učitel jako v příkladu 21. Učitel však nebude v pátek čerpat dovolenou, ale půjde s žáky do divadla. Přespočetná hodina nevznikne. Je sice možné, že nařízená hodina vykonána byla, důležité ale je, že na dobu, ve které učitel neplnil svůj stanovený rozsah přímé pedagogické činnosti, se nevztahuje režim 348 zákoníku práce. IX. Dosavadní výklad je možné pro přehlednost shrnout do několika otázek a odpovědí, které určí směr postupu úvah, zda vznikne nárok na příplatek: Byla hodina přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek vykonána? 1. Ne. Přespočetná hodina nevznikla, příplatek nenáleží. 2. Ano. Splnil pedagogický pracovník svůj základní pedagogický úvazek? 2. 1. Ano. Přespočetná hodina vznikla, příplatek náleží. 2. 2. Ne. Z jakého důvodu pedagogický pracovník základní pedagogický úvazek nesplnil? 2. 2. 1. Doba posuzující se jako výkon práce ( 348 zákoníku práce) Přespočetná hodina vznikla, příplatek náleží. 2.2.2. Práce související s přímou pedagogickou činností Přespočetná hodina nevznikla, příplatek nenáleží. V případě, že ředitel školy neurčil v rozvrhu hodin pedagogického pracovníka, která hodina je tzv. stálou přespočetnou hodinou, postupuje se až od bodu 2 (je nutné přepokládat, že hodina nad základní pedagogický úvazek vykonána byla srov. bod VIII). X. Zatímco týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti základní pedagogický úvazek se pedagogickým pracovníkům stanovuje na období školního vyučování, nebo pololetí školního roku (viz bod I), neplatí to o nařízených hodinách přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah podle 23 odst. 3 zákona. Počet takto nařízených (příp. domluvených) hodin se může měnit a často se také mění zejména v souvislosti s tzv. suplováním každý týden. V týdnu, ve kterém připadají některé pracovní dny na dlouhodobě plánované školní akce, prázdniny, svátky atp., může ředitel školy rozvrhnout přímou pedagogickou činnost pedagogickým pracovníkům tak, aby v těchto případech nebylo nutno uplatňovat 23 odst. 3 zákona vůbec, případně jen ve výjimečných případech. Zaměstnavatel může jiné činnosti (které nejsou přímou pedagogickou činností) kumulovat do ostatních dnů. Důležité je, aby změny v rozvrhu přímé pedagogické činnosti byly pedagogickému pracovníkovi dány na vědomí, zpravidla alespoň s třídenním předstihem, jak stanoví 3 odst. 4 pracovního řádu. Postup je stejný v případě stálých i nahodilých hodin přímé pedagogické činnosti nad základní pedagogický úvazek. Příklad 23: Učitel vyšší odborné školy má základní pedagogický úvazek 21 hodin. V rozvrhu má jako nařízenou ( stálou přespočetnou ) hodinu přímé pedagogické označenu 1 hodinu, a to poslední páteční hodinu. Protože na pondělí připadá svátek (anebo škola odchází do divadla atp.) a učiteli v ten den odpadnou hodiny, ředitel školy učiteli oznámí, že mu v daném týdnu nenařizuje žádnou hodinu přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah, neboť mu přesunul 1 hodinu přímé pedagogické činnosti z pondělí na pátek. Příklad 24: Učitel vyšší odborné školy má základní pedagogický úvazek 21 hodin. Ředitel ví, že v pondělí následujícího týdne bude svátek a učiteli hodiny odpadnou. Zároveň ví, že ve čtvrtek bude potřebovat, aby daný učitel odsuploval jednu hodinu za učitelku, která je nemocná. Nerozvrhne tedy danému učiteli žádnou (nebo část) přímou pedagogickou činnost na pondělí (místo ní rozvrhne práce související s přímou pedagogickou činností) a přesune ji na den, kdy bude daný učitel tzv. suplovat. Přespočetná hodina nevznikne. Výše uvedený postup není v rozporu s právními předpisy, neobchází je, ani