STRUKTURÁLNÍ CHARAKTERISTIKA NABÍDKOVÉ STRANY ÈESKÉ EKONOMIKY

Sta ti STRUKTURÁLNÍ CHARAKTERISTIKA NABÍDKOVÉ STRANY ÈESKÉ EKONOMIKY Ma rek Ro jí èek, Cen t rum eko no mic kých stu dií, Vy so ká ško la eko no mie a ma nage men tu, Pra ha; Èes ký sta tis tic ký úøad, Praha* 1. Úvod V uply nu lých zhru ba de se ti le tech pro chá ze la èes ká eko no mi ka fází ak tiv ní ho struk tu - rálního pøizpùsobování podmínkám tržní ekonomiky. Pøestože nejvìtší zmìny probìhly již na za èát ku de va de sá tých let, šlo v tìch to le tech spí še o pro ces od bou rá vá ní str nu lé ho sys té mu døí vìj ší ho plá no va né ho hos po dáø ství. To se pro je vi lo na ma k ro e ko no mic ké úrov ni ve zmì nì váhy zá klad ních vý rob ních sek to rù na pøi da né hod no tì a za mìst na nos - ti, kdy kle sal po díl pri már ní ho a sekun dár ní ho sek to ru ve pro spìch dy na mic ké ho ná rùs - tu sek to ru ter ci ár ní ho. Zmì ny uvnitø tìch to sek to rù však pro bí ha ly sou stav nì a bu dou pro bí hat i na dá le v dù sled ku mì ní cích se pod mí nek na do má cím i svì to vém trhu. Cí lem stu die je ana ly zo vat vý voj na na bíd ko vé stra nì eko no mi ky a podchytit nejdùležitìjší trendy, které se zde v posledních letech odehrály a které bylo možné zaznamenat pomocí statistických ukazatelù. Pøi zkou má ní na bíd ko vé stra ny eko no mi ky lze vy chá zet z rùz ných úrov ní po drob - nos ti, po èí na je vý ko nem ce lé ho ná rod ní ho hos po dáø ství, pøes rùz nì vy me ze né vý rob ní sek to ry až po jed not li vé sub jek ty. Èím vìt ší je míra po drob nos ti, tím lépe lze iden ti fi ko - vat hyb né síly eko no mic ké ho vý vo je. Na dru hé stra nì se tím ovšem ztrá cí pøe hled o cel - ku. Nej lep ší ces tou se pro to zdá být ur èi tá kom bi na ce mak ro, mez zo a mi k ro pøí stu pù. Od vìt vo vá ana lý za je ur èi tým po jít kem mezi mak ro e ko no mic kou ana lý zou a ana lý zou na úrov ni fi rem. Stu die po stu pu je smì rem od mak ro e ko no mic ké ho po hle du, kde se vì - nu je vý vo ji eko no mic kých uka za te lù na úrov ni ce lé ho ná rod ní ho hos po dáø ství a zá - klad ních vý rob ních sek to rù, a po stup nì se pro pra co vá vá na po drob nìj ší odvìtvovou úroveò. V poslední èásti rozebírá vliv jednotlivých odvìtví na výkon celé ekonomiky a také vazby mezi jednotlivými odvìtvími. Pøí spì vek využívá stan dard ní me to dic ké pøí stu py ke zkou má ní od vìt vo vých struk - tur, ke kte rým lze za øa dit srov ná ní pøí spìv kù jed not li vých sek to rù k rùs tu cel ko vé hrubé pøi da né hod no ty, uka za te le in ten zi ty struk tu rál ních zmìn a roz klad pøí rùst kù pro duk ti - vi ty prá ce na jed not li vé vli vy (tzv. shift-sha re ana lý zu). 1 Kom pa ra ce v rám ci Èes ké re - * Èlá nek vzni kl s pod po rou gran tu GA ÈR è. 402/05/2210. 1 Tyto standardní pøístupy lze nalézt napø. v práci Kadeøábkové (2004), Spìváèka (2002) nebo Havlika (2005). PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007 435

pub li ky je pro vá dì na za ob do bí 1995 2004, pro nìž je k dis po zi ci èa so vá øada srov na - tel ných úda jù z ná rod ních úètù 2. Tato èa so vá øada byla zá ro veò roz dì le na na dvì pøi bližnì stej né po lo vi ny, kde dì lít kem je rok 1999. Tato ob do bí se liší pøe de vším fází hos po dáø ské ho cyk lu. Za tím co ob do bí 1995 1999 je cha rak te ri zo vá no se stup nou fází hos po dáø ské ho cyk lu, po roce 2000 na o pak do šlo k vý raz né mu ožive ní. Kro mì srov ná - ní v èa so vé øadì jsou tam, kde je to užiteè né a možné, úda je srov ná vá ny i s úda ji za ostat - ní zemì EU. Vedle stan dard ní ho èle nì ní od vìt ví a sek to rù se stu die za bý vá i srov ná vá - ním jed not li vých uka za te lù mezi sku pi na mi od vìt ví na rùz né úrov ni tech no lo gic ké a zna lost ní ná roè nos ti. Zna lost nì ná roè né ak ti vi ty jsou totiž cha rak te ris tic ké øa dou pøí z - ni vých efektù na ekonomiku, jakými jsou vznik kvalifikovaných pracovních míst, vysoké mzdy, rychlý nárùst produktivity a šíøení pozitivních externalit souvisejících s aktivitami výzkumu a vývoje. 