UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIOLOGIE A ANDRAGOGIKY APLIKACE SYSTEMŮ STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU THE APPLICATION OF THE SYSTEM OF STATE SOCIAL SUPPORT IN THE CZECH REPUBLIC AND THE SLOVAK REPUBLIK Bakalářská diplomová práce Šárka Vaňková Vedoucí bakalářské diplomové práce: Mgr. Bc. Zbyněk Vočka Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila. V Kuníně dne. vlastnoruční podpis

ANOTACE Práce seznamuje s aplikací systémů státní sociální podpory v České republice a na Slovensku. Záměrem této práce je přiblížit čtenářům oba systémy státní sociální podpory v kontextu právních předpisů obou zemí. Úvod práce je zaměřen na státní sociální podporu v České republice. Následně pak popisuji celý systém státní sociální podpory na Slovensku, což také představuje stěžejní část mé práce. V poslední části se pak věnuji dávkám státní sociální podpory z pohledu Evropské unie. V závěru své práce jsem se snažila poukázat na shody i odlišnosti obou systémů.

ANOTACE V ANGLIČTINĚ This thesis introduces the application of the system of state social support in the Czech Republic and the Slovak Republic. The aim of this work is to bring closer information about both systems of state social support in the context with legal enactment of both countries. The introduction focused on state social support in the Czech Republic. The thesis includes the description of the whole system of state social support in the Slovak Republik which represents the main point of the thesis. In the last part the state social benefits are dealt with from the point of European Union. The conclusion outlines the similarities and differences of both systems.

OBSAH ÚVOD... 1 1 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA V ČR... 2 1.1 Aplikace systému státní sociální podpory v České republice... 2 1.2 Druhy dávek... 3 1.3 Vymezení některých klíčových pojmů... 5 1.3.1 Příjem rozhodný pro přiznání dávky... 5 1.3.2 Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši 6 1.3.3 Výdělečná činnost... 6 1.3.4 Nezaopatřené dítě... 6 2 PODMÍNKY NÁROKU JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DÁVEK... 8 2.1 Přídavek na dítě... 8 2.2 Sociální příplatek... 9 2.3 Příspěvek na bydlení... 11 2.4 Rodičovský příspěvek... 12 2.5 Dávky pěstounské péče... 15 2.5.1 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte... 15 2.5.2 Odměna pěstouna... 16 2.5.3 Odměna ve zvláštních případech... 16 2.5.4 Příspěvek při převzetí dítěte... 17 2.5.5 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla... 17 2.6 Porodné... 18 2.6.1 Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče... 18 2.7 Pohřebné... 19 3 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA NA SLOVENSKU... 21 3.1 Druhy dávek... 21 3.1.1 Prídavek na dieťa... 22 3.1.2 Príplatok k prídavku na dieťa... 27 3.1.3 Rodičovský príspevok... 28 3.1.4 Príspevok pri narození dieťaťa... 32 3.1.5 Príplatok k príspevku pri narození dieťaťa... 35 3.1.6 Príspevok rodičom, ktorým sa súčasne narodili tri alebo viac detí alebo ktorým sa v priebehu dvoch rokov opakovane narodili dvojčatá... 38 3.1.7 Príspevok na pohreb... 41 3.1.8 Príspevok na starostlivosť o dieťa... 44 3.1.9 Prispevok rodičom... 48 3.1.10 Náhradní rodinná péče... 49 3.1.10.1 Jednorazový príspevok dieťaťu pri zvereni do náhradnej starostlivosti... 50 3.1.10.2 Jednorázový príspevok dieťaťu pri zániku náhradnej starostlivosti... 50 3.1.10.3 Opakovaný príspevok dieťaťu zverenému do náhradnej starostlivosti... 50

3.1.10.4 Opakovaný príspevok náhradnému rodičovi... 51 3.1.10.5 Osobitý opakovaný príspevok náhradnému rodičovi... 52 4 KOORDINACE RODINNÝCH DÁVEK V RÁMCI EU... 55 4.1 Osobní působnost koordinace... 55 4.2 Věcná působnost koordinace... 56 4.3 Určování příslušnosti k právním předpisům v právu ES... 56 4.4 Principy koordinace... 57 4.5 Koordinace dávek SSP... 57 ZÁVĚR... 61 SEZNAM POUŽITÉ ODBORNÉ LITERATURY... 63 SEZNAM PŘÍLOH... 65

