Analýza vysílání České televize se zřetelem k migrační tematice

Analýza vysílání České televize se zřetelem k migrační tematice Usnesení přijaté dne 25. října 2016: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se seznámila s analýzou informování o tématu migrace ve zpravodajských a publicistických pořadech vysílaných na programech ČT1 a ČT24 provozovatele ČESKÁ TELEVIZE v období od 28. března 2016 do 17. dubna 2016.

Obsah ÚVOD... 3 1 ZADÁNÍ CÍLŮ MONITORINGU... 3 2 METODIKA VÝZKUMU... 5 3 ANALYTICKÁ ČÁST... 6 3.1 HLAVNÍ ZPRAVODAJSKÁ RELACE UDÁLOSTI... 7 3.1.1 Pokrytí tématu migrace ve sledovaném období... 7 3.1.2 Tematická agenda analyzovaných příspěvků o migraci/migrantech... 10 3.1.3 Aktéři výpovědí analyzovaných příspěvků o migraci/migrantech... 34 3.1.4 Zdroje analyzovaných příspěvků o migraci/migrantech... 36 3.1.5 Příspěvky navazující agendy... 39 3.1.6 Shrnutí hlavních zjištění analýzy zpravodajské relace události... 41 3.2 PUBLICISTIKA ČESKÉ TELEVIZE... 43 3.2.1 168 hodin... 44 3.2.2 Události, komentáře... 46 3.2.3 Horizont ČT24... 53 3.2.4 90 ČT24... 57 3.2.5 Studio ČT24... 61 3.2.6 Newsroom ČT24... 65 3.2.7 Týden v politice... 65 3.2.8 Interview ČT24... 66 3.2.9 Otázky Václava Moravce... 70 3.3 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ ANALÝZY... 71 PŘÍLOHA... 75 2

ÚVOD Rada na svém 16. zasedání v roce 2015 zadala Úřadu Rady zpracování monitoringu celoplošně vysílaných televizních a rozhlasových programů se zřetelem k událostem a tématům souvisejícím s migrací, která v té době jednoznačně dominovala mediálnímu zájmu. Média o probíhajících událostech nejen informují a komentují je, ale současně je i ovlivňují. Většina české společnosti pak nemá s migrujícími bezprostřední každodenní zkušenost, jejich představy o tom, kdo tito lidé jsou a jaké dopady může mít jejich příchod do Evropy, potažmo České republiky, tak média významným způsobem formují. S výsledky analýzy monitorovaných programů (ČT1 a ČT24, NOVA, Prima, Televize Barrandov, Český rozhlas Radiožurnál, RÁDIO IMPLUS a FREKVENCE 1) vysílaných v období od 24. srpna 2015 do 13. září 2015 se Rada postupně seznamovala od prosince 2015 do dubna 2016. Na základě analýz Rada konstatovala, že vysílání programů vztahujících se k migrační agendě bylo u většiny programů v souladu se zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. V případě programu Prima si ale kvůli identifikovaným sporným momentům ve vysílání vyžádala od provozovatele dvě podání vysvětlení. Provozovatel na výzvu Rady poskytl obě požadovaná vysvětlení. Rada se s nimi seznámila, vyhodnotila je jako uspokojivá a postup provozovatele dostatečně objasňující a nepřistoupila k žádným dalším krokům. Migrační situace i nadále zůstávala a zůstává předmětem vysoké medializace. Proto Rada na svém 7. zasedání, konaném dne 5. dubna 2016, rozhodla o zpracování opětovného monitoringu, který má stejné parametry jako monitoring proběhlý. Současný monitoring pokrývá období od 28. března do 17. dubna 2016. Kontrola vysílání tedy probíhá přibližně se sedmiměsíčním odstupem. Vzhledem k zjištěnému nezájmu o migrační tematiku ve zpravodajství programu Televize Barrandov byl tento program z nynějšího monitoringu vyřazen. Analýze tak byly podrobeny zpravodajské a publicistické pořady následujících programů: ČT1 a ČT24, NOVA, Prima, Český rozhlas Radiožurnál, RÁDIO IMPULS a FREKVENCE 1. Tématem tohoto dokumentu je analýza vybraných pořadů vysílaných na programech ČT1 a ČT24. 1 ZADÁNÍ CÍLŮ MONITORINGU Zadání cílů zůstalo totožné jako v prvně provedeném monitoringu. Základním cílem monitoringu bylo zjistit, zda v průběhu informování o migrační situaci nedošlo ze strany médií k porušení zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen zákon o vysílání ), a to jak na úrovni jednotlivých mediálních obsahů (příspěvek, reportáž, diskusní pořad apod.), tak na úrovni širšího úseku vysílání jako informačního celku. Pozornost byla konkrétně zaměřena zejména na možná pochybení proti těmto zákonným ustanovením: 31 odst. 3 porušení zásad objektivity a vyváženosti 32 odst. 1 písm. c) podněcování k nenávisti z důvodu rasy, barvy pleti, víry a náboženství či příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině 32 odst. 1 písm. i) utvrzování stereotypních předsudků týkajících se etnických, náboženských nebo rasových menšin 32 odst. 1 písm. b) povinnost zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním. 3

32 odst. 1 písm. f) povinnost bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost. V rámci vyhodnocování plnění 31 odst. 3 zákona o vysílání jsme se soustředili na to, jakým způsobem média shromažďovala, zpracovávala, třídila a šířila informace, a jak se to odráželo do finální podoby mediálních obsahů. V analýze jsme primárně vycházeli z takového pojetí žurnalistické objektivity, které akcentuje jednak poskytování dostatečně širokého spektra názorů na mediovanou problematiku, jednak poskytování rovnocenného prostoru zastáncům jednotlivých názorových proudů. Objektivitu v tomto kontextu lze interpretovat jako rutinní novinářskou praxi, která umožňuje odrážet skutečnost zveřejňováním všech relevantních, fakticky správných a nezkreslených (tj. úplných) informací, jež musí být komunikovány tak, aby byla jasně oddělena fakta od názorů (komentářů). Podmínkou objektivního referování o sociálních jevech je stejně tak dodržení faktičnosti (pravdivosti, informativnosti, relevance) a nestrannosti, která je sycena kategoriemi vyváženosti a neutrality. Druhým úkolem monitoringu bylo zjistit, jaký mediální obraz událostí spojených s migrací jednotlivá média vytvářela. Přičemž je logické, že tento analytický úkol do značné míry souvisel s vyhodnocováním objektivity a vyváženosti dle požadavků 31 odst. 3 zákona o vysílání. Cílem bylo odhalit, jak média tematizované události tematicky rámují. Mediální rámce vytvářejí podmínky a determinují formy interpretace obsahu příjemci obsahu. Jinými slovy, prostřednictvím mediálních rámců mohou média předkládat divákům a posluchačům již předdefinované závěry. Příjemce je směřován k určitému konkrétnímu chápání a hodnocení sdělované informace. Volbou rámce je možné stejné události a skutečnosti reprezentovat zcela odlišným způsobem. Záleží na médiu, jaká fakta, postoje, souvislosti či hodnoty zvýznamní, zamlčí, nebo znehodnotí a tím dosáhne určitého, zamýšleného vyznění. Monitoring by měl odhalit, jakým způsobem česká televizní a rozhlasová média s tématem pracují a zda v určitých ohledech neselhávají. Měl by zjistit, zda média k tématu přistupují koncepčně se snahou poskytovat komplexní informační a analytický servis, či zda je jejich přístup při informování spíše nahodilý, neuvědomělý, reflektující jen momentální závažnost (či mediální atraktivitu) aktuálních událostí. Analytické výstupy by měly rovněž zhodnotit, zda při informování o migraci nelze vysledovat určité manipulativní aspekty či rysy předpojatosti. Monitoring by měl konkrétně zodpovědět následující otázky: a) Jaký PROSTOR v rámci zpravodajství a publicistiky sledovaná média v daném období věnovala otázkám migrace? b) Nakolik proaktivní byl přístup média pro získávání materiálu a pro zajištění pestrosti a relevance ZDROJŮ? Měla média své reportéry v terénu? Poskytovala vyjádření široké škále relevantních názorů, včetně expertů na různé problematiky související s migrací? Poskytovala média vyjádření samotných migrantů? Byla práce se zdroji transparentní? Byly informace adekvátně ověřovány a sdělovány? c) Jaká TÉMATA byla nastolována v jednotlivých sledovaných pořadech? Nejsou některá témata, s migrací související, přehlížena nebo marginalizována? Nejsou naopak určitá fakta či postoje médii upřednostňovány? Dostávají diváci a posluchači dostatek informací nejen o aktuálních událostech, ale rovněž o jejich příčinách a souvislostech? d) Jaké specifické PROSTŘEDKY média při informování užívala? Jak pracovala se symboly? Věnovala pozornost i konkrétním lidským příběhům? Neměla tendenci přenášet informování od věcné roviny do emocionální? 4

