Plán péče o Přírodní památku. Polichno. na období

Transkript

1 Plán péče o Přírodní památku Polichno na období

2 Obsah 1. Základní údaje o EVL přírodní památce Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Stručný popis území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území Překryv území s jinými chráněnými územími Předmět ochrany EVL Předmět ochrany EVL podle zřizovacího předpisu (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) Hlavní předmět ochrany EVL současný stav Obecný popis druhu/biotopu tvořící předmět ochrany Cíl ochrany EVL Rozbor stavu EVL s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav EVL a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o nelesních pozemcích Přehled dílčích ploch Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v EVL Rámcové zásady péče o území Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání EVL Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval Fotodokumentace Přílohy... 30

3 1. Základní údaje o Evropsky významné lokalitě 1.1 Základní identifikační údaje kód lokality: CZ kategorie ochrany: Evropsky významná lokalita název území: Polichno druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení vlády č. 132/2005 Sb. orgán, který předpis vydal: vláda ČR číslo předpisu: nařízení vlády č. 132/2005 Sb. datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: Zlínský okres: Uherské Hradiště CZ0722, Zlín CZ0724 obec s rozšířenou působností: Luhačovice 08857, Uherský Brod obec s pověřeným obecním úřadem: Luhačovice 72041, Uherský Brod obec: Luhačovice , Uherský Brod katastrální území: Polichno GPS středu EVL: 49 3'55.662"N, 17 42'57.197"E Příloha: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic EVL Příloha č. M5 Karta EVL Polichno 1.3 Stručný popis území Jedná se území na levostranných svazích údolí Luhačovického potoka o rozloze asi 67 ha, přiléhající od V k obci Polichno (okres Uherské Hradiště). Jedná se o komplex remízků, lesních okrajů, křovin a travinných biotopů v kulturní krajině. Reliéf je tvořen převážně Z orientovanými mírnými svahy. V jižním výběžku lokality je několik aktivních sesuvů. Většinu plochy (60%) tvoří pastvina využívaná k pastvě skotu. Ten se pohybuje i v lesních remízcích a křovinatých porostech. Od východu lokalitu obklopují porosty karpatských dubohabřin. Část těchto porostů je součástí EVL (15%). Zbytek lokality (25%) tvoří vegetace vysokých mezofilních křovin a lesních lemů. Zde je hlavní zájem ochrany přírody biotop bourovce trnkového (Eriogaster catax). 1

4 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí PP Polichno se rozkládá v katastrální území Polichno (okres Zlín) Celková rozloha je ,5 m 2. Tabulka s čísly parcel a jejich charakteristikami je z důvodu velikého rozsahu umístěna v příloze č. T 1 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí. Tabulka s vlastníky pozemků v PP je z důvodu velkého objemu dat umístěna v příloze č. T 3 Vlastnici pozemků v EVL. Informace o vlastnících pozemků byly získány z internetového portálu ČÚZK - Nahlížení do katastru nemovitostí ( ve dnech Příloha: Příloha č. T 1 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Příloha č. T 3 Vlastníci pozemků v EVL - PP Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem PP 1.5 Výměra území Druh pozemku EVL - plocha v ha Způsob využití pozemku EVL - plocha v ha lesní pozemky 7,128 ha vodní plochy - trvalé travní porosty 52,662 ha zamokřená plocha - rybník nebo nádrž - vodní tok - orná půda - ostatní zemědělské pozemky - ostatní plochy 5,696 ha neplodná půda ostatní způsoby využití 3,906 ha 1,790 ha zastavěné plochy a nádvoří - plocha celkem 65,486 ha 1.6 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: bez překrytí chráněná krajinná oblast: bez překrytí jiný typ chráněného území: bez překrytí Natura 2000 (ptačí oblast): bez překrytí Příloha: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic PP 2

5 1.7 Předmět ochrany EVL Předmět ochrany EVL podle zřizovacího předpisu (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) Předmětem ochrany v EVL Polichno je bourovec trnkový (Eriogaster catax) Hlavní předmět ochrany EVL současný stav Stav populace bourovce trnkového (Eriogaster catax) byl v roce 2010 i 2011 hodnocen jako nepříznivý (U2-Bad). název druhu bourovec trnkový (Eriogaster catax) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ nenalezen žádný jedinec stupeň ohrožení * 2, C1 popis biotopu druhu xerotermní stráně s roztroušenými křovinami, případně křovinaté meze a remízky název druhu areál populace stanoviště Předpokládaný vývoj Stav z hlediska ochrany bourovec trnkový (Eriogaster catax) nepříznivý nepříznivý méně příznivý méně příznivý nepříznivý Návrh managementu dle inventarizačního průzkumu: Extenzivní management zabraňující další sukcesi směrem k lesním typům vegetace nebo k hustě zapojeným porostům křovin. Aplikace herbicidů na pastvinách je nepřípustná (Marhoul & Turoňová 2008). Hodnocení populace bourovce trnkového a hodnocení celkového současného stavu jeho biotopů je v souladu se stupnicí biomonitoringu (Dušek et al. 2007, Hejda 2007). Inventarizační průzkum provedl Josef Moravec, Poradenská a konzultační činnost v oblasti ekologie, Vrdy, Smetanovo náměstí 320, PSČ , IČ: , DIČ: CZ