ÚVOD Dne 1. 5. 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Pro Českou republiku členství v Evropské unii znamená nejen ekonomický a sociální růst, nové pracovní příležitosti pro občany, ale také závazky plynoucí z mezinárodních právních vztahů. Mezi právní předpisy ES patří nařízení a směrnice. Nařízení, je právní předpis, který je přímo závazný a může se lišit od vnitrostátních předpisů, naopak směrnice vyžaduje zapracování jednotlivých ustanovení do příslušných právních předpisů každé země. Občanům České republiky se otevřela možnost nejen volného pohybu v rámci Evropské unie, ale především možnost zaměstnání v členských státech EU a tím i možnost čerpání z jednotlivých dávkových systémů té či oné země EU. Tato skutečnost tedy vyžaduje širší úhel pohledu při posuzování nároku dávky v daném systému. Pro občana to znamená nejen pozitivní dopad v podobě výplaty určité dávky ať už podle národních předpisů, nebo dle pravidel Evropské unie, ale také dopad negativní, především v podobě velké administrativní zátěže, kdy je nutno doložit velké množství dokumentů, které musí příslušný úřad práce vyhodnotit a posléze rozhodnout, jakým způsobem bude žádost posuzována a podle jakých právních předpisů. Ve své bakalářské práci bych chtěla popsat systém dávek statní sociální podpory v České republice a ve Slovenské republice, poukázat na shody i rozlišnosti v obou systémech a seznámit se základními právními předpisy Evropské unie, kterými se řídí přiznání a výplata jednotlivých dávek. Vyhodnotit obsah jednotlivých dávek, určit tedy k čemu dávka slouží a stanovit pak právní předpis, kterým se bude přiznání a výplata dávky řídit, je věcí mnohdy obtížnou, protože každá země Evropské unie má svá specifika nejen v samotném obsahu dávky, ale také v podmínkách, za kterých jsou dávky přiznány. Tuto skutečnost bych chtěla vystihnout u obou výše uvedených států a kontextu s právními předpisy Evropské unie. Tato bakalářská práce by měla sloužit jako jakési pracovní vodítko při vyhodnocování dávek mezi oběma zeměmi, měla by tedy ulehčit zpracování dávek ve státní sociální podpoře. Vzhledem k tomu, že pracuji na Úřadu práce v Novém Jičíně, odboru státní sociální podpory, mne tato problematika velmi zajímá a chtěla bych poznatků uvedených v této práci využít u slovenských klientů, kteří uplatňují žádosti o dávky SSP v ČR. 1

1 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA V ČR 1.1 Aplikace systému státní sociální podpory v České republice Systém dávek stání sociální podpory v České republice je určen především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Cílem tohoto systému je pomoci těmto rodinám již při narození dítěte a poté během celé jeho přípravy na budoucí povolání až do 26ti let věku dítěte. Jde tedy o systematickou a dlouhodobou pomoc a o pomoc velmi potřebnou. I když jde o vynaložení nemalých finančních prostředků a výplata dávek státní sociální podpory je plně hrazena ze státního rozpočtu, z pohledu dlouhodobé investice můžeme hovořit o investici účelně vynaložené, neboť podpora rodin s dětmi by měla být prioritou každé společnosti a podpora vzdělání také. Základním právním předpisem státní sociální podpory je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který nabyl účinnosti dnem 1. 10. 1995 a v plném rozsahu pak 1. 1. 1996. V průběhu jeho účinnosti byl mnohokrát novelizován. Některé změny měly pouze upřesňující charakter, jiné pak znamenaly velký zásah do původního znění zákona. Vedle tohoto zákona, existuje celá řada právních předpisů, které na zákon č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů navazují, nebo mají s uvedeným zákonem přímou souvislost. Jde například o tyto právní předpisy: 1. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů - tento zákon je velmi často novelizován, což má za následek časté změny v zákoně o státní sociální podpoře. 2. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, navýšení částek životního minima budou realizovány prostřednictvím nařízením vlády doposud však ke zvýšení částek životního minima nedošlo. 3. Vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních a vysokých školách uvedená vyhláška byla rovněž novelizována dalšími vyhláškami. 4. Nařízení vlády č. 461/2009 Sb., kterým se pro rok 2010 stanoví pro účely příspěvku na bydlení - dávky státní sociální podpory, výše nákladů 2

srovnatelných s nájemným, částky, které se započítávají za pevná paliva a částky normativních nákladů na bydlení. 5. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 1. 1. 2006 a nahradil zákon č. 71/1967 Sb., správní řád řízení o dávkách státní sociální podpory se řídí správním řádem. 1 Jde o právní předpis, který určuje jakým způsobem postupovat v jednotlivých správních řízeních. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů pak definuje odchylky od této obecné úpravy. Samozřejmě existuje celá řada dalších právních norem, vyhlášek na nařízení, které úzce souvisí se zákonem o státní sociální podpoře, kterými je nutno se řídit při rozhodování o dávkách SSP. 1.2 Druhy dávek Dávky státní sociální podpory jsou: 1. dávky poskytované v závislosti na výši příjmu tzv.: a) dávky testované b) přídavek na dítě c) sociální příplatek d) příspěvek na bydlení 2. ostatní dávky a) rodičovský příspěvek b) dávky pěstounské péče - příspěvek na úhradu potřeb dítěte - odměna pěstouna - příspěvek při převzetí dítěte - příspěvek na zakoupení motorového vozidla c) porodné d) pohřebné Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle zákona č. 117/ 1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou: 1 Břeská, N.; Burdová, E.; Vránová, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplněné vydání, Olomouc: ANAG, 2008, ISBN 978-80-7263-467-5 str. 7 a s. 9 3

- úřady práce a Úřad práce hlavního města Prahy - krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy Státní správu podle výše uvedeného zákona vykonává též Ministerstvo práce a sociálních věcí. Státní sociální podporu podle tohoto zákona provádějí: - úřady práce ve správních obvodech stanovených zvláštním právním předpisem 2 - krajské úřady ve správních obvodech úřadů práce spadajících do správního obvodu krajského úřadu 3 Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek fyzické osobě, jestliže osoba a osoby s ní společně posuzované: - jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky, jde-li o občany ČR - mají na území ČR trvalý pobyt, podle zvláštního právního předpisu, jde-li o cizince, podmínka o pobytu cizinců na území ČR se považuje za splněnou, jestliže uplynulo 365 dnů ode dne jejich hlášení s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra Podmínka pobytu na území ČR nemusí být plněna u celé řady osob, které jsou taxativně uvedeny ve výše uvedeném zákoně. Jde například: - o děti cizinců do 1 roku věku, které se narodily na území ČR - o nezletilé cizince svěřené na území ČR do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče a další 4 Samozřejmě podmínka pobytu se nesleduje také u migrujících občanů členských států Evropské unie, na něž se vtahuje právo Evropského společenství. Mluvíme tak o prolomení podmínky trvalého pobytu. 2 Zákon č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, 7 3 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 2a 4 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 3 4

