Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Transkript

1 Základy ekonomie Monetární a fiskální politika

2 Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice S M i I AD Y UNE (keynesiánský přístup) řídit peněžní zásobu s cílem cenové stability M = Y* (monetaristický přístup)

3 Funkce centrální banky emise hotovosti provádění monetární politiky banka státu banka bank bankovní regulace a dohled reprezentace bankovní soustavy v zahraničí

4 nástroje MP Přímé administrativní netržní: pravidla likvidity povinné vklady úvěrové kontingenty dohody, výzvy, doporučení Nepřímé tržní: operace na volném trhu PMR devizové intervence úrokové sazby reeskont směnek, atd.

5 účinnost MP krátké vs. dlouhé období krátkodobě působí MP na ekonomický výkon dlouhodobě pak pouze na cenovou hladinu keynesiánské vs. monetaristické pojetí

6 Účinnost v krátkém období krátkodobě působí MP na produkt a zaměstnanost: měnová expanze = růst nabídky peněz: S M i I AD Y UNE měnová restrikce = pokles peněžní nabídky: stejný sled událostí, ale v opačném směru

7 Účinnost v dlouhém období dlouhodobě MP působí pouze na cenovou hladinu: M.V = P.Y nebo v přírůstkovém tvaru: m+v = π + y dochází-li k růstu nabídky peněz, který je větší než růst reálné produkce, pak dochází k růstu cenové hladiny

8 Vývoj měnové politiky v ČR po r vznik dvoustupňové bankovní soustavy SBČS pouze funkce CB 1993 rozdělení SBČS na ČNB a NBS 1. pol. 90. let cílem MP krotit inflaci zpočátku především nástroje administrativní, poté přechod k nástrojům tržním desinflační politika skrze fixní kurzový režim a řízení peněžní zásoby (v souladu s monetaristickým doporučením)

9 Vývoj měnové politiky v ČR problém: řízení peněžní zásoby a udržování fixního kurzu jsou protichůdné cíle navíc reálné posilování koruny měnová krize v r zlom v měnové politice přechod k řízenému floatingu opuštění cílování peněžní zásoby a přechod k cílování inflace (od 1998 jádrová, od 2001 celková)

10 Fiskální politika cíle a nástroje Cíl FP stabilizace ekonomiky ve smyslu vyhlazení hospodářského cyklu, a to z pozice vlády (státu, veřejného sektoru) Nástroje: výdaje na vládní spotřebu výdaje na transferové platby daně autonomní, důchodové cla

11 účinnost fiskální politiky závisí na časovém hledisku krátkodobé vs. dlouhodobé účinky závisí na způsobu financování expanzivní fiskální politiky emisní vs. dluhové financování klasické+monetaristické pojetí vs. keynesiánské pojetí fiskální politiky

12 účinnost FP monetaristický přístup, emisní vs. dluhové financování při financování fiskální expanze pomocí emise peněz, má FP stejné dopady jako měnová expanze se všemi krátkodobými i dlouhodobými důsledky při dluhovém financování (emise dluhopisů) dojde pouze ke změně struktury celkových výdajů v ekonomice bez dopadů na důchod a cenovou hladinu vzroste pouze úroková míra

13 Státní rozpočet Státní rozpočet (BS) nejvýznamnější nástroj fiskální politiky Saldo BS = příjmy výdaje přebytek, deficit, vyrovnaný BS saldo BS: strukturální, cyklické, primární celkové strukturální saldo při výstupu eko. na úrovni svého potenciálu saldo vyvolané vládou cyklické vzniká v důsledku výkyvu výstupu kolem potenciálu primární = běžné příjmy běžné výdaje celkové = primární + výdaje na dluhovou službu

14 Saldo BS a jeho funkce BS = (t.y+ta) (G+TR) BS* = (t.y*+ta) (G+TR) BS cykl = BS BS* BS strukturální přebytek (ty+ta)-(g+tr) sklon fce BS je dán mírou důchodového zdanění čím větší zdanění, tím strmější fce BS a naopak O TA-(TR+G) cyklický deficit skutečný deficit změna G, TR a TA vyvolá posun celé funkce BS zvýšení G,TR a snížení TA vyvolá posun fce BS dolů a naopak Y 0 Y* Y

15 Vývoj fiskální politiky v ČR poč. 90. let cílem FP tlumit AD a inflační tlaky v souladu s MP poté již standardní nástroj stabilizační politiky problém: růst podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů (dnes až 80 % celkových výdajů státního rozpočtu) saldo veřejných rozpočtů stav poměrně uspokojivý, alarmující je tempo růstu zadlužovaní především díky rozpočtu centrální vlády

16 mld. Kč % HDP Vývoj fiskální politiky v ČR Saldo státního rozpočtu v ČR v letech (v mld. Kč - levá osa, v % HDP - pravá osa) Saldo SR v mld. CZK Saldo SR v % HDP Zdroj: OECD, MF ČR, vlastní výpočty

17 Vývoj fiskální politiky v ČR Vývoj salda státního rozpočtu ČR a odhad strukturální a cyklické složky (saldo SR v mld. Kč - levá osa, tempo růstu HDP - pravá osa) ,1 7 6,16 5,4 5 4,3 4,2 4 3,6 2,9 3 2,2 2,5 1, ,8-1,2-0,4 Saldo SR v mld. CZK tempo růstu HDP Logaritmický (tempo růstu HDP) Zdroj: OECD, MF ČR, vlastní výpočty

18 mld. CZK roku 2000 % Vývoj fiskální politiky v ČR Vývoj vládní spotřeby ČR v mld. Kč roku levá osa, meziroční změny vládní spotřeby - pravá osa 600,0 500,0 400,0 expanze 40,0 30,0 300,0 20,0 200,0 100,0 10,0 0,0 0,0-100,0-200,0-300, restrikce -10,0-20,0 Vládní spotřeba v mld. CZK roku 2000 Fiskální impuls - meziroční změna vládní spotřeby v % Zdroj: OECD, vlastní výpočty

19 Vývoj fiskální politiky v ČR v mld. CZK Zdroj: MF ČR

20 Vývoj fiskální politiky v ČR v mld. CZK veřejný sektor Zdroj: MF ČR

21 Vývoj dluhu centrální vlády (státního dluhu) v ČR Prime minister/time period Klaus Zeman Spidla/Gross/Paroubek State debt (bn.czk) 158,8 172,2 193,6 395,9 493,2 827,7 Change of state debt (bn. CZK) State debt/gdp (%) 13,4 223,7 334,5 15,6 10,3 10,5 17,4 21,6 28,9 Zdroj: Centrum pro ekonomiku a politiku (2003), Patria Finance (2007)