PhDr. Pavel Čáslava, Etická komise APSS ČR S použitím přednášky Stephena Weye, University College of York St John
V současné době existuje široký rozsah asistivních technologií a na nich postavených řešeních a službách, které mohou přinášet benefity všem, kteří potřebují specifický druh péče. Není sporu o tom, že mohou poskytnout našim klientům vyšší nezávislost a potenciálně šetřit čas jejich pečovatelů. Avšak je důležité, tak jako v ostatních klasických službách zvažovat rizika, která mohou při jejich použití nastat. Zvláštní pozornost těmto rizikům je namístě - již v přípravném procesu, který by měl přecházet samotnému nasazení asistivní technologie. - Snaha o eliminaci rizik by měla provázet jak proces plánování, tak proces projednávání s klientem, včetně získání jeho informovaného souhlasu. - Vnímavost k rizikům by neměla polevit ani v samotném průběhu instalace a používání této technologie.
Zrovna tak jako každá nová myšlenka nebo vynález mají asistivní technologie potenciál prospívat lidem, ale bohužel také mohou být nesprávně používány s nepředpokládanými negativními vedlejšími účinky. Je důležité si uvědomit, že zařízení, které se jeví na první pohled jako užitečné, může v jistém ohledu obsahovat rizika pro své uživatele nebo jejich pečovatele. Tato rizika nemusí být na první pohled patrná a mohou se objevit až po jistém čase. Tato rizika se mohou například týkat:
některých typů monitorovacích zařízení užívaných pro zvýšení bezpečnosti uživatelů, ta mohou mít vliv na soukromí a paradoxně na bezpečnost uživatelů (v případě nesprávného použití získávaných dat). Zvýšené riziko doprovází především používání počítačových technologiích založených na sdílení dat. (notoricky známá rizika datových sítí). Takové informace mohou být zneužity nebo se mohou dostat do nesprávných rukou. Vztah mezi užitím techniky a soukromím není nutně zřejmý. Moderní technologie jsou schopny získat, sdílet a uchovávat značné množství informací o člověku. Uživatel má právo požadovat, aby tyto informace byly jednak správné, ale také korektně využity. Připomínám: Směrnice EU 2002/58/ES ze dne 12.7.2002 o principech sběru,skladování a využití osobních údajů a náš Zákon o osobních údajích a dohledovou praxi Úřadu pro ochranu osobních údajů.
obecného vlivu asistivních technologií na společnost. Například: Náhlý boom (expanze výroby, agresivní marketing a náhlý pokles cen) může vést jejich přecenění a následně k omezování služeb nebo k redukci lidského kontaktu s pečovanými zařízení založeného na asistivných technologiích, které je používáno pro úkony, které je pečovaná osoba schopna dělat sama, což může snižovat její samostatnost a zvyšovat její závislost na péči
nesprávné volby zařízení, jehož použití může být za hranicemi schopností uživatele a může péči spíš komplikovat než usnadňovat (stres, zmatenost, agresivita) jednostranného zaměření na problémy pečovaného a opomíjení jeho potenciálních schopností užití technologických řešení bez náležitého svolení osoby, které se to týká. Někteří lidé se mohou cítit stigmatizování používáním asistivní technologie, proto by její použití mělo být s nimi řádně probráno, včetně poctivé prezentace výhod a nevýhod.
2. Následně je třeba, abychom si položili všechna pro i proti konkrétního použití zařízení asistivní technologie. Například: Zvažovali bychom řešení s použitím asistivních technologií za jiných okolností? Za jakých? Co tento případ říká o našem pohledu na člověka s touto disabilitou? Neselhali jsme při hodnocení jejích silných stránek, nebo respektování jejích přání? Co bych zvolil pro sebe, kdybych byl v této situaci? Jaký by mohl být pohled někoho jiného na námi navrhované řešení a případné důsledky zvolení či nezvolení tohoto řešení? Přijímáme riziko, které je spojeno s navrhovaným řešením? Je si každý, kdo se účastní na tomto řešení vědom všech pro a proti?
3. Uvažování o asistivních technologie spíše než rizika zdůrazňuje zjevný fakt, že pomáhá lidem dělat věci, které jsou mimo jejich možnosti. To také zahrnuje takové záležitost jako udržování vztahů nebo kontaktů s lidmi, které mají rádi. Nebo možnost pamatovat si události a plnit úkoly každodenního života. Takže přemýšlejme, jak technologie mohou pomáhat lidem dosahovat věci, které jsou pro ně obtížně dosažitelné. Jak mohou zvýšit kvalitu jejich života a kvalitu jejich vztahů.
Bezpečnost je také velmi důležitá, ale uživatelé by možná někdy rádi udělali kompromis mezi jejich bezpečností a naplněním jejich potřeb. Například možná, že by chtěli jít večer ven, protože hledají sociální kontakt nebo chtějí něco dělat. V takovémto případě dveřní senzor může možná zajišťovat jejich bezpečnost, ale nedovolí jim dosáhnout jejich potřeb sociálního kontaktu, což z dlouhodobého hlediska může vést k stresujícímu zvýšení naléhavosti takové neuspokojené potřeby. Možná, že existuje nějaká jiná cesta jak uspokojit jejich potřebu.
4. To vede ke čtvrté a možná nejzákladnější otázce, kterou bychom měli položit sami sobě. Skutečně tato konkrétní situace volá po technologickém řešení? Jaké jsou jiné alternativy? Například umožnit doprovázení člověka,který chce jít ven, nebo naplnit nějak jinak jeho čas. Asistivní technologie by neměly být vnímány jak rychlé řešení. Vždycky když se o nich uvažuje, měly by se zvažovat všechny možné alternativy.
Jak jsou technologie užity a zdali přijde ke slovu etika, záleží na nás. Je to o tom, že osobnost klienta musí být vždy v centru každého řešení. Musíme se vyhnout uvažování o klientech jen jako o lidech vyžadujících pomoc. Jsou to stále lidé, kteří mají různé schopnosti, potřeby, přání. To nás vede k poslední otázce. Potřebujeme zvážit způsoby jak zahrnout osobnost klienta do procesu a jak získat jeho informovaný souhlas. Nemůžeme se spokojit s obecným předpokladem, že například osoba s demencí nemůže dát souhlas. Ve skutečnosti bychom měli implicitně vycházet s předpokladu, že tuto schopnost má a měli bychom ji hledat. Kapacita dát souhlas není něco co člověk má nebo nemá. Často závisí na situaci a na způsobu, jak je otázka prezentována. To bude vyžadovat hledání nejlepšího přístupu, což možná bude zahrnovat užití verbálního i nonverbálního přístupu, obrázků, videí a reálných demonstrací fungování zvažované technologie.
Je důležité rozumět tomu, že etické otázky, které nám pokládá používání asistivních technologií se ve skutečnosti příliš neliší od těch, které nám kladou nové objevy nebo sociální změny. Etické otázky si klademe rovněž v souvislosti třeba s klonováním nebo geneticky upravenými potravinami. Současný technický pokrok nám často nabízí velice lákavá řešení, je však dobré si připomenout, že asistivní technika je pouze nástroj, který nám pomáhá dosáhnout určitých cílů. Stejně jako každý jiný nástroj může být tato technika použita správně nebo špatně, ale jak se říká, dobrý řemeslník neobviňuje své nástroje nýbrž sám sebe, když se dílo nedaří.
Děkuji za pozornost.