Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského kraje a České republiky. Data zde uveřejněná byla převzata především z oficiálních materiálů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS). Pro hodnocení zdravotního stavu jsou nejčastěji používány incidence a prevalence. určitého jevu (onemocnění). Prevalence udává počet existujících onemocnění v dané populaci a čase. Prevalence může být okamžitá (např. k dnešnímu dni), nebo intervalová (v tomto roce). Incidence vyjadřuje počet nově hlášených onemocnění k určitému datu. (obvykle roční incidence, čili počet případů /rok). Z dalších nejčastěji používaných ukazatelů jsou to tyto: morbidita (nemocnost), mortalita (úmrtnost) a letalita (smrtnost). Nemocnost vyjadřuje počet manifestně nemocných k počtu exponovaných osob, tedy frekvenci nemocí v populaci. Úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých v populaci za určitou dobu, nejčastěji za rok na 100 000 obyvatel. Ukazatel smrtnosti nám říká, kolik z nemocných danou chorobou na ni zemřelo. Pro srovnání ukazatelů zdravotního stavu mezi skupinami populace jsou používány relativní údaje. Relativní údaje se používají proto, aby se odstranil vliv počtu a věku obyvatel u jednotlivých skupin populace. U výše uvedených ukazatelů se nejčastěji používá přepočet na 100 000 obyvatel. Aby se eliminovaly věkové rozdíly ve srovnávaných celcích, je nutné skutečná zjištěná čísla matematicky upravit standardizovat na hypotetickou věková struktura shodná na všech srovnávaných územích, u nás na evropskou populaci. V použitých tabulkách a grafech jsou zobrazeny dostupné údaje obvykle do konce r. 2005. U většiny ukazatelů je provedeno porovnání mezi městem, okresem nebo krajem a průměrem České republiky. Důležitější než přesná čísla v jednotlivých letech jsou však trendy vývoje, čili to, zda např. úmrtnost na danou chorobu má celkově klesající nebo stoupající tendenci. Právě z trendů lze předpokládat další vývoj v budoucnosti. Trend má tedy z hlediska zdravotní analýzy stejný, ne-li větší význam než konkrétní hodnota v určitém roce. V některých případech číselné grafy vykazují značné meziroční kolísání, které je způsobeno malými čísly a celková tendence vývoje není dobře patrná. Údaje v rozsahu posledních 3 let (2003-2005, resp. 2003-2004 u nádorů) představují příliš krátký časový úsek, aby bylo možno zhodnotit trend vývoje určitého ukazatele. U údajů za město jsou hodnoty, byť standardizované, zatíženy chybou malých čísel. Proto u údajů za město nelze zcela validně srovnávat s u republikou meziroční kolísání ve městě je příliš velké a sledovaný časový úsek příliš krátký. V těchto případech výkyvů malých čísel je standardizace naopak zdrojem zvýšení chyby. Dále je nutné pro město počítat s jinými než zdravotními vlivy na četnost různých diagnóz např. snadná dostupnost nemocnice může zvýšit počet hospitalizovaných městských obyvatel oproti počtu osob se stejnou diagnózou, ale bydlištěm v malých
obcích. Hledání příčin odchylek může být spekulativní, na základě osobní zkušenosti nebo názoru, nepodložené objektivními fakty. Při hodnocení by měl být v každém případě přítomen statistik a lékař-odborník na danou oblast. Zdraví Zdraví je výsledkem působení mnoha faktorů. Je to celkový stav duševní, fyzické a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci. Především však je to výslednice životního stylu člověka, úrovně zdravotní péče, genetické zátěže,působení životního a pracovního prostředí. I když názory na význam jednotlivých vlivů se různí, nejčastěji se podíly vlivů na lidské zdraví odhadují takto: životní styl 50% (45-60%), úroveň zdravotní péče 20% (15-25%), genetické determinanty 15%, vlivy prostředí 15%. Z těchto skutečností jednoznačně vyplývá, že nejúčinnější prevencí je pozitivní změna životního stylu (zdravá výživa, nekuřáctví, omezení alkoholu, hojná pohybová aktivita, vhodný denní režim, duševní hygiena, vhodné sexuální chování a specifická prevence nemocí). Pro městské samosprávy potom kvalitní motivační programy, které k žádoucím změnám v životě občanů vedou a podpora zdravotnických i ostatních institucí, které se na tuto primární prevenci specializují. Úroveň zdravotní péče ovlivňuje u civilizačních nemocí více úmrtnost než nemocnost podpora rozvoje klinické zdravotní péče (nemocnice, ambulatní péče) má tedy zejména význam pro řešení již vzniklých onemocnění a snížení negativních dopadů na jednotlivce. Lékařská péče by tam měla být zaměřena nejen na kvalitní léčbu již rozvinutých onemocnění, což vede k poklesu úmrtnosti, ale i na sekundární prevenci aktivní vyhledávání osob s rizikovými faktory a péči o ně. Tento princip přináší mj. také značné finanční úspory Životní prostředí v intravillánu města je nejvíce ovlivněno městskými zdroji znečištění, ovšem řada faktorů vnějšího prostředí je ovlivňovaná příčinami mimo město a tedy i mimo možnosti je ve městě ovlivnit (vzdálené zdroje znečištění, intenzita slunečního záření atd.). Další vnější vlivy, mezi které patří např. sociální úroveň, hrají významnou roli. V řadě prací bylo prokázáno, že vyšší sociální úroveň a vyšší vzdělání dané sociální skupiny jde ruku v ruce se zlepšením zdravotního stavu v dané populaci. Zde je velké pole působnosti pro podporu a motivaci ze strany města i státu ke zvyšování vzdělanosti a životní úrovně občanů. Genetické faktory jsou téměř mimo možnost ovlivnění zdravotní politikou města (vyjma osvěty). Střední délka života Střední délka života je významný ukazatel zdravotního stavu obyvatelstva. Rozdíl mezi muži a ženami je přibližně 7 let ve prospěch žen a to nejen v České republice, ale ve všech státech v Evropské síti organizací pro podporu zdraví. Hranice 70 let byla v ČR překročena u mužů v r. 1996, ve státech EU k tomu došlo již v roce 1977. Střední délka života mužů i žen ve Zlínském kraji i v okrese je v souladu s celorepublikovým trendem a neustále se prodlužuje. V současné době je v okrese u mužů 70,4 roku, u žen 77,9 let.
78 Střední délka života při narození ženy 77 76 75 74 1985 1990 1995 2000 2005 80 Střední délka života při narození ženy 79.5 79 Zlínský k. 78.5 78 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
71 Střední délka života při narození muži 70 69 68 67 66 1985 1990 1995 2000 2005 73 Střední délka života při narození muži 72.5 72 Zlínský k. 71.5 71 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Nemocnost Ukazatele nemocnosti patří mezi základní kritéria stavu veřejného zdraví. K nejdůležitějším ukazatelům nemocnosti, které nás spolehlivě informují o úrovni zdravotního stavu populace, patří nemocnost na tzv. civilizační choroby, to znamená nemocnost na kardiovaskulární onemocnění, nemocnost na zhoubné novotvary a nemocnost na diabetes mellitus. Tato chronická neinfekční onemocnění tvoří ve vyspělých zemích nejen vysoké procento nemocnosti, ale i úmrtnosti a léčba těchto diagnóz představuje nejvyšší položku finančních nákladů ve zdravotnictví. V nemocnosti na tyto diagnózy zaujímá Česká republika bohužel přední místa v rámci všech vyspělých zemí. Vysoká nemocnost na civilizační choroby je v současnosti největším problémem zdravotního stavu obyvatelstva v České republice. Hospitalizace v nemocnicích 30000 Hospitalizovaní dle kraje bydliště na 100 000 obyv. 25000 20000 15000 Standardizovaný počet hospitalizovaných mužů i žen na kardiovaskulární onemocnění ve městě je v letech 2003-2005 výrazně vyšší než v okrese i v ČR. Údaje se pohybují od 3517 hospitalizací v roce 2003 do 3652,6 v roce 2005. Důvody vysokého rozdílu mezi údaji okresu a města nedovedu definovat.
B-Hospitalizovaní-muži-oběhová soustava 2900 2700 2500 2300 2100 1900 1700 1500 1995 2000 2005 B-Hospitalizovaní-ženy-oběhová soustava 2900 2700 2500 2300 2100 1900 1700 1500 1995 2000 2005
Standardizovaná hospitalizace na nemoci oběhové soustavy 3800 počet/100 000 obyv. stand. populace 3600 3400 3200 3000 2800 2600 Česká rep. město VS 2400 2003 2004 2005 rok Ve výskytu zhoubných novotvarů ( bez dg. jiný zhoubný novotvar kůže) sledujeme v České republice i v našem regionu setrvalý vzestup. Za posledních 20 let vystoupala čísla výskytu (incidence) všech zhoubných novotvarů z 350 na 570 na 100 000 obyvatel (vč. Dg. jiný zhoubný novotvar kůže). I do budoucna se očekává vzestup. Varovný je zejména počet případů v produktivním věku. V kraji i okrese je příznivější situace ve výskytu zhoubných nádorů než je průměr ČR, a to zejména u žen. V roce 2004 bylo ve městě ě diagnostikováno 501,3 nových onemocnění na 100 000 obyvatel, to je opět výrazně více než v okrese i v ČR. Ani zde nedovedu definovat důvod.