6 1.7.3 Obecný popis druhu/biotopu tvořící předmět ochrany Kategorie zákonné ochrany: silně ohrožený Červený seznam ČR: kriticky ohrožený Ekologie a biologie: bourovec trnkový u nás v minulosti žil v řídkých teplých listnatých lesích v nížinách a pahorkatinách. Tyto tzv. nízké a střední lesy byly obhospodařovány většinou výmladkovým způsobem, případně se v nich pásl dobytek. Tento typ hospodaření se dosud uchoval např. v jižním Bavorsku, kde bourovec trnkový tyto biotopy stále obývá. Se změnou typu hospodaření na vysokokmenné lesy u nás druh výrazně ustoupil. Dnes je vázán především na xerotermní stráně s roztroušenými křovinami, případně křovinaté meze a remízky. Druh vytváří lokální izolované populace, což je dáno především malou pohyblivostí samic. Hostitelskými rostlinami časných instarů jsou především hlohy a trnky. Housenky posledního instaru nejsou potravně specializovány a živí se listy řady druhů listnáčů. Druh má jedinou generaci v roce. Dospělci se vyskytují na podzim od konce září do poloviny října. Samičky kladou vajíčka ve spirálovitých shlucích na silnější větvičky živných rostlin. Vajíčka přezimují, housenky se líhnou na konci dubna a počátkem května příštího roku a spřádají si pavučinová hnízda. V počátečních instarech housenky žijí pospolitě, v pozdějších jednotlivě. Kuklí se na konci července v pevných zámotcích ve vegetaci na povrchu půdy. Létá až v září a v říjnu. Celkové rozšíření: bourovec trnkový je západopalearktickým druhem. Západní hranice areálu prochází severním Španělskem a západní Francií. Na sever druh zasahuje do severního Polska, na jih do jižní Itálie. Na východ jeho areál sahá do Malé Asie a přes Ukrajinu po Ural. V severozápadní části areálu druh za posledních sto let výrazně ustoupil. Rozšíření v ČR: výskyt druhu v České republice byl vždy omezen na teplé nížiny a pahorkatiny. Z Čech existují pouze historické údaje o výskytu v okolí Prahy, na Křivoklátsku a v okolí České Skalice. V současné době je považován za druh v Čechách vyhynulý. Na Moravě byl v minulosti rozšířenější, od jižní a jihovýchodní Moravy až po severní Moravu a Slezsko. V severní části území však vymizel již během první poloviny 20. století. V současné době je znám pouze z jižní části Bílých Karpat, okolí Břeclavi, Uherského Brodu, okolí Mikulova a nově z NP Podyjí. Ohrožení: ústup druhu v minulosti byl způsoben především přechodem od pařezinového hospodaření na vysokokmenné. V současné době je druh ohrožen likvidací rozptýlené zeleně, zalesňováním a chemizací. Protože jeho výskyt v krajině je závislý na sukcesně nestálých křovitých stanovištích, populace početně slábnou s rostoucím zapojením křovin a postupnou přeměnou společenstva křovin na zapojený mladý les. Opačným extrémem je plošné vyřezávání křovin v rámci péče o chráněná území. 4

7 1.8 Cíl ochrany PP Zachování nebo zlepšení stavu biotopu vhodného pro život a rozmnožování bourovce trnkového (Eriogaster catax) prostřednictvím blokování sukcesních procesů ekosystému v určitém stádiu a dalších nástrojů ochrany přírody. 5

8 2. Rozbor stavu EVL s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází cca 4 km JZ od Luhačovic, na levostranných svazích údolí Luhačovického potoka, na východním okraji obce Polichno. Jedná se o komplex remízků, lesních okrajů, křovin a travinných biotopů v kulturní krajině. Reliéf území je svažitý, tvořený převážně Z a SZ orientovanými svahy údolí Luhačovického potoka. V půdním pokryvu převažují kambizemě. Z klimatického hlediska spadá území do mírně teplé klimatické oblasti MT10 (E. Quit 1984), která je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Charakteristika hodnota počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu ve C -2 až-3 průměrná teplota v červenci ve C průměrná teplota v dubnu ve C 7 8 průměrná teplota v říjnu ve C 7 8 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období v mm srážkový úhrn v zimním období v mm počet sněhových dnů počet dnů zamračených počet jasných dnů Z geologického hlediska je podklad tvořen mořskými flyšovými sedimenty zlínských vrstev račanské jednotky, převážně jílovcového až jílovcovo-pískovcového flyšového vývoje, se střídáním vápnitých a nevápnitých hornin. Geomorfologicky lokalita spadá území spadá do provincie Západní Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty, podsoustavy Moravsko-slovenské Karpaty, do celku Vizovická vrchovina, podcelku Hlucká pahorkatina a okrsku 9c-1e-a Prakšická pahorkatina. Jedná se o členitou pahorkatinu s celkovým úklonem reliéfu k JZ, tvořenou flyšovými horninami, s erozně denudačním reliéfem širokých plochých hřbetů oddělených hlubokými, ale široce rozevřenými podélnými údolími, rozčleněnými krátkými příčnými údolími, na rozvodích se zbytky terciérního zarovnaného povrchu. V půdním pokryvu převažují kambizemě. 6

9 Vegetační pokryv lokality je tvořen mozaikou menších lesíků karpatských dubohabřin asociace Carici pilosae-carpinetum, mezofilních křovin svazu Berberidion, degradovaných lesních lemů svazu Trifolion medii a travinobylinných společenstev. V lesním porostu (Loc: 49 3'43.093"N, 17 42'49.02"E) se vyskytuje populace (desítky jedinců) lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) V zájmovém území nebyl proveden botanický inventarizační průzkum. Z hlediska fauny je významný zvláště výskyt motýla bourovce trnkového (Eriogaster catax). Jinak fauna lokality odpovídá jejímu charakteru. Nicméně vzhledem k okolní zemědělsky intenzivně využívané krajině, lokalita plní funkci refugia zvířat a stává se tak jejím významným stabilizujícím prvkem. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody - v lokalitě dosud nebyl prováděn žádný ochranářský management b) zemědělské hospodaření v současnosti se na většině plochy (s výjimkou lesní části) pase skot. Podle ortofotosnímku z roku 1950 (obr. 19) lze rozpoznat využití lokality jako záhumenky, sady a louky. Severní část (v současnosti se +/- zapojenými keři) byla využívána jako sady a z části i jako pastvina (místa s členitým reliéfem). Lesík, který je v okolí prameniště potoka v severní části lakolity, zde byl i v roce 1950 a zřejmě i dříve. Prameniště zabírá relativně velkou plochu a z toho důvodu ji nebylo možné jinak využívat. V současnosti lesíkem prochází dobytek při pastvě a hledá tu úkryt před sluncem. Prameniště tím značně degraduje. Jižní část, kde je v současnosti křovinatý porost s drobnými lesíky a loukami, byla v minulosti využívána jako louky a sady ovocných stromů, v menší míře i jako pastvina. JV výběžek byl evidentně využíván jako louky a záhumenky. Nyní je zde louka s rozsáhlými aktivními sesuvy. b) lesnické hospodaření lesní část lokality (úzký pás lesa obklopující lokalitu) nese známky obhospodařování jako pařezina a podle značné výškové variability stromů na historických snímcích lze soudit, že tak i v minulosti obhospodařována byla. V některých partiích lesa je tomu tak dodnes. V některých místech se vyskytují nepůvodní jehličnaté dřeviny (Picea abies, Larix decidua). d) myslivost v zájmovém území se rozkládá honitba Polichno. Využívání lokality pro zájmy myslivosti není při současném rozsahu v rozporu s ochrannou EVL. V budoucnu je lokalita teoreticky ohrožena zejména dvěma extrémy. Úplnou likvidací křovin (například pro umožnění pastvy) anebo převodem křovinatých částí lokality v les. To by způsobilo likvidaci biotopu předmětu ochrany. Třetím ohrožením je ohrožení chemické, na které hmyz reaguje velmi citlivě. Z toho důvodu je nutné zamezit jakékoli chemizaci v lokalitě (například likvidaci křovin herbicidy, použití insekticidů nebo fungicidů v lese) a pokusit se ji omezit i v přilehlém okolí. 7

