Managementový plán projektu LIFE+ pro lokality navržené k propojení evropsky významných lokalit v oblasti Lounské středohoří tzv.

Managementový plán projektu LIFE+ pro lokality navržené k propojení evropsky významných lokalit v oblasti Lounské středohoří tzv. stepping stones : Bílé stráně pod Milou Bílé stráně pod Oblíkem I Bílé stráně pod Oblíkem II Kamenná slunce Libeš Malý vrch u Třtěna Mlýnský vrch Odolický vrch Písečný vrch Stepičky pod Sinutcem aktivita A2, projekt Aktivní ochrana evropsky významných lokalit s teplomilnými společenstvy a druhy v Lounském středohoří, LIFE09 NAT/CZ/000363 1

I. Základní identifikační a popisné údaje... 3 II. Charakteristika lokalit a nároky předmětných stanovišť a druhů... 3 II. 1 Charakteristika lokalit... 3 II. 2 Nároky předmětných stanovišť a druhů... 4 II. 3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětných stanovišť a druhů... 6 II. 4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle zákona 114/1992 Sb.... 6 II. 5 Využívání lokalit a zhodnocení jeho důsledků pro předmětná stanoviště a druhy... 7 II. 6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů... 7 III. Jednotlivé lokality: charakteristika a návrh managementových opatření... 8 III. 1 Obecné zásady managementů... 8 III. 2 Bílé stráně pod Milou... 9 III. 3 Bílé stráně pod Oblíkem I, II... 13 III. 4 Kamenná slunce... 17 III. 5 Libeš... 21 III. 6 Malý vrch u Třtěna... 25 III. 7 Mlýnský vrch... 29 III. 8 Odolický vrch... 32 III. 9 Písečný vrch... 36 III. 10 Stepičky pod Sinutcem... 41 IV. Závěrečné údaje... 44 IV. 1 Použité podklady... 44 IV. 2 Zpracovatel... 44 IV. 3 Seznam zkratek... 44 V. Přílohy... 45 V. 1 Orientační mapa rozložení jednotlivých lokalit... 45 2

I. Základní identifikační a popisné údaje Tab. 1 Přehled lokalit č. název rozloha [ha] ochrana 20 Bílé stráně pod Milou 16,5 CHKO III. zóna Milá, Hrádek u Loun 21 Bílé stráně pod 3,9 CHKO IV. zóna Raná u Loun, Nečichy Oblíkem I 22 Bílé stráně pod 0,8 CHKO IV. zóna Nečichy Oblíkem II 23 Kamenná slunce 2,7 CHKO IV. zóna, NPP Hnojnice 24 Libeš 9,6 CHKO IV. zóna Želkovice u Loun 25 Malý vrch u Třtěna 18,2 CHKO IV. zóna Třtěno 26 Mlýnský vrch 2 CHKO IV. zóna Libčeves 27 Odolický vrch I, II 16,8 CHKO III. zóna Odolice 28 Písečný vrch 68,4 PR, mimo CHKO Bečov u Mostu, Milá 29 Stepičky pod Sinutcem 1,9 CHKO IV. zóna Sinutec, Jablonec u Libčevsi, Libčeves celková rozloha nášlapných 140,8 kamenů k. ú II. Charakteristika lokalit a nároky předmětných stanovišť a druhů II. 1 Charakteristika lokalit Nášlapné kameny jsou drobné lokality zachovalých stepních porostů. Naprostá většina zde přítomných zákonem chráněných, ohrožených nebo vzácných organismů je vázána na bezlesí s nízkou spásanou a jinak narušovanou vegetací, případně na rozvolněné křoviny, případně na zapojené trávníky. Řada lokalit je izolována, není propojena s dalšími stepními lokalitami, ale má významnou funkci pro zachování populací stepních druhů, především bezobratlých. Biodiverzita některých lokalit není příliš vysoká, ale travní porosty jsou zachovány v dobré kvalitě, nejsou přítomny invazní a ruderální druhy bylin a trav. Na některých lokalitách se vyskytuje třtina křovištní, nevytváří však dominantní porosty. Míra eutrofizace je nízká, snížená kvalita porostu je dána především absencí managementu. Při vhodném managementu lze očekávat nárůst počtu druhů ve velmi krátké době, cca 3-5let. Lze předpokládat návrat druhů jako je např. hlaváček jarní nebo koniklec luční český a vyšší počet druhů trav. Zachování a obnova těchto lokalit je důležitá pro pohyb druhů v zemědělské krajině a slouží jako refugia právě pro bezobratlé živočichy. Lokality jsou orientovány především k jihu, jedná se o výsušná stanoviště s různým sklonem. Jedná se o 4 hlavní typy biotopů: 1) Bílé stráně Libeš, Bílé stráně pod Milou, Bílé stráně pod Oblíkem I, Malý vrch u Třtěna 2) Skalnaté stepi - Libeš 3) Teplomilné suché trávníky širokolisté, úzkolisté všechny nášlapné kameny 4) Pohyblivé sutě Libeš 3

Tab. 2 Zastoupení biotopů a druhů soustavy NATURA 2000 na jednotlivých lokalitách ve vztahu k projektu č. název CQ 6110* [ha] 6210 [ha] 6510 [ha] 8150 [ha] 40A0* [ha] 10 Bílé stráně pod x 0 6,36 3 0 3 Milou 12 Bílé stráně pod x 0 1,7 0,5 0 0 Oblíkem I 14 Bílé stráně pod 0 0,80 0 0 0 Oblíkem II 13 Kamenná slunce 0,03 1 1 0 0 16 Libeš x 0,10 10,80 0 0,10 0,1 25 Malý vrch u Třtěna x 0 14 2 0 0 15 Mlýnský vrch x 0 6,00 0 0 0 11 Odolický vrch x 0 4,40 3,50 0 0,1 33 Písečný vrch xx 0 110 1 0 0 17 Stepičky pod Sinutcem x 0 0,23 0,20 0 0 x- vhodné stanoviště druhu, xx druh potvrzen, CQ = přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) Mezi nejlépe zachovalé lokality patří Písečný vrch, kde se kromě širokolistých trávníků udržely i biotopy s výskytem kostřav. Biotopově nejpestřejší je vrch Libeš u Želkovic. II. 2 Nároky předmětných stanovišť a druhů Název: Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria*) Preferuje skalnaté lesostepi, osluněné křovinaté stráně, teplé suťové lesy, ale i osluněné lesní průseky. Dospělci sají na sadci konopáči (Eupatorium cannabinum). Druh má jednu generaci v roce, dospělci létají ve dne i v noci od konce června do začátku září. Housenky jsou poměrně polyfágní, živí se především hluchavkami, šalvějemi, sadcem konopáčem, starčky, vrbovkami, ale i některými listnatými dřevinami (např. lískou, ostružiníky nebo zimolezy). Vhodný je extenzivní způsob hospodaření spolu s odstraňováním náletových dřevin, regulace porostu a nelesní vegetace mozaikovitým sečením (jedenkrát ročně) nebo řízenou extenzivní pastvou. Absence managementu a zarůstání stanoviště, stejně jako příliš intenzivní obhospodařování, působí na populace přástevníka negativně. Zalesňování lokalit má stejný dopad jako zarůstání v případě absence managementu a je proto hodnoceno negativně. Kód: 6110* Název: Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) Pionýrské, řídce zapojené a nízké porosty s převahou efemérních vápnomilných druhů, drobných trvalek a sukulentních rostlin uzpůsobených pro podmínky trvalého nedostatku vody. Osídlují mělké půdy na skalnatém podkladu, jde o zástupce rodů rozchodník (Sedum sp.), rozrasil (Veronica sp.), rožec (Cerastium sp.) či netřesk (Jovibarba sp.). Na přirozených lokalitách výskytu není obvykle management nutný, v případě sekundárního bezlesí je vhodná pastva a mechanické odstraňování náletu. Podrobný popis vhodného managementu viz biotop T6 v Zásadách péče o nelesní biotopy (Jongepierová in Háková [ed.] et al. 2003). 4