1.3 Vymezení některých klíčových pojmů 1.3.1 Příjem rozhodný pro přiznání dávky Příjem rozhodný pro přiznání dávky se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. 5 Za příjmy pro účely stanovení rozhodného příjmu se považují příjmy, které jsou také taxativně vymezeny v zákoně č. 117/1195 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z nichž nejčastější jsou: 1. příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, zde patří zejména: - příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební soukromé a účely dle 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů - příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů - příjmy z pronájmu uvedené v 9 zákona o daních z příjmů a další 2. příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů, zde patří zejména: - příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW - přijatý příjem v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině - dávky nemocenského a důchodového pojištění - podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikací - rodičovský příspěvek se započítává pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení - přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení a celá řada dalších příjmů 6 5 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 4 6 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 5 5

Zde bych chtěla uvést, že s některými z uvedených příjmů se při zpracování dávek státní sociální podpory pracuje takřka periodicky, s jinými jsme se v našem okrese Nový Jičín ještě vůbec nesetkali, jde např. o příjmy z provozu malých vodních elektráren. 1.3.2 Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a existenčním minimu. Systém státní sociální podpory navazuje na životní minimum stanovené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Životní minimum osoby tvoří hranici průměrných příjmů zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Částka životního minima je stanovena jednotnou částkou, která se liší pořadím posuzovaných osob a jejich věkem. Jde-li osobu, která není posuzovaná s další osobou, činí životní minimum této osoby 3126 Kč měsíčně. 7 Částky životního minima pro další osoby v pořadí jsou dány zákonem 117/11995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 1.3.3 Výdělečná činnost Výdělečnou činností se rozumí činnost: - v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění - osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) za osobu OSVČ se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového zákona - vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmů 8 1.3.4 Nezaopatřené dítě Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle do 26. roku věku, jestliže: - soustavně se připravuje na budoucí povolání na střední a vysoké škole 7 Zákon č. 117/1995, Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 8 8 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 10 6

- nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc a úraz - nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost - za nezaopatřené dítě se považuje také dítě, které je po skončení povinné školní docházky vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání do 18. roku věku a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti Za nezaopatřené dítě nelze považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu a to třetím stupněm invalidity z důchodového pojištění. 9 9 Zákon č. 117/11995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 11 7

2 PODMÍNKY NÁROKU JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DÁVEK 2.1 Přídavek na dítě Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. 10 Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výživou dítěte. Jde o dávku, která je nárokem dítěte. Za nezletilé dítě uplatňuje tento nárok zákonný zástupce. Na základě novely zákona provedené zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, se od 1. ledna 2008 změnily podmínky nároku a výše přídavku na dítě. Nadále závisí nárok na tuto dávku na výši příjmu dítěte a osob s ním pro tyto účely společně posuzovaných, tj. příjmu rodiny, který nesmí převyšovat součin částky životního minima rodiny a zákonného koeficientu 2,40. Je stanoven pevnými částkami v závislosti na věku dítěte. Ke změně nároku na dávku dochází jednak změnou výše příjmu rodiny nebo zvýšením životního minima a výše dávky se mění v závislosti na věku dítěte. 11 Výše přídavku na dítě - výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku 12 : 1. do 6 let 500 Kč 2. 6 do 15 let 610 Kč 3. 15 do 26 let 700 Kč Do konce roku 2007 byla výše přídavku na dítě rozprostřena do třech pásem, a to do zvýšené, základní a snížené výměry a částky se dále měnily v závislosti na věku dítěte. V roce 2009 došlo k zajímavé změně, která nemá v historii státní sociální podpory obdoby. Ve snaze zareagovat na krizi a narůstající nezaměstnanost v ČR, byla v září 2009 zákonem č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, výše přídavku zvýšena ve všech věkových kategoriích o 50 Kč a dokonce se zpětnou platností ode dne 1. 7. 2009. 10 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 17 11 Břeská, N.; Burdová, E.; Vránová, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplněné vydání, Olomouc: ANAG, 2008, ISBN 978-80-7263-467-5 str. 83 12 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 18 8

