VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB MŮŽE

Podobné dokumenty
VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB MŮŽE

Jiří Grygar: Velký třesk za všechno může... 1/ 22

Einsteinových. podle množství. dá snadno určit osud vesmíru tři možné varianty

Chemické složení vesmíru

Urychlovače na nebi a pod zemí, aneb Velký třesk za všechno může

Od kvarků k prvním molekulám

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/ Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

O původu prvků ve vesmíru

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

Dějiny vesmíru. v kostce. Zdeněk Mikulášek, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně

NEZADRŽITELNÝ VZESTUP ASTROČÁSTICOVÉ FYZIKY. Fyzikální ústav AV ČR, Praha

října 2009: Evropský týden astročásticové fyziky

Něco z astronomie aneb Kosmologie, pozorování a astročásticová fyzika

Standardní model a kvark-gluonové plazma

postaven náš svět CERN

Geochemie endogenních procesů 2. část

Reliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

Za hranice současné fyziky

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

Standardní model částic a jejich interakcí

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

ELEKTROMAGNETICKÁ INTERAKCE

Prvek, nuklid, izotop, izobar

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Struktura a vývoj vesmíru. Úvod: kosmologie jako věda o vesmíru jako celku

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. neutronové číslo

Temná hmota ve vesmíru

Kosmologie II. Zdeněk Mikulášek, Základy astronomie + U3V, 10. května 2018

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

STŘEDOČESKÝ KRAJ ANTIHMOTA

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Hvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

Příklady Kosmické záření

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek

VESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Fyzikální chemie Úvod do studia, základní pojmy

Jak se vyvíjejí hvězdy?


Mezony π, mezony K, mezony η, η, bosony 1

Miroslav Veverka: Evoluce svým vlastním tvůrcem

Astronomie, sluneční soustava

Život hvězd. Karel Smolek. Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Jak nám vládne symetrie. Jan Kábrt

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ŠKOLNÍ 24, BYSTRÉ ROČNÍK. Astronomie - hvězdy. Michal Doležal

Relativistická dynamika

Vesmír laboratoř extrémních teplot(?)

1. Struktura hmoty. Následující schéma uvádí tento pojem do souvislosti s dalším

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

Naše představy o vzniku vesmíru

Struktura atomu. Beránek Pavel, 1KŠPA

Standardní model. Projekt je spolufinancován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR

ZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Virtual Universe Future of Astrophysics?

Atomární látka KOSMOLOGIE. Atomární látka ASTRONOMIE A FYZIKA SVÍTÁNÍ

Prvek, nuklid, izotop, izobar, izoton

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop

Experiment ATLAS. Shluky protiběžných částic se srážejí každých 25 ns. tj. s frekvencí. Počet kanálů detektoru je 150 mil.

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

o Mají poločíselný spin (všechny leptony a kvarky, všechny baryony - například elektron, neutrino, proton, neutron, baryony Λ hyperon...).

Rozluštění skrytých symetrií přírody

Kam kráčí současná fyzika

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum

Jak starý je vesmír? ( ± 0.021) x 10 9 let (družice Planck) odhad pomocí Hubbleovy konstanty

Detekce nabitých částic Jak se ztrácí energie průchodem částice hmotou?

eh_ Pane Wágner ( )

LEPTONY. Elektrony a pozitrony a elektronová neutrina. Miony a mionová neutrina. Lepton τ a neutrino τ

KAM SPĚJE ASTRONOMIE?

Slunce zdroj energie pro Zemi

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

(v zrcadle výtvarné estetiky)

8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL

O čem se mluví v CERNu? Martin Rybář

ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D

Jaká je hmota uvnitř neutronových hvězd aneb jak studujeme velmi hustou jadernou hmotu

po kosmologii 20. století

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

VESMÍR. Prvouka 3. ročník

Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti

Čas a jeho průběh. Časová osa

Transkript:

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO V MŮŽE Fyzikáln Jiří GRYGAR lní ústav AkademieA věd ČR, Praha 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 1

Na počátku bylo slovo: VELKÝ TŘESKT opravdu za všechno může 10-43 sekundy: Planckův čas začíná FYZIKA: teplota 10 32 K; energie částic 10 28 ev; hustota 10 97 kg/m 3 ; ROZPÍNÁNÍ VESMÍRU: narušení supersymetrie (gravitace se oddělila od velkého sjednocení GUT); asymetrie hmoty a antihmoty (narušení parity?) v poměru (10 9 +1)/10 9 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 2