obecně nepoškozuje práva zaměstnanců, naopak umožňuje v konkrétních případech napravit určitým způsobem nerovné postavení pedagogických pracovníků vyplývající z jejich rozdílných rozvrhů: Příklad 25: Učitelé A a B jsou učiteli druhého stupně základní školy, oba mají základní pedagogický úvazek 22 hodin. Učitel B má nařízenu jednu stálou přespočetnou hodinu, která je v rozvrhu označena jako páteční poslední. Učitel A má na pondělí rozvrženy 2 hodiny přímé pedagogické činnosti, učitel B 6 hodin. Na pondělí připadne svátek. Učitel A tak v týdnu odučí 20 hodin, učitel B 17 hodin. Přesto bude mít učitel B za tento týden (za předpokladu stejného platového zařazení atd.) vyšší plat, neboť mu bude náležet příplatek za přespočetnou hodinu. Ředitel školy má možnost učiteli B předem přesunout přímou pedagogickou činnost z pondělí na pátek tak, aby přespočetná hodina nevznikla. XI. Podle 23 odst. 2 zákona se v případě sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti. U pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je podle 23 odst. 4 zákona přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah (tj. přespočetnými hodinami) až přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené době. Těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit. Dojde-li na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem k navýšení sjednaného kratšího pracovního úvazku, je nutné zvýšit úměrně rozsahu těchto hodin také poměrnou část platového tarifu jde o tzv. proplácení hodin až do tzv. plného úvazku a do plného platového tarifu podle platové stupnice. Vzhledem k tomu, že dohoda mezi zaměstnancem pedagogickým pracovníkem a zaměstnavatelem má povahu změny pracovní smlouvy, musí být dohoda písemná. Příklad 26: školy pracuje tzv. na půl úvazku, jeho týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti tedy činí 11 hodin. Vzhledem k onemocnění jiného učitele se daný učitel dohodne se zaměstnavatelem, že bude učit 4 hodiny týdně za nemocného kolegu. Nepůjde o přespočetné hodiny, učiteli se poměrně navýší úvazek a platový tarif. Příklad 27: školy pracuje tzv. na půl úvazku, jeho týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti tedy činí 11 hodin. Vzhledem k onemocnění jiného učitele se daný učitel dohodne se zaměstnavatelem, že bude učit 12 hodin týdně za nemocného kolegu. Danému učiteli se navýší úvazek o 11 hodin a vznikne 1 přespočetná hodina, za kterou mu přísluší příplatek. XII. Zrušuje se Právní výklad k 23 zákona o pedagogických pracovnících a 8 zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. PhDr. Jindřich FRYČ náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. František DOBŠÍK předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství
zkušenosti nápady inspirace projekty záměry lekce příklady Proč naši žáci bojovali v soutěži o nejlepší českou školu? Chtěli se pochlubit V loňském školním roce se Základní škola Porubská v Ostravě zúčastnila soutěže s názvem Nejlepší česká škola a výrazně v ní zabodovala. Nejlepší česká škola je soutěž, jejímž cílem je zvýšit atraktivitu výuky v základních i středních školách pomocí ukázek osvědčených vyučovacích metod a inovativních přístupů. Již na začátku je proto nezbytné uvést, že se nejedná pouze o soutěž, jejímž cílem je stanovit jednoho vítěze, ale o soutěž, které je důležité se zúčastnit, a tím zviditelnit kvalitní školy. Dalším specifikem této soutěže, které by zde mělo zaznít, je fakt, že se nejedná o soutěž, která by byla založena pouze na posouzení poroty, ale o soutěž, kde jsou hodnotitelé sami žáci, jejich zákonní zástupci a široká