ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010

DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA Sirotčí 1145/7 703 86 Ostrava Vítkovice Ostrava Vítkovice 11. 3. 2011 Z-01-ŘP-sp-22-01 ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 ZPRÁVA o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 Zpracoval: Dr. Ing. Petr Jelínek: kap. 2, 3, 4, 6, úvod, závěr vedoucí odboru ekologie Ing. Marcela Szopová: kap. 3 ekolog Jiří Hirka: kap. 1. vodohospodář Ing. Jiří Kokošínský: kap. 5 odpadový hospodář Ing. Květoslava Hrubá: kap. 7 vedoucí odboru sanačně-rekultivačních prací Ing. Bronislav Šrámek: kap. 3.4 vedoucí oddělení větrání, ZBZS a degazace Ing. Bohuslav Musálek: kap. 3.3 a 3.5 vedoucí odboru bezpečnosti práce a požární ochrany Kontroloval: Ing. Pavel Fasolo v. r. náměstek pro techniku, výrobu a ekologii Schválil: Ing. Josef Havelka v. r. vedoucí odštěpného závodu Datum: 11. 3. 2011 Výtisk číslo: 1 Strana 2 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 OBSAH ÚVOD 5 1 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI 6 1.1 Pitná voda 6 1.1.1 Externí zdroje 6 1.1.2 Vlastní zdroje 6 1.2 Provozní voda 6 1.3 Odpadní voda 6 1.4 Důlní voda 9 1.5 Odkaliště a laguny 10 1.6 Monitoring okolí povrchové vody 10 1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami 11 1.7.1 Realizované akce a opatření 11 1.7.2 Kontroly 12 1.7.3 Uložené pokuty 12 1.8 Shrnutí 12 2 HYDROGEOLOGIE 14 2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů 14 2.1.1 Hydrologické poměry 14 2.1.2 Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností 14 2.2 Monitorovací systémy 15 2.2.1 Monitoring podzemních vod 15 2.2.2 Monitoring povrchových vod 16 2.3 Výsledky monitoringu 16 2.3.1 Podzemní vody 16 2.3.2 Povrchové vody 23 2.4 Shrnutí 26 3 OVZDUŠÍ 27 3.1 Emise z tepelných zdrojů 27 3.1.1 Spalovací zdroje 27 3.1.2 Plnění emisních limitů 27 3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů 29 3.2 Emise z technologických zdrojů 29 3.2.1 Technologické zdroje 29 3.2.2 Odkaliště, odvaly 30 3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů 30 3.3 Imise 30 3.3.1 Prašný spad 30 3.3.2 Prašnost 30 3.4 Důlní plyny 31 3.4.1 Metan 31 3.5 Měření hluku 36 3.6 Přehled činnosti na úseku ochrany ovzduší 36 3.6.1 Realizované akce a opatření 36 3.6.2 Kontroly 37 3.6.3 Uložené pokuty 37 3.6.4 Náhrada škod způsobených exhalacemi 37 3.7 Shrnutí 37 4 KONTAMINACE MÍST A BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU 39 4.1 Kontaminace půdy 39 Strana 3 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 4.2 Kontaminace biologického materiálu 40 4.3 Shrnutí 40 5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 42 5.1 Produkce a nakládání s odpady 42 5.1.1 Provozovny 42 5.1.2 Produkce odpadů 42 5.1.3 Zařízení a sklady nebezpečných odpadů 44 5.2 Náklady a výnosy 44 5.3 Přehled činnosti na úseku odpadového hospodářství 45 5.3.1 Podnikání v oblasti nakládání s odpady 45 5.3.2 Realizované akce a opatření 45 5.3.3 Kontroly 45 5.3.4 Uložené pokuty 45 5.4 Shrnutí 45 6 NAKLÁDÁNÍ S TĚŽEBNÍM ODPADEM 45 6.1 Úložná místa 45 6.1.1 Odvaly 45 6.1.2 Odkaliště 48 6.2 Těžební odpad a materiály související s hornickou činností 48 6.3 Shrnutí 48 7 SANACE A REKULTIVACE 49 7.1 Sanačně-rekultivační akce 49 7.2 Sanačně-rekultivační akce hrazené z programu revitalizace MSK 52 7.3 Shrnutí 61 ZÁVĚR 62 Strana 4 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 ÚVOD Monitoring stavu životního prostředí v oblasti sféry zájmů odštěpného závodu ODRA byl prováděn na základě obecné legislativy, v rozsahu a smyslu vydaných rozhodnutí státních orgánů. Odkazy na jednotlivé správní akty jsou uvedeny v příslušných kapitolách. V průběhu roku docházelo, v souladu s obecnými i podnikatelskými zájmy DIAMO, s.p., o.z. ODRA k přípravě a uvolňování ploch jednotlivých areálů i budov k prodejům a pronájmům. V této souvislosti bylo nutno plošně likvidovat černé skládky i ostatní relevantně vzniklé či nalezené odpady. Bylo pokračováno v nastoupeném trendu postupného předávání inženýrských sítí do vlastnictví municipalit, respektive třetích osob. Za základní úkol v tomto je nutno považovat uvedení příslušné části sítí do řádného technického stavu, a to ještě před zahájením procesu předávání. Za tím účelem byly v mezirezortní komisi schváleny projekty Příprava území po ukončení činnosti DIAMO, s.p. Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého Dolu Jan Šverma, Ostrava-Mariánské Hory, Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě bývalého dolu Petr Bezruč, Odstranění následků hornické činnosti spočívající v komplexním řešení zásobování areálu Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování a Odstranění následků hornické činnosti spočívající v zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování. Vzorkování důlních vod provádějí akreditované laboratoře odštěpného závodu GEAM v Dolní Rožínce a LABTECH s.r.o. Exhalace tepelných zdrojů jsou testovány ve smyslu platných právních aktů. V návaznosti na Vyhlášku SMO o regulaci zdrojů znečištění ovzduší byl zpracován a ČIŽP OI Ostrava schválen Regulační plán pro odtěžování odvalu Heřmanice. Byla uzavřena 1. etapa akce Komplexní řešení sanace kontaminovaného území lokality Trojice, která aktualizuje analýzu rizik staré ekologické zátěže v lokalitě bývalého dolu a koksovny Trojice. V dalších letech bude provedena komplexní sanace území s následným předáním lokality. Významným počinem na úseku ekologie byla úplná realizace projektu Analýza rizik odvalů zasažených endogenním hořením ve správě DIAMO, s.p, o.z. ODRA, jehož uznatelné náklady jsou financovány ze zdrojů SFŽP. Systém komplexního environmentálního monitorování je zakotven do systému jakosti ve formě dokumentů systému jakosti a nebo aktů hospodářského řízení. Vzhledem k vývoji názorů na danou problematiku a rovněž v rámci nově vydávaných legislativních i metodických dokumentů, dochází u některých segmentů k aktualizaci. Obecně je možno konstatovat, že o.z. ODRA neměl v roce 2010 vážnější problémy s dodržováním nastavených parametrů pro činnosti mající přímý i nepřímý vliv na sledované složky životního prostředí. Strana 5 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 1 NAKLÁDÁNÍ S VODAMI 1.1 Pitná voda 1.1.1 Externí zdroje Dodavatel: OVaK, a. s. - 30 512 m 3 SmVaK, a. s. - 4 424 m 3 OKD, a.s., Důl Paskov - 1 289 m 3 Cizí odběratelé: Počet 115; množství odebrané vody 27 685 m 3. 1.1.2 Vlastní zdroje nemá žáden vlastní zdroj pitné vody. 1.2 Provozní voda V roce 2010 nebyla odebrána žádná provozní voda. K 31.12. 