10 Pastva na lokalitě se jeví jako vhodná a levná údržba EVL, za dodržení některých podmínek (velikost stáda, ohrazení některých částí, regulace v případě přílišného pastevního tlaku). 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán Luhačovice (schválen usnesením č. 52/Z6/ s účinností od ) v územním plánu se nepočítá s žádnou aktivitou v zájmovém území LHP zařizovací obvod Luhačovice LHO zařizovací obvod Luhačovice 2.4 Současný stav PP a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Lesy v PP se rozkládají na ploše 7,128 ha to je necelých 11% plochy území. Nejedná se však o celek, ale o okrajové části lokality, které byly do PP zahrnuty spíše jako důsledek arondace hranic lokality. Pro předmět ochrany (bourovec trnkový Eriogaster catax) je tento biotop druhořadý a nevyskytuje se v něm. V minulosti byl sice bourovec trnkový vázán na pařezinové lesy (hospodářský typ lesa nízký les nebo střední les), ale v teplých oblastech. EVL Polichno se nachází v mírně teplé oblasti (MT10) a navíc je celá lokality na S a Z orientovaných svazích. Z výše popsaných důvodů mají lesy v této EVL podružnou důležitost a je jim i v následujícím textu věnována menší pozornost než nelesním pozemkům, které jsou biotopem a místem výskytu předmětu ochrany. Lesy v PP Polichno patří do Přírodní lesní oblasti 38 - Bílé Karpaty a Vizovické vrchy a jsou tvořeny čtyřmi soubory lesních typů (tabulka níže). Jejich rozložení v lokalitě je možné zjistit v typologické mapě, která je v příloze č. M4 - Lesnická typologická mapa. Tabulka zastoupení SLT v EVL Polichno Soubor lesních typů (SLT) Název SLT Výměra (ha) Podíl (%) 2H Hlinitá (sprašová) buková doubrava 3,5 ha 50% 2B Bohatá buková doubrava 1,05 ha 15% 3B Bohatá dubová bučina 2,1 ha 30% 3D Obohacená dubová bučina 0,35 ha 5% Celkem 7 ha 100 % Většina lesních pozemků (4,312 ha) patří drobným samostatně hospodařícím vlastníkům lesa, dále 2,308 ha vlastní město Luhačovice a zbytek (0,507 ha) vlastní Lesy České republiky. Konkrétní vlastníci jsou vypsáni v tabulce č. T 3 Vlastníci pozemků v EVL, která je v příloze. 8

11 Lesní hospodářský plán (LHP) a lesní hospodářské osnovy (LHO) pro zařizovací obvod Luhačovice zpracoval Lesoprojekt Kroměříž. Jejich platnost je od do Základní údaje o nelesních pozemcích V současné době je nelesní část lokality (90% území) v podstatě celá využívána jako pastvina skotu. Jde o komplex luk, starých neudržovaných i udržovaných sadů a pastvin. Část nelesních pozemků je zarostlá keřovými porosty. Tyto keřové porosty jsou nejvíce soustředěny ve dvou místech EVL (v severním výběžku a ve střední části jižní poloviny území) a jsou hlavním biotopem předmětu ochrany EVL Přehled dílčích ploch Pro potřeby ochrany přírody je území rozděleno na 18 dílčích ploch. Tyto plochy se dají rozdělit do 4 skupin pastviny (kód A), lesní pozemky (kód B), křovinaté porosty (kód C), potoky, prameniště a okolní porosty (kód D) a ostatní plochy (kód E). Pastviny: celkem 3 dílčí plochy o celkové rozloze 32 ha (asi 50% EVL) Dílčí plocha A1 (21,946 ha) Jedná se o největší dílčí plochu tvořenou převážně pastvinou skotu. Rozkládá se na Z a S orientovaných svazích a z části na vrcholové plošině širokého hřbetu. Na ploše je několik lesních remízků se vzrostlými stromy a je zde i množství solitérních stromů. V JZ části plochy jsou zbytky starých sadů, které jsou v současnosti čištěny od náletu a obhospodařovány. V Z části plochy jsou dvě hluboce zařízlé staré přístupové cesty obklopené keřovými porosty. Jedna z cest je stále používána a v jejím okolí vzniká několik černých skládek a šíří se nepůvodní pámelník bílý (Symphoricarpos albus). V S výběžku plochy je ohrazená dílčí pastvina, kde je množství zmlazujících výhonků trnky a hlohu zřejmě v posledních letech zde probíhala velmi extenzivní pastva nebo se vůbec nepáslo. Dílčí plocha A2 (9,093 ha) Východní výběžek EVL na SZ orientovaném svahu. Celá plocha je využívána jako pastvina. Bez porostů dřevin a keřů. Na ploše jsou relativně rozsáhlé aktivní sesuvy. Dílčí plocha A3 (1,168 ha) Menší pastvina na příkrém S orientovaném svahu. Je zde mez s ovocnými stromy. Celá plocha je obklopena +/- lesními porosty. 9

12 Lesy: celkem 10 dílčích ploch o celkové rozloze 8,5 ha (asi 11% EVL) Dílčí plocha B1 (0,311 ha) Dílčí plocha B2 (0,277 ha) Dílčí plocha B3 (0,630 ha) Dílčí plocha B4 (1,333 ha) Dílčí plocha B5 (0,359 ha) Dílčí plocha B6 (0,214 ha) Dílčí plocha B7 (1,104 ha) Dílčí plocha B8 (0,207 ha) Dílčí plocha B9 (0,511 ha) Dílčí plocha B10 (2,405 ha) Všechny lesní dílčí plochy jsou na okrajích území a navazují na ně rozsáhlejší lesní porosty mimo EVL. Liší se od sebe polohou, orientací svahu, věkovou strukturou porostu a i druhovým složením dřevin. Z hlediska managementu budou všechny obhospodařovány stejně a pro předmět ochrany je význam tohoto biotopu druhořadý, proto zde není uveden jejich podrobnější popis. Křovinaté porosty: celkem 2 dílčí plochy o celkové rozloze 15 ha (asi 23% EVL) Dílčí plocha C1 (4,894 ha) Plocha na příkrých Z orientovaných svazích, která byla dříve využívána jako pastvina, louka a na méně příkrých svazích byly sady. V současnosti je plocha celá zarostlá zapojenými keřovými porosty s výraznou tendencí přechodu v les. Pouze severní a východní část je ještě charakteru zarůstajících sadů (slivoň, jabloň). J a V část je již spíše charakteru mladého lesa s významným zastoupením javoru babyky, dubu, habru, hlohu. Plochou prochází pásy vzrostlých starých stromů na kamenných valech, které dříve rozhraničovaly pozemky. Částí plochy volně prochází skot při pastvě na okolních pastvinách. Dílčí plocha C2 (10,047 ha) Plocha v SV výběžku EVL na JZ orientovaných svazích. V horní třetině méně příkrého svahu jsou zbytky ovocných sadů a pastvina. Na příkrém svahu, z části rozbrázděném stržemi, je křovinatý porost hlohu, trnky, šípku a staré ovocné stromy (třešeň, jabloň, slivoň, hrušeň). V porostu je množství stezek zvěře a chodníků, které tu vytvořil skot při pastvě nebo přecházení přes křoviny. Ve spodní části svahu a jižní části plochy je pastvina s ojedinělými ovocnými stromy. Na ploše ve svahu s křovinami se nachází prameniště a drobný vodní tok, který ústí do potoka v sousední dílčí ploše D1. 10