Kód: 6210 Název: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Stanoviště se vyskytuje na výslunných svazích na bazických horninách nebo na mírnějších svazích na středně hlubokých půdách. V minulosti byly udržovány především jako ovčí pastviny nebo jednosečné louky příp. s přepásáním. Pastva je doporučována od počátku května do října, kosení v průběhu června. Pastva by měla být v nízké intenzitě, v případě větších lokalit mozaikovitá se střídáním ploch mezi roky (totéž pro sečení). Druhá seč není většinou nutná, s ohledem na sušší podmínky na jednotlivých lokalitách. V případě výskytu stabilní populace vičence je nutné zabránit jeho spasení. Podrobný popis vhodného managementu viz biotopy T3.3 a T3.4 v Zásadách péče o nelesní biotopy (Jongepierová in Háková [ed.] et al. 2003). Kód: 6510 Název: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Extenzivně hnojené, jedno- až dvojsečné louky s převahou vysokostébelných travin jako je ovsík vyvýšený, psárka luční, trojštět žlutavý, tomka vonná nebo kostřava červená. Osidlují mírně kyselé až neutrální, středně hluboké, mírně suché půdy s dobrou zásobou živin. Variabilita těchto porostů je poměrně široká. Vhodný management je seč dvakrát do roka s odklizením posečené hmoty (pol.května až konec září). Možná je také podzimní pastva, podrobný popis vhodného managementu viz biotop T1 v Zásadách péče o nelesní biotopy (Šerá in Háková [ed.] et al. 2003). Kód: 8150 Název: Středoevropské silikátové sutě Jedná se především o erozí podmíněná stanoviště. Na pohyblivých sutích se vyskytují kromě specifických druhů, jako je tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) i druhy přesahující ze skalnatých strání nebo lesních lemů. Většinou bez managementu, podle potřeby asanujeme vyřezáním stínících dřevin. Biotop je významný především pro výskyt bezobratlých. Podrobný popis vhodného managementu viz biotop S2B v Zásadách péče o nelesní biotopy (Kotouč & Sádlo in Háková [ed.] et al. 2003). Kód: 40A0* Název: Kontinentální opadavé křoviny Nízké křoviny s převahou skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus) jsou obvykle maloplošné, místy vytvářející mozaikovité porosty s okolní vegetací. Z dalších druhů keřů jsou zastoupeny vzácnější růže, místy stromovitého jeřábu muku (Sorbus aria agg.). Porosty jsou vázány na extrémní stanoviště skalních srázů, jejich horních hran, teras a rozsedlin s mělkými, suchými a kamenitými půdami s tvrdým skalním podkladem. Porosty jsou v současné době poměrně stabilní, může je poškodit dlouhodobá pastva. Potenciální ohrožení spočívá především v zarůstání konkurenceschopnějšími dřevinami vlivem eutrofizace, především svídou, trnkou či třešněmi. Odstraňování náletu a zapěstování stabilního okraje křovin je vhodné provádět od pol. října do pol. března. Podrobný popis vhodného managementu viz biotop K4A v Zásadách péče o nelesní biotopy (Sádlo in Háková [ed.] et al. 2003). Společenstva tzv. bílých strání Bílé stráně vznikly na erozních svazích a těžkých půdách. Společenstva tzv. bílých strání jsou tvořena teplomilnými trávníky a lemovými společenstvy keřů s přechodem k lesním společenstvům. Převažují především širokolisté suché trávníky s převahou válečky prapořité. Svůj název tento biotop typický pro České středohoří dostal od barvy místní půdy, která se odkrývá právě díky erozi. Je obohacena erodovaným geologickým podkladem, který je tvořen druhohorními slínitými vápenci, tzv. opukou. Svahy jsou přirozeně erodované, několikrát zde došlo k menším 5

sesuvům půdy a opakované sukcesi svahu. Opakované sesuvy, i sesuvy menšího rozsahu umožňují výskyt konkurenčně slabších druhů či druhů vývojově vázaných na obnažené půdy, např. řady druhů bezobratlých. Díky intenzivnímu výparu a nízké propustnosti substrátu dochází na těchto lokalitách k lokálnímu zasolování či zamokřováni. Na úpatí bílých strání či v přirozených terénních depresích lze pak nalézt druhy halofilní, vlhkomilné i teplomilné. Pro zachování biodiverzity je nutné umožnit opakované sesuvy půdy a zamezit zarůstání těchto lokalit. Vhodná je likvidace křovin mimo vegetační období a mozaikovitá seč se střídáním sečených ploch mezi roky. Možná je také pastva. V případě výskytu stabilní populace vičence je nutné tento kosit po částech v červnu, při pastvě zabránit zvířatům v přístupu k vičenci. II. 3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětných stanovišť a druhů 40A0 x 6210 Kontinentální opadavé křoviny a polopřirozené suché trávníky se mohou vyskytovat v mozaice. Při zajišťování péče je třeba dodržovat intenzitu tak, aby byla zachována mozaika těchto stanovišť. Nadměrná pastva způsobí poškození křovin a jejich ústup. Do jisté míry je tato vegetace pastvě odolná, nicméně nikoliv absolutně. Naopak nízká intenzita povede k rozšiřování porostů křovin a ústup trávníků. Konfliktu je třeba předejít pravidelným hodnocením pokryvnosti křovin a míry jejich poškozování pastvou. 6210 x modrásek vičencový (Polyommatus thersites) Pro zachování populací modráska vičencového a vhodných biotopů pro potencionální rozšíření kriticky ohroženého modráska ligrusového (Polyommatus damon) je nutné věnovat zvýšenou pozornost porostům vičence. V případě jejich přítomnosti je doporučováno kosení omezit na období června a provést jej vždy maximálně na třetině plochy s vičencem. Pastvě na těchto plochách je nutné zamezit. II. 4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle zákona 114/1992 Sb. Územní systém ekologické stability ( 4 zákona): Není v konfliktu. Obecná ochrana druhů ( 5 zákona): Některá navrhovaná opatření zasahují do životních cyklů volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin. Vliv na populace je u některých druhů pozitivní, u jiných negativní. Navržená opatření nemají potenciál k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí, pokud budou prováděna v přiměřené intenzitě. Ochrana dřevin ( 7 a 8 zákona): Před realizací opatření na omezení pokryvnosti dřevin je třeba zajistit povolení orgánu ochrany přírody pro kácení dřevin rostoucích mimo les. Ochrana krajinného rázu ( 12 zákona): Není v konfliktu. Navržená opatření směřují k udržení typického krajinného rázu. Územní ochrana (část třetí zákona, 14-38): PR Písečný vrch v souladu s plánem péče NPP Kamenná slunce v souladu s plánem péče 6

