Plán péče o přírodní památku Polichno Pod duby na období 2012 2022
Obsah 1. Základní údaje o EVL přírodní památce... 1 1.1 Základní identifikační údaje... 1 1.2 Údaje o lokalizaci území... 1 1.3 Stručný popis území... 1 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 2 1.5 Výměra území... 6 1.6 Překryv území s jinými chráněnými územími... 6 1.7 Předmět ochrany EVL... 6 1.7.1 Předmět ochrany EVL podle zřizovacího předpisu (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.)... 6 1.7.2 Hlavní předmět ochrany EVL současný stav... 7 1.7.3 Obecný popis druhu/biotopu tvořící předmět ochrany... 7 1.8 Cíl ochrany EVL... 8 2. Rozbor stavu EVL s ohledem na předmět ochrany... 9 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 9 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti... 10 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy... 11 2.4 Současný stav EVL a přehled dílčích ploch... 11 3. Plán zásahů a opatření... 13 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v EVL... 13 3.1.1 Rámcové zásady péče o území... 13 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 14 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání EVL... 16 3.3 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností... 16 3.4 Návrhy na vzdělávací využití území... 17 3.5 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území... 17 4. Závěrečné údaje... 18 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 18 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 20 4.3 Seznam používaných zkratek... 21 4.4 Plán péče zpracoval... 21 5. Fotodokumentace... 22 6. Přílohy... 28
1. Základní údaje o EVL Přírodní památce 1.1 Základní identifikační údaje kód lokality: CZ0723414 kategorie ochrany: Evropsky významná lokalita přírodní památka název území: Polichno Pod duby druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení vlády č. 132/2005 Sb. orgán, který předpis vydal: vláda ČR číslo předpisu: nařízení vlády č. 132/2005 Sb. datum účinnosti předpisu: 22. 12. 2004 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: Zlínský okres: Uherské Hradiště obec s rozšířenou působností: Luhačovice 08857 obec s pověřeným obecním úřadem: Luhačovice 72041 obec: Luhačovice 585459 katastrální území: Polichno 725463 GPS středu EVL: 49 4'21.259"N, 17 42'18.168"E Příloha: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic EVL Příloha č. M4 Karta EVL Polichno Pod duby 1.3 Stručný popis území Jedná se území o rozloze asi 26 ha, přiléhající od SSZ k obci Polichno (okres Uherské Hradiště). Územím protéká drobný, přirozeně meandrující vodní tok, obklopený porostem olše. Lokalita se rozkládá na obou svazích potoka, větší část je však na J orientovaném svahu. Na této straně se také rozkládá louka tvořící asi 50% rozlohy lokality. Louka je dlouhodobě využívána jako pastvina skotu. Druhá polovina lokality je tvořena zapojenými křovinatými porosty zejména hlohu (Cratageus sp.), které jsou biotopem bourovce trnkového (Eriogaster catax). V západní části lokality se nachází několik žlebů a reliéf je zde členitější. 1
1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí PP Polichno Pod duby se rozkládá v katastrálních územích Polichno 725463. Celková rozloha je 261716,3 m 2. Tabulka s vlastníky pozemků v EVL je z důvodu velkého objemu dat umístěna v příloze č. T 1 Vlastnici pozemků v EVL. Informace o vlastnících pozemků byly získány z internetového portálu ČÚZK - Nahlížení do katastru nemovitostí (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) ve dnech 14. 18. 3. 2011. Katastrální území: Polichno (okres Zlín); 725463 Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v EVL (m 2 ) 766/25 orná půda zemědělský půdní fond 224 2809,5 2809,5 766/26 orná půda zemědělský půdní fond 36 2275,9 2275,9 766/27 orná půda zemědělský půdní fond 81 2052,8 2052,8 766/28 orná půda zemědělský půdní fond 17 2179,4 2179,4 766/29 orná půda zemědělský půdní fond 60000 686,3 686,3 766/2 TTP zemědělský půdní fond 60000 3086,5 3086,5 766/57 ostatní plocha ostatní komunikace 60000 19,9 19,9 766/58 ostatní plocha ostatní komunikace 165 40,1 40,1 766/32 TTP zemědělský půdní fond 165 1488,6 1488,6 766/59 ostatní plocha ostatní komunikace 140 21,6 21,6 766/60 ostatní plocha ostatní komunikace 81 18,9 18,9 766/33 TTP zemědělský půdní fond 140 938 938 766/61 ostatní plocha ostatní komunikace 75 41,6 41,6 766/35 TTP zemědělský půdní fond 81 1003,5 1003,5 766/36 TTP zemědělský půdní fond 75 1802,8 1802,8 766/63 ostatní plocha ostatní komunikace 107 43,3 43,3 829/16 ostatní plocha neplodná půda 252 2824,4 2824,4 829/17 ostatní plocha neplodná půda 224 154,6 154,6 766/37 TTP zemědělský půdní fond 107 1853,3 1853,3 766/64 ostatní plocha ostatní komunikace 120 68,9 68,9 766/65 ostatní plocha ostatní komunikace 10001 44,4 44,4 766/38 TTP zemědělský půdní fond 120 1713,2 1713,2 766/39 TTP zemědělský půdní fond 121 1801,7 1801,7 766/66 ostatní plocha ostatní komunikace 342 36,8 36,8 766/40 TTP zemědělský půdní fond 342 1674 1674 766/67 ostatní plocha ostatní komunikace 8 40,9 40,9 766/41 TTP zemědělský půdní fond 8 1507,1 1507,1 766/68 ostatní plocha ostatní komunikace 66 45,9 45,9 829/10 ostatní plocha neplodná půda 335 7668 7668 766/69 ostatní plocha ostatní komunikace 13 25,6 25,6 766/44 TTP zemědělský půdní fond 66 1538,8 1538,8 766/62 ostatní plocha ostatní komunikace 75 25,6 25,6 766/71 ostatní plocha ostatní komunikace 52 59,4 59,4 2
Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v EVL (m 2 ) 766/42 TTP zemědělský půdní fond 13 253,6 253,6 766/46 TTP zemědělský půdní fond 75 676,8 676,8 766/72 ostatní plocha ostatní komunikace 10002 136,5 136,5 766/47 TTP zemědělský půdní fond 52 1284 1284 766/48 TTP zemědělský půdní fond 422 2341 2341 829/1 ostatní plocha neplodná půda 10001 59361 59361 766/73 ostatní plocha ostatní komunikace 38 36,2 36,2 766/70 ostatní plocha ostatní komunikace 13 41,6 41,6 829/18 ostatní plocha neplodná půda 224 1068,3 1068,3 829/15 ostatní plocha neplodná půda 140 1541,5 1541,5 766/45 TTP zemědělský půdní fond 38 576,7 576,7 766/74 ostatní plocha ostatní komunikace 321 94,2 94,2 829/22 ostatní plocha neplodná půda 60000 2834,8 2834,8 829/21 ostatní plocha neplodná půda 17 2048,3 2048,3 766/43 TTP zemědělský půdní fond 13 615,1 615,1 766/49 TTP zemědělský půdní fond 321 1156,4 1156,4 829/20 ostatní plocha neplodná půda 81 1274,1 1274,1 766/75 ostatní plocha ostatní komunikace 10001 56,5 56,5 766/30 TTP zemědělský půdní fond 17 24,7 24,7 829/14 ostatní plocha neplodná půda 10002 332,4 332,4 829/19 ostatní plocha neplodná půda 36 1846,8 1846,8 766/76 ostatní plocha ostatní komunikace 117 76,8 76,8 766/50 TTP zemědělský půdní fond 229 929,9 929,9 766/51 TTP zemědělský půdní fond 117 852,6 852,6 809 TTP zemědělský půdní fond 38 444,3 444,3 766/77 ostatní plocha ostatní komunikace 82 133,5 133,5 829/13 ostatní plocha neplodná půda 299 31,2 31,2 766/52 TTP zemědělský půdní fond 82 1260,2 1260,2 766/78 ostatní plocha ostatní komunikace 10002 77,3 77,3 766/53 TTP zemědělský půdní fond 422 909,6 909,6 766/79 ostatní plocha ostatní komunikace 40 287,3 287,3 790 ostatní plocha neplodná půda 224 898 898 829/51 ostatní plocha neplodná půda 165 522,1 522,1 766/31 TTP zemědělský půdní fond 165 253,2 253,2 766/54 TTP zemědělský půdní fond 40 2030,5 2030,5 795 orná půda zemědělský půdní fond 225 779,5 779,5 829/52 ostatní plocha neplodná půda 140 133,7 133,7 796 ostatní plocha neplodná půda 17 645,3 645,3 766/80 ostatní plocha ostatní komunikace 389 129,9 129,9 829/53 ostatní plocha neplodná půda 81 7,5 7,5 766/55 TTP zemědělský půdní fond 389 459,3 459,3 821 TTP zemědělský půdní fond 82 375,6 375,6 766/34 TTP zemědělský půdní fond 140 6,1 6,1 766/81 ostatní plocha ostatní komunikace 65 287,5 287,5 766/56 TTP zemědělský půdní fond 65 303,2 303,2 3
Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v EVL (m 2 ) 845/6 ostatní plocha neplodná půda 321 820,3 820,3 845/1 ostatní plocha neplodná půda 321 1658,9 1658,9 845/3 ostatní plocha neplodná půda 302 572,9 572,9 843/9 TTP zemědělský půdní fond 189 4622,9 4622,9 843/8 TTP zemědělský půdní fond 321 4280,1 4280,1 843/4 TTP zemědělský půdní fond 322 2471,6 2471,6 843/10 TTP zemědělský půdní fond 159 4661,8 4661,8 843/2 TTP zemědělský půdní fond 302 3238,2 3238,2 843/5 TTP zemědělský půdní fond 321 14,2 14,2 843/12 TTP zemědělský půdní fond 150 4188,9 4188,9 843/13 TTP zemědělský půdní fond 331 4048,7 4048,7 843/6 TTP zemědělský půdní fond 321 19 19 766/82 ostatní plocha ostatní komunikace 10001 479,2 479,2 843/14 TTP zemědělský půdní fond 73 4475,5 4475,5 845/5 ostatní plocha neplodná půda 321 2947,1 2947,1 845/4 ostatní plocha neplodná půda 302 107,9 107,9 843/15 TTP zemědělský půdní fond 75 4323,5 4323,5 843/1 TTP zemědělský půdní fond 28 12978,1 12978,1 845/2 ostatní plocha neplodná půda 302 543,9 543,9 850 ostatní plocha neplodná půda 13 870,3 870,3 849 ostatní plocha neplodná půda 75 861,2 861,2 845/7 ostatní plocha neplodná půda 19 311,3 311,3 848/1 ostatní plocha neplodná půda 28 63,6 63,6 848/2 ostatní plocha neplodná půda 66 419,5 419,5 845/12 ostatní plocha neplodná půda 10001 3997,9 3997,9 845/8 ostatní plocha neplodná půda 159 143,7 143,7 858 TTP zemědělský půdní fond 38 1875,2 1875,2 848/3 ostatní plocha neplodná půda 38 432,6 432,6 845/9 ostatní plocha neplodná půda 150 223,6 223,6 848/4 ostatní plocha neplodná půda 75 77,1 77,1 855/1 TTP zemědělský půdní fond 75 766,9 766,9 843/11 TTP zemědělský půdní fond 10001 8,6 8,6 845/10 ostatní plocha neplodná půda 331 212,4 212,4 845/11 ostatní plocha neplodná půda 73 139,4 139,4 843/16 TTP zemědělský půdní fond 66 1242,3 1242,3 843/17 TTP zemědělský půdní fond 38 1250,7 1250,7 845/13 ostatní plocha neplodná půda 75 225,2 225,2 843/18 TTP zemědělský půdní fond 75 2155,9 2155,9 857 TTP zemědělský půdní fond 66 1018,3 1018,3 859 TTP zemědělský půdní fond 78 3692,4 3692,4 843/19 TTP zemědělský půdní fond 73 8473,6 8473,6 855/3 TTP zemědělský půdní fond 73 493,6 493,6 845/14 ostatní plocha neplodná půda 28 156,6 156,6 843/3 TTP zemědělský půdní fond 28 2128,7 2128,7 829/26 ostatní plocha neplodná půda 60 574,6 574,6 4
Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v EVL (m 2 ) 829/25 ostatní plocha neplodná půda 332 638,9 638,9 829/24 ostatní plocha neplodná půda 67 449,6 449,6 829/23 ostatní plocha neplodná půda 73 224,3 224,3 860 TTP zemědělský půdní fond 78 745,1 745,1 843/7 TTP zemědělský půdní fond 66 98,8 98,8 829/27 ostatní plocha neplodná půda 86 59,2 59,2 843/21 TTP zemědělský půdní fond 73 5910,6 5910,6 843/20 TTP zemědělský půdní fond 73 1823,9 1823,9 829/28 ostatní plocha neplodná půda 87 456,4 456,4 869 orná půda zemědělský půdní fond 73 557,4 557,4 855/4 TTP zemědělský půdní fond 73 813,5 813,5 871/42 orná půda zemědělský půdní fond 87 267 267 868 orná půda zemědělský půdní fond 71 959,8 959,8 921 vodní plocha koryto vodního toku 10001 4281 2600,1 855/2 TTP zemědělský půdní fond 71 950,2 950,2 829/2 ostatní plocha neplodná půda 10001 19131 17907,2 861 TTP zemědělský půdní fond 397 3704,2 3704,2 907 ostatní plocha ostatní komunikace 10001 2849 1859,7 828/1 ostatní plocha neplodná půda 10001 5154 4396,6 Celkem 261716,3 m 2 Příloha: Příloha č. T 1 Vlastnici pozemků v PP Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem PP 5
1.5 Výměra území Druh pozemku EVL - plocha v ha Způsob využití pozemku EVL - plocha v ha lesní pozemky - vodní plochy trvalé travní porosty orná půda 0,260 ha 11,9635 ha 1,2567 ha zamokřená plocha - rybník nebo nádrž - vodní tok 0,260 ha ostatní zemědělské pozemky - ostatní plochy 12,6913 ha neplodná půda ostatní způsoby využití 12,2684 ha 0,4229 ha zastavěné plochy a nádvoří - plocha celkem 26,171 ha 1.6 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: bez překrytí chráněná krajinná oblast: bez překrytí jiný typ chráněného území: bez překrytí Natura 2000 (ptačí oblast): bez překrytí Příloha: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic PP 1.7 Předmět ochrany EVL 1.7.1 Předmět ochrany EVL podle zřizovacího předpisu (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) Předmětem ochrany v PP Polichno Pod duby je bourovec trnkový (Eriogaster catax). 6
1.7.2 Hlavní předmět ochrany PP současný stav Stav populace bourovce trnkového (Eriogaster catax) byl v roce 2010 i 2011 hodnocen jako nepříznivý (U2-Bad). Stav celorepublikové populace z hlediska ochrany je hodnocen jako nepříznivý (Bad U2). název druhu bourovec trnkový (Eriogaster catax) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ nenalezen žádný jedinec stupeň ohrožení * 2, C1 popis biotopu druhu xerotermní stráně s roztroušenými křovinami, případně křovinaté meze a remízky název druhu areál populace stanoviště Předpokládaný vývoj Stav z hlediska ochrany bourovec trnkový (Eriogaster catax) nepříznivý nepříznivý méně příznivý méně příznivý nepříznivý Návrh managementu dle inventarizačního průzkumu: Extenzivní management zabraňující další sukcesi směrem k lesním typům vegetace nebo k hustě zapojeným porostům křovin. Aplikace herbicidů na pastvinách je nepřípustná (Marhoul & Turoňová 2008). Hodnocení populace bourovce trnkového a hodnocení celkového současného stavu jeho biotopů je v souladu se stupnicí biomonitoringu (Dušek et al. 2007, Hejda 2007). Inventarizační průzkum provedl RNDr. František Bárta a Josef Moravec. Inventarizační zprávu zpracoval Josef Moravec, Poradenská a konzultační činnost v oblasti ekologie, Vrdy, Smetanovo náměstí 320, PSČ 285 71, IČ: 74907492, DIČ: CZ6509160790. 1.7.3 Obecný popis druhu/biotopu tvořící předmět ochrany Kategorie zákonné ochrany: silně ohrožený Červený seznam ČR: kriticky ohrožený Ekologie a biologie: bourovec trnkový u nás v minulosti žil v řídkých teplých listnatých lesích v nížinách a pahorkatinách. Tyto tzv. nízké a střední lesy byly obhospodařovány většinou výmladkovým způsobem, případně se v nich pásl dobytek. Tento typ hospodaření se dosud uchoval např. v jižním Bavorsku, kde bourovec trnkový tyto biotopy stále obývá. Se změnou typu hospodaření na vysokokmenné lesy u nás druh výrazně ustoupil. Dnes je vázán především na xerotermní stráně s roztroušenými křovinami, případně křovinaté meze a remízky. Druh vytváří lokální izolované populace, což je dáno především malou pohyblivostí samic. 7
Hostitelskými rostlinami časných instarů jsou především hlohy a trnky. Housenky posledního instaru nejsou potravně specializovány a živí se listy řady druhů listnáčů. Druh má jedinou generaci v roce. Dospělci se vyskytují na podzim od konce září do poloviny října. Samičky kladou vajíčka ve spirálovitých shlucích na silnější větvičky živných rostlin. Vajíčka přezimují, housenky se líhnou na konci dubna a počátkem května příštího roku a spřádají si pavučinová hnízda. V počátečních instarech housenky žijí pospolitě, v pozdějších jednotlivě. Kuklí se na konci července v pevných zámotcích ve vegetaci na povrchu půdy. Létá až v září a v říjnu. Celkové rozšíření: bourovec trnkový je západopalearktickým druhem. Západní hranice areálu prochází severním Španělskem a západní Francií. Na sever druh zasahuje do severního Polska, na jih do jižní Itálie. Na východ jeho areál sahá do Malé Asie a přes Ukrajinu po Ural. V severozápadní části areálu druh za posledních sto let výrazně ustoupil. Rozšíření v ČR: výskyt druhu v České republice byl vždy omezen na teplé nížiny a pahorkatiny. Z Čech existují pouze historické údaje o výskytu v okolí Prahy, na Křivoklátsku a v okolí České Skalice. V současné době je považován za druh v Čechách vyhynulý. Na Moravě byl v minulosti rozšířenější, od jižní a jihovýchodní Moravy až po severní Moravu a Slezsko. V severní části území však vymizel již během první poloviny 20. století. V současné době je znám pouze z jižní části Bílých Karpat, okolí Břeclavi, Uherského Brodu, okolí Mikulova a nově z NP Podyjí. Ohrožení: ústup druhu v minulosti byl způsoben především přechodem od pařezinového hospodaření na vysokokmenné. V současné době je druh ohrožen likvidací rozptýlené zeleně, zalesňováním a chemizací. Protože jeho výskyt v krajině je závislý na sukcesně nestálých křovitých stanovištích, populace početně slábnou s rostoucím zapojením křovin a postupnou přeměnou společenstva křovin na zapojený mladý les. Opačným extrémem je plošné vyřezávání křovin v rámci péče o chráněná území. 1.8 Cíl ochrany EVL Zachování nebo zlepšení stavu biotopu vhodného pro život a rozmnožování bourovce trnkového (Eriogaster catax) prostřednictvím blokování sukcesních procesů ekosystému v určitém stádiu a dalších nástrojů ochrany přírody. 8