2 METODIKA VÝZKUMU Předmětem analýzy programu ČT1 a ČT24 byly totožné pořady jako v monitoringu předcházejícím. Pořady Ekonomika ČT24 a Hyde Park ČT24 byly v tomto období nahrazeny pořadem 90 ČT24. Celkem tedy bylo zmonitorováno jedenáct níže uvedených pořadů. zpravodajství Události (ČT1, ČT24) publicistické a publicisticko-zpravodajské pořady 168 hodin (ČT1, ČT24) Události, komentáře (ČT24) Studio ČT24 (ČT24) Horizont ČT24 (ČT24) Newsroom ČT24 (ČT24) Týden v politice (ČT24) 90 ČT24 diskuzní pořady Otázky Václava Moravce (ČT1, ČT24) Interview ČT24 (ČT24) Politické spektrum (ČT24) Základní soubor výzkumu tvořily všechny zpravodajské a publicistické příspěvky týkající se jakýmkoli způsobem migrační agendy, včetně agendy navazující jako např. dění v Sýrii, činnost tzv. Islámského státu, informace o terorismu na území Evropy i mimo ni apod., které byly odvysílány ve sledovaných pořadech v období od 28. března 2016 do 17. dubna 2016. K dosažení cílů výzkumu a zodpovězení výše zmíněných otázek jsme použili kombinaci kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativní textuální analýzy. Základní analytickou jednotku byl příspěvek, který tematizoval migrační tematiku, případně navazující agendu. Příspěvek jsme vymezili jako stopu, která je oddělena zvukově i vizuálně od předcházejícího a následujícího příspěvku. V první fázi výzkumu jsme příspěvky kvantifikovali pomocí obsahové analýzy. Výše uvedené otázky jsme operacionalizovali tak, aby zvolené indikátory umožnily měřit objektivitu a vyváženost příspěvků. Na úrovni jednoho příspěvku jsme sledovali jeho důležitost v rámci relace (stopáž, žánrová forma, umístění v headline relace, pořadí příspěvku v relaci), témata a rámce, výpovědi vztahující se k migrační tematice, informační zdroje či způsob reprezentace migrantů. V další fázi analýzy jsme data podrobili kvalitativnímu posouzení. Podrobnější popis metodiky analýzy uvádíme v samotném textu. V textu představujeme souhrn hlavních poznatků týkajících se toho, jak vybrané pořady České televize referovaly v daném období o migraci a migrantech, resp. jaké kontexty doprovázely mediální reflexi migrace a do jakých interpretačních rámců byly události zasazovány. Přitom primárně se soustředíme na popis analyzovaného materiálu, nikoli na vysvětlení jeho podoby. 5

3 ANALYTICKÁ ČÁST Analytickou část začneme shrnutím celkového monitorovaného (rešeršovaného) a analyzovaného materiálu. Analýze bylo podrobeno celkem jedenáct pořadů České televize, z toho jeden čistě zpravodajský pořad (Události), sedm zpravodajsko-publicistických pořadů (168 hodin, Události, komentáře, Studio ČT24, Horizont ČT24, Newsroom ČT24, Týden v politice a 90 ČT24) a tři diskuzní pořady (Otázky Václava Moravce, Interview ČT24, Politické spektrum). Jak ukazuje tabulka 1, v průběhu třech týdnů bylo odvysíláno celkem 103 dílů všech sledovaných pořadů o celkové délce vysílání 176 hodin 38 minut. Všechny tyto pořady byly podrobeny monitoringu, případně rešerši, pokud to bylo možné. K samotné analýze bylo podle výše zmíněných kritérií vybráno celkem 89 pořadů, jejichž stopáž činila přibližně 24 hodin. Ze srovnání s předešle monitorovaným obdobím, ve kterém bylo analyzováno celkem 95 pořadů o celkové stopáži 53 hodin 41 minut, vychází, že provozovatel věnoval migrační tematice výrazně menší prostor. Ve všech analyzovaných pořadech byl z hlediska stopáže zaznamenán přibližně poloviční úbytek vysílacího času věnovaného migraci. V pořadu Politické spektrum pak nebyla zaznamenána jediná zmínka, která by se migrační situace dotýkala. Migrace již tedy nebyla tématem číslo jedna sledovaného období. Přesto nelze konstatovat, že by byla ve sledovaných pořadech opomíjena, naopak stále jí náležel relativně velký prostor. Tab. 1: Přehled zanalyzovaného materiálu název pořadu počet dílů pořadů stopáž pořadů/příspěvků monitorovaných analyzovaných monitorovaných analyzovaných Události 21 21 16:19:46 2:06:46 168 hodin 3 2 1:34:18 0:12:52 Události, komentáře 14 14 13:45:37 3:51:59 Studio ČT24 14 14 103:23:12 11:17:12 Interview ČT24 14 8 6:11:14 2:00:47 90 ČT24 13 12 18:02:14 2:20:34 Horizont ČT24 12 11 5:47:34 1:32:23 Otázky Moravce Václava 3 1 6:12:35 0:15:10 Newsroom ČT24 3 3 1:18:20 0:03:18 Týden v politice 3 3 2:46:54 0:22:49 Politické spektrum 3 0 1:17:15 0:00:00 celkem 103 89 176:38:59 24:03:50 6

