PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNÌNÍ HLÁŠENÁ V ÈESKÉ REPUBLICE V ROCE 2004

PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNÌNÍ HLÁŠENÁ V ÈESKÉ REPUBLICE V ROCE 2004 OCCUPATIONAL DISEASES ACKNOWLEDGED IN THE CZECH REPUBLIC IN 2004 Pùvodní práce ZDENKA FENCLOVÁ 1,2, PAVEL URBAN 1,2, DANIELA PELCLOVÁ 1, JINDØIŠKA LEBEDOVÁ 1,2, EDGAR LUKÁŠ 1,2, TOMÁŠ NAVRÁTIL 1 1 Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN, Praha 2 Centrum pracovního lékaøství, SZÚ, Praha SOUHRN V roce 2004 bylo v Èeské republice hlášeno u 1316 pracovníkù celkem 1388 profesionálních onemocnìní (1329 nemocí z povolání a 59 ohrožení nemocí z povolání). Incidence profesionálních onemocnìní byla 31,6 pøípadù na 100 000 pojištìncù. Ve srovnání s rokem 2003 klesl celkový poèet diagnostikovaných profesionálních onemocnìní o 170, tj. o 10,9 % pøípadù. Nejvíce profesionálních onemocnìní bylo hlášeno z Moravskoslezského a Støedoèeského kraje (21,3 % a 14,2 % pøípadù). Nejèastìji byli postiženi pracovníci z odvìtví ekonomické èinnosti zdravotní a sociální péèe, veterinární èinnosti (13,3 %) a pøi tìžbì uhlí (13,1 %). U nemocí z povolání byly nejèastìji diagnostikovány profesionální dermatózy (20,5 % pøípadù), dále nemoci periferních nervù z pøetìžování konèetin a z vibrací (13,2 % a 11,4 % pøípadù). U ohrožení nemocí z povolání šlo zejména o onemocnìní kloubù z vibrací (23,7 % pøípadù), o poškození periferních nervù z vibrací a z pøetìžování konèetin (20,3 % a 18,6 % pøípadù). Klíèová slova: profesionální onemocnìní, nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání, incidence, trendy vývoje SUMMARY In 2004, a total of 1,388 occupational diseases in 1,316 workers have been acknowledged in the Czech Republic (1,329 occupational diseases, 59 cases of endangerment in occupational disease). The incidence of occupational diseases was 31.9 cases for 100,000 insured individuals. In comparison with 2003 the total number of occupational diseases decreased by 170 cases, i.e. by 10.9%. Most occupational diseases were acknowledged in the Moravia-Silesian and Central-Bohemian regions (21.3% and 14.2% of cases, respectively). The most frequent workers were from the areas of economic activity related to medical and social care, veterinary activity (13.3%) and coal mining (13.1%). The most frequently diagnosed occupational diseases were occupational dermatoses (20.5% of cases), diseases of peripheral nerves from excessive load of extremities and vibration (13.2% and 11.4% of cases, respectively). The endangerment with occupational disease concerned especially diseases of joints from vibrations (23.7% of cases), damage to peripheral nerves from vibrations and excessive load of extremities (20.3% and 18.6%, respectively). Key words: occupational diseases endangerment by occupational disease incidence developmental trends Úvod Autoøi pøedkládají ètenáøùm pøehled nejzajímavìjších statistických údajù o profesionálních onemocnìních (tj. o nemocech z povolání a ohroženích nemocí z povolání) hlášených v Èeské republice v roce 2004. Data byla získána z Národního registru nemocí z povolání, který je veden v Centru pracovního lékaøství Státního zdravotního ústavu v Praze a jehož správcem je Ústav zdravotnických informací a statistiky Èeské republiky. Profesionální onemocnìní V roce 2004 vzniklo u 1316 pracovníkù celkem 1388 profesionálních onemocnìní (1329 nemocí z povo- lání a 59 ohrožení nemocí z povolání). Pøi podrobnìjším rozboru dat bylo zjištìno, že u jedné osoby bylo v prùbìhu roku hlášeno 14 nemocí z povolání, u dalších 47 osob byly diagnostikovány dvì a u šesti osob 3 nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo jejich kombinace. Nejèastìji se vyskytovala kombinace syndromu karpálního tunelu a nìkterého dalšího onemocnìní z vibrací nebo z pøetìžování konèetin. Souèasnì diagnostikované onemocnìní astmatem a alergickou rinitidou nebylo u 10 pracovníkù hlášeno jako jedna nemoc z povolání v rámci položky 3.10.3 (jak je dosud obvyklé), ale jako dvì samostatné nemoci z povolání pod položkami 3.10.1 a 3.10.2. Pøitom obì nemoci byly vyvolané stejnou noxou a mìly stejné datum zjištìní i hlášení. Z tabulky 1 je patrné, že stejnì jako v pøedchozích osmi letech i v roce 2004 nadále pøetrvával klesající trend ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005 67