II. 5 Využívání lokalit a zhodnocení jeho důsledků pro předmětná stanoviště a druhy Lokality byly historicky využívány k pastvě dobytka. Během 80. let 20. století bylo od pastvy upuštěno a lokality začaly postupně zarůstat. Část pozemků byla kategorizována jako pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), i když nebyly nakonec zalesněny pro nevhodné podmínky (především sucho). Po r. 2000 byl na některých lokalitách obnoven management, ale pouze maloplošně. Jednalo se nejčastěji o drobné výřezy křovin. Na některých lokalitách byla obnovena pastva (např. Písečný či Odolický vrch). Absence managementu či jeho nedostatečný rozsah mají v řadě případů negativní vliv na předmětná stanoviště a druhy. II. 6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Tab. 3 Plány péče Název ZCHÚ Autor Schválil Datum schválení Platnost od do NPP Kamenná slunce Hamerský Roman, Martin Košner Ministerstvo životního prostředí 12.5. 2006 1.1. 2006 31.12. 2015 PR Písečný vrch Ing. Václav Křivan, Mgr. Filip Lysák, ČSOP Kněžice Schvalovací proces nebyl v době zpracování dokončen ---- Návrh plánu péče je vypracován pro období 2010-2019 Tab. 4 Lesní hospodářské plány/lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC/zařizovací obvod v EVL (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodárství Nižší organizční jednotka LHP 5 České středohoří LHC Litoměřice 1.7. 2007 31.12. 2016 LHO 5 České středohoří Zařizovací obvod Louny 1.7. 2007 31.12. 2016 Tab. 5 Další dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Název dokumentu Platnost od Poznámka Generel ÚSES Lokální biocentra Písečný vrch, Odolický vrch, Malý vrch u Třtěna, Libeš, Kamenná slunce, Bílé stráně pod Milou Nadregionální biocentrum (Oblík-Raná) Mlýnský vrch Nadregionální biokoridor Libeš, Bílé stráně pod Oblíkem ÚPN SÚ Libčeves 1998 7

ÚP Chožov 2004 ÚP Louny 2010 ÚPN SÚ Raná 1993 ÚP Bečov 2006 ÚP Bělušice 2005 III. Jednotlivé lokality: charakteristika a návrh managementových opatření III. 1 Obecné zásady managementů Pastva: na menších lokalitách je vhodná intenzivnější krátkodobá pastva smíšeného stáda ovcí a koz v oplůtcích či s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Větší lokality je vhodné pást extenzivně při nízkém zatížení. Potom je třeba každoročně ponechat bez managementu cca. 15 20 % plochy. Nepasené plochy je nutné rotovat. Pastva by měla začínat na začátku vegetačního období s ohledem na dostatečnou krmnou dávku. Při pastvě by mělo dojít k přiměřenému vypasení, kdy průměrná výška porostu bude v rozmezí 5-10 cm. V některých případech není na škodu ani vznik větších obnažených ploch bez vegetace (do 5%). Plochy s nízkými křovinami - skalníky by neměly být součástí dlouhodoběji spásaných ploch, občasné disturbance způsobené pastvou by ale neměly být na škodu. Při hromadnějším výskytu nechutných rostlin (pcháče atd., nad 10% rozlohy) by bylo vhodné je redukovat (kosení nedopasků) před jejich vysemeněním. Případný košár bude stanoven každoročně pracovníkem ochrany přírody dle aktuálních vegetačních podmínek, případně je možné během pastvy měnit místo košárování se souhlasem pracovníka ochrany přírody. Místa po košárování je nutné pravidelně kosit po skončení pastvy, aby nedocházelo k šíření nitrofilních druhů. Kosení: jde o vhodný alternativní management, musí být prováděno mozaikovitě, obecně od poloviny června do září, nejlépe během července. Nekosené plochy musí být rotovány. Pokosená hmota by měla být na lokalitě ponechána do vyschnutí. V případě přítomnosti porostů vičence je na těchto plochách vhodné kosení v červnu a max. na 1/3 plochy každý rok. Redukce křovin: Je navrženo redukovat plochy hustších a vzrostlejších křovin směrem k solitérám s nízkou pokryvností a druhovou různorodostí. K vyřezávání by mělo, s ohledem na případné hnízdění citlivějších druhů ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Na lokalitách, kde dochází k prudkému zmlazování (vlhčí a úživnější stanoviště) je vhodné řezné rány zatřít látkami inhibujícími růst herbi a arboricidy. Vyřezanou biomasu je možné likvidovat štěpkováním nebo v krajním případě pálením dobře proschlého materiálu. V úvahu připadá i dlouhodobější deponování a ponechání rozpadu ve vybraných místech. Došlo by tak k podpoře saproxylických (vázaných na mrtvé dřevo) druhů hmyzu, a také vzniku mikrostanovišť pro plazy (např. užovka hladká) a další živočichy. Opatření speciální: Místa s výskytem třtiny a dalších nežádoucích dominant by měla být brzy zjara (v případě výskytu stařiny nejprve pokosena) intenzivně pasena. Při kontinuální pastvě je možné již obraženou nebo zasychající třtinu zatraktivnit postřikem roztokem NaCl. Ideálně by měla být třtina pasena celoročně. Při ponechání mezi nedopasky musí být pokosena těsně před vymetáním (červenec). Ohrazení míst proti pastvě: místa s vyšší pokryvností bobovitých či jiných významných živných rostlin (např. vičenec ligrus Onobrychis viciifolia) budou ohrazena po dobu pastevní sezony a před další sezonou by mělo být umístění ohrádek přizpůsobeno aktuálnímu stavu porostů vičence (přemisťovány, zvětšeny). V dlouhodobém horizontu je třeba zajistit, aby vyplocovaná místa nezarůstala a proto je doporučeno 1/3 každoročně kosit. 8