3.1 HLAVNÍ ZPRAVODAJSKÁ RELACE UDÁLOSTI Pořad Události je hlavní zpravodajskou relací programu České televize, vysílanou na programech ČT1 a ČT24 denně v čase od 19:00 hodin. Průměrná délka jednoho vydání činí přibližně 47 minut. 3.1.1 Pokrytí tématu migrace ve sledovaném období V analyzovaném období, od 28. března 2016 do 17. dubna 2016, bylo odvysíláno 21 vydání o celkové délce 16 hodin 19 minut, v průběhu kterých jsme identifikovali 683 různých zpravodajských příspěvků. Všechny tyto příspěvky byly podrobeny monitoringu s cílem vybrat ty týkající se námi sledovaného tématu. Analyzovány tedy byly pouze příspěvky migrační tematiky, nehledě na to, do jaké míry pojednávaly o tomto tématu. Do analýzy byly zařazeny rovněž příspěvky tzv. navazující agendy, tzn. takové, které explicitně netematizovaly migrační krizi, ale bezprostředně se tématu migrace dotýkaly (např. stabilizace situace ve východních zemích, boj proti tzv. Islámskému státu, radikální islamismus, teroristické útoky apod.). Celkem bylo do analýzy zařazeno 80 příspěvků 1 splňujících daná kritéria. Celková analyzovaná stopáž příspěvků činila 2 hodiny 6 minut. Jak ukazuje graf č. 1, podíl příspěvků o migraci či migrantech činil 8 % z celku všech odvysílaných zpráv daného období. Další 4 % příspěvků se věnovala navazující agendě, 88 % příspěvků pak patřilo jiným tématům. Graf č. 1: Podíl příspěvků migrační tematiky 8% 4% podíl příspěvků jiné tematiky (603) podíl příspěvků o migraci (54) 88% podíl příspěvků navazující agendy (26) Srovnáme-li počet, stopáž a celkový podíl příspěvků o migraci s předešle analyzovaným obdobím je možné konstatovat, že počet odvysílaných zpráv k migraci se oproti minulému analyzovanému období výrazně snížil (Tab. 2). Tab. 2: Stopáž analyzovaných příspěvků relace Události (srovnání) SROVNÁNÍ STOPÁŽE ANALYZOVANÝCH 24. 8. 2015 13. 9. 2015 28. 3. 2016 17. 4. 2016 PŘÍSPĚVKŮ stopáž podíl z celku stopáž podíl z celku celková stopáž příspěvků v relaci Události 16:26:38 100 % 16:19:45 100 % stopáž příspěvků o migraci 3:52:11 23 % 1:26:06 9 % 1 Přehled všech příspěvků je zařazen do přílohy tohoto dokumentu. 7

stopáž příspěvků navazující agendy 0:25:40 3 % 0:40:40 4 % stopáž příspěvků jiné tematiky 12:08:47 74 % 14:12:59 87 % SROVNÁNÍ POČTU ANALYZOVANÝCH PŘÍSPĚVKŮ počet podíl z celku počet podíl z celku celkový počet příspěvků v relaci Události 701 100 % 683 100 % počet příspěvků o migraci 135 19 % 54 8 % počet příspěvků navazující agendy 17 3 % 26 4 % počet příspěvků jiné tematiky 549 78 % 603 88 % Navzdory nižšímu počtu analyzovaných příspěvků se relace věnovala sledovanému tématu kontinuálně po celé analyzované období. S nevyšší intenzitou pak ve druhém analyzovaném týdnu, ve kterém s největší četností přinášela aktuální informace jednak o tzv. kauze křesťanských uprchlíků, jednak o naplňování dohody Evropské unie s Tureckem týkající se deportace nelegálních migrantů. Graf č. 2: Časový vývoj informování o migrační krizi 100% 90% 80% 70% 60% 50% 25 27 31 32 30 23 26 25 31 29 30 28 24 27 32 31 31 30 32 29 30 40% 30% 20% 10% 0% 3 2 1 2 1 1 1 1 1 3 1 2 5 1 2 1 1 2 3 4 5 1 2 1 2 4 4 3 1 2 2 2 3 2 1 2 28.3. 29.3. 30.3. 31.3. 1.4. 2.4. 3.4. 4.4. 5.4. 6.4. 7.4. 8.4. 9.4. 10.4. 11.4. 12.4. 13.4. 14.4. 15.4. 16.4. 17.4. migrační agenda navazující agenda příspěvky jiného tématu V minule analyzovaném období věnovala relace v některých dnech migrační tematice více než polovinu svého celkového vysílacího času. V aktuálně analyzovaném období nebyl takovýto případ zaznamenán. Podíváme-li se na podíl příspěvků o migraci (případně navazující agendy) vzhledem k celkové stopáži relace, zjistíme, že téma tvořilo v relaci Události průměrně 13 % vysílacího času. Čtvrtinu vysílacího času věnovala relace migraci pouze ve dvou dnech 3. a 4. dubna 2016, když se napříč několika příspěvky zabývala tzv. kauzou iráckých křesťanů. Tab. 3: Stopáž vysílání příspěvků migrační tematiky vzhledem k celku vysílání relace Události 8

datum celková stopáž relace Události příspěvky o migraci + navazující agenda podíl příspěvků o migraci + navazující agenda 28. 3. 0:44:48 0:03:42 8 % 29. 3. 0:48:07 0:07:19 15 % 30. 3. 0:48:15 0:04:55 10 % 31. 3. 0:47:30 0:04:10 9 % 1. 4. 0:48:33 0:04:34 9 % 2. 4. 0:43:35 0:08:25 19 % 3. 4. 0:43:19 0:09:40 22 % 4. 4. 0:47:39 0:11:51 25 % 5. 4. 0:47:04 0:02:38 6 % 6. 4. 0:48:33 0:06:58 14 % 7. 4. 0:48:00 0:07:56 17 % 8. 4. 0:47:57 0:07:35 16 % 9. 4. 0:44:07 0:05:13 12 % 10. 4. 0:44:00 0:07:17 17 % 11. 4. 0:48:01 0:06:39 14 % 12. 4. 0:48:09 0:02:24 5 % 13. 4. 0:48:29 0:06:30 13 % 14. 4. 0:46:43 0:05:12 11 % 15. 4. 0:47:28 0:03:07 7 % 16. 4. 0:44:32 0:06:58 16 % 17. 4. 0:44:56 0:03:43 8 % Samotná četnost či stopáž příspěvků ještě zcela nevypovídá o míře pokrytí daného tématu. Proto jsme se rovněž zaměřili na pořadí příspěvků, žánrovou formu, případně jejich zařazení do headlinu relace. Při průměrném počtu 33 příspěvků na jednu relaci byl příspěvek týkající se migrace zařazován nejčastěji jako šestá až desátá zpráva relace (Tab. 4). Pouze ve dvou z 21 dnů bylo téma migrační agendy tzv. otvírákem relace, jenž je tradičně považován za nejdůležitější zprávu dne 2. V obou případech se jednalo o téma iráckých křesťanů, kteří odjeli do Německa. Přestože více než polovina zpráv o migraci (56 %) byla umístěna do první desítky zpráv, nižší zájem relace o dané téma je ve srovnání s minule analyzovaným obdobím patrný. Zatímco v minule analyzovaném období byla v každém ze sledovaných dnů zpráva o migraci zařazena již v headlinu relace, nyní tomu bylo pouze v polovině případů (11x z 21 dnů). Ještě menší pokrytí v relaci pak měly příspěvky kategorizované jako navazující agenda, které sdružovaly zejména téma terorismu (viz níže). Tab. 4: Pořadí analyzovaných příspěvků relace Události migrační tematika navazující agenda pořadí příspěvků počet zastoupení počet zastoupení 1. 2 4 % 0 0 % 2. 5. 12 22 % 4 15 % 6. 10. 16 30 % 9 35 % 11. 15. 3 6 % 4 15 % 2 Tento fakt byl potvrzen v roce 1987 Iyengarem a Kinderem (2010), kteří v řadě experimentálních výzkumů mediálních účinků televizních zpráv potvrdili, že zprávy, kterým je věnována největší pozornost, především těmito otvíráky, jsou zároveň diváky považovány za nejdůležitější veřejné problémy. 9