Tabulka 1: Profesionální onemocnìní hlášená v Èeské republice v letech 1996 2004 ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005 Pùvodní práce 68 Roky 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Poèet pacientù 2483 2326 2081 1863 1713 1661 1567 1506 1316 Profesionální onemocnìní celkem 2543 2376 2111 1886 1751 1677 1600 1558 1388 muži 1565 1551 1261 1192 1104 1034 977 972 826 ženy 978 825 850 694 647 643 623 586 562 Ohrožení nemocí z povolání 24 26 57 41 60 50 69 72 59 Nemoci z povolání 2519 2350 2054 1845 1691 1627 1531 1486 1329 Incidence na100 000 pojištìncù 55,2 49,2 44,1 41,2 38,8 37,4 35,8 35,1 31,6 Tabulka 2: Profesionální onemocnìní hlášená v Èeské republice v roce 2004, rozdìlení podle kapitol seznamu nemocí z povolání a podle kraje sídla zamìstnavatele zodpovìdného za vznik onemocnìní Kraj Èíslo kapitoly Celkem I II III IV V VI Poèet Procenta Moravskoslezský 1 189 69 17 20 296 21,3 Støedoèeský 11 62 81 25 18 197 14,2 Olomoucký 1 67 14 37 17 136 9,8 Jihomoravský 29 43 21 22 115 8,3 Jihoèeský 2 59 6 21 10 98 7,1 Pardubický 6 19 15 36 15 1 92 6,6 Královéhradecký 1 22 9 40 20 92 6,6 Hl. mìsto Praha 2 11 4 14 39 70 5,1 Ústecký 20 7 7 26 60 4,3 Vysoèina 22 7 8 23 60 4,3 Zlínský 24 13 14 4 1 56 4,0 Plzeòský 2 28 11 11 3 55 4,0 Liberecký 20 2 13 16 51 3,7 Karlovarský 1 8 1 10 0,7 Celkem 26 572 282 272 234 2 1388 100,0 Procenta 1,9 41,2 20,3 19,6 16,9 0,1 100,0 Legenda: I nemoci zpùsobené chemickými látkami; II nemoci zpùsobené fyzikálními faktory; III nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobøišnice; IV nemoci kožní; V nemoci pøenosné a parazitární; VI nemoci zpùsobené ostatními faktory a èiniteli Poznámka 1: Až na nìkolik výjimek (napø. u nemocí vzniklých v zahranièí nebo u nemocí vzniklých pøi plnìní pracovních úkolù na rùzných pracovištích v Èeské republice) je kraj sídla zamìstnavatele zodpovìdného za vznik profesionálního onemocnìní shodný s krajem vzniku onemocnìní. incidence i absolutního poètu hlášených profesionálních onemocnìní. Incidence profesionálních onemocnìní proti roku 2003 klesla o 3,5 pøípadù na 100 000 pojištìncù. Absolutní poèet profesionálních onemocnìní se snížil o 170, tj. o 10,9 % pøípadù. Tabulka 2 uvádí absolutní poèty hlášených profesionálních onemocnìní podle kapitol seznamu nemocí z povolání a podle kraje sídla zamìstnavatele zodpovìdného za vznik profesionálního onemocnìní (poznámka: ve vìtšinì pøípadù je kraj sídla zamìstnavatele zodpovìdného za vznik profesionálního onemocnìní shodný s krajem vzniku onemocnìní; výjimku tvoøí napø. nemoci vzniklé v zahranièí nebo pøi plnìní pracovních úkolù na rùzných místech Èeské republiky). Nejvíce profesionálních onemocnìní bylo vyvoláno pùsobením fyzikálních faktorù 572 (tj. 41,2 %) pøípadù. Ve srovnání s rokem 2003 byl zaznamenán pokles poètu hlášených profesionálních onemocnìní ve všech kapitolách seznamu nemocí z povolání (o 2 54 pøípadù) a ve vìtšinì krajù Èeské republiky. Nejvíce se snížil poèet hlášených onemocnìní v Plzeòském kraji (o 51, tj. o 48,1 % pøípadù). Nejvíce profesionálních onemocnìní bylo v roce 2004 diagnostikováno z Moravskoslezského a Støedoèeského kraje (21,3 % a 14,2 % pøípadù, tabulka 2). Nejpoèetnìjší kategorii profesionálních onemocnìní v Moravskoslezském kraji pøedstavovala onemocnìní zpùsobená fyzikálními faktory 189, tj. 33,0 % všech hlášených pøípadù v rámci kapitoly II seznamu nemocí z povolání. Šlo zejména o nemoci periferních nervù z vibrací (položka 2.7 62 pøípadù) a z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøetìžování konèetin (položka 2.10 56 pøípadù). Ve Støedoèeském kraji bylo hlášeno nejvíce profesionálních onemocnìní postihujících dýchací cesty, plíce, pohrudnici a pobøišnici 81, tj. 28,7 % všech pøípadù hlášených v rámci kapitoly III seznamu nemocí z povolání. Jednalo se zejména o onemocnìní zpùsobená prachem s obsahem volného krystalického oxidu køemièitého (50 pøípadù), o onemocnìní z azbestu (14 pøípadù) a o rakovinu plic z radioaktivních látek (11 pøípadù). Tabulka 3 uvádí 15 odvìtví ekonomických èinností s nejvyšším poètem hlášených pøípadù profesionálních onemocnìní v Èeské republice podle kódù odvìtvové klasifikace ekonomické èinnosti (dále OKEÈ) platných od 1. 1. 2003. Stejnì jako v pøedchozích tøech letech nejvíce profesionálních onemocnìní vzniklo v odvìtví ekonomické èinnosti zdravotní a sociální péèe, veterinární èinnosti(okeè N85 185, tj. 13,3 % pøípadù). Odvìtví tìžba uhlí (OKEÈ CA10) s 181 pøípady, tj. 13,1 % hlášených pøípadù obsadilo opìt až druhé místo. V rámci odvìtví ekonomické èinnosti OKEÈ N85 one-