Následně v měsíci říjnu 2009 bylo rozhodnuto, že přídavek na dítě bude opět snížen na původní výši v rámci vládních opatření ke snížení schodku státního rozpočtu, a to ode dne 1. 1. 2010. Je více než jasné, že mandatorní výdaje státu jsou obrovské a každý rok rostou a že současná vláda se snaží najít cestu, jak tyto výdaje snížit. Diskutabilní je však navýšení této dávky ode dne 1. 7. 2009 o 50 Kč a rovněž i změna zákonného koeficientu o jednu desetinu, což mělo za následek rozšíření okruhu osob, kterým vznikl nárok na přídavek na dítě. I když se to možná nezdá, jedná se velké zatížení státního rozpočtu vzhledem k počtu vyplacených dávek. 2.2 Sociální příplatek Nárok na sociální příplatek má rodič pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřené do pěstounské nebo předpěstounské péče, nebo do péče poručíka. Nárok na sociální příplatek nemá rovněž rodič, jehož nezaopatřené dítě je v plném přímém zaopatření ústavu. Nárok na sociální příplatek má rodina, jestliže jejich rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,00, popřípadě koeficientu zvýšeného s přihlédnutím na další podmínky, které jsou uvedeny v zákoně. 13 Účelem této dávky je pomoci rodinám s nízkými příjmy krýt související náklady související s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Rovněž zohledňuje nejrůznější situace, které mají vliv na výchovu dětí, jako je rozvod rodičů, nepříznivý stav dětí i rodičů apod. Životní minimum rodiny se zvyšuje z důvodu zdravotního postižení dítěte nebo rodiče, z důvodu studia dítěte, osamělosti rodiče nebo po stanovené období z důvodu narození více dětí současně. Péče není v ustanovení zákona blíže vymezena, ale z účelu dávky lze dovodit, že se jedná o péči přiměřenou věku a potřebám dítěte. Vzhledem k tomu, že ve většině rodin splňuje podmínku péče o nezaopatřené dítě více osob (oba rodiče, nebo rodič a osoba za rodiče pro tyto účely považovaná), stanoví se obdobně jako u ostatních dávek, že sociální příplatek náleží jen jedné z těchto osob. Záleží tedy na neformální dohodě rodičů, který z nich bude o dávku žádat. Pokud se rodiče nedohodnou, určí oprávněného rodiče příslušný úřad. 14 Na tomto místě bych chtěla 13 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 20 14 Břeská, N.; Burdová, E.; Vránová, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplněné vydání, Olomouc: ANAG, 2008, ISBN 978-80-7263-467-5 s. 90 9

uvést, že je to mnohdy velmi těžké pokud se rodiče nedohodnou, komu dávku vyplatit. Někteří rodiče totiž plně nerespektují zájmy a potřeby dítěte, ale mnohdy se snaží osobní konflikty řešit prostřednictvím svých dětí a mnohdy se děti stávají jejich rukojmími. Sociální příplatek řeší na rozdíl od přídavku na dítě aktuální finanční situaci rodiny. Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o: - dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,00 - dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,67 - dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,34 - děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,22 - dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání, koeficientem 1,20 Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima dítěte a částka životního minima rodiny násobí, jestliže: - oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,35 - osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,30 - jeden rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,05 - jde o osamělého rodiče a nejde o případ, kdy jde o rodiče dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, koeficientem 1,17 Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem invalidního důchodu stupně 1 a 2 z důchodového pojištění, pak se částka nenavyšuje, pokud jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené a dlouhodobě nemocné. Je-li současně splněno více výše uvedených podmínek, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí k uvedené podmínce. 15 15 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 22 10

2.3 Příspěvek na bydlení Jde o dávku, která neřeší výchovu dětí. Účelem této dávky je pomoc rodinám s nízkými příjmy hradit náklady související s bydlením. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen trvalému pobytu, jestliže: 1. jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 a na území hlavního města Prahy a koeficientu 0,35 2. součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení 16 Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního předpisu. 17 Účelem příspěvku na bydlení je přispět rodinám na náklady na bydlení. Novelizací zákona od 1. ledna 2007 zákonem č. 112/2006 Sb., došlo k zásadní změně konstrukce příspěvku na bydlení. Tato změna souvisí se zásadní změnou konstrukce životního minima, která již neobsahuje částky považované za potřebné k zajištění nákladů na domácnost, a souvisí se zavedením nové dávky na bydlení v systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Za rodinu se u pro účely příspěvku na bydlení považují všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu. Náklady na bydlení jsou skutečné náklady konkrétních posuzovaných osob na nájemné a náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. U družstevních bytů, bytů vlastníků a vlastníků nemovitosti se nevychází ze skutečných nákladů, ale z částek uvedených v zákoně jako srovnatelné náklady, jejichž výše je odstupňována podle počtu osob, které jsou pro účely příspěvku na bydlení osobami společně posuzovanými. Jde o náklady fiktivně stanovené, proto se tyto náklady neprokazují. 16 Zákon č. 117/1995 Sb, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 24 17 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 717 11

K uvedeným nákladům se u všech typů bydlení přičítají náklady na plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu, centrální paliva, popř. náklady na pevná paliva. Započitatelné náklady na bydlení jsou v zákoně taxativně stanoveny, a proto nelze započítávat jiné uvedené náklady. 18 Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince následujícího kalendářního roku výši: - nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném - částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny spotřebitelských indexů pevných paliv - částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen pro část nákladů na bydlení, popř. rozdělení obcí podle počtu obyvatel pro stanovení normativních nákladů na bydlení 19 2.4 Rodičovský příspěvek Nárok na uvedenou dávku má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodič má nárok, není-li dále stanoveno jinak, na rodičovský příspěvek: - do 2 let tohoto dítěte ve zvýšené výměře jestliže rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek a rodič nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů, narodily se zároveň 2 nebo více dětí, a zvolil-li pobírání rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře - do 3 let věku tohoto dítěte v základní výměře, jestliže rodič nesplnil podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře, dále jestliže do konce kalendářního měsíce, v němž dítě zakládající nárok 18 Břeská, N.; Burdová, E.; Vránová, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplněné vydání, Olomouc: ANAG, 2008, ISBN 978-80-7263-467-5 s. 99 a s. 103 19 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 28 12