Vypalování: Pokud to legislativa v budoucnu umožní, je možné za příslušných bezpečnostních opatření (ohlášení, zajištění kontroly a pohotovosti, odborná organizace) provést likvidaci hromadící se stařiny vypalováním. To lze vždy pouze na dílčích plochách a mimo plochy výskytu stanoviště 40A0. Monitoring: Všechny managementové aktivity doporučujeme podrobit důkladnému a intenzivnímu monitoringu. Ideálně i se zapojením externistů odborníků na konkrétní organismy. Výzkum by bylo vhodné naplánovat multioborově s ohledem na nastolenou péči a na základě průběžných výsledků ji případně upravovat. Metodika monitoringu má odpovědět na otázky, zda a do jaké míry prováděný management ovlivňuje populace a porosty předmětů ochrany a zároveň, zda a jak ovlivňuje fenomény chráněné dle obecné a druhové ochrany. Likvidace invazních a expanzivních druhů: V případě výskytu invazního druhu na lokalitě, je vhodné co nejdříve po zjištění výskytu přistoupit k jeho likvidaci způsobem vhodným pro daný druh. Expanzivní druhy je vhodné potlačovat v případě, že významně ovlivní stepní druhy, biotopy, tzn. bude patrná degradace biotopu snížením počtu druhů, pokles populace významných druhů atd.. III. 2 Bílé stráně pod Milou Jižně orientované svahy mezi obcí Milá a Hrádek, cca 1,5km severně od obce Hrádek. Lokalita je tvořena 2 rozdílnými částmi. Jedná se jednak o teplomilné suché širokolisté trávníky, které se zachovaly v dobré kvalitě v místě staršího třešňového a jabloňového sadu. Na druhé části lokality dochází k přirozeným sesuvům a tvorbě bílých strání. Z travin zde převažuje válečka prapořitá, místy je doplněna vousatkou prstnatou, kostřavou žlábkatou či třeslicí prostřední. V místech přiléhající k zemědělsky obhospodařovaným plochám je patrný vliv zvýšeného přísunu živin, který dokládá výskyt srhy laločnaté, ovsíku vyvýšeného, jílku vytrvalého či ostřice srstnaté. Traviny doprovází výskyt ostřice chabé (Cx. flacca). Místy jsou trávníky degradovány výskytem třtiny křovištní, které vytváří jednotlivé polykormony. Z bylin se zde vyskytuje šalvěj luční (Salvia pratensis), chrastavec rolní (Knautia arvensis), svízel syřišťový (Galium verum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), krvavec menší (Sanguisorba minor), jehlice trnitá (Ononis spinosa), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), tolije srpovitá (Medicago falcata), mochna písečná (Potentilla arenaria), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), vzácně divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hořec brvitý (Gentianella ciliata), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium) a zárazy (Orobanche spp.). V okolí bílých stráni bylo v roce 2011 nalezeno několik nor, je vhodné ověřit výskyt sysla obecného v plné sezóně. I když lokalita není příliš vhodná s ohledem na substrát, blízkost lokality Raná výskyt sysla nevylučuje. Západní část lokality je výrazně zarostlá nežádoucími nárosty křovin a dřevin. Trávníky zarůstají především trnkou, svídou a růžemi, ze stromů se zde uplatňuje např. jasan. V nárostech křovin lze předpokládat i výskyt akátu s ohledem na jeho výskyt v přiléhajících lokalitách (Hrádek, Odolický vrch). V těchto nárostech křovin jsou zachovány i ovocné dřeviny, pravděpodobně hrušně, jabloně a meruňky. Bližší určení není známo, protože místy jsou nárosty křovin neprostupné. Z travních porostů jsou místy zachovány porosty s válečkou doplněné přítomností šalvěje luční či hlaváče žlutavého. V horní části lokality je několik kamenných drobných sutí, valů. Je vhodné je zachovat. Myslivecká zařízení v horní části sadu mohou být ponechána, pokud nebude docházet ke vnadění a přikrmování. Tím dochází k degradaci porostů, především hromaděním živin a nadměrnému poškození. Tab. 6 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu Četnost/ aktuální pozorov ání Nároky druhu Stupeň ohrožení, dle vyhlášky 395/92 Sb. ( ) nebo příslušného červeného seznamu poznámka Hlaváček jarní (Adonis vernalis) Hojně, cca 100 trsů Stepní stanoviště bez souvislých porostů křovin, mezernaté trávníky Ohrožený druh, 3 Jižní část (dolní) svahu 9

Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) 2 ks Okolí bílých strání Ohrožený druh, 3 Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) roztrouš eně Stepní stanoviště bez souvislých porostů křovin Ohrožený druh, 3 Roztroušeně v rámci celé lokality Popis optimálního způsobu využívání: Primárně je pro území nejvhodnější péčí pastva, především s ohledem na svažitost terénu. Pro zvýšení biodiverzity by 1-2 roky pastva měla být intenzivnější, aby byl urychlen rozklad nahromaděné stařiny a mohlo dojít k obnově bylin ze semenné banky. Další roky intenzita pastvy bude stanovena na základě aktuálních klimatických podmínek + mírou ponechání nedopasků. Intenzita by měla být stanovena výškou spaseného porostu (vhodná výška porostu po pastvě 5-20 cm). Žádoucí je ponechání cca 10-30% nespaseného porostu s ohledem na bezobratlé. Pastva by měla začínat na začátku vegetačního období s ohledem na převažující válečku, která je od června pro ovce neatraktivní. Po stabilizaci porostu pastva může probíhat 1x2 roky, dle hromadění biomasy. Pokud se v porostu objeví vyšší podíl úzkolistých trav, trsnatých druhů a bylin, lze snížit intenzitu nebo zvýšit interval pastvy. Ve fytocenologickém snímku by mělo být cca 20-30 druhů. Náhradní management: V případě absence pastvy je možné (nikoliv ideální) provádět pravidelné kosení 1x ročně, dle obrůstu, s ponecháním nepokosených částí na min. 25%. Části přiléhající k zemědělským pozemkům je vhodné kosit 2x ročně. Polohu nepokosených částí je nutné přesouvat, jejich část (10% z opatření) je třeba ponechat do následující sezony pro přezimování nejrůznějších vývojových stádií hmyzu. Pokosenou biomasu by bylo žádoucí deponovat v kontrolovaných kompostech (úpatí svahů, podél cest apod.), nejlépe v depresích. Z opatření budou profitovat aestivující (stabilnější klima) nebo zimující (vyšší teplota substrátu) obojživelníci a plazi. Pokud by se biomasa začala hromadit, je možné ji kompostovat nebo pálit přímo v lokalitě na místech určených pracovníkem CHKO. S ohledem na svažitost kosení by mělo probíhat ručně, křovinořezem, odstranění biomasy ruční vyhrabání a odstranění biomasy ze stepních trávníků nejdéle 2 týdny od pokosení. Opatření asanační: Je navrženo redukovat nežádoucí nárosty křovin směrem k solitérám s nízkou pokryvností a druhovou různorodostí (nejlépe i s různou fenologií kvetení). K vyřezávání by mělo, s ohledem na případně hnízdění citlivějších druhů ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Vyřezanou biomasu je vhodné likvidovat štěpkováním a odvozem štěpky mimo lokalitu. Pálení je možné na místech určených pracovníkem CHKO. V úvahu připadá i dlouhodobější deponování a ponechání rozpadu ve vybraných místech. Došlo by tak k podpoře saproxylických (vázaných na mrtvé dřevo) druhů hmyzu, a také vzniku mikrostanovišť pro plazy (např. užovka hladká) a další živočichy. Při vyřezání by neměl být dotčen ochranný val několik m široký, který oddělí okolní obhospodařované lokality od stepních porostů. Budou tím zajištěny souvislé pásy křovin pro hnízdící ptactvo. Následující rok po vyřezání křovin by mělo dojít k redukci výmladků intenzivní pastvou koz nebo ručním sečením. V případě potřeby zásah opakovat i následující rok. Zařazení do dotačních titulů: vhodné: doporučený management: ANO PASTVA BEZ KOSENÍ NEDOPASKŮ KOMBINACE SEČ + PASTVA 10