13 Potoky, prameniště a okolní porosty: celkem 2 dílčí plochy o celkové rozloze 7,7 ha (asi 12% EVL) Dílčí plocha D1 (3,026 ha) Jedná se o plochu s potokem a jeho břehovými porosty a prameništěm s lesíkem. Celá plocha je porostlá vzrostlými stromy (olše, vrba, habr, dub). V severní části se jedná o strž s vodním tokem, kterou prochází přístupová cesta k pastvině (dílčí plocha C2). Jižní polovina je tvořena zejména prameništěm a lesíkem, který ho obklopuje (dub, olše, modřín, třešeň). Na prameniště navazuje k jihu další menší prameniště a dále již porost spíše charakteru řídkého lesa (dub, bříza, habr). Plochou prochází na několika místech skot. Prameniště jsou tím degradována. Dílčí plocha D2 (4,705ha) Jde o plochu tvořenou strží, vodním tokem a východně orientovaným svahem. Celá plocha je porostlá mladým lesem (s výjimkou centrální louky, která je samostatnou dílčí plochou A3). V minulosti zde byly jen ojedinělé remízky a stromy. Plocha byla využívána jako pastvina a louky. Ostatní plochy: 1 dílčí plocha o celkové rozloze 1,9 ha (asi 4% EVL) Dílčí plocha E (1,880 ha) Plocha přiléhající k obci Polichno, tvořená soukromými pozemky. Asi polovinu plochy tvoří pastvina (koně), druhá polovina je složena z různých stádií sukcese keřových porostů, zarůstajících i obhospodařovaných sadů. Příloha: Příloha č. T2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v EVL Polichno 11

14 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v EVL Rámcové zásady péče o území V každém případě je v celé lokalitě vyloučeno použití herbicidů (např. na likvidaci keřů), fungicidů a insekticidů bez souhlasu orgánu ochrany přírody. Chemické ošetření herbicidem lze použít jen zcela výjimečně (ve vegetační době), a to na bodové ošetření pařízků silně zmlazujících dřevin, jako je např. akát. Pokud je to možné, měly by být všechny plochy EVL, sousedící s intenzivně využívanými zemědělskými pozemky, po hranici odděleny keřovým pásem asi 5-10m širokým, který bude plnit funkci bariéry proti úletům chemického ošetření polních plodin na sousedících pozemcích. a) péče o biotop Křovinaté plochy - v zásadě je potřeba udržovat křovinaté plochy (hlohu a trnky) v relativně rané fázi vývoje, kdy se střídají vysoké a nízké keře, osluněné závětrné kouty a mladé obrážející keře s travními porosty. Dále je třeba uchovávat keřové lemy na okrajích lesíků. Prořezávky a veškeré zásahy do křovin je možné provádět pouze mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce trnkového, tedy pouze od konce července do 20. září a to ideálně v intervalu 3 5 let. Redukce křovin by měla probíhat formou mozaiky nebo pásů každý rok obnovit přibližně jednu pětinu porostů. Po redukci křovin je plochy možné udržovat extenzivní pastvou (nejlépe intenzivnější krátkodobá rotační pastva nebo kontinuální extenzivní pastva ovcí nebo koz) v kombinaci s redukcí křovin, pokud dosáhnou větší pokryvnosti než 20% plochy. K redukci křovin ve starých rozsáhlých zapojených keřových porostech je v některých případech možné použít půdní frézu (pohybující se na úrovni terénu). Je ale nutné ji používat s citem, lokálně a nepoškozovat půdní povrch. Ve většině případů ale bude vhodnější použít motorovou pilu nebo křovinořez. Použití herbicidů k likvidaci křovin je vyloučeno. Při prořezávkách by měl být odstraňován starší porost a pokud možno ze severní strany (motýl výrazně preferuje osluněnou stranu s pozvolným přechodem od nejmladších stádií po vysoké keře). V ideálním případě by pak prořezávka měla tvarovat okraj pásu porostu do nepravidelně zubatého tvaru nebo vytvářet podkovovité útvary v případě mozaiky. Keře trnky obecné je při redukci možné odstranit až u půdního povrchu zmlazují poměrně rychle. V porostech hlohu je možné část keřů zredukovat tím způsobem, že se ořežou na výšku 1 1,5m a i větve se značně zkrátí. Tím se dosáhne rychlejší obnovy vhodných stanovišť pro housenky bourovce trnkového. Ojediněle stojící vzrostlé listnaté stromy nejsou na závadu, musí však jít pouze o skutečně ojedinělý výskyt. Pastviny na pastvinách pokud možno ponechávat nedopasky jako místo vývoje nových výhonků živných rostlin bourovce. Jejich počet však držet na přijatelné úrovni (do 20% 12

