Etologie hospodářských zvířat Rozdělení etologie Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra speciální zootechniky
Rozdělení etologie 1. Obecná etologie =zabývá se studiem základů chování a jejich ovlivňováním na úrovni nervové soustavy, smyslových receptorů a mechanismem neurohumorálního řízení etologických projevů, patří sem i studium instinktů, dědičnosti, učení =etofyziologie, neuroetobiologie, etogenetika, ekoetologie 2. Speciální etologie = týká se celých souborů chování jako celku a zahrnuje etologii teritoriální, biokomunikační, sociálního chování, rozmnožování, péči o potomstvo, etologii potravní, ochrannou, etologii mláďat
Rozdělení etologie 3. Aplikovaná etologie neboli užitá v zootechnice (zaměření na hospodářská zvířata) 4. Podle zaměření - etologie vrozeného chování - etologie získaného chování 5. Podle metodologie - etologie popisná (deskriptivní) - etologie pokusná (experimentální)
Rozdělení etologie 6. Podle skupin: - etologie domácích zvířat, - etologie laboratorních zvířat, - volně žijících zvířat, - etologie hmyzu, - ptáků, - savců, - ryb, apod.
Aplikovaná etologie Významní etologové: Schloeth (1961) - Francie E.S.E.Hafez (1962) - USA E.Porzig (1969) - NDR J. Hauptman (1972) - ČR H.H. Sambraus (1978) - NSR Venediktová a Puškarský (1978) SSSR 1978, Madrid 1. celosvětový kongres pro etologii aplikovanou v zootechnice 1979, Nitra 1. mezinárodní konference věnovaná prvním poznatkům aplikované etologie v živočišné výrobě
Aplikovaná etologie Aplikovaná etologie neboli užitá v zootechnice (zaměření na hospodářská zvířata) = usiluje o využívání etologických poznatků pro praktické cíle tzn. že se zabývá formou a zákonitostí chování jednotlivých druhů, plemen a kategorií zvířat v určitém prostředí, = poznává hranice tolerantnosti zvířat vůči změnám prostředí, = poznává možnosti ovlivňování chování zvířat = nejmladší etologie, vznik v 60. letech 20. stol. šlechtění zvířat na jednostrannou užitkovost, nové systémy výživy, rozvoj inseminace, nové metody odchovu mláďat, nová technologie ustájení, apod. vliv na přirozené chování hospodářských zvířat - centrum pro výzkum etologie ve VÚŽV v Nitře (SCPV-2005) VÚŽV v Praze-Uhříněvsi
Aplikovaná etologie Aplikovaná etologie Cíle = věda, zkoumající chování živočichů využívaných člověkem, zejména hospodářských a laboratorních zvířat, zvířat chovaných v zoologických zahradách a v domácnostech Cíle: vytvoření technologie chovu odpovídající welfare zvířat výzkum životních projevů zvířat v přesně stanovených podmínkách při ověřování vhodnosti daného systému chovu modelový výzkum reaktivity zvířat na různé prvky srovnávací výzkum zvířat téhož druhu, různé plemenné příslušnosti, kategorie, užitkového směru apod. u zvířat chovaných v týchž podmínkách sledování chování zvířat v etologických laboratořích
Aplikovaná etologie Cíle Výzkum chování a pohody prasat, mléčného a masného skotu, farmově chovaných jelenovitých, koní, atd.: - mateřské chování a jeho vliv na růst, vývoj a mortalitu mláďat v různých systémech ustájení, otázky kojení a odstavu prasat - vliv ustájení, sociálního prostředí a sociálních zkušeností během ontogeneze na chování, pohodu, zdraví a užitkovost - komunikace, zejména hlasová, mezi zvířaty a ve vztahu člověk zvíře, emocionalita, kognitivní schopnosti zvířat - agresivita, dominance, pozitivní sociální interakce včetně hry mezi zvířaty a jejich důsledky pro fyziologii, zdraví, pohodu a reprodukci - skupinové chování, synchronizované chování, pastevní chování - fyziologie parožení jelenovitých
Aplikovaná etologie Chování Chování = vnější odraz fyzického a psychického stavu organismu zvířete v daném okamžiku = je signálem, který svědčí o tom, zda prostředí zvířatům vyhovuje = změna v chování jako první ukazatel nastávajících změn v organismu = jedním z nejdůležitějších mechanismů, kterými si zvíře upravuje svůj vztah k prostředí = jeden z nejefektivnějších mechanismů adaptace!
Aplikovaná etologie Chování Vrozené chování chování přítomné při narození jedince, které se ale nemusí bezprostředně projevit. Není naučené, ani získané během postnatálního vývoje. Je důsledkem vzájemného působení chování dědičného a vlivu faktorů prostředí v době před narozením či vylíhnutím. Získané chování chování, které jedinec projevuje v průběhu postnatálního vývoje a které se rozvíjí zpravidla učením. Důležité poznat normy chování jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat!!!
Kategorizace chování 1. Chování na zabezpečení orientace v prostoru a čase zraková orientace čichová orientace sluchová orientace hmatová orientace chuťová orientace "biologické hodiny" (sezónnost, přepelichání, kvokání,výměna srsti, estrální cykly)
Kategorizace chování 2. Termoregulační chování 3. Chování na zabezpečení denních životních potřeb (chování podmíněné metabolickými projevy) příjem krmiva, pití (defekace, urinace) odpočinek, spánek pohyb stání Komfortní chování
Kategorizace chování 4. Sociální chování tvorba stáda (agresivita, boj, mimické projevy, dominance, submisivita) emoce, distanční vzdálenost hra, zvědavost učenlivost 5. Sexuální chování hry mláďat chování při říji chování při přirozené plemenitbě a při inseminaci chování samců (flemování, boj samců, chování při odběru spermatu)
Kategorizace chování 6.Mateřské chování gravidita chování před porodem, v průběhu porodu péče o mláďata (olizování, sání, ochrana, učení) 7. Abnormální chování patologické odchylky v chování konkrétního jedince nebo skupiny zvířat (sledování negativního vlivu techniky a technologie na chování) 8. Biokomunikace vydávání zvuků při různých činnostech