HODNOCENÍ RADNIČNÍHO PERIODIKA městské části Praha 20 Horní Počernice

HODNOCENÍ RADNIČNÍHO PERIODIKA městské části Praha 20 Horní Počernice Zpracoval: Oldřich Kužílek Leden 2015 Sídlo: Prokopova 9 Kontaktní adresa: Uruguayská 5 info@osops.cz 130 00 Praha 3 120 00 Praha 2 www.otevrenaspolecnost.cz IČ: 25737431 tel.: +420 222 561 913 www.facebook.com/otevrena.spolecnost

Obsah Hlavní zjištění... 2 Hlavní doporučení... 3 Analýza radničního periodika... 3 Základní údaje:... 3 Základní charakteristika periodika... 4 Pojetí Periodika... 4 Obsah politických témat (názorová sdělení k aktivitám radnice)... 4 Prezentace představitele radnice... 5 Přítomnost alternativních názorů... 6 Nabídka alternativních názorů... 8 Poškozující forma... 8 Naplnění zákonných požadavků... 8 Plnění hlavních funkcí periodika... 10 Informace o připravovaných rozhodnutích... 11 Systémové otázky... 11 Plnění účelu periodika... 12 Závěry... 14 1

Hlavní zjištění Oblast Klady Zápory Periodikum v poslední době začalo poskytovat prostor pro vyjádření opozice (rubrika Příspěvky zastupitelů). Objektivita, vyváženost Plnění funkcí periodika Systémové otázky Periodikum poskytuje občanům bohatý přehled o společenských a kulturních příležitostech a akcích. Periodikum v malé míře poskytuje informace o budoucích významných rozhodnutích. Periodikum poskytuje množství informací o rozvojových plánech, investicích, byť pouze z pohledu vedení radnice. Pozice redaktorky je formálně oddělena od vydavatele, ovšem i tak je na něm značně závislá, Statut obsahuje záměr dosahovat vyváženosti názorů, byť se ho nedaří dostatečně plnit. Periodikum nepřináší dost informací o skutečných diskusích a polemice v orgánech města včetně autentických vyjádření jejich aktérů. Redakce nevyhledává aktivně alternativní názory, neoslovuje jejich nositele. Množství článků a zmínek o starostce je na hraně přijatelnosti, byť jsou informativní. Občas je starostka zneužívá k jednostranné polemice. Celkově je periodikum zneužíváno k jednostranné propagaci aktuálního vedení radnice a jeho politiky. Projevuje se to i značným prosakováním této propagace do společensko-kulturního servisu periodika. Nevyužívá se dostatečně možnost poskytovat informace o polemice vedené přímo na zastupitelstvu (např. formou stručného referátu o průběhu zastupitelstva), Periodikum neposkytuje významné formy zpětné vazby a komunikace, zejména ve směru od občanů k vedení radnice a ve směru mezi občany navzájem, Periodikum neposkytuje čtenářům informaci, jak se do rozhodování o některých otázkách případně zapojit. Významné střety zájmů v redakci i redakční radě (v ní nyní pominuly, vyjma členství redaktorky), Neoddělení funkce redakce od funkce redakční rady. 2

Hlavní doporučení Oblast Č. Doporučení 1. Poskytovat více informací z jednání orgánů města, upozornit na polemické momenty a poskytnout možnost nositelů alternativních názorů (opozice, občanské aktivity) přímo prezentovat své názory. 2. Redakce by měla získávat více názorů (včetně alternativních) od Objektivita, vyváženost zastupitelů ke klíčovým rozhodnutím a otázkám místní politiky. 3. Vyvarovat se nápravných komentářů, zařazených ke kritickým článkům. 4. Snížit počet článků starostky, počet zmínek o ní a fotografií. Informativní články může tvořit redakce. 5. Periodikum by mělo ve vyšší míře zprostředkovávat také reakce vedení města na otázky, vznášené veřejností (je úkolem redakce takové otázky znát a formulovat). 6. Periodikum by mělo ve vyšší míře zprostředkovávat také reakce vedení města na otázky, vznášené veřejností (je úkolem redakce takové otázky znát a formulovat). Periodikum by mělo ve vyšší míře umožnit přímá vyjádření občanů, ať už formou příspěvků (dopisy, zprávy, komentáře) anebo 7. horizontální komunikace mezi občany a jejich aktivitami (oznámení o Plnění funkcí periodika akcích, týkajících se politických otázek města, pokud existují). 8. Lze doporučit lépe vyjasnit odpovědnost za vyhledávání alternativních sdělení. 9. Je potřeba zveřejnit informace o uspořádání vztahů při vydávání periodika, zejména smlouvu o vydávání (resp. o podmínkách pro poskytování finančního příspěvku města na vydávání), statut redakční rady, pravidla pro vydávání apod. Smlouva s redaktorkou by měla podrobněji upravit povinnost zajišťovat objektivitu a vyváženost. V periodiku uvést kontakt na redakční radu a odkaz na Pravidla pro vydávání (statut). Analýza radničního periodika Základní údaje: název periodika: Hornopočernický zpravodaj analyzovaná čísla: 9, 11/2014, 1/2015 a zčásti č. 10/2014. 3

