Znalost log politických stran

Podobné dokumenty
Úroveň vzdělávání v ČR

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Hodnocení činnosti politických stran a vybraných institucí červen 2019

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky únor 2016

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

Politická kultura veřejně činných lidí duben 2018

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Zpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Spokojenost se životem červen 2019

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

Spokojenost se životem březen 2018

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.

Spokojenost se životem březen 2019

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu listopad 2015

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Spokojenost s životem červen 2015

Občané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016



Česká veřejnost o dění na Ukrajině červen 2016

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2016

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Hodnocení činnosti ministerstev květen 2017

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o daních červen 2011

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

ps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Volební model v listopadu 2018

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Technické parametry výzkumu

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

Hodnocení činnosti ministerstev květen 2019

Názory veřejnosti na členství v Evropské unii duben 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Občané o Lisabonské smlouvě

Tisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6

Vliv členství ČR v EU na vybrané hospodářské a sociální oblasti

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Volební model v květnu 2018

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Hodnocení vlády Andreje Babiše únor 2019

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2018

Občané o americké radarové základně v ČR

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

Tisková zpráva. Volební model v září 2019 I. ÚČAST VE VOLBÁCH 1/5

Volební model v prosinci 2018

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Volební model v dubnu 2019

Česká veřejnost o dění na Ukrajině prosinec 2016

Tolerance k vybraným skupinám obyvatel březen 2019

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015

Tisková zpráva. Důvěra ústavním institucím v květnu /8

Názory lidí na opatření v rodinné politice

Transkript:

Sociologie politiky Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Aleš Kudrnáč E-mail: ales.kudrnac@soc.cas.cz Znalost log politických stran Technické parametry Výzkum: Naše společnost, v14-11 Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Termín terénního šetření: 3. - 10. 11. 2014 Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let Počet dotázaných: 1085 Počet tazatelů: 253 Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník Zveřejněno dne: 16. ledna 2015 Zpracoval: Aleš Kudrnáč Do listopadového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. byla výjimečně zahrnuta i část, jež testovala znalost log politických stran mezi vybranými občany. Dotazníkové šetření proběhlo krátce po komunálních volbách, kdy je vzhledem k proběhnuvší volební kampani zvýšená četnost i intenzita politické reklamy, jejíž významnou součástí jsou právě loga stran. Všichni respondenti byli požádáni o doplnění názvu politické strany využívající daný symbol. Do šetření bylo zahrnuto celkem devět log, zbavených veškerých nápisů obsahujících název strany či její slogan. Jednalo se o loga KSČM, ČSSD, KDU-ČSL (tuto stranu zastupovala loga dvě: starší logo využívané do roku 2012 a logo současné), Piráti, Unie svobody, DSSS, SSO a Úsvit. Loga byla záměrně vybrána tak, aby se lišila mírou obtížnosti. Respondenti označovali názvy stran samostatně, bez nabídnutých variant odpovědí. Zahrnutá loga se ukázala být značně různorodá v míře, do níž jsou je občané schopni identifikovat. Zatímco některá loga byla rozpoznána většinou občanů, u jiných byl úspěšný jen zlomek dotazovaných (graf 1). Povědomí o logu strany je nejsilnější v případě KSČM, které správně určilo 94 % dotazovaných. Druhé nejznámější logo patří ČSSD, jež byla k příslušnému symbolu správně přiřazena 82 % respondentů. Symboly KSČM a ČSSD jsou 1

