Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

Podobné dokumenty
Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Katedra pěstování lesů (KPL)

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

Přílohy návrhové části. plánu péče o CHKO Šumava

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Základní charakteristika území

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Krkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park

Zdroj: Ústav pro hospodářské úpravy lesa. v tom jehličnaté celkem listnaté celkem holina

Základní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Výstupy NIL2. Škody zvěří. Radim Adolt. I Informace o lesích

Obnova zeleně a miniarboretum

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

KŮROVCOVÁ KALAMITA PODKLADY. Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů prezentace z Porady OAK, KAK, RAK ze dne

doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.


MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

II. Informační seminář FRAMEADAPT. Rámcové směrnice hospodaření vybraných přírodních lesních oblastí. Jan Kadavý, LDF MENDELU

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů

Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Český ráj

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI

MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 9

STRUKTURA A VÝVOJ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH SMÍŠENÝCH POROSTŮ NA MODELOVÝCH VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH V ZÁPADNÍCH KRKONOŠÍCH

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Základy lesnické typologie

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. OBSAH

I. Vytvoření východiska obnovy kombinací okrajové clonné seče a vložených prvků listnatých dřevin

Výsledky NIL2. Jaromír Vašíček

SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ?

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Příloha č. 1. Mapa hnízdišť chřástala polního na území PO Labské pískovce v části zasahující do CHKO Lužické hory

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Březina. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. stupně: Kuřim Katastrální území:

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

VY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko

BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

3.1. Lesní hospodářství

Přírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.

Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1

Aktuální informace o postupu při zpracování dřevní hmoty napadené kůrovci 10/2018. Ing. Jan Drozd

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Škody zvěří na lesních porostech

6 Správa Národního parku České Švýcarsko

LESNICKÉ A MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ LESY ČESKÉ REPUBLIKY S.P., LZ KLADSKÁ. Ing. Jan Němický

Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava

Dřevinná skladba Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno

PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ V MALOLESÍCH NA SVITAVSKU

Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL

Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště


Historie a současnost společnosti Rostislav Polášek

Nástin příčin současné krize lesů a lesnictví a jak ji překonat

LÝKOŽROUT SMRKOVÝ HISTORIE, SOUČASNOST A SOUVISLOSTI PETR ZAHRADNÍK VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I.

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ BOROVÁ LADA DEMONSTRAČNÍ PLOCHA A BOROVÁ LADA A

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa managementu lesních rezervací

KA 6 NLP II Snížit dopady očekávané globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů. Emil Cienciala

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy

Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

Lesy České republiky, s.p. - lesní správa Janovice & Česká lesnická společnost - pobočka Pro Silva Bohemica PĚSTEBNÍMI POSTUPY"

Zvyšování podílu buku a přechod na nepasečné hospodaření na úpatí Železných hor Průvodce exkurzní trasou

K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras

Návrh zonace (zón ochrany přírody) Národního parku České Švýcarsko

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Prezentace projektu na vybraném biocentru.

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Hněvošický háj CZ

Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GKZ

Výstup: 1.1 Zvýšená kvalita dlouhodobého plánování rozvoje lesů dle zásad TUH

Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GZK

Obnova lesních porostů. Hospodářské způsoby obnovy lesa

Oblast 1.10 Zemědělství, lesní hospodářství a rybolov

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz

Zelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody

PRO SILVA BOHEMICA pobočka České lesnické společnosti Branch Office of the Czech Forest Society. Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica

Výsadby. Ukázky typových projektů pro 88. výzvu OPŽP. zelená linka:

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Jaronínská bučina

Transkript:

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald Jörg Ziegler Nationalpark Schwarzwald

Der Schwarzwald Tradiční krajina s mnoha tradicemi a klišé

Der Schwarzwald Rýnský zlom

Der Schwarzwald pásovité uspořádání vrstev v jižním Německu

Der Nordschwarzwald - Geologie

Obsah živin Ministerium für Ländlichen Raum Der Nordschwarzwald - Půdy Hlinité, písčité půdy náchylný k zamokření - stagnogleje a pseudogleje na náhorních plošinách a ve vysokých horských polohách (Missen, Grinden) Vývoj od hnědozemí k podzolům Hlinité až písčité hnědozemě a podzolické hnědozemě