veřejnost. Poutavá prezentace Naše škola se do soutěže přihlásila v září minulého školního roku. Prvním krokem k výhře byl úkol vytvořit krátkou prezentaci školy. Tu jsme následně představili v prvním kole soutěže, které se odehrávalo v Praze. Z tohoto kola, jehož se účastnily školy z celé České republiky, postoupila naše škola do druhého kola projektu, a to zejména díky netradiční a poutavé prezentaci, která zaujala tehdejší porotu. Díky tomuto postupu měla naše škola mimo jiné možnost také krátké sebeprezentace v Českém rozhlase v pořadu Domino. Kdo zvítězil? Video z výuky Odborná porota rozhodla, že nejlepší českou školou je 7. základní škola v Mostě. Celonárodní soutěže, která měla posílit prestiž základního školství, se účastnilo 120 škol. Mostecká škola zaujala ve finále v Českém Krumlově originálním programem. Své vítězství oslavila bubnováním v zaplněné tělocvičně. Škola má 620 žáků a 54 zaměstnanců, z toho 37 učitelů. Organizátoři soutěže připouštějí, že titul Nejlepší česká škola nelze brát doslova jako hodnocení od školní inspekce. Cílem soutěže podle nich je spíše ukázat, že v tuzemsku existují školy s tvořivým přístupem a nadšenými učiteli. sta Druhé kolo soutěže probíhalo již přímo ve školách, které postoupily. Speciálně sestavený štáb objížděl vybrané účastníky soutěže a natáčel s nimi krátké video, v němž měla škola možnost prezentovat sebe, své kantory i výukové přístupy. Myslím, že lze zcela objektivně říci, že jsme pro výhru v soutěži udělali maximum. Filmový štáb byl totiž pozván na každoroční ceremoniál pasování prvňáčků, vypouštění balonků s přáním v rámci celoročního školního projektu, adaptační kurz pro šesté ročníky a samozřejmě neomezenou prohlídku školy. Aby bylo video poutavější, vybral štáb dva z řad našich žáků, kteří diváky v celém videu provázeli. I přes jistý nesoulad mezi nabídnutým a následně prezentovaným filmovým materiálem naše škola zvítězila i v druhém kole soutěže, a to zejména díky pat rio tismu rodičů a našich žáků, kteří i přes určité neporozumění výslednému spotu dali škole své hlasy. V případě zájmu lze video dodnes zhlédnout na stránkách školy nebo na stránkách soutěže. Celá soutěž vyvrcholila v červnu loňského školního roku, kdy měla každá postupující škola vytvořit své billboardy a svůj stánek, v němž měla možnost vítězství obhájit a prezentovat se přímo v terénu. Posledního kola soutěže se už naše škola z organizačních důvodů, bohužel, nezúčastnila. I tak ale hodnotíme naši účast v soutěži jako velice cennou zkušenost a velmi lukrativní možnost k propagaci naší práce, která nám dodala odvahu pro letošní snahu o realizaci bilingvní formy výuky, jež začala přijímacím řízením v lednu letošního školního roku. Zájem o školu V závěru bych ještě ráda uvedla, jaká byla vlastně naše motivace k účasti v soutěži 9 a z čeho pramenilo naše přesvědčení a odhodlání vyhrát. V první řadě se jednalo o každoroční enormní zájem rodičů přihlásit své dítě do naší školy a aktivní budování dobrého a pevného vztahu na bázi učitel rodič. Účast školy ovšem podpořil také náš kvalitní učitelský sbor včetně rodilých mluvčích, možnost výuky pěti světových jazyků, pravidelné výjezdy do zahraničí a konečně jeden z nejvyšších počtů žáků v Ostravě. Naši sebedůvěru a přání zvítězit ovšem podnítila i existence týmu výchovných pracovníků a preventistů (výchovný poradce, školní psycholog, školní poradce, školní metodik prevence), kteří v naší škole usilovně pracují na pozitivní atmosféře jednotlivých tříd, předcházejí patologickým jevům, s vyučujícími spolupracují na komunitním systému stanovení školních pravidel a usilují o individuální pocit jistoty a bezpečí každého žáka školy. Kateřina GLUMBÍKOVÁ Kontakt: ZŠ Porubská 831 Ostrava Poruba Tel.: 777 306 446 E-mail: glumbikova@ zs-porubska831.cz