600 Zhoubné novotvary bez dg C 44 na 100000 - M 550 500 450 400 350 300 1995 2000 2005 500 Zhoubné novotvary bez dg C 44 -na 100000 - ženy 450 400 350 300 1995 2000 2005
Standardizovaná incidence novovtvarů 550 počet/100 000 obyv. stand. populace 500 450 400 350 Česká rep. město Vs. 300 2003 2004 rok Hospitalizace s diagnózou zhoubných nádorů ve městě ě v posledních letech kolísala kolem republikového i okresního průměru, v roce 2005 bylo ve městě hospitalizováno 2180,6 osob/100 000 obyvatel. Standardizovaná hospitalizace na novotvary 2300 počet/100 000 obyv. stand. populace 2200 2100 2000 1900 1800 1700 1600 1500 Česká rep. město Vs 1400 2003 2004 2005 rok
Nádorová onemocnění patří mezi choroby, jimž lze z velké části předcházet a v počátečním stadiu je lze často dobře léčit. Pozdní stadia nádorů jsou ale léčitelná jen těžko a s neporovnatelně většími náklady. Toto je již dlouhodobě prezentováno a veřejnosti je opakovaně doporučováno dbát na vhodnou primární a sekundární prevence (sekundární prevence = časná detekce nádorů v ranném stadiu). Velká části nemocných přesto přichází k lékaři opožděně,kdy nádory jsou již v pokročilém stadiu. Např. u zhoubných novotvarů plic v 80 %, žaludku v 70 %, tlustého střeva a konečníku v 50 %, prsu a rodidel ve 40 %, kůže ve 20 %. Ve včasné detekci nádorů Česká republika zaostává za nejvyspělejšími zeměmi světa. Velkou roli proto hraje vzdělávání veřejnosti v prevenci nádorů i propagace preventivních prohlídek zejména u praktických lékařů a gynekologů. Týká se to také mladé generace, protože výskyt některých nádorů se posouvá do mladších věkových skupin. Standardizovaná hospitalizace úrazů a poranění je v okrese i ve městě výrazně nad republikovým průměrem. Standardizovaná hospitalizace na poranění a otravy 2400 počet/100 000 obyv. stand. populace 2300 2200 2100 2000 1900 1800 1700 Česká rep. město Vs 1600 2003 2004 2005 rok Úmrtnost Úmrtnost je poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu obyvatel v daném správním celku. Ukazatele úmrtnosti patří mezi základní kritéria stavu veřejného zdraví. Celková úmrtnost v České republice patřila v letech 1970 1991 k nejvyšším ve vyspělé Evropě. Pravidelný pokles započal u mužů v roce 1990 a u žen již o několik let dříve.
1700 SDR celkem muži 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 1400 SDR celkem muži 1300 1200 Zlínský k. 1100 1000
1000 SDR celkem ženy 900 800 700 600 500 800 SDR celkem ženy 750 700 Zlínský k. 650 600
SDR celkem ženy 2005 <= 1100 <= 980 <= 860 <= 740 <= 620 Nejsou data Min = 500 657.2 SDR celkem muži 2005 <= 1600 <= 1440 <= 1280 <= 1120 <= 960 Nejsou data Min = 800 1076.6
Standardizovaná celková úmrtnost 950 počet/100 000 obyv. stand. populace 900 850 800 750 Česká rep. město Vs. 700 2003 2004 2005 rok Od roku 1990 můžeme sledovat trvale sestupný trend úmrtí mužů i žen na nemoci oběhové soustavy. Situace u žen v této oblasti je výrazně příznivější než u mužů. Hodnoty úmrtnosti na KVO žen jsou oproti mužům téměř na polovičních hodnotách. Hodnoty v okrese jsou zejména u mužů nad republikovým průměrem, ještě více nad průměrem ČR je úmrtnost na choroby srdce a cév u obyvatel města, což koreluje i s vyšší hospitalizací na tyto choroby u obyvatel a. Příčiny nedovedu definovat
900 SDR na nemoci oběhové soustavy muži 800 700 600 500 800 SDR na nemoci oběhové soustavy muži 750 700 650 Zlínský k. 600 550 500
600 SDR na nemoci oběhové soustavy ženy 550 500 450 400 350 500 SDR na nemoci oběhové soustavy ženy 450 400 Zlínský k. 350 300
SDR na nemoci oběhové soustavy ženy 2005 <= 600 <= 520 <= 440 <= 360 <= 280 Nejsou data Min = 200 351 SDR na nemoci oběhové soustavy muži 2005 <= 900 <= 780 <= 660 <= 540 <= 420 Nejsou data Min = 300 508
Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy 550 počet/100 000 obyv. stand. populace 500 450 400 350 Česká rep. město Vs. 300 2003 2004 2005 rok Nádorová onemocnění jsou v České republice za nemocemi srdce a cév druhou nejčastější příčinou úmrtí a tvoří cca 25% ze všech úmrtí. Úmrtnost mužů na novotvary obecně má mírně sestupný trend blízký republikovému průměru. Vzrůstající incidence nádorových onemocnění a klesající úmrtnost znamená, že ač onemocní stále více lidí, díky včasné diagnostice a účinnější léčbě se jich ještě více uzdraví nebo dlouhodobě přežívá. Úmrtnost žen i mužů na novotvary obecně je v kraji i okrese nižší než republikový průměr, ve ě se v roce 2004 blíží průměru ČR.