2010 ukončena smlouva na odběr provozní vody s OKD, a.s., Důl Darkov 1.3 Odpadní voda Tabulka č. 1-1a Výpustné profily areál Pokrok, odpadní voda do Bezejmenného potoka Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP-33985-2008/613-2008/JEA Platné vodoprávní rozhodnutí od 13.8. 2010 č. j. MUOR S-5298-2008/2010/OZP/JEA Stanovené parametry Ukazatel Hod. Hod. nová Jed. Bilanční hodnota Jednotka Počet vzorků Min. Max. Průměr Dosažená skutečnost Počet překročení Bilanční hodnota Jednotka Q.rok -1 50 000 m 3.rok -1 1 599 m 3.rok -1 BSK 5 20 60 mg.l -1 1,5 t.rok -1 6 1 1,74 1,6 0 0,00256 t.rok -1 CHSK Cr 100 150 mg.l -1 6 t.rok -1 6 15 17 15 0 0,024 t.rok -1 NL 50 60 mg.l -1 1,5 t.rok -1 6 10 22 19 0 0,03038 t.rok -1 N-NH 4 20 20 mg.l -1 0,5 t.rok -1 6 1,5 1,5 1,5 0 0,00239 t.rok -1 P celk. 6 6 mg.l -1 0,1 t.rok -1 6 0,055 0,14 0,07 0 0,00011 t.rok -1 - areál Pokrok, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace SmVaK Strana 6 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP-63370-2008/2129-2005/JAE Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Dosažená skutečnost Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překro čení Bilanční hodnota Jednotka Hg ne mg.l -1 ne t.rok -1 1 0,0004 0,0004 0,0004 0 ne t.rok -1 - areál Paskov, odpadní voda ze zubního ambulatoria do kanalizace OKD, Důl Paskov a.s. Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽPaZ/2544/2008/Vol/231.2 Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Dosažená skutečnost Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překro čení Bilanční hodnota Jednotka Hg ne mg.l -1 ne t.rok -1 2 0,0004 0,0004 0,0004 0 ne t.rok -1 - areál Koblov, odpadní voda do Koblovského potoka Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP-9144,13200/07/Re/11 Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Dosažená skutečnost Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překročení Bilanční hodnota Jednotka Q.rok -1 60 760 m 3.rok -1 36 500 m 3.rok -1 BSK 5 34 mg.l -1 1,22 t.rok -1 6 1 2,98 1,99 0 0,07263 t.rok -1 CHSK Cr 120 mg.l -1 4,86 t.rok -1 6 15 22,1 17,1 0 0,62415 t.rok -1 NL 40 mg.l -1 1,82 t.rok -1 6 10 26 14,17 0 0,51720 t.rok -1 - areál Barbora, odpadní voda do čistírenského systému Dolu Darkov Smlouva o vypouštění odp.vod s OKD, a.s., Důl Darkov č.: 020/4450/04 Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Dosažená skutečnost Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překročení Bilanční hodnota Jednotka ph 6-10 mg.l -1 ne t.rok -1 12 7,2 8,9 7,8 0 t.rok -1 RAS 1200 mg.l -1 ne t.rok -1 12 100 1200 650 0 t.rok -1 NL 30 mg.l -1 ne t.rok -1 12 10 30 24,17 0 t.rok -1 NEL 0,5 mg.l -1 ne t.rok -1 12 0,063 0,5 0,39 0 t.rok -1 - areál Hrušov, odpadní voda přes ČOV do kanalizace OVaK, a.s. Strana 7 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 (ČOV- biologická aktivační čistírna AS-Variocomp pro 50 EO) Platné vodoprávní rozhodnutí č. j. OŽP/13823/08/Cr/8 Stanovené parametry Dosažená skutečnost Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překročení Bilanční hodnota Jednotka BSK 5 50 mg.l -1 ne t.rok -1 4 3,1 9,75 5,26 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 120 mg.l -1 ne t.rok -1 4 19,4 51,9 33,02 0 ne t.rok -1 MBAS 1 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,03 0,15 0,07 0 ne t.rok -1 C 10 C 40 1,6 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,12 1,33 0,67 0 ne t.rok -1 Fe 2 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,46 1,95 0,87 0 ne t.rok -1 Cr celk. 0,2 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,004 0,04 0,012 0 ne t.rok -1 Zn 0,2 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,054 0,16 0,096 0 ne t.rok -1 Ni 0,1 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0 0 0 0 ne t.rok -1 P celk. 5 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,41 1,81 0,93 0 ne t.rok -1 NL 30 mg.l -1 ne t.rok -1 4 10 30 22,8 0 ne t.rok -1 ph 6-9 mg.l -1 ne t.rok -1 4 7,4 8,4 7,76 0 ne t.rok -1 - areál Heřmanice, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s. Stanovené parametry Dosažená skutečnost Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překročení Bilanční hodnota Jednotka BSK 5 600 mg.l -1 ne t.rok -1 4 33,9 321 228,5 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 1200 mg.l -1 ne t.rok -1 4 101 546 388,3 0 ne t.rok -1 NL 700 mg.l -1 ne t.rok -1 4 140 220 170 0 ne t.rok -1 RL 1000 mg.l -1 ne t.rok -1 4 170 780 587,5 0 ne t.rok -1 Tenzidy an. 10 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,57 10 5,57 0 ne t.rok -1 C 10 C 40 10 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,185 0,71 0,45 0 ne t.rok -1 - areál Jeremenko, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s. Stanovené parametry Dosažená skutečnost Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překročení Bilanční hodnota Jednotka BSK 5 600 mg.l -1 ne t.rok -1 4 34,6 278 122,8 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 1200 mg.l -1 ne t.rok -1 4 94,4 600 293,9 0 ne t.rok -1 NL 700 mg.l -1 ne t.rok -1 4 30 300 139 0 ne t.rok -1 RL 1000 mg.l -1 ne t.rok -1 4 500 990 722,5 0 ne t.rok -1 Tenzidy an. 10 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,31 6,24 3 0 ne t.rok -1 C 10 C 40 10 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,05 2,49 0,66 0 ne t.rok -1 Strana 8 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 - areál Bezruč, odpadní voda do kanalizace OVaK, a.s. Kanalizační řád OVaK, a.s. Stanovené parametry Dosažená skutečnost Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překročení Bilanční hodnota Jednotka BSK 5 600 mg.l -1 ne t.rok -1 4 1,8 12,6 7,2 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 1200 mg.l -1 ne t.rok -1 4 20 75,8 42,7 0 ne t.rok -1 NL 700 mg.l -1 ne t.rok -1 4 10 55 22,25 0 ne t.rok -1 RL 1000 mg.l -1 ne t.rok -1 4 100 760 510 0 ne t.rok -1 Tenzidy an. 10 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,04 0,88 0,2 0 ne t.rok -1 C 10 C 40 10 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,05 2,12 0,59 0 ne t.rok -1 - areál Alexander, odpadní voda do kanalizace RPG. Kanalizační řád OVaK, a.s. Stanovené parametry Dosažená skutečnost Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překročení Bilanční hodnota Jednotka BSK 5 600 mg.l -1 ne t.rok -1 4 10,4 43,6 32,3 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 1200 mg.l -1 ne t.rok -1 4 36,6 137 87,8 0 ne t.rok -1 NL 700 mg.l -1 ne t.rok -1 4 15 99 53,75 0 ne t.rok -1 RL 1000 mg.l -1 ne t.rok -1 4 390 1000 725 0 ne t.rok -1 Tenzidy an. 10 