jako jediné součástí povědomí nadpoloviční většiny občanů. Zbývajícím symbolům byla strana přiřazena správně maximálně polovinou respondentů. Mezi těmito ostatními logy vyniká symbol Pirátů, který rozpoznalo 49 % respondentů. Následuje současné logo KDU-ČSL a logo strany Úsvit, jež identifikovala čtvrtina (24 % a 23 %) respondentů. Skupinu log známých jen každému osmému až desátému respondentovi tvoří logo SSO (13 %) starý symbol KDU-ČSL (12 %) a logo DSSS (10 %). Jako nejméně známé se ukázalo logo již neexistující Unie svobody (3 %). Uvedené údaje vedou k zobecnění, že občané mají největší povědomí o symbolech tradičních či velkých stran ve srovnání s menšími a později vzniklými politickými uskupeními. Výjimku v tomto ohledu tvoří Piráti, jejichž logo se stalo třetím nejznámějším ve skupině zkoumaných symbolů a předstihlo tak i obě loga KDU-ČSL. Aktuálně užívaná loga v si vedla lépe než loga historická. Pohled na znalost symbolů KDU-ČSL ukazuje, že ačkoli je současné logo užíváno ne více než tři roky, má o něm povědomí dvojnásobný počet respondentů oproti logu minulému, jež stranu označovalo 20 let (1992-2012). Graf 1: Znalost loga politických stran (%) Stejně jako se liší loga jednotlivých stran co do povědomí, které o nich veřejnost má, nalezneme značné rozdíly i mezi respondenty v jejich schopnosti identifikovat politické strany, jimž loga náleží (graf 2). Ačkoli nejčastěji dokázali vybraní občané určit dvě až tři strany (celkem 53 %), vyskytli se i dotazování, kteří rozeznali jak všechny symboly, tak nepřiřadili ke správné straně ani jediný. Tyto případy byly ovšem zastoupeny minimálně. Zatímco znalostí alespoň dvou log se vyznačuje téměř devět desetin respondentů (87%), podíl úspěšných poměrně rychle klesá s tím, jak 2

načítáme další loga. Čtyři a více log spojila se správným názvem strany již jen třetina respondentů (34 %), šest a více symbolů dokonce pouze desetina (10 %). Graf 2: Celková znalost politických log (%) Znalost log 1 politických stran vykazuje výraznou vazbu s věkem respondentů, která ovšem nevykazuje lineární trend. Povědomí je nejnižší u nejmladší věkové skupiny do 19 let a kontinuálně roste s věkem až do kategorie 30-44 let, po níž následuje postupný pokles. U nejstarších respondentů 60+ se pak rozšíření nízkého povědomí vrací na úroveň nejmladší kategorie. Liší se ovšem zastoupení respondentů s vysokou mírou znalosti. Ačkoli vysoká znalost se objevuje častěji s rostoucím věkem a mezi staršími skupinami opět klesá, nejstarší věková skupina se stále vyznačuje vyšším podílem občanů s vysokým povědomím o symbolech politických stran než ta nejmladší. Podíl mužů a žen se střední znalostí politických log je téměř shodná, liší se však v podílu těch, kteří mají nízkou (35 % mužů vs. 45 % žen) a vysokou znalost (38 % mužů vs. 27 % žen). 1 Na základě souhrnné znalosti politických log byli respondenti pro další analýzy rozčleněni do tří přibližně stejně velkých skupin s nízkou, střední a vysokou znalostí. 3

Graf 3: Znalost politických log dle věku (%) Nejvyšší dosažené vzdělání výrazně diferencuje respondenty podle jejich schopnosti určit loga stran (graf 4). Znalost se zvyšuje s dosažením vzděláním, a zatímco nízká znalost je charakteristická pro více než polovinu respondentů se základním vzděláním, mezi dotazovanými s vyšší odbornou či vysokou školou se jedná o necelou čtvrtinu. Graf 4: Znalost politických log dle dosaženého vzdělání (%) 4

Znalost log souvisí rovněž se zájmem o politiku. Vysokou míru znalosti log prokázalo 48 % těch, kteří uvedli, že se velmi zajímají o politiku, oproti 43 % z těch, kteří se spíše zajímají o politiku, 29 % kteří se spíše nezajímají a 12 %, kteří se nezajímají o politiku vůbec. U poslední skupiny naopak převažuje nízká znalost log (62 %). Sledujeme-li znalost politických log dle volebních preferencí 2 respondentů (viz graf 5), pozorujeme vyšší úspěšnost mezi podporovateli pravicových stran. S alespoň středním stupněm znalosti se setkáváme nejčastěji u těch, kteří se kloní k TOP09, Straně zeleným a ostatním stranám. Největší podíl občanů s nízkou znalostí naopak pozorujeme mezi podporovateli KSČM a ČSSD. Tento výsledek je do značné míry dán sociodemografickými charakteristikami podporovatelů jednotlivých stran. Podporovatelé KSČM patří ke starším věkovým a méně vzdělaným skupinám, naopak pravicová uskupení preferují lidé s vysokoškolským vzděláním a větším zájmem o politiku. Graf 5: Znalost politických log dle volební preference (%) Analýza podle sociodemografických a jiných třídicích znaků v souhrnu ukázala, že nejvyšší míru znalosti log politických stran vykazují vysokoškolsky vzdělaní muži ve středním věku, kteří se zajímají o politiku. 2 Znění otázky Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil? 5