2. Mak ro e ko no mic ký po hled: vý voj zá klad ních sektorù Tato ka pi to la je vì no vá na mak ro e ko no mic ké mu po hle du na struk tu ru èes ké eko no mi - ky, tj. po hle du na úrov ni zá klad ních vý rob ních sek to rù. Mezi roky 1995 a 2005 do chá - ze lo k ur èi tým zmì nám jak z hle dis ka hrubé pøi da né hod no ty, tak za mìst na nos ti. Od liš - ný byl pøi tom vý voj v bìžných a ve stá lých ce nách. Za jí ma vé je srov ná ní Èes ké re pub li ky s ostat ní mi ze mì mi EU z hle dis ka váhy zá klad ních vý rob ních sek to rù a intenzity strukturálních zmìn bìhem ekonomické transformace. Z hle dis ka po dí lu hlav ních sek to rù na hrubé pøi da né hod no tì (HPH) a za mìst na nos ti má nej vìt ší po díl na tvor bì hrubé pøi da né hod no ty sek tor služeb, nej men ší po díl pak ze - mì dìl ství. V ob do bí 1995 až 2005 se struk tu ra èes ké eko no mi ky v bìžných ce nách mì - ni la jen po zvol nì, jak lze vidìt v tabulce 1. Docházelo k poklesu podílu zemìdìlství (z 5,0 % na 2,9 %), za tím co po díl služeb po stup nì na rùs tal (z 56,7 % na 59,8 %). Po díl prù mys lu na HPH zù stal pøi bližnì stej ný po hy bo val se ko lem 31 %. Po dob ný vý voj se ode hrál i u cel ko vé za mìst na nos ti. Vý voj ve stá lých ce nách byl po nì kud od liš ný, což zpù so bil od liš ný vý voj cen mì øe ný de flá to ry HPH v jed not li vých sek to rech. Za tím co v sek to ru ze mì dìl ství a les nic tví a v prù mys lu byl de flá tor hrubé pøi da né hod no ty v ob do bí 1996 2004 v prù mì ru nižší než de flá tor za celé ná rod ní hos po dáø ství, ve sta veb nic tví a službách tomu bylo ob rá ce nì. Vý znam ný byl ten to vliv zejmé na ve sta veb nic tví, jehož po díl HPH na cel ko vé HPH ve stá lých ce nách po kle sl mezi roky 1995 2005 z 8,6 na 5,4 %. Nej vìt ší vliv na to mìl vy so ký ná rùst cen sta veb ních pra cí opro ti prù mìr né mu vý vo ji cen ostat ních vý rob kù a služeb. Opaè ný vliv na struk tu ru eko no mi ky podle HPH mìl vý voj de flá to ru HPH v sek to ru ze mì dìl ství a les nic tví. Ten v letech 1996 2005 klesal v prùmìru o 0,2 % roènì, což zpùsobilo, že podíl HPH tohoto sektoru na celkové HPH ve stálých cenách poklesl jen minimálnì (ze 4,2 % na 4,0 %). 2 Údaje za základní sektory jsou k dispozici i za rok 2005 ze ètvrtletních národních úètù. 436 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007

Ta bul ka 1 Struk tu ra hrubé pøi da né hod no ty a za mìst na nos ti (v %) Hrubá pøidaná hodnota b.c. s.c. 2000 Zamìstnanost (osoby) 1995 2000 2005 1995 2000 2005 1995 2000 2005 Ze mì dìl ství a les nic tví 5,0 3,9 2,9 4,2 3,9 4,0 6,4 4,8 3,8 Prù my sl 31,7 31,6 30,9 28,4 31,6 32,7 30,7 30,4 29,7 Sta veb nic tví 6,6 6,5 6,4 8,6 6,5 5,4 9,8 8,7 8,7 Služby 56,7 58,0 59,8 58,7 58,0 57,9 53,1 56,0 57,9 Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006), ètvrt let ní NÚ, vlast - ní výpoèty. V rám ci zemí EU má Èes ká re pub li ka vý raz nì níz ký po díl služeb na hrubé pøi da né hod - no tì (viz ob rá zek 1, srov ná ní za všech ny zemì EU je obsaženo v ta bul ce 1A). Nižší po díl je pouze v Irsku, naopak nejvyššího podílu služeb na hrubé pøidané hodnotì dosahuje Francie. Pøi srov ná ní struk tu ry èes ké eko no mi ky s prù mì rem EU-25 byl v ÈR v roce 2003 po díl prù - mys lu o zhru ba 9 pro cent ních bodù vyš ší a po díl služeb o více než 10 pro cent ních bodù nižší. Z tzv. no vých èlen ských zemí EU se èes ké eko