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,04 0,84 0,53 0 ne t.rok -1 C 10 C 40 10 mg.l -1 ne t.rok -1 4 0,053 0,271 0,18 0 ne t.rok -1 - areál Šverma, odpadní voda do kanalizace OKD, OKK, a.s. Smlouva o vypouštění odp.vod s OKD, OKK, a.s., č.: 020/4143/02 Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Dosažená skutečnost Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překročení Bilanční hodnota Jednotka BSK 5 600 mg.l -1 ne t.rok -1 12 5,7 76,4 37,58 0 ne t.rok -1 CHSK Cr 1200 mg.l -1 ne t.rok -1 12 45,7 189 97,67 0 ne t.rok -1 NL 700 mg.l -1 ne t.rok -1 12 15 140 50,33 0 ne t.rok -1 RL 1000 mg.l -1 ne t.rok -1 12 200 995 605 0 ne t.rok -1 C 10 C 40 10 mg.l -1 ne t.rok -1 12 0,1 1,53 0,33 0 ne t.rok -1 Strana 9 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 1.4 Důlní voda Odštěpný závod ODRA neprovozuje žádnou čistírnu důlních vod. Důlní vody jsou vypouštěny bez předčištění do povrchových vodotečí, a to, ve smyslu horního zákona, na základě podmínek stanovených vodohospodářským orgánem. Tabulka č. 1-1b Výpustný profil -vodní jáma Jeremenko důlní voda do řeky Ostravice Platné vodoprávní rozhodnutí: MSK 6974/2007, MSK 41235/2009; OVP/1986,4462/04/Re, OŽP/10514/09/Or/10 Od 17.12. 2010 č. 1605/10/VH S- SMO/307700/10/OŽP/Bn; od 7.12. 2010 ŽPZ/44199/2010/Hrn Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Dosažená skutečnost Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překroče ní Bilanční hodnota Jednotka Q.rok -1 ne m 3.rok -1 6 500 000 m 3.rok -1 12 5 740 648 m 3.rok -1 2- SO 4 ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 534 738 624,08 3 582,64 t.rok -1 Cl -1 ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 3760 4630 4117,5 23 637,12 t.rok -1 RAS ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 7900 9700 8893,33 51 570,16 t.rok -1 Fe ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 0,895 1,62 1,33 7,623 t.rok -1 NL ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 10 27 11,83 67,981 t.rok -1 NEL ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 0,05 0,115 0,07 0,4277 t.rok -1 - vodní jáma Žofie důlní voda do Petřvaldské stružky Platné vodoprávní rozhodnutí: OŽP-75535-2006/746-2006/JEA; MSK 87811/2006, MSK/89339/2009 Stanovené parametry Ukazatel Hodnota Jednotka Bilanční hodnota Jednotka Dosažená skutečnost Počet vzorků Min. Max. Průměr Počet překročení Bilanční hodnota Jednotka Q.rok -1 ne m 3.rok -1 1 800 000 m 3.rok -1 12 1 301 966 m 3.rok -1 2- SO 4 ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 13,6 94,7 38,73 50,429 t.rok -1 Cl -1 ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 2680 7800 6175 8 039,64 t.rok -1 RAS ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 4800 13000 10375 13 507 t.rok -1 Fe ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 3,19 11,9 5,47 7,122 t.rok -1 NL ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 17 62 27,58 35,9126 t.rok -1 NEL ne mg.l -1 ne t.rok -1 12 0,05 0,12 0,07 0,08918 t.rok -1 1.5 Odkaliště a laguny DIAMO, s. p., o. z. ODRA neprovozuje odkaliště a laguny Strana 10 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 1.6 Monitoring okolí povrchové vody Tabulka č. 1-2 Sledovaný profil - profil Muglinov, říční voda (VJJ) Ukazatel Jednotka Počet vzorků Hodnota Minimum Maximum Průměr Cl -1 mg.l -1 12 26 179 96,54 2- SO 4 mg.l -1 12 40,5 152 94,91 vodivost us.cm -1 12 381 1170 775,33 Fe mg.l -1 12 0,101 0,759 0,275 - jez Rychvald, říční voda (VJŽ) Ukazatel Jednotka Počet vzorků Hodnota Minimum Maximum Průměr Cl -1 mg.l -1 12 418 1730 1130,42 NL mg.l -1 12 10 290 48,58 RAS mg.l -1 12 970 3200 2247,5 2- SO 4 mg.l -1 12 108 319 194,42 vodivost us.cm -1 12 1940 6180 4338,33 Fe mg.l -1 12 0,035 0,723 0,29 Další sledované profily na toku Orlovské stružky jsou dány programem monitoringu ve znění systémové instrukce s názvem Monitoring vypouštěných důlních vod a ostatních materiálů (z hlediska uvádění radionuklidů do životního prostředí) schváleného SÚJB RC Kamenná dne 23.08.2006 pod č.j. 44228/2006. Bližší údaje o radiomonitoringu za 2009 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 02/2011. 1.7 Přehled činnosti na úseku nakládání s vodami 1.7.1 Realizované akce a opatření Krajský úřad Moravskoslezského kraje vydal rozhodnutí č.j.: MSK 186472/2010, ve kterém stanovuje způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových z vodní jámy Jeremenko. MMO, odbor ochrany životního prostředí vydal rozhodnutí č. 1605/10/VH č.j.: SMO/340760/10/OŽP/Bn ve kterém povoluje státnímu podniku DIAMO nakládat s důlními vodami. Městský úřad Orlová vydal rozhodnutí zn.: MUOR S 5298/2010/OZP/JEA, ve kterém stanovuje způsob a podmínky vypouštění odpadních vod do vod povrchových z vodní jámy Jeremenko. V březnu 2010 došlo na kanalizační stoce jdoucí z areálu Koblov přes cizí pozemky do Koblovského potoka k propadu kanalizačního potrubí na několika úsecích. Oprava Strana 11 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 kanalizace byla provedena ve spolupráci s investičním odborem MMO a provozovatelem kanalizace pro veřejnou potřebu OVaK, a.s. Byly vypracovány zadávací podmínky pro vypracování projektů - Komplexní řešení likvidace odpadních vod z oblasti bývalého dolu Jan Šverma, Komplexní řešení areálové vodovodní a kanalizační sítě bývalého dolu Petr Bezruč, Komplexní řešení zabezpečení areálů Koblov pitnou vodou a jeho odkanalizování, Zabezpečení areálu Alexander pitnou vodou a jeho odkanalizování a předány na MF 1.7.2 Kontroly V roce 2010 nebyla provedena žádná kontrola na úseku vodního hospodářství, a to ani vodoprávními orgány, ani orgány životního prostředí. 1.7.3 Uložené pokuty Za rok 2010 nebyly uloženy žádné pokuty a nebylo zahájeno žádné správní řízení. 