Tab.7 Návrh managementových opatření na Bílých stráních pod Milou Název opatření Plocha, na které je opatření navrženo a dlouhodobý cíl péče Podrobnější specifikace navrhovaného opatření Stručné odůvodnění opatření Rozsah opatření Vhodný interval za rok Kalendář pro management I Pastva likvidace výmladků Plocha 1 po vyřezání náletu, 2 a 3 v prvním roce pastvy Nátlaková pastva smíšeným stádem ovcí a koz, převažující podíl ve stádu mají kozy. Podpora stepních druhů otevřených trávníků. Podpora předmětů ochrany 6210. 16,5 ha 1 1.4.-31.10. Omezit opětovné zarůstání suchých trávníků. II Pastva Plocha 1, 2, a 3 Zvýšení biodiverzity suchých trávníků. Pastva smíšeného stáda ovcí a koz s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%. Dohled při pastvě, zamezit poškození ovocných dřevin. Náhradní management: V případě nezajištění pastvy je vhodné tento zásah nahradit kosením dostupných pozemků v průběhu června a odklizením biomasy po usušení. Pokosené plochy mohou být v následující části sezony opět přepásány. Podpora druhově bohatých suchých trávníků a řady druhů vázaných na cílový typ stanovišť, zachování příznivého stavu předmětu ochrany 6210. 16,5 ha 1 1.5.-10.12. III Vyřezávání nežádoucích nárostů křovin Plocha 1 téměř souvislé porosty Plochy 2 a 3 roztroušené porosty Obnova pastvin a stepních trávníků. Popis vyřezání viz kap. III. 1 Použití arboricidů je nutné zvážit s ohledem na následný typ hospodaření, zda budou pozemky zařazeny do ekologického zemědělství. Podpora předmětu ochrany 6210 a řady druhů motýlů, obnova pastvin. Plocha č. 1: 9,2 ha Plocha č. 3: 4 ha Plocha č.2: 1 1. 9. - 28. 2. 3,2 ha IV Likvidace výmladků Plocha 1, 2 a 3 Zamezit opětovnému zarůstání. Mechanická likvidace výmladků, které nebyly omezeny pastvou pokosení křovinořezem a odstranění dřevní hmoty. Po první pastvě a odstranění silné vrstvy stařiny může dojít i ke zkrácení pařízků po vyřezání náletu. Podpora biotopu 6210 16,5 ha 1 31.10. 28.2. 11

Obr. 1. Zákres managementových opatření na Bílých stráních pod Milou 12

III. 3 Bílé stráně pod Oblíkem I, II Bílé stráně pod Oblíkem I tvoří terénní stupeň zhruba 1,5 km jižně od úpatí Oblíku. Na úzké 530 m dlouhé stráni dochází k přirozeným sesuvům, obnažení podkladu a tvorbě bílých strání. Nachází se zde úzkolisté kavylové a širokolisté stepní trávníky s výskytem řady zvláště chráněných druhů (Tab.7). Dále zde roste např. bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), zlatovlásek obecný (Linosyris vulgaris), kavyl Ivanův (Stipa pennata), čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), len tenkolistý (Linum tenuifolium), bradáček vejčitý (Listera ovata), hadí mord šedý (Scorzonera cana). Fauna bezobratlých je prozkoumána nedostatečně, vyskytuje se zde např. ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae) či ostruháček trnkový (Satyrium spini). Jde o významnou lokalitu z hlediska ochrany modráska ligrusového (Polyommatus damon), jehož jedna z posledních českých populací žije na bílých stráních pod Ranou (1, 7 km). Bílé stráně pod Oblíkem I vzhledem k hojnému výskytu vičence (živná rostlina modráska ligrusového) představují vhodnou lokalitu pro vytvoření metapopulace tohoto druhu či jako nášlapný kámen při jeho migraci. Proto je nutné na populaci vičence brát ohled při plánování managementu a vždy kosit či pást pouze část lokality. V současnosti je zde modrásek ligrusový zastoupen modráskem vičencovým (Polyommantus thersites). Bílé stráně pod Oblíkem II představují spíše než bílé stráně se sesuvy menší vyvýšenou stepní kupku obklopenou intenzivně obhospodařovanými poli. Nachází se 370 m jižně od Bílých strání pod Oblíkem I. Zastoupeny jsou suché trávníky s druhy jako je kavyl Ivanův (Stipa pennata), kozinec dánský (Astragalus danicus), divizna fialová (Verbascum phoeniceum), hořeček brvitý (Gentianella ciliata), pelyněk pontický (Artemisia pontica), záraza bílá (Orobanche alba) a zlatovlásek obecný (Aster linosyris). Fauna je prakticky neznámá, bude však podobná fauně nedalekého Oblíku, i když vzhledem k malé velikosti bude značně ochuzená. Tento předpoklad dokládá nález zvláště chráněného chrobáka ozbrojeného (Odonteus armiger). Z obratlovců zjištěna ještěrka obecná (Lacerta agilis) a koroptev polní (Perdix perdix). Tab. 8 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu Lokalita Nároky druhu Ohroženost, dle vyhlášky 395/92 Sb. ( ) nebo příslušného červeného seznamu poznámka hlaváček jarní (Adonis vernalis) kavyl tenkolistý (Stipa tirsa) kavyl sličný (Stipa pulcherrima) koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) kozinec rakouský (Astragalus austriacus) Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) modrásek vičencový (Polyommatus thersites) Nosatec (Mogulones andreae) Chrobák ozbrojený (Odonteus armiger) I stepní trávník SO I otevřený trávník SO I otevřený trávník SO I stepní trávník SO I, II stepní trávník SO I stepní trávník O I I husté porosty vičence voskovka Cerinthe minor VU VU I, II stepi, pastviny EN, O --- --- --- --- Atraktivní při pastvě pro zvířata, v případě potřeby vyplotit --- Živná rostlina vičenec monofág na Cerinthe minor Lokalita: I Bílé stráně pod Oblíkem I, II- Bílé stráně pod Oblíkem II, Ohroženost dle červených seznamů (Farkač et al. 2005, Grulich 2012): CR druh kriticky ohrožený, EN druh ohrožený, VU druh zranitelný, LR - druh vyžadující další pozornost, NT druh téměř ohrožený, C2 druh silně ohrožený,, C3 druh ohrožený, C4a vzácnější druh vyžadující pozornost. Ohroženost dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: KO druh kriticky ohrožený, SO - druh silně ohrožený, O - druh ohrožený. 13

