EKONOMICKÝ RŮST A HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Pavel Janíčko
Osnova 1. Charakteristika ekonomického růstu, typy ekon.růstu 2.Produkční funkce 3. Měření ekonomického růstu 4. Zdroje ek.růstu 5. Ekonomický cyklus 6.. Příčiny ek.cyklu 7. Spotřební a investiční funkce 8. Akcelerátor a multiplikátor
EKONOMICKÝ RŮST Za ekonomický růst (economic growth) je považováno dlouhodobé zvyšování produktu, obvykle měřeného pomocí HDP či HNP ve stálých cenách. (Krátkodobě hovoříme o expanzi) Ekonomický růst aproximuje: ekonomickou sílu národní ekonomiky vyjádřena výší produktu dané země, ekonomickou úroveň společnosti vyjádřena výší produktu na jednoho obyvatele, produktivitu národní ekonomiky výše produkce na jednu výdělečně činnou osobu. O ekonomickém růstu hovoříme tehdy, jestliže GDP (GNP) v roce t+1 je vyšší než v roce předcházejícím (t), neboli: GDP t+1 - GDP t 0
EKONOMICKÝ RŮST Nejširší pojetí: střídající se stádia rozvoje civilizace Širší pojetí: ekonomický rozvoj včetně úrovně kvality života Užší pojetí: růst HDP (případně jiného zvoleného makroekonomického agregátu)
Typy růstu Dlouhodobý růst: růst potenciálního produktu (viz faktory růstu) Krátkodobý růst: pohyb aktuální úrovně HDP kolem potenciálního produktu Příčiny: krátkodobé změny na straně AD nebo AS
Měření ekonomického růstu - absolutní přírůstek produktu v čase - relativní přírůstek produktu v čase Měření reálného a nominálního produktu Vývoj produktu na 1 obyvatele (zaměstnance)
Ekonomický vývoj ČR 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Aktuální predikce Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 3 954 4 023 4 042 4 077 4 261 4 469 4 647 Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,3 2,0-0,9-0,5 2,0 3,9 2,5 Spotřeba domácností růst v %, s.c. 1,0 0,3-1,5 0,7 1,5 2,9 2,4 Spotřeba vlády růst v %, s.c. 0,4-3,0-1,8 2,3 1,8 2,0 1,6 Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 1,3 1,1-3,2-2,7 2,0 6,4 3,1 Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 0,5 1,9 1,3 0,0-0,2-0,4 0,3 Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. 0,8 0,2-0,2-0,6 0,6 0,9-0,1 Deflátor HDP růst v % -1,5-0,2 1,4 1,4 2,5 1,0 1,5 Průměrná míra inflace % 1,4 1,9 3,3 1,4 0,4 0,5 1,5 Zaměstnanost (VŠPS) růst v % -1,0 0,4 0,4 1,0 0,8 1,0 0,2 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 7,3 6,7 7,0 7,0 6,1 5,7 5,5 Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 0,6 2,2 2,5 0,4 1,9 4,2 4,1 Poměr salda BÚ k HDP % -3,6-2,1-1,6-0,5 0,6 0,5 0,2 Předpoklady Směnný kurz CZK/EUR 25,3 24,6 25,1 26,0 27,5 27,5 27,5 Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 3,7 3,7 2,8 2,1 1,6 0,8 1,3 Ropa Brent USD/barel 79,6 111,3 111,6 108,6 99,0 60,7 68,3 HDP eurozóny (EA12) růst v %, s.c. 2,0 1,6-0,8-0,4 0,8 1,4 1,8
ZDROJE HOSP. RŮSTU Extenzivní růst zvýšení množství výrobních faktorů Intenzivní růst zvýšení produktivity výrobních faktorů Důležitý faktor je technický pokrok - projevuje se v rostoucí v produktivitě práce a kapitálu, takže roste celkový výstup i při neměnném množství výrobních faktorů; TP se projevuje inovacemi výrobků nebo inovacemi technologií, postupů Z hlediska příčin rozlišujeme: autonomní (endogenní) technický pokrok (jeho důvody spočívají v mikroekonomické oblasti), indukovaný (exogenní) technický pokrok (příčiny jsou ekonomické povahy, např. změny relací ceny a vzácnosti výrobních faktorů; racionalizace).