na rodičovský příspěvek dosáhlo 21 měsíců věku, a jestliže rodiči vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc, nebo nemocenské v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě, zakládající nárok na rodičovský příspěvek, dosáhlo 21 měsíců - do 4 let věku tohoto dítěte v tzv. pomalejší výměře, jestliže nevznikl rodiči nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo po ukončení výplaty peněžité pomoci v mateřství. Rodiči se uvedená dávka vyplatí v základní výměře do 21 měsíců věku dítěte a posléze ve snížené výměře (3800,- Kč) do 48 měsíců věku dítěte - dále jde- li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, a to ode dne posouzení zdravotního stavu dítěte v základní výměře do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na již dříve zvolenou variantu rodičovského příspěvku, do 7 let věku tohoto dítěte v nižší výměře, jestliže tomuto dítěti náleží příspěvek na péči podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, nejdříve však ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dále jde-li o dítě od 7 do 15 let jeho věku s výše uvedeným specifickým zdravotním stavem, dávka se vyplatí ve snížené výměře, jestliže tomuto dítěti nenáleží příspěvek na péči 20 Na tomto místě je nutno podotknout, že volbu nároku nelze měnit, a to ani v případě, že celodenní a řádnou péči převezme druhý rodič, popřípadě osoba, které bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím soudu. Podmínka osobní a celodenní řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek se považuje za splněnou v kalendářním měsíci, v němž: - se dítě narodilo - rodič měl po část měsíce nárok na peněžitou pomoc, peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem - osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu - dítě dosáhlo věku, do kterého náleží rodičovský příspěvek 20 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 30 13

- dítě nebo rodiče zemřeli - rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu, v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření nebo převzal dítě z péče zdravotnického zařízení, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce Rodičovský příspěvek také náleží, jestliže: - dítě, které nedosáhlo 3 let věku navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti, nejvýše však 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci - dítě, které dosáhlo 3 let věku navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo 5 kalendářní dnů - dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení, mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti, jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně - dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšující 4 hodiny denně a dítě školního věku, které navštěvuje základní školu speciální v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně - dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 procent a více 21 Výše rodičovského příspěvku činí 22 : a) 11 400 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře b) 7 600,- Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře c) 3 800,- Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve snížené výměře 21 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 30b 22 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 32 14

Účelem této dávky je zajištění krytí nákladů na výživu a ostatních základních osobních potřeb rodiče v období, kdy pečuje o nemladší dítě v rodině a tato dávka se stává výrazným příjmem rodinného rozpočtu. Dle mého názoru jde však o dávku, jejichž podmínky nároku jsou dosti komplikované a ne zcela plní svůj původní účel zvýhodnit pracujícího rodiče. Rozdíly mezi jednotlivými variantami nejsou až tak výrazné, navíc rodiče se účelově střídají v péči o dítě, kdy tato péče není fakticky rodičem vykonávána a to jen proto, aby mohli rodiče volit pro ně nejvýhodnější variantu. Zjednodušení podmínek nároku u této dávky by podle mého názoru bylo jen ku prospěchu věci. V praxi je vidět, jak velmi obtížné je pro rodiče se rozhodnout pro tu či onu variantu rodičovského příspěvku prakticky krátce po narození dítěte. Možná, že by postačila jen jedna výše rodičovského příspěvku po určitou dobu a je pak na každém rodiči, jak dobu péče o dítě využijí, zda úplnou a celodenní péčí o dítě či s kombinací pracovního úvazku. 2.5 Dávky pěstounské péče Dávkami pěstounské péče podle výše uvedeného zákona jsou 23 : - příspěvek na úhradu potřeb dítěte - odměna pěstouna - příspěvek při převzetí dítěte - příspěvek na zakoupení motorového vozidla 2.5.1 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítě činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40, jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficient 2,30. Částka životního minima dítěte se násobí, jde-li o dítě: - dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,35 - dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,90 - dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,10 23 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 36 15

Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu. 24 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládež nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů. Tento příspěvek se vyplácí pěstounovi. 25 Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který náležel před zletilostí dítěte, se zachovává po dosažení zletilosti, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, jež byla po dosažení zletilosti jeho pěstounem. Příspěvek se vyplácí tomuto dítěti. 26 2.5.2 Odměna pěstouna Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které bylo svěřeno do pěstounské péče nemá nárok na příspěvek na úhradu dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek. 27 2.5.3 Odměna ve zvláštních případech Jde o zvláštní formu odměny pěstouna. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 5,50, pečujeli pěstoun alespoň o 3 děti svěřené do pěstounské péče, nebo pečuje-li pěstoun alespoň o jedno dítě svěřené do pěstounské péče, které je osobou závislou 24 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 39 25 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 37 26 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 38 27 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 40 16