2. Rozbor stavu EVL s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází cca 4 km JZ od Luhačovic, SSZ od obce Polichno, na levém svahu údolí pravostranného přítoku Luhačovického potoka. Jižní okraj lokality sousedí s obcí. Jedná se o komplex menších lesů, lesních okrajů, křovin a travinných biotopů v kulturní krajině. Reliéf je svažitý, tvořený převážně jižně orientovanými svahy s pozůstatky četných sesuvů. V severozápadní zalesněné části lokality se vyskytuje několik menších žlebů. V půdním pokryvu převažují kambizemě. Z klimatického hlediska spadá území do mírně teplé klimatické oblasti MT10 (E. Quit 1984), která je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Charakteristika hodnota počet letních dnů 40 50 počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více 140 160 počet mrazových dnů 110 160 počet ledových dnů 30 40 průměrná teplota v lednu ve C -2 až-3 průměrná teplota v červenci ve C 17 18 průměrná teplota v dubnu ve C 7 8 průměrná teplota v říjnu ve C 7 8 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 120 srážkový úhrn ve vegetačním období v mm 400 450 srážkový úhrn v zimním období v mm 200 250 počet sněhových dnů 50 60 počet dnů zamračených 120 150 počet jasných dnů 40 50 Z geologického hlediska je podklad tvořen mořskými flyšovými sedimenty zlínských vrstev račanské jednotky, převážně jílovcového až jílovcovo-pískovcového flyšového vývoje se střídáním vápnitých a nevápnitých hornin. Geomorfologicky lokalita spadá do celku Vizovická vrchovina, podcelku Hlucká pahorkatina, okrsku Prakšická pahorkatina. Jedná se o členitou pahorkatinu s celkovým úklonem reliéfu k JZ, tvořenou flyšovými horninami, s erozně denudačním reliéfem širokých plochých hřbetů oddělených hlubokými, ale široce rozevřenými podélnými údolími, rozčleněnými krátkými příčnými údolími, na rozvodích se zbytky terciérního zarovnaného povrchu. V půdním pokryvu převažují kambizemě. 9
Vegetační pokryv lokality je tvořen mozaikou menších lesíků karpatských dubohabřin asociace Carici pilosae-carpinetum, mezofilních křovin svazu Berberidion, degradovaných lesních lemů svazu Trifolion medii a travinobylinných společenstev. V zájmovém území nebyl proveden botanický inventarizační průzkum. Z hlediska fauny je významný zvláště výskyt motýla bourovce trnkového (Eriogaster catax). Jinak fauna lokality odpovídá jejímu charakteru. Nicméně vzhledem k okolní zemědělsky intenzivně využívané krajině, lokalita plní funkci refugia zvířat a stává se tak jejím významným stabilizujícím prvkem. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody - v lokalitě dosud nebyl prováděn žádný ochranářský management b) zemědělské hospodaření - v současnosti se na centrální louce pase skot. Na ortofotosnímku (obr.16) je však patrné, že prostor byl využíván jako záhumenky a sady. Západní část, která je nyní porostlá zapojenými keři, byla evidentně využívána jako pastvina v podstatě bez porostu křovin. Podobně část lokality za potokem. Severní část lokality kde je nyní pastvina, byla využívána také na záhumenky a sady. Zbytky sadů jsou v terénu patrné dodnes. Některé řady stromů v bývalých záhumenkách jsou stále obhospodařovány. Křoviny, tvořené zejména hlohem, které centrální louku obklopují a jsou i v JZ části za potokem a zejména ve východní části lokality, jsou hlavním biotopem bourovce trnkového (Eriogaster catax). V současné době (2010) zde proběhla plošná redukce křovin, což podpoří jejich zmlazení a vytvoří vhodnější podmínky pro vývoj i existenci tohoto druhu. V údolí potoka je přírodě blízká olšina bez větších zásahů člověka a byla zde i v roce 1950. Potok přirozeně meandruje a vytváří tak množství biotopů a mikrostanovišť pro řadu druhů rostlin i živočichů. d) myslivost v zájmovém území se rozkládá honitba - 7204110417 Polichno. Využívání lokality pro zájmy myslivosti není při současném rozsahu v rozporu s ochrannou EVL. V budoucnu je lokalita ohrožena dvěma extrémy. Úplnou likvidací křovin anebo přechodem v les. To by způsobilo likvidaci biotopu předmětu ochrany. Třetím ohrožením je ohrožení chemické, na které hmyz reaguje velmi citlivě. Z toho důvodu je nutné zamezit jakékoli chemizaci (například likvidaci křovin herbicidy) v lokalitě a pokusit se ji omezit i v přilehlém okolí. 10