16. 20. 4 8 % 0 0 % 21. 25. 11 20 % 4 15 % 26. 30. 1 2 % 5 19 % 31. 35. 5 8 % 0 0 % celkem příspěvků 54 100 % 26 100 % Poslední proměnnou, kterou jsme sledovali v části týkající se základního přehledu příspěvků, byla jejich žánrová forma. Nejčastěji užívanou formou jak v případě příspěvků migrační tematiky, tak v případě navazující agendy byla reportáž. Příspěvky o migraci byly prezentovány prostřednictvím vícero různých žánrových forem oproti zprávám navazující agendy, s relativně vysokou četností prostřednictvím živého vstupu. V případě příspěvků navazující agendy měla četné zastoupení krátká forma čtené zprávy, případně její modifikace čtená zpráva se synchronem, tedy uvedením výpovědi osloveného respondenta. Celkem deset příspěvků o migraci z počtu 54 bylo krátkými upoutávkami propagujícími další části vysílání programu ČT1 či ČT24, jež se vztahovalo k námi sledovanému tématu. Tab. 5: Žánrová forma analyzovaných příspěvků relace Události migrační tematika navazující agenda pořadí příspěvků počet zastoupení počet zastoupení čtená zpráva 5 9 % 8 31 % čtená zpráva se synchronem 4 7 % 3 11 % reportáž 20 37 % 13 50 % reportáž s živým vstupem 3 5 % 0 0 % upoutávka 10 19 % 0 0 % živý vstup 10 19 % 2 8 % živý vstup se synchronem 2 4 % 0 0 % celkem příspěvků 54 100 % 26 100 % Všechny sledované proměnné popisující základní charakteristiky analyzovaných příspěvků ukázaly, že migrační tematika nebyla tak jako v minule analyzovaném období prvořadým tématem relace Události. Faktem je, že analyzovaná období se od sebe diametrálně odlišují. Zatímco v prvně analyzované době, na přelomu srpna a září 2015, dění kolem tzv. migrační krize kulminovalo, na jaře roku 2016 byla situace o poznání klidnější. Počet příchozích migrantů klesal, řecko-makedonská hranice byla uzavřena, v dubnu se započala realizovat dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem. V aktuálně sledovaném období se vyšší medializaci dostaly de facto tři tematické okruhy spojené s migrací, konkrétně tzv. kauza iráckých křesťanů, situace na uzavřené řecko-makedonské hranici a s tím související přesun migrantů z Řecka do Turecka a politické aspekty migrační krize. V rámci navazující agendy pak v relaci dominovalo téma boje proti terorismu, které do značné míry souviselo s tématem migrace, třebaže s ním nebylo explicitně kontextualizováno. 3.1.2 Tematická agenda analyzovaných příspěvků o migraci/migrantech Přestože se tato analýza zabývá v podstatě homogenním tématem, na úrovni jednotlivých zpravodajských příspěvků bylo možné identifikovat několik subtémat týkajících se tématu hlavního, tedy migrace a migrantů. Jednotlivá subtémata, respektive proměnné, jež je tvořily, současně naplňovaly i základní interpretační rámce o migraci a migrantech. Mediální rámce jsme krátce vysvětlili v úvodní části analýzy. Připomeňme, že rámce jsou jakýmisi vodítky pro diváky, říkající jim, jak daný obsah interpretovat, resp. 10

vedoucí je k preferovanému čtení významu. V analýze jsme se zaměřili na to, v jakých rámcích byli prezentováni migranti. Než ale přejdeme k popisu použitých interpretačních rámců, musíme nejdřív popsat hlavní tematické okruhy migrační agendy. Dříve než se k nim dostaneme, objasněme krátce metodiku analýzy. Jak jsme popsali v úvodní části dokumentu, základní analytickou jednotkou byl příspěvek, který tematizoval migrační krizi. Příspěvek jsme vymezili jako stopu, která je oddělena zvukově i vizuálně od předcházejícího a následujícího příspěvku. Na úrovni jednotlivých příspěvků jsme pracovali ještě se specifičtějším typem analytické jednotky s výpovědí, přičemž jsme analyzovali každou pronesenou výpověď všech příspěvků migrační tematiky. Výpověď jsme operacionalizovali jako část zpravodajského příspěvku, ve které je hovořeno o nějakém subjektu, v souvislosti s určitým tématem, v nějakém kontextu, s určitým vyzněním, a tuto výpověď pronášela určitá osoba (tedy autor výpovědí, moderátor ČT, redaktor ČT, případně oslovené osoby jako zdroje zprávy). Kontext a vyznění výpovědí mohly nabývat čtyř hodnot neutrální, negativní, pozitivní a ambivalentní. Zatímco kontext vypovídal o tom, v jakých souvislostech se o daném subjektu hovořilo, vyznění výpovědi o způsobu, v jakém o něm bylo vypovídáno pomocí různých vrstev výrazových prostředků. Změna kteréhokoli z těchto parametrů, tedy subjektu zprávy, tématu, kontextu, vyznění či autora výpovědi, signalizovala zápis výpovědi nové. Je třeba zdůraznit, že všechny sledované proměnné jednotlivých výpovědí (téma, kontext, vyznění) se vztahovaly vždy k subjektu, o kterém bylo hovořeno. U jednotlivých výpovědí jsme nadto sledovali, nehledě na hlavního aktéra, vyznění výpovědí směrem k migrantům. Toto vyznění pak mohlo být 1) neutrální, pokud se jednalo o neutrální zprostředkování faktických, věcných informací, 2) negativní, např. výpovědi popisující migranty v souvislosti s nebezpečím, násilím, terorismem, výpovědi vyjadřující antipatie k migrantům, výpovědi týkající se migrantů jako osob nevážících si poskytnuté pomoci, či informace zdůrazňující kvantitu migrantů, a nakonec 3) pozitivní, což byly výpovědi zdůrazňující lidský rozměr situace, vyjadřující sympatie k migrantům, pochopení jejich situace apod. V části tematické analýzy jsme nejprve separovali příspěvky migrační tematiky obecně od příspěvků navazující agendy. Jelikož významnější jsou pro účel této analýzy samotné příspěvky migrační tematiky, nejprve se zaměříme na jejich analýzu, příspěvky navazující agendy popíšeme závěrem kapitoly věnované hlavní zpravodajské relaci. Jak jsme v předchozí kapitole uvedli, v relaci Události bylo ve sledovaném období odvysíláno celkem 54 příspěvků migrační tematiky. V rámci analýzy jsme tyto příspěvky kategorizovali na ty, ve kterých bylo téma migrace dominantním tématem příspěvků, a na ty, kde nikoli. Jak ukazuje graf č. 3, v drtivé většině analyzovaných příspěvků byla migrace hlavním tématem. Graf č. 3: Podíl příspěvků tematizujících migraci/migranty jako hlavní a vedlejší téma 9% migrační krize jako hlavní téma (49) 91% migrační krize jako vedlejší téma (5) 11