400 SDR na novotvary muži 350 300 250 350 SDR na novotvary muži 340 330 320 310 300 Zlínský k. 290 280 270 260
200 SDR na novotvary ženy 190 180 170 160 150 140 130 120 200 SDR na novotvary ženy 190 180 170 Zlínský k. 160 150 140 130
SDR na novotvary ženy 2005 <= 300 <= 260 <= 220 <= 180 <= 140 Nejsou data Min = 100 166 SDR na novotvary muži 2005 <= 600 <= 520 <= 440 <= 360 <= 280 Nejsou data Min = 200 296.7
Standardizovaná úmrtnost na novotvary 300 počet/100 000 obyv. stand. populace 250 200 150 Česká rep. město Vs. 100 2003 2004 2005 rok Poranění a úrazy. Tato příčina úmrtí je významná zejména u mužů: v ČR představují tato úmrtí dokonce celou desetinu veškerých úmrtí. U žen poranění a otravy v procentuálním vyjádření příčin dosahují méně než polovičních hodnot mužů. Republikový trend u mužů i u žen je od r. 1985 výrazně sestupný, okres (a v kaji ještě Uherské Hradiště) vykazují nepatrný vzestupný trend úmrtí na poranění a otravy. V okrese i ve městě je počet úmrtí na poranění a otravy relativně vysoko nad republikovým průměrem. Situace není příznivá, neboť se ve většině případů jedná o odvratitelná úmrtí, často osob v produktivním věku.
150 SDR na poranění a otravy muži 140 130 120 110 100 90 80 120 SDR na poranění a otravy muži 110 100 Zlínský k. 90 80
60 SDR na poranění a otravy ženy 50 40 30 20 50 SDR na poranění a otravy ženy 45 40 Zlínský k. 35 30 25
40 SDR na poranění a otravy ženy, 2005 30 Počet okresů 20 10 0 10 20 30 40 50 60 70 80 40 SDR na poranění a otravy muži, 2005 30 Počet okresů 20 10 0 45 61.5 78 94.5 111 127.5 144 160.5
SDR na poranění a otravy ženy 2005 <= 80 <= 66 <= 52 <= 38 <= 24 Nejsou data Min = 10 29.2 SDR na poranění a otravy muži 2005 <= 200 <= 160 <= 120 <= 80 <= 40 Nejsou data Min = 0 82.7
Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy počet/100 000 obyv. stand. populace 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 Česká rep. město Vs. 40 2003 2004 2005 rok Ve ě je také vyšší úmrtnost na sebepoškození sebevraždy než je průměr ČR.
40 Stand. úmrtnost na úmyslné sebepožk. - muži 35 30 25 20 35 Stand. úmrtnost na úmyslné sebepožk. - muži 30 Zlínský k. 25 20
20 Stand. úmrtnost na úmyslné sebepoškození - ženy 15 10 5 0 9 Stand. úmrtnost na úmyslné sebepožk. - ženy 8 7 Zlínský k. 6 5 4
Standardizovaná úmrtnost na sebevraždy 25 počet/100 000 obyv. stand. populace 20 15 10 Česká rep. 5 2003 2004 2005 rok Shrnutí závěr Doplnit Poznámky: - 3leté sledování dat města není dostatečné pro relevantní popis a vyhodnocení trendů, rozdíly mezi městem a okresem (ČR) si netroufám zdůvodnit (to bude zastupitele zajímat nejvíc) - standardizace údajů za město zvyšuje chybu malých čísel (město má 30tis. obyv.) - není definitivně ujasněna finální podoba grafů - v některých případech požaduje metodika standardizaci na evropskou populaci, DPS toto nenabízí (hospitalizovaní celkem),