15 pokryvnosti). Při redukci nedopasků od konce července do 20. září likvidovat starší víceleté nedopasky a ponechat novější. Pastva na lokalitě se jeví jako vhodná a levná údržba EVL. Lesy postupovat dle platného LHP/LHO. V příštích plánovacích dokumentech se však pokusit prosadit převod lesních pozemků na hospodářský tvar lesa pařezina (nízký les) nebo alespoň na střední les. Postupně odtěžit nepůvodní druhy dřevin (borovice lesní, smrk ztepilý, modřín opadavý) a nahrazovat je původními. V ideálním stavu by měl les být značně prosvětlený, zakmenění 0,7 (může ale klesnout i pod 0,6). Předmět ochrany (bourovec trnkový) se původně vyskytoval v pařezinách a světlých lesích, proto by bylo vhodné lesy v EVL tímto směrem přeměnit. Údolní nivy potoků a prameniště zde neprovádět žádné zásahy. Nedovolit likvidaci keřových lemů lužních porostů. b) péče o druh - bourovec trnkový (Eriogaster catax) Na lokalitách výskytu bourovce trnkového a v jejich okolí je nutné především zamezit likvidaci rozptýlené zeleně a leteckému chemickému ošetřování zemědělských a lesních kultur. Nežádoucí je také převod pastvin, luk a křovinatých strání na les. Optimální management by měl zajistit, aby byla na lokalitě udržována řídká mozaika shluků keřů (především hlohů a trnek) a travnatých ploch. Keře by měly zabírat alespoň desetinu plochy, ale neměly by tvořit souvislé porosty. Souvislé porosty křovin na stráních je nutné radikálně prořezat. Prořezávky je však možné provádět pouze mimo dobu výskytu vajíček a housenek motýla, tedy pouze od konce července do 20. září. Použití herbicidů k likvidaci křovin je vyloučeno. V sadech, zahradách, na loukách a pastvinách je třeba vždy nechávat část křovinatého náletu. Dále je třeba uchovávat keřové lemy na okrajích lesů. V dlouhodobé perspektivě bude třeba ve vybraných teplomilných doubravách v oblasti výskytu bourovce trnkového obnovit výmladkové hospodaření. Péče o bourovce musí spočívat v udržení dnešních křovin v relativně rané fázi vývoje, kdy se zde střídají vysoké a nízké keře, osluněné závětrné kouty a mladé obrážející keře. Zmlazující zásahy ale nesmí být prováděny v zimě ani na jaře, kdy bychom zlikvidovali snůšky vajíček a pospolitě v hnízdech se vyvíjející mladé larvy. Výřez křovin v plném létě je technicky a personálně náročný, jiná možnost ale nezbývá. Dlouhodobou perspektivou pro tento druh je rekonstrukce pařezinového hospodaření v teplých lesích v blízkosti současných lokalit. Zdroj: Konvička M., Hula V., Beneš J., 2005: Metodika monitoringu evropsky významného druhu bourovec trnkový (Eriogaster catax). Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR Praha. 7 str. 13

16 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Dílčí plocha A1 (21,946 ha) Na pastvině neprovádět žádné zásahy. Případně se pokusit domluvit s pastevci na ponechávání nedopasků jako místo vývoje nových výhonků živných rostlin bourovce. Jejich počet však držet na přijatelné úrovni pro pastvu. Při redukci nedopasků (nejlépe od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce) likvidovat starší víceleté nedopasky a ponechat novější. V případě ukončení pastvy v intervalu 3 5 plochu posekat (každý rok posekat 1/3 plochy) a biomasu odvézt, případně na vhodném místě deponovat. Sečení provádět nejlépe v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. V jižní části plochy, kde se nachází staré sady a meze, pouze nedovolit jejich úplnou likvidaci nebo přechod v les. V případě upuštění údržby vlastníky jednou za 5 let zredukovat na 20% keřové porosty. Dílčí plocha A2 (9,093 ha) + Dílčí plocha A3 (1,168 ha) Na ploše neprovádět žádné zásahy. Případně se pokusit domluvit s pastevci na ponechávání nedopasků jako místo vývoje nových výhonků živných rostlin bourovce. Jejich počet však držet na přijatelné úrovni pro pastvu. Při redukci nedopasků (nejlépe od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce) likvidovat starší víceleté nedopasky a ponechat novější. V případě ukončení pastvy v intervalu 3 5 let plochu posekat (každý rok posekat 1/3 plochy) a biomasu odvézt, případně na vhodném místě deponovat. Sečení provádět nejlépe v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Vzhledem k tomu, že se bude sekat vždy jen 1/3 plochy není termín nutno bezpodmínečně dodržet. Dílčí plocha A4 (1,367 ha) V intervalu 3 5 let plochu posekat (každý rok posekat 1/3 plochy) a biomasu odvézt, případně na vhodném místě deponovat. Sečení provádět nejlépe v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Plochu je možné udržovat extenzivní pastvou. Dílčí plochy (všechny lesní plochy): B1 (0,311 ha), B2 (0,277 ha), B3 (0,630 ha), B4 (1,333 ha), B5 (0,359 ha), B6 (0,214 ha), B7 (1,104 ha), B8 (0,207 ha), B9 (0,510 ha), B10 (2,405 ha) Postupovat v souladu s LHC a LHO. V jejich rámci maximálně les prosvětlovat a odtěžovat nepůvodní dřeviny (smrk ztepilý, borovice lesní, modřín opadavý). Zamezit likvidaci lesní lemů. Do příštích lesních hospodářských plánů a osnov se pokusit prosadit převod lesa na hospodářský typ nízký les nebo střední les, snížit zakmenění na 0,7. Dílčí plocha C1 (4,894 ha) Celou plochu radikálně prořezat. Ze stromů ponechat jen asi ½ vzrostlých stromů v řadách na kamenných valech a ojedinělé ovocné stromy, hlohy a trnky. V podrostu 14

17 mohou zůstat mladé výhonky trnky a hlohu. Celková pokryvnost dřevin by neměla překročit 20% + na ½ zredukované stromy v řadách na kamenných valech. Redukci křovin provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Redukci křovin je možné rozložit do více let (2 5) a provádět ji formou pásů širokých asi 10 m podél gradientu nadmořské výšky. V dalších letech v intervalu 3-5 let udržovat plochu prořezávkou tak, aby zde byla různá věková stádia křovin (hloh a trnka), jejichž celková pokryvnost nebude větší než 20% dílčí plochy. Biomasu deponovat na vhodném místě nebo na vhodném místě spálit. Po redukci křovin plochu v intervalu 3 posekat (každý rok posekat 1/3 plochy) a biomasu odvézt, případně na vhodném místě deponovat. Plochu je možné udržovat extenzivní pastvou. Dílčí plocha C2 (10,047 ha) V místech kde nejsou keřové porosty neprovádět žádné zásahy. Pouze v případě ukončení pastvy v intervalu 3 5 let plochu posekat (každý rok posekat 1/3 plochy) a biomasu odvézt, případně na vhodném místě deponovat. Sečení provádět nejlépe v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Vzhledem k tomu, že se bude sekat vždy jen 1/3 plochy není termín nutno bezpodmínečně dodržet. Ve svahu keřové porosty radikálně prořezat. Vytvořit mozaiku křovin v relativně rané fázi vývoje, kdy se střídají vysoké a nízké keře, osluněné závětrné kouty a mladé obrážející keře. Staré ovocné stromy ponechat a i silnější mrtvé dřevo ponechat na místě. Celková pokryvnost dřevin by však neměla překročit 30% (15% keřové patro a 15% stromové patro). Redukci křovin provádět v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Redukci křovin je možné rozložit do více let (2 5) a provádět ji formou pásů širokých asi 10 m podél gradientu nadmořské výšky. V dalších letech v intervalu 3-5 let udržovat plochu prořezávkou tak, aby zde byla různá věková stádia křovin (hloh a trnka), jejichž celková pokryvnost nebude větší než 20% dílčí plochy. Biomasu deponovat na vhodném místě nebo na vhodném místě spálit. Plochu je možné udržovat extenzivní pastvou. Dílčí plocha D1 (3,026 ha) Bez zásahů. Dílčí plocha D2 (4,705 ha) Bez zásahu. Dílčí plocha E (1,880 ha) V jižní části, kde je ovocný sad a opuštěná pastvina, provést redukci křovin na max. 20% pokryvnosti plochy a zajistit kosení v intervalu 3-5 let. Každý rok posekat 1/3 plochy a biomasu odvézt, případně na vhodném místě deponovat. 15