Základní charakteristika periodika Velkou část periodika tvoří kulturní a společenský servis, menší, mírně nedostatečnou část informace o aktivitách radnice. Periodikum má průměrně 40, odchylky se pohybují od 36 do 52 stran formátu A4, vychází měsíčně, 11 x ročně, letním dvojčíslem. Periodikum vydává úřad městské části, (za prostřednictví své příspěvkové organizace Chvalský zámek). Redaktorka je v pracovním vztahu s obcí a s příspěvkovou organizací. Pojetí Periodika Periodikum je pojímáno jako nástroj informování občanů o kulturním a společenském dění, zčásti o aktivitách radnice. Obě tyto složky se významně prolínají, což přináší neobvykle velkou míru propagace představitelů radnice (zejména starostky) v rámci kulturního a společenského servisu. Informace o politických tématech se zařazují ze začátku periodika. O rozhodování orgánů města (např. výtahy z usnesení, citace ze zápisu či záznamu, oponentní návrhy) se žádné informace nezveřejňují. Zcela chybí informace o činnosti zastupitelstva a popis politické diskuse, která se vede o jednotlivých tématech místní politiky. Alternativní (zejména opoziční) názory se objevují pouze v malé míře, jen jako samostatné příspěvky. Preferují se takové informace o aktivitách radnice, které mají investiční nebo rozvojovou povahu (ty pravidelně prezentuje starostka), dále technicko-organizační povahu (např. informace o sociálních službách), dále dostávají místo informace politické, omezující se však pouze na popis realizovaných investic, rozvojových plánů, podpory společenských akcí. Objevují se informace o účasti veřejnosti na rozhodování (např. iniciativa Zdravá městská část Horní Počernice). Objevují se též kritické názory, ať od členů zastupitelstva, nebo od občanů. Obsah politických témat (názorová sdělení k aktivitám radnice) Periodikum obsahuje vedle kulturního a společenského servisu též část věnovanou místní politice, resp. aktivitám radnice. V této části periodika je třeba dodržovat principy šíření informací veřejnou správou, tedy zejména zásady objektivity, vyváženosti názorů a zdržení se toho, aby byla v celku šířeného obsahu jednostranně zvýhodňována některá politická strana nebo hnutí. Celkem má politická plocha rozsah průměrně okolo 13 stran z průměrných 47 (28 %). Ve zkoumaných číslech bylo aktivitám vztahujícím se k činnosti radnice věnováno: 4

vydání Počet stran politické plochy 1 (leden 2015) 10,7 3 (listopad 2014) 14,4 2 (září 2014) 14,7 Průměr tohoto údaje byl v r. 2006 ve velkém vzorku radničních periodik 1 (dále jen průzkum 2006 ) zjištěn ve výši 40%. Lze tedy konstatovat jak statisticky, tak i přímo z posuzovaného vzorku, že v periodiku se tématům místní politiky věnuje nepřiměřeně málo pozornosti, hluboko pod průměrem. V tomto ohledu investice veřejných prostředků do periodika 2 neplní dostatečně svůj účel, například ve smyslu 97 obecního zákona. Nejde o efektivní výdej veřejných prostředků. 97 zákona o obcích: Obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým. Prezentace představitele radnice Starostka je v periodiku zmiňována průměrně 1,5 x na stránku politické plochy. Průměr tohoto údaje byl v průzkumu 2006 zjištěn ve výši 1,6, ovšem podle probíhajícího průzkumu 2015 v mezidobí poklesl na 0,6. Vydání Počet textových zmínek o starostce 1 (leden 2015) 18 3 (listopad 2014) 15 2 (září 2014) 25 Jde tedy o nadprůměrné zmiňování starostky, přirovnatelné k projevům kultu osobnosti, které v radničních periodikách dominovaly před 8 lety, kdy v nich objektivita a vyváženost prakticky chyběla. Stejně tak je velmi na pováženou, jaký prostor v článcích politické plochy je poskytován pro vyjádření starostky. Například v předvolebním vydání září 2014 je přímo textu starostky (rozhovor nebo vlastní text) věnováno 4,4 strany. V průzkumu 2006 bylo přítomno průměrně 1,8 článku jakéhokoliv politika ve vydání (články přímo starosty/ky a podíl na tiskové ploše se nezjišťoval). Třicetiprocentní podíl článků starostky v č. září 2014 na ploše, věnované v periodiku politickým otázkám (aktivitám radnice) je extrémně vysoký, byť 1 projekt Radniční listy bez cenzury (RLBC), Oživení o.s. a Otevřená společnost o.p.s. 2006, vzorek 100 periodik 2 téměř 400 000 Kč ročně 5

