FRANCHISING Bakalářská práce

Vysoká škola polytechnická Jihlava obor Finance a řízení FRANCHISING Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Roman Fiala Václav Kodet Jihlava 2008

Anotace Stěžejním tématem této práce je problematika franchisingu. Franchising je vhodná alternativa pro začínající nebo malé a střední podnikatele. Pomocí franchisy mohou lépe konkurovat velkým nadnárodním společnostem, které stále více pronikají i do menších měst. Práce se zabývá výhodami a nevýhodami, které podnikání na základě franchisingové smlouvy přináší poskytovatelům i příjemcům franchisy. Na příkladu konkrétní franchisingové sítě porovnává, v čem se liší znalosti autorů odborné literatury od praktických zkušeností podnikatelů. Klíčová slova konkurence, franchising, licence, malé a střední podniky, podnikání, stravování, restaurace Annotation The essential subject of this work are the franchising questions. Franchising is the suitable alternative for the beginning entrepreneurs or the small and medium entrepreneurs. Thanks to the franchising they can better compete with the great supranational companies that increasingly infiltrate even into the small towns. The work deals with the advantages and disadvantages that the business based on the franchising agreement brings to the franchising providers as well as to the franchising recipients. On the basis of the paticular franchising network this work compares the knowledge of the specialized publications autors with the businessmen practical experience. Key words Competition, Franchising, Licence, Small and Medium Businesses, Business, Boarding, Restaurants

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Romanu Fialovi za odborné rady a připomínky, kterými pomohl k vypracování této práce. Také děkuji provozovatelům Švejk restaurantů za informace a spolupráci při dotazníkovém šetření.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu i další zdroje. V Jihlavě dne 8. prosince 2008..

Obsah : Úvod...1 1 Malé a střední podnikání...3 1.1 Definice...3 1.2 Podpora malého a středního podnikání...4 1.3 Výhody a nevýhody malých a středních podniků...4 1.4 Východiska...5 2 Franchising...6 2.1 Definice...6 2.2 Základní pojmy...7 2.3 Historie franchisingu...8 2.4 Franchising v ČR...9 2.5 Česká asociace franchisingu...10 2.5.1 Poslání České asociace franchisingu...11 2.5.2 Členství v České asociaci franchisingu...11 2.5.3 Orgány České franchisingové asociace...13 2.6 Typy a hlavní rysy franchisingu...14 2.6.1 Typy franchisingu...14 2.6.2 Hlavní rysy franchisingu...15 2.7 Principy franchisingu...16 2.7.1 Z pohledu franchisora...17 2.7.2 Z pohledu franchisanta...18 2.7.3 Z pohledu zákazníků...19 2.8 Výhody a nevýhody...19 2.8.1 Pro franchisora...19 2.8.2 Pro franchisanta...21 2.9 Financování franchisingu...22 2.10 Poplatky...23

2.11 Etický kodex...24 2.11.1 Hlavní zásady...24 2.11.2 Nábor, inzerce a zpřístupnění informací...25 2.11.3 Výběr franchisantů...25 2.11.4 Franchisová smlouva...26 2.11.5 Kodex etiky a master-franchisový systém...26 2.12 Pilotní provoz...27 3 Franchising na příkladu společnosti DAOS PLUS s. r. o...28 3.1 Představení společnosti DAOS PLUS s. r. o....28 3.2 Koncept Švejk restaurant...29 3.3 Vzhled a vybavení restaurací...30 3.3.1 Interiér...30 3.3.2 Exteriér a zahradní restaurace...31 3.4 Franchisingová smlouva...31 3.5 Franchisingové poplatky...34 3.6 Služby poskytované franchisantům...36 3.7 Dodavatelé...38 3.8 Dotazníkové šetření...39 3.8.1 Zkušenosti franchisantů...39 3.8.2 Co franchisanty motivovalo...42 3.8.3 Výhody a nevýhody...45 3.8.4 Co brání rozvoji franchisingu v ČR...48 Závěr...51 Seznam použité literatury a zdrojů...52 Příloha

Úvod Cílem této práce je na základě prostudované literatury popsat principy franchisingu jako možnosti pro malé a střední podnikatele jak úspěšně konkurovat velkým podnikům, popsat jeho výhody a nevýhody a představit jej v praxi na příkladu vybrané franchisingové sítě. Dalším záměrem je prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů s franchisanty poznat jejich motivaci k volbě této formy podnikání, její konkrétní přínosy a nedostatky pro jednotlivé franchisanty a nastínit možnosti, které by mohly přispět většímu rozvoji franchisingu v ČR. Termín franchising se používá k označení toho, co se dříve běžně nazývalo licenční smlouva. Je to tedy metoda prodeje zboží a služeb, výhodná především pro malé a střední podnikatele. S vývojem informačních technologií a s rozvojem dopravy se zvyšuje význam globalizace a v jeho důsledku také vliv velkých nadnárodních společností. Jejich propracovanému managementu, odbytové a cenové politice mohou jen stěží konkurovat drobní živnostníci a malí a střední podnikatelé. Nezbývá jim, než hledat nové cesty, jak se na trhu udržet. Jednou z možností je podnikání na základě franchisingové smlouvy. V podstatě se jedná o podnikání pod známým a úspěšným obchodním jménem. Zdaleka ale nejde jen o užívání ochranné značky nebo loga jiné společnosti. Je to propracovaný systém řízeného podnikání, který poskytovatelům i příjemcům franchisy přináší mnohé výhody, má však také některé nedostatky. Franchisor franchisantům poskytuje již zmíněné obchodní jméno, know-how, své zkušenosti a metody, potřebné školení a reklamu, příjemce franchisingové licence za to uhradí vstupní poplatek, v průběhu podnikání potom část svých příjmů, spolupracuje s dodavateli, s nimiž má franchisor uzavřené smlouvy, a musí dodržovat další smlouvou stanovená pravidla. 1

I když se v České republice franchising rozšiřuje především v posledních letech, nejedná se o zcela novou myšlenku. Počátky franchisingu můžeme vystopovat již ve středověké Francii a k jeho většímu rozšíření v moderní době přispěli zejména američtí podnikatelé v automobilovém průmyslu na počátku 20. století. České franchisory a odborníky na franchising na národní úrovni sdružuje Česká asociace franchisingu. Ta si stanovila za poslání podporovat tuto formu podnikání a poskytovat potřebné informace nejen poskytovatelům a příjemcům franchisy, ale také veřejnosti. Vedle této asociace existuje ještě Český institut pro franchising. Ten má v podstatě ty samé cíle jako Česká asociace franchisingu. Odborné publikace o franchisingu, které jsem pro psaní této práce nastudoval, pocházejí většinou z počátku devadesátých let minulého století. Jsou tedy psány v hospodářské situaci, politické náladě a očekávání těchto let. Od tohoto období prošla společnost i podnikatelské prostředí určitým vývojem a pochopitelně i podnikatelé získali v této oblasti nové zkušenosti. Franchising v prostředí 21. století proto představuji na příkladu konkrétní úspěšné franchisingové sítě. Uvádím zde jaké výhody a nevýhody tato spolupráce franchisantům přináší a zároveň se snažím nastínit, co by mohlo přispět k rozvoji franchisingu v České republice. 2

1 Malé a střední podnikání Podle statistických údajů Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky [12] se od počátku devadesátých let minulého století podíl malých a středních podniků stále zvyšuje. V roce 2004 představoval 99,85 % z celkového počtu podnikatelských organizací, přičemž v nich bylo zaměstnáno 61,50 % všech zaměstnanců. 1.1 Definice Od vstupu České republiky do Evropské unie platí definice [3] z května 2003, kterou stanovila Evropská unie. Podle ní je podnikem každá organizační jednotka, která uskutečňuje ekonomickou činnost bez ohledu na její organizačně-právní formu. Malé a střední podniky nejsou takové organizační jednotky, jejichž kapitál nebo hlasovací práva v jejich orgánech vlastní z více než 25 % jiná organizace nebo jednotlivec. Podle počtu zaměstnanců a finančních výsledků se malé a střední podniky řadí do těchto kategorií: střední podniky, malé podniky, mikropodniky. Střední podniky jsou organizační jednotky s počtem 50 až 250 zaměstnanců, pokud jejich roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR a nebo celková bilanční hodnota majetku není vyšší než 43 milionů EUR. V malých podnicích je zaměstnáno méně než 50 lidí a jejich roční obrat (nebo celková bilanční hodnota majetku) nesmí překročit 10 milionů EUR. 3

Mikropodniky sice patří do skupiny malých podniků, přesto se na ně pohlíží zvlášť. Je v nich zaměstnáno méně než 10 lidí a jejich roční obrat (a bilanční suma) je menší 2 miliony EUR. 1.2 Podpora malého a středního podnikání Pro velký počet malých a středních podniků a jejich význam při zajišťování zaměstnanosti je jim přikládána důležitá sociálně-ekonomická i politická úloha. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR se snaží tyto podniky různými programy podporovat [13]. Pro zvýšení konkurenceschopnosti pomocí zvýhodněných bankovních služeb připravilo programy ZÁRUKA, TRH a PROGRES, začínajícím podnikatelům nabízí program PORADENSTVÍ. Programem PHARE 2003 podporuje zavádění nových technologií a zvyšování kvality výrobních a řídících procesů. Vývoj a výzkum je podporován programy POKROK, TANDEM a IMPULS. Dále jim ministerstvo pomáhá například se vzděláváním, účastí na veletrzích a regenerací nemovitostí pro podnikání. 1.3 Výhody a nevýhody malých a středních podniků Vodáček a Vodáčková [3] považují za výhody malých a středních podniků především jejich jednodušší organizační strukturu a s tím spojenou menší náročnost na řízení organizace. Pružněji tak mohou reagovat na konkurenci a případné změny podnikatelského prostředí - je pro ně snazší uskutečnit reorganizaci. Lépe se v nich provádí vnitropodnikové kontroly a také rozhodování není tak anonymní jako ve velikých organizacích, což může zároveň snížit byrokratickou zátěž. V malých a středních podnicích mají rovněž větší možnost uplatnit svůj talent a tvůrčí schopnosti i pracovníci na nižších stupních podnikové hierarchie. 4

Nevýhodou je pro ně především jejich pozice na trhu a také omezené možnosti splnění podmínek jednotlivých bank pro získání úvěrů a dalších bankovních produktů. Podnikatelská rizika pro ně představují větší hrozbu a je pro ně obtížnější tato rizika rezervami nebo pojištěním snižovat. Přírodní katastrofy pro ně mohou mít existenční rizika. V malých a středních podnicích je obtížné dosáhnout úspor z rozsahu a čelit tak konkurenci velkých podniků. 1.4 Východiska Aby drobní podnikatelé nabyli konkurenčních výhod velkých podniků, volí často spolupráci s jinými podnikateli, která je pro ně výhodnější než samostatné podnikání. Tato spolupráce může mít mnoho forem a jednou z nich je právě franchising. Další možností jsou například licenční dohody, joint ventures, outsourcing nebo akvizice. 5

2 Franchising 2.1 Definice Česká asociace franchisingu na svých webových stránkách [9] definuje franchising jako odbytový systém, jehož prostřednictvím se uvádí na trh zboží, služby nebo technologie. Opírá se o úzkou a nepřetržitou spolupráci právně a finančně samostatných a nezávislých podnikatelů - franchisora a jeho franchisantů. Franchisor zaručuje svým franchisantům právo a zároveň jim ukládá povinnost provozovat obchodní činnost v souladu s jeho koncepcí. Podle Mezinárodní franchisingové asociace je franchising smluvní vztah mezi franchisorem a franchisantem, kde se poskytovatel nabízí a zavazuje průběžně pomáhat nabyvateli v oblastech jako know-how a zaškolení. Nabyvatel licence podniká v tomto případě pod jednotným obchodním názvem, formátem nebo postupem, které vlastní nebo kontroluje poskytovatel. Nabyvatel bude také do svého podniku investovat značné prostředky samostatně, z vlastních zdrojů. Britská franchisingová asociace franchising definuje jako Licenční smlouvu mezi poskytovatelem a nabyvatelem, která: umožňuje a zavazuje franchisanta provozovat po dobu platnosti franchisingové smlouvy určitou podnikatelskou činnost pod obchodním názvem patřícím nebo spojovaným s franchisorem, opravňuje franchisora průběžně kontrolovat, jak franchisant podnik provozuje, zavazuje franchisora pomáhat franchisantovi při jeho podnikání, zejména ve vztahu k organizaci a řízení jeho podnikatelské činnosti, zaškolení jeho pracovníků, provádění propagace a marketingu, 6

zavazuje franchisanta platit po dobu platnosti smlouvy v pravidelných intervalech dohodnuté částky peněz za poskytnutí práva provozovat franchisingový podnik, případně i za franchisorem dodávané zboží a služby, není obchodní smlouvou mezi holdingovou společností a její dceřinou společností (ani mezi dceřinými společnostmi jedné holdingové společnosti), ani smlouvou mezi samostatným podnikatelem a společností, kterou kontroluje. 2.2 Základní pojmy FRANCHISA - licence (právo) opravňující franchisanta k provozování odbytové koncepce franchisora vlastním jménem na vlastní účet, FRANCHISOR - franchisový poskytovatel, poskytovatel franchisy, FRANCHISANT - franchisový příjemce, nabyvatel franchisy, FRANCHISOVÁ SÍŤ - obchodní a organizační propojení franchisora a všech jeho franchisantů, FRANCHISOVÁ SMLOUVA - dlouhodobá smlouva upravující základní vztahy mezi franchisorem a franchisantem, FRANCHISOVÝ BALÍK - souhrn práv, znalostí a dalších plnění poskytovaných franchisorem umožňující provozovat franchisu, FRANCHISOVÉ POPLATKY - platby, které platí franchisant franchisorovi za licenci a služby koordinované a podporované prostřednictvím franchisové centrály, MASTER-FRANCHISING - franchising přesahující území státu, tzn. provozovaný v mezinárodním měřítku, MASTER-FRANCHISA - franchisová licence pro území cizího státu (zpravidla pro celé území), 7

MASTER-FRANCHISOR - vlastník franchisového konceptu udělující franchisu do zahraničí, MASTER-FRANCHISANT - tuzemský držitel franchisové licence udělované zahraničním franchisorem, MASTER-FRANCHISOVÁ SMLOUVA - smlouva upravující základní vztahy mezi master-franchisorem a master-franchisantem opravňující masterfranchisanta uzavírat jako franchisor franchisové smlouvy s dalšími franchisanty. 2.3 Historie franchisingu Pojem franchise má svůj počátek ve středověké Francii, kde bylo tímto způsobem označováno odstoupení privilegií ve prospěch třetích osob, které mohly ve státním zájmu a za úplatu vyrábět nebo obchodovat. Nové pojetí toho slova pochází z počátku 20. století, kdy ve Spojených státech nastal mohutný rozvoj automobilismu a cestování. Spolu s tím začaly vznikat sítě distributorů automobilů, provozovatelů čerpacích stanic a motelů právě na principech franchisingu. Po druhé světové válce se franchising v USA rozvíjel především v oblasti služeb a v hotelnictví, restauračním stravování a zejména rychlém občerstvení. Po ropné krizi v 70. letech minulého století spousta individuálních malých a středních podniků vyřešilo své problémy právě pomocí franchisingu a od té doby se stal franchising velmi populární metodou podnikání nejen ve Spojených státech, ale i v Evropě - nejvíce v Německu, Francii a Velké Británii. Franchising nyní nachází uplatnění ve všech zemích světa a mezinárodní franchisingové organizace odhadují, že samostatných franchisových koncepcí, značek a sítí existuje na celém světě kolem 16 000. V současné době dochází k postupnému opouštění tradiční hierarchické organizace trhů a hledání nových forem tržní kooperace. Tyto nové formy jsou často založeny na smluvní spolupráci typu joint-venture a jiných formách aliance založených na 8

informacích, znalostech, nápadech, patentech a na know-how. Hodnota firem už není tolik závislá na jejich hmotných hodnotách, nýbrž daleko více na jejich schopnostech tyto nehmotné hodnoty - znalosti a informace - vytvářet, distribuovat, sdílet a aplikovat. Tímto směrem se vyvíjí také franchising. RNDr. Jaroslav Tamchyna se na webových stránkách Českého institutu pro franchising [10] domnívá, že je to z důvodu stále snazšího překonávání geografických i politických bariér šíření informací, technologií a kapitálu. 2.4 Franchising v ČR Podle webových stránek České asociace franchisingu [9] není tato forma podnikání v České republice rozšířena tak jako v zahraničí. První zahraniční franchisingové systémy začaly do naší republiky pronikat od roku 1991 a od té doby se zde franchising pozvolna rozvíjel. Rychlejšímu rozvoji v té době bránila nedostatečná znalost fungování tohoto systému a také nedůvěra podnikatelů. Nebyla tu dostatečná nabídka odborných seminářů ani poptávka po nich, scházela vhodná literatura i poradenství pro franchising. Další brzdou ve vývoji franchisingu byla nevyvinutá podnikatelská kultura mezi českými podnikateli, nedostatečná legislativa. právní povědomí i kvalifikace manažerů, prakticky žádné know-how ani zkušenosti s touto formou spolupráce podnikatelských subjektů. Problémy na začátku 90. let 20. století byly také s financováním podniků - nedostatečná vybavenost kapitálem a nepříznivě nastavené podmínky pro poskytování úvěrů drobným podnikatelům. Proto k výraznějšímu rozvoji franchisingu v České republice dochází až v posledních letech. Český institut pro franchising na svých webových stránkách [10] uvádí, že v současnosti v České republice operuje přibližně 150 obchodních konceptů a odbytových sítí, které využívají principy franchisingu. Většina těchto konceptů je tuzemských, formou master-franchisingu k nám ale vstupují i koncepty zahraniční. 9

Tento číselný údaj se rozchází s počtem 90 franchisingových systémů a sítí, které více či méně vykazují prvky franchisingu a které eviduje Česká asociace franchisingu. Mezi roky 1999 a 2004 vzrostl počet příjemců franchisy ze 143 na 752 a počet franchisingových provozoven v té samé době ze 130 na 1 450. Nejvíce jsou v ČR zastoupeny koncepty v těchto oborech: restaurace, hotely, kavárny čajovny, rychlé občerstvení, bydlení, zájmová činnost. Lze očekávat, že členství České republiky v Evropské unii zvýší nabídku franchisových systémů právě z evropských zemí a tím také vzroste poptávka po této formě podnikání především mezi malými a středními podnikateli. 2.5 Česká asociace franchisingu Česká asociace franchisingu je nezisková profesní organizace, která na národní úrovni sdružuje franchisory a také odborníky zaměřující se na problematiku franchisingu. Zaměřuje se na podporu již fungujících franchisingových konceptů a snaží se vytvářet příznivější podmínky pro rozvoj této formy podnikání. Vznikla v roce 1993 a má mezi svými členy nejen velké nadnárodní, ale i menší české franchisové systémy. Sídlí v Praze na Opletalově ulici a v jejím čele stojí prezident. Hned po svém založení se Česká asociace franchisingu stala členem Evropské franchisové federace, kterou už v roce 1972 založily vyspělé evropské franchisové svazy a asociace z Francie, Velké Británie, Německa a dalších zemí. 10

2.5.1 Poslání České asociace franchisingu Za své hlavní úkoly si Česká asociace franchisingu stanovila především [9]: reprezentaci franchisové formy podnikání a její odbornou garanci doma i v zahraničí; propagaci franchisingu; informování veřejnosti o podstatě a významu franchisingu; sdružování podnikatelů, kteří působí v oblasti franchisingu; poskytování informační podpory svým členům a pomoci při získávání kontaktů a referencí; pomoc českým podnikatelům při exportu českých franchisových systémů do zahraničí; podporu osvědčeným zahraničním systémům při importu do České republiky; snahu o získání a používání srozumitelných zákonů pro franchising; prosazování a dodržování etických standardů chování z Etického kodexu franchisingu; spolupráci s institucemi, profesními a odbornými svazy v České republice a s ostatními franchisovými svazy zejména ze zemí Evropské unie. Pro lepší povědomí o franchisingu pořádá Česká asociace franchisingu různé tématicky zaměřené semináře a konference. Výběr témat a přednášejících (z řad franchisorů i franchisantů) je nastaven tak, aby semináře zaujaly a pomohly co nejširšímu okruhu podnikatelů z různých odvětví franchisingu i případným zájemcům o vstup do franchisového systému. 2.5.2 Členství v České asociaci franchisingu Ze Stanov [7] je zřejmé, že se členem České asociace franchisingu může stát fyzická nebo právnická osoba, pokud o jejím přijetí za člena rozhodne správní rada schválením písemné přihlášky, dále pokud splní podmínky stanovené ve Stanovách, zaplatí členský příspěvek a zaváže se: 11

dodržovat Stanovy, splnit podmínky stanovené Etickým kodexem franchisingu, splnit podmínky Přijímacího řádu [6], účastnit se aktivit České asociace franchisingu, podrobit se usnesení a rozhodnutí orgánů České asociace franchisingu. Členství v České asociaci franchisingu může být: řádné, mimořádné, přidružené, čestné. Řádným členem se může stát každý český podnikatelský subjekt s jakoukoliv právní formou, který v České republice alespoň jeden rok používá franchising jako systém odbytu a má nejméně dva nájemce franchisové licence. Může to být také podnikatel, který je pro území České republiky držitelem master-franchisové licence známé franchisingové společnosti a chce franchisový systém provozovat nebo alespoň rok v oblasti franchisingu působí. K tomu musí splnit podmínky stanovené Přijímacím řádem. Jestli zájemce dočasně nesplňuje některá kritéria, může se stát členem mimořádným nebo přidruženým. Mezi přidružené členy může být přijata česká právnická nebo fyzická osoba a instituce, která chce podporovat činnost České asociace franchisingu. Čestné členství může být uděleno rozhodnutím nadpoloviční většiny pléna zasloužilým osobám. Za zvláštní zásluhy jim může být uděleno i čestné prezidentství. Čestní členové mají stejná práva jako členové řádní a jsou osvobozeni od placení členských příspěvků. Česká asociace franchisingu nabízí svým členům tyto výhody: právo prezentovat se jako řádný člen, který splňuje podmínky Etického kodexu, 12

právo používat logo asociace, bezplatnou nebo zvýhodněnou prezentaci na akcích asociace, bezplatné informace statistiky o franchisingu, bezplatný přístup do Franchisové knihovny asociace, účast na konferencích a seminářích asociace za zvýhodněných podmínek, aktivní pomoc při rozvíjení franchisových aktivit - informační podporou a prezentací na svých webových stránkách. Členství v České asociaci franchisingu zaniká: vystoupením, vyloučením, zánikem podnikatelského subjektu, úmrtím fyzické osoby nebo prohlášením za mrtvého, neplacením členských příspěvků. 2.5.3 Orgány České franchisingové asociace Orgány asociace jsou : plénum, správní rada, dozorčí rada. Plénum je nejvyšší orgán a schází se nejméně jednou za rok. Svolává ho prezident pozvánkou zaslanou společně se dvěma členy správní rady alespoň tři týdny před jeho konáním. Plénum má tyto úkoly: schvaluje stanovy a přijímací řád a jejich změny, volí a odvolává správní radu, dozorčí radu, prezidenta a dva viceprezidenty, schvaluje výši členských příspěvků, provádí kontrolu hospodaření asociace. 13

Prezident a viceprezident jsou voleni na tři roky z řádných členů asociace a to nadpoloviční většinou hlasů přítomných na plénu. Prezident předsedá plénu a zasedání správní rady a rovněž plénu navrhuje složení správní rady na tříleté období. Viceprezident má za úkol především pomáhat prezidentovi ve výkonu funkce a zastupovat ho, když nemůže sám vykonávat své povinnosti. Správní rada je sedmičlenná a skládá se z prezidenta, viceprezidentů a dalších členů. Za svou činnost odpovídá plénu a každý člen asociace se zasedání správní rady může účastnit. Dozorčí rada je kontrolní orgán. Má tři členy, volené a odvolávané plénem, kteří nemohou být zároveň členy správní rady. 2.6 Typy a hlavní rysy franchisingu 2.6.1 Typy franchisingu V USA se franchising používá v souvztažnosti se třemi odlišnými marketingovými systémy: výrobní franchisa - nabyvatel vyrábí patentované výrobky (např. nealkoholické nápoje) podle instrukcí poskytovatele - činí tak na základě licence od majitele patentu, přičemž součástí licence je i právo výrobce připojovat k výrobkům ochranné známky poskytovatele licence (prodává je pod jeho ochrannou známkou), distribuční franchisa - nabyvatel prodává na základě distributorské smlouvy určité zboží v obchodě, který nese obchodní název nebo symbol poskytovatele (nejčastěji u prodeje automobilů a provozování čerpacích stanic), 14

servisní franchisa - je licenční smlouva, podle které je nabyvatel licence oprávněn provozovat specifickou podnikatelskou činnost pod obchodním názvem nebo symbolem a někdy i ochrannou známkou náležející poskytovateli licence. Poskytovatel podle ní také kontroluje jak nabyvatel podniká a poskytuje mu průběžnou pomoc a radu týkající se jeho podnikatelské činnosti. Oba podniky jsou samostatné. V Evropě se ujal tento třetí typ a právě tak je i u nás franchising chápán. 2.6.2 Hlavní rysy franchisingu Hlavní rysy franchisingu jsou tedy následující: Jedná se o licenci na podnikání po určitou dobu, v určené geografické oblasti, pod názvem poskytovatele a s použitím jeho ochranných známek a loga. Předmětem franchisingové smlouvy je obchodní činnost, obvykle ve formě služby, která již byla vyzkoušena a testována na trhu a je založena na metodě, která je za určitých podmínek proveditelná kdekoliv a kýmkoliv. Franchisor poskytuje franchisantovi celkový obchodní koncept této metody, který umožňuje provozování podnikatelské činnosti. Tento souhrnný koncept nebo návod musí nabyvatel přesně dodržovat. Například v oblasti stravování musí nabyvatel dodržovat tajné receptury, které specifikují přesné přísady a suroviny i vzhled prostředí, kde pokrmy podává. Koncept je obvykle obsažen v manuálu, který nabyvatel obdrží po uzavření franchisingové smlouvy. Podnikatel zaškolí nabyvatele v provozování franchisingového podniku podle metody rozpracované v manuálu. Poskytovatel rovněž poskytuje nabyvateli zajišťovací služby a pomáhá mu, aby podnikal úspěšně. Tyto služby by měly zahrnovat propagační služby a marketing týkající se obecně názvu franchisingového podniku i konkrétní provozovny 15

v daném místě. Jejich předmětem by měly být všechny záležitosti spojené se zahájením nového podnikání - tedy poradenství týkající se získání potřebných finančních prostředků na počáteční nutné investice, poradenství v oblasti průzkumu trhu, podpora při jednání o pronájmu vhodných prostor pro zřízení provozovny nabyvatele, pomoc při vyřizování administrativy a při vedení účetnictví. Za poskytnutí práv k užívání obchodního formátu a metody a za poskytování služeb se nabyvatel zavazuje provést úvodní investice do franchisingového podniku a potom platit pravidelně poskytovateli honorář (procento z dosaženého obratu svého podniku). Navíc může být nabyvatel povinen odebírat vybavení, suroviny a služby pro chod podniku od dodavatelů určených poskytovatelem nebo přímo od poskytovatele. Účast poskytovatele na podnikatelské činnosti nabyvatele a na rozjezdu jeho podniku neznamená, že tento podnik vlastní. Franchisingový podnik patří nabyvateli, který podniká na své vlastní riziko a se svým podnikem nakládá podle svého. Poskytovatel však obvykle vyžaduje přednostní právo na odkoupení podniku nabyvatele nebo na schválení jiného kupce pro tento podnik. 2.7 Principy franchisingu Franchising se zakládá na dlouhodobé podnikatelské spolupráci dvou a více subjektů. Každý z nich poskytuje pro účel společného podnikání své silné stránky (jeden může vložit podnikatelský nápad a své znalosti a druhý kapitál nebo zázemí). Franchisingová organizace se opírá o dělbu činností - franchisingový poskytovatel se věnuje systémovým a strategickým úkolům a rozvoji svého know-how a přenechává příjemcům franchisy řešení operativních záležitostí a povinnost řídit se podle jeho know-how. Vzniká tak vyšší kvalita, která se propojením obchodních jednotek příjemců do řetězce násobí. Vzhledem k vysokým nárokům na kvalitu, novým technologiím a 16

postupům a také vztahu k zákazníkům přinášejí franchisingové koncepty celkové zlepšení úrovně služeb a navíc vytvářejí pracovní místa s vyššími nároky na pracovníky. Franchisingové spolupodnikání může být úspěšné, pokud usiluje každý příjemce franchisy o prosperitu svého podniku s tím, že je to pouze část systému poskytovatele. Franchising je přínosný také ze společenského a makroekonomického hlediska, protože malým nebo novým firmám, když se zapojí do řetězce, umožňuje získat podobné konkurenční výhody jako mají velké a zavedené společnosti. Užívání osvědčeného podnikatelského konceptu, již zavedené značky a také různých podpůrných aktivit od poskytovatele, dává nabyvateli při podnikání větší jistotu. Franchising sice nezaručí dokonalý podnikatelský úspěch, ale podle odborníků může snížit podnikatelská rizika až o 80 %. 2.7.1 Z pohledu franchisora Pro poskytovatele franchisingových licencí představuje tato forma obchodní expanze levnější způsob, jak zvýšit podíl na trhu. Může tím docílit lepší konkurenceschopnosti bez investic do budování distribučních jednotek nebo systému dealerů. Neobchodují tak s odběrateli, ale se svými spolupodnikateli, se kterými se mohou podělit o financování řetězce. Poskytovatel prodá nabyvateli formou franchisingové licence právo užívat již zavedené obchodní jméno a ochrannou známku, ověřené know-how odbytu výrobků nebo služeb, případně i technologií. Ve svém vlastním zájmu se potom stará, aby se jeho partnerům podnikání dařilo, protože úspěch jednotlivých franchisantů je zároveň úspěchem franchisora. Nabyvatel na sebe bere počáteční investice i provozní náklady a nese rizika spojená s vlastní podnikatelskou činností. Za pomoci franchisingu může poskytovatel proniknout na nové trhy, na nichž existují administrativní nebo obchodní bariéry, které zabraňují poskytovateli v přímém přístupu na tento trh. Franchising představuje pro poskytovatele účinnou marketingovou metodu, která zvýší goodwill jeho obchodního názvu a také všeobecné povědomí o jeho obchodních známkách a značkách. Je to efektivní metoda řízení, spojující přiměřenou kontrolu činnosti 17

nabyvatele licence a jeho maximální zainteresovanost, protože nabyvatel nese odpovědnost za své podnikání. Pomocí franchisingu se mohou některé společnosti dostat z finančních problémů, pokud zvoleným vlastním provozovnám umožní osamostatnění. Těmto provozovnám se následně poskytne licence k používanému a zavedenému obchodnímu formátu. Tím ušetří náklady na jejich chod, a přesto neztratí dohled nad těmito provozovnami. Zbyněk Loebl a Dana Lukajová [1] právě tento postup považovali za vhodnou formu pro privatizaci českých státních podniků. 2.7.2 Z pohledu franchisanta Nabyvatelem franchisingové licence obvykle bývá podnikatel s malými zkušenostmi. Přestože je firma nabyvatele smluvní součástí franchisingového řetězce a používá jeho značku a jméno, ve skutečnosti podniká jako samostatný ekonomický subjekt pod vlastním identifikačním číslem, na svůj účet, na své náklady a riziko. Má tedy možnost podnikatelsky se realizovat v rámci koncepce od poskytovatele a za podmínek ujednaných franchisingovou smlouvou. Franchising pro nabyvatele představuje příležitost získat hotový a často úspěšný obchodní formát, a zároveň možnost jak snížit vlastní rizika. Podle statistik je v evropských zemích mnohem nižší procento zkrachovalých podniků mezi nositeli franchisingových licencí než mezi ostatními podniky. Již vyvinutý obchodní formát znamená, že nabyvatel potřebuje nižší investice pro rozvoj svého podniku. Navíc je pro něj obvykle snazší získat kapitál pro úvodní investice. Také banky spíše poskytnou úvěr provozovatelům známých obchodních značek, než začínajícím neznámým podnikatelům. Některé banky dokonce nabízejí speciální bankovní služby pro nabyvatele franchisingových licencí. Kromě toho mají větší franchisingové společnosti se svými bankami zvláštní preferenční ujednání, na jejichž základě mohou nabyvatelé získat úvěry za výhodnějších podmínek než je obvyklé. Další předností franchisingu pro nabyvatele je skutečnost, že tímto způsobem získá od poskytovatele jak přístup k cennému know-how a dalším nehmotným statkům, tak i možnost zaškolení v metodách provozu podniku. 18

2.7.3 Z pohledu zákazníků Chce-li franchisor zaujmout zákazníky, nabízí jim již vyzkoušené výrobky a služby. Svou koncepci upravuje s ohledem na vývoj ve společnosti, na nové trendy a také na poptávku ze strany zákazníků. Díky franchisantům má koncept velkou konkurenční výhodu ve znalosti místního prostředí i místních zákazníků, což umožňuje konkurovat cenou, šíří sortimentu, flexibilitou, dodacími podmínkami a dalšími doplňkovými službami. Pro zákazníky je to velký přínos, neboť zvyšuje úroveň zákaznického servisu. Známé značky přinášejí zákazníkům lepší orientaci na trhu a záruku kvality. Pro zákazníky znamená tedy franchisingová forma podnikání hlavně jistotu, že ve známém prostředí dostanou přesně to, co očekávají, a navíc v požadované kvalitě. To mohou při současném rozvoji cestovního ruchu ocenit zvláště návštěvníci exotických zemí, kteří tak mají i s nízkou jazykovou vybaveností zaručeno, že se o sebe dokážou postarat. 2.8 Výhody a nevýhody Franchisingové partnerství má spoustu předností, ale i nedostatků. 2.8.1 Pro franchisora Poskytovatel franchisy má podle Mendelsohna [2] tyto výhody: Nepotřebuje velké množství kapitálu, aby dosáhl rychlého růstu. Organizace poskytovatele franchisy je schopna rychlejšího rozvoje na národní i mezinárodní úrovni při použití minimálního rizikového kapitálu. Pro poskytovatele je jednodušší využívat v neznámých oblastech franchisingové příjemce, protože lépe znají místní prostředí a chování zákazníků, mají místní zájmy, zkušenosti. 19

Malá organizace, která se skládá z několika kvalifikovaných odborníků na jednotlivé činnosti spojené s podnikáním, dokáže vydělat přiměřený zisk aniž by byla vystavena vysokému kapitálovému riziku a každodenní rutině nebo problémům s řízením maloobchodních provozoven. Nabyvatelé jsou motivováni, aby vykazovali co nejnižší náklady a současně zvyšovali odbyt. Poskytovatel není vlastníkem aktiv jednotlivých provozoven a nenese proto odpovědnost za jejich bezpečnost. Poskytovatel nemusí řešit tolik problémů s pracovníky, protože se ho personální otázky v jednotlivých provozovnách netýkají. J. Tamchyna [8] si všímá ještě dalších výhod, které franchising poskytovatelům přináší: Franchisor má možnost udržet si lepší kontrolu nad celou distribuční cestou a zajistit si potřebnou kvalitu výrobků a služeb. Jednotnou a společnou propagací v celém řetězci marketingová síla značky poskytovatele postupně narůstá. Vzhledem k velikosti konceptu získává franchisor lepší pozici na trhu, může využívat výhody jako mají velké firmy. Získává informace o trhu, díky kterým nabývá zkušenosti. Při hledání toho, co brání většímu rozvoji franchisingové formě spolupráce ze strany poskytovatele, nachází Tamchyna [8] především tato kritická místa: Franchisor musí nejdříve investovat do vybudování efektivního franchisingového systému značné úsilí, velké množství času a kapitálu. Know-how získá až praktickým provozováním své koncepce odbytu. Přestože franchisor nemá starosti a potíže vyplývající ze zaměstnaneckých poměrů, stejně se zcela nevyhne problémům, které mohou při jednání s lidmi nastat. A právě to podle Mendelsohna [2] představuje pro poskytovatele franchisy další nevýhody, které nejčastěji plynou ze vztahu mezi poskytovatelem a nabyvatelem franchisy: 20

Pokud je příjemce franchisy úspěšný, vytvoří si pocit nezávislosti a domnívá se, že poskytovatele nepotřebuje (že úspěchu dosáhl vlastní pílí). Musí si neustále ověřovat, jestli jsou v celém řetězci dodržovány normy kvality. Někteří nabyvatelé se neztotožní s příležitostmi, které jim podnikání nabízí. Franchisor si může školením franchisanta vychovávat budoucího konkurenta (nestává se to často a navíc je to ošetřeno případnými sankcemi). Platí-li nabyvatel poplatky určitým podílem z hrubého odbytu, nemusí vykazovat svůj hrubý příjem. Je obtížné získat vhodné příjemce franchisy, kteří budou schopni a ochotni dodržovat kvalitu a nebudou poškozovat dobré jméno celého řetězce. Je nutná dobrá vzájemná komunikace mezi poskytovatelem a nabyvatelem franchisy. Nedůvěra mezi poskytovatelem a nabyvatelem franchisy v důsledku nesouladu mezi nabyvatelem a jednotlivci, se kterými musí nabyvatel jednat v podniku franchisora. Mohou vzniknout obtíže při zajišťování úpravy či renovace provozovny nebo modernizace zařízení, tak aby byly zákazníkům nabízeny služby v souladu s franchisingovou smlouvou. Pokud je provozovna náročná na řízení a kapitálové investice, je pro poskytovatele výhodnější mít ji ve vlastnictví než ji poskytnout nabyvateli. 2.8.2 Pro franchisanta Mendelsohn [2] píše o těchto výhodách: Franchisant nese nižší rizika podnikání a vynakládá nižší počáteční investice i provozní náklady, než kdyby podnikal samostatně. Vzhledem k nižšímu riziku podnikání má lepší přístup k úvěrům, pojištění a leasingu. Díky podpoře franchisora má jistější a rychlejší vstup na trh. 21

Získává hotový a osvědčený podnikatelský koncept, včetně zavedeného obchodního jména a ochranné známky. Zároveň s tím získá i know-how, které by jinak nabyl až po několika letech praxe v oboru. Může využít hotový typový projekt provozovny, poskytovatel mu dále pomáhá s úpravami a vybavením. Má možnost nakupovat přímo od poskytovatele za nižší ceny než ve velkoobchodě. Při jednání s jinými dodavateli může uplatnit pozici velké firmy a tím dosáhnout výhodnější ceny a dalších podmínek, které by jako samostatný podnikatel třeba nezískal. I když všechny výhody, které nabyvatel franchisy ocení obzvlášť v počátcích svého podnikání, vysoce převyšují nedostatky franchisingové formy spolupráce, mohou franchisanta po delší době a po získání zkušeností v daném oboru trápit tyto nevýhody: Závislost na franchisorovi. Komplikace při případném osamostatnění se a vystoupení z řetězce. Pocit, že odváděné franchisingové poplatky neodpovídají tomu, co poskytovatel příjemci nabízí. Podřizování se pokynům, dozoru a kontrole dodržování kvality ze strany franchisora. Přizpůsobování se zájmům ostatních členů řetězce. Předepsaný sortiment prodávaných výrobků a poskytovaných služeb. Omezení vedlejších obchodních aktivit. 2.9 Financování franchisingu První speciální program pro financování podnikatelských potřeb v rámci franchisingu zavedla Komeční banka a nazvala jej KB Franchising Program. Franchisantům nabízí prostředky pro financování svých podnikatelských aktivit a franchisorům umožňuje rozšířování franchisingové sítě. 22

Česká asociace franchisingu považuje za použitelné zdroje pro financování franchisingu: bankovní úvěry, půjčky z privátních zdrojů, státní programy podpory pro malé a středí podnikatele finanční nebo strategické partnery, leasing, factoring, forfaiting, dodavatelské úvěry, Venture Capital, strukturální fondy EU. 2.10 Poplatky Podle druhu franchisingové licence se mohou poplatky lišit. Většinou se jedná o tyto poplatky: vstupní (počáteční) poplatek, průběžné poplatky, příspěvek na reklamu. Vstupní poplatek je obvykle jednorázový a franchisant jej zaplatí při podpisu franchisingové smlouvy. Jeho výše je závislá na předmětu podnikání a v celé franchisové síti jednotná. Průběžné poplatky se platí za služby, které franchisor poskytuje svým franchisantům v průběhu celé doby jejich podnikání. Tyto poplatky se stanovují individuálně jako určité procento z obratu a zpravidla se odvádí měsíčně. Příspěvky na reklamu odvádí nabyvatelé franchisy do reklamního fondu franchisora, který se stará o jednotnou reklamu celé sítě. 23