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán Luhačovice (schválen 11. 9. 2008 usnesením č. 52/Z6/2008 - s účinností od 2. 10. 2008) ve východní části lokality se počítá s výstavbou technické infrastruktury do roku 2014 (zásobování elektrickou energií - prodloužení nadzemního vedení VN 22kV a výstavba trafostanice). Výstavba je plánována z části na pastvině a z části v křovinatém porostu. Před výstavbou je potřebné domluvit s investorem podmínky redukce křovin (nejlépe v období od konce července do 20. září, mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce trnkového). 2.4 Současný stav EVL a přehled dílčích ploch V současné době je lokalita asi z 1/2 využívána jako pastvina skotu. Druhá polovina je +/- porostla křovinami zejména hlohu zde je hlavní zájem ochrany. V okolí přirozeně meandrujícího potoka, protékajícího celou plochou od Z k V, je přírodě blízká olšina, která poskytuje útočiště mnoha druhům rostlin i živočichů. V lokalitě se ojediněle vyskytují staré ovocné stromy a zbytky starých sadů. Část porostlá křovinami je v současnosti prosvětlována v pásech, čímž se otvírá prostor pro vývoj bourovce potřebné rané stádium hlohu. V budoucnu tak vznikne větší množství ploch pro vývoj bourovce trnkového hlavního předmětu ochrany. Pro potřeby ochrany přírody je území rozděleno na 8 dílčích ploch: Dílčí plocha A (6,3578 ha) Jde o centrální mírně svažitou louku s J až JV orientací. Využívaná jako pastvina skotu. Objevují se tu vyšlapané cestičky. Ojediněle jsou zde staré ovocné stromy. Ve východní části je zajímavý odtrh sesuvu. Plocha je ze všech stran obklopena křovinami. Dílčí plocha B (3,4102 ha) Mírný svah s J až JV orientací ve východní části lokality. Celá plocha zarostlá zapojenými křovinami zejména hlohu. Z východu sousedí se zpevněnou cestou, která tvoří hranici EVL. Dílčí plocha C (2,8579 ha) Jde o údolní nivu potoka. Porost přírodě blízké olšiny v nivě přirozeně meandrujícího potoka. V západní části se k toku připojuje několik menších přítoků. Dílčí plocha D (0,9799 ha) Křovinatá plocha mezi údolní nivou potoka a pastvinou. Křoviny tvoří zejména hloh. Jsou zde ojediněle staré ovocné stromy. Dílčí plocha E (2,4758 ha) Severně orientovaný svah s křoviny hlohu a trnky, nyní v raném stádiu vývoje. Reliéf je zvlněný a členitý. Ojediněle ponechány vzrostlé stromy, z nichž některé jsou ovocné (hrušně, jabloně, slivoně). Území je ohrazeno a využíváno k pastvě skotu. 11
Dílčí plocha F (3,8185 ha) Území v SZ části EVL. Jde o zvlněný svažitý a členitý reliéf se stržemi. Souvislý porost křovin zejména hlohu. Porost v současnosti v pásech z části redukován. Ojediněle ponechány vzrostlé stromy. Dílčí plocha G (1,4099 ha) Pás listnatých stromů (ovocné stromy, duby atd.) na J orientovaném svahu. Mezi stromy křoviny v +/- nezapojeném porostu. Součást pastviny mezi stromy prochází při pastvě skot a vyhledává tu stín. Dílčí plocha H (4,8616 ha) Jižně orientovaná, mírně svažitá louka, v severní části lokality využívána jako pastvina. Jsou zde zbytky starých sadů, především slivoní. Plocha sousedí ze severu s polní cestou, od které je oddělena dřevěným ohrazením. Příloha: Příloha č. T 2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v EVL Polichno - Pod duby 12
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v PP 3.1.1 Rámcové zásady péče o území V každém případě je v celé lokalitě vyloučeno použití herbicidů (např. na likvidaci keřů), fungicidů a insekticidů bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Chemické ošetření herbicidem lze použít jen zcela výjimečně (ve vegetační době), a to na bodové ošetření pařízků silně zmlazujících dřevin, jako je např. akát. Pokud je to možné, měly by být všechny plochy EVL, sousedící s intenzivně využívanými zemědělskými pozemky, po hranici odděleny keřovým pásem asi 5-10m širokým, který bude plnit funkci bariéry proti úletům chemického ošetření polních plodin na sousedících pozemcích. a) péče o biotop Křovinaté plochy - v zásadě je potřeba udržovat křovinaté plochy (hlohu a trnky) v relativně rané fázi vývoje, kdy se střídají vysoké a nízké keře, osluněné závětrné kouty a mladé obrážející keře s travními porosty. Dále je třeba uchovávat keřové lemy na okrajích lesíků. Prořezávky a veškeré zásahy do křovin je možné provádět pouze mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce trnkového, tedy pouze od konce července do 20. září a to ideálně v intervalu 3 5 let. Redukce křovin by měla probíhat formou mozaiky nebo pásů každý rok obnovit přibližně jednu pětinu porostů. Po redukci křovin je plochy možné udržovat extenzivní pastvou (nejlépe intenzivnější krátkodobá rotační pastva nebo kontinuální extenzivní pastva ovcí nebo koz) v kombinaci s redukcí křovin, pokud dosáhnou větší pokryvnosti než 20% plochy. K redukci křovin ve starých rozsáhlých zapojených keřových porostech je v některých případech možné použít půdní frézu (pohybující se na úrovni terénu). Je ale nutné ji používat s citem, lokálně a nepoškozovat půdní povrch. Ve většině případů ale bude vhodnější použít motorovou pilu nebo křovinořez. Použití herbicidů k likvidaci křovin je vyloučeno. Při prořezávkách by měl být odstraňován starší porost a pokud možno ze severní strany (motýl výrazně preferuje osluněnou stranu s pozvolným přechodem od nejmladších stádií po vysoké keře). V ideálním případě by pak prořezávka měla tvarovat okraj pásu porostu do nepravidelně zubatého tvaru, nebo vytvářet podkovovité útvary v případě mozaiky. Keře trnky obecné je při redukci možné odstranit až u půdního povrchu zmlazují poměrně rychle. V porostech hlohu je možné část keřů zredukovat tím způsobem, že se ořežou na výšku 1 1,5m a i větve se značně zkrátí. Tím se dosáhne rychlejší obnovy vhodných stanovišť pro housenky bourovce trnkového. Ojediněle stojící vzrostlé listnaté stromy nejsou na závadu, musí však jít pouze o skutečně ojedinělý výskyt. Pastviny na pastvinách pokud možno ponechávat nedopasky jako místo vývoje nových výhonků živných rostlin bourovce. Jejich počet však držet na přijatelné úrovni (do 20% 13