Tabulka 3: Odvìtví ekonomických èinností s nejvyšším zastoupením hlášených profesionálních onemocnìní v Èeské republice v roce 2004 Poøadí Èíslo a název odvìtví ekonomické èinnosti Poèet Procenta 1 N85 Zdravotní a sociální péèe; veterinární 185 13,3 èinnosti 2 CA10 Tìžba uhlí, lignitu a rašeliny 181 13,1 3 DJ28 Výroba kovových konstrukcí a kovodìlných 129 9,3 výrobkù 4 A01 Zemìdìlství, myslivost a související 95 6,8 èinnosti 5 DI26 Výroba ostatních nekovových 87 6,3 minerálních výrobkù 6 DJ27 Výroba základních kovù a hutních 81 5,8 výrobkù 7 DA15 Výroba potravináøských výrobkù 67 4,8 a nápojù 8 DK29 Výroba a opravy strojù a zaøízení 62 4,5 9 DL31 Výroba elektrických strojù a zaøízení 55 4,0 10 A02 Lesnictví a související èinnosti 46 3,3 11 DG24 Výroba chemických látek, pøípravkù, 39 2,8 léèiv a chemických vláken 12 DM34 Výroba motorových vozidel(kromì motocyklù), výroba pøívìsù a návìsù 39 2,8 13 F45 Stavebnictví 36 2,6 14 L75 Veøejná správa a obrana;povinné 30 2,2 sociální zabezpeèení 15 DN36 Výroba nábytku; zpracovatelský 28 2,0 prùmysl jinde neuvedený 16-48 Ostatní odvìtví 228 16,4 Celkem 1388 100,0 mocnìli pouze pracovníci ve zdravotnictví. Postiženo bylo celkem 100 sester, 38 sanitáøù-ošetøovatelù, 14 lékaøù, 8 uklízeèek, 7 zdravotních laborantù, 5 rehabilitaèních pracovníkù, ètyøi zubní technici, dvì sociální pracovnice, jeden øidiè sanitky, jedna rentgenová laborantka, dále kosmetièka, dìlnice v prádelnì, kuchaøka, vychovatelka a administrativní pracovnice. U uvedených pracovníkù nejèastìji vznikala pøenosná a parazitární onemocnìní s interhumánním pøenosem (položka 5.1 132 pøípadù) a profesionální dermatózy (položka 4.1 45 pøípadù). Jiná profesionální onemocnìní byla zjišśována ménì èasto nebo pouze ojedinìle (alergická rinitida tøikrát, akutní intoxikace dvakrát, astma bronchiale, syndrom karpálního tunelu a rizartróza z pøetìžování konèetin po jednom pøípadì). Nemoci z povolání Pøehled a poèty hlášených nemocí z povolání podle jednotlivých kapitol a položek seznamu nemocí z povolání jsou uvedeny v tabulkách 4 9. Kapitola I nemoci zpùsobené chemickými látkami Chemické látky vyvolaly v roce 2004 u 21 osob 12 akutních intoxikací, 8 chronických intoxikací a jedno nádorové onemocnìní, což bylo o 17 (tj. o 44,7 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Pøehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly I uvádí tabulka 4. Nejvíce intoxikací vzniklo ve Støedoèeském a v Pardubickém kraji (38,1% a 28,6 %). Postiženi byli zejména pracovníci pøi výrobì chemických látek (OKEÈ DG24 61,9 % pøípadù). Nádor moèového mìchýøe vznikl u 55letého pracovníka, který byl exponován polycyklickým kondenzovaným uhlovodíkùm v letech 1973 2004, tedy celkem 30 let. Tabulka 4: Kapitola I - nemoci z povolání zpùsobené chemickými látkami Èíslo a název položky Poèet Procenta Muži/ Ženy 1.41 Nemoc z polychlorovaných bifenylù, dibenzodioxinù a dibenzofuranù 7 33,3 7/0 1.10 Nemoc z fosforu nebo jeho 2 9,5 2/0 slouèenin 1.13 Nemoc z chlóru nebo jeho 2 9,5 1/1 slouèenin 1.19 Nemoc z oxidù síry 2 9,5 2/0 1.27 Nemoc z halogenovaných 2 9,5 2/0 uhlovodíkù 1.01 Nemoc z olova nebo jeho 1 4,8 1/0 slouèenin 1.15 Nemoc ze zinku nebo jeho 1 4,8 1/0 slouèenin 1.21 Nemoc z izokyanátù 1 4,8 0/1 1.31 Nemoc z éterù a ketonù 1 4,8 1/0 1.42 Nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíkù 1 4,8 1/0 1.43 Nemoc ze syntetických 1 4,8 0/1 pyretroidù Celkem kapitola I 21 100,0 18/3 Kapitola II nemoci zpùsobené fyzikálními faktory Fyzikální faktory zpùsobily v roce 2004 celkem 520 onemocnìní, což pøedstavovalo 39,1 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Nejvíce pøípadù bylo hlášeno v Moravskoslezském kraji (160, tj. 30,8 % onemocnìní). Postiženi byli zejména pracovníci pøi výrobì kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28 14,2 % pøípadù) a pøi tìžbì uhlí (OKEÈ CA10 12,9 % pøípadù). Pøehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených pod kapitolou II uvádí tabulka 5. Pod položkou 2.1, nemoc zpùsobená ionizujícím záøením, byla hlášena 3 nádorová onemocnìní. Akutní myeloidní leukémií onemocnìl 69letý dùlní dìlník, který byl exponován ionizujícímu záøení v uranových dolech v letech 1957 1963 celkem 6 let a 1 mìsíc (doba latence 45 let). Bazaliom kùže vznikl u dvou horníkù ve vìku 64 a 69 let. První pracoval v uranových dolech v letech 1962 1990 celkem 28 let (doba latence 34 let), druhý celkem 30 let v letech 1953 1985 (doba latence 51 let). Porucha sluchu zpùsobená hlukem (položka 2.4) byla zjištìna u 31 osob. Onemocnìli zejména pracovníci pøi výrobì kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28 38,7 % pøípadù). Nejèastìji byli postiženi brusièi kovù (9 ), zámeèníci (7 ) a truhláøi (4 ). U 21 osob vzniklo onemocnìní pøi práci, kde