Dále jsme příspěvky kategorizovali dle toho, zda informovaly o domácí či zahraniční agendě. Takto jsme příspěvky rozdělili do čtyř kategorií. Jak ukazuje graf č. 4, největší počet příspěvků spadal do kategorie primárně domácích. Jednalo se o zprávy, které sice obsahovaly odkazy na zahraničí, ale samotný příspěvek, resp. jeho převažující část, se týkala primárně České republiky, jejich politických reprezentantů či občanů. Příspěvky této kategorie převážně informovaly o tzv. kauze iráckých křesťanů, případně o postoji české politické reprezentace k tzv. povinným kvótám. 45% 35% 25% 15% 5% 44% Graf č. 4: Geografie zpráv 32% 17% 7% -5% primárně domácí (24) výhradně zahraniční (17) primárně zahraniční (9) výhradně domácí (4) Druhou nejpočetnější skupinou příspěvků byly příspěvky kategorie výhradně zahraničních zpráv. V těchto příspěvcích se naopak nevyskytovala jediná reference k České republice. V této kategorii příspěvků dominovaly informace o migraci a migrantech v Evropě, konkrétně na řecko-makedonské hranici, v souvislosti se započatými deportacemi migrantů z Řecka do Turecka dle dohody Evropské unie s Tureckem. Naproti tomu příspěvky kategorie výhradně domácích zpráv, tedy ty, které informovaly výlučně o České republice, byly ve sledovaném období vysílány ojediněle (7 %). Dva příspěvky informovaly o plánovaném uzavření detenčního tábora v Drahonicích, jeden příspěvek zpravoval o cvičení české armády mající ověřit připravenost na případnou migrační vlnu, poslední příspěvek této kategorie reflektoval obžalobu Martina Konvičky za údajné podněcování k nenávisti vůči osobám muslimského vyznání. Nevelký počet příspěvků spadal do kategorie primárně zahraničních zpráv (celkem 9 příspěvků). Hlavním tématem většiny těchto zpráv bylo politické řešení migrační situace na úrovni Evropské unie, které se dotýkalo i České republiky. V těchto příspěvcích byla migrace prezentována jako záležitost čistě politická. Z hlediska mediálních rutin není divu, že v relaci převládaly zprávy primárně domácí nad zahraničními, přestože bezpochyby se tzv. migrační krize odehrává spíše za hranicemi České republiky. O zařazení události do relace mnohdy rozhoduje tzv. zpravodajská hodnota blízkosti zprávy, tedy to, kde k události došlo. Do relace patří jak domácí, tak zahraniční zprávy, avšak události odehrávající se blízko jsou při rovnosti ostatních parametrů teoreticky zpravodajsky hodnotnější než ty, které se odehrávají daleko. Nyní již přejděme ke konkrétním tématům analyzovaných příspěvků. Na úrovni 54 příspěvků o migraci jsme identifikovali celkem deset tematických okruhů (Tab. 6). Zde připomeňme, že jsme analyzovali jak každou výpověď jednotlivých příspěvků, tak dané příspěvky ve svém celku. Toto rozdělení je důležité pro pochopení toho, jakým způsobem jsme určovali hlavní a vedlejší témata příspěvků. Témata jsme identifikovali nejprve na úrovni jednotlivých výpovědí. Ke každé výpovědi jsme přiřazovali jedno z témat uvedených v tabulce 6. Jelikož se ale jednalo spíše o obecné tematické okruhy, jež v sobě zahrnovaly různá subtémata, na úrovni výpovědi jsme nadto analyzovali i témata konkrétní. To nám nakonec umožnilo analyzovat každý příspěvek detailněji. Na základě počtu 12

výpovědí těch kterých témat jsme potom stanovovali jedno hlavní téma celého příspěvku, a dále vedlejší témata, kterých bylo tolik, kolik se jich objevilo v jednotlivých výpovědích. Jak ukazuje Tab. 6, relace ve sledovaném období informovala zejména o třech událostech. Nutno dodat, že všechny tři byly velmi aktuální a společensky významné, a tedy žádným způsobem nezpochybňujeme jejich relevanci. Nejčastějším hlavním tématem analyzovaných příspěvků bylo téma spadající do tematického okruhu, který jsme nazvali migrace/migranti v ČR, jenž byl tvořen převážně zprávami o tzv. kauze iráckých křesťanů, která v dané době vzbudila velký zájem českých médií. Druhý nejčastější tematický okruh nazvaný migrace/migranti v Evropě byl tvořen příspěvky informujícími převážně o situaci na řecko-makedonské hranici, v zařízení pro migranty u města Idomeni, případně o průběhu deportace migrantů z Řecka do Turecka podle dohody Evropské unie s Tureckem. Třetím typem příspěvků byly příspěvky zaměřující se na politické aspekty migrace. Přičemž hlavním podtématem tohoto okruhu byly tzv. povinné kvóty na přerozdělování migrantů. Tab. 6: Četnost hlavních a vedlejších témat příspěvků o migraci JAKO HLAVNÍ TÉMA JAKO VEDLEJŠÍ TÉMATA CELKEM dominantní tematické okruhy počet příspěvků podíl na celku 3 počet příspěvků podíl na celku 4 počet příspěvků podíl na celku 5 migrace/migranti v ČR 21 39 % 4 7 % 25 46 % migrace/migranti v Evropě 14 26 % 2 4 % 16 30 % politické jednání/postoje/návrhy řešení 13 24 % 13 24 % 26 48 % postoje veřejnosti 5 9 % 2 4 % 7 13 % popis počtu/cesty/strategie migrantů 1 2 % 8 15 % 9 17 % pomoc migrantům 0 0 % 3 6 % 3 6 % migranti jako lidé s osobním příběhem 0 0 % 3 6 % 3 6 % migranti jako oběti 0 0 % 3 6 % 3 6 % převaděčství 0 0 % 2 4 % 2 4 % terorismus 0 0 % 1 2 % 1 2 % Při pohledu na Tab. 6 lze konstatovat, že v aktuálně analyzovaném období se spektrum medializovaných témat spojených s migrací a migranty výrazně zúžilo. Ostatní tematické kategorie, na které ukazuje tabulka 6, byly povětšinou pouze vedlejšími tématy příspěvků, jejichž hlavní téma bylo jedno z výše představených. Žádný z příspěvků se jako hlavnímu tématu nevěnoval příčinám migrace. Oproti minulému období se tomuto tématu dostalo v hlavní zpravodajské relaci nulové publicity. Z pohledu konceptu nastolování agendy se zpravodajská média neřídí závažností těch kterých událostí, ale tím, zda je daná událost mediálně atraktivní, tzv. zprávotvorná. Ať už případ migrantů z Iráku, kteří se rozhodli opustit Českou republiku, přesun migrantů z Řecka do Turecka doprovázený demonstracemi migrantů, tak i téma tzv. povinných kvót, proti kterým se vymezovala a vymezuje česká politická reprezentace, tento předpoklad splňují, vyšší medializace tak není v tomto kontextu překvapivá. 3 Počítáno z celku 54 příspěvků. 4 Počítáno z celku 54 příspěvků. 5 Počítáno z celku 54 příspěvků. 13

