Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v Moravskoslezském kraji. Ing. Lucie Hellebrandová Ing. Vladimír Lollek

Podobné dokumenty
Odborný odhad podílů zdrojů znečišťování na ovzduší v Ostravici (Moravskoslezském kraji) Ing. Lucie Hellebrandová

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V OSTRAVĚ podrobné hodnocení lokality Rýmařov. 1

Odhad zdrojů atmosférického aerosolu v městském obvodu Ostrava-Radvanice a Bartovice v zimě 2012

Konference Problematika emisíz malých zdrojůznečišťování2

Stanovení chemických a toxikologických vlastností prachových částic a výzkum jejich vzniku. II. etapa, rok 2009

Využití markerů pro identifikaci zdrojů znečišťování a původu paliva v lokálních topeništích

Metoda hodnocení příspěvku malých spalovacích zdrojů ke znečištění ovzduší. Prezentace pro konferenci Ochrana ovzduší ve státní správě teorie a praxe

Příloha 5/A. Emise z dopravy. Lokalita Praha. Úvod

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Porovnání emisních parametrů při spalování hnědého uhlí a dřeva v lokálním topeništi

Příloha 3. Klastrová analýza shlukování metodou k-průměrů

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Kvalita ovzduší v přeshraniční oblasti Slezska a Moravy - výsledky projektu Air Silesia

Výsledky I. etapy projektu

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

oblasti Polsko - Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko -Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu = projekt AIR SILESIA

Výzkum původu prachu v exponovaných oblastech pro programy zlepšení kvality ovzduší. IV. etapa, rok 2004

Výzkum původu prachu v exponovaných oblastech pro programy zlepšení kvality ovzduší. III. etapa, rok 2003

Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

Výzkum původu prachu v exponovaných oblastech pro programy zlepšení kvality ovzduší. V. etapa, rok 2005

POPIS ODBĚROVÉHO MÍSTA

Ověření zdrojů benzenu v severovýchodní části města Ostrava

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska

B. Kotlík, J. Loosová Národní referenční laboratoř pro venkovní a vnitřní ovzduší Státní zdravotní ústav a KHS Libereckého

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek dem

Ovzduší na českopolském pohraničí Trajektorie PM10 ve Slezsku

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Identifikace zkušebního postupu/metody IP 100 (ISO 9096, ČSN EN )

8 Emisní bilance základních škodlivin a CO 2

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu CZ.3.22/1.2.00/09.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Partyzánská 1/7 PRAHA

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

APLIKACE ANALYZÁTORU GRIMM PRO IDENTIFIKACI ZDROJŮ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC V PRŮMYSLOV

VIZUALIZACE TRANSPORTU ZNEČIŠTĚNÍ V OSTRAVSKO KATOVICKÉ PRŮMYSLOVÉ OBLASTI (manažerské shrnutí)

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Znečištění ovzduší města Liberce

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

Historický vývoj znečišťování ovzduší na Ostravsku ve vztahu k současným problémům stavu znečištění ovzduší regionu

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

ení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Návrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 10

Stav a výhled životního prostředí v ČR a EU

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

Co vše dělá Moravskoslezský kraj pro zlepšení kvality ovzduší v našem regionu

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR)

Znečištění ovzduší a zdraví

Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti

Metodika stanovení podílu dopravy k znečištění ovzduší v malých sídlech

Aktivity kraje v oblasti ochrany ovzduší

HSRM. dne Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin

Personální expozice u dětí v projektu TA ČR : Hodnocení faktorů vnějšího prostředí na zátěž dětské populace alergeny

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Připravované projekty MŽP v oblasti zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji

ODBORNÁ ZPRÁVA Pro potřeby PLL a. s. Jeseník VÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA AUTOMATIZOVANÉ MONITOROVACÍ STANICI JESENÍK-LÁZNĚ V ROCE 2016

Naše ne zcela dobré zkušenosti s používáním zákona č. 472/2005 Sb. a souvisejících předpisů. - aplikace souvisejících předpisů (nařízení a vyhlášky)

Protokol o měření 007/2013_14/OVA. Popis místa měření. Fotografie z měření

Implementace prioritní osy 2 OPŽP

Sledování zátěže životního prostředí metodou aktivního biomonitoringu metodika a zkušenosti.