18 Sečení provádět nejlépe v termínu od konce července do 20. září - mimo dobu výskytu vajíček a housenek bourovce. Při sečení je možné ponechat na max. 10% plochy zmlazující keře hlohu a trnky. V severní části, pastvina (pasou se zde koně), neprovádět žádné zásahy. V případě ukončení obhospodařování majitelem, zajistit sečení podobně jako na zbytku plochy. Plochu je možné udržovat extenzivní pastvou. Příloha: Příloha č. T 2 - Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v EVL Polichno - Pod duby 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání PP 1. v celé lokalitě je vyloučeno použití herbicidů (např. na likvidaci keřů), fungicidů a insekticidů bez souhlasu orgánu ochrany přírody 2. v místech, kde v minulosti byly sady, je možné plochu obhospodařovat jako extenzivní sady bez komerčního využití 3. lokalitu lze využívat pro extenzivní pastvu (extenzivní kontinuální pastva nebo krátkodobá intenzivnější rotační pastva) 3.3 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V nejbližším okolí PP by mělo být vyloučeno chemické ošetřování porostů. 3.4 Návrhy na vzdělávací využití území Informační tabule Při vstupu do EVL by bylo vhodné umístit informační tabuli o EVL, jejím managementu a soustavě chráněných území Natura Návrh umístění tabulí: 1. u polní cesty od obce Polichno (GPS: 49 3'55.791"N, 17 42'43.451"E) 2. u polní cesty od obce Polichno (GPS: 49 4'6.116"N, 17 43'8.513"E) 16

19 Osvětová kampaň Vzhledem k velkému množství vlastníků pozemků v PP a také vzhledem k tomu, že trvalé přežití a prosperita předmětu ochrany spočívá spíše v mozaice vhodných stanovišť v širší krajině, než pouze v zachování EVL, by bylo velmi vhodné provést masivní osvětovou kampaň v nejbližších obcích (Biskupice, Polichno). Tato kampaň by byla zaměřena na zvýšení environmentálního citu a povědomí obyvatel obcí a vlastníků pozemků. Cílem by mělo být probuzení zájmu a kladného vztahu cílových skupin k EVL a jejímu předmětu ochrany, změna chování v obhospodařování vlastních pozemků i mimo PP ve prospěch bourovce trnkového a posílení kladného vztahu k přírodě a regionu. Kampaň by mohla zahrnovat například vydání brožury a plakátu o EVL a předmětu ochrany, přednášky pro veřejnost i místní školy, exkurze atd. 3.5 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Každoročně v období od konce půlky dubna do počátku půlky května provádět monitoring výskytu housenek (pavučinových hnízd) bourovce trnkového (Eriogaster catax). 17

20 prořezávka křovin odstranění stařiny kácení do průměru 20cm kácení do průměru 30 cm kácení do průměru 40 cm naučná tabule osvětová kampaň cena za dílčí plochu 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Cena za provedení jednorázových zásahů a opatření je Kč. Cena za regulační management je Kč. Celkové náklady za celou dobu platnosti plánu péče jsou odhadnuty na Kč. V tabulkách níže je kalkulace hrubého odhadu nákladů bez DPH na provedení asanačního a regulačního managementu za období platnosti plánu péče a přibližný ceník zásahů. Při kalkulaci jsme vycházeli především z ceníku nákladů obvyklých opatření pro žádosti OP ŽP podané v 14. Výzvě a z ceníku obvyklých nákladů AOPK Kalkulace byla provedena tak, že o celou plochu EVL se stará a péči financuje orgán ochrany přírody. V kalkulaci není počítáno se ziskem z těžby dřeva, pastvy, výroby sena a podobně, ani s účastí vlastníků pozemků, kteří některé plochy v současnosti udržují na vlastní náklady. Kalkulace asanačního managementu: A1 m 2 /kus cena A2 m 2 /kus cena A3 m 2 /kus cena A4 m 2 /kus cena B1 - B10 m 2 /kus cena C1 m 2 /kus cena C2 m 2 /kus cena D1 m 2 /kus cena D2 m 2 /kus cena E m 2 /kus cena celá kus/akce 2 1 lokalita cena cena za asanační management Kč 18

21 prořezávka křovin (odstr. náletu) kosení ručně vedenou sekačkou kosení lehkou mechanizací kosení těžkou mechanizací odklízení biomasy cena za dílčí plochu Kalkulace regulačního managementu: A1 m 2 /kus četnost za PP cena A2 m 2 /kus četnost za PP cena A3 m 2 /kus četnost za PP cena A4 m 2 /kus četnost za PP cena B1 - B10 m 2 /kus četnost za PP cena C1 m 2 /kus četnost za PP cena C2 m 2 /kus četnost za PP cena D1 m 2 /kus četnost za PP cena D2 m 2 /kus četnost za PP cena E m 2 /kus četnost za PP cena cena za regulační management Kč 19

22 Přibližný ceník managementových zásahů: zásah cena (Kč) jednotka zásah cena (Kč) jednotka odstraňování přestárlých křovin ha asanace ostružiníku 30 m 2 odstraňování křovin ha výsadba keřů 80 kus Odstranění křovin frézováním ha výsadba stromů 570 kus kosení ručně vedenou sekačkou ha ohrazení 200 m kosení lehkou mechanizací ha vytvoření svahové stěny 1500 m 3 kosení těžkou mechanizací ha vystavění kamenné stěny 4600 m 3 kosení na podmáčených stanovištích + 50% naučná tabule 8000 kus kácení do průměru 20cm 100 kus osvětová kampaň akce kácení do průměru 30 cm 200 kus tvorba tůní (bagrováním) 1500 m 3 kácení do průměru 40 cm 350 kus odvoz zeminy 150 m 3 odstranění stařiny ha přehrazení kanálu kus Všechny jmenované zásahy nemusí být v EVL aplikovány. 20