byl faktor hluk zaøazen do rizikové kategorie 3 (20 ) nebo 2R (1 ). Dva pracovníci onemocnìli pøi práci, kde byl faktor hluku zaøazen do nerizikové kategorie 2. Vibrace vyvolaly v roce 2004 celkem 208 onemocnìní, což pøedstavovalo 15,7 % ze všech hlášených nemocí z povolání. Více než polovina (55,3 %) diagnostikovaných onemocnìní vznikla pøi práci, kde byl faktor vibrace zaøazen do rizikové kategorie 4 (32 ), 3 (77 ) a 2R (6 ). U 11 osob byla práce, pøi níž onemocnìní vzniklo, zaøazena podle faktoru vibrace do kategorie 2 (9 ) a do kategorie 1 (2 ). U ostatních pracovníkù nebyla kategorizace práce dosud provedena nebo údaj o zaøazení práce do nìkteré z výše uvedených kategorií na hlášence chybìl. Traumatická vazoneuróza (položka 2.6) byla diagnostikována u 29 mužù, což bylo o 17 (tj. o 37 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Onemocnìli zejména brusièi kovù (8 ) a zámeèníci (7 ). Pùvodní práce ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005 69

Tabulka 5: Kapitola II nemoci z povolání zpùsobené fyzikálními faktory ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005 Pùvodní práce 70 Èíslo a název položky Poèet Procenta M/Z Roky Prùmìr/Rozmezí Vìk Expozice 2.1 Nemoc zpùsobená ionizujícím záøením 3 0,6 3/0 67,3 (64 69) 2.4 Porucha sluchu zpùsobená hlukem 31 6,0 30/1 54,5 (29 70) 2.6 Nemoci cév rukou z vibrací 29 5,6 29/0 44,6 (26 57) 2.7 Nemoci periferních nervù z vibrací 151 29,0 142/9 48,1 (26 62) 2.8 Nemoci kostí a kloubù z vibrací 28 5,4 28/0 49,5 (33 60) 2.9 Nemoci šlach, šlachových pochev, úponù a kloubù z pøetìžování konèetin Poškození periferních nervù z vibrací (položka 2.7) vzniklo u 151 osob, což bylo o 19 (tj. o 14,4 %) pøípadù více než v roce 2003. Syndrom karpálního tunelu byl zjištìn u 129 osob, syndrom kubitálního tunelu u 21 osob a poškození n. ulnaris v oblasti Guyonova kanálu u jedné osoby. Onemocnìli zejména pracovníci pøi výrobì základních kovù a hutních výrobkù (OKEÈ DJ27 20,5 % pøípadù), pøi tìžbì uhlí (OKEÈ CA10 16,6 % pøípadù) a pøi výrobì kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28 15,2 % pøípadù). Jednalo se pøevážnì o horníky-lamaèe (26 ), zámeèníky (25 ) a brusièe-cidièe kovù (18 ). 99 19,0 58/41 49,0 (24 65) 2.10 Nemoci periferních nervù z pøetìžování konèetin 175 33,7 67/108 47,7 (22 66) 2.11 Nemoci tíhových váèkù z tlaku 2 0,4 2/0 34,5 (34 35) 2.12 Poškození menisku 2 0,4 2/0 47,5 (47 48) Celkem kapitola II 520 100,0 361/159 48,5 (22 70) Legenda: M muži; Z ženy; m mìsíce; d dny Tabulka 6: Kapitola III nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobøišnice 21,4 (6 30) 24,6 (6,5 46) 12,7 (1 33) 15,9 (68d 43) 15,8 (14m 35) 15,2 (6m 43) 14,4 (3m 47) 14,5 (14 15) 16,5 (11 22) 15,6 (68d 47) Èíslo položky/diagnóza Poèet Procenta M/Z Roky Prùmìr/Rozmezí Vìk Expozice 3.1.2 Silikóza prostá s typickými rtg znaky 27 24/3 61,3 (43 80) 23,0 (7 44) 3.1.3 Silikóza komplikovaná 6 6/0 67,7 (52 77) 24,7 (4 36) 3.1.4 Silikotuberkulóza 2 2/0 64,5 (53 76) 19,5 (8 31) 3.1.5 Pneumokonióza uhlokopù s pøihlédnutím k dynamice 2 2/0 38,0 (37 39) 13,0 (12 14) vývoje 3.1.6 Pneumokonióza uhlokopù s typickými rtg znaky 68 68/0 51,4 (31 72) 21,6 (3 40) 3.1.7 Pneumokonióza uhlokopù komplikovaná 8 8/0 59,9 (39 85) 22,6 (11 32) 3.1.8 Pneumokonióza uhlokopù ve spojení s tuberkulózou 4 4/0 52,0 (47 57) 23,8 (17 37) 3.1 celkem 117 41,8 114/3 55,1 (31 85) 22,0 (3 44) 3.2.a Azbestóza 4 3/1 56,0 (43 69) 18,9 (3 34) 3.2.b Hyalinóza pleury s poruchou plicních funkcí 12 4/8 70,4 (55 79) 17,4 (2 38) 3.2.c Mezoteliom pleury 3 2/1 56,0 (45 64) 18,0 (16 22) 3.2.d Rakovina plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou 4 4/0 63,3 (56 73) 15,9 (30m 30) pleury 3.2 celkem 23 8,2 13/10 64,8 (43 79) 17,5 (2 38) 3.4 Pneumokonióza ze svaøování 1 0,4 1/0 62 37 3.6 Rakovina plic z radioaktivních látek 15 5,3 15/0 72,5 (55 81) 13,3 (4 24) 3.9 Exogenní alergická alveolitida 5 1,8 5/0 51,6 (39 59) 11,2 (2m 27) 3.10.1 Astma bronchiale 69 30/39 40,1 (21 58) 10,7 (6m 37) 3.10.2 Alergická rinitida 44 10/34 40,1 (19 57) 8,8 (2m 30) 3.10.3 Astma bronchiale a rinitida v kombinaci 6 2/4 36,2 (24 53) 9,2 (14d 28) 3.10 celkem 119 42,5 42/77 39,9 (19 58) 9,9 (14d 37) Celkem kapitola III 280 100,0 190/90 50,3 (19 81) 16,0 (14d 44) Legenda: M muži; Z ženy; d dny; m mìsíce Nemoci kostí a kloubù z vibrací (položka 2.8) byly hlášeny u 28 pracovníkù. Artróza loketních kloubù vznikla u 20 mužù a artróza ruèních a zápìstních kloubù u 8 mužù. Nejèastìji onemocnìli horníci pøi tìžbì uhlí (OKEÈ CA10 32,1 % pøípadù). V roce 2004 bylo diagnostikováno celkem 278 nemocí z pøetìžování konèetin (položky 2.9 2.12), což pøedstavovalo 20,9 % ze všech hlášených nemocí z povolání. U 40,3 % postižených osob vzniklo onemocnìní pøi práci, kde byly faktory pro vznik nemocí z pøetìžování konèetin zaøazeny do rizikové kategorie 4 (23 ), 3 (87 ) a 2R (2 ). Pøi práci