10 Přijetí u francouzského velvyslance Výtečného úspěchu dosáhl znovu po roce (vloni exceloval s obrazem Napoleona) student oktávy lovosického gymnázia Adam Rauch, a to se svým výtvarným zpracováním libovolného díla v rámci tzv. Frankofonie (soutěž pro střední školy). Letošní maturant Adam Žáci se zapojili do Světových vzdělávacích her International School Olomouc, jediná mateřská školka a základní škola s výukou výhradně v anglickém jazyce na střední Moravě, se již počtvrté zapojila do celosvětového vzdělávacího projektu World Education Games a dobročinné sbírky pro UNICEF s názvem School-in-a-Box. Světových vzdělávacích her, pořádaných ve spolupráci s Dětským fondem OSN, se pravidelně aktivně účastní více než 5,5 milionu žáků a studentů ve věku 4 18 let z více než 150 zemí celého světa. Žáci International School Olomouc se do projektu letos se totiž opět probojoval do nejužšího finále této tradiční a prestižní republikové přehlídky (tu u nás zaštiťuje Francouzský institut a každoročně se jí účastní několik stovek českých středoškoláků), jehož účastníci budou v pražském Černínském paláci koncem března slavnostně oceněni z rukou francouzského velvyslance v České republice. V rámci letošního klání bylo ve hře zobrazení například těchto francouzských slov na dané téma: láska na první pohled, kytice, jedinečný, chránit nebo zručnost. Studenti museli navíc splnit vědomostní kvíz 50 otázek týkajících se politiky, sportu, kultury či zeměpisu ve frankofonních zemích. Frankofonie má skvělé renomé a Adam zde exceloval již vloni. Skutečnost, že je letos opět mezi finalisty, potvrzuje, že jeho výtvarné nadání je zřejmé a neoddiskutovatelné, uvedla k tomu francouzštinářka Dagmar Prášilová, která je gestorem této aktivity za lovosické gymnázium. Z uvedené školy se letošního ročníku přitom zúčastnila trojice středoškoláků. Marek BUŠEK zapojili už počtvrté, a to ve zvláštní kategorii i se svými rodiči a učiteli. Jejich společným cílem bylo vyzkoušet si v mezinárodní konkurenci znalost angličtiny a matematiky. Jedná se vlastně o jakýsi minimaraton otázek a odpovědí. Jde o to zvládnout během jedné minuty co nejvíce správných odpovědí, přičemž takových minutových kol je celkem padesát, s postupně se zvyšující obtížností, vysvětluje princip soutěže ředitel školy Petr Pospíšil. Právě tato soutěživá forma děti baví a motivuje je k tomu, aby byly lepší jak v matematice, tak v angličtině. Doprovodnou akcí Světových vzdělávacích her je finanční sbírka, jejímž cílem je zakoupit jednu ze vzdělávacích sad UNICEF, která poslouží dětem v některé z rozvojových zemí. Děti do sbírky (po dohodě školy a rodičů) přispívají tak, že plní doma nejrůznější úkoly, typicky různé domácí práce, a za ty dostávají odměnu v podobě dvacetikoruny. Tu poté věnují do sbírky UNICEF. Aby učitelé děti motivovali k co nejlepšímu výsledku, slíbili jim za dosažení jednotlivých milníků speciální odměny: například to, že při dosažení mety 2000 Kč učitelé budou učit v pyžamu. Boris KEKA Zajímavosti z dějin školství u nás Střední školy V letech normalizace byly usnesením vlády ze dne 23. května 1973 zřízeny jednoleté internátní střední školy pro pracující. Byly určeny pro přípravu mladých, odborně a politicky vyspělých dělníků a rolníků ke studiu na vysokých školách. Nařízení vlády současně upravovalo i materiální zabezpečení studentů. Ke studiu doporučovaly organizace, v nichž byli vybraní jedinci