na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, ve stupni III a ve stupni IV podle zákona o sociálních službách. Uvedená odměna pěstouna se zvyšuje o součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 0,50 za péči o každé další dítě svěřené do pěstounské péče a jde-li o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III. a IV., se zvyšuje odměna pěstouna o součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,75 za péči o každé další dítě svěřené mu do pěstounské péče. Uvedená odměna se posuzuje jako plat. Uvedená odměna náleží jen v případě, jestliže pěstoun nebyl po celý kalendářní měsíc výdělečně činný a po celý kalendářní měsíc splňoval podmínky pro zvláštní odměnu pěstouna. 28 2.5.4 Příspěvek při převzetí dítěte Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku: 1. do 6 let 8 000 Kč 2. od 6 do 15 let 9 000 Kč 3. od 15 do 26 let 10 000 Kč Uvedený příspěvek se vyplácí jednorázově. 29 Jedná se o dávku, která slouží k pokrytí nákladů spojených s příchodem dítěte z ústavního zařízení. Nárok na tuto dávku má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče a to dle rozhodnutí soudu. 2.5.5 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo měl náklady spojené se zajištěním nezbytné celkové opravy osobního vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč. 28 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 40a 29 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 41 17

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je pěstoun povinen prokázat. Pokud tento příspěvek nepoužil na zakoupení motorového vozidla, je povinen příspěvek vrátit. Pokud pěstoun do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, začal jej využívat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval. 30 2.6 Porodné Nárok na porodné má žena, která porodila dítě. Nárok na porodné má rovněž otec dítěte, jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. Nárok na porodné vzniká dnem porodu. 31 Autoři Břeská, Burdová, Vránová zastávají názor, že nárok na porodné vznikne jen v případě porodu dítěte, nikoli šlo-li o potrat. K ověření této skutečnosti slouží zdravotnická dokumentace. Žádost o porodné se dokládává rodným listem dítětem. Pro nárok na dávku není rozhodné, zda se dítě narodilo živé či mrtvé. V případě mrtvě narozeného dítěte příslušný matriční úřad vydá potvrzení, že došlo k porodu dítěte. Podmínkou nároku na porodné není péče o dítě. Rovněž se nezkoumá, na jaké účel byla dávka použita, když účelem výše uvedené dávky je přispět rodičům na nákup věcí potřebných pro dítě. Proto se porodné poskytuje i ženě, která po porodu o dítě nezačala pečovat a dala souhlas k osvojení. 32 2.6.1 Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče 30 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 42 31 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 44 32 Břeská, N.; Burdová, E.; Vránová, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplněné vydání, Olomouc: ANAG, 2008, ISBN 978-80-7263-467-5 s. 142 18

Nárok na porodné má ode dne převzetí dítěte rovněž osoba, která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou. Nárok na porodné náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte. Za dítě převzaté do trvalé nahrazující péče rodičů se považuje dítě osvojené a dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů, náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná. 33 Výše a výplata porodného - výše porodného činí 13 000 Kč na každé narozené dítě. Porodné se vyplácí jednorázově. 34 2.7 Pohřebné Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb: - dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem - osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliže dítě a rodič měli pobyt na území České republiky. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 35 Výše a výplata pohřebného - výše pohřebného činí 5 000 Kč. Pohřebné se vyplatí jednorázově. 36 33 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 45 34 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 46 35 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 45 36 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů 46 19

Účelem pohřebného je přispět osobě, která je specifikována v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů a má trvalý pobyt na území České republiky, na náklady spojené s pohřbem. Vypravením pohřbu se rozumí zajištění pohřbení zemřelého. Forma pohřbu a výše nákladů může být různá a nemá vliv na nárok na pohřebné. Pohřbením se rozumí uložení lidských pozůstatků do hrobu, hrobky, také na veřejném pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu. 37 Na tomto místě bych chtěla podotknout, že plnění podmínky pohřbení lidských pozůstatků se zdá být v případě pohřebného jen jakousi formální záležitostí, není tomu tak. V praxi jsme řešili případ, kdy se na první pohled zdálo, že podmínky nároku na uvedenou dávku jsou plněny, žadatel vypravil i uhradil pohřeb, měl trvalý pobyt na území České republiky a zesnulý byl rodičem nezaopatřeného dítěte. Problémem byla však skutečnost, že nedošlo k uložení lidských pozůstatků. Jak bylo následně zjištěno, zemřelý dal v době svého života souhlas k tomu, aby jeho lidské pozůstatky byly použity k vědeckým účelům, což bylo posléze potvrzením doloženo. V tomto případě pohřebné nemohlo být vyplaceno. 37 Břeská, N.; Burdová, E.; Vránová, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 12. aktualizované a doplněné vydání, Olomouc: ANAG, 2008, ISBN 978-80-7263-467-5 s. 147 20

3 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA NA SLOVENSKU Tak jako v České republice, tak i na Slovensku tvoří státní sociální podpora jeden z pilířů sociálního zabezpečení. Státní sociální podpora na Slovensku řeší problematiku rodinných dávek a je rovněž hrazena ze státního rozpočtu. Na rozdíl od státní sociální podpory v České republice, kdy u testovaných dávek se zkoumá příjem společně posuzovaných osob v rodině, na Slovensku tomu tak není. Státní sociální podporu na Slovensku tvoří soustava zákonů, kdy každá samostatná dávka má svůj vlastní zákon a každý z těchto zákonů se dále ve svých ustanoveních opírá o řadu dalších specifických zákonů. 3.1 Druhy dávek Dávky státní sociální podpory na Slovensku: 1. Prídavek na dieťa 2. Príplatok k prídavku na dieťa 3. Rodičovský príspevok 4. Príspevok pri narození díťaťa 5. Príplatok k príspevku pri narození dieťata 6. Príspevok rodičom, krotým sa súčasne narodili tri deti alebo viec detí alebo kterým sa v priebehu dvoch rokov opakovane narodili dvojčatá 7. Príspevok na starostlivosť o dieťa 8. Príspevok rodičom 9. Príspevok na pohreb 10. Príspevky náhradnej starostlivosti o dieťa a) jednorázový príspevok pri zverení do náhradnej starostlivosti b) jednorázová príspevok pri zániku náhradnej starostlivosti c) opakovaný príspevok dieťaťu d) opakovaný príspevok náhradnému rodičovi e) osobitý opakovaný príspevok náhradnému rodičovi 21