Popis optimálního způsobu využívání: Pastva představuje nejvhodnější péči. Intenzita by měla být stanovena výškou spaseného porostu (vhodná výška porostu po pastvě 5-20cm). S ohledem na bezobratlé je nutno na BS I zajistit pastvu mozaikovitou, z technických důvodů se jeví nejvhodnější každý rok pást max 1/3 plochy určené pro pastvu vymezenou oplůtky. Nepasené plochy je nutné mezi roky rotovat. Vhodná je extenzivní pastva nízkým počtem zvířat, ale vzhledem k rozloze lokalit je možné také krátké přepasení větším počtem ovcí a koz. Na BS II je vhodné pastvu omezit na jarní či podzimní měsíce tak, aby zvířata nezpůsobila škodu na poli během přístupu na lokalitu (a vzhledem k riziku útěku na pole). Před zásahy je nutné konzultovat přístup na lokalitu s majitelem okolních zemědělských pozemků. Náhradní management: Alternativu k pastvě představuje kosení 1x ročně, dle obrůstu, s ponecháním nepokosených částí na min. 50%. Pokosenou biomasu by je nutné nechat na lokalitě do vyschnutí, poté ji vyhrabat a odvézt, možné je také ji deponnovat v kontrolovaných kompostech (především BS I), nejlépe v depresích. Z opatření budou profitovat aestivující (stabilnější klima) nebo zimující (vyšší teplota substrátu) obojživelníci a plazi. Je nutné předejít nadměrnému hromadění biomasy. Opatření asanační: Cílem managementu je zabránění sukcese a udržení otevřeného stepního trávníku a bílých strání. Proto je nutné redukovat křoviny a křovinaté lemy u BS I a zmlazující křoviny uvnitř stepních ploch. Ponechány mohou být pouze solitérní vzrostlé keře jako úkryt pro bezobratlé a ptáky. K vyřezávání by mělo, s ohledem na případně hnízdění ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Vyřezanou biomasu je vhodné likvidovat štěpkováním a odvozem štěpky mimo lokalitu. V úvahu připadá i dlouhodobější deponování menšího množství hmoty a ponechání rozpadu ve vybraných místech. Došlo by tak k podpoře saproxylických (vázaných na mrtvé dřevo) druhů hmyzu, a také vzniku mikrostanovišť pro plazy (např. ještěrka obecná) a další živočichy. Dotčen by neměl být lem křovin, který prakticky po celém obvodu chrání BS I před možnými vlivy plynoucími z intenzivního hospodaření na okolních polích (především hnojení a postřiky). Budou tím také zajištěny souvislé pásy křovin pro hnízdící ptactvo. Další specifická opatření: Vzhledem k nutnosti chránit živné rostliny bezobratlých před úplným spasením, je navržené na BS I instalovat oplůtky, které zabrání zvířatům vstupu na část lokality. Zařazení do dotačních titulů: vhodné: doporučený management: ANO PASTVA BEZ KOSENÍ NEDOPASKŮ SEČ 14

Tab. 9 Návrh managementových opatření na Bílých stráních pod Oblíkem I a II Název opatření Plocha, na které je opatření navrženo a dlouhodobý cíl péče Podrobnější specifikace navrhovaného opatření Stručné odůvodnění opatření Rozsah opatření Vhodný interval za rok Kalendář pro management I Pastva Plocha 3, 6 (BS I),7 (BS II) Příznivý stav stepních trávníků, zamezení opětovného zarůstání V případě plochy 3 nutno pást max 1/3 plochy, a to do 15.5., do zbytku zamezit zvířatům přístup pomocí oplůtků. Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%. Náhradní management: je možné tento zásah nahradit kosením v průběhu června a odklizením biomasy po usušení. Podpora stepních druhů otevřených trávníků, např. modráska vičencového. Podpora předmětů ochrany 6210 2,7 ha 1 Pastva: Plocha 3:1.4.- 15.5. Plochy 6 a 7:1.4.-31.10 Seč: 1.6. - 30.6. II Vyřezávání Plocha 3 (BS I),7 (BS II) Zamezení zarůstání stepních trávníků Popis vyřezání viz kap. III. 1. Důležité je především zastavit zpětnému šíření křovin z křovinatých lemů BS, případně tyto lemy v některých místech redukovat. Podpora předmětu ochrany 6210 a řady druhů motýlů, obnova pastvin. 1,6 ha 1/5 1. 9. - 28. 2. III Likvidace výmladků Plocha 3 (BS I),7 (BS II) Mechanická likvidace výmladků, které nebyly omezeny pastvou Podpora biotopu 6210 0,8 ha 1 1. 9. - 28. 2. Zamezit zarůstání IV Instalace oplůtků Plocha 4 a 5 Instalace oplocení jako prevence spasení živných rostlin pro motýly opatření je nutné, pokud bude lokalita BS I pasena Podpora předmětu ochrany 6210 a řady druhů motýlů 0,1ha 1 1.4. 15.5. VI Bez zásahu Plocha 1,2 Ponechání ochranného pásu mezi polem a BS Vhodná je pouze redukce pásu v případě samovolného rozšiřování Ochrana stepních trávníků 2 ha - - 15

Obr. 2. Zákres managementových opatření na Bílých stráních pod Oblíkem I a II 16

III. 4 Kamenná slunce Jde o dva nízké bezlesé pahorky 0,5km JV od obce Hnojnice. Na území se nachází Národní přírodní památka Kamenná slunce - celostátně unikátní geologická lokalita. Jižní svah, dříve využívaný jako obecní lom, je částečně odtěžený. Jsou zde zřetelná kamenná slunce jejich středy tvoří úlomky hornin, které během sopečné exploze napadaly do horkého popela. Vzhledem k jeho vyšší teplotě došlo k rozpukání a vzniku těchto paprsčitých útvarů. Jedná se o jedinečný doklad explozivního vulkanismu. Na pahorcích je přítomna vegetace stepního rázu (úzkolisté a širokolisté suché trávníky, bazifilní vegetace efemér a sukulentů na skalkách). Místní květena zahrnuje např. len rakouský (Linum austriacum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus), a k. rakouský (A. austriacus), čistec přímý (Stachys recta), silenka ušnice (Solene ottis), rýt žlutý (Reseda lutea), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), třezalka ozdobná (Hypericum elegans). Křoviny jsou velmi plošně omezené. Zachovala se zde významná fauna bezobratlých, ačkoliv byly zatím provedeny pouze orientační průzkumy. Prokázán byl výskyt modráska východního (Pseudophilotes vicrama) a soumračníka proskurníkového (Pyrgus carthami). Z brouků se zde můžeme vzácně setkat s reliktním střevlíkem Notiophilus laticollis, psamofilním drabčíkem Bisnius nitidulus a vrubounem Euheptaulacus villosus (VU), z rovnokřídlých zde žije saranče slámová (Euchorthippus pulvinatus). Z hlediska obratlovců se jedná o méně atraktivní území a to především z hlediska jeho velikosti. Pozorován zde byl moták pochop (Circus aerigunosus), kukačka obecná (Cuculus canorus), koroptev polní (Perdix perdix), křepelka polní (Coturnix coturnix), bramborníček černohlavý (Saxicola torguata) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Významné hnízdiště skřivana polního (Alauda arvensis) a strnada lučního (Emberiza calandra). Ze savců je zde jednoznačně nejvýznamnější biotop pro křečka polního (Cricetus cricetus) Z plazů se zde vyskytuje užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Tab. 10 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu Nároky druhu Stupeň ohrožení, dle vyhlášky 395/92 Sb. ( ) nebo příslušného červeného seznamu poznámka kozinec rakouský (Astragalus austriacus) kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus) kavyl sličný (Stipa pulcherrima) koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) třezalka ozdobná (Hypericum elegans) Modrásek východní (Pseudophilotes vicrama) vyklenutec (Porcinolus murinus) strnad luční (Emberiza calandra) křepelka polní (Coturnix coturnix) křeček polní (Cricetus cricetus) Stepní trávník SO Atraktivní při pastvě pro zvířata, v případě potřeby vyplotit Stepní trávník SO Atraktivní při pastvě pro zvířata, v případě potřeby vyplotit Stepní trávník SO ------ Stepní trávník, rozrušované plochy usnadňují klíčení Stepní trávník SO ------ Stepní trávník s mateřídouškou živná rostlina Hnízdí 2x ročně na zemi nesnáší intenzivní hospodaření SO Rozrušení drnu podporuje klíčivost semen EN Výskyt mateřídoušky lze podpořit rozvolněním trávníku s holými ploškami EN ------- KO při zjištění hnízdění vhodné omezit pastvu (např. vyplotit) SO Hnízdí na zemi nesnáší intenzivní hospodaření SO ------- Ohroženost dle červených seznamů (Farkač et al. 2005, Grulich 2012): CR druh kriticky ohrožený, EN druh ohrožený, VU druh zranitelný, LR - druh vyžadující další pozornost, NT druh téměř ohrožený, C2 druh silně ohrožený,, C3 druh ohrožený, C4a vzácnější druh vyžadující pozornost. Ohroženost dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: KO druh kriticky ohrožený, SO - druh silně ohrožený, O - druh ohrožený. 17