v pracovním poměru. Srovnání Zajímavé je srovnání učebních plánů denního a večerního studia na gymnáziích z roku 1984. Oproti dennímu studiu byl na večerním studiu celkový počet hodin například matematiky menší o 8 hodin a fyziky o 6 hodin, zatímco počet hodin češtiny poklesl o pouhou jednu hodinu. Výuka ruštiny a cizího jazyka byla umenšena o 4 hodiny. Centrální testy V roce 1946 vypracoval Výzkumný ústav pedagogický centrální zkušební testy k přijímání na střední odborné školy. Testy byly značně obsáhlé, což dokumentuje například skutečnost, že na vyšší zemědělské Znáte je? V dobrém i zlém a ještě horším DENISA FULMEKOVÁ TAMARA HERIBANOVÁ PETRA NAGYOVÁ- DŽERENGOVÁ MARCELA PRŮCHOVÁ Nevím, proč jsem si to tenkrát rozmyslela. Možná kvůli dítěti, které jsem čekala, možná kvůli rodičům, kteří tou dobou už zařizovali svatbu. Byla to chyba, měla jsme od něj odejít hned po prvních známkách násilí, nemuselo to takhle skončit. Tak začíná jeden z příběhů této knihy, která má v podtitulu Skutečné příběhy ženské síly. Knihu vydal Avon a jejím cílem je předcházet domácímu násilí. Upozornit zvláště mladé dívky, že 40 procent českých žen se v dospělosti setkalo s nějakou formou domácího násilí. Více než dvacet procent z nich se dokonce ani nikomu s tímto problémem nesvěřilo. školy měl i test z češtiny celkem 100 otázek. Omluva Když byl v letech protektorátu nařízen i ve školách pozdrav zdviženou pravicí, tak se na vyšší průmyslové škole strojnické v Brně omlouval prof. Josef Stenzl, že tak nemůže zdravit, protože má v pravém rameni kloubový revmatismus. František MORKES
Ámos Sympaťák 2013 Zvolte Ámose Sympaťáka! Hlasovat můžete od 15. do 22. března do 12:00 hodin. Svůj hlas posílejte pomocí SMS ve tvaru AMOS mezera 1 až 6 (například Amos 1) na číslo 900 11 04. Cena jedné SMS je 4 Kč. Technicky zajišťuje ATS Praha, Infolinka 776 999 199, www.platmobilem.cz. 11 Amos 1 Lenka CIENCIALOVÁ Amos 2 Pavel CIESLAR Lenka Ciencialová z Gymnázia Český Těšín je člověk, kterého by ani v nejdivočejším snu nenapadlo, že by někdy mohl učit. Přesto se z ní stala skvělá učitelka matematiky, chemie a výpočetní techniky. Její tři přání pro školství: Zkulturnila by prostory škol. Školy by vybavila kvalitní multimediální technikou. Přidala by hodiny matematiky. Tento učitel ze Střední školy hotelové, obchodní a polygrafické Český Těšín je mezi studenty velmi oblíbený, protože má smysl pro humor a je vynikajícím specialistou ve svém oboru. Tím oborem je vaření. Tři přání: Chtěl by hodně žáků, odstranit přátele z řad kolegů, více upřímných a milých žáků. Amos 3 Růžena HLŮŠKOVÁ Amos 4 Jana HRUBÁ V Základní škole Kunovice učí Růžena Hlůšková přírodopis a chemii. Sice malá postavou, ale zato velká osobnost se smyslem pro humor, sympatická, přátelská. Tři přání: Nejraději by, kdyby školy mohly být super vybavené a učitelé se nemuseli potýkat s nedostatkem financí. Chtěla by, aby všechny děti škola bavila a aby všichni učitelé učili rádi. Jana Hrubá ze Základní školy Gajdošova v Brně je ve škole oblíbená. Je to i díky tomu, že má žáky i učení ráda. Tři přání: Aby bylo méně dětí ve třídě a aby tak integrované děti měly lepší možnost rozvinout své schopnosti. Aby byla možnost pro učitele budovat kariéru a ta aby byla dobře finančně ohodnocena. Amos 5 Zdeněk NAVRÁTIL Amos 6 Jindra ZEMANOVÁ Zdeněk Navrátil vyučuje ve škole PORG Ostrava zeměpis a kořeny evropské kultury. Jeho hodiny mají žáci rádi, protože je s ním velká legrace a často vypráví vtipné historky ze svého dětství. Tři přání: Menší počet dětí ve třídě. Lepší financování škol a lepší vybavení pro děti. Zrušil by prázdniny děti mu ty dva měsíce chybí. Jindra Zemanová z Jungmannovy základní školy v Berouně je třídní 8. B, kterou učí již od 5. třídy. Její žáci říkají: Velice nám pomohla v rozvoji. Naše pověst nebyla zpočátku příliš dobrá, ale paní učitelka si nás vzala na starost a pomohla nám ji vylepšit. Tři přání: Více peněz na vybavení škol. Větší platy učitelům. Méně papírování a administrativy.
