ZÁKLADNÍ ŠKOLA CHOMUTOV Akademika Heyrovského 4539 430 03 CHOMUTOV Miniprojekt k tématu Půda a voda Účastníci projektu : Klub II. stupně Mgr. K. Průšová Klub I. stupně Mgr. K. Vaclíková Motlík Martin 7.ročník Fulierová Kateřina Bystroňová 7.ročník Jánošková Klára Kristýna Drahotúská 8.ročník Šujanová Adéla Anna Nováková 9.ročník Bizzarriová Kateřina Gita Fryš Filip 7.ročník Koutenská Sabina Slačík Milan 8.ročník Šarešová Simona 8.ročník 6.ročník 8.ročník 9.ročník 9.ročník 8.ročník Barcalová Karolína Cínová Valerie Grospičová Klára Vaníčková Karolína Venhauer Adam Legnerová Kateřina Průchová Štěpánka Pruskavcová Veronika Řeháčková Zdeňka Marešová Petra De Stefanis Klára 4.ročník 3.ročník
Naše práce Nejprve jsme si povídali o tom, jak vzniká půda, co ovlivňuje její kvalitu, vlastnosti a úrodnost. Závisí na podložních horninách, ze kterých vzniká, na podnebí dané oblasti, na svažitosti terénu a poloze ve svahu, zamokření, na blízkosti povrchové a podzemní vody, přítomnosti zvířat, kořenech rostlin, které ji zpevňují svými kořeny, na činnosti člověka, třeba zemědělství, těžbě surovin, stavebnictví, průmyslu. Potom jsme pracovali s pracovním listem, do kterého jsme výtvarnými veledíly vkládali, jak se v půdě setkává neživá příroda, voda, organismy a vzduch. Veledíla přikládáme
Na další schůzce jsme byli zkoumat půdní profil. Vyrazili jsme do školní zahrady, aby nám nikdo nevynadal, že mu ničíme trávník. Ve dvojici jsme si vzali nářadí, motyky, rýče a lopaty. Krumpáče jsme naštěstí nenašli, možná bychom je neunesli, možná by při nápřahu odnesl krumpáč nás. Měli jsme vykopat jámu, sledovat jak se mění složení půdy a najít vrstvy, ze kterých by bylo poznat, jak hlubokou máme na školní zahradě úrodnou půdu. Teorii jsme měli zvládnutou dobře. http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/prednasky/8_kapitola.htm
Očekávali jsme ne zrovna úrodnou podzolovou půdu, naše škola je přímo na zlomu, kde se začínají zvedat Krušné hory. Není tu moc teplo a často prší. Naše nadmořská výška je asi 350 mnm. Kyselost půdy dlouho ovlivňoval průmysl Severních Čech, především energetika. Kromě toho ještě kyselé podloží tvořené především svorem a také dlouhé pěstování smrků s kyselou opadankou. Elektrárny máme odsířené, smrky vykácené, přesto půda měla být kyselá a podzolová. Pustili jsme se tedy do práce. Praxe už tak růžová nebyla. Zjistili jsme, že práce je to náročná, travička má kořeny tak 15 centimetrů hluboko, ale viditelný profil žádný. Překvapila nás vrstva antuky v hloubce asi 10 centimetrů. Rázem se z nás stali archeologové. Našli jsme spoustu střepů z talířů. V místě, kde stojí naše škola, byli dřív kasárna, a tak si myslíme, že to asi bude z vojenské jídelny, kde měli špatného kuchaře, nikomu to jídlo nechutnalo tak proto ty střepy. Pak jsme také našli něco kovového. Asi hák ze šibenice, hledali jsme k němu i oběšence, ale nenašli jsme ho. Asi to přeci jen byl držák okapu. Zajímavých předmětů jsme našli spoustu, fantazie pracovala na plno, dramatických příběhů s mrtvolami, které zhynuly bídnými konci bylo čím dál víc.
Slunce pálilo, byli jsm e hodně unavení. Původně jsme mysleli, že nám v kopání pomůže Chelsea, fenka paní učitelky Vaclíkové. Moc jsme se ale spletli. Začínalo to vypadat, že už brzo budeme v Austrálii, holky kopaly trochu křivě, hrozilo, že se dostanou do Číny. Půdní profil ale stále žádný. Jámy po kolena a ani jediná vrstvička. Zahrada
je jako tankodrom, místo, které jsme vybrali je navážka především antuky, ale také stavebního odpadu. No moc se nám to nepodařilo, ale líbilo se nám to, hlavně kvůli těm mrtvolám, které jsme nenašli. Rozhodně se to nelíbí panu školníkovi, který právě začal sekat zahradu. Aby naše práce nevyšla zbytečně, přijdou do půdních profilů stromky.
V dalším týdnu jsme do vykopaných, ale ne moc povedených půdních profilů zasadili stromky. Vznikla nám pěkně rovná budoucí alej za tělocvičnou.pokud se uchytí, porostou nám v zahradě buk, dub, javor, jeřáb, lípa, jírovec maďal. Stromky zaléváme, každý, kdo si vzpomene, může zalévat s námi.
Půdní profil se nám nezdařilo vykopat, museli jsme tedy vzít za vděk cizí prací. Nedaleko školy zrovna něco kopou, šli jsme se podívat na výkop a tam už byly všecky vrstvy dobře znatelné. A B C
Výkop přesně zapadl do našich představ máme tu ne zrovna úrodnou podzolovou půdu, kyselou, s nízkým obsahem živin. Naše oblast není zrovna zemědělská. Není to jenom studeným a mokrým počasím, ale především kvalitou ( spíš nekvalitou ) půdy. kromě této vycházky jsme se byli podívat ještě na sesuvu půdy v lese asi dva kilometry za školou. místo je zpevněné kořeny stromů a dalších rostlin
je tu velmi dobře vidět vrstvy půdního profilu, vrstva půdy, ve které strom koření je velmi malá, asi 15-20 centimetrů. pak už následuje skalní podloží, v našem případě svor. domníváme se, že k sesuvu došlo po nějakém větším dešti. K sesuvu určitě přispělo i to, že je to velmi svažitý terén, je to hrozně moc z kopce.