Tabulka 7: Zastoupení vyvolávajících nox u profesionálních astmat a alergických rinitid hlášených v Èeské republice v roce 2004 Název noxy Celkem Procenta Mouka 48 29,3 Døevìný prach a jiné rostlinné alergeny 18 11,0 Živoèišné alergeny 13 7,9 Textilní prach 12 7,3 Potraviny a potravinové pøípravky (kromì mouky) 8 4,9 Lepidla a adhesiva 7 4,3 Pryskyøice 7 4,3 Dezinfekèní prostøedky 7 4,3 Ostatní chemické látky 7 4,3 Krmné smìsi 7 4,3 Organická rozpouštìdla 6 3,7 Izokyanáty 4 2,4 Organická barviva 4 2,4 Jiné noxy 4 2,4 Kovy 3 1,8 Kalafuna a spalné produkty pájení 3 1,8 Jiné biologické faktory 2 1,2 Èisticí a kosmetické pøípravky 1 0,6 Ropné výrobky 1 0,6 Pryž a gumárenské chemikálie 1 0,6 Latex 1 0,6 Celkem poèet výskytu jednotlivých nox 164 100,0 Celkem poèet pøípadù onemocnìní 119 Poznámka: Protože u nìkterých pacientù bylo uvedeno nìkolik vyvolávajících nox, je celkový poèet výskytù nox vìtší než poèet pøípadù onemocnìní. zaøazené do kategorie 2 vzniklo onemocnìní 23, v kategorii 1 to bylo 5 onemocnìní. U 49,6 % pøípadù nebyla kategorizace práce dosud provedena nebo údaj o zaøazení práce do nìkteré z výše uvedených kategorií nebyl na hlášence uveden. Poškození šlach, šlachových pochev, úponù a kloubù konèetin z dlouhodobého nadmìrného jednostranného pøetìžování konèetin (položka 2.9) bylo diagnostikováno u 99 osob. Onemocnìli pracovníci z 22 odvìtví ekonomické èinnosti, pøièemž poèty hlášených onemocnìní pøipadajících na jednotlivá odvìtví se pohybovaly v rozmezí 1 17 pøípadù. Nejèastìji byli postiženi montážní dìlníci (15 ), horníci (14 ), brusièi skla (12 ) a lesní dìlníci (10 ). Epikondylitida kosti pažní byla diagnostikována u 32 mužù a 26 žen, z toho ve 43 pøípadech šlo o radiální, v 9 pøípadech o ulnární a u 6 osob o radiální i ulnární epikondylitidu. Prùmìrný vìk postižených osob byl 49,9 let (34 61 let), prùmìrná doba expozice byla 16,3 let (6 mìsícù 43 let). Tendinitidou nebo tendovaginitidou onemocnìlo 9 žen a 5 mužù, pøièemž Morbus de Quervain vznikl 7, skákavý prst jednou. Prùmìrný vìk tìchto osob byl 42,1 let (24 56 let), prùmìrná doba expozice byla 6,0 let (6 mìsícù 12 let). Impingement syndrom III. stupnì nebo izolovaný syndrom manžety rotátorù vznikl u 5 mužù a u jedné ženy. Prùmìrný vìk postižených osob byl 50,2 let (42 57 let), prùmìrná doba expozice byla 13,4 let (3 35 let). Tabulka 8: Zastoupení vyvolávajících nox u hlášených kožních nemocí z povolání v Èeské republice v roce 2004 Èíslo položky/název noxy Celkem Procenta 4.1.10 Plastické hmoty 62 20,9 4.1.11 Pryž a gumárenské chemikálie 50 16,8 4.1.06 Ropné výrobky 44 14,8 4.1.17 Ostatní organické chemické 30 10,1 látky 4.1.04 Èisticí a kosmetické pøípravky 21 7,1 4.1.07 Chróm a jeho slouèeniny 21 7,1 4.1.20 Fyzikální faktory (kromì 15 5,1 ionizujícího záøení) 4.1.08 Nikl a jeho slitiny 14 4,7 4.1.15 Dezinfekèní prostøedky 11 3,7 4.1.09 Kovy, metaloidy a jejich slouèeniny 8 2,7 4.1.18 Rostliny a potraviny 7 2,3 4.1.05 Organická rozpouštìdla 4 1,4 4.1.19 Jiné biologické látky 4 1,4 4.1.03 Kyseliny 3 1,0 4.1.02 Cement 1 0,3 4.1.13 Organická barviva 1 0,3 4.1.16 Insekticidní látky, agrochemikálie 1 0,3 Celkem noxy 297 100,0 Celkem kožní nemoci 272 Muži 123 Ženy 149 Vìk prùmìr/roky 39,9 Vìk rozmezí/roky 19-64 Expozice - prùmìr/roky 4,4 Expozice rozmezí/roky 1d-40 Poznámka: Protože u nìkterých pacientù bylo uvedeno nìkolik vyvolávajících nox, je celkový poèet výskytù nox vìtší než poèet pøípadù onemocnìní. Artróza kloubù byla diagnostikována u 16 mužù a 5 žen, z toho 10 byl postižen kloub loketní, 7 klouby ruèní nebo zápìstní, 3 kloub ramenní, jednou kloub kolenní. Prùmìrný vìk osob s artrózou byl 51,0 let (37 65 let), prùmìrná doba expozice byla 18,8 let (1 rok 3 mìsíce 43 let). Poškozením periferních nervù konèetin z pøetìžování (položka 2.10) onemocnìlo 175 osob, což bylo o 17 (tj. o 10,8 %) pøípadù více než v roce 2003. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován u 56 mužù a 102 žen, léze ulnárního nervu v oblasti kubitálního kanálu u 11 mužù a 5 žen, supinátorový syndrom u jedné ženy. Nejvíce onemocnìní vzniklo u pracovníkù pøi výrobì elektrických strojù a zaøízení (OKEÈ DL31 15,4 % pøípadù), pøi výrobì ostatních nekovových minerálních výrobkù (OKEÈ DI26 13,7 % pøípadù) a u zemìdìlských pracovníkù (OKEÈ A01 9,2 % pøípadù). Nejèastìji onemocnìli elektromechanici a montážní dìlníci (44 ), v sestupném poøadí následovali ošetøovatelé hospodáøských zvíøat (15 ), horníci (11 ), brusièi skla, zámeèníci a šièky (po 8 pøípadech). Bursitida v oblasti olekranonu (položka 2.11) byla v roce 2004 hlášena u jednoho brusièe skla celkem dvakrát. Nejdøíve vzniklo onemocnìní vpravo, pozdìji i vle- Pùvodní práce ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005 71