pokryvnosti). Při redukci nedopasků od konce července do 20. září likvidovat starší víceleté nedopasky a ponechat novější. Údolní niva potoka zde neprovádět žádné zásahy. Nedovolit likvidaci keřových lemů lužních porostů. b) péče o druh - bourovec trnkový (Eriogaster catax) Na lokalitách výskytu bourovce trnkového a v jejich okolí je nutné především zamezit likvidaci rozptýlené zeleně a leteckému chemickému ošetřování zemědělských a lesních kultur. Nežádoucí je také převod pastvin, luk a křovinatých strání na les. Optimální management by měl zajistit, aby byla na lokalitě udržována řídká mozaika shluků keřů (především hlohů a trnek) a travnatých ploch. Keře by měly zabírat alespoň desetinu plochy, ale neměly by tvořit souvislé porosty. Souvislé porosty křovin na stráních je nutné radikálně prořezat. Prořezávky je však možné provádět pouze mimo dobu výskytu vajíček a housenek motýla, tedy pouze od konce července do 20. září. Použití herbicidů k likvidaci křovin je vyloučeno. V sadech, zahradách, na loukách a pastvinách je třeba vždy nechávat část křovinatého náletu. Dále je třeba uchovávat keřové lemy na okrajích lesů. V dlouhodobé perspektivě bude třeba ve vybraných teplomilných doubravách v oblasti výskytu bourovce trnkového obnovit výmladkové hospodaření. Péče o bourovce musí spočívat v udržení dnešních křovin v relativně rané fázi vývoje, kdy se zde střídají vysoké a nízké keře, osluněné závětrné kouty a mladé obrážející keře. Zmlazující zásahy ale nesmí být prováděny v zimě ani na jaře, kdy bychom zlikvidovali snůšky vajíček a pospolitě v hnízdech se vyvíjející mladé larvy. Výřez křovin v plném létě je technicky a personálně náročný, jiná možnost ale nezbývá. Dlouhodobou perspektivou pro tento druh je rekonstrukce pařezinového hospodaření v teplých lesích v blízkosti současných lokalit. Zdroj: Konvička M., Hula V., Beneš J., 2005: Metodika monitoringu evropsky významného druhu bourovec trnkový (Eriogaster catax). Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR Praha. 7 str. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Dílčí plocha A (6,3578 ha) Neprovádět žádné zásahy. Případně se pokusit domluvit s pastevci na ponechávání nedopasků jako místo vývoje nových výhonků živných rostlin bourovce. Jejich počet však držet na přijatelné úrovni pro pastvu. Při redukci nedopasků (nejlépe od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce) likvidovat starší víceleté nedopasky a ponechat novější. V případě ukončení pastvy v intervalu 3 5 plochu posekat (každý rok posekat 1/3 plochy) a biomasu odvézt, případně na vhodném místě deponovat. 14
Dílčí plocha B (3,4102 ha) Radikálně prořezat celou plochu křovin tak, aby jejich celková pokryvnost nepřesáhla 20%. Ponechat ojediněle vzrostlé stromy a případně část mrtvého dřeva. Redukci křovin provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Redukci křovin je možné rozložit do více let (2 5) a provádět ji formou pásů širokých asi 10 m podél gradientu nadmořské výšky. V dalších letech v intervalu 3-5 let udržovat plochu prořezávkou tak aby zde byla různá věková stádia křovin (hloh a trnka), jejichž celková pokryvnost nebude větší než 20% dílčí plochy. Plochy bez porostu křovin kosit v intervalu 3 let (každý rok 1/3 plochy). Biomasu odvézt mimo EVL,nebo na vhodném místě spálit (křoviny) nebo deponovat. Plochu je možné udržovat pastvou nedovolit ale úplnou likvidaci zmlazujícího hlohu a trnky. Jejich pokryvnost by měla být 10 20%. Dílčí plocha C (2,8579 ha) Zde neprovádět žádné zásahy,jen nedovolit likvidaci keřových lemů lužních porostů. Dílčí plocha D (0,9799 ha) Radikálně prořezat celou plochu křovin. Ponechat ojediněle vzrostlé stromy a případně část mrtvého dřeva. Redukci křovin provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Redukci křovin je možné rozložit do více let (2 5). V dalších letech v intervalu 3 let udržovat plochu prořezávkou tak, aby zde byla různá věková stádia křovin (hloh a trnka), jejichž celková pokryvnost nebude větší než 20% dílčí plochy. Plochy bez porostu křovin kosit v intervalu 3 let (každý rok 1/3 plochy). Biomasu odvézt mimo EVL,nebo na vhodném místě spálit (křoviny) nebo deponovat. Plochu je možné udržovat pastvou nedovolit ale úplnou likvidaci zmlazujícího hlohu a trnky. Jejich pokryvnost by měla být 10 20%. Dílčí plocha E (2,4758 ha) V intervalu 3-5 let udržovat plochu prořezávkou tak, aby zde byla různá věková stádia křovin (hloh a trnka), jejichž celková pokryvnost nebude větší než 20% dílčí plochy. Prořezávku provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Plochy bez porostu křovin kosit v intervalu 3 let (každý rok 1/3 plochy). Plochu je možné udržovat pastvou nedovolit ale úplnou likvidaci zmlazujícího hlohu a trnky. Jejich pokryvnost by měla být 10 20%. Biomasu odvézt mimo EVL, nebo na vhodném místě spálit (křoviny) nebo deponovat. Dílčí plocha F (3,8185 ha) Pokračovat v redukci křovin v pásech nebo mozaice, ponechat ojediněle vzrostlé stromy a případně část mrtvého dřeva. Redukci křovin provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Redukci křovin je možné rozložit do více let (2 5). V dalších letech v intervalu 3-5 let udržovat plochu prořezávkou tak,aby zde byla různá věková stádia křovin (hloh a trnka), jejichž celková pokryvnost nebude větší než 20% dílčí plochy. 15