obsahově jde většinou o faktické informace, nikoli polemiku s jinými názory. Polemika je však přítomna implicitně, neboť všechny plány, záměry a realizace, o kterých starostka informuje, mohou přirozeně mít své oponenty, kterým však není dán žádný prostor. Počet zmínek o starostce a podíl jejích článků při informování veřejnosti o radničních událostech může mít druhou stránku mince, kdy je veřejnost začne vnímat jako zneužívání periodika k vlastní prezentaci. Počet fotografií představitele radnice (starosty, primátora, hejtmana) byl v r. 2006 zjištěn v průměrné výši 0,8 fotografie na stranu politické plochy periodika, ovšem podle probíhajícího průzkumu 2015 v mezidobí poklesl na 0,1. Počet fotografií starostky Prahy 20 je 0,22 na stránku politické plochy. Je tedy nadprůměrný. Počet 5 fotografií v čísle listopad 2014 (např. na straně 9 dvě fotografie s dětmi ze školních akcí) se jeví jako přehnaný a hraničí se zneužitím k osobní propagaci. vydání Počet fotografií starostky 1 (leden 2015) 2 3 (listopad 2014) 5 2 (září 2014) 2 Vzhledem k počtu článků, počtu zmínek a počtu fotografií starostky nutno konstatovat, že se periodikum zneužívá k osobní prezentaci starostky. Lze doporučit snížit počet článků starostky, zmínek o ní a rozumně posuzovat počet fotografií. Informativní články, například o realizovaných nebo zamýšlených investicích, může tvořit redakce. Přispělo by to i k vyšší objektivitě (za podmínky nezávislosti redakce). Přítomnost alternativních názorů Přítomnost alternativních názorů je klíčový parametr pro názorovou vyváženost periodika ve smyslu výše uvedených principů šíření informací veřejnou správou. Alternativním názorem je jakékoliv sdělení, které nepředstavuje sdělení názoru či stanoviska aktuálního vedení radnice. Periodikum ve zkoumaných číslech obsahuje poměrně malé množství alternativních názorů. vydání Alternativní sdělení (počet stran) 1 (leden 2015) 1 3 (listopad 2014) 0,3 2 (září 2014) 0,6 6

Prostor alternativních sdělení v rozsahu průměrně cca 0,6 strany na vydání znamená orientační výsledný Index různosti názorů (IRON) 3 pět procent politické plochy. To by mezi 106 hodnocenými periodiky průzkumu 2006 (doplněné o několik periodik z pozdějších let) znamenalo 19. místo. Tento údaj je však po významném posunu kvality mnoha radničních periodik v letech 2010 2015 pouze historickou reminiscencí, protože jde o srovnání s obdobím, kdy v nich objektivita a vyváženost prakticky chyběla. Rozumná míra vyváženosti názorů (velmi zhruba a v delším časovém součtu) by se měla pohybovat okolo hodnoty vyjadřující poměr volebních výsledků mezi koalicí a opozicí, po započtení tzv. vládního bonusu 4, který je důsledkem toho, že vedení města jej reprezentuje a je přirozeným nositelem hlavních sdělení o politice města. To se v Hornopočernickém zpravodaji zdaleka nedaří. Opozice představuje 44 % zastupitelstva (pro tento audit se vychází ze stavu po volbách v r. 2014, i když se hodnocení opírá i o čísla před těmito volbami). Prostor pro alternativní vyjádření v rozsahu 5% politické plochy je tak řádově nižší, než by odpovídalo přiměřenému rozsahu. Ten by se měl v tomto případě pohybovat okolo 35% (35 / 65 % se započtením vládního bonusu). Nutno tedy konstatovat, že periodikum podléhá určité cenzuře 5, přítomnost alternativních názorů je nepřiměřeně nízká. 3 Podle metodiky RLBC, ovšem určený na pouhých třech vydáních listu, zatímco metodika RLBC vyžaduje alespoň pět vydání. 4 uvádí se obvykle v rozsahu 10 20% 5 V daném případě jde pravděpodobně o předběžnou nepřímou cenzuru. Viz např. vyjádření starostky na ZMČ 15.12.2014: zpravodaj je radniční periodikum, není to diskuzní fórum a slouží pro informace občanům. 7