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005 Pùvodní práce 72 Tabulka 9: Kapitola V nemoci z povolání pøenosné a parazitární Èíslo položky/diagnóza Poèet Procenta M/Z Roky Prùmìr/Rozmezí Vìk Expozice 5.1 Nemoci s interhumánním pøenosem 138 100,0 20/118 39,7 (20 72) 10,3 (7d 46) 09 Svrab 65 47,1 11/54 37,5 7,3 01 Infekèní hepatitidy 25 18,1 4/21 50,9 19,7 02 Tuberkulóza 15 10,9 1/14 39,9 13,4 05 Plané neštovice 9 6,5 0/9 06 Zardìnky 5 3,6 1/4 21 Keratokonjuktivitidy 4 3,0 1/3 07 Salmonelóza 2 1,5 0/2 20 Bakteriální zánìty plic 2 1,5 1/1 38 Chlamydiové pneumonie 2 1,5 0/2 16 Angína 1 0,7 0/1 03 Infekèní mononukleóza 1 0,7 0/1 15 Bacilární úplavice 1 0,7 0/1 12 Pásový opar 1 0,7 0/1 23 Legionáøská nemoc 1 0,7 1/0 28 Infekce zpùsobené herpes simplex 1 0,7 0/1 34 Dávivý kašel 1 0,7 0/1 36 Jiné mykobakteriózy 1 0,7 0/1 39 Stafylokokové infekce 1 0,7 0/1 5.2 Antropozoonózy 68 100,0 37/31 41,0 (22 71) 9,2 (1d 48) 01 Trichofycie 32 47,1 17/15 39,1 6,9 11 Lymeská borrelióza 13 19,1 7/6 53,8 21,4 02 Erysipeloid 9 13,2 7/2 33,3 5,6 18 Hrboly dojièù 6 8,8 0/6 12 Klíšśová meningoencefalitida 3 4,4 2/1 07 Jiné mykobakteriózy 2 2,9 1/1 05 Leptospiróza 1 1,5 1/0 04 Tularémie 1 1,5 1/0 25 Jiné virové horeèky pøenášené komáry 1 1,5 1/0 5.3 Tropické nemoci 28 100,0 28/0 05 Malárie 11 39,2 11/0 04 Amébóza 11 39,2 11/0 02 Lambliáza 2 7,2 2/0 12 Bacilární úplavice 1 3,6 1/0 01 Infekèní hepatitidy 1 3,6 1/0 25 Zavšivení 1 3,6 1/0 22 Kampylobakterióza 1 3,6 1/0 Celkem kapitola V 234 100,0 85/149 Legenda: M muži; Z ženy; d dny vo. Poškození mediálního menisku (položka 2.12) bylo diagnostikováno u dvou horníkù po 11 a 22 letech práce vykonávané vkleèe nebo v podøepu. Kapitola III nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobøišnice V roce 2004 bylo v rámci kapitoly III hlášeno celkem 280 nemocí z povolání, což bylo o 47 (tj. o 14,4 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Pøehled hlášených onemocnìní podle jednotlivých položek a diagnóz demonstruje tabulka 6. 39,6 (23 46) 40,1 (20 72) 0,9 (9d 3) 8,9 (1d 48) Pneumokoniózy zpùsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu køemièitého (položka 3.1) byly diagnostikovány u 117 pracovníkù, což bylo o 51 (tj. o 30,4 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Nejvìtší pokles byl zaznamenán zejména u silikóz prostých s typickými rtg znaky a u pneumokonióz uhlokopù hlášených podle dynamiky vývoje (pokles o 18 a 14 pøípadù). Nejvíce onemocnìní bylo hlášeno z Moravskoslezského a ze Støedoèeského kraje (44,4 % a 42,7 % pøípadù). Postiženi byli zejména pracovníci pøi tìžbì uhlí (OKEÈ CA10 86, tj. 73,5 % pøípadù). V dalších osmi odvìtvích ekonomické

Tabulka 10: Ohrožení nemocí z povolání hlášená v Èeské republice v roce 2004 Èíslo a název položky/ diagnózy Poèet Procenta M/Z Roky Prùmìr/Rozmezí Expozice Vìk 1.01 Nemoc z olova nebo jeho slouèenin 4 4/0 45,8 (35 58) 22,3 (13m 30) 1.38 Nemoc z vinylbenzenu nebo divinylbenzenu 1 1/0 31 3 Celkem kapitola I 5 8,5 5/0 42,8 (31 58) 18,4 (13m 30) 2.4 Porucha sluchu z hluku 9 9/0 52,3 (42 57) 23,9 (8 37) 2.6 Nemoci cév rukou z vibrací 1 1/0 56 5 2.7 Nemoci periferních nervù z vibrací 12 12/0 43,5 (24 60) 13,5 (33m 35) 2.8 Nemoci kostí a kloubù z vibrací 14 14/0 44,3 (36 53) 19,5 (10 36) 2.9 Nemoci šlach, šlachových pochev, úponù a kloubù z pøetìžování konèetin 5 2/3 46,0 (40 51) 5,0 (13m 9) 2.10 Nemoci periferních nervù z pøetìžování konèetin 11 5/6 48,4 (31 59) 18,4 (22m 38) Celkem kapitola II 52 88,1 43/9 46,8 (24 60) 16,9 (13m 38) 3.10 Astma bronchiale 2 3,4 0/2 33,5 (31 36) 4,5 (3 6) Celkem 59 100,0 48/11 45,9 (24 60) 16,7 (13m 38) Pùvodní práce Legenda: M muži; Z ženy; m mìsíce èinnosti bylo zaznamenáno podstatnì ménì onemocnìní(v rozmezí 0,9 % 7,7 % pøípadù). Celkový poèet diagnostikovaných nemocí plic, pohrudnice nebo pobøišnice zpùsobených azbestem (položka 3.2) se ve srovnání s rokem 2003 (kdy bylo hlášeno celkem 24 onemocnìní) výraznì nezmìnil. Došlo však k poklesu hlášených azbestóz z 8 na 4 pøípady a k nárùstu hlášených rakovin plic z azbestu z jednoho na ètyøi