1.8 Shrnutí V roce 2010 pokračovaly problémy s propadem kanalizace na Koblově. Po mnoha jednáních s MMO, monitoringu předmětného okolí, nalezené kanalizace se podařilo částečně vyřešit podmáčení hlavní knalizační stoky vedoucí z areálu Koblov do vodoteče. Ve spolupráci s MMO, který se částečně podílel na opravě nalezené kanalizace, se podařilo odvést balastní vodu, mající rozhodující vliv na pdmáčení, do vodoteče. V roce 2010 byly vypracovány a předány zadávací podmínky pro vypracování výše zmíněných projektů, týkající se areálů Šverma, Koblov, Bezruč, Alexander. V letošním roce se očekává vyhlášení soutěže na vypracování těchto projektů MF. V obecné poloze došlo z hlediska standardních činností monitoringu ke stabilizaci na udržitelné platformě a z hlediska středně a dlouhodobého pohledu byly učiněny další kroky k výraznému zlepšení stávající situace. Strana 12 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 Tabulka č. 1-4 Vody vypuštěné ze závodu Profil Druhy vod vypuštěné množství [m 3.rok -1 ] odpadní důlní průsakové drenážní haldové odkalištní Paskov 1 290 Šverma 81 990 Pokrok 1 599 Hrušov 882 Heřmanice 2 564 Bezruč 1 113 Barbora 8 707 Koblov 36 500 Alexander 2 609 Žofie 2 403 1 301 966 Jeremenko 7 261 5 740 648 Celkem 146 918 7 042 614 Tabulka č. 1-5a Celkové znečištění vypuštěné ze závodu odpadními vodami Ukazatel Jednotky Bilanční hodnota BSK 5 t.rok -1 4,26 CHSK Cr t.rok -1 10,63 NL t.rok -1 5,35 RL t.rok -1 79,27 Tenzidy an. t.rok -1 0,039 C 10 C 40 t.rok -1 0,03 Tabulka č. 1-5b Celkové znečištění vypuštěné ze závodu důlními vodami Ukazatel Jednotky Bilanční hodnota 2- SO 4 t.rok -1 3 628,880 Cl -1 t.rok -1 29 243,000 RAS t.rok -1 60 104,000 Fe t.rok -1 13,580 NL t.rok -1 95,780 NEL t.rok -1 0,478 Strana 13 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 2 HYDROGEOLOGIE 2.1 Charakteristika hydrogeologických a hydrologických poměrů 2.1.1 Hydrologické poměry Okres Ostrava Ostravská pánev je z hlediska vodní bilance vodním uzlem. Odvodňující řekou celé oblasti ostravsko-karvinského revíru je Odra. Z celkového toku Odry, dlouhého 860 km, s plochou povodí 118 611,2 km 2, připadá na naše území pouze 135,5 km 2, t.j. pramenná oblast a horní tok (povodí po ústí Olše má plochu 5 831 km 2 ). Do Ostravské pánve vstupuje Odra u Jeseníku. V Ostravské pánvi přijímá z obou stran několik přítoků a vytváří širokou nivu. U Třebovic se do Odry vlévá Opava, v Hrušově Ostravice, ve Slezské Ostravě ústí do Ostravice Lučina. Nejsevernější řekou tohoto vodního uzlu je Olše, která se vlévá do Odry za Starým Bohumínem. Nejdůležitějším přítokem Odry je Ostravice, dlouhá 68,2 km s povodím 827 km 2. Území Ostravy patří do povodí řeky Odry a úmoří Baltského moře. Hlavními vodotečemi jsou hydrologicky relativně rovnocenné toky - Odra, Opava a Ostravice. Úsek Odry protékající Ostravskem je dlouhý cca 26 km. Celý úsek řeky Ostravice ( od ústí do Odry po Hrabovou) je 14,8 km. Řeka Opava protéká územím města Ostravy pouze v 4,4 km dlouhém úseku, jako nejvodnatější levostranný přítok Odry. Okres Karviná Rovněž vodní soustava okresu Karviné přináleží k Baltskému moři, povodí Odry. Množství vodních toků a nádrží v okrese převyšuje celostátní průměr. Odra je největším tokem okresu a vymezuje téměř celou západní hranici. Je zregulována a ohrazována, pouze mezi Starým Bohumínem a Kopytovem bylo zachováno několik meandrů na hranici s Polskem. V nivě Odry jsou u Vrbice, Pudlova a starého Bohumína rozsáhlé štěrkovny zatopené vodou. Největším přítokem Odry v okrese je řeka Olše. Soutok je u Kopytova v severozápadním výběžku okresu, v němž Odra opouští Českou republiku a teče dále do Polska. Po celé délce toku je Olše zregulována, je na ní vybudována soustava jezů a tok je ohrázkován. Původní meandry byly částečně zachovány jako slepá ramena. Z hydrologického hlediska spadá zkoumaná oblast do povodí dolního toku české části Odry a zahrnuje hydrologické povodí 2-03-02-003,008,012. Hydrologické poměry zájmového území jsou tedy poměrně jednoduché. Páteřní síť větších toků (Odra, Ostravice, Opava, Lučina a Olše) je doplněna hustou sítí menších toků. Hydrologická situace oblasti je přes negativní vlivy proběhlé hornické činnosti (poklesové kotliny s lokálně vznikajícími jezírky, mokřady, protispády apd.) plně stabilizovaná. 2.1.2 Podzemní zvodně vzniklé hornickou činností Nejvýznamnější hydrogeologickou strukturou je antropogenně vytvořeny podzemní kolektor vytvářející obtížně prognózovatelné vnitřní hydraulické propoje. Důlní díla a vlivy těžby, včetně hluboké hydraulické deprese vyvolané osušením horninového komplexu, změnily a místy sekundárně propojily různé přírodní geohydrodynamické systémy v oblasti. Původní izolované hydraulické systémy byly uměle propojeny (vrty, Strana 14 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 jámami, důlními díly) nebo k propojení došlo zálomovými trhlinami nad poruby, závaly důlních děl apod. V oblastech hornicky otevřených se vytvořil nepravidelně rozvinutý hydraulický systém, zahrnující jak horniny karbonu, tak horniny jeho pokryvu, místy včetně kvartérních sedimentů. V oblastech vzdálenějších od aktivní důlní činnosti a dobývacích prací se původní hydraulické poměry ještě zachovaly. Stratigrafický rozsah sekundárně vytvořeného hydraulického systému v české části hornoslezské pánve je plošně odlišný. V oblasti mimo rozsah beskydských příkrovů jsou hydraulicky propojeny převážně puklinové kolektory svrchního karbonu, průlinové kolektory spodnobádenského pokryvu a místy i průlinové kolektory kvartérních sedimentů. Zdrojem přítoků vod do dolů OKR jsou čtyři zvodněné systémy: fluviální a glaciofluviální kvartérní sedimenty, vložky pískovců ve vyšší části pelitické facie bádenu, bazální klastika bádenu a vložky písků na bázi karpatienu, karbonské a devonské sedimenty. V jednotlivých dolech je uplatnění uvedených systémů různé. 2.2 Monitorovací systémy 2.2.1 Monitoring podzemních vod Monitoring podzemních vod je prováděn na důlních vodách vypouštěných z vodní jámy Jeremenko, vodní jámy Žofie a dolu Barbora. Rozsah je u vodních jam dán platnými Rozhodnutími o způsobu a podmínkách vypouštění důlních vod a u dolu Barbora 213 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. V roce 2009 byly vydány na žádost o. z. ODRA nová Rozhodnutí (platná od 05/2009), která významným způsobem snížila počet prováděných analýz. V podstatě byly zcela vypuštěny analýzy kovů a některé organické sloučeniny. a) vodní jáma Jeremenko: četnost analýz [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe (celk), NL, RAS, konduktivita, teplota 12x ročně NEL 4x ročně Místem odběru vzorků je stanoven výtok ze směšovací komory. b) vodní jáma Žofie: četnost analýz [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe (celk), NL, RAS, konduktivita, teplota 12x ročně NEL 4x ročně Místem odběru vzorků je stanoven speciální odběrný objekt na výtlačném potrubí. c) Důl Barbora: četnost analýz [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe (celk),as, Cd, Cr, Cu, Hg, Mn, Ni, Pb, Zn, NEL NL, RAS, konduktivita, teplota 2x ročně PCB, benzopyren, fluoranten 1x ročně Místem odběru vzorků je stanoven žumpovní překop 9. patra. S ohledem k uzavření a likvidaci oblasti dolu Barbora je monitoring v této lokalitě od 02/2010 zrušen. Strana 15 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 Dalším sledovaným parametrem jsou úrovně hladin v podzemních kolektorech. Kontinuální sledování s dálkovým přenosem je realizováno na jamách Jeremenko 1, Žofie 5/4, František 4, Odra 2. Manuální měření kóty hladiny je na jamách Hlubina 2 a Rychvald 5. Rozhodnutím OBÚ v Ostravě je od 11/2010 zrušeno kontinuální sledování kóty hladiny podzemních vod v jámě František 4 a nahrazeno manuálním proměřením 1 x ročně. 