Nabídka alternativních názorů Náměty pro nalezení alternativních názorů poskytují jednání zastupitelstva (a následně zápisy a záznamy z nich). Redakce pravděpodobně nedokáže vyhledávat a získávat alternativní názory, ačkoliv tyto prokazatelně v určité míře existují. To představuje významný problém, bez jehož vyřešení v kontextu celkové skladby obsahu periodika ztrácí jeho vydávání smysl. V podobě pouhého kulturněinformačního měsíčníku s malou mírou jednostranně podávaných informací o aktivitách radnice by se snad mohlo realizovat bez finančního zapojení městské části. Poškozující forma Rubrika Příspěvky zastupitelů se umísťuje okolo 10 stránky (v čísle září 2014 vůbec nebyla, v č. listopad 2014 je nahrazena povolebními díky ), zatímco pravidelné úvodní rozsáhlé články starostky obsazují strany 3 4, případně další navazující. Jde tedy o umístění, poškozující alternativní názory již jen formou, kterou redakce volí. Zařazení alternativních názorů formou z redakční pošty bylo v čísle září 2014 zařazeno až na stránce 14, tedy také v porovnání s dominantní plochou, věnovanou vedení radnice, v poškozující formě. Další poškozující formou je otištění nápravného komentáře, pokud se nedrží pouze doplnění informací a nepřesahuje rozsah článku, s nímž polemizuje. To se však stalo v čísle září 2014 na str. 14 v článcích KALNÉ VODY V HORNÍCH POČERNICÍCH a navazující reakci starostky KALNÉ VODY JE OPRAVDU TŘEBA ZPRŮZRAČNIT. V jiném čísle se starostka vypořádává s jakýmisi stěžovateli a nespokojenci, aniž by bylo jasné, o jaké názory jde. Takovéto postupy představují zneužití pozice vydavatele k vedení jednostranné (neobjektivní a nevyvážené) polemiky. Naplnění zákonných požadavků Od listopadu 2013 ukládá tiskový zákon vydavatelům radničních periodik dvě hlavní povinnosti ( 4a): 1) dosahovat vyváženosti a objektivity (týká se celkového života v obci), 2) poskytnout v periodiku přiměřený prostor členům zastupitelstva. Z výše uvedených zjištění plyne, že tyto povinnosti nejsou v Hornopočernickém periodiku plněny dostatečně. Povinnost ad. 1) se neplní, jelikož v politické ploše periodika není zachycena v rozsahu odpovídajícím politickým poměrům různorodá skladba názorů. Je možné, že redakce nevyvíjí dostatek vlastní iniciativy k vyhledání takových názorů. Přitom jak ze samotného periodika, tak též ze zápisů zastupitelstva, plyne, že v některých (byť na zastupitelstvu řídkých) případech existují různé názory. 8

Povinnost ad 2) pravděpodobně nebyla efektivně porušena, protože závisí na tom, zda konkrétní člen zastupitelstva předloží k publikaci stanovisko, a vydavatel je odmítne publikovat v přiměřeném rozsahu. Nebyl zjištěn případ, kdy by se tak stalo. 9