Nyní se zaměřme na detailní analýzu jednotlivých tematických okruhů, jejich subtémat, subjektů, o kterých bylo hovořeno, a mluvčích, kteří dostali prostor se k tématu vyjádřit. V rámci každého tematického okruhu rovněž naznačíme, jaký rámec byl v relaci užit k vytváření celkového obrazu migrantů. 1. MIGRACE/MIGRANTI V ČR Příspěvky, jejichž hlavním tématem byla migrace či migranti na území České republiky, byly v celku všech příspěvků nejčastějšími. Téma migrace/migranti v ČR bylo hlavním tématem celkem 21 příspěvků (39 %). Krom toho se jako vedlejší téma objevilo v dalších 4 příspěvcích (7 %). Celkem tak bylo tématem 25 příspěvků (46 %), které byly v rámci sledovaného období vysílány zejména v prvním sledovaném týdnu (52 %), v dalších dvou týdnech zájem o dané téma upadal (28 % příspěvků ve druhém týdnu, 20 % příspěvků ve třetím týdnu). Dominantním a téměř výlučným subtématem této tematické kategorie byla tzv. kauza iráckých křesťanů (71 %), resp. jedinců, kteří byli do České republiky přesídleni z Iráku prostřednictvím programu Nadačního fondu Generace 21, přičemž několik z nich se v námi sledovaném období rozhodlo Českou republiku opustit 6. První příspěvek týkající se kauzy byl odvysílán dne 31. 3. a krátce informoval o tom, že Osmičlenná rodina uprchlíků z Iráku, ubytovaná teď v Brně, se chce vrátit do vlasti. A další křesťané to zřejmě zvažují. 7. Následující den, 1. 4., byla odvysílána zpráva informující o pozastavení projektu ministrem vnitra z důvodu žádosti dvou skupin migrantů o stažení azylového řízení (jedna skupina mířila zpět do Iráku, o druhé se spekulovalo v souvislosti s možným odjezdem do Německa). Dne 2. 4. bylo prostřednictvím jednoho příspěvku informováno o odjezdu jedné ze skupin do Německa a jejich následovném zadržení německou policií na hranici. Dne 3. 4. byly k tématu odvysílány celkem 3 příspěvky. První dva informovaly o tom, že migranti, kteří opustili Česko, jsou stále v Německu. Zdůrazňováno přitom bylo, že pokud budou vydáni zpět do Česka, čeká je převoz do některého z detenčních zařízení a hrozí jim i deportace zpět do Iráku. Třetí příspěvek reflektoval kontext projektu přesídlení migrantů zajišťovaného Nadačním fondem Generace 21. Dne 4. 4. odvysílala relace dva příspěvky, které informovaly o tom, že migranti stále zůstávají v Německu. Avšak hned den nato, 5. 4., bylo v krátké zprávě sdělováno, že Německo chce vrátit migranty zpět do České republiky. Dne 6. 4. relace rekapitulovala kauzu v souvislosti s odmítavým postojem české vlády k tzv. povinným kvótám. Následující den, 7. 4., bylo sdělováno, že vláda pozastavila projekt přesídlování iráckých uprchlíků organizovaný Nadačním fondem. Dne 13. 4. byla odvysílána zpráva sdělující, že další skupina migrantů zvažuje odchod z Česka. Den nato, 14. 4., pak bylo oznamováno, že tato skupina míří údajně na západ. Poslední příspěvek tohoto tématu byl odvysílán dne 15. 4. a informoval o tom, že skupina, která se předcházející den pokusila odjet do Německa, požádala v Česku opět o azyl. 6 Dne 2. dubna 2016 skupina 25ti křesťanských uprchlíků z Iráku odjela do Německa a vzápětí je po překročení hranic zadržela německá policie. Dne 7. dubna 2016 z ČR odcestovala skupina osmi iráckých křesťanů, která dosud pobývala v Brně, zpátky do Iráku. Dne 14. dubna 2016 požádala další skupina 16ti Iráčanů ubytovaných v Brně o vydání cestovních pasů, i tato skupina chtěla zamířit do Německa. Dne 7. dubna 2016 v reakci na předchozí události česká vláda zrušila projekt Nadačního fondu Generace 21 na přesídlení 153 iráckých křesťanů z Iráku a Libanonu do ČR. 7 Události, 31. 3., Iráčtí uprchlíci se chtějí vrátit domů. 14

Relace tak ve sledovaném období přinášela aktuální informace o vývoji situace, přičemž tyto informace byly povětšinou čistě neutrálního zpravodajského charakteru. Jednalo se obvykle o příspěvky, které reflektovaly aktuální postup českých či německých úřadů nebo policie. Hlavními a nejfrekventovanějšími zdroji informací v celé kauze byli politici (37 %), zástupci Nadačního fondu Generace 21 (19 %) a příslušníci české policie (15 %). Pouze ve čtvrtině příspěvků byl dán prostor také samotným aktérům kauzy, kterými byli Iráčané. To mělo za následek, že popisované události byly ve většině příspěvků prezentovány optikou vybraných českých politiků, případně české policie, z menší části pak zástupců Nadačního fondu Generace 21, a pouze ojediněle samotnými Iráčany. Z politických představitelů se redakce odvolávala zejména na vyjádření ministra vnitra Milana Chovance /ČSSD/, který v dané věci zastával, vyjma neutrálních vyjádření o stavu a vývoji případu, negativní postoje jak směrem k migrantům, tak směrem k nejasnému a zdlouhavému postupu německé strany, a koneckonců i k tzv. povinným kvótám, které byly v mediálním prostoru s kauzou usouvztažňovány. Podle ministra Chovance takový postup Němců popírá samotný systém povinných kvót na rozdělování uprchlíků mezi unijní země. 8 Podle ministra Chovance odchody ukazují, že kvóty na přerozdělování migrantů nefungují. 9 Nezdar projektu Generace 21 podle části vládních i opozičních politiků dokazuje jedno, a to, že uprchlické kvóty nefungují. 10 Milan Chovanec, ministr vnitra /ČSSD/: My je za každou cenu zpátky nechceme, ale jednoznačně říkáme, že by Němci měli být srozumitelní. A já zatím tu srozumitelnost nevidím. 11 Negativní postoje ministra vnitra nebyly jediné, které se v souvislosti s kauzou v relaci objevovaly. Negativita byla patrná i z výroků premiéra Bohuslava Sobotky /ČSSD/ či ministra financí Andreje Babiše /ANO/. Bohuslav Sobotka, premiér /ČSSD/: Tady se ukázalo, že prostě tyto, tyto projekty velmi často nefungují, že jsou skutečně ovlivněny celou řadou faktorů. A myslím, že se ukazuje, že systém kvót nemůže ve skutečnosti fungovat. Andrej Babiš, vicepremiér, předseda hnutí /ANO/: Jestli to byl způsob, jak se dostat do Evropy bez toho, aby platili pašerákům, to nevím, ale já, určitě my jsme to odsouhlasili jako vláda v dobrý víře, že to bude fungovat, a bohužel to nefunguje. 12 Na druhou stranu, z úst zástupců KDU-ČSL, konkrétně ministra kultury Daniela Hermana a předsedy strany Pavla Bělobrádka, byla slyšet i pozitivně laděná sdělení. Daniel Herman, ministr kultury /KDU-ČSL/: na tyto lidi, kteří jsou i v určitém nebezpečí, dopadá samozřejmě to rozhodnutí jejich krajanů ne úplně pozitivní formou. A to je právě ten problém, že se trošinku jakoby generalizuje ten pohled. 13 8 Události, 4. 4., Křesťanští uprchlíci zůstanou v Německu. 9 Události, 6. 4., Osud křesťanských uprchlíků. 10 Události, 7. 4., Řešení migrační krize. 11 Události, 4. 4., Křesťanští uprchlíci zůstanou v Německu - pokračování. 12 Události, 7. 4., Konec přesídlování iráckých uprchlíků. 13 Události, 7. 4., Konec přesídlování iráckých uprchlíků pokračování. 15