12 inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce CHYSTÁTE ŠKOLNÍ VÝLETY DO LEDNICE NA MORAV? Pak využijte naší nabídky: PLAVBY K MINARETU nebo JANOHRADU a naloďte se s námi k plavbě po staré Dyji zámeckým parkem a lužním lesem, doprovázené poutavým výkladem lodníků o historii a přírodě této části lednicko-valtického areálu. Plavbu můžete kombinovat s pěší procházkou - např. od zámku k Minaretu lodí (25 min.), po prohlídce Minaretu zpět parkem pěšky (1,5 km), nebo naopak. Plavbu k Janohradu doporučujeme spíše pro žáky od 2. st. ZŠ, odtud můžete pokračovat pěšky do Břeclavi, nebo Ladné. CENY: TRASA I: ZÁMEK - MINARET nebo MINARET - ZÁMEK (doba plavby 25 min.) 1. st. ZŠ - 50 Kč/os., 2. st. ZŠ - 60 Kč/os., SŠ a SOU - 70 Kč/os. TRASA II: MINARET - JANOHRAD nebo JANOHRAD - MINARET (doba plavby 45 min.) 1. st. ZŠ - 60 Kč/os., 2. st. ZŠ - 70 Kč/os., SŠ a SOU - 80 Kč/os. TRASA I + II: ZÁMEK - JANOHRAD nebo JANOHRAD - ZÁMEK (doba plavby 60 min.) 1. st. ZŠ - 90 Kč/os., 2. st. ZŠ - 100 Kč/os., SŠ a SOU - 120 Kč/os.!!! Pedagogický doprovod zdarma!!! Předplatné Týdeníku Školství Týdeník ŠKOLSTVÍ, plný užitečných rad nejen pro pracovníky škol, objednávejte na www.tydenik-skolstvi.cz. Objednávky inzertní plochy zasílejte na e-mail: Mullerova@tydenik-skolstvi.cz Nově nabízíme umístění reklamy na našich webových stránkách. Pro školy platí na otištění projektů z ESF 80procentní sleva. Ceník a formáty inzerce najdete na www.tydenik-skolstvi.cz, nebo Vám je na vyžádání zašleme. Kontakt: tel.: 603 516 358, www.plavby-lednice.cz Nepřehlédněte nové soutěže na www.tydenik-skolstvi.cz! Ochutnejte novou neperlivou vodu Lucka Nonstop. Ze správných odpovědí vylosujeme jednoho výherce karafy a neperlivé vody Lucka Nonstop. Vyhrajte česnekový intim set! Jeden výherce se může těšit na Allivictus Intim set. Bližší info a soutěžní otázky najdete na www.tydenik-skolstvi.cz Výherci soutěže SPAK: P. Fouquéová, H. Volfová, R. Kubíčková Výherci soutěže CIDETEX: Z. Kačírková, M. Reichlová, J. Příhodová, M. Vančurová, L. Studničková Výherci soutěže OXALIS: D. Rottová, O. Pětivoká, E. Bártová Výherci soutěže KIDS: M. Pulchart, I. Barsová, O. Pětivoká Výherci soutěže KEČUP: B. Váňová, I. Rosůlková, J. Horvátová Výhercům blahopřejeme. Nabídka pro všechny školy, které chtějí prezentovat projekty ESF Redakce Týdeníku ŠKOLSTVÍ připravila pro řešitele projektů, které jsou spolufinancovány Evropským sociálním fondem, placený prostor s výraznou, 80procentní slevou oproti ceně běžné inzerce. Neváhejte a kontaktujte nás na tel.: 224 233 041, mobil: 774 73 94 84, e-mail: mullerova@tydenik-skolstvi.cz. TÝDENÍK www.tydenik-skolstvi.cz Číslo 11 20. března 2013 Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 041, fax 224 233 043. E-mail: příjmení redaktora@tydenik-skolstvi.cz. Inzerce: mullerova@tydenik-skolstvi.cz. Za rok vychází 40 čísel, celoroční předplatné tištěné podoby 1180 Kč, elektronické verze 790 Kč, na predplatne@tydenik-skolstvi.cz nebo www.tydenik-skolstvi.cz. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., Postservis. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č. j. NP 3160/1994. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.