3.1.1 Prídavek na dieťa Přídavek na dítě je státní sociální dávka, kterou stát přispívá oprávněné osobě na výchovu a výživu nezaopatřeného dítěte. Přiznání a výplata uvedené dávky se řídí zákonem 600/2003 Z.z. o prídavku na dieťa, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky nároku Podmínky nároku na přídavek na dítě jsou: - péče oprávněné osoby o nezaopatřené dítě - trvalý pobyt nebo přechodný pobyt (pokud jde o cizince) na území Slovenské republiky - trvalý pobyt nebo přechodný pobyt nezaopatřeného dítěte (pokud jde o cizince) na území Slovenské republiky. Nárok na přídavek nevzniká, pokud se nezaopatřenému dítěti poskytuje péče v zařízení (dle Zákona č. 305/2005 Z. z. o sociálnoprávnej ochrane detí a sociálnej kuratele a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov) a důvodem této péče je výkon ústavní výchovy na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo výkon ochranné výchovy na základě pravomocného rozhodnutí soudu. 38 Oprávněná osoba Oprávněnou osobou pro uplatnění přídavku jsou: - rodič nezaopatřeného dítěte - osoba, které je nezaopatřené dítě svěřené do péče nahrazující péči rodičů na základě pravomocného rozhodnutí soudu - zletilé nezaopatřené dítě, pokud toto nezaopatřené dítě nemá rodiče - zletilé nezaopatřené dítě, pokud má upravenou vyživovací povinnosti vůči rodičům - zletilé nezaopatřené dítě, které uzavřelo manželství - zletilé nezaopatřené dítě, jehož manželství zaniklo 38 Zákon č. 600/2003 Z. z. O prídavku na dieťa a o zmene a doplnění zákona 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, 7 22

Pokud je více oprávněných osob a plní podmínky výše uvedeného zákona, přídavek na dítě náleží jen jedné z těchto osob a to podle jejich dohody. 39 Nezaopatřené dítě Nezaopatřeným dítětem podle tohoto zákona se rozumí dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle však do dovršení 26 let věku pokud: - soustavně se připravuje na povolání studiem - nemůže se soustavně připravovat na povolání studiem nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc či úraz Nezaopatřené dítě podle tohoto zákona je i dítě, které je neschopné se soustavně připravovat na povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, nejdéle však do zletilosti. Nezaopatřené dítě podle tohoto zákona není dítě: - kterému vznikl nárok na invalidní důchod nebo pobírá sociální důchod - kterému studium na vysoké škole podle studijního programu přesahuje standardní délku studia (č. 131/2002 Z.z. o vysokých školách a o změně a doplnění některých zákonů, 51 odst. 4 písm. h), 52 odst. 3, 53 odst. 2 a 3) - které získalo vysokoškolské vzdělání druhého stupně (č. 131/2002 Z.z., 53) Výdělečná činnost Výdělečná činnost podle výše uvedeného zákona je činnost, která zakládá nárok na příjem zdaňovaný podle zvláštního předpisu (zákon č. 595/2003 Z.z. o dani z příjmů, 5, 6 odst. 1 a 2) 40 Výše přídavku na dítě Výše přídavku je 21,99 euro měsíčně. 39 Zákon č. 600/2003 Z. z. O prídavku na dieťa a o zmene a doplnění zákona 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, 2 40 Zákon č. 600/2003 Z. z. o prídavku na dieťa a o zmene a doplnění zákona 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, 3 23