pøípady. Mezoteliom pleury byl diagnostikován u tøí pracovníkù exponovaných azbestu 16 22 let v letech 1969 1993 (doba latence 26 35 let). Rakovina plic z azbestu vznikla u 4 mužù s expozicí azbestu v letech 1962 1998 trvající 2,5 29 let (doba latence 18 39 let). Pneumokonióza ze svaøování (položka 3.4) byla v roce 2004 diagnostikována u jednoho sváøeèe. Exogenní alergická alveolitida (položka 3.9) vznikla u 5 osob. Jednou bylo vyvolavatelem onemocnìní plesnivé døevo a piliny, jednou šlo o plíci sladovníkù, tøikrát o farmáøskou plíci. Rakovina plic z radioaktivních látek (položka 3.6) byla v roce 2004 hlášena u 15 osob, což bylo o 18 (tj. o 54,5 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Uvedení pracovníci byli exponování ionizujícímu záøení pøi tìžbì a úpravì uranových rud (OKEÈ CA12) zejména v letech 1947 1973. Prùmìrná doba latence byla 49 let, nejkratší 37 let, nejdelší 57 let. Ve srovnání s rokem 2003 se celkové poèty hlášených pøípadù bronchiálního astmatu a alergické rinitidy (položka 3.10) zvýšily o 28,0 % pøípadù. V roce 2003 onemocnìlo 93 osob, v roce 2004 to bylo 119 osob. Nejèastìji byli postiženi pracovníci pøi výrobì potravináøských výrobkù a nápojù (OKEÈ DA15 38,7 % pøípadù) a pracovníci v zemìdìlství (OKEÈ A01 18,5 % pøípadù). Nejvìtší zastoupení mìli pekaøi-cukráøi (42 ) a ošetøovatelé hospodáøských zvíøat (21 ). Nejèastìjším vyvolavatelem onemocnìní byla mouka (48 ), ostatní noxy byly zastoupeny ménì èasto nebo pouze ojedinìle (tabulka 7). Kapitola IV kožní nemoci z povolání V roce 2004 bylo diagnostikováno celkem 272 kožních nemocí z povolání, což bylo o 51 (tj. o 15,8 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytovala 195, iritaèní dermatitida 64, airborne dermatitida 7, proteinová dermatitida 3, Quinckeho edém dvakrát a kopøivka jedenkrát. Onemocnìli zejména zdravotníci (OKEÈ N85 16,5 % pøípadù) a pracovníci pøi výrobì kovových konstrukcí a kovodìlných výrobkù (OKEÈ DJ28 14,0 % pøípadù). Zastoupení jednotlivých etiologických nox uvádí tabulka 8. Nejèastìjším vyvolavatelem onemocnìní byly plastické hmoty (62 ), pryž a gumárenské chemikálie (50 ) a ropné produkty (44 ). Latex zpùsobil onemocnìní u 14 osob, izokyanáty se uplatnily jednou. Kapitola V nemoci pøenosné a parazitární V roce 2004 bylo hlášeno celkem 234 nemocí pøenosných a parazitárních, což bylo o 54 (tj. o 18,8 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Jejich pøehled uvádí tabulka 9. Infekèních a parazitárních nemocí s interhumánním pøenosem (položka 5.1) bylo diagnostikováno 138, což bylo o 47 (tj. o 25,4 %) onemocnìní ménì než v pøedchozím roce. Nejèastìji onemocnìli zdravotniètí pracovníci (OKEÈ N85 95,7 % pøípadù). Svrab byl diagnostikován u 65 osob, což bylo o 53 (tj. o 44,9 %) pøípadù ménì než v roce 2003. Onemocnìlo 36 zdravotních sester, 24 ošetøovatelù-sanitáøù, dvì uklízeèky, dvì rehabilitaèní pracovnice a jedna rtg laborantka. Nejèastìji byli postiženi zamìstnanci z domovù dùchodcù (20 ) a z psychiatrických léèeben (12 ). Nejvíce onemocnìní bylo hlášeno z Ústeckého kraje (27,7 % pøípadù). Z 25 hlášených pøípadù virových hepatitid byla hepatitida typu C zastoupena 14 (akutní jedenkrát, chronická 13 ) a hepatitida typu B 11 (akutní 6, chronická 5 ). Hepatitidou C onemocnìly zejména zdravotní sestry (10 ), dále zdravotní laborantka, lékaø, fyzioterapeut a øidiè sanitního vozu. Hepatitidou B byli postiženi 2 lékaøi a 9 zdravotních sester. Jedna pacientka s ohlášenou akutní formou hepatitidy B byla v pøedchozích letech øádnì oèkována, u tøí osob nebyl údaj o oèkování na hlášence uveden a dvì osoby oèkovány nebyly. Nemocní s chronickou formou hepatitidy typu B byli ve 2 pøípadech øádnì oèkováni, u jedné osoby byla aplikována pouze jedna dávka oèkovací látky a 2 osoby oèkovány nebyly. ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005 73

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2005 Pùvodní práce Tuberkulózou plic (14 pøípadù) a moèových cest (1 pøípad) onemocnìlo 10 zdravotních sester z rùzných oddìlení nemocnic, dále patolog, plicní lékaø, zdravotní laborant mikrobiologické laboratoøe, ošetøovatelka a sociální pracovnice. U antropozoonóz (položka 5.2), kterých bylo v roce 2004 diagnostikováno celkem 68 (o 21 pøípadù ménì než v roce 2003), obsadily první tøi místa trichofycie, Lymeská borrelióza a erysipeloid. Onemocnìní trichofyciemi bylo hlášeno z 10 krajù Èeské republiky, nejvíce z kraje Vysoèina (9 pøípadù). Postiženi byli zejména ošetøovatelé hospodáøských zvíøat (30krát), dále zootechnik a opraváø zemìdìlských strojù. Lymeská