2.2.2 Monitoring povrchových vod Monitoring povrchových vod je prováděn v souvislosti s vypouštěním důlních vod do povrchových toků: d) Vodní jáma Jeremenko sledování koncentrací iontů [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe (celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota na měrném profilu Ostravice-Muglinov. e) Vodní jáma Žofie sledování koncentrací iontů [SO 4 ] 2-, [Cl] -, Fe (celk) a fyzikálních parametrů konduktivita, teplota, NL, RAS na měrném profilu Stružka-jez Rychvald. 2.3 Výsledky monitoringu 2.3.1 Podzemní vody Systém proudění a kumulace důlních vod se vlivem stabilizace systému čerpání dostává do quazistabilních podmínek. K ovlivnění fyzikálních a hydrochemických vlastností důlních vod dochází pouze vlivem heterogenity prostředí a rozptýlených, geneticky různorodých zdrojů přítoků podzemních vod a zejména v rámci hydrodynamických zásahů do systému (skokové zvyšování Q, resp. odstávka čerpání). Míchání těchto vod je neovlivnitelné vyhodnocováním souboru analýz pouze identifikujeme a následně odhadujeme kvantifikaci v zastoupení jednotlivých zdrojů. Povrchové vody jsou ovlivňovány vypouštěním důlních vod do vodotečí. K významnějším změnám dochází u hydrofyzikálních a hydrochemických parametrů celková mineralizace (zejména obsah rozpuštěných anorganických solí-ras), koncentrace síranového a chloridového iontu a rovněž koncentrace Fe v různých formách, dále konduktivita, ph a zejména teplota. K ovlivňování podzemních vod vnějšími zásahy nedochází. V retenčních prostorech postupně dochází k vytváření hydrochemické zonálnosti (tento jev pouze předpokládáme na základě analogie; vzhledem k dynamickým jevům v oblasti jam nelze provést přímé ověření). Do systému oběhu důlních vod bude velmi pravděpodobně zahrnuta v plochách nedarcyovského proudění, to znamená v oblastech s volnou hladinou a gravitačním prouděním, pouze nevelká podhladinová vrstva. V místech s filtrací přes horninový masiv je pak mocnost vodní vrstvy s výměnou dána kótou propojení a příslušným hydraulickým odporem společně s doprovodnými turbulentními jevy. V rámci ostravské dílčí pánve se předpokládá objem akumulovaných důlních vod pod úrovní udržované hladiny ve výši cca 19,5 mil. m 3. Strana 16 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 Objem petřvaldské dílčí pánve pod úrovní udržované hladiny byl orientačně propočítán na 3,6 mil. m 3. provádí detailní sledování chemismu důlních vod vzhledem k snaze o maximální optimalizaci vypouštěcího procesu. Tabulka č. 2-1 Rozsah hodnot sledovaných ukazatelů na monitorovacích bodech Objekt / Hodnota VJJ OD-2 VJŽ František Hladina podzem. vody SO 4 2- Cl - U 226 Ra RAS Fe celk. Mn celk. NEL m n. m. mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 Bq.m -3 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 Max. -383,2 761 5 380 0 <30 10 000 17,5 0,33 0 Min. -389,3 492 3 520 0 <30 7 300 0,9 0,29 0 Průměr -386,2 638 4 573 0 <30 9 592 3,2 0,30 0 Max. -291,2 - - - - - - - - Min. -293,8 - - - - - - - - Průměr -292,6 - - - - - - - - Max. -481,8 33,0 8 350 0 1 400 14 000 19,6 0,24 0,08 Min. -483,0 12,4 4 990 0 630 8 500 0,0 0,20 0 Průměr -482,8 20,2 6 955 0 1 040 11 708 5,5 0,22 0,06 Max. -648,4 - - - - - - - - Min. -668,4 - - - - - - - - Průměr -660,4 - - - - - - - - Strana 17 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 U VJJ dochází vlivem zapojování dalších ploch do hydraulického systému ke zvýšení obsahu síranových iontů v důlní vodě. Tento zvýšený obsah je zapříčiněn zvyšováním objemu důlních prostor zapojených do hydraulického systému, které vykazují lokální podmínky vhodné pro existenci aerobních bakterií (rozkládání v uhelné hmotě dispergovaného FeS 2 ). Změna koncentrace iontů SO -2 4 v časové řadě je patrna z následujícího grafu Strana 18 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 Z dlouhodobého hlediska naopak dochází, v souladu s teoretickými závěry, ke snižování koncentrace chloridových iontů. Změna koncentrace iontů Cl - v časové řadě je patrna v grafickém znázornění: Problematice koncentrace Fe iontů je věnována mimořádná pozornost vzhledem k vizuálním efektům při mísení s povrchovou vodou - oxidační prostředí. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že v poslední době výrazným způsobem poklesla koncentrace Fe ve vypouštěných důlních vodách. Strana 19 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 Vodní jáma Žofie začala být z hlediska hydrogeologie a vypouštění důlních vod problémovější, neboť docházelo k mírnému, ale trvalému nárůstu objemové aktivity 226 Ra. Tento nárůst se v současné době změnil ve stagnaci, avšak s velmi výraznou disperzí, takže statistické prognózy vývoje jsou nejisté. Graf vývoje: Bližší údaje o radiomonitoringu za 2010 jsou uvedeny v příslušné zprávě z 02/2011. Strana 20 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 Koncentrace chloridových iontů v podstatě dokládá teorii o konečném množství evaporitů v důlních prostorách a následnému ustálení na hodnotách přirozených přítoků: Z hlediska ovlivnění povrchového toku je bezproblémová nízká koncentrace síranových iontů v důlních vodách. Vzhledem k tomu však zůstávají v roztoku sloučeniny radia, v takových koncentracích, které musí být řešeny povolením SÚJB k uvádění radionuklidů do životního prostředí. V posledním období dochází k významnému rozptylu hodnot datového souboru. Detailněji viz graf: Strana 21 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 Koncentrace Fe iontů je v současné době bezproblémová. Průběh v čase de facto kopíruje týž parametr ve VJJ. Po fázi značného rozptýlení hodnot datového souboru nastupuje nyní fáze stagnace. Problematický rozdíl hladin v rámci zatápění dolu ostravské dílčí pánve (ODP) (viz následující graf) je teoreticky vyřešen. Po dosažení hydrostatického tlaku rovnajícímu se hydraulickému odporu prostředí dojde k fixaci statické hladiny v západní části ODP a filtraci veškerých dynamických přítoků do východní části a tedy směrem k VJJ. Strana 22 (celkem 63)