23 4.2 Použité podklady a zdroje informací Farkač, J., Král, D. & Škorpík, M. (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky bezobratlí. AOPK ČR, Praha, 760 pp. Háková A., Klaudisová A. & Sádlo J. (eds.) (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Planeta XII, 3/2004 druhá část. MŽP, Praha. Chytrý M., Kučera T. & Kočí M., (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, 304 pp. Konvička M., Beneš J. & Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. Konvička M., Čížek L. & Beneš J. (2006): Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. Mackovčin P., Matková M., (eds.) 2002: Chráněná území ČR Zlínsko, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 pp Marhoul P. & Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK ČR, Praha Moravec J. (2011): Inventarizační průzkum EVL Polichno z oboru lepidopterologie (bourovec trnkový). (Depon. in: Krajský úřad Zlínského kraje). Neuhäuslová Z. & Moravec J. (eds.) (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Kartografie, Praha, 341 pp. Petříček V. (ed.) (1999): Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva, AOPK ČR, Praha, 451 pp. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. ČSAV, Brno. Mapové podklady: Základní mapa České republiky 1: číslo mapového listu: , Základní mapa České republiky 1:5 000 číslo mapového listu: Uherský Brod-7-1, Quitt, E. (1977): Klimatické oblasti ČR - mapa 1: ČSAV, Brno 21

24 4.3 Seznam používaných zkratek C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky ČR Česká republika EVL Evropsky významná lokalita LHP lesní hospodářský plán LHO lesní hospodářské osnovy PP plán péče PUPFL půda určená k plnění funkce lesa TTP trvalý travní porost ZCHÚ zvláště chráněné území 1 - Kriticky ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 2 - Silně ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 3 - Ohrožený druh podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. 4.4 Plán péče zpracoval Plán péče zpracovala Lenka Pavelčíková (Králová) a Petr Pavelčík v letech Adresa zpracovatele: Mgr. Lenka Pavelčíková (Králová) Vlčnov kralova.lk@seznam.cz IČO: Mgr. Petr Pavelčík Vlčnov p.pavelcik@centrum.cz 22

25 5. Fotodokumentace Obr. 1: Dílčí plocha A1 v severním výběžku je menší ohrazená pastvina. Zde je v současnosti trnka a hloh v sukcesně iniciálním stádiu. V pozadí dílčí plocha D1. (březen 2011) Obr. 2: Dílčí plocha D1 břehové porosty v okolí potoka (březen 2011) Obr. 3: Dílčí plocha D1 prameniště (březen 2011) 23

26 Obr. 4: Dílčí plocha A1 - západní výběžek, stará úvozová cesta s lemem převážně trnky (Prunus spinosa) (duben 2011) Obr. 5: Dílčí plocha A1 obhospodařované zbytky sadů ovocných stromů většinou slivoň (duben 2011) Obr. 6: Dílčí plocha A1/C1 v popředí dílčí plocha A, v pozadí zapojené keře hlohu (Crategeus sp.) a trnky (Prunus spinosa) v dílčí ploše C1 (březen 2011) 24

27 Obr. 7: Dílčí plocha C2 solitérní ovocné stromy v dolní části svahu. V pozadí část dílčí plochy D1 (březen 2011) Obr. 8: Dílčí plocha C2 staré zarostlé sady ovocných stromů ve svahu. Mezi keři a stromy je množství chodníků vytvořené zvěří a skotem, který tu prochází při pastvě (březen 2011) Obr. 9: Dílčí plocha C2 vrcholová část plochy se zbytky sadů (březen 2011) 25

28 Obr. 10: Dílčí plocha C2 v pozadí dílčí plocha B7 (březen 2011) Obr. 11: Dílčí plocha B7 pohled do lesa, v levé části snímku několik smrků ztepilých (Picea abies) (březen 2011) Obr. 12: Dílčí plocha C2 celkový pohled, v pozadí dílčí plocha B8 (březen 2011) 26

29 Obr. 13: Dílčí plocha A1 lesní remízek (březen 2011) Obr. 14: Dílčí plocha E koňská pastvina (březen 2011) Obr. 15: Dílčí plocha C1 pás vzrostlých stromů na kamenném valu (duben 2011) 27

30 Obr. 16: Dílčí plocha C1 pomalu vznikající les na bývalých pastvinách (březen 2011) Obr. 17: Dílčí plocha C1 porost slivoně v severní části plochy. Celou severní polovinou dílčí plochy prochází skot při přecházení na pastviny v JZ části EVL (březen 2011) Obr. 18: Dílčí plocha A1 pastva skotu (cca 30 ks) (duben 2011) 28

31 Obr. 19: Ortofotosnímek z roku 1950 Obr. 20: Ortofotosnímek z roku

32 6. Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha č. T 1 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Příloha č. T 2 Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. T 3 Vlastníci pozemků v EVL Mapy: Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením hranic EVL Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem EVL Příloha č. M3 - Rozložení dílčích ploch v EVL Polichno Příloha č. M4 - Lesnická typologická mapa Příloha č. M5 Karta EVL Polichno 30