borrelióza byla diagnostikována u 13 pracovníkù, z nichž 10 pracovalo v odvìtví ekonomické èinnosti lesnictví (OKEÈ A02). Jednou bylo onemocnìní diagnostikováno u policisty, jednou u pojišśovacího agenta a u dopravního dispeèera. Erysipeloidem onemocnìli pøevážnì pracovníci pøi výrobì potravináøských výrobkù (OKEÈ DA15 7 pøípadù). Nejèastìji byli postiženi øezníci (6 ). Dvì tøetiny hlášených onemocnìní vznikly v Moravskoslezském kraji. Pod položkou 5.3, tropické nemoci pøenosné a parazitární, bylo v roce 2004 hlášeno celkem 28 onemocnìní. U jednoho pracovníka, který v letech 2000 2003 služebnì pùsobil v Nigérii, bylo v roce 2004 hlášeno celkem 14 nemocí z povolání (7 amébóza, 6 malárie, jednou bacilární úplavice). Malárií dále onemocnìli ètyøi pracovníci v Kongu a jeden v Sierra Leone. Amébóza vznikla také u dvou pracovníkù v Indii, u jednoho v Peru a u jednoho v Brazílii. Lambliáza byla hlášena u dvou pracovníkù po návratu z Turecka a Uzbekistánu. Jednou byla diagnostikována infekèní hepatitida typu E (Afghánistán), pedikulóza (Èína) a kampylobakterióza (Indie). Kapitola VI nemoci zpùsobené ostatními faktory a èiniteli V rámci této kapitoly byly diagnostikovány polypy na hlasivkách u 54leté vychovatelky po 35 letech práce v základní škole. Tìžká fonastenie vznikla u 58letého uèitele po 1 roce a 7 mìsících práce. Ohrožení nemocí z povolání Pøehled a poèty hlášených ohrožení nemocí z povolání podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání v roce 2004 uvádí tabulka 10. I když se celkový poèet diagnostikovaných ohrožení nemocí z povolání v roce 2004 snížil o 13 (tj. o 18,1 %) pøípadù, k mírnému nárùstu hlášených onemocnìní došlo zejména u poškození zpùsobených chemickými látkami (kapitola I nárùst proti roku 2003 o 5 pøípadù) a u onemocnìní kloubù z vibrací (položka 2.8 nárùst o 4 pøípady). Nejvìtší pokles hlášených ohrožení (o 13 a 8 pøípadù) byl naopak zaznamenán u poruch sluchu z hluku (položka 2.4) a u poškození periferních nervù z vibrací (položka 2.7). Nejvíce pøípadù ohrožení nemocí z povolání bylo v roce 2004 hlášeno z kraje Moravskoslezského (49,2 % pøípadù). Postiženi byli pøedevším pracovníci pøi tìžbì uhlí (OKEÈ CA10 39,0 % pøípadù). Nejèastìji bylo diagnostikováno ohrožení nemocí z povolání u artróz loketních kloubù vyvolaných pùsobením nadlimitních vibrací (položka 2.8 14 pøípadù) a u syndromu karpálního tunelu z vibrací a z pøetìžování konèetin (položka 2.7 12 pøípadù, položka 2.10 11 pøípadù). Závìr V roce 2004 v Èeské republice nadále trval mírnì klesající trend v poètu hlášených profesionálních onemocnìní. V absolutních poètech se pokles týkal témìø všech kategorií profesionálních onemocnìní s výjimkou bronchiálního astmatu, alergické rinitidy a onemocnìní periferních nervù z vibrací nebo z pøetìžování konèetin, jejichž poèty mírnì vzrostly. Poèty hlášených profesionálních onemocnìní na území Èeské republiky však nepochybnì pøedstavují podhodnocený obraz skuteèné situace. K faktorùm, které se pøitom uplatòují, patøí rùst nezamìstnanosti, nedostatky v poskytování pracovnì lékaøské péèe o zamìstnance a existence tzv. èerného trhu práce. Narùstající nezamìstnanost ovlivòuje nejen chování dosud zamìstnaných osob, ale také chování nìkterých zamìstnavatelù. Setkáváme se s tím, že zamìstnanci se z obavy pøed ztrátou práce vyhýbají preventivním prohlídkám nebo své obtíže nepøiznávají. Nìkteøí zamìstnavatelé totiž nemají zájem postižené pracovníky dále zamìstnávat a ukonèují s nimi pracovní pomìr již v dobì, kdy probíhá šetøení o možné profesionalitì onemocnìní. Tito lidé pak tìžko nacházejí novou práci. Podle prùzkumù je u nás kvalifikovaná pracovnì lékaøská péèe poskytována jen 30 % 40 % pracující populace. V rámci stávající legislativy se preventivní prohlídky nevztahují na osoby samostatnì výdìleèné èinné ani na domácí pracovníky èi farmáøe. K preventivním prohlídkám se pochopitelnì nedostavují ani pracovníci na èerném trhu práce, kteøí pøitom vykonávají èinnosti velmi rizikové. Klesající trend poètu hlášených profesionálních onemocnìní tedy nelze interpretovat jako jednoznaènì pozitivní jev. Podìkování: Autoøi dìkují Danì Havlové a Renátì Kobzové za precizní práci na Národním registru nemocí z povolání. Práce na publikaci byla provedena s podporou Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, VZ MSM 0021620807 a grantového projektu IGA MZ NR/8107-3. MUDr. Zdenka Fenclová, CSc. Klinika nemocí z povolání 1. LF UK a VFN Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2 e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz 74