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/ Ostrava Poruba

Projekt AIR BORDER Společná česko-polská měření přeshraničního přenosu znečištění. Petr Jančík VŠB Technická univerzita Ostrava

Mgr. Šárka Tomšejová, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Metodika inventarizace emisí ze spalování paliv v domácnostech

VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM

Ochrana ovzduší ve státní správě IX

VI. česko-slovenská konference Doprava, zdraví a životní prostředí Brno

VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů

Plán rozvoje oboru ochrany čistoty ovzduší ČHMÚ do roku 2020

Případová studie (Karviná)

Nový zákon o ochraně ovzduší a jeho dopady. Mgr. Libor Cieslar odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Problematika lokálního vytápění v Moravskoslezském kraji

UŽITEČNÉ SEMINÁŘE. CZ Hradec Králové, 21. února Zjišťování znečišťování ovzduší a nová legislativa ochrany ovzduší

Projektová a jiná činnost pobočky ČHMÚ v Ústí nad Labem v roce 2017

legislativa v oblasti

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Ekonomické zhodnocení opatření ke zlepšení kvality ovzduší v MSK

Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování

Těžké kovy ve vodních rostlinách

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V SILNIČNÍCH TUNELECH

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE (do roku 2020) ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Zpřísňování emisních limitů Kompenzační opatření Irena Kojanová

Co se skrývá v datech možnosti zpřesnění (odhadu) expozice (. Another Brick in the Wall..)

Transkript:

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v Moravskoslezském kraji Ing. Lucie Hellebrandová Ing. Vladimír Lollek

Základní informace a cíle projektu: - byl realizován za podpory OPŽP(CZ.1.02/2.1.00/11.13405) a KÚ MSK - na realizaci se podíleli: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (hlavní řešitel), Oddělení ovzduší E-expert, spol. s r.o. (hlavní nositel zakázky) Česká geologická služba Vysoká škola báňská, Centrum ENET.a další subdodavatelé - pro zajištění dostatečné odbornosti, dodržování termínů plnění a věcné náplně projektu byl sestaven panel expertů sestávající se z odborníků: ČIŽP, KÚ MSK, MMO, KHS MSK a dalších - stěžejním cílem byl odborný odhad zastoupení jednotlivých znečišťovatelů na kvalitě ovzduší v MSK

Náplň projektu: Imise Emise Suroviny Markery a CMB Izotopy Modelování Podíly znečišťovatelů

Imise: aktivní (900 vzorků, 24h) pasivní (100 vzorků, 2 měsíce) 40 měřicích lokalit (využití měřící sítě projektu IMS MSK) částice různých frakcí (PM10, PM2,5, PM1, 6 nanofrakcí 18 až 900 nm) odběry pro stanovení PAU, TK měření ve 4 etapách (2 x zimní, letní, přechodná)

Odebrané vzorky byly zkoumány různými analytickými metodami zaměřenými na stanovení: granulometrického složení morfologie částic (forma výskytu) fázového složení částic množství a charakteru uhlíku magnetické susceptibility polyaromatických uhlovodíků (22 kongenerů) těžkých kovů (As, Cd, Pb, Fe, Ni, Cr, Mn, Hg, Zn, V, Tl, Co, Cu, Sb, Ba) izotopového složení částic (Pb, Sr, Zn, Cr a Cd)

Emise Pouze Aktivní (246 vzorků, 3 až 4 vzorky/komín, 2 až 3 dny) Průmyslové a energetické zdroje (15), lokální topeniště (15 zk), doprava (CDV) Částice různých frakcí (PM 10, PM 2,5, < PM 2,5 ) Využití stávajících odběrových míst JME Vzorkování během běžného provozu

Odebrané vzorky byly zkoumány různými analytickými metodami zaměřenými na stanovení: granulometrického složení morfologie částic (forma výskytu) fázového složení částic množství a charakteru uhlíku magnetické susceptibility polyaromatických uhlovodíků (22 kongenerů) těžkých kovů (As, Cd, Pb, Fe, Ni, Cr, Mn, Hg, Zn, V, Tl, Co, Cu, Sb, Ba) izotopového složení částic (Pb, Sr, Zn, Cr a Cd)

Suroviny: 20 vzorků surovin a paliv Zastoupeny byly všechny běžně provozované technologie a spalovací procesy

Odebrané vzorky byly zkoumány různými analytickými metodami zaměřenými na stanovení: granulometrického složení morfologie částic (forma výskytu) fázového složení částic množství a charakteru uhlíku magnetické susceptibility polyaromatických uhlovodíků (22 kongenerů) těžkých kovů (As, Cd, Pb, Fe, Ni, Cr, Mn, Hg, Zn, V, Tl, Co, Cu, Sb, Ba) izotopového složení částic (Pb, Sr, Zn, Cr a Cd)