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí o. z. ODRA za rok 2010 2.3.2Povrchové vody Výsledky monitoringu povrchových toků jsou velmi pozitivní, na profilu Ostravice- Muglinov jsou bez ohledu na průtok plněny nejpřísnější nastavené meze. Pro profil Rychvaldská stružka-jez nejsou stanoveny žádné závazné indikátory. Po konzultacích se správcem toku Povodí Odry, s.p. jsou výsledky uspokojivé a není třeba provádět žádná regulační opatření. Tabulka č. 2-2 Srážky na srážkoměrné stanici [mm] Stanice / Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Rok O-Poruba 63,7 29,9 16,8 65,5 227,0 95,5 110,5 102,5 105,9 11,7 66,7 58,1 953,8 Průtoky vodotečemi nejsou v rámci monitoringu o.z. ODRA sledovány. Tabelární zpracování výsledků analýz: Strana 23 (celkem 63)

Chemismus říčních vod v profilu Ostravice-Muglinov skutečný stav plnění platného Rozhodnutí počet extrémní hodnoty datového souboru Sledované průměrné hodnoty c prům limitní hodnoty max c prům status analýz CL - 2- SO 4 období CL - 2- SO 4 CL - 2- SO 4 CL - 2- SO 4 n MAX MIN MAX MIN [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] 2003 252,3 155,5 26 430,0 60,0 280,0 86,0 2004 161,3 151,0 18 440,0 13,0 480,0 36,0 2005 139,0 125,1 250 230 18 320,0 22,0 265,0 54,4 2006 157,5 108,6 250 230 12 296,0 19,0 151,0 31,7 2007 157,1 124,1 250 230 12 356,0 37,1 267,0 54,4 2008 138,6 135,7 250 230 12 213,0 86,2 221,0 68,5 2009 142,8 131,5 250 230 12 308,0 17,1 301,0 26,6 2010 96,5 94,9 250 230 12 179,0 26,0 152,0 40,5 2011 50,6 63,7 250 230 1 50,6 50,6 63,7 63,7 2012 2013 JeP Legenda: status - vyhovuje nevyhovuje 24

Zpráva o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí za rok 2009 s. p. DIAMO, o. z. ODRA Chemismus říčních vod v profilu Rychvaldská stružka jez skutečný stav plnění indikační meze počet extrémní hodnoty datového souboru Sledované průměrné hodnoty c prům hodnoty max c prům status analýz CL - 2- SO 4 období CL - 2- SO 4 CL - 2- SO 4 CL - 2- SO 4 n MAX MIN MAX MIN [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] [ mg dm -3 ] 2006 1 868,3 171,5 - - 6 2 290,0 1 240,0 194,0 141,0 2007 1 571,5 195,6 * * 12 3 090,0 177,0 254,0 169,0 2008 1 568,7 188,2 * * 12 2 500,0 834,0 248,0 82,5 2009 1 322,1 188,3 * * 12 2 150,0 145,0 250,0 127,0 2010 1 130,4 194,4 * * 12 1 730,0 418,0 319,0 108,0 2011 146,0 103,0 * * 1 146,0 146,0 103,0 103,0 2012 2013 JeP Legenda: status - vyhovuje nevyhovuje Strana 25 (celkem 63)

2.4 Shrnutí Přírodní podmínky v důlních kolektorech vykazují mírné nerovnoměrnosti a heterogenity hydraulického a hydrochemického původu, přičemž úplná stabilita a homogennost se nedá, vzhledem k přírodnímu prostředí, předpokládat. Rovněž podmínky vypouštění jsou nastaveny bezproblémově, ale při extrémních hydrologických poměrech v toku Ostravice může dojít po dohodě se správcem toku Povodí Odry, s.p. k regulaci (časově omezenému zastavení) vypouštění důlních vod z VJJ. Tato regulace nezpůsobuje větší provozní problémy. V průběhu roku 2010 došlo k výraznému, ne však maximálnímu navýšení retenční kapacity podzemního aquiferu VJJ příznivá situace umožnila ve dvou po sobě jdoucích měsících (10. + 11. 2010) spustit druhé čerpadlo bez negativního ovlivnění toku. Obecně je třeba konstatovat, že provozu Vodní jámy Jeremenko i Vodní jámy Žofie je a bude nutno věnovat nadále pozornost a přizpůsobovat režim čerpání a vypouštění aktuální situaci. 26

3 OVZDUŠÍ 3.1 Emise z tepelných zdrojů 3.1.1 Spalovací zdroje O. z. ODRA je provozovatelem malých a středních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší kotelen na plynná paliva. Střední zdroje (plynové kotelny) jsou provozovány na lokalitě Jeremenko a Heřmanice. V minulém roce došlo k několika změnám v počtu stacionárních spalovacích zdrojů o. z. ODRA. Plynová kotelna na lokalitě Pokrok v nové administrativní budově, vedená dosud jako střední zdroj znečištění, byla do 03/2010 mimo provoz a následně byla provedena její fyzická likvidace. Na lokalitě Hlubina došlo ke změně vlastníka 2 plynových kotelen (malé spalovací zdroje). K 1.01.2010, v rámci převodu vlastnických práv celého areálu, je novým vlastníkem plynových kotelen Moravskoslezský kraj. Přehled zdrojů je v Tabulce č. 3-1 na straně 28. 3.1.2 Plnění emisních limitů Z výsledků posledních měření vyplývá, že předepsané emisní limity pro malé a střední spalovací zdroje plynové kotelny byly plněny. U provozovaných malých spalovacích zdrojů plnění limitních hodnot pro emise CO i limitních hodnot účinnosti spalování, bylo ověřeno autorizovaným měřením realizovaným v březnu 2010. Plnění limitních hodnot pro emise CO i limitních hodnot účinnosti spalování u provozovaných středních spalovacích zdrojů je ověřováno autorizovaným měřením. V listopadu 2010, v souladu s platnými předpisy, bylo provedeno autorizované měření emisí CO a NO x středního zdroje s výkonem 3,480 MW plynová kotelna ve správní budově Jeremenko. Tabulka č. 3-2 Plnění emisních limitů Výtopna/Kotelna plynová kotelna, správní budova Jeremenko plynová kotelna, kompresorovna Jeremenko plynová kotelna, podnik. centrum, Heřmanice Označení kotle limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost limit skutečnost K1 WP 1000 I 100,5 0 K2 WP 1000 I - 35-200 150,1 100 0 K3 WP 1000 I 113,9 0 K1 Viadrus G 100 120,7 2 K2 Viadrus G 100-35 - 200 79,0 100 0,4 K3 Viadrus G 100 85,5 10,4 K1 Buderus G505 nest. nest. nest. Hmotnostní koncentrace v mg.m -3 TZL SO 2 NO x CO CxHy 21,8 70-35 - 200 100 23,2 66,3 nest. nest. nest. - - - 27

Tabulka č. 3-1 Přehled zdrojů Poř. č. Zdroj znečišťování ovzduší Rok uvedení do provozu Zařazení zdroje Instalovaný výkon [MW] Účinnost odlučovače Druh paliva Počet kotlů / kamen Počet provozních hodin Zpoplatněná zneč. látka 1 plynová kotelna, správní budova č. 631 Jeremenko 1995 střední 3,480 - zemní plyn 3 475 SO 2, NO x, CO 2 plynová kotelna, podnikatelské centrum Heřmanice 2000 střední 0,550 - deg. plyn 2 70 SO 2, NO x, CO 3 plynová kotelna, kompresorovna č.004 Jeremenko 1995 střední 0,270 - zemní plyn 3 802 SO 2, NO x, CO 4 plynová kotelna, zdravotní středisko Pokrok 1998 malý 0,128 - zemní plyn 2 993-5 plynová kotelna, důlní dílny č. 115 Jeremenko 1995 malý 0,120 - zemní plyn 2 310-6 plynová kotelna, dílna ZAPO č.065 Jeremenko 1995 malý 0,075 - zemní plyn 1 833-7 plynová kotelna, podniková laboratoř Pokrok 1998 malý 0,072 - zemní plyn 1 915-8 plynová kotelna, zámečnická dílna č. 025 Jeremenko 1995 malý 0,048 - zemní plyn 2 903-9 plynová kotelna, stolárna č. 061 Jeremenko 1995 malý 0,038 - zemní plyn 1 899-10 plynová kotelna, dílny č. 005 Jeremenko 1995 malý 0,024 - zemní plyn 1 811-11 plynová kotelna, sklad olejů č. 016 Jeremenko 1995 malý 0,024 - zemní plyn 1 733-28

3.1.3 Emise a poplatky ze spalovacích zdrojů Přehled emisí a poplatků ze zpoplatněných zdrojů je uveden v následující tabulce. Poplatek za rok 2009 nebyl vyměřen jelikož vypočtená výše poplatku nedosáhla spodní hranice, tj. 500 Kč. Předmětem zpoplatnění v podmínkách o. z. ODRA jsou střední spalovací zdroje plynové kotelny. Výpočet poplatků za rok 2010 byl proveden v souladu s legislativními požadavky s použitím údajů z posledních autorizovaných měření a z proměnných provozních údajů. Vypočtená výše poplatku nedosáhla spodní hranice 500 Kč, poplatek za rok 2010 proto nebude vyměřen. Monitoring skleníkových plynů (CO 2 ) není prováděn. O. z. ODRA nepodléhá systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tabulka č. 3-3 Přehled emisí a poplatků ze zdrojů Zdroj znečisťující Znečisťující látka Poplatek* ovzduší TZL NOx SO2 CO Cx Hy Celkem Plynová kotelna [t] [Kč] [t] [Kč] [t] [Kč] [t] [Kč] [t] [Kč] [Kč] Spr. budova Jeremenko 0,004 11,10 0,217 173,38 0,002 0,00 0 0,00 0,012 23,80 200,00 Kompres. Jeremenko 0, 001 0,00 0,020 16,16 0 0,00 0,001 0,00 0,001 0,00 0,00 Pod Heřmanice 0 0,00 0,001 0,00 0 0,00 0,003 0,00 0,000 0,00 0,00 3.2 Emise z technologických zdrojů 3.2.1 Technologické zdroje Mezi technologické zdroje na o. z. ODRA patří dva malé stacionární zdroje: Důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ) a Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ) na zdrojích nejsou provozovány činnosti související s fyzickou těžbou uhlí. Zdroje nepodléhají oznamovací povinnosti. O. z. ODRA zde zabezpečuje pouze čerpání důlních vod za účelem udržování jejich hladiny na úrovni stanovené OBÚ v Ostravě a zajišťuje chod degazačního systému uzavřených dolů (tyto exhalace nejsou emisemi ve smyslu zákona o ovzduší) Rozhodnutím KÚ MSK nebyly pro tyto zdroje stanoveny žádné emisní limity a nejsou proto zpoplatněny. Množství exhalací z provozu degazačních a odvětrávacích zařízení dolů za rok 2010 : Vodní jáma Žofie: Ventilátory - 505 500 m 3 CO 2 ; 867 807 m 3 CH 4 ; Degazace - 338 670 m 3 CO 2 ; 1 439 347 m 3 CH 4 ; Vodní jáma Jeremenko - 822 396 m 3 CO 2 ; 738 215 m 3 CH 4 29

Tabulka č. 3-1b Přehled technologických zdrojů Poř. č. Zdroj znečištní ovzduší Rok uvedení do provozu Kategorie ZZO Instalovaný výkon [MW] Druh paliva Počet kotlů/ kamen Počet provozních hodin Zpoplatněná zneč. látka 1 Důl Vodní jáma Jeremenko hlavní důlní ventilátor 1995 malý - - - 8 760 - hlavní důlní ventilátor 1999 - - - 8 760 - Důl Vodní jáma Žofie malý 2 degazační stanice 2001 - - - 8 014-3.2.2 Odkaliště, odvaly Odkaliště a odvaly nejsou na o. z. ODRA provozovány. Přehled odvalů karbonských materiálů a kalových nádrží, které vznikly historicky v souvislosti s hlubinnou těžbou černého uhlí a jsou umístěny na dobývacích prostorech a zájmových územích o. z. ODRA, je zpracován v rámci kapitoly 6. Žádný z těchto objektů není hodnocen jako zdroj znečišťování ovzduší. 3.2.3 Emise a poplatky z technologických zdrojů Na o. z. ODRA tyto zdroje nepodléhají oznamovací povinnosti. Zdroje nejsou zpoplatněny. 3.3 Imise 3.3.1 Prašný spad Prašný spad není na o. z. monitorován. 3.3.2 Prašnost Důlní pracoviště Na důlních pracovištích o. z. ODRA z hlediska měření koncentrace respirabilní frakce prachu platí rozhodnutí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje v Ostravě č.j. HP/OV-7667/245.1/09, které stanovuje interval měření (pokud nedojde ke změně technických či technologických podmínek) jedenkrát za dva roky. Protože poslední měření byla prováděna v druhé polovině roku 2009, a ke změně podmínek nedošlo, předpokládáme s proměřením ve druhé polovině roku 2011. 30

3.4 Důlní plyny 3.4.1 Metan Důl Vodní jáma Jeremenko (VJJ) a Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ) jsou na základě vyhlášky Českého báňského úřadu (dále jen ČBÚ) č. 22/1989 Sb. v platném znění ze dne 29. 12. 1988 zařazeny dle 79 odstavce 3 jako plynující doly II. třídy nebezpečí. Důlní prostory jsou bez nebezpečí průtrží hornin, uhlí a plynů. Vtažná jáma Dolu Vodní jáma Jeremenko a její jámová tůň je dle 232 odstavce 1 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb. v platném znění zařazena jako prostor bez nebezpečí výbuchu metanu BNM. Výdušná jáma Je1, její jámová tůň a překopy 993430, 993450 jsou z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazeny jako prostory s nebezpečím výbuchu metanu SNM. Důl Vodní jáma Žofie je z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazen do BNM (vtažná jáma 5/1 těžní, strojovna havarijního vratu, nouzový kanál, ochoz 8. patra, rozvodna 8. patro, čerpací stanice 8. patro př. č. 800, překopy č. 801, 8012, 803, 806, třídy 20/081 a 25/081, dále rozvodna 9. patro př. č.9020, překopy č. 902, 9023, 903) a do SNM je zařazena výdušná jáma 5/4 Skipová a překop č. 807. Exhalace metanu i oxidu uhličitého jsou poměrně nízké a v koncentracích pod přípustnými mezemi povolenými dle 83 Vyhlášky ČBÚ č.22/89 Sb.: o Průměrná absolutní exhalace za 01 12/2010 činila na lokalitě Jeremenko 2 023 m 3 /24 hod CH 4 a 2 253 m 3 /24 hod CO 2. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,07%. Průměrná hodnota koncentrace CO 2 ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,07%. o Průměrná absolutní exhalace za 01 12/2010 činila na lokalitě Žofie 2 378 m 3 /24hod CH 4 a 1 385 m 3 /24 hod CO 2. Průměrná hodnota koncentrace metanu ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,07%. Průměrná hodnota koncentrace CO 2 ve výdušném větrním proudu činí za uplynulé období 0,04%. Hodnoty měřených koncentrací jsou nepřímo úměrně závislé na hodnotě barometrického tlaku. Monitoring důlních plynů v monitorovacích bodech uvedený v následujících tabulkách je prováděn kontinuálně, hodnoty jsou vyvedeny do centrálního řídícího stanoviště dispečinku. Při překročení havarijní meze, popřípadě alarmové meze je stálá inspekční služba upozorněna havarijním výstražným signálem. Monitoring zlikvidovaných hlavních důlních děl (HDD) dle technických podmínek je prováděn v rámci povolených hornických činností v souladu s 16 odst. 4, 5 a 6 a 17 odst. 1 Vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb. ve znění Vyhlášky ČBÚ č. 32/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. 31