Popis optimálního způsobu využívání: Nejvhodnějším managementem je extenzivní pastva menším množstvím zvířat. Vzhledem k velikosti lokality lze i intenzivněji přepást v kratší době. Je vhodné ponechat alespoň 25% plochy bez pastvy a tyto plochy meziročně rotovat. Bude tak zajištěna přítomnost nektaronosných rostlin pro bezobratlé živočichy. Alternativně je možné kosení s odvozem sena mimo lokalitu. Posečená biomasa však musí být sušena na místě. Opatření asanační: Aby bylo zabráněno zarůstání trávníku hlohy, šípky a šeříkem, je vhodné redukovat křoviny. V současné době však toto riziko není vysoké a je proto navržena pouze mírná redukce a případná likvidace výmladků, pokud tyto nebudou dostatečně potlačeny pastvou. K vyřezávání by mělo, s ohledem na případně hnízdění ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Vyřezanou biomasu je vhodné likvidovat štěpkováním a odvozem štěpky mimo lokalitu. Další specifická opatření: Plochy s hustými porosty živných rostlin je možné v případě pastvy ohradit oplůtky. Zařazení do dotačních titulů: vhodné: doporučený management: ANO PASTVA BEZ KOSENÍ NEDOPASKŮ SEČ 18

Tab. 11 Návrh managementových opatření na Kamenných sluncích Název opatření Plocha, na které je opatření navrženo a dlouhodobý cíl péče Podrobnější specifikace navrhovaného opatření Stručné odůvodnění opatření Rozsah opatření Vhodný interval za rok Kalendář pro management I Pastva Plochy 1 a 2 Příznivý stav stepních trávníků, zamezení opětovného zarůstání Pastva smíšeného stáda ovcí a koz s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%. Náhradní management: je možné tento zásah nahradit kosením v průběhu června a odklizením biomasy po usušení. Pokosené plochy mohou být v následující části sezony opět přepásány. Podpora stepních druhů otevřených trávníků. Podpora předmětů ochrany 6210 0,8 ha 1 Pastva: 1.4.-31.10. Seč: 1.6. - 30.6. II Vyřezávání Plochy 1 a 2 Zamezení zarůstání stepních trávníků Popis vyřezání viz výše a kap. III. 1. Výrazně omezit nebo zcela eliminovat rozrůstající se porost nevhodně vysazeného šeříku. Podpora předmětu ochrany 6210 a řady druhů motýlů, obnova pastvin. 0,8 ha 1 1. 9. - 28. 2. III Likvidace výmladků Plochy 1 a 2 Zamezit zarůstání stepních trávníků Mechanická likvidace výmladků, které nebyly omezeny pastvou, pokosení bodově křovinořezem. Podpora biotopu 6210 0,8 ha 1 1. 9. - 28. 2. 19

Obr. 3. Zákres managementových opatření na Kamenných sluncích 20

III. 5 Libeš Lokalita se nachází cca 500 západně od obce Želkovice. Vrch Libeš (404 m n.m.) je neovulkanickým sukem tvaru dokonalého kužele, ve vrcholových částech nízké skalky, mrazové sruby, na svazích balvanové proudy,významná součást Kostomlatského středohoří. Vrch je ve spodní části zalesněný, přechází ve skály a skalní výstupy na vrcholu. Porosty ve spodní části (podél Suchého potoka) jsou tvořeny jeho doprovodným porostem s jasanem, vrbou a olší, ve svazích pak dubohabřinami s KL, DB, LP a JS, na sv. též vtroušeně smrk a modřín. Jedná se o svažitý terén, mozaiku různě mělkých půd a skalních útvarů při vrcholu kopce. Kamenitá step je lemována lesním porostem, z části s přirozenou skladbou dřevin. V lesním porostu nejsou vysazeny nepůvodní druhy dřevin, které by mohly ohrozit stepní biotopy. Na skalních výchozech můžeme nalézt nízké teplomilné keře s výskytem skalníku. Porosty jsou ohroženy především šířením růží a třešní. Na skalních výchozech a v jejich okolí můžeme nalézt kostřavu sivou a několik druhů rozchodníku. Travní porosty jsou tvořeny především v jihozápadní části kopce a s převažující trsnatou kostřavou valiskou. V dolní části lokality přechází v širokolisté trávníky s dominancí valečky prapořité a také k přirozené erozi a tvorbě bílých strání. Mezi nejvýznamnější druhy patří kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus) a k. rakouský (A. austriacus), kavyl Ivanův (Stipa pennata), pelyněk pontický (Artemisia pontica), ostřice drobná (Carex supina), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), trýzel škardolistý (Erysimum crepidofolium), žluťucha menší (Thalictrum minus), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus). Při vrcholu kopce se na skalních útvarech rozrůstá skalník celokrajný (Cotoneaster integerrima), místy je zde kostřava sivá (Festuca pallens) a kavyl vláskovitý (Stipa capillata). Bílé stráně mají rozvolněnou vegetaci, je patrná silná přirozená eroze. Porost není zapojený. Část bílých strání je silně zarostlá zmlazující svídou a ptačím zobem. Z území není známý jediný konkrétní údaj o výskytu chráněného nebo jinak významného druhu bezobratlého živočicha, ale z charakteru lokality vyplývá, že bude osídlena standardní faunou stepi a lesostepi, a tím pádem také chráněnými druhy. Management (odkřoviňování, pastva) je pro udržení lokality ve stavu příznivém pro jejich trvalý výskyt nezbytná. Značný potenciál mohou mít velké vrby u Suchého potoka (možný výskyt páchníka hnědého (Osmoderma barnabita). Z obratlovců zde byla zjištěna užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), ropucha obecná (Bufo bufo), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), pozorován krahujec obecný (Accipiter nisus). Tab. 12 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu Četnost/ aktuální pozorov ání Nároky druhu Stupeň ohrožení, dle vyhlášky 395/92 Sb. ( ) nebo příslušného červeného seznamu poznámka kavyl Ivanův (Stipa pennata) Kozinec rakouský (Astragalus austriacus) Hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) Ještěrka obecná (Lacerta agilis) Stepní trávník O --- Celé území, bezlesí SO --- stepní trávník O --- Celé území, bezlesí SO --- Užovka obojková (Natrix natrix), Stinné části navazující na les O --- 21