Hodnocení dat: Zpětné trajektorie proudění (HYSPLIT) Markery Kovy a izotopy Receptorový model (CMB) OC, EC, BC Fázové složení Gaussovský disperzní model (Symos)

Zpětné trajektorie 24h trajektorie proudění vzdušné masy ve 3 výškách nad povrchem s krokem 8h 1.etapa (zimní) Vertikálně ustálené proudění. Směr větru se v průběhu měření měnil od severovýchodního po východní. 2.etapa (letní) Vertikálně se projevil přechod Beskyd a Jeseníků. V první polovině odběru převažovalo jižní proudění, ke konci západní směr větru.

Markery: Markery specifické látky, které umožňují stanovit druh spalovaného paliva, indikovat antropogenní aktivity.

Izotopy: Jan G. Wiederhold Metal Stable Isotope Signatures as Tracers in Environmental Geochemistry, Environmental Science and Technology, 49, 2015.

Chemical Mass Balance: Odhad podílů zdrojů dle kombinace organických sloučenin v imisích a zdrojových profilech 160 imisních a 80 emisních profilů

Modelování:

Porovnání výsledků: Lokalita Ostravice Podíl typu zdroje Magnetická susceptibilita Zastoupení mineralog. fází z metalurgie Izotopové analýzy Organické markery CMB (PAH) Emise prim. částic na PM10 Doprava - - - 21% (5%) 34% Průmysl - 1 až 10% Neprokázán - 12% Lokální vytápění - - Prokázán 26% 38% 19% Dálkový přenos - - - - 30% * 30% Velká energetika - - - - 4% 3% Biogenní přírodní hmota - - - 26% - Neurčeno Pozadí - - 29% 23% 2% * Společně s typem průmysl

Izotopové analýzy (Zn) Suroviny 1 Uhlí 01 2 Ruda 01 3 Uhlí 02 (hnědé) 4 Ruda 02 5 Ruda 03 6 Aglomerát 01 7 Odprašky aglom. 01 8 Uhlí 02 9 Uhlí 03 (koks) 10 Uhlí 04 11 Uhlí 05 12 Uhlí 06 13 Uhlí 07 14 Uhlí 08 16 Uhlí 09 (hnědé) 17 Aglomerát 02 18 Aglomerát 03 19 Odprašky aglom. 02 20 Aglomerát 04 Imise

Dominantní původce znečištění:

Lokální vytápění: Nejvyšší vliv má lokální vytápění na Bruntálsku. Můžeme zde nalézt místa, ve kterých je podíl lokálního vytápění na celkové imisní zátěži až 75%. Další oblastí s významným vlivem lokálního vytápění je Jablunkov a jeho okolí. Naopak nejnižší vliv je možné pozorovat na Ostravsku, kde převládají jiné zdroje. Nejvyšší vliv má polské lokální vytápění v příhraniční oblasti a v místech s hustší obytnou zástavbou na polské straně. Podíl polského lokálního vytápění na celkových imisních koncentracích PM 10 v blízkosti hranic může na české straně dosáhnout až cca 47%.

Zjištění a závěry Dílčí výsledky aplikovaných hodnotících přístupů jsou koherentní Projekt přinesl řadu nových poznatků a námětů pro další rozvoj metod odhadu původců znečištění Závěry je nutné odborně interpretovat v kontextu všech zjištění V zimní a letní sezóně se původci znečištění významně liší Ve venkovských lokalitách jsou lokální topeniště významným původcem znečištění Zejména v letní sezóně může být kvalita ovzduší ovlivňována původci nezahrnutými do projektu (pravděpodobně sekundární částice ze zdrojů mimo region) Zaměřit se na identifikaci chybějících emisních profilů Upravit systém měření imisí a emisí Navrhnout další hodnotící metody Zaměřit se podrobněji i na další polutanty (např. BaP)

Děkuji Vám za pozornost. Ing. Hellebrandová Lucie a kolektiv autorů a realizátorů projektu: Ing. Sikorová, Ing. Kucbel, Ing. Kuchařová, Ph.D. - VŠB TUO, centrum ENET Ing. František Bůzek, CSc., Doc. RNDr. Vladimír Chrastný, Ph.D. ČGS Ing. Vladimír Lollek, Ing. Jiří Výtisk, Ing. Radka Matoláková E-expert, spol. s r.o.