Monitoring důlních plynů Monitorovací body důlních plynů důl: Lokalita Ostravská a karvinská část Čidlo Druh meze Umístění A 0 % CH4 Šalamoun, odfukový komínek čtyřprocentní čidlo A 1 % CH4 Šalamoun, odfukový komínek stoprocentní čidlo A 2 % CH4 Šalamoun, kabelový kanál kolektoru A 3 % CH4 Šalamoun, komora vrtu A 4 % CH4 Šalamoun, vnější pásmo A 5 % CH4 Šalamoun, komora rozváděče A 130 % CH4 Věznice Heřmanice bud. B - suterén míst. 003 kabel.komora A 131 % CH4 Věznice Heřmanice bud. B - suterén místnost 029 - kancelář A 132 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén míst. 024 - umývárna A 133 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén - místnost 023 - sklad A 134 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén - místnost 021 - modeláři A 135 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén - místnost 016 - kancelář A 136 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén místnost 015 - kancelář A 137 % CH4 Věznice Heřmanice - budova B - suterén míst. 011 výměník.st. A 140 % CH4 Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 1 A 141 % CH4 Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 2 A 142 % CH4 Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 3 A 143 % CH4 Dálnice D47 - most přes řeku Odru - čidlo číslo 4 A 144 % CH4 Kolektor 1 Koksovna A 145 % CH4 Kolektor 1. Koksovna A 150 % CH4 Františkov 2 odplyňovací kanál, čidlo číslo 6 A 151 % CH4 Františkov 2 odplyňovací kanál, čidlo číslo 7 A 152 % CH4 Františkov 2 odplyňovací kanál, čidlo číslo 8 A 153 % CH4 Františkov 2 suterén A 162 % CH4 Rudý Říjen I, budova A 286 % CH4 Františkov odplyňovací kanál číslo 2 A 287 % CH4 Františkov odplyňovací kanál číslo 3 A 288 % CH4 Františkov odplyňovací kanál číslo 4 A 289 % CH4 Františkov kočárkárna 32

Monitorovací body důlních plynů důl (pokračování): Důl Vodní jáma Jeremanko ( VJJ) Důl Vodní jáma Žofie (VJŽ) Čidlo Druh Meze Umístění A 1 % CH4 Jih náraziště 5.patra jámy Je-3 A 2 % CH4 Pod 5.patrem jámy Je-3 A 3 % CH4 Sever náraziště 5.patra jámy Je-3 A 4 % CH4 Rozvodna 5.patra A 5 % CH4 Závěsná plošina na 5.patře jámy Je-1 A 6 % CH4 Strojovna jeřábu DEMAG na 5.patře jámy Je-1 A 7 % CH4 Jáma č. 1 výduch A 8 ppm CO Výduch jámy Je-1 A 9 ppm CO Ohlubeň jámy Je-3 A 181 % CH4 Jeremenko, výduch jámy Je-1 A 159 % CH4 Nepomucký, odfukový komínek A 154 % CH4 Hedvika, Ankra sklep kotelny A 290 % CH4 Jakub, ve sklepě A 162 % CH4 Rudý Říjen I, budova A 176 % CH4 Věznice Heřmanice, rozvodna A 175 % CH4 Věznice Heřmanice, výměníková stanice A 166 % CH4 Jindřich, jámová budova A 168 % CH4 Jindřich, odfukový komínek 100 ppm CO Ohlubeň jámy č. 5/1 101 % CH4 Výduch # 5/4 89 % CH4 Rozvodna 8.patra 157 % CH4 Degazační stanice u kuličkových uzávěrů 64 % CH4 Jáma č. 5/4 pod 9. patrem 65 % CH4 Jáma č. 5/4 nad 9. patrem 66 ppm CO Jáma č. 5/4 pod 9. patrem 67 ppm CO Jáma č. 5/4 nad 9. patrem 68 % CH4 Rozvodna 9.patra 76 % CH4 Jáma č. 5/1 nad 9. patrem 87 ppm CO Překop 807 88 % CH4 Překop 807 89 % CH4 Rozvodna 8.patra 95 % CH4 Nad žumpovním překopem 98 % CH4 Malé těžní zařízení 101 % CH4 Výduch jámy 5/4 102 ppm CO Výduch jámy 5/4 152 % CH4 Unor GUARDIAN celkové vypnutí degazační stanice 153 % CH4 Strojovna č.1 -zobrazovač 154 % CH4 Strojovna č.2 -zobrazovač 155 % CH4 dozorovna -zobrazovač 156 % CH4 čerpadla -zobrazovač 157 % CH4 Kuličkové uzávěry -zobrazovač 33

Monitorovací body důlních plynů povrch: Zlikvidovaná hlavní důlní díla Název Kat. území Název Kat. území 1. Anselm III Koblov 2. Hrušovský důl větrní j.č.1 Hrušov 3. IDA větrní jáma č.2 Hrušov 4. IDA těžní jáma Hrušov 5. Těžní jáma Jindřich Moravská Ostrava 6. Větrní jáma Jindřich Moravská Ostrava 7. Větrní jáma Jiří Moravská Ostrava 8. Těžní jáma Jiří Moravská Ostrava 9. Karolina větrní Moravská Ostrava 10. Větrní jáma Eduard Urx K3 Koblov 11. Barbora - Hlavní výdušná jáma Karviná Doly 12. Větrní jáma Eduard Urx K4 - Koblov Koblov 13. Výdušná jáma Vrbice Hrušov 14. Těžní jáma Hrušov H1 (Hubert) Hrušov 15. Výdušná jáma Hrušov H2 (Hubetr) Hrušov 16. Těžní jáma Přívoz, OD-2 Přívoz 17. Šalamoun těžní Moravská Ostrava 18. Hlubina větrní č.1 Moravská Ostrava 19. Hlubina těžní Moravská Ostrava 20. Hlubina větrní Moravská Ostrava 21. Jeremenko větrní č.2 Vítkovice 22. Jáma Oderský (jáma č. 6) Poruba - jih 23. Jáma I Svatá Anna Slezská Ostrava 24. Těžní jáma Jan Maria Slezská Ostrava 25. Výdušná jáma Jan Maria Slezská Ostrava 26. Vilém Slezská Ostrava 27. Jáma Zárubek (Hermenegild) Slezská Ostrava 28. Vodní jáma Zárubek Slezská Ostrava 29. Výdušná jáma Jakub Slezská Ostrava 30. Jáma Jakub Slezská Ostrava 31. Jáma Alexander č.1 Kunčičky 32. Větrní jáma Alexander č.2 Kunčičky 33. Větrní vrt VPV 3 Vrbice 34. Výdušná jáma Heřmanice č.3 Heřmanice 35. Výdušná jáma Heřmanice č.4 - Rychvald Rychvald 36. Těžní jáma Heřmanice č. 5 - Rychvald Rychvald 37. Jáma Jan - těžní Slezská Ostrava 38. Zwierzina č.ii (Josef), těžní Slezská Ostrava 39. Jáma Jan (Nepomucký) též Jana Slezská Ostrava 40. Jáma Michálka, těžní Slezská Ostrava 41. Jáma Oskar Heřmanice 42. Jáma Pavel Michálkovice 43. Těžní jáma P. Cingr - Michal Michálkovice 44. Jáma Petr, výdušná Michálkovice 45. Lidice těžní jáma Petřkovice 46. Lidice větrní jáma Petřkovice 47. Odra těžní jáma Přívoz 48. Odra výdušná jáma Přívoz 49. Odra větrní díra Petřkovice 50. Těžní jáma Šverma č.2 Mariánské Hory 51. Výdušná jáma Šverma č.2 Mariánské Hory 52. Těžní jáma Dolu Bedřich Zábřeh - Hulváky 53. Výdušná jáma Dolu Bedřich Zábřeh - Hulváky 54. Výdušná jáma Šverma č.1 Mariánské Hory 55. Těžní jáma Šverma č.3/4 Mariánské Hory 56. Výdušná jáma Šverma č.3 Nová Ves 57. Jáma Svinov (vtažná jáma č.2) Poruba - jih 58. Větrní vrt Hošťálkovice (ŠPV) Hošťálkovice 59. Těžní jáma Trojice č.1 Slezská Ostrava 60. Větrní jáma Trojice č.2 Slezská Ostrava 61. Jáma Trojice č.3 Slezská Ostrava 62. Kutací jáma č. 8 (VIII) Burňa Slezská Ostrava 63. Jindřich DAMPFMASCHINENSCHACHT) Slezská Ostrava 64. Nová jáma Bezruč č.2 Slezská Ostrava 65. Větrní jáma Bezruč - Teresie č.1 Slezská Ostrava 66. Hedvika těžní jáma č.2 Petřvald 67. Hedvika větrní jáma č.4 Petřvald 68. Hedvika větrní jáma č.1 Petřvald 69. Hedvika větrní jáma č.2 Radvanice 70. Václav - jáma č.2 Poruba 71. Václav - jáma č.1 Poruba 72. Evžen - jáma č.1 Petřvald 73. Jan Petřvald 74. Mariánka Petřvald 75. Velkoprůměrový vrt - VPV 1 Rychvald 76. Jáma č. 5/2 - Plavící Orlová 77. Jáma Kosmá Orlová 78. Šachtice do 490.1 (jáma 5/3) Poruba 79. Ludvík - jáma 3/1 Radvanice 80. Ludvík - jáma 3/2 Radvanice 81. Václav III - jáma 5/3 Poruba 82. Základková šachtice 490 (Žofie) Poruba 83. Štola 490.2 - Základkový překop Poruba 84. Pokrok jáma č.1/1 Petřvald 85. Pokrok jáma č.1/3 Petřvald 86. Nová Bělá Nová Bělá 87. Jáma F5 František Horní Suchá 88. Jáma F4 František Horní Suchá 89. Jáma F2 František Horní Suchá 90. Jáma F1 František Horní Suchá 34