Plnění hlavních funkcí periodika Fungující model vydávání periodika dokáže plnit tři směry komunikace a tedy i zpětných vazeb: 1. od radnice k občanům sdělování informací o činnosti orgánů, o záměrech, 2. od občanů k radnici předkládání dotazů, kritiky, polemiky (často formulované jako dotazy redaktora) 3. od občanů k občanům (výměna informací přímo mezi občany sdělování názorů, oznámení o setkáních k problémům místní politiky apod.) Tyto funkce hornopočernické periodikum plní nedostatečně. Funguje prakticky pouze první funkce, a i ta jen zčásti. Rozsáhlé rozhovory se starostkou o záměrech a realizovaných akcích (např. O vánocích a investicích, O aktuálním dění v Praze 20, O probíhajících a připravovaných investicích ) nemají povahu skutečného dialogu, jsou spíše rozepsáním sdělení starostky mezi otázky, které mají povahu mezititulku. Obsahují i devótně podlézavá prohlášení redaktorky (která je členkou zastupitelstva a politické strany starostky), jako Zisk sto šedesáti milionů korun z Magistrátu hlavního města Prahy pro Horní Počernice, které byly použity nejen na rekonstrukci komunikací, dokončení kanalizace, ale též na investice do oprav budov v majetku městské části, stavby nové školky a četných oprav školských zařízení, patří k prokazatelným úspěchům současného vedení radnice 6. Extrémním způsobem se tak míchá role redaktorky s rolí političky členky koalice a spolupracovnice starostky. Periodikum prakticky nepřináší objektivní zprávy o jednání zastupitelstva. Jednání o rozpočtu 2014 komentovala v čísle březen 2014 pouze starostka. Oponentní názor (např. zast. Lišky, viz zápis jednání ZMČ k usnesení č. 23/3.1/14) Zpravodaj vůbec občanům nezprostředkoval. Ostatní dvě funkce nenaplňuje vůbec. 6 Vydání září 2014, str. 4-5 (předvolební vydání) 10

Periodikum neobsahuje žánr, v němž by redaktor (v zastoupení veřejnosti či opozice, při znalosti názorů ve veřejnosti a v opozici) kladl dotazy (míněno žurnalisticky zkoumavé až nepříjemné dotazy) vedení města. Takový žánr by lépe, než nedůvěryhodnými vlastními články členů rady, umožnil vedení města vysvětlit některé kroky. Tento nedostatek je zřetelně vytvořen systémovou chybou redaktorka periodika je členkou zastupitelstva za politickou stranu, která je dominantní ve vedení radnice. Periodikum dává jen malý a nesystematický prostor pro občany pro komunikaci ve směru od občanů k občanům. Do určité míry tak fungovala rubrika Z redakční pošty. V dalších číslech však již neobsahuje žánr příspěvek občana (např. rubrika z vašich reakcí ). Tento žánr by také mohl představovat fórum pro vedení polemiky o rozhodnutích radnice. Informace o připravovaných rozhodnutích Významnou funkcí periodika má též být včasné informování veřejnosti o významných, dlouhodobě připravovaných rozhodnutích tak, aby se mohla na rozhodování odpovídající měrou podílet. V periodiku je v tomto smyslu avizováno poměrně málo rozhodnutí. Ve sledovaných číslech jde v čísle září 2014 o článek (inzerci) Zdravá městská část Horní Počernice, který informuje o konání veřejného fóra, k nimž vyzývá veřejnost podělit o své názory, zkušenosti a nápady.. O budoucím rozhodování informuje také drobný sloupek na str. 3 Řešení negativních dopadů dopravy. Do kategorie informací o budoucích rozhodnutích spadá i část článku Zdravá městská část Horní Počernice z čísla listopad 2014. Celkově je však podíl tohoto typu informací malý a periodikum tak velmi málo plní funkci při zapojování veřejnosti do rozhodování. Systémové otázky Vydávání periodika MČ Horní Počernice trpí zásadními systémovými vadami, které se zřetelně promítají do deformovaného obrazu reality, kterou periodikum za veřejné prostředky předkládá veřejnosti. Není zveřejněna informace o uspořádání vztahů při vydávání periodika, například smlouva o vydávání (resp. o podmínkách pro poskytování finančního příspěvku města na vydávání). Není k disposici ani jiný dokument upravující vydávání (např. statut redakční rady, pravidla pro vydávání apod.). Přehled redakční rady zveřejněný na webu neposkytuje informaci, zda existuje nějaké zastoupení opozice v redakční radě, ani zda je zajištěna účast nestranických osob s veřejnou autoritou v redakční radě. Není ani zveřejněno, zda a jak je redakce organizačně oddělená od města (jde o redakční práci na základě dohody o pracovní činnosti uzavřenou příspěvkovou organizací vydavatele), a zda má předpoklady, aby při přípravě periodika postupovala samostatně a nepodléhala konkrétním pokynům a objednávkám ze strany veřejných představitelů. 11