Výše se upraví od 1. 1. kalendářního roku koeficientem, kterým se upravily částky životního minima. 41 Výše byla od 1. 1. 2010 upravena Opatřením Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky č. 516/2009. Uplatnění nároku Oprávněná osoba si uplatňuje nárok na přídavek na dítě na úřadu práce, sociálních věcí a rodiny, příslušném podle místa jejího trvalého pobytu nebo přechodného pobytu (týká se pouze cizinců). Nárok na přídavek na dítě si uplatňuje oprávněná osoba písemnou formou, prostřednictvím žádosti. 42 Výplata přídavku na dítě Úřad práce, sociálních věcí a rodiny (dále jen plátce) vyplatí dávku oprávněné osobě, která si uplatní nárok a plní podmínky nároku. Pokud oprávněná osoba neplní podmínky nároku nebo pokud neprokáže rozhodující skutečnosti pro posouzení nároku, plátce vydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti. 43 Plátce vyplatí přídavek za celý kalendářní měsíc, i pokud podmínky nároku na přídavek na dítě byly splněné jen po část kalendářního měsíce. Plátce vyplatí přídavek na dítě za kalendářní měsíc na to samé dítě jen jednou. Plátce uvedenou dávku vyplatí měsíčně zpětně, nejpozději do konce kalendářního měsíce, následující po kalendářním měsíci, ve kterém oprávněná osoba plní podmínky nároku na přídavek na dítě. Plátce poukazuje přídavek na dítě oprávněné osobě na její účet v bance, která má povolení působit jako banka na území Slovenské republiky nebo na žádost oprávněné osoby vyplatí přídavek na dítě v hotovosti. Pokud oprávněná osoba písemně požádá o změnu vyplácení přídavku, plátce je povinný žádosti vyhovět. Přídavek se nevyplácí do ciziny. Plátce rozhodne o zastavení výplaty přídavku oprávněné osoby jestliže: - má důvod na prošetření, zda oprávněná osoba nadále plní podmínky nároku 41 Zákon č. 600/2003 Z. z. o prídavku na dieťa a o zmene a doplnění zákona 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, 8 42 Zákon č. 600/2003 Z. z. o prídavku na dieťa a o zmene a doplnění zákona 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, 9 43 Zákon č. 600/2003 Z. z. o prídavku na dieťa a o zmene a doplnění zákona 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, 10 24

- oprávněná osoba neplní podmínky povinnosti plynoucí ze zákona (neoznámí rozhodné skutečnosti pro nárok, výši a výplatu). Plátce rozhodne o obnovení výplaty přídavku na dítě od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém oprávněná osoba prokázala, že zanikly důvody, pro které byla výplata zastavena. Plátce vydá rozhodnutí i o doplacení přídavku na dítě za období zastavení jeho výplaty, pokud podmínky nároku na přídavek po toto období byly splněny. Pokud došlo v průběhu měsíce ke změně oprávněné osoby, přídavek se v případě plnění podmínek nároku za tento měsíc vyplatí té oprávněné osobě, která plní podmínky nároku oprávněné osoby na konci daného kalendářního měsíce. Jestliže v průběhu měsíce došlo ke změně trvalého pobytu nebo přechodného pobytu, plátce vyplatí přídavek nejdříve v kalendářním měsíci, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém došlo ke změně trvalého pobytu nebo přechodného pobytu oznámena novému plátci. Pokud oprávněná osoba na přídavek zemřela a podmínky nároku na přídavek na dítě byly splněny ke dni úmrtí, plátce přídavek vyplatí další oprávněné osobě nebo obci, ve které má nezaopatřené dítě trvalý pobyt nebo přechodný pobyt (pokud se jedná o cizince). 44 Pokud oprávněná osoba nevyužívá přídavek v souladu s účelem, na který je určený, potom úřad práce, sociálních věcí a rodiny z vlastního podnětu, z podnětu jiné právnické osoby nebo z podnětu fyzické osoby vydá rozhodnutí o zastavení výplaty přídavku na dítě oprávněné osoby a poukáže přídavek na dítě: - jiné oprávněné osobě - obci, ve které má nezaopatřené dítě trvalý pobyt nebo přechodný pobyt (týká se cizinců) - zařízení sociálních služeb, ve kterém je nezaopatřené dítě umístěno 44 Zákon č. 600/2003 Z. z. o prídavku na dieťa a o zmene a doplnění zákona 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, 11 25

Úřad práce, sociálních věcí a rodiny vydá rozhodnutí o zastavení výplaty i v případě, pokud z informací o školní docházce poskytované školou vyplyne, že dítě zanedbává plnění povinné školení docházky. Pokud zaniknou důvody, pro které byla zastavena výplata přídavku na dítě, úřad práce, sociálních věcí a rodiny vydá z vlastního podnětu nebo z podnětu jiné právnické nebo fyzické osoby rozhodnutí o obnovení výplaty přídavku oprávněné osobě. 45 Odnětí a vrácení přídavku na dítě Pokud oprávněná osoba neplní podmínky nároku na přídavek na dítě nebo pokud pláce vyplatí přídavek na dítě oprávněné osobě neprávem, plátce rozhodne o odnětí dávky. Přídavek odejme od kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který přídavek na dítě neprávem vyplatil. Pokud oprávněná osoba svým jednáním způsobila, že plátce jí přídavek na dítě vyplatil neprávem, je povinná přídavek vrátit. Nárok na vrácení přídavku vyplaceného neprávem zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, kdy plátce zjistil tuto skutečnost, nejpozději uplynutím tří let ode neoprávněné výplaty přídavku. 46 Povinnosti oprávněné osoby Oprávněná osoba, která uplatňuje nárok na přídavek, je povinná: - prokázat rozhodné skutečnosti, které mají vliv na vznik nároku na přídavek a na jeho výplatu - do osmi dnů písemně oznámit změny v rozhodujících skutečnostech, které mají vliv na nárok na přídavek na dítě a jeho výplatu 47 Zánik nároku Nárok na přídavek na dítě za kalendářní měsíc zaniká uplynutím šesti měsíců od posledního dne v měsíci, za který přídavek náležel. 48 45 Zákon č.600/2003 Z. z. o prídavku na dieťa a o zmene a doplnění zákona 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, 12 46 Zákon č.600/2003 Z. z. o prídavku na dieťa a o zmene a doplnění zákona 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, 13 47 Zákon č. 600/2003 Z. z. o prídavku na dieťa a o zmene a doplnění zákona 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení, 14 26