2.11 Etický kodex Evropský kodex etiky franchisingu, jímž se český franchisový systém řídí, byl vytvořený již v roce 1972 na základě etického kodexu Francouzské franchisové federace. Měl by být praktickým souborem základních ustanovení slušného jednání pro účastníky franchisingu v Evropě. Jeho úplné znění [4] upravuje: definici franchisignu, hlavní zásady, nábor, inzerci a zpřístupnění informací, výběr franchisantů, franchisovou smlouvu, kodex etiky a master-franchisový systém. 2.11.1 Hlavní zásady Jako hlavní zásady jsou uvedeny povinnosti franchisora a franchisanta. V kodexu je rovněž zakotveno, aby při styku mezi nimi panovala slušnost. V případě porušení smlouvy vyrozumí franchisor písemně své franchisanty a může stanovit lhůtu, do kdy je nutné sjednat nápravu. Franchisor má za povinnost: provozovat obchodní činnost po přiměřenou dobu s nejméně jedním zkušebním objektem ještě před vytvořením své franchisové sítě, být majitelem firmy a ochranné známky, zajišťovat každému franchisantovi školení, poskytovat obchodní a technickou pomoc franchisantovi po dobu platnosti smlouvy. 24

Franchisant: musí usilovat o rozvoj svého podniku a zachování dobré pověsti celé sítě, musí poskytovat franchisorovi prokazatelně správné hospodářské údaje a zajistit mu přístup do svých prostor a k podkladům, nesmí po dobu platnosti smlouvy (ani po jejím ukončení) předat třetím osobám know-how, které mu poskytl franchisor. 2.11.2 Nábor, inzerce a zpřístupnění informací Veškerá inzerce a propagační materiály k náboru nových franchisantů, ať už se zabývají plánovanými výsledky nebo očekávatelnými výdělky, musí být věcně správné, srozumitelné a jednoznačné bez zavádějících údajů. Franchisor může potenciálního franchisanta zavázat předběžnou smlouvou. 2.11.3 Výběr franchisantů Franchisor by si měl nové franchisanty vybírat pečlivě podle toho, zda mají dostatečné znalosti, vzdělání, osobní kvality a také finanční prostředky nutné k provozování svého podniku. Mendelsohn [2] píše o obvyklých chybách, kterých se poskytovatelé franchisy dopouštějí. Pro dosažení co nejrychlejšího zisku bývá poskytovatel zpočátku často velice ochotný a prvním franchisantům poskytuje zvláštní podmínky. Rozhodně by neměl ustupovat od svých požadavků a přijmout za příjemce franchisy každého, kdo je ochoten koupit si franchising. Je vhodné, aby franchisor navštívil potenciálního příjemce franchisy v jeho domě, kde může poznat, jak uspořádaně povede svůj podnik. 25

2.11.4 Franchisová smlouva Každá franchisová smlouva vychází z Kodexu etiky franchisingu [4] a nesmí být v rozporu se zákony. Jsou v ní jednoznačně vymezena práva a povinnosti smluvních stran. Minimálně v ní musí být uvedeny tyto (kodexem stanovené) podmínky: práva franchisora, práva franchisanta, zboží nebo služby, které jsou k dispozici franchisantovi, povinnosti franchisora, povinnosti franchisanta, platební povinnost franchisanta, délka trvání smlouvy, základna pro případné prodloužení smlouvy, podmínky, za nichž může franchisant svůj podnik prodat (franchisor obvykle mívá předkupní právo), užívání jména firmy, ochranné známky, loga a dalších identifikačních znaků, právo franchisora přizpůsobit franchisový systém novým poměrům, ustanovení o ukončení smlouvy, ustanovení, podle kterého se dlouhodobý majetek franchisora po ukončení smlouvy vrací. 2.11.5 Kodex etiky a master-franchisový systém Kodex etiky upravuje vztah mezi franchisorem a jeho franchisanty a také mezi master-franchisantem a jeho franchisanty, nevztahuje se však na poměr mezi franchisorem a jeho master-franchisanty. 26

2.12 Pilotní provoz Pilotní provoz slouží k tomu, aby franchisor svoji koncepci vyzkoušel v praxi. Takový provoz musí být nejméně jeden, ale v některých případech jich může poskytovatel franchisy potřebovat více. Smyslem pilotního provozu je odstranění počátečních omylů a rizik, kterými by jinak trpěli především franchisanti. Pilotní provoz má podle Mendelsohna [2] plnit především tyto funkce: zákazník si může ověřit, zda je nabízená koncepce přijatelná; franchisor by měl odstranit vzniklé problémy (v oblastech marketingu, přijatelnosti výrobků či služeb, metod reklamy, vybavení provozoven, požadavků na personál a různých bezpečnostních předpisů); franchisor může vyzkoušet různé možnosti rozmístění zařízení, výzdoby a designu vnitřního i vnějšího vybavení. 27

3 Franchising na příkladu společnosti DAOS PLUS s. r. o. 3.1 Představení společnosti DAOS PLUS s. r. o. Společnost DAOS PLUS s. r. o. vznikla v roce 1994 jako obchodní a zprostředkovatelská společnost. Sídlí v Plzni, kde je také vedena u rejstříkového soudu. Předmětem podnikání [14] společnosti DAOS PLUS s. r. o. byl původně nákup a prodej zboží za účelem jeho dalšího prodeje a zprostředkovatelská činnost. Od roku 1996 navíc ekonomické poradenství a od roku 2000 truhlářství. Poslední doplnění podnikatelské činnosti proběhlo v roce 2001, kdy byla do obchodního rejstříku zapsána reklamní činnost, provádění staveb, jejich změn a odstraňování a také hostinská činnost. DAOS PLUS s. r. o. se postupně začala specializovat na realizace interiérů především gastronomických zařízení a obor své činnosti rozšířila o truhlářskou výrobu. Kompletně realizuje interiéry včetně stavebních úprav, provádí dekorativní malby na stěnách, vyrábí vitráže a dodává originální nábytek i vybavení kuchyně. Jako doplňkovou činnost má výrobu dřevěných oken, dveří, schodišť a rustikálního nábytku. Svým zákazníkům poskytuje bezplatné poradenství. Společnost DAOS PLUS s. r. o. patří mezi řádné členy České asociace franchisingu. Tato společnost vlastní originální franchisingový gastronomický koncept Švejk restaurant a franchisingovou licenci poskytuje jednotlivým franchisantům na základě franchisingových smluv, které jsou plně v souladu s Evropským kodexem etiky franchisingu. Poskytovatel licence zajišťuje také řešení všech záležitostí, které se týkají provozu restaurace (informační systém, kalkulaci jídel, projekt kuchyně včetně komplexní dodávky kuchyňského zařízení, ekonomické a účetní poradenství, zvýhodněné pojištění objektů a zařízení se zaměřením na specifika gastronomického provozu). 28