10-35 sekundy: kosmologická inflace rozepnutí 10 30 krát! volné kvarky, leptony a fotony: energie < 10 23 ev, teplota <10 27 K narušení GUT (silná jaderná síla se oddělila od elektroslabé) 10-10 sekundy: éra hadronová narušení symetrie elektroslabé interakce na elektromagnetickou a slabou jadernou interakci energie 100 GeV, teplota 1 PK 0,1 milisekundy: éra leptonová energie 100 MeV, teplota 1 TK, hustota 10 17 kg/m 3 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 3

0,1 sekundy: vesmír je průhledný pro neutrina hustota 10 7 kg/m 3 anihilace párů elektron-pozitron na záření gama 10 sekund: energie 500 kev, teplota 5 GK, hustota 10 4 kg/m 3 éra záření 3 minuty: vznik jader H/He = 3/1 (podle hmotnosti) dominuje žhavé reliktní záření 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 4

380 tisíc let: Oddělení látky od záření vesmír je průhledný pro světlo Elektrony jsou zachycovány jádry atomů zrod neutrálních atomů: Šerověk vesmíru (Dark Age) 200 milionů let: Zrod I. generace velmi hmotných (= krátkožijících) hvězd; pouze H/He Hvězdné černé díry se slévají na velmí hmotné černé veledíry - zárodky kvasarů a výdutí galaxií 1 mld. let: První zralé galaxie a kupy galaxií; zrod méně hmotných (= zašpiněných) hvězd II. generace 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 5

VZNIK CHEMIE Jak je všeobecně známo, k tomu, aby byli fyzikové, je zapotřebí uhlíku. Robert Dicke (1916-1997) americký fyzik 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 6

Kde se vzal ve vesmíru uhlík? R. Alpher a G. Gamow (1948-1950): Velký třesk (Big Bang posměšný název: teorie neuměla vysvětlit vznik uhlíku a dalších prvků! S. Weinberg, 1977: První tři minuty: 3/4 H; 1/4 He. WMAP, 2003: fluktuace reliktního záření: vesmír vznikl před 13,7 mld. let První hvězdy 200 mil. let po velkém třesku 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 7

H. Bethe aj., 1939: Základní termonukleární reakce ve hvězdách: přeměna H na He v řetězci p-p (účinnost 0,007 m.c 2 ) E. E. Salpeter, 1952: zázračný vznik C z He v dožívajících hvězdách (proces triple-alfa) F. Hoyle, 1954: Antropický princip: pravděpodobnost procesu silně zvýšena díky rezonanci energií základního stavu triple-alfa excitační stav 12 C (7,8 vs. 8,1 MeV) E. M. & G. R. Burbidge, W. Fowler, F. Hoyle: nukleogeneze Synthesis of the elements in stars. Rev. Modern Phys. 29 (1957), 547. 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 8

Koloběh prvků ve vesmíru a) Uhlík (Z = 6) až železo (Z = 26): série termonukleárních reakcí při zvyšující teplotě ( až 3 GK) v nitru dožívajících hvězd Trvání miliony až sto miliard let b) Hvězdy ztrácejí hmotu: hvězdný vítr a výbuchy supernov (obohacení mezihvězdného prostředí o těžší prvky [ kovy ] Snímek pozůstatku po supernově 1987A (VMM 165 tis. sv. let) c) Zachycování neutronů doplní zbytek Mendělejevovy tabulky Zastoupení prvků (Cu... drahé kovy... uran) velmi nízké 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 9

d) Původní mezihvězdný materiál (H+He) se obohacuje o těžší prvky. Z obohaceného materiálu (obřích molekulových mračen prachu a plynu) vznikají hvězdy II. generace. Opakování procesů a) + b) Velká mlhovina v Orionu V mezihvězdném prostoru: obří (stovky světelných let) chladná (10 200 K) stabilní mračna (až milion Sluncí) Infračervená a mikrovlnná spektroskopie: přes 100 druhů molekul, od dvouatomových (OH, CO) až po polycyklické aromatické uhlovodíky (naftalen, antracen...) i fullereny 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 10

e) Vznik hvězd III. generace; zhruba 2% podíl prvků těžších než helium (Slunce). Slunce přeměňuje vodík na helium po 10 miliard let. Pak nastoupí Salpeterova a další reakce, trvající sto milionů let. Rozepnutí na červeného obra. Výbuch supernovy nemožný. Po vyčerpání termonukleárních reakcí se červený obr gravitačně zhroutí: hustý (milionkrát voda) žhavý bílý trpaslík o poloměru Země, ale téměř s hmotností Slunce (planetární mlhovina). 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 11