33 Příloha č. T 1: Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Polichno (okres Zlín); Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v EVL (m 2 ) 153 ostatní plocha neplodná půda ,3 656,3 166 ostatní plocha neplodná půda zemědělský půdní fond TTP ,2 1737,2 168 lesní pozemek PUPFL ,4 164,4 170 lesní pozemek PUPFL ,9 473,9 174 zemědělský půdní fond TTP ,2 1333,2 177 zemědělský půdní fond TTP ,5 2739,5 184 zemědělský půdní fond TTP ,4 361,4 185 zemědělský půdní fond TTP ,2 2078,2 190 zemědělský půdní fond TTP ,9 1210,9 191 zemědělský půdní fond TTP ,8 449,8 192 zemědělský půdní fond TTP ,9 100,9 194 zemědělský půdní fond TTP ,1 948,1 195 zemědělský půdní fond TTP ,2 1182,2 197 zemědělský půdní fond TTP ,1 1295,1 199 zemědělský půdní fond TTP ,3 274,3 201 zemědělský půdní fond TTP ,2 914,2 205 zemědělský půdní fond TTP ,3 287,3 206 zemědělský půdní fond TTP zemědělský půdní fond TTP ,8 1653,8 212 zemědělský půdní fond TTP ,7 1245,7 214 zemědělský půdní fond TTP ,3 377,3 215 zemědělský půdní fond TTP ,8 219,8 216 zemědělský půdní fond TTP ,4 235,4 217 zemědělský půdní fond TTP ,7 556,7 218 zemědělský půdní fond TTP ,4 1117,4 221 zemědělský půdní fond TTP ,1 1005,1 222 zemědělský půdní fond TTP ,4 515,4 223 zemědělský půdní fond TTP ,2 225,2 224 zemědělský půdní fond TTP ,3 259,3 225 zemědělský půdní fond TTP ,4 327,4 227 zemědělský půdní fond TTP ,6 2335,6 230 zemědělský půdní fond TTP ,7 549,7 231 zemědělský půdní fond TTP ,4 261,4 232 zemědělský půdní fond TTP ,2 317,2 233 zemědělský půdní fond TTP ,7 546,7 234 zemědělský půdní fond TTP ,7 1113,7 237 zemědělský půdní fond TTP ,5 2616,5 238 zemědělský půdní fond TTP zemědělský půdní fond TTP ,1 534,1 248 zemědělský půdní fond TTP ,4 710,4 256 zemědělský půdní fond TTP ,9 1055,9 257 zemědělský půdní fond TTP ,8 391,8 1

34 Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v EVL (m 2 ) 258 zemědělský půdní fond TTP ,4 636,4 261 zemědělský půdní fond TTP zemědělský půdní fond TTP ,2 288,2 272 zemědělský půdní fond TTP ,5 92,5 273 ostatní plocha neplodná půda ,4 821,4 274 zemědělský půdní fond TTP ,5 7041,5 281 ostatní plocha neplodná půda ,5 1367,5 308 zemědělský půdní fond TTP ,2 179,2 310 zemědělský půdní fond TTP ,5 4856,5 312 lesní pozemek PUPFL ,2 959,2 314 lesní pozemek PUPFL ,7 4296,7 315 zemědělský půdní fond TTP ,5 5998,5 325 zemědělský půdní fond TTP ,6 3815,6 337 zemědělský půdní fond TTP ,3 3145,3 338 zemědělský půdní fond TTP ,2 1016,2 339 ostatní plocha neplodná půda 6 188,6 188,6 341 zemědělský půdní fond TTP ,9 2914,9 342 zemědělský půdní fond TTP ,9 1962,9 345 zemědělský půdní fond TTP ,5 1953,5 346 zemědělský půdní fond TTP ,9 1926,9 348 zemědělský půdní fond TTP ,2 2812,2 379 zemědělský půdní fond TTP ,9 1477,9 382 zemědělský půdní fond TTP ,2 3379,2 383 zemědělský půdní fond TTP ,5 4591,5 384 ostatní plocha ostatní komunikace ,7 386 zemědělský půdní fond TTP zemědělský půdní fond TTP ,7 1467,7 391 zemědělský půdní fond TTP ,5 3574,5 393 zemědělský půdní fond TTP ,2 4701,2 394 zemědělský půdní fond TTP ,6 2216,6 395 zemědělský půdní fond TTP ,7 2307,7 396 zemědělský půdní fond TTP ,2 1842,2 397 zemědělský půdní fond TTP ,3 1754,3 398 zemědělský půdní fond TTP ,6 4344,6 399 zemědělský půdní fond TTP ,1 3399,1 402 zemědělský půdní fond TTP ,8 1116,8 403 zemědělský půdní fond TTP ,8 102,8 404 zemědělský půdní fond TTP ,3 1013,3 405 zemědělský půdní fond TTP ,3 1248,3 406 zemědělský půdní fond TTP ,2 556,2 407 zemědělský půdní fond TTP ,4 244,4 408 zemědělský půdní fond TTP ,6 3115,6 409 zemědělský půdní fond TTP ,1 5962,1 410 ostatní plocha neplodná půda ,6 470,6 411 zemědělský půdní fond TTP ,5 6619,5 2

35 Číslo parcely podle kat. nemovitostí Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v EVL (m 2 ) 412 zemědělský půdní fond TTP zemědělský půdní fond TTP ,5 2363,5 414 zemědělský půdní fond TTP ,1 4015,1 416 zemědělský půdní fond TTP ,5 3039,5 417 zemědělský půdní fond TTP ,1 3163,1 418 zemědělský půdní fond TTP ,3 1464,3 419 zemědělský půdní fond TTP ,4 1415,4 424 zemědělský půdní fond TTP 6 335,4 335,4 425 zemědělský půdní fond TTP ,7 335,7 426 zemědělský půdní fond TTP ,9 3600,9 427 zemědělský půdní fond TTP ,4 3681,4 428 ostatní plocha neplodná půda ,6 116,6 429 ostatní plocha neplodná půda ,8 95,8 430 zemědělský půdní fond TTP ,9 3667,9 431 zemědělský půdní fond TTP ,8 3634,8 432 ostatní plocha neplodná půda ,5 122,5 433 ostatní plocha neplodná půda ,7 116,7 442 ostatní plocha neplodná půda ,1 1080,1 443 ostatní plocha neplodná půda ,7 2544,7 444 zemědělský půdní fond TTP ,3 6158,3 445 zemědělský půdní fond TTP ,2 2856,2 446 zemědělský půdní fond TTP ,1 2996,1 448 ostatní plocha neplodná půda ,7 2017,7 452 zemědělský půdní fond TTP ,5 1578,5 453 lesní pozemek PUPFL zemědělský půdní fond TTP ,6 6438,6 468 zemědělský půdní fond TTP ,6 394,6 475 zemědělský půdní fond TTP ,6 8005,6 478 zemědělský půdní fond TTP ,4 1076,4 480 ostatní plocha neplodná půda ,9 668,9 482 ostatní plocha neplodná půda ,4 764,4 483 zemědělský půdní fond TTP ,8 2089,8 484 lesní pozemek PUPFL ,9 1343,9 486 zemědělský půdní fond TTP zemědělský půdní fond TTP zemědělský půdní fond TTP zemědělský půdní fond TTP ,6 3993,6 491 ostatní plocha neplodná půda ,1 863,1 496 zemědělský půdní fond TTP ,9 2786,9 499 ostatní plocha jiná plocha ,1 3222,1 500 lesní pozemek PUPFL ,9 4844,9 528 zemědělský půdní fond TTP ,7 394,7 529 zemědělský půdní fond TTP ,7 4233,7 532 zemědělský půdní fond TTP ,2 4545,2 533 zemědělský půdní fond TTP ,6 9634,6 3