ZDROJE HOSP. RŮSTU Škola mezí růstu: limity růstu jsou dány vyčerpáním neobnovitelných přírodních zdrojů, znečištěním životního prostředí, z toho plynoucím poklesem možností obživy K základním zdrojům hospodářského růstu dle empirické zkušenosti patří: přírůstek nabídky prac. sil (růst počtu obyvatel + migrace), přírůstek hmotného investičního majetku, zvyšování investic do lidského kapitálu (zvyšování vzdělanostní úrovně populace) technický pokrok řízení organizace výroby (vědecké metody řízení), úspory z rozsahu výroby a ze specializace (čím vyšší produkce, tím nižší náklady na jednotku), vědecký pokrok vedoucí k výrobkové a technolog. inovaci.
Produkční funkce Jednofaktorové Vícefaktorové Agregátní
HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Ekonomický růst probíhá v tzv. cyklech. Za nejvýznamnější lze považovat cyklus na počátku 30. let 20. století s hlubokými krizemi. Po roce 1945 díky aplikaci principů keynesiánské teorie k tak hlubokým krizím nedocházelo. Hospodářské cykly - periodicky se vyskytující výkyvy ekon. aktivity, které se projevují ve výkyvech makroek. veličin (např. cenové hladiny, zaměstnanosti, GDP, NI) Fáze hosp. cyklu: Recese objem produktu klesá (krize, deprese, sestup) Sedlo produkt na nejnižší úrovni (bod zvratu hosp. cyklu) Expanze objem produktu roste (vzestup, oživení) Vrchol nejvyšší úroveň produktu (bod zvratu hosp. cyklu) Trvání a průběh cyklu jsou v různých dobách a různých zemích i přes mnoho společných znaků odlišné.
Odchylka od dlouhodobého trendu [%] HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS Hospodářskýcyklus Vrchol Recese Vrchol Expanze Expanze Sedlo Recese Osa času Sedlo
FÁZE HOSP. CYKLU 1.Pokles výkonu ekonomiky - výrazně klesají nákupy spotřebitelů, především dlouhodobá spotřeba výroby a reálného HDP. Protože není odbyt, nejprve spotřeba a následně i investice (není odbyt, firmy ztrácejí zájem na dalších investicích). Dále poptávka po pracovní síle, pracovníci jsou propouštěni (nebo nedostávají mzdu). v závislosti na době trvání poklesu jde o: Kontrakci krátkodobý pokles výkonu ekonomiky. Recesi pokles ekonomiky je delší než šest měsíců dvě po sobě jdoucí čtvrtletí. Depresi několikaletý pokles ekonomiky. Klasická recese klesá D zatímco S zůstává stejná a následuje snížení HDP. Slumpflace sníží se S a D zůstává stejná a opět následuje snížení HDP.
FÁZE HOSP. CYKLU 2. Sedlo (dno) nejnižší úroveň završující recesi. Následuje oživení ekonomiky. 3. Expanze fáze cyklu označující vzestup úrovně skutečného produktu. 4. Vrchol maximální dosažená úroveň ekonomiky. Pokud ekonomika ani neroste, ani neklesá a zůstává na stejné úrovni hovoříme o stagnaci. Sledujeme-li vývoj produktu v dostatečně dlouhém časovém záběru (celou řadu cyklů), můžeme s pomocí regresní analýzy odhadnout určitý dlouhodobý trend. V případě výraznější (pozitivní) odchylky od toho trendu hovoříme o období hospodářského rozmachu (boomu).
ČLENĚNÍ HOSP. CYKLŮ Podle délky cyklů a příčin členíme hospodářské cykly na: Konjunkturní výkyvy: Kitchinovy cykly - krátkodobé cykly (trvá asi 3 roky), jsou spojovány se změnami zásob a rozpracované výroby. Byly typické pro USA. Juglarovy cykly - střednědobé cykly (6 12 let), jsou spojovány se změnami investic do strojů a zařízení. Byly typické pro 19. a první polovinu 20. století. Výkyvy v růstu výrobního potenciálu: Kondratěvovy - Kuzněcovovy cykly, délky 3 6 desetiletí, jejich statistický důkaz je však obtížný a sporný. Bývají spojovány se zásadními změnami výrobních technologií, s monetárními jevy a významnými politickými událostmi.
PŘÍČINY CYKLICKÉHO KOLÍSÁNÍ EKONOMIKY Teorie vnitřních příčin - výkyvy způsobuje kolísání investiční a spotřebitelské poptávky, která vede ke kolísání GDP a zaměstnanosti (nezaměstnanosti). Pokles AD je spojován s pesimistickým očekáváním, které podnikatele vede k omezování investičních aktivit. Teorie vnějších příčin - rozhodujícím zdrojem je nesprávná MP a FP státu. Vláda může manipulovat s ekonomikou k podpoře volebních výsledků. Obvykle po volbách úsporný hospodářský režim a rok před volbami je naopak prosazována expanzivní hospodářská politika. Obecně hovoříme o následujících příčinách: politické příčiny (spojování hosp. cyklů s polit. cykly, krizemi), nedostatečná informovanost tržních subjektů, hospodářská politika vlády nebo centrální banky, nestabilita ve vývoji poptávky.
DOPADY CYKLICKÉHO KOLÍSÁNÍ EKONOMIKY K hlavním dopadům cyklických výkyvů na ekonomiku patří: ztráta produktu, zvyšování inflace, rostoucí nezaměstnanost. Okunův zákon: Každými 2 %, o které GDP poklesne vzhledem k potenciálnímu produktu, se míra nezaměstnanosti zvýší o 1 % roste-li potenciální produkt např. o 3 % ročně, měl by reálný GDP růst také o 3 % ročně, má-li zůstat míra nezaměstnanosti konstantní.
AKCELERÁTOR A MULTIPLIKÁTOR Investice reagují výrazně na očekávaný vzestup či pokles ekonomiky. Když firmy očekávají vzestup ekonomiky investic. V očekávání poklesu ekonomiky většina výrobců z důvodu nadbytečných kapacit prakticky přestane investovat. To znamená, že čisté investice jsou kladné (vysoké), jestliže produkt roste, a nulové (nízké), jestliže se produkt nemění (dokonce i když je produkt vysoký). Akcelerační princip vyjadřuje skutečnost, že čisté indukované investice (In - vyvolané investice, závislé na velikostí GNP) jsou funkcí míry změny reálného produktu (Y). In = f (Y) = a * Y
INVESTIČNÍ MULTIPLIKÁTOR Investiční multiplikátor udává o kolik se změní AD a v návaznosti i produkt, jestliže se investiční výdaje změní o jednotku. α = ΔY / ΔI Pro změnu produktu (ΔY) platí : ΔY = α * ΔI Výraz k je investiční multiplikátor. Vyjadřuje, o kolik peněžních jednotek se zvýší produkt, jestliže výdaje na investice se zvýší o jednu peněžní jednotku.
Investiční multiplikátor Δ C Y = C+S C= cy S= I c= ------- Y = cy +I Δ Y Y cy = I 1 1 Y = --------- * I k= --------- pro c<1 je k>1 1-c 1-c 1 Přírůstkové veličiny: ΔY = -------- * Δ I 1- c
INTERAKCE AKCELERÁTORU A MULTIPLIKÁTORU Růst produktu vyvolá podle akceleračního principu nové indukované investice. Tyto nové investice v souladu s multiplikačním efektem podnítí další růst produktu. Produkt roste až do úrovně potenciálního produktu, poté tempo růstu produktu klesá, až se zastaví. Při poklesu tempa působí akcelerátor a multiplikátor opačně: produkt klesá až do sedlového bodu. Celkové investice se skládají z indukovaných a z obnovovacích investic (autonomních, nezávislých na HDP) - obnovovací investice jsou dolní hranicí poklesu investic. Jakmile celkové investice dosáhnou této spodní hranice, pokles investic i produktu se zastavil. Obnovovací investice poslouží v souladu s principem akcelerátoru a multiplikátoru k novému růstu investic a tím i produktu. Celý hospodářský cyklus se tak opakuje.
INVESTIČNÍ MULTIPLIKÁTOR Multiplikační efekt: produkt se s každou jednotkou přírůstku investic zvyšuje o určitý násobek (který odpovídá sklonu spotřební funkce S).