Začátky života na Zemi - 4,57 mld. let: vznik sluneční soustavy - 3,5 mld. let: první mikrofosílie - 2,7 mld. let: eukaryoty - 0,8 mld. let: první vícebuněčné organismy 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 12

- 0,6 mld. let: modrozelené řasy na souši - 0,21 mld. let: veleještěři; náhlé vymření - 0,065 mld. let - 0,10 mld. let: savci - 0,18 mld. let: ptáci - 0,005 mld. let: hominidé - 0,000 1 mld. let: Homo sapiens sapiens 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 13

C. H. Lineweaver, T. M. Davisová (2002): Pokud život na Zemi vznikl již 200 mil. roků po konci těžkého bombardování kosmickými projektily (-4,0 mld. let), je ve vesmíru běžný Komplexní život vzácný; vznik na Zemi trval velmi dlouho. Život na Zemi zanikne za 1 miliardu let - stihlo se to tak tak! 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 14

Aktuální spekulace a zamyšlení Evo-devo = Evolutionary and developmental biology: Astrobiologie 20-22 aminokyselin v genetickém kódu. Všechny jsou opticky levotočivé. Cukry pravotočivé. Proč?? Podobná biochemie a společný genetický kód je důkazem společného (jedinečného?) původu života. Je život šťastná shoda nepravděpodobných náhod, anebo zákonitý proces ve vývoji vesmíru? V prvním případě jsme asi ve vesmíru sami, ve druhém případě je podivné, že platí Fermiho paradox. 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 15

"Buď jsme ve vesmíru sami, anebo nejsme. V každém případě je to ohromující." Lee Du Bridge, prezident Caltechu (1979) 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 16

Standardní model ZAČÁTEK FYZIKY v Planckově čase! 6 vůní kvarků (antikvarků): d, u, s, c, b, t elektrický náboj -1/3 nebo +2/3; 3 barvy, uvěznění v hadronech: baryony ze 3 kvarků, mezony z párů kvark-antikvark 6 leptonů (antileptonů): neutrina e,, ; elektron, mion, tauon 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 17

Stav fyziky 4 základní interakce (síly) GRAVITACE: univerzální, vždy přitažlivá, extrémně slabá, neomezený dosah (gravitony) ELEKTROMAGNETICKÁ: jen na el. náboje; přitažlivá i odpudivá, silná, neomezený rozsah (fotony) SILNÁ JADERNÁ: jen barevné náboje, přitažlivá, velmi silná, dosah jen jádra atomů (gluony) SLABÁ JADERNÁ: jen částice s vůněmi, odpudivá, slabá, dosah jen jádra atomů (bosony) 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 18

Vznik a vývoj chemie Stavební kameny 3 minuty po velkém třesku atomová jádra H, He, Li, Be, B 380 tisíc let po VT: neutrální atomy H, He, Li, Be, B 200 milionů let po VT: termonukleární reakce v nitrech hvězd vznik prvků C, N, O, F, Fe, Co, Ni (Z: 6, 7,..26, 27, 28) 203 millionů let po VT: Cu, Zn,.Pt,Au, Th, Pa, U během výbuchů prvních supernov (gravitační zhroucení velmi hmotných hvězd) 203 000 000 001 let po VT: Skutečný vznik chemie v chladném mezihvězdném prostoru: neutrální atomy; molekuly i organické Brzy potom:komplexní molekuly na planetách a jejich měsících 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 19

Vznik a vývoj biologie Temné začátky? Definice života: neznámá Vznik neznámých forem života v neznámých koutech vesmíru v neznámém čase Panspermie života směrem na Zemi téměř určitě vyloučena Život na Zemi: 9,7 10,2 mld. let po VT: jednobuněčný život patrně v hlubinách oceánů (černé kuřáky) 13,1 mld. let po VT: mnohobuněčný život na souši 13,6 mld. let po VT: savci 13,699 900 000 mld. let po VT: Homo sapiens sapiens 13,700 000 000 mld. let po VT: právě končí tato přednáška 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 20

KONEC Učená společnost ČR MMXI 27.2.2012 VELKÝ TŘESK 21