no mi ce nej ví ce po do bá struk tu ra eko - nomiky slovinské nebo slovenské 3. Pøi srov ná ní struk tu ry mezi roky 1995 a 2003 je zøej mé, že ve vìt ši nì zemí EU do chá ze lo k ná rùs tu po dí lu služeb na úkor prù mys lu. To na zna èu je, že stá le vìt ší èást pro duk ce se pøe sou vá z prù mys lu do sektoru služeb. Jednou z pøíèin je rostoucí outsourcování vedlejších èinností externími dodavateli. Ob rá zek 1 Srov ná ní struk tu ry HPH v ÈR a EU (v %, bìžné ceny) 80 70 60 50 40 30 20 10 EU25 0 Zemìdìlství a lesnictví Prùmysl Stavebnictví Služby Zemìdìlství a lesnictví 1995 2003 Prùmysl Stavebnictví Služby CZ IE HU SK SI Pra men: New Cro nos\eco no my and Fi nan ce\nati o nal Ac counts (21. 6. 2006), vlast ní výpoèty 3 Srovnání struktury HPH je problematické z dùvodu rozdílných cenových relací v rùzných zemích. Obecnì platí, že èím vyšší je úroveò HDP na hlavu v dané zemi, tím vyšší je cenová hladina v sektoru služeb (tzv. Balassùv-Samuelsonùv efekt). Podíl služeb na celkovém výkonu ekonomiky je však nízký i v kontextu zemí na srovnatelné ekonomické úrovni. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007 437

Míru struk tu rál ních zmìn v èase mùžeme v kon den zo va né po do bì po stih nout po - mo cí tzv. uka za te le in ten zi ty struk tu rál ních zmìn. 4 Z ob ráz ku 2 vy plý vá, že Èes ká re - pub li ka pa t øi la v ob do bí 1995 2003 k ze mím s re la tiv nì málo dy na mic kou eko no mic - kou struk tu rou z po hle du struk tu ry hrubé pøi da né hod no ty (z no vých èlen ských zemí EU mìlo sta bil nìj ší struk tu ru eko no mi ky pou ze Slo vin sko). Na o pak nejdy na miè tìj ší zmì nu eko no mic ké struk tu ry za zna me na la ze srov ná va ných zemí Fran cie, z no vých èlen ských zemí EU pak Ma ïar sko. Z po hle du od vìt vo vé struk tu ry za mìst na nos ti byla ÈR v ob do bí 1995 2003 zemí s re la tiv nì nej nižší mí rou zmìn v od vìt vo vé struk tu øe za - mìst na nos ti. Po tvr zu je to èas to uvá dì né tvr ze ní, že trh prá ce je v Èes ké re pub li ce po - mìr nì str nu lý. Na druhém konci žebøíèku stojí Slovensko, jehož index strukturálních zmìn zamìstnanosti je ze všech srovnávaných zemí nejvyšší. Po kud srov ná me struk tu rál ní zmì ny z po hle du za mìst na nos ti v èes ké a slo ven ské eko no mi ce, pak zjis tí me, že ko e fi ci ent in ten zi ty struk tu rál ních zmìn na Slo ven sku byl ovliv nìn vý raz ný mi zmì na mi po dí lu nì ko li ka od vìt ví na cel ko vé HPH. Tý ka lo se to zejmé na ze mì dìl ství a ob cho du. V Èes ké re pub li ce byl uka za tel in ten zi ty struk tu rál - ních zmìn ovliv nìn zejmé na vý vo jem HPH v od vìt ví sta veb nic tví, ze mì dìl ství a služeb pro pod ni ky. V prù mì ru však byla mezi roky 1995 a 2003 in ten zi ta strukturálních zmìn z pohledu HPH v Èeské republice oproti Slovensku výraznì nižší. Je nut né vzít v úva hu, že nej vìt ší èást struk tu rál ních zmìn v ze mích støed ní a vý - chod ní Ev ro py pro bìh la již pøed rokem 1995, a pro to již není ve sle do va ném ob do bí je - jich in ten zi ta tak vy so ká. To do ka zu jí úda je v ta bul ce 2, ze kte ré je pa tr né, že nej vìt ší struk tu rál ní zmì ny v èes ké eko no mi ce pro bìh ly v le tech 1990 1995 a v ná sle du jí cích le tech již byly mno hem nižší. Sou vi sí to s tím, že struk tu ra èes ké eko no mi ky byla znaè - nì de for mo vá na a po roce 1990 v dù sled ku zmì nì né vnitø ní i vnìjší poptávky musely probìhnout razantní strukturální zmìny. V ob do bí 1995 2000 byl uka za tel in ten zi ty struk tu rál ních zmìn v Èes ké re pub li ce re la tiv nì vyš ší opro ti ob do bí 2000 2004, a to jak z hle dis ka struk tu ry hrubé pøi da né hod no ty, tak z hle dis ka struk tu ry za mìst na nos ti. Vý raz nìj ší zmì na ve struk tