právo Advokátka Jane Townsend: & byznys Anglické právo má v Evropě navrch V prvním čísle měsíční přílohy Právo & Byznys, jež vychází v souběhu se stejnojmenným měsíčníkem, mluví regionální řídící partner globální firmy Allen & Overy o obchodních poměrech v Česku, o příčinách finanční krize a o střetu anglického práva s kontinentálním na půdě Evropské unie. Rozhovor s Jane Townsend Matky versus manažeři Nemravné rozhodčí doložky Fúze a akvizice 2010 přehled II III IV V VI
právo & byznys > editorial Nebát se a nekrást Milí čtenáři, máte v rukou první vydání právnické přílohy deníku E15, kterou pro vás každý měsíc připravuje redakce měsíčníku Právo&Byznys, zaměřeného na dvě odlišné leč propojené cílové skupiny: právnickou obec a firemní management. Jde o spolupráci v rámci koncernu Mladé fronty, který vydává jak E15, tak Právo&Byznys. Příloha s vybranými články z aktuálního vydání vychází ve stejný den jako měsíčník. Měsíčník Právo&Byznys je k dostání na stáncích, nebo formou předplatného. A musíme se pochválit: počet našich čtenářů s každým vydáním roste. Stále častěji se v podnikání, v médiích i v každodenním životě setkáváme s chobotnicí korupce, která se v poslední době vlastně stala společenským tématem číslo jedna. My sice neredukujeme dění ve světě práva na tento problém, neboť důležitého se toho děje mnohem víc (namátkou příprava monumentálního občanského zákoníku, který se dotýká snad všech aspektů života), nicméně i v agendě Právo&Byznys je korupce bod číslo jedna. Protože tam, kde místo zákonů vládne chamtivost, nakonec nastoupí chaos a rozvrat. Mnoho států a celých civilizací před námi na ztrátu úcty k pravidlům hry zaniklo. Nebuďme další z nich. Nemáme k tomu bohužel daleko. Měsíčník Právo&Byznys přináší aktuální zprávy a analýzy, tiskne texty právnických kapacit i mladých a progresivních autorů z prostředí advokátních kanceláří či akademických kruhů. Na každý zaslaný příspěvek nebo námět na článek reagujeme. Vítáme každého, komu jde o kultivaci právního a podnikatelského prostředí v naší zemi. Jan Müller, Právo&Byznys, šéfredaktor (mullerj@mf.cz) Advokátka Jane Townsend: Anglické právo umí byznys nejlépe Dobrou pověst budujete léta, ale ztratit ji lze za dvacet vteřin, říká Jane Townsend, regionální řídící partner advokátní kanceláře Allen & Overy pro střední Evropu. V nabitém programu si našla čas pro měsíčník Právo&Byznys, aby mluvila o změnách, jež za svého devítiletého pražského angažmá zažila, o příčinách globální finanční a ekonomické krize i o střetu kontinentálního práva s anglickým na půdě Evropské unie. Snad zde čtenář odpustí klišé: Jane Townsend je na první pohled tak anglická, jako by vystoupila nikoli ze střízlivých dveří ve své pražské kanceláři, nýbrž z knihy Rudyarda Kiplinga. Reportér Práva&Byznysu už už očekával šálek čaje a začátek hovoru to máme dnes úžasné počasí. Dokonce se přistihl při neurčitém pocitu zklamání, že si první dáma místní pobočky Allen & Overy k rozhovoru nenese pletení, jak by učinila její jmenovkyně slečna Marplová. Dojem klame. Jane Townsend sice vypadá, že by se za nějakých pár desítek let na roli slečny Marplové hodila výtečně, dnes však svou bystrou mysl věnuje vedení špičkového globálního právnického podniku. A je věru zvyklá mluvit o jiných věcech než o počasí. Patří mimo jiné k pouhým šesti osobám, jež tvoří globální dozorčí radu firmy. V praxi to znamená, že je odpovědná za výběr, školení a vedení parterů, risk management a vůbec záležitosti spojené s vedením firmy s globální působností. Brusel chce eurozákon Jak se za devět let, které v Praze strávila, situace změnila? Townsend mluví o posunu směrem ke kvalitnějším a komplexnějším službám stran právního servisu poskytovaného účastníkům obchodních transakcí. Zatímco mnoho let se pracovalo drtivou většinou podle místního práva, nyní lidé vyžadují komplikovanější poradenství, což lépe ošetřuje anglické právo, říká. Proto má Allen & Overy v každé kanceláři ve střední a východní Evropě seniorního specialistu z Británie, jenž se zabývá transakcemi, u nichž lze aspekty anglického práva dobře využít. Dobrým příkladem je financování akvizic, zejména když se jedná o transakce mezi firmami kotovanými na burzách. Nejde přitom tolik o to, které právo se používá, ale o techniky, postupy, jichž se při tom využívá. Stran finančních záležitostí mají navrch anglické a newyorské právo, říká Townsend s faktickou samozřejmostí, jež Oxford nezapře. Obě tato práva totiž mají obrovskou zkušenost se všemi možnými situacemi, které při transakci mohou nastat. Takové penzum zkušenosti vám umožňuje s větší pravděpodobností postihnout eventuality, k nimž může dojít i jinde. Nicméně, když něco funguje dobře, vždycky se najde někdo, kdo to chce poopravit. V Bruselu proto vzniká další, evropský zákon, jenž má komerční transakce upravovat opět po svém. Může mít takový zákon obrovský dopad na podnikání v Evropě? Povětšinou nárůst zmatku? To je ještě brzy posuzovat. Po takovém zákonu je nicméně velká poptávka, říká Townsend. Poptávka? V Bruselu, ne v Londýně, lze přepokládat? Ano, to lze předpokládat, rozzářil Kdybychom se dozvěděli o korupci (ze strany klienta), nemohli bychom pro něho pracovat se úsměv o stupínek jasněji. Ačkoli v poslední době mají v Bruselu jiné urgentnější starosti, takže tento zákon se dostal tak trochu na vedlejší kolej. Korupce? Mluví se o ní Mluvit v roce 2011 o veřejných zakázkách v České republice a nezmínit korupci by bylo jako přehlédnout slona v ložnici. Jak se s takovým prostředím vyrovnává Allen & Overy? Jestliže dosud Jane Townsend mluvila uvolněně jako při šálku čaje, na toto téma volila slova pečlivě. Úsměv byl tentam. Souhlasí s tvrzením mezi podnikateli dnes obvyklým, že situace stran státních zakázek se v Česku stále zhoršuje? Je pravda, že v podnikatelských kruzích se o korupci velmi často mluví. Je to však všechno z druhé ruky. To neznamená, že to není pravda, ale já se osobně s takovým tlakem nesetkávám. Kolik práce dostává Allen & Overy od státu nebo státních podniků? Některé firmy, v nichž má stát majetkový podíl, se snaží působit v kontextu soukromého sektoru, takže je to jiné než pracovat, řekněme, pro nějaké ministerstvo, dává si Townsend trochu načas s odpovědí. Nemáme od státu nijak masivní zakázky, například vůbec nepracujeme pro kraje nebo města. Pro ministerstva pracujeme občas, ale není toho mnoho. Jsou však právníci, kteří říkají, že bez úplatku je jakákoli práce pro stát nedosažitelná a že jsou polostátní firmy, za nimiž se pro zakázku chodí s igelitovou taškou plnou peněz...? I my máme některé klienty mezi polostátními firmami, z čehož je zřejmé, že tam není nic zvláštního, použila Townsend argument, jenž by z jiných úst zněl jako definice kruhem. Jane Townsend Je partnerem v Allen & Overy, regionálním řídícím partnerem pro střední Evropu a členkou dozorčí rady Allen & Overy. V České republice pracovala například pro společnost Česká rafinérská a měla na starost prodej pražské burzy do Vídně. Každý, kdo Allen & Overy zná, ví, že se v ničem takovém neangažujeme. Kdybychom se o něčem takovém přímo dozvěděli, nemohli bychom danou práci vykonávat, takže bychom se jí raději vzdali. My to prostě vůbec neděláme, zdůraznila v poslední větě každé slovo. Tohle je velmi důležité i pro jiné britské firmy, protože v Británii vejde prvního července v platnost nový protikorupční zákon, jenž má extrateritoriální platnost. Takže každá britská firma si je velmi dobře vědoma, že musí mít před svým prahem dobře zameteno. A pak je tu otázka reputace. Můžete si budovat dobrou pověst dvacet let a pak tu celou práci ztratit během dvaceti vteřin, řekla. Krize: selhání, ne podvod Velký průšvih může těžce poškodit celou branži, jako se to stalo po pádu americké firmy Enron, jíž pomáhala auditorská firma Arthur Andersen falšovat účetnictví. Firma sama skandál nepřežila a na všechny ostatní auditory se lidé začali dívat skrz prsty. To je tragédie, zejména když si uvědomíte, že devětadevadesát procent lidí u firmy Artur Andersen pracovalo s dobrým úmyslem, říká Townsend. Skutečně je to tak? Domnívá se tedy, že většina lidí v první lize světového finančnictví korporace, banky, právníci, účetní, auditoři, konzultanti pracují s dobrým úmyslem? Nepopřává tedy sluchu spikleneckým hypotézám, jež tvrdí, že za nedávnou finanční krizí stál v první řadě masivní podvod? Bylo by to velmi neobvyklé. Zaprvé, v našem světě existuje atmosféra vzájemné odpovědnosti. Zadruhé, tu práci dělají profesionálové, kteří prošli vydatným školením stran etiky práce, takže jim přijde přirozené dělat věci správně, jak se dělat mají. Teď mluvím o partnerech velkých právnických a účetních firem, u obchodníků to může být jinak. Příliš složité riziko Znamená to, že problém je v tom, že bankéři jsou nekvalifikovaní? Neříkám, že nejsou kvalifikovaní. Jsou to rozhodně velmi chytří lidé. Ale nemají specifickou profesní kvalifikaci. Nejsem si však vědoma toho, že by někdo vážně tvrdil, že finanční krizi způsobil podvod. Spíš za ní stojí hamižnost a skutečnost, že někteří lidé byli příliš chytří, než aby jim to bylo ku prospěchu, odmítá opakovat klišé o bankéřích-podvodnících. Obchodní modely posunuly riziko velmi daleko od lidí, kteří je mohli skutečně zhodnotit. Není to nutně podvod. Systém zpřístupnil kredit i lidem, kteří by si jej dříve dovolit nemohli; bylo to příliš dobrého najednou. A pak najednou byly ty nástroje tak složité, že už nikdo nebyl schopen říct, jestli podstupuje desetiprocentní riziko nebo jednoprocentní. < Daniel Deyl, Právo&Byznys, editor Foto (včetně titulní strany) Bára Prášilová
Je dnes mateřství v práci problém? Pro mnohé české ženy znamená mateřství konec kariéry; zaměst- právo & byznys > Stop nemravným rozhodčím doložkám, jež se často pohybují na hraně lichvy navatelé se matek s malými dětmi zhusta snaží zbavit. Český právní a sociální systém jim situaci bohužel ulehčuje. Česká republika je sice zemí s nejdelší mateřskou dovolenou v Evropě, ale zároveň drží primát v nevyužití pracovního potenciálu žen. Podle Eurostatu se Češky nejméně ze všech žen z Evropské unie vrací zpět po rodičovské do svého zaměstnání. > Šok ze šéfa. Annu Urie vyhodili z práce kvůli dítěti Foto Ondřej Urbaník Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů vydržel více než 15 let bez podstatné změny. Je velmi liberální; upravuje institut rozhodčího řízení, jehož výstupům přiznává sílu exekučního titulu. Pravomoc rozhodce, namísto obecného soudu, se zakládá dohodou stran, takzvanou rozhodčí smlouvou. Na osoby rozhodců zákon neklade prakticky žádné požadavky; jejich výběr je věcí stran. Rozhodčí řízení je neveřejné a neformální. Pokud se strany sporu nedohodnou na jiném postupu, vedou rozhodci řízení způsobem, jaký považují za vhodný. Zákon jim ukládá pouze povinnost zjistit skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu a poskytnout stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám. Při rozhodování se rozhodci řídí hmotným právem pro spor rozhodným. Strany se však mohou dohodnout, že rozhodce může spor rozhodnout i bez zřetele na hmotné právo, jen podle zásad spravedlnosti. Popsaný stav je ve společnosti pociťován jako deficitní. Flagrantně to odhalil případ rozhodkyně Bc. Sandry Svobodové, jež produkovala exekuční tituly, aniž by k tomu měla založenou pravomoc v rozhodčí smlouvě. To byl exces. Desítky tisíc rozhodčích nálezů ročně, zejména ze světa spotřebitelských úvěrů a nebankovních půjček, excesy z právního hlediska nejsou. Tento stav není primárně vinou rozhodců ani stávajícího znění zákona, ale podmínek, za nichž je aplikován. Pokud je rozhodčí řízení využíváno mezi podnikateli, kteří jsou ve fakticky rovném postavení, nepůsobí ani dnes žádné obtíže. Je pragmatickou alternativou soudního řízení pro obě strany. Za hranicí mravnosti Ve spotřebitelských věcech si však nelze rovnost stran namlouvat. Spotřebitel obvykle podepisuje vše, co mu podnikatel předloží. Součástí dohod bývá rozhodčí doložka, výrazné přezajištění závazku a drtivé sankce. Celkové působení těchto institutů na dlužníka může být často za hranicí mravnosti i trestného činu lichvy. Vláda proto chtěla zákon o rozhodčím řízení novelizovat. Novela především mění rozlišení právního postavení spotřebitele od jiných osob a posiluje jeho ochranu. Zavádí povinnost sjednat rozhodčí smlouvu pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv samostatně na zvláštní listině, nikoli jako součást obchodních podmínek. Novela zavádí hmotněprávní přezkum těchto rozhodčích nálezů soudem. Soud zruší rozhodčí nález, jestliže spor byl rozhodnut v rozporu s předpisy o ochraně spotřebitele či ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Zruší jej také, pokud smlouva neobsahuje úplné, přesné a pravdivé poučovací informace. Pokud návrh na zrušení rozhodčího nálezu podá spotřebitel, soud do sedmi dnů přezkoumá, jestli má být rozhodčí nález vykonán. < František Korbel, náměstek ministra spravedlnosti A110002328 inzerce Diskriminace matek s malými dětmi na pracovním trhu je nový, nebezpečně se šířící český fenomén, proti kterému neexistuje účinná právní ochrana. Své zkušenosti s ním má například i 36letá Anna Urie (na snímku) z Českých Budějovic. Matka čtyřletého synka pracovala před mateřskou 12 let ve velké cestovní kanceláři. Působila jsem na různých pozicích, poslední byl prodej letenek. V práci se mnou byli vždy spokojeni, někteří klienti mne oslovují dodnes, popisuje Anna. Když ve svých dvaatřiceti letech odešla na mateřskou, netušila, na jaké problémy narazí, až se bude chtít vrátit. Zákon nestanoví žádnou povinnost zaměstnavatele, aby zaměstnanci doložil jeho nadbytečnost Asi půl roku před předpokládaným nástupem jsem oslovila svou nadřízenou, že bychom si měly promluvit o mém návratu. Ta mne ujišťovala, že zatím není o čem mluvit. Na další schůzce byly její odpovědi stále vyhýbavější, až jsem byla nucena se obrátit na ředitele regionu, vypráví blondýna v kostýmku. Schůzka ji šokovala. Šéf jí naznačil, že je špatná situace a že není jisté, zda pro ni bude mít místo. Doslova mi sdělil: udělej si druhý dítě a pak přijď a uvidíme, vzpomíná Anna s rozhořčením. Tehdy mu opáčila, že si svůj život bude organizovat sama a nakonec nastoupila v domluvený termín do práce. Šéfové jí přede všemi oznámili, že jí dávají výpověď pro nadbytečnost. Jste nadbytečná! Právě nadbytečnost, kterou Anna dostala jako odůvodnění výpovědi, je častým univerzálním řešením, jak matku do práce nepřijmout bez dalšího vysvětlování. V podstatě není třeba nic vysvětlovat. Anna pouze dostala vyjádření, že se valná hromada firmy shodla na snížení stavů. Když chtěla nahlédnout do zápisu ze schůze, kde došlo k údajnému snížení stavů, vedení jí sdělilo, že tento formulář poskytne pouze soudu, pokud by se chtěla touto cestou bránit. Zákon opravdu nestanoví žádnou povinnost zaměstnavatele, aby nadbytečnost nějak doložil zaměstnanci. A samozřejmě, pokud dojde na soud, není pro firmu problém si takový formulář obstarat klidně i s falešným datem, popisuje praktickou stránku věci právník Pavel Musil, odborník na pracovně-právní vztahy z pražské advokátní kanceláře KMVS. Sám uvádí, že se na něj konkrétně v poslední době obrací mnoho maminek, které se vracejí do práce a mají strach právě z výpovědi pro nadbytečnost a žádají o právní poradenství. Nadbytečnost nemá žádná kritéria, jimiž by se firma musela řídit. Je čistě na rozhodnutí firmy, koho uzná jako nadbytečného s tím, že toto rozhodnutí nesmí být diskriminační. Případná diskriminace se ovšem obtížně dokazuje. Kariéra, nebo mateřství? Pro zaměstnavatele, který nemá zájem o matku s dětmi, však je nejjednodušší, aby se žena práce vzdala sama. I to lze zařídit díky povinnosti zaměstnavatele držet rodiči na rodičovské podobnou pozici té původní. Zaměstnavatel totiž musí garantovat dle zákona pouze po dobu mateřské, tedy zhruba půl roku. Poté má jen povinnost nabídnout podobnou pozici její původní. Z původní asistentky ředitele se třeba může stát touto logikou asistentka skladníka. Popsané případy jsou jen vrcholem ledovce. Ženy se s tímto problémem svěřují nerady. Je to celkem pochopitelné. Kdo zaměstná ženu, která platí za potížistku? Ženy se tak v mnoha případech zcela nevinně dostávají na pracovní úřad a hledají si zaměstnání s malými dětmi na krku. Anna Urie měla štěstí. Už za dva měsíce si našla práci ve velké personální agentuře, kde je velmi spokojená. Její příběh je ale spíš výjimkou. Znám z praxe případy, kdy ženy hledají práci půl roku i déle a často je téměř nemožné najít ji v jejich oboru, tvrdí Pavel Musil. Paradoxně například vysokoškolačky mají nevýhodu, protože pro mnoho pozic jsou překvalifikované. Vážnosti situace žen na pracovním trhu si všímají i ekonomové. Na nevyužitý potenciál Češek upozornil v březnu českou vládu i NERV. Matkám tento stav znemožňuje skloubit kariéru s péčí o dítě. Porod vyloučí ženy na dlouhá léta z pracovního trhu a po návratu jim nabízí spíš jen hůře placená místa, kde nemohou rozvíjet svůj potenciál. A tak zbytečně přicházíme o spoustu talentů a ženy musejí i ve 21. století volit mezi kariérou a mateřstvím. < Veronika Jonášová, redaktorka ČT
Kdo v roce 2010 vládl fúzím a akvizicím Jestliže v roce 2009 se toho na trhu fúzí a akvizic mnoho nedělo, podzim loňského roku přinesl oživení, především díky private equity fondům. Přední právnické firmy si od letošního roku slibovaly pokračování tohoto trendu. Které právnické firmy dokázaly z českého koláče v roce 2010 ukrojit nejvíce? Redakce Práva&Byznysu při sestavování žebříčku oslovila s anketními otázkami ty firmy, které byly v oblasti fúzí a akvizic nejúspěšnější. Výběr vycházel z informací britského časopisu International Financial Law Review. Firmy odpovídaly podle toho, jak jim velí jejich interní předpisy a dosavadní praxe. White & Case Obrat středoevropské skupiny White & Case pro oblast fúzí a akvizic přesáhl v loňském roce 70 milionů dolarů. V pražské kanceláři působí 23členný tým M&A expertů, z čehož je sedm partnerů. Řada dalších právníků se M&A zabývá sekundárně. Michal Dlouhý, Damian Beaven, Květoslav Krejčí, Michal Smrek Allen & Overy Přibližně 35 procent. Konkrétní výsledky firma nezveřejňuje. Máme stabilní tým sestávající z více než deseti specialistů na korporátní právo včetně dvou partnerů. Prokop Verner, Jan Skuhravý Clifford Chance Poradenství v oblasti M&A představuje zhruba 35 40 procent celkového ročního obratu firmy. Tento údaj nezahrnuje M&A v sektoru nemovitostí, které Clifford Chance považuje za samostatnou právní oblast. V pražské praxi korporátního práva a M&A působí 16 právníků, z nichž všichni se transakcí v oblasti M&A aktivně účastní. Počet specialistů podílejících se na příslušné transakci dále roste vždy, když transakce zahrnuje rovněž daňové, finanční nebo nemovitostní aspekty, a vyžaduje proto poradenství napříč více praxemi. Alex Cook, David Koláček Tomáš Rychlý a Tomáš Doležilek Weil Gotshal & Manges Zhruba 35-40 procent. Z celkového počtu 55 právníků zhruba 25. Karel Muzikář, Petr Severa, Karel Dřevínek, Petr Hanzal Havel, Holásek & Partners Pracovní skupina pro oblast fúzí a akvizic má na celkovém obratu firmy podíl přibližně 30 procent. Ročně poskytuje právní služby při průměrně čtyřiceti až sedmdesáti fúzích, akvizicích, prodejích společností či obdobných transakcí. Tým specializující se na oblasti fúzí a akvizic a práva obchodních společností se skládá ze 30 40 právníků (včetně sedmi společníků) z celkového počtu 110 právníků. Jaroslav Havel, Robert Nešpůrek, Michael Mullen, Jan Koval, David Neveselý Glatzová & Co. Celkem 20 procent obratu kanceláře. Devět Vladimíra Glatzová, Jiří Sixta Kocián Šolc Balaštík Podíl není vždy stejný, rok od roku se mění, nicméně dlouhodobě lze říci, že na celkových tržbách kanceláře představuje třetinu až polovinu tržeb. Základní tým právníků zabývajících se primárně touto oblastí čítá osm lidí; podle potřeby a rovněž specifika konkrétní transakce je doplněn odborníky z dalších oblastí, například energetiky, daní, hospodářské soutěže a podobně. Primárně Dagmar Dubecká, Martin Šolc, Jiří Balaštík; dále Jan Dědič, Pavel Nosek, Vlastimil Pihera CMS Cameron McKenna Kolem 40 procent. V pražské kanceláři pracuje 11 právníků v oblasti M&A. Za Českou republiku Helen Rodwell, Tomáš Kruták, Šárka Robinson, Ian Parker PRK Partners V Čechách je podíl na obratu závislý na aktivitě v daném roce. Pokud je trh aktivní, pak se podíl obratu pohybuje kolem 50 procent, pokud naopak stagnuje, dostanou se PRK Partners na cca 15procentní podíl. Na jednotlivých transakcích tohoto typu spolupracuje vždy individuálně sestavený tým odborníků, jehož složení reaguje na požadavky a specifika konkrétní fúze/akvizice. Velice dobré zkušenosti v této oblasti má přes 30 odborníků PRK Partners, kteří jsou interdisciplinárně podporováni dalšími 40 experty. Martin Kříž, Daniela Musilová, Robert Němec, François Veit Weinhold Legal Zhruba 60-65 procent. Pětatřicet Daniel Weinhold, Pav Younis, Thilo Hoffmann, Ondřej Havránek, David Emr, Martin Lukáš, Dušan Kmoch Hogan Lovells V mezinárodním měřítku není možné jednoznačně určit podíl M&A, rozlišujeme corporate stream, který zahrnuje vedle fúzí a akvizic například i daňové poradenství a smluvní závazkové vztahy. Corporate stream představuje 26 procent celkového obratu firmy. Finanční údaje jednotlivých kanceláří Hogan Lovells nezveřejňuje. V pražské kanceláři Hogan Lovells se fúzemi a akvizicemi zabývá tým deseti právníků korporátního oddělení, celkově přibližně 500 z celkového počtu 2500 právníků. Miroslav Dubovský, Pavel Skopový Kinstellar Číselné údaje o tržbách a obratech neuvádíme ani v celkové výši, ani za jednotlivé právní oblasti. Výsledky hospodaření firmy uvádíme, tak jako všichni naši konkurenti, pouze v rámci určeném zákonem. Můžeme říci, že oblast M&A tvoří nadpoloviční většinu obratu firmy. Oblastí M&A se v současnosti ve firmě zabývá 14 právníků. Lukáš Ševčík, Kamil Blažek, Jitka Logesová < Foto archiv právo&byznys 2x O osudu investice Esej doyena české advokacie Karla Čermáka o tom, jak ekonomové zredukovali lidskou existenci na položku v účetní knize. Samuelova kniha nám povídá, jak na Žida přišla veliká bída, neboli informuje nás o začátcích královského zřízení v Izraeli někdy v 10. století před Kristem. Ekonomovi Samuelova kniha nic neříká, zato však Samuelsonova kniha Ekonomie pro něj představuje nejdůležitější evangelium Písma svatého Nového zákona. (...) Některé části výcviku, základní vzdělání a výchova mohou být veřejným statkem. Zda a do jaké míry jím byly a jsou, není předmětem ekonomie, nýbrž různých normativních věd. Privatizace výukových činností nemůže z výcviku, vzdělání a výchovy jako takových učinit investici. Osoba blízká, a.s. Může být osobou blízkou právnická osoba, například obchodní společnost? Podle Nejvyššího soudu je tomu právě tak, píše advokátka Radka Štočková z právní firmy Weinhold Legal. Osobou blízkou může být také právnická osoba, pokud mezi právnickou osobou a předmětnou fyzickou osobou existuje určitý vztah a fyzická osoba by újmu utrpěnou právnickou osobou pociťovala jako újmu vlastní. V laické řeči to znamená asi tolik: šéfuje-li člověk představenstvu akciové společnosti, Den s advokátem Janem Šťovíčkem Advokátní kancelář KŠD Šťovíček se dlouhodobě věnuje sportovnímu právu. Za loňský rok získala právě v této oblasti práva titul Právnická firma roku. Advokát JUDr. Jan Šťovíček strávil s redaktorem měsíčníku Právo&Byznys jeden pracovní den. Režim pracovního dne mám pokaždé trochu jiný, začíná Jan Šťovíček, ale pokud jsem v Praze, mívám poměrně pravidelné rozvržení programu. Většinou nemám hned po ránu ostrý start: začínám trochu později a zvolna, ale vydržím zase do pozdního večera. právo & byznys > V květnovém čísle magazínu Právo&Byznys najdete... nemůže například zdarma získat její majetek, pokud mu to napřed neschválí její majitelé. Bez jejich souhlasu nesmí ani zařídit, aby majetek firmy takto získala jeho manželka; a nesmí ani zařídit, aby majetek takto získala jiná firma, v níž by se zásadně angažoval. Konec opožděných plateb? Advokát Petr Solský píše o připravovaném kodexu ve světle nových evropských pravidel postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Nová Směrnice zajisté představuje správný krok směrem ke zlepšení platební morálky v rámci vnitřního trhu EU. Stále však v textu existují mezery a výjimky umožňující obejít nově stanovená přísnější platební pravidla. V návrhu NOZ pak vidíme problém při implementaci článku Směrnice o náhradě nákladů spojených s vymáháním pohledávky, jež věřiteli vzniknou buď jeho vlastní činností, využitím služeb advokátů či služeb společností vymáhajících pohledávky. Chcete vědět více? Nová měsíční příloha deníku E15 byla připravena ve spolupráci s titulem Právo&Byznys. Vybrané články v nezkrácené formě a aktuality ze světa práva a byznysu naleznete v nejnovějším čísle měsíčníku, který vychází v těchto dnech. A110003074 co dělá firmu Firmou silný šéf šikovná asistentka schopný právník...a časopis, který je spojuje! Právo & byznys magazín pro právnickou obec a top management Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4-Modřany, tel. 225 276 168, www.mf.cz, e-mail: casopisy.obchod@mf.cz Konakt na předplatné: preplatne.mf@cpest.cz inzerce