Popis optimálního způsobu využívání: Vhodným managementem je pravidelné kosení s odvozem sena mimo lokalitu. Posečená biomasa však musí být sušena na místě. Výhledově je možné zavést na lokalitě pastvu menším množstvím ovcí a koz. Vzhledem k velikosti lokality lze i intenzivněji přepást v kratší době. Je vhodné ponechat alespoň 25% plochy bez pastvy a tyto plochy meziročně rotovat. Bude tak zajištěna přítomnost nektaru pro bezobratlé živočichy. Opatření na PUPFL: Plochy 1 a 2 jsou navrženy na PUPFL, kategorie lesa ochranného (překryv s kategorií lesa zvláštního určení), plochy jsou evidovány jako bezlesí. Rozhodnutím krajského úřadu Ústeckého kraje byl stanoven odchylný způsob hospodaření udržování bezlesí s ponecháním vzrostlých stromů. Opatření asanační: Aby bylo zabráněno zarůstání trávníku hlohy, trnkou, svídou, šípky a třešněmi, je vhodné redukovat křoviny. V současné době se nejrychleji šíří svída a to především v oblasti bílých strání. Je důležitá likvidace výmladků následující rok po zásahu, pokud tyto nebudou dostatečně potlačeny pastvou. K vyřezávání by mělo, s ohledem na případně hnízdění ptactva, docházet mimo vegetační období nebo v závěru vegetační sezony (září-únor). Vyřezanou biomasu je vhodné likvidovat štěpkováním a odvozem štěpky mimo lokalitu. Další specifická opatření: nejsou navrhována Zařazení do dotačních titulů: vhodné: NE doporučený management: ---- 22

Tab. 13 Návrh managementových opatření na Libeši Název opatření Plocha a dlouhodobý cíl péče Podrobnější specifikace navrhovaného opatření Stručné odůvodnění opatření Rozsah opatření Vhodný interval za rok Kalendář pro management I Kosení Plocha 1 a 2 Podpora stepních trávníků Ruční kosení s odklizením biomasy po usušení. Alternativním managementem je pastva smíšeného stáda ovcí a koz s dozorem ovčáka a ovčáckých psů. Nedopasky odstraňovat pouze v případě rozvoje nežádoucích pastevních plevelů, pokud jejich pokryvnost přesahuje 10%. Zamezit pohybu stáda v navazujících lesních porostech. Podpora stepních druhů otevřených trávníků. Podpora předmětů ochrany 6210 1 ha 1 červenec září (pastva od 15.4. do 15.10.) II Vyřezávání Plocha 1 a 2 Zamezení zarůstání stepi Popis vyřezání viz kap. III. 1. Neponechávat dřevní hmotu na sutích v dolních částech bezlesí. Při vyřezávání nesmí být porušeny porosty skalníku. Podpora předmětu ochrany 6210 a řady druhů motýlů, obnova pastvin. 1 ha 1 1.10.-28.2. III Likvidace výmladků Plocha 1 a 2 Udržení příznivého stavu stepních trávníků Je vhodné po vyřezání každoročně likvidovat výmladky také mechanicky, především zmlazující svídu a trnky. Zvýšená sazba kamenitý terén. Později je možné zásah opakovat 1 x 3 roky. Podpora předmětu ochrany 6210 a řady druhů motýlů, obnova pastvin. 1 ha 1 1.10.-28.2. 23

Obr. 4. Zákres managementových opatření na Libeši 24

III. 6 Malý vrch u Třtěna Pod tímto názvem je zahnuta lokalita sestávající se z tzv. Velkého vrchu (Syslík) a Malého vrchu u Třtěna. Jde o vrch kuželovitého tvaru nad obcí Třtěno s nadmořskou výškou 285 m a na něj nepřímo navazující návrší (samotný Malý vrch). Vršky jsou od sebe vzájemně odděleny úzkým pruhem pole. Severovýchodní strana Syslíku je pokryta hustým a jen obtížně průchodným lesním porostem. Jihozápadní svah zaujímá rozsáhlá stepní louka s obnaženými plochami v dolní části v podobě bílých strání a slanisek (výskyt kriticky ohroženého jitrocele přímořského). Na vrcholu kopce a pod jeho severním okrajem se nachází několik prohlubní a plošin, které jsou s největší pravděpodobností pozůstatkem dávné lidské činnosti (lomy, odkryvy). Z literatury je lokalita známa jako jedno z nalezišť pyropu, českého granátu. Také jihovýchodní stráň Malého vrchu hostí stepní společenstva včetně společenstev bílých strání. Vegetace stepních trávníků je druhově bohatá, vyskytuje se zde např. len rakouský (Linum austriacum), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), kozinec dánský (Astragalus danicus), kozinec bezlodyžný (A. exscapus), k. cizrnovitý (A. cicer), k. rakouský (A. austriacus), pelyněk pontický (Artemisia pontica), vlnice chlupatá (Oxytrophis pilosa), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), kavyl vláskovitý (Stipa capilata), kavyl Ivanův (S. pennata), oman vrbolistý (Inula salicina), strdivka sedmihradská (Melica transsilvatica), záraza bílá šalvějová (Orobanche alba subsp. major), dále len tenkolistý (Linum tenuifolium), třezalka ozdobná (Hypericum elegans), ostřice žitná (Carex secalina) a jitrocel přímořský (Plantago maritima). Jedna z mála lokalit hadího mordu šedého (Podospermum canum) v Čechách (Malý a Velký vrch). Z denních motýlů zde byli zjištěni např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon), ostruháček trnkový (Satyrium spini) a modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis). Na Velkém vrchu byl zaznamenán výskyt reliktního stepního střevlíka Harpalus politus. Z obratlovců zjištěno hnízdění ťuhýka obecného (Lanius collurio). Tab. 14 Výskyt významných druhů rostlin a živočichů Název druhu Nároky druhu Stupeň ohrožení, dle vyhlášky 395/92 Sb. ( ) nebo příslušného červeného seznamu poznámka kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus) Stepní trávník SO, C2 --- kozinec rakouský (Astragalus austriacus) Stepní trávník SO, C3 --- jitrocel přímořský (Plantago maritima) Slané v létě vysychavé louky KO Konkurenčně slabý druh, dozrávání semen koncem září. střevlíka Harpalus politus Stepní trávník NT soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon) Křovinaté stepní stráně EN Ohroženost dle červených seznamů (Farkač et al. 2005, Grulich 2012): CR druh kriticky ohrožený, EN druh ohrožený, VU druh zranitelný, LR - druh vyžadující další pozornost, NT druh téměř ohrožený, C2 druh silně ohrožený,, C3 druh ohrožený, C4a vzácnější druh vyžadující pozornost. Ohroženost dle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.: KO druh kriticky ohrožený, SO - druh silně ohrožený, O - druh ohrožený. 25