Redakce není organizačně oddělená od redakční rady. Ve statutu redakční rady se uvádějí zásadní exekutivní funkce odpovídající redakci (zejména vůči obsahu každého jednotlivého vydání), takže redakční rada je ve skutečnosti redakcí. Funkci redakční rady, která by jako nezávislý orgán kontrolovala klíčové parametry periodika, tím pádem nikdo neplní. To, že Statut redakční rady ukládá též dbát na názorovou vyváženost obsahu HPZ neznamená, že toho redakční rada je schopna, neboť je zřetelně pohlcena vlastní redakční činností. Dalším problém jsou rozsáhlé střety zájmů. Členkou redakční rady je redaktorka, a donedávna členkami byly i starostka (dokonce předsedkyní) a radní. Úkolem periodika je informovat objektivně o činnosti starostky a rady. Přímý vliv na vytváření příznivého obrazu vlastní osoby a práce představuje osobní prospěch získaný za veřejné prostředky. Tomuto střetu zájmů se podle všech příznaků nijak systémově ani v jednotlivých případech nečelí. Přitom podle zákona o střetu zájmů je povinností veřejného funkcionáře se takové situaci vyhnout, a podle zákona o hl. m. Praze je povinností před každým rozhodováním takový střet zájmů prohlásit, což je prakticky neřešitelné (jde o setrvalý stav). Redakční rada by měla být v určitém smyslu oponentem či protiváhou redakce. Redaktorka se samozřejmě může účastnit jednání redakční rady, avšak neměla by být členkou. Účast členů rady na jednání redakční rady by měla být pouze ve vymezené části jednání, pro předložení případných námětů. Redaktorka je v pracovním poměru k organizaci Chvalský zámek, příspěvkové organizaci městské části, s níž má velice neurčitou smlouvu o pracovní činnosti. Smlouva nijak nestanoví kvalitativní ukazatele vytvářeného periodika, jako je například objektivita a vyváženost. Zároveň je redaktorka zaměstnána přímo u městské části jako "PR pracovnice", v zásadě PR poradkyně starostky, čímž se zvyšuje závislost na politické představitelce samosprávy. Tento souběh funkcí resp. rolí představuje flagrantní střet zájmů, byť právně ne zcela podchytitelný. Radniční periodikum řízené kandidující členkou zastupitelstva je zjevně v rozporu s obecným pojetím střetu zájmů a dobrými mravy. Od rozhodnutí o kandidatuře se měla vzdát role redaktorky. Skutečnost, že je dále skrytě navázána na starostku a rozpočet jako PR pracovnice, problém posiluje. Prakticky každý článek, podepsaný touto političkou, představuje její osobní propagaci a musí se vnímat jako svého druhu politické sdělení. Tendenčnost při líčení aktivit radnice pouze v dobrém světle je též zcela zřetelná. Plnění účelu periodika Periodikum poměrně málo plní hlavní účel svého vydávání poskytovat občanům objektivní a vyvážené informace a srozumitelný obraz o rozhodování radnice, o aktivitách politických představitelů, o diskusích v orgánech města, o alternativách pro různá závažná rozhodnutí, které vedení města musí přijímat. Periodikum proto nemá významnou přidanou hodnotu, která by odůvodnila použití veřejných prostředků města na jeho vydávání. Je pravděpodobné, že by periodikum podobného typu, tedy kulturně společenský servis, který by o vybraných aktivitách radnice nepolemicky informoval formou 12

rozhovorů s vedením radnice, mohl realizovat soukromý dodavatel bez významného příspěvku z veřejného rozpočtu. Podíl reklamy je totiž dostatečný, aby náklady pokryl, pohybuje se zhruba od 10 do 20 %: 13

vydání Počet stran reklamy Podíl na celém periodiku 1 (leden 2015) 4,3 10,8% 3 (listopad 2014) 8,1 16,9% 2 (září 2014) 9,4 7 18,1% Průměrně je tedy plocha reklamy asi15%. V průzkumu 2006 byla tato hodnota průměrně 10 %. Hornopočernický zpravodaje tedy obsahuje mírně nadprůměrný rozsah reklamy. Závěry Hornopočernické periodikum se řadí k těm horším z hlediska principů svobodného šíření informací, dodržování objektivity a vyváženosti. Chybí plnění hlavních funkcí periodika vedení radnice nedostatečně a zkresleně informuje o činnosti zastupitelstva, o různorodosti názorů, o vedení diskuse a polemiky. Malý je rozsah avizování (upozornění na budoucí významná rozhodnutí), je málo informací o možnosti veřejnosti zapojit se do rozhodování. Tyto rysy navíc již nemají povahu náhodného výkyvu, ale jsou projevem chybného systematického přístupu k pojetí periodika. 7 Započtena je i předvolební inzerce politických stran. 14