3.2 Koncept Švejk restaurant Švejk restaurant [6] je projekt klasické i zahradní restaurace. Na základě průzkumu, ze kterého vyplynulo, že pro výběr restaurace je v současnosti nejdůležitějším kritériem vnitřní atmosféra, se autoři konceptu rozhodli stylizovat vnitřní prostředí restaurací do dob Rakouska-Uherska. Tento nápad je údajně první svého druhu ve střední Evropě. Pilotní provoz Švejk restaurantu si společnost DAOS PLUS s. r. o vyzkoušela v Nepomuku, kde v roce 2002 zahájila rekonstrukci zchátralého objektu restaurace z počátku 20. století a kde 3. prosince 2002 otevřela svůj první Švejk restaurant U zeleného stromu. V současné době je v České republice provozováno více než 40 těchto restaurací, a to především v Praze, západních a jižních Čechách. Do moravských regionů tento projekt teprve proniká. Na vývoji a realizaci projektu se podílí také ve světě známé firmy - porcelánka Loučky, nábytkářská firma Ton, výrobce příborů Sandrik-Bendorf a také výrobce nápojového skla SAHM. Gastronomickou část projektu připravil šéfkuchař hotelu Fórum Praha a předseda Asociace kuchařů pan Julius Dubovský. V jednotlivých Švejk restaurantech hosté mohou ochutnat speciality tradiční české kuchyně a plzeňské pivo, které ke Švejkovi patří. Jídelníček obsahuje 14 závazně předepsaných jídel, které musí dodržovat všechny Švejk restauranty, ostatní jídla záleží na jednotlivých provozovatelích. Doporučená velikost standardního Švejk restaurantu je 80 až 100 míst u stolů. Většina Švejk restaurantů dodržuje otevírací dobu od 11:00 do 23:00 hodin. Návštěvníci Švejk restaurantů si mohou koupit upomínkové předměty, jako jsou například vojenské čepice, trička, tužky, zapalovače, zápalky, pohledy, knihy, sklo nebo 29

porcelán. K dostání je také Švejkova cestopisná kuchařka doprovázená ilustracemi Josefa Lady, kterou v listopadu 2004 vydal Václav Malovický. Tato kuchařka humornou formou popisuje, jak se Švejk stravoval cestou z Prahy na frontu do Haliče a obsahuje více než dvě stě původních receptů pražské, jihočeské, rakouské, maďarské, haličské a židovské kuchyně. 3.3 Vzhled a vybavení restaurací Pro svůj záměr, aby restaurace připomínaly období Rakouska-Uherska, hledala společnost DAOS PLUS s. r. o. inspiraci v muzeích a v dobových knihách. Zároveň bylo nutné mít na paměti, že vybavení musí odpovídat požadavkům moderní gastronomie. 3.3.1 Interiér Atmosféru počátku 20. století pomáhá vytvářet především vybavení interiéru z masivního dřeva ve stylu staropražské secese se vším co k tomu patří - tedy stylové výčepní stolice, vitráže, ručně vyřezávané motivy, stylové nápojové sklo, porcelán i příbory. Doplňují je Ladovy obrázky s hospodskými motivy a obrázky dobrého vojáka Švejka - k jejich užívání vlastní společnost DAOS PLUS s. r. o. celosvětová výhradní práva. Portrét Švejka je použit na opěradlech židlí, nohách stolů i veškerém nádobí (včetně příborů a kořenek). Návštěvníci restaurací mají možnost sedět na židlích z ohýbaného bukového dřeva, které stejně jako tehdy proslavené thonetky vyrábí v Bystřici pod Hostýnem firma TON a. s. Pro obsluhující personál navrhl stylové oblečení kostýmový návrhář Národního divadla pan Tomáš Kypta. 30

3.3.2 Exteriér a zahradní restaurace Na vývěsním štítu v dobovém stylu z dubového dřeva je vyobrazena usměvavá tvář Švejka od autora Josefa Lady doplněna ještě o logo Pilsner Urquell. Jednak proto, že se plzeňské pivo ve všech Švejk restaurantech čepuje, ale také proto, že oba logotypy jsou českým i zahraničním návštěvníkům dobře známy. Na přelomu minulého a předminulého století se začaly rozšiřovat zahradní restaurace s tanečními parkety a dětskými koutky, případně kuželníky. Proto se společnost DAOS PLUS s. r. o. snaží tyto zahrádky s ručně vyráběným nábytkem budovat u všech Švejk restaurantů, kde je k tomu vhodný prostor. 3.4 Franchisingová smlouva Franchisingovou smlouvu [6] uzavírá DAOS PLUS s. r. o. s provozovateli Švejk restaurantů na dobu určitou v trvání 10 let. Forma této smlouvy je flexibilní a zohledňuje budoucí trendy a místní zvláštnosti. Vztah mezi franchisorem a franchisanty je v případě této sítě uzavřen na základě těchto tří smluv: Smlouva o dílo. Smlouva o poskytnutí práva na užívání konceptu Švejk restaurant (podepsaná také Mgr. Josefem Ladou). Licenční smlouva. Smlouva o dílo obsahuje standardní náležitosti. Důležitá je Smlouva o poskytnutí práva na užívání konceptu Švejk restaurant, která vychází z Evropského kodexu etiky franchisingu. Je členěna na preambuli a 4 části: 31

V preambuli jsou uvedeny smluvní strany, které v tomto případě představují společnost DAOS PLUS s. r. o., provozovatel restaurace a dědic autorských práv Mgr. Josef Lada. První část obsahuje předmět smlouvy, tedy poskytnutí práva užívat koncept Švejk restaurant. Druhá část se věnuje jednotlivým poplatkům - jejich výši, splatnosti, ročnímu vyúčtování a úrokům z prodlení. Uvádí se, jakým způsobem budou poplatky splatné v případě, že zanikne smlouva uzavřená mezi vlastníkem konceptu a Josefem Ladou. Ve třetí části se píše o povinnostech účastníků a sankcích při porušení závazků. Povinnosti provozovatelů restaurací i poskytovatele licence jsou ve smlouvě určeny jednoznačně. Provozovatel tak není příliš omezen - kromě platby poplatků musí dodržovat ještě autorská práva a koncept Švejk restaurant. Povinná je pouze část jídelníčku a ceny jsou také pouze doporučené. Při nakupování je provozovatel částečně omezen určením strategických partnerů. Ani poskytovatel franchisy nemá mnoho povinností, navíc zajišťuje provozovatelům restaurací široké spektrum služeb. Čtvrtá část obsahuje dobu trvání smlouvy a závěrečná ustanovení. Náležitosti Smlouvy o poskytnutí práva na užívání konceptu Švejk restaurant: Práva poskytovatele - DAOS PLUS s. r. o. má výlučná práva na užívání výtvarných děl Josefa Lady. Výkon práva se vztahuje pouze k dílům s hospodskými motivy a ilustracím knihy Osudy dobrého vojáka Švejka. Tato práva jsou daná smlouvou s dědicem autorských práv. Koncept Švejk restaurant a jednotlivé součásti jeho interiéru včetně povrchových a barevných úprav jsou duševním vlastnictvím společnosti DAOS PLUS s. r. o. 32