Plochy bez porostu křovin kosit v intervalu 3 let (každý rok 1/3 plochy). Biomasu odvézt mimo EVL,nebo na vhodném místě spálit (křoviny) nebo deponovat. Dílčí plocha G (1,4099 ha) Udržovat pařezinovým způsobem a keřové patro v intervalu 3-5 let prořezávat (vždy jednu třetinu),aby se zde stále objevovalo nové zmlazení trnky a hlohu. Redukci křovin provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Plochy bez porostu křovin kosit v intervalu 3 let (každý rok 1/3 plochy). Biomasu odvézt mimo EVL, nebo na vhodném místě spálit (křoviny) nebo deponovat. Dílčí plocha H (4,8616 ha) Neprovádět žádné zásahy. Případně se pokusit domluvit s pastevci na ponechávání nedopasků jako místo vývoje nových výhonků živných rostlin bourovce. Jejich počet však držet na přijatelné úrovni pro pastvu. Při redukci nedopasků (nejlépe od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce) likvidovat starší víceleté nedopasky a ponechat novější. V případě ukončení pastvy v intervalu 3 5 let plochu posekat (každý rok posekat 1/3 plochy) a biomasu odvézt, případně na vhodném místě deponovat. Sečení provádět nejlépe v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Příloha: Příloha č. T 2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v EVL Polichno - Pod duby 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání PP 1. v celé lokalitě je vyloučeno použití herbicidů (např. na likvidaci keřů), fungicidů a insekticidů bez souhlasu orgánu ochrany přírody 2. v místech, kde v minulosti byly sady, je možné plochy obhospodařovat jako extenzivní sady bez komerčního využití 3. lokalitu lze využívat pro extenzivní pastvu (extenzivní kontinuální pastva nebo krátkodobá intenzivnější rotační pastva) 3.3 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zemědělské pozemky v okolí chemicky neošetřovat letecky a i v případě postřiků ze země postřik provádět za bezvětrného počasí. 16
3.4 Návrhy na vzdělávací využití území Informační tabule Při vstupu na pastvinu od východu a dalších (1 2) vstupech do lokality umístit informační tabuli o EVL a soustavě chráněných území natura 2000. Osvětová kampaň Vzhledem k velkému množství vlastníků pozemků v EVL a také vzhledem k tomu, že trvalé přežití a prosperita předmětu ochrany spočívá spíše v mozaice vhodných stanovišť v širší krajině, než pouze v zachování EVL, by bylo velmi vhodné provést masivní osvětovou kampaň v nejbližších obcích (Biskupice, Polichno). Tato kampaň by byla zaměřena na zvýšení environmentálního citu a povědomí obyvatel obcí a vlastníků pozemků. Cílem by mělo být probuzení zájmu a kladného vztahu cílových skupin k EVL a jejímu předmětu ochrany, změna chování v obhospodařování vlastních pozemků i mimo EVL ve prospěch bourovce trnkového a posílení kladného vztahu k přírodě a regionu. Kampaň by mohla zahrnovat například vydání brožury a plakátu o EVL a předmětu ochrany, přednášky pro veřejnost i místní školy, exkurze atd. 3.5 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Každoročně v období od konce půlky dubna do počátku půlky května provádět monitoring výskytu housenek (pavučinových hnízd) bourovce trnkového (Eriogaster catax). 17
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Cena za provedení jednorázových zásahů a opatření je 713 554 Kč. Cena za regulační management je 1 105 025 Kč. Celkové náklady za celou dobu platnosti plánu péče jsou odhadnuty na 1 818 580 Kč. V tabulkách níže je kalkulace hrubého odhadu nákladů bez DPH na provedení asanačního a regulačního managementu za období platnosti plánu péče a přibližný ceník zásahů. Při kalkulaci jsme vycházeli především z ceníku nákladů obvyklých opatření pro žádosti OP ŽP podané v 14. Výzvě a z ceníku obvyklých nákladů AOPK 2009. Kalkulace byla provedena tak, že o celou plochu EVL se stará a péči financuje orgán ochrany přírody. V kalkulaci není počítáno se ziskem z těžby dřeva, pastvy, výroby sena a podobně, ani s účastí vlastníků pozemků, kteří některé plochy v současnosti udržují na vlastní náklady. Kalkulace asanačního managementu: kácení do průměru 20cm kácení do průměru 30 cm kácení do průměru 40 cm cena za dílčí plochu prořezávka křovin odstranění stařiny naučná tabule osvětová kampaň A m 2 /kus 0 0 0 0 0 cena 0 0 0 0 0 0 B m 2 /kus 24102 20000 200 100 30 cena 108459 120000 20000 20000 10500 278959 C m 2 /kus 0 0 0 0 0 cena 0 0 0 0 0 0 D m 2 /kus 9799 4000 100 50 20 cena 44095,5 24000 10000 10000 7000 95095 E m 2 /kus 0 0 0 0 0 cena 0 0 0 0 0 0 F m 2 /kus 30000 10000 300 150 30 cena 135000 60000 30000 30000 10500 265500 G m 2 /kus 0 0 0 0 0 cena 0 0 0 0 0 0 H m 2 /kus 0 0 0 0 0 cena 0 0 0 0 0 0 celá kus/akce 3 1 lokalita cena 24000 50000 74000 cena za asanační management 713 554 Kč 18