Pavel Bělobrádek, vicepremiér, předseda strany /KDU-ČSL/: Ministr vnitra nás ubezpečil, že i bez asistence Nadačního fondu Generace 21 bude s těmi vytipovanými, kteří jsou vlastně prověřeni i bezpečnostními složkami, dále jednáno o jejich eventuálním přesídlení. 14 Analýza tak nezaznamenala tendence poskytovat jednostranný prostor vyjádřením politiků klonících se v této věci k jednomu názorovému pohledu. Z celku všech příspěvků referujících o dané kauze lze nadto konstatovat, že většina vyjádření mluvčích, kteří dostali v relaci prostor, byla čistě neutrálního charakteru, obsahující pouze nehodnotící fakta. Vládní pozastavení projektu přesídlování iráckých křesťanů do České republiky bylo v relaci prezentováno jako racionální důsledek celé kauzy, přičemž jeho legitimitu nerozporovaly v relaci žádné skupiny. Legitimnost a správnost pozastavení stvrzoval v jednom vyjádření i mluvčí Nadačního fondu Generace 21. Martin Frýdl, mluvčí Nadačního fondu Generace 21: Plně souhlasíme s ministerstvem a s českou vládou, že je čas to pozastavit a znovu se na to v klidu podívat. 15 Právě Nadační fond Generace 21 byl nejčastěji explicitně prezentován jako viník neúspěšné integrace daných lidí. Samozřejmě se nabízejí otázky, jak nadace i úřady do projektu lidi vybíraly. 16 Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/: rozhodně tam byla celá řada chybných kroků, amatérismu ze strany organizátorů. 17 Možná pochybení ze strany státu nebyly nikterak tematizovány, naopak v rámci jednoho příspěvku byla zdůrazněna poskytnutá pomoc ze strany státu. ( Státní úředníci projektu pomáhali, policisti dělali bezpečnostní prověrky. 18 ). Přestože redaktoři příspěvků neprezentovali odchod iráckých křesťanů z České republiky jako obecné selhání integračního procesu, opakovaná medializace dalších případů Iráčanů, kteří se rozhodli opustit Českou republiku, implicitně na selhání integračního procesu poukazovala. Pětadvacet Iráčanů, kteří do Česka přišli v rámci projektu Nadačního fondu Generace 21, nejsou jediní, kteří chtějí pryč. Už zítra odcestuje dalších osm, ovšem rovnou do Iráku a legálně. 19 Další křesťanští uprchlíci, kteří před dvěma měsíci přesídlili z Iráku do Brna, zvažují podle informací České televize návrat do vlasti. 20 Ve zpravodajství se vyskytly i výpovědi stavící se na stranu Generace 21, zároveň ukazující na migranty jako ty, kteří nesou odpovědnost za vzniklou situaci. podle všeho jednali na vlastní pěst. Ještě dnes ráno neměli pracovníci nadace Generace 21 tušení, že chtějí odpoledne odjet. 21 14 Události, 7. 4., Konec přesídlování iráckých uprchlíků. 15 Události, 3. 4., Křesťanští uprchlíci z Iráku (Téma dne 3). 16 Události, 3. 4., Křesťanští uprchlíci z Iráku (Téma dne 3). 17 Události, 7. 4., Konec přesídlování iráckých uprchlíků - pokračování. 18 Události, 3. 4., Křesťanští uprchlíci z Iráku (Téma dne 3). 19 Události, 6. 4., Osud křesťanských uprchlíků. 20 Události, 13. 4., Budoucnost iráckých uprchlíků v Brně. 21 Události, 2. 4., Iráčtí uprchlíci míří z Česka do Německa. 16

Tento narativ byl koneckonců podporován i relativně nízkou medializací důvodů a motivací odcházejících migrantů, které byly prezentovány v pouhé čtvrtině příspěvků (27 %). Nejčastěji uváděným důvodem byl pak stesk migrantů po rodině či rodné zemi, přičemž se nestalo, že by byl tento důvod ze strany redakce jakkoli relativizován: Důvod je jediný, prarodičům se prý zoufale stýská a chtějí umřít v rodné zemi. Vzhledem k silným rodinným vazbám s nimi chce odjet celá rodina. 22 Starší manželský pár, jejich dvě dcery s rodinami chtějí zpátky do země, odkud přišli, tedy do Iráku. Hlavně za svými příbuznými. Zamířili by do klidnější části státu, která by pro ně neměla být tak nebezpečná a vzdali se proto azylu. 23 Je to prostě jejich vlast a stýská se jim a starý pán říká, že chce umřít doma. 24 (Miroslav Makovička, člen týmu koordinátorů v Brně) ti brněnští byli první, kteří avizovali, že se chtějí vrátit kvůli stesku po příbuzných, jak říkali. 25 Důvody byly tematizovány nejen redaktory příspěvků, ojediněle i z úst samotných Iráčanů: Sabíh Jono: Na prvním místě je to rodina. Já jsem je opustil poprvé v životě. V mém věku je to těžké. Jsem dost starý a zjistil jsem, že se od nich nedokážu odloučit. Žít tady v cizině je pro mě těžké. Milad Sakat: Celá moje rodina je tam (v Iráku). Je spojená s vlastí a neopustí ji. Ať se snažím, jak se snažím. Neopustí ji. 26 Seba: Modlím se k Ježíši, aby v naší zemi byl mír. Mám to tady ráda. Česká republika je pěkná, máte mír, krásné lidi. Ale víte, chybí mi můj domov, moji lidé. 27 Primární prezentace odchodu iráckých křesťanů optikou českých politiků, současně s poskytováním malého prostoru samotným iráckým rodinám, potažmo důvodům, které je vedly k rozhodnutí Česko opustit, měly za následek rámování této kauze v mantinelech nepochopení daných lidí. Jinými slovy, důvody a motivace Iráčanů byly v relaci v daném období přehlušeny vyjádřeními mluvčích, kteří vyjadřovali nepochopení s rozhodnutím jedinců. Nepochopení bylo přítomné zejména v některých sděleních mluvčích, kterým redaktoři poskytli prostor k vyjádření, ojediněle i samotných redaktorů relace: Milan Chovanec, ministr vnitra /ČSSD/: Požádal jsem policii, aby použila všech zákonných prostředků, aby tito lidé, již zneužili dobrou vůli České republiky a jejích občanů, byli vráceni do Iráku. 28 Domů se vrátit nechtějí, jejich novým domovem má být Německo nebo Švédsko. Přitom v Jihlavě už pro ně měli nabídky práce i byty přímo v centru. 29 Česko jim nabídlo pomoc, o víkendu ale odjeli do Německa. 30 22 Události, 31. 3., Iráčtí uprchlíci se chtějí vrátit domů. 23 Události, 1. 4., Pozastavené přesídlování iráckých uprchlíků. 24 Události, 1. 4., Pozastavené přesídlování iráckých uprchlíků. 25 Události, 2. 4., Iráčtí uprchlíci míří z Česka do Německa. 26 Události, 2. 4., Iráčtí uprchlíci míří z Česka do Německa. 27 Události, 7. 4., Konec přesídlování iráckých uprchlíků. 28 Události, 3. 4., Křesťanští uprchlíci z Iráku (Téma dne 1). 29 Události, 2. 4., Iráčtí uprchlíci míří z Česka do Německa. 30 Události, 6. 4., Osud křesťanských uprchlíků. 17

Nepochopení, lítost i distanc od rozhodnutí daných osob vyjadřovali v příspěvcích i krajané odejitých Iráčanů, kteří byli rovněž přesídleni do České republiky Nadačním fondem Generace 21: Jsou zaskočení a distancují se od takového rozhodnutí svých spoluobčanů z Iráku. Sami znají desítky, ne-li stovky rodin z Iráku, které by daly cokoliv za to, aby mohly žít tady. 31 Oni jsou překvapeni tím jejich postupem, jsou tím zaskočeni, řekla bych, že i zklamáni. Jsou smutní z toho, že už další Iráčané do České republiky nebudou moct přicestovat, že to budou mít komplikovanější a i oni mají obavy, aby celá ta situace nezkomplikovala jejich pobyt v České republice. 32 Informace o Iráčanech zůstávajících v České republice pak byly prezentovány v duchu zdárné integrace. Prostřednictvím takovýchto informací se relace patrně snažila vyvážit spíše negativní obraz iráckých křesťanů. Lze jen spekulovat o tom, jestli by tito lidé překročili práh mediální pozornosti, nebýt odchodu druhých. Těšili se do bytů, zatím ale zůstanou pohromadě v dalším středisku. 33 O 200 kilometrů dál na Ostravsku opačná situace. Byty pro 19 uprchlíků chybí, lidé se stěhují z jednoho zařízení do druhého. Přesto zůstávají a plánují budoucnost v Česku. 34 Většina (v ČR) zůstává. O případném odchodu v tuto chvíli nemluví. 35 Padesátka zbylých Iráčanů, které do Česka Nadační fond Generace 21 přivezl, se k odjezdu nechystá. 36 Současně s prezentací zdárné integrace těchto lidí byla prezentována rovněž jejich vděčnost, kterou vyjadřovali směrem k České republice. Nutno dodat, že vděčnost těchto lidí byla prezentována opakovaně v kontextu těch, kteří odešli, což na druhou stranu upevňovalo rámec nepochopení jejich odchodu. Oni jsou hodně chápaví a děkujou a vděční jsou, takže si myslím, že ty reakce jsou velmi dobré. 37 Jsou ale hodně vděční za to, že tu můžou být a že si najdou práci a chtějí tady v České republice určitě zůstat. 38 Ostatní příspěvky tématu migrace/migranti v ČR, které tedy primárně netematizovaly odchod Iráčanů z Česka, informovaly o průběhu integrace ostatních migrantů přemístěných z Iráku zůstávajících v České republice (3 příspěvky), plánovaném zrušení zařízení pro migranty v Drahonicích (2 příspěvky) a o cvičení české armády mající prověřit její připravenost na případnou migrační vlnu (1 příspěvek). Dva příspěvky 39, odvysílané dne 29. 3., informovaly o tom, že provoz zařízení pro migranty, které toho roku vzniklo v areálu vězeňské služby v Drahonicích, bude do konce roku ukončen, resp. objekt bude možná sloužit jako věznice. V tomto kontextu byly prvně prezentovány postoje místních obyvatel k danému objektu, resp. k migrantům či cizincům v něm umístěných. Hovořeno bylo o strachu obyvatel, ačkoli strach nebyl nikterak konkretizován (Věra Hornová, Drahonic: Měli jsme z toho teda větší strach, protože člověk neví, že jo, co, ale tady je klid, tady je vlastně ticho. ). Dále bylo informováno o tom, že migranti umístění nyní v Drahonicích budou přemístěni do zařízení pro uprchlíky ve Vyšních Lhotách 31 Události, 3. 4., Křesťanští uprchlíci z Iráku (Téma dne 3). 32 Události, 11. 4., Budoucnost iráckých uprchlíků v Soběšicích. 33 Události, 30. 3., Stěhování iráckých uprchlíků. 34 Události, 1. 4., Pozastavené přesídlování iráckých uprchlíků. 35 Události, 2. 4., Iráčtí uprchlíci míří z Česka do Německa. 36 Události, 6. 4., Osud křesťanských uprchlíků. 37 Události, 30. 3., Stěhování iráckých uprchlíků. 38 Události, 3. 4., Křesťanští uprchlíci z Iráku (Téma dne 3). 39 Jednalo se o upoutávku a reportáž. 18

nebo Bělé pod Bezdězem. Koncem reportáže redaktorka informovala o možnostech dalšího využití areálu. Za zmínku stojí, že ačkoli bylo hovořeno o rušení zařízení pro uprchlíky, nebylo explicitně informováno o tom, z jakých důvodů se tak stane, i když z jiných zdrojů bylo patrné, že příčinou je nedostatečné zaplnění areálu, resp. nízký počet uprchlíků na území Česka. Dne 30. 3. byla odvysílána reportáž, jejíž hlavním tématem byly komplikace s bydlením skupiny Iráčanů přebývajících ve Smilovicích na Frýdecko-Místecku. Jednalo se tedy o reportáž, která se zabývala primárně integrací daných migrantů v České republice, resp. problémy pracovníků Slezské diakonie se sháněním nového bydlení pro tyto lidi. Nutno dodat, že prezentované problémy s bydlením překročily práh redakční pozornosti, ačkoli se odehrály před tím, než Českou republiku začali opouštět někteří z migrantů. Další příspěvek tématu migrace/migranti v ČR byl odvysílán dne 2. 4., přičemž sumarizoval situaci s migranty na českém území. Informováno bylo převážně o (nízkém) počtu migrantů v zařízeních pro ně určených. Okrajově bylo prezentováno i téma tzv. uprchlických kvót ( Ministerstvo vnitra zatím nepočítá ani s přijetím uprchlíků podle povinných kvót. 40 ). Dne 3. 4. byla do relace zařazena krátká čtená zpráva s vyjádřením ministra obrany Martina Stropnického o tom, že česká armáda si příští týden vyzkouší připravenost na případnou migrační vlnu. Poslední příspěvek kategorie migrace/migranti v ČR byl odvysílán dne 11. 4., přičemž informoval o tom, že skupina křesťanských Iráčanů přebývajících ve Smilovicích na Frýdecko-Místecku by se mohla v nejbližších dnech přestěhovat do nových bytů, které pro ně zajišťují pracovníci Slezské diakonie. Právě v tomto příspěvku byl prezentován i negativní postoj této skupiny k jejich krajanům, kteří se rozhodli odejít do Německa. Závěrem analýzy tohoto tematického okruhu dodejme, že ve většině popisovaných příspěvků byli migranti prezentováni jako pasivní objekt. Pouze v jediném příspěvku byl konkrétněji prezentován i příběh jedné z žen, která se rozhodla vrátit zpět do Iráku, spolu s důvody, které ji k odchodu vedly. Učitelka biologie a dvojnásobná matka Seba přijela s manželem, dětmi, rodiči a sestrou do Česka v polovině února. Rodina z Mosulu tu chtěla začít nový bezpečný život. 41 Seba: Modlím se k Ježíši, aby v naší zemi byl mír. Mám to tady ráda. Česká republika je pěkná, máte mír, krásné lidi. Ale víte, chybí mi můj domov, moji lidé. 42 2. MIGRACE/MIGRANTI V EVROPĚ Druhým dominantním tematickým okruhem příspěvků byl okruh, který jsme nazvali migrace/migranti v Evropě, ačkoli výstižnějším názvem by byla patrně situace na řecko-makedonských hranicích v provizorním zařízení pro migranty u města Idomeni, popřípadě situace v Turecku. O aktuálním stavu v těchto místech Evropy totiž pojednávala většina příspěvků tohoto tematického okruhu (12 příspěvků z 13). Pouze jediný příspěvek reflektoval i situaci v jiné evropské zemi, konkrétně v Německu, a to v souvislosti s nově schválenou novelou zákona mající podpořit integraci migrantů. Migrační dění odehrávající se mimo Evropu nepřekročilo v daném období práh redakční pozornosti, přestože např. o situaci v Sýrii hovořeno bylo ne však v souvislosti s migrační situací (viz navazující agenda). 40 Události, 2. 4., Kolik je v Česku uprchlíků. 41 Události, 7. 4., Konec přesídlování iráckých uprchlíků. 42 Události, 7. 4., Konec přesídlování iráckých uprchlíků. 19