Der Schwarzwald Klima

Der Schwarzwald Klima Klima ve Schwarzwaldu je primárně ovlivňováno západním prouděním od Alantiku, bohatým na srážky Severní Schwarzwald je spolu s Alpami srážkově nejbohatší oblastí Německa Subatlantské klima bez extrémů

Der Schwarzwald Vegetace

Der Schwarzwald Vegetace

Der Schwarzwald Vegetace

Der Schwarzwald Vegetace

NP Schwarzwald Bühl ca. 130 ha Baden-Baden ca. 430 ha Ruhestein, Hoher Ochsenkopf Rozšíření: Státní lesy Baden-Baden a Bühl

Der Schwarzwald výškové stupně Ruhestein Ochsenkopf Dohromady (sub) ha % ha % % horský < 900müNN 6141 67,2 1418 69,9 67,7 vysokohorský > 900müNN 3002 32,8 612 30,1 32,3

Der Schwarzwald aktuální zastoupení dřevin Ruhestein Ochsenkopf Dohromady ha % ha % % Smrk 6046 70 1204 60 68 Jedle 948 11 365 18 12 Buk 361 4 144 7 5 Ost. Jehl. 348 4 30 2 3 kleč 145 2 0 0 1 borovice 344 4 229 11 5 Ost. List. 424 5 29 1 4 jeřáb 2 0 0 0 0 olše 5 0 4 0 0 javor 36 0 5 0 0 dub 7 0 0 0 0

Stav: Podíl smrku je díky antropogenním zásahům velmi vysoký (na 90% plochy) Z pylových profilů vyplývá, že smrk dřív tvořil pouze kolem 3% porostů Na mnoha plochách jsou čistě smrkové porosty, což je výsledek zalesňování (Holländerhandel, Waldweide, Waldbrand, Reparationshiebe, Harznutzung...) Jsou tu ale i autochtonní porosty jedle, buku a borovice V minulých letech bylo vynaloženo velké úsilí při vnášení přimíšených dřevin. Ve zmlazení se již vyskytuje i množství přimíšených dřevin

Přirozené složení lesa Odvození stupňů přirozenosti: Klimatické podmínky Stanovištní podmínky Vegetace

Přirozené složení lesa Z toho je odvozen stanovištní les (Standortswald) Stanovištní les je lesní společenstvo, které se ustanoví samo a rychle (dle stávajícího poměru dřevin) bez dalších zásahů člověka na jednotlivých stanovištích

Der Schwarzwald přírodní lesní společenstva Z / S V / J Jedlo-, smrkový les vysokohorský borovo-, jedlo-smrkový les Jedlo-bukový les se smrkem horský Buko-, jedlový les s borovicí Jedlo-bukový les submontánní Jedlo-, bukový les s borovicí

Přirozené složení lesa Lesní společenstva horských svahů: Bikovo a svízelové Jedlovo bukové lesy (Luzulo- und Galio - Fagetum) Lesní společenstva vysoko položených náhorních plató: Beerstrauch bika Jedlové lesy (Vaccinio- und Luzulo - Abietum)

Přirozené složení lesa V NP existuje 252 regionálních stanovištních jednotek Z toho vychází 40 různých lesních typů Pro každý lesní typ je odhadnut podíl hlavních dřevin

Přirozené složení stanovištního lesa Ruhestein Ochsenkopf Dohromady NLP Skutečné % % % % Smrk 23,7 17,0 ca. 20% 68 % Jedle 47,8 50,6 ca. 50% 12 % Buk 20,6 28,1 ca. 25% 5 % Ostatní. 1,8 1,0 Borovice 4,6 2,1 Jeřáb 0 0,1 Olše 0,7 0,4 javor 0,5 0,6 dub 0 0

Přirozené složení lesa Z porovnání aktuálního zastoupení se zastoupením hlavních dřevin ve stanovištním lese se odvozuje stupeň přirozenosti Zastoupení hlavních dřevin ve stanovištním lese je zhruba na úrovni 39% oproti současnému Bayr.Wald 74% (Kiener 2008) Harz 40% (2012) Eifel 40% (Pardey 2008)

Úvahy o přestavbě lesů Ausgangsvoraussetzungen: 99,3% hospodářský les vs. 0,7% ochrana procesů Časový horizont: během 30 let na 75% plochy Vysoký tlak zvěře především na jedli Žádné oplocenky kvůli tetřevovi Ochrana procesů vs. Přestavba lesů

Přestavba lesů v NP Schwarzwald? Nyní: Ochrana přírodních procesů Přestavba lesů odspodu v zásahové zóně a v první zóně samovolného vývoje Obnova lesa pouze přirozeným zmlazením Podporovat převážně buk kvůli tlaku zvěře

Přestavba lesů v NP Schwarzwald? Ochrana přirozených procesů x přestavba lesů

Přestavba lesů v NP Schwarzwald? Vývoj lesa není proti smrku, ale ve prospěch jedle a buku Zajištění bohatého zmlazení buku a jedle K tomu je zapotřebí fungující myslivecký management a kryt mateřského porostu po co nejdelší dobu

Kde budou přestavby lesa? Zonace

Kde budou přestavby lesa? Zonace Pouze pokud je stupeň přirozenosti pod 50% Přestavba zdola nahoru Přednostně v živinově bohatých podhorských polohách Přednostně také v první zóně samovolného vývoje Dlouhodobě pak v zásahové zóně pro zjednodušení managementu kůrovce

Jak bychom měli přestavbu lesa provádět? Chránit stávající přirozené zmlazení jedle (autochtonní materiál) upřednostňovat před výsadbou Předpoklad: Úspěšná regulace stavů zvěře

Wie soll der Waldumbau erfolgen? Řešení? Výsadby buku (malý vliv okusu) Pouze při selhání přirozeného zmlazení Pouze v případě velmi vzdálených porostů Přestavba jen při stabilní porostní struktuře V submontánních polohách V daných zónách

Další možnosti opatření ve vývoji lesů Zajištění smíšení dřevin v mladých porostech pomocí regulace v průběhu růstu Také rozsáhlá diverzifikace čistě smrkových porostů pomocí podrostních zásahů bez přimíšení dalších druhů (zvýšení biodiverzity při zvýšené struktuře) Na kalamitních plochách nejdříve pionýrské druhy, pak cílový smíšený les

První výsledky výzkumu lesů zvláštního určení

První výsledky výzkumu lesů zvláštního určení Jedle a buky zůstávají po napadení lesa kůrovcem v porostu I mladé jedle a buky poskytují dostatečné krytí pro následující generaci lesa Relativní zastoupení jedle a buku stoupá v další generaci lesa Dříve uniformní les se diverzifikuje. Obnova probíhá na malých plochách, stinné dřeviny mají šanci se uplatnit

První výsledky výzkumu lesů zvláštního určení

Shrnutí Ochrana procesů před vývojem lesa (Národní park, čas) Vývoj odvislý od stupňů přirozenosti, opatření dle stupňů přirozenosti Vývoj lesa není proti smrku, ale ve prospěch jedle a buku Zajistit přirozené zmlazení, upřednostňovat před výsadbami Podsadby jen při fungujícím managementu zvěře a jen buk

Shrnutí Samovolný vývoj umožnit pouze po shodě Oddělení výzkumu s regionem (Rada NP) Samovolný vývoj pouze v oblastech předem vymezených pro tento účel Opatření mají smysl pouze pokud jsou účinná dlouhodobě (třeba po 30 let) Jednoduše jsem zde mezi Vámi příliš brzy, stojíme na úplném začátku!!

Mockrát Vám děkuji za pozornost!!