Kalkulace regulačního managementu: prořezávka křovin (odstr. náletu) kosení ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem kosení lehkou mechanizací kosení těžkou mechanizací cena za dílčí plochu A m 2 /kus 0 0 0 63578 četnost za PP 0 0 0 3 cena 0 0 0 190734 190734 B m 2 /kus 10000 24102 0 0 četnost za PP 3 3 0 0 cena 90000 130150,8 0 0 220150 C m 2 /kus 0 0 0 0 četnost za PP 0 0 0 0 cena 0 0 0 0 0 D m 2 /kus 3000 6799 0 0 četnost za PP 3 3 0 0 cena 27000 36714,6 0 0 63714 E m 2 /kus 6758 18000 0 0 četnost za PP 3 3 0 0 cena 60822 97200 0 0 158022 F m 2 /kus 8185 30000 0 0 četnost za PP 3 3 0 0 cena 73665 162000 0 0 235665 G m 2 /kus 4099 10000 0 0 četnost za PP 3 3 0 0 cena 36891 54000 0 0 90891 H m 2 /kus 0 0 0 48616 četnost za PP 0 0 0 3 cena 0 0 0 145848 145848 cena za regulační management 1 105 025 Kč Přibližný ceník managementových zásahů: zásah cena (Kč) jednotka zásah cena (Kč) jednotka odstraňování přestárlých křovin 45000 ha asanace ostružiníku 30 m 2 odstraňování křovin 30000 ha výsadba keřů 80 kus odstranění křovin frézováním 35000 ha výsadba stromů 570 kus kosení ručně vedenou sekačkou 18000 ha ohrazení 200 m kosení lehkou mechanizací 12000 ha vytvoření svahové stěny 1500 m 3 kosení těžkou mechanizací 10000 ha vystavění kamenné stěny 4600 m 3 kosení na podmáčených stanovištích + 50% naučná tabule 8000 kus kácení do průměru 20cm 100 kus osvětová kampaň 50000 akce kácení do průměru 30 cm 200 kus tvorba tůní (bagrováním) 1500 m 3 kácení do průměru 40 cm 350 kus odvoz zeminy 150 m 3 odstranění stařiny 60000 ha přehrazení kanálu 10000 kus Všechny jmenované zásahy nemusí být v EVL aplikovány. 19
4.2 Použité podklady a zdroje informací Farkač, J., Král, D. & Škorpík, M. (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky bezobratlí. AOPK ČR, Praha, 760 pp. Háková A., Klaudisová A. & Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 druhá část. MŽP, Praha. Chytrý M., Kučera T. & Kočí M., (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, 304 pp. Konvička M., Beneš J. & Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. Konvička M., Čížek L. & Beneš J. (2006): Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. Mackovčin P., Matková M., (eds.) 2002: Chráněná území ČR Zlínsko, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 pp Marhoul P. & Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK ČR, Praha Moravec J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Polichno Pod duby z oboru lepidopterologie (bourovec trnkový). (Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje). Neuhäuslová Z. & Moravec J. (eds.) (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Kartografie, Praha, 341 pp. Petříček V (ed.) (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva, AOPK ČR, Praha, 451 pp. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. ČSAV, Brno. Mapové podklady: Základní mapa České republiky 1:10 000 číslo mapového listu: 25-34-16 Základní mapa České republiky 1:5 000 číslo mapového listu: Uherské Hradiště-7-0, Uherské Hradiště-7-1, Uherské Hradiště-8-0, Uherské Hradiště-8-1 Quitt, E. (1977): Klimatické oblasti ČR - mapa 1:500 000. ČSAV, Brno 20
4.3 Seznam používaných zkratek C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky ČR Česká republika EVL Evropsky významná lokalita PP plán péče TTP trvalý travní porost ZCHÚ zvláště chráněné území 1 - Kriticky ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 2 - Silně ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 3 - Ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 4.4 Plán péče zpracoval Plán péče zpracovala Lenka Pavelčíková (Králová) a Petr Pavelčík v letech 2010 2011. Adresa zpracovatele: Mgr. Lenka Pavelčíková (Králová) 687 61 Vlčnov 622 e-mail: kralova.lk@seznam.cz IČO: 86914987 Mgr. Petr Pavelčík 687 61 Vlčnov 622 e-mail: p.pavelcik@centrum.cz 21
5. Fotodokumentace Obr. 1: Dílčí plocha A centrální louka (březen 2011) Obr. 2: Dílčí plocha A zbytky starých sadů jabloně. V pozadí dílčí plocha C (březen 2011) Obr. 3: Dílčí plocha B zapojené keře hlohu (Cratageus sp.) (březen 2011) 22
Obr. 4: Dílčí plocha D, v popředí dílčí plocha A (březen 2011) Obr. 5: Dílčí plocha A odtrh sesuvu (březen 2011) Obr. 6: Dílčí plocha B zapojené keře hlohu (Cratageus sp.), v popředí dílčí plocha A (březen 2011) 23
Obr. 7: Dílčí plocha C přirozeně meandrující potok (březen 2011) Obr. 8: Dílčí plocha E (březen 2011) Obr. 9: Dílčí plocha E, v pozadí dílčí plocha C a F (březen 2011) 24
Obr. 10: Dílčí plocha E ovocné stromy (hrušeň) (březen 2011) Obr. 11: Dílčí plocha E západní část se zapojenými porosty hlohu (březen 2011) Obr. 12: Dílčí plocha F částečně prořezané zapojené porosty hlohu (březen 2011) 25
Obr. 13: Dílčí plocha F částečně prořezané zapojené porosty hlohu (březen 2011) Obr. 14: Dílčí plocha H s ovocnými stromy (slivoň), v pozadí dílčí plocha G a A (březen 2011) Obr. 15: Cesta protínající dílčí plochu (březen 2011) 26
Obr. 16: Ortofotosnímek z roku 1950 Obr. 17: Ortofotosnímek z roku 2009 27
6. Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha č. T 1 Vlastníci pozemků v PP Příloha č. T 2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic PP Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem PP Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v PP Polichno - Pod duby Příloha č. M4 Karta EVL Polichno Pod duby 28