Návrh změn SZŘ FF v souvislosti s přechodem na kreditní systém Změny jsou vyznačeny podtržením (doplnění) nebo škrtnutím (vypustit); v některých případech je navrženo vypuštění celého odst. Technické poznámky jsou uvedeny kurzívou. Odstavce, které zůstávají beze změny, nejsou uvedeny. Čl. 2 Studijní programy, studijní obory 2. Studium v bakalářském studijním programu je zaměřeno buď na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu při němž se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; nebo je předstupněm programu magisterského. obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (dále jen BZK ), jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. [stávající odst. 3 nahradit následujícím zněním] 3. Studium v magisterském studijním programu je zaměřeno na získávání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. Navazuje na bakalářské studium. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (dále jen SZZK ), jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. 4. Magisterské Sstudium má dvě varianty, odlišené od počátku studia: a. jednooborové magisterské studium, b. dvouoborové magisterské studium. [dále odstavec beze změny] 8. Studijní program, popř. studijní obor je konkretizován a prováděn studijními plány.,které stanoví zejména časovou a obsahovou návaznost studijních předmětů, objem a formu výuky a způsob ověřování výsledků studia. Studijní plán nelze v průběhu zapsaného cyklu studia měnit. [přesun do čl. 7] Čl. 3 Doba studia 1. Standardní doba studia je u bakalářského studia 3-4 roky, magisterského studia nenavazujícího na bakalářské studium 5 let, magisterského navazujícího na bakalářské studium 2-3 roky. Standardní doba studia v doktorském studijním programu je 3 roky. Absolvovat studium je možné v kratší lhůtě. 2. Maximální doba studia je v tříletém bakalářském studiu 6 let, ve čtyřletém bakalářském studiu 7 let, v magisterském studiu navazujícím na studium bakalářské dvouletém 5 let a tříletém 6 let, v magisterském studiu nenavazujícím na studium bakalářské 10 let, v doktorském studiu 8 let, prezenční forma doktorského studia trvá však nejvýše 3 roky. Čl. 4 1
Organizace studia 1. Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců a dělí se na zimní a letní semestr. Začátky semestrů a prázdnin stanoví rektor. Harmonogram akademického roku v souladu s čl. 3 SZŘ UK stanoví děkan.úsekem studia je studijní rok. Studijní rok sestává ze zimního a letního semestru a po jeho absolvování se vykonává pravidelná kontrola studia zápisem do dalšího ročníku. (vložit jinam) 2.Magisterské studium je rozděleno na dva studijní cykly, první a druhý. Cykly vymezují ucelenou část studia, kterou musí student absolvovat ve vymezeném objemu a době studia. První studijní cyklus trvá na jednotlivých studijních oborech 4-6 semestrů, druhý pokrývá zbývající část standardní doby studia. [následující odstavce 3 a 4 přečíslovat na 2 a 3] 5. Harmonogram akademického roku v souladu s čl. 3 SZŘ UK stanoví děkan. [přesun na konec odst. 4/1] Část II. Bakalářské a magisterské studium Čl. 6 Průběh studia, kreditní systém 1. Uchazeč se stává studentem fakulty dnem zápisu do studia. Student skládá imatrikulační slib (čl. 56 odst. 1 Statutu univerzity). Při zápisu do studia fakulta studentovi vydá výkaz o studiu a průkaz studenta. Průkaz studenta vydá studentu univerzita podle pravidel stanovených opatřením rektora. Nezapíše-li se student do 30. září daného kalendářního roku a pak ani na základě výzvy podle čl. 4 odst. 8 SZŘ UK, posuzuje se tato situace dle čl. 12 odst. 1 písm. b) SZŘ UK. [nový odstavec, následující přečíslovat] 2. Studium studijního programu je členěno do jednotlivých úseku studia tak, aby bylo možno provádět průběžnou kontrolu studia a zápis do dalšího úseku studia. Úsekem studia je ročník. 3. 2. Při zápisu do studia zapisuje student magisterského studia všechny předměty studijního plánu I. cyklu studia daného oboru, student bakalářského a magisterského studia navazujícího na bakalářské všechny předměty studijního plánu daného oboru. To znamená: a. všechny povinné předměty, b. stanovený rozsah povinně výběrových volitelných předmětů, které v průběhu studia konkretizuje podle aktuální nabídky kurzů, c. další předměty dle vlastní volby, které se považují za předměty volitelné (tyto předměty doplňuje při každoročním zápisu). 3. Po splnění plánu I. cyklu zapíše student analogicky podle předchozího odstavce všechny předměty studijního plánu II. cyklu studia daného oboru. V souladu s ustanovením čl. 6 odst. 5 lze předměty studijního plánu II. cyklu zapsat podmíněně. 4. Do každého dalšího studijního roku ročníku se student musí zapsat v termínu stanoveném děkanem. V odůvodněných případech může být stanoven náhradní termín zápisu. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu podle čl. 4, odst. 8 SZŘ UK, je mu studium ukončeno. 2
[stávající znění odst. 5 nahradit následujícím textem] 5. Průběh studia v bakalářském a magisterském studijním programu se realizuje pomocí kreditního systému. Podmínkou pro zápis je splnění studijních povinností v objemu: a. pro standardní doba studia 4 roky za 1. ročník 60 kreditů, za 2 ročník 120 kreditů, za 3. ročník 180 kreditů, za 4. ročník splnění studijního plánu b. pro standardní doba studia 3 roky za 1. ročník 60 kreditů, za 2 ročník 120 kreditů, za 3. ročník splnění studijního plánu c. pro standardní doba studia 2 roky za 1. ročník 60 kreditů, za 2 ročník splnění studijního plánu Pro studenty studující v prvním roce pouze jeden obor dvouoborového studia je současně podmínkou pro zápis do dalšího roku studia ročníku (podle čl. 6, odst. 1, písm. a) SZŘ UK) přijetí na další obor, v jehož kombinaci s již studovaným oborem, se student zapíše do druhého roku studia ročníku, pokud podmínky přijímacího řízení pro daný akademický rok tuto kombinaci oborů umožní. 6. Do 2. ročníku je zapsán student, který dosáhl minimálně 60 kreditů. Do třetího a vyššího studijního roku ročníku může být zapsán student, který dosáhl minimálně poloviny bodového objemu kreditů z povinných a povinně volitelných předmětů předepsaného pro daný studijní rok ročník. Splněné studijní povinnosti se počítají od začátku studia do konce daného ročníku. [poslední věta doplněna ze stávajícího čl. 5] [zrušit odstavec, následující přečíslovat] 7.Konkrétní postup v rámci jednotlivých cyklů studia určuje sám student v limitech daných studijním plánem dle čl. 7. 9. 8. Na základě doložené písemné žádosti studenta může děkan fakulty výjimečně (zejména z důvodů dlouhodobé nemoci nebo zahraniční stáže) povolit absolvování jednoho nebo více úseků studia podle individuálního studijního plánu na základě vyjádření vedoucího příslušné základní součásti fakulty. Individuálním studijním plánem se rozumí úprava bodových limitů snížení počtu kreditů pro zápis do dalšího ročníku dle čl. 6, odst. 6, případně stanovení návaznosti atestace a jejich termínů, případně stanovení náhradních atestací. Individuální studijní plán sestaví po dohodě se studentem vedoucí příslušné základní součásti fakulty a stanovuje děkan. 10. 9. Děkan může na základě písemné žádosti studenta doporučené vedoucím příslušné základní součásti fakulty uznat splnění atestace, pokud student během posledních 10 let splnil tutéž nebo obdobnou atestaci studijní povinnost na fakultě univerzity univerzitě, nebo na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí. 3
U klasifikovaných atestací zpravidla tehdy, pokud byla klasifikována známkou výborně nebo velmi dobře. Zároveň podle objemu bodů získaných uznáním atestací V případě uznání děkan též rozhodne o přidělení odpovídajícího počtu kreditů a zařadí studenta do příslušného studijního roku ročníku dle odstavce 5 6 a prohlásí příslušný počet let studia za absolvovaný; v této souvislosti může studentovi předepsat vykonání rozdílových zkoušek v určitém termínu. Uznání lze vázat na vykonání rozdílové zkoušky nebo zkoušek ve stanoveném termínu. O uznání zkoušek vykonaných před zahájením studia nebo příslušného cyklu studia může student požádat nejpozději dva měsíce po zahájení studia nebo tohoto cyklu, o uznání zkoušek vykonaných v průběhu studia nebo cyklu studia může požádat kdykoliv. Čl. 7 Studijní plán 1. Obsah a objem studia určují studijní plány vypracované pro každý obor a formu studia, které dle čl. 9, odst. 4, písm. m) Statutu fakulty vydává děkan na základě návrhu garanta či rady garantů a po vyjádření vědecké rady a senátu. Obsahují výčet povinných a povinně volitelných předmětů, formy kontroly studia, všechny další předepsané studijní povinnosti, předměty PZK a předměty jednotlivých částí BZK a SZZK. Mohou stanovit podmínky pro návaznost jednotlivých předmětů včetně jejich umístění v časovém harmonogramu studia. Studijní plán obvykle poskytuje i přehled o dalších předmětech, jež obor nabízí k doplnění studia. [tři nové odstavce, stávající odst. 2-4 přečíslovat přečíslovat] 2. Studijní plány stanoví zejména časovou a obsahovou návaznost studijních předmětů, objem a formu výuky, počty kreditů přiřazené jednotlivým předmětům a další podrobnosti a náležitosti týkající se kreditního systému a způsobu ověřování výsledků studia. Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program nebo studijní obor povinné nebo povinně volitelné; ostatní předměty vyučované na univerzitě se pro daný studijní program nebo studijní obor považují za předměty volitelné. Za předměty volitelné se též považují předměty vyučované na jiných vysokých školách nebo jejich součástech anebo dalších vzdělávacích nebo vědeckých institucích, stanoví-li tak smlouva uzavřená mezi fakultou nebo univerzitou a touto vysokou školou nebo institucí. 3. Studijní plán nelze v průběhu studia měnit. 4. Ve studijním plánu může být a) zápis předmětu podmíněn předchozím absolvováním jiného předmětu nebo předmětů anebo současným zápisem jiného předmětu nebo předmětů, b) absolvování předmětu podmíněno absolvováním jiného předmětu nebo předmětů, c) zápis předmětu vyloučen současným zápisem jiného předmětu, d) absolvování předmětu vyloučeno předchozím absolvováním jiného předmětu, e) zápis předmětu vyloučen předchozím absolvováním jiného předmětu. 5. 2. Mezioborově srovnatelný objem jednotlivých forem a oborů studia vymezují závazné hodinové limity a maximální počet kreditů. Součet kreditů všech atestací studijních povinností studijního plánu: 4
a. 180 kreditů s tolerancí + 4 body pro jednooborové i dvouoborové bakalářské studium tříleté; v dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 90 kreditů s tolerancí + 2 body, b. 240 kreditů s tolerancí + 4 body pro jednooborové i dvouoborové bakalářské studium čtyřleté; v dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 120 kreditů s tolerancí + 2 body, c. 120 kreditů s tolerancí + 4 body pro dvouleté jednooborové i dvouoborové magisterské studium navazující na bakalářské; v dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 60 kreditů s tolerancí + 2 body, d. 180 kreditů s tolerancí + 4 body pro tříleté jednooborové i dvouoborové magisterské studium navazující na bakalářské; v dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 90 kreditů s tolerancí + 2 body, e. 300 kreditů s tolerancí + 4 body pro jednooborové i dvouoborové magisterské studium; v dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 150 kreditů s tolerancí + 4 body. Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům pro konání jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky v daném studijním programu spolu s minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů nesmí činit více než 90% studijního plánu. Hodinový limit udává maximum, které nesmí být studijním plánem překročeno: a. 50 2H (2H = jednosemestrová dvouhodinovka) pro jednooborové i dvouoborové bakalářské studium tříleté; při dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 25 2H, b. 62 2H pro jednoborové i dvouoborové bakalářské studium čtyřleté; při dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 31 2H, c. 25 2H pro dvouleté jednooborové i dvouoborové magisterské studium navazující na bakalářské; při dvooborovém studiu každému z oborů přináleží 12,5 2H, d. 40 2H pro tříleté jednooborové i dvouoborové magisterské studium navazující na bakalářské; při dvouoborovém studiu každému z oborů přináleží 20 2H, e. 80 2H pro jednooborové i dvouoborové magisterské studium, v němž každému z oborů přináleží 40 2H. f. Bodové a hodinové hodinové limity podle čl. 7 odst. 5, písm. e) a j) jsou pro magisterské studium studijního programu Učitelství pro střední školy navýšeny o předměty a povinné atestace z pedagogickopsychologických disciplín. 6. Do stanovenýchého bodových limitů počtu kreditů podle čl. 7, odst. 5a a 5b studijních plánů patří také povinné předměty společného základu bakalářského studia v celkovém rozsahu maximálně 8 bodů, 12 kreditů, které se v případě dvouoborového studia dělí mezi oba obory: a. dvousemestrální kurz filozofie (2 x 2H, ZK) splnění studijních povinností z filozofie v celkovém rozsahu maximálně 6 kreditů, 5
b. zkouška z jedenoho cizího jazyka v rozsahu maximálně 6 kreditů [zbytek stávajícího odst. b) smazat] c. tělesná výchova jako povinně volitelný předmět v rámci společného základu v rozsahu 2 kreditů Studenti prezenčního studia dále absolvují v 1. cyklu magisterského studia a v bakalářském studiu dvousemestrální kurz tělesné výchovy v rozsahu 2x2H, ukončený po každém semestru zápočtem. Bodový ani hodinový objem kurzů není započítáván do limitů podle čl.7/5. 4. 7. V každém akademickém roce musí základní součást zajišťující výuku oboru vypsat kurzy ukončené atestacemi v hodnotě nejméně 20 bodů 30 kreditů u dvouoborového studia a 40 bodů 60 kreditů u studia jednooborového tak, aby bylo možné složit všechny atestace splnit všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem nejpozději do konce standardní doby studia. Čl. 8 Atestace Předměty a kontroly studia [bez náhrady zrušit stávající odst. 1-3, stávající odst. 4 zůstává beze změny, zařadit jako odst. 15 na konec článku] 1. Předmět může být uskutečňován v podobě přednášky, cvičení, semináře, kurzu, praxe, stáže, exkurze, samostatné práce nebo konzultace. 2. Předmět je jednosemestrální, nebo dvousemestrální v rámci téhož akademického roku. Každému předmětu je přiřazen identifikační kód, který je v rámci univerzity jedinečný; systém přiřazování kódů je dán opatřením rektora. 3. Každému předmětu a souborné zkoušce (čl.6 odst.8 písm. d SZŘ UK) je studijním plánem příslušného studijního programu nebo studijního oboru přiřazen určitý celočíselný počet kreditů vyjadřující poměr množství práce studenta spojené s absolvováním tohoto předmětu nebo souborné zkoušky vůči celkovému objemu práce spojené s absolvováním všech předmětů a souborných zkoušek doporučených studijním plánem pro daný semestr; přiřazený počet kreditů není závislý na kvalitě absolvování daného předmětu nebo souborné zkoušky. Studijní plán studijního programu určuje doporučený průběh studia tak, aby při jeho dodržení získal student při splnění všech studijních povinností v daném ročníku studia šedesát kreditů. 4. Je-li předmět součástí více studijních plánů jednoho nebo více studijních programů, nelze mu přiřadit různé počty kreditů. 5. Vyžadují-li to kapacitní důvody, může fakulta omezit počet studentů, kteří si mohou zapsat daný předmět; přednost při zápisu daného předmětu mají studenti, kteří si ho zapisují v souladu s doporučeným studijním plánem. 6. Děkan může povolit opakovaný zápis téhož předmětu pouze jednou, pokud to umožňuje realizace studijního plánu oboru v příslušném akademickém roce. 7. Formami kontroly studia jsou: a) kontrola studia předmětu, b) průběžná kontrola studia (podle čl. 6, odst.2), c) rozdílová zkouška, 6
d) státní závěrečná zkouška nebo její část. 8. Kontrolou studia předmětu se rozumí ověření úspěšného absolvování předmětu. Formami kontroly předmětu jsou: a) kolokvium, b) zápočet, c) klauzurní práce, d) zkouška, e) kombinace forem uvedených v písmenu a) až e) podle odstavce 9. 9. Kolokvium, zápočet nebo klauzurní práce mohou mít povahu samostatné kontroly studia předmětu, nebo předpokladu pro konání zkoušky z daného předmětu, přičemž požadavky na jejich získání musí být stanoveny v sylabu. 10. Kolokvium a klauzurní práce jsou klasifikovány "prospěl/a" - "neprospěl/a". 11. Zápočet je klasifikován "započteno" - "nezapočteno". 12. Zkouškou se prověřují vědomosti studenta nebo ověřují jeho schopnosti; základní požadavky ke zkoušce stanoví studijní plán, podrobnosti musí být stanoveny v sylabu kurzu v dostatečném předstihu před začátkem zkouškového období. Ustanovení tohoto odstavce, jakož i odstavců 12 až 14 se vztahují na soubornou zkoušku obdobně. 13. Podle způsobu provedení je zkouška ústní, písemná, praktická, nebo kombinovaná. Ústní zkoušky a ústní části kombinovaných zkoušek jsou pro členy akademické obce univerzity veřejné; z kapacitních důvodů lze účast veřejnosti přiměřeně omezit. 14. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány známkami "výborně (1), velmi dobře" (2), "dobře" (3), neprospěl/a (4).V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a všech opravných termínů. 15. Student může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny; mimořádný opravný termín se nepřipouští. Počet vypsaných termínů musí být přiměřený počtu studentů a nesmí být menší než tři; termíny musí být vypsány nejpozději ke dni začátku zkouškového období. Nedostaví-li se student k termínu zkoušky, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován; ustanovení této ani první věty nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu zkoušky. Ostatní atestace lze skládat v jednom řádném a jednom opravném termínu. Čl. 9 Souborné a státní zkoušky [zrušit stávající odstavce 1, 2, 3, 4; následující přečíslovat] 2. 6. Bakalářskou zkoušku může student skládat po splnění všech studijních povinností bakalářského studijního plánu oboru. Předpokladem pro konání části státní závěrečné zkoušky (BZK) je absolvování povinných předmětů, které pro konání této části státní závěrečné zkoušky stanoví studijní plán. [zařadit za stávající čl. 11 (po přečíslování 7)] 8. SZZK může student skládat po splnění všech studijních povinností magisterského studijního plánu oboru. Předpokladem pro konání části státní závěrečné zkoušky 7
(SZZK) je absolvování povinných předmětů, které pro konání této části státní zkoušky stanoví studijní plán. 18. Příslušné části BZK nebo SZZK musí student složit nejpozději do dvou let od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy splnil předpoklady pro to, aby je mohl konat. Splnění předpokladů pro konání BZK, SZZK nebo jejich části fakulta studentovi oznámí. 19. 16 Při dvouoborovém studiu se PZK a BZK a SZZK z jednotlivých oborů konají nezávisle na sobě. 21. 18. PZK, BZK a, SZZK i jejich části a jednotlivé předměty se klasifikují známkami výborně - velmi dobře - dobře - neprospěl. O klasifikaci rozhoduje komise neveřejným hlasováním. Známkou výborně se PZK, příslušná část BZK nebo SZZK klasifikuje právě tehdy, obdržel-li student z jednotlivých předmětů známku výborně nebo nejvýše z jednoho předmětu známku velmi dobře a z ostatních výborně. BZK nebo SZZK je hodnocena celkově výborně, pokud jsou všechny její části klasifikovány známkou výborně. Byl-li některý předmět PZK, části BZK nebo části SZZK klasifikován známkou neprospěl, klasifikuje se celá PZK nebo příslušná část BZK či SZZK známkou neprospěl a při opravném termínu se opakuje celá. 22. 19. PZK, BZK nebo SZZK nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení, ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení ze studia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější, nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil. Čl. 11 Přerušení studia 6. Pokud během přerušení studia došlo ke změně studijního plánu v daném cyklu studia, pokračuje student podle původního studijního plánu v daném cyklu studia. Není-li to možné, stanoví děkan na doporučení vedoucího příslušné základní součásti fakulty pro dokončení daného cyklu studia ve výjimečných a řádně odůvodněných případech individuální studijní plán, případně může studentovi určit vykonání rozdílových zkoušek ve stanovené lhůtě. Část IV Ukončení studia Čl. 17 Řádné ukončení studia 1. Bakalářské a magisterské studium se ukončuje dnem vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky. Dvouoborové studium je ukončeno vykonáním SZZK státní závěrečné zkoušky z obou studovaných oborů, uzavření jednoho oboru dvouoborového studia neopravňuje k vydání magisterského diplomu. Doktorské studium se ukončuje dnem obhájení disertační práce. 2. Celkový výsledek bakalářského nebo magisterského studia se hodnotí na základě výsledků atestací v rámci povinného studijního plánu, PZK, BZK a SZZK stupnicí prospěl s vyznamenáním - prospěl. Hodnocení s vyznamenáním se přiznává studentům, kteří absolvovali studium svého oboru (u dvouoborového studia oborů), 8
včetně předmětů PZK, s průměrným prospěchem alespoň 1,50, žádnou zkoušku neskládali v opravném termínu, nebyli hodnoceni známkou dobře a při BZK nebo SZZK byli hodnoceni známkou výborně. Student, který by mohl získat hodnocení s vyznamenáním, brání mu v tom však nejvýše dvě známky dobře za celé studium, může požádat děkana o možnost vykonat opravné zkoušky z příslušných předmětů. Tyto opravné zkoušky je nutno složit před poslední SZZK a nelze je opakovat. 2. Studium se dále ukončuje: Čl. 18 Jiné ukončení studia a. zanecháním studia; dnem ukončení je den, kdy bylo fakultě doručeno písemné prohlášení studenta o zanechání studia b. nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu, tedy pokud student: a. nesloží atestaci z povinného či povinně volitelného předmětu, b. nesplní nezíská předepsaný počet kreditů objem bodů k příslušnému roku studia pro zápis do dalšího ročníku studia, c. nesloží ve stanoveném časovém limitu PZK, BZK nebo SZZK d. neukončí řádně studium do konce maximální doby studia, e. nezapíše se do studia nebo dalšího roku studia ročníku f. studující jeden obor dvouoborového studia podle čl. 2, odst. 4, písm.b) nesplní průběžnou kontrolu studia podle čl. 6, odst.5, g. nezapíše se ke studiu ve stanoveném termínu po ukončení přerušení. h. nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu podle čl. 14, odst. 1, písm.c. c. odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva d. zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, ke kterému univerzita oznámila zrušení studijního programu e. vyloučením ze studia podle disciplinárního řádu; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. Rozhodnutí děkana o ukončení studia se v těchto případech vydává bezprostředně poté, co předmětná skutečnost nastala. Přechodná ustanovení Tento SZŘ platí pro studenty nově přijaté do bakalářských a magisterských navazujících studijních oborů v akademickém roce 2006/2007 a později. 9
Pro studenty přijaté a přijímané do magisterských studijních programů zůstává v platnosti stávající znění SZŘ. Stávající znění SZŘ zůstává v platnosti na dobu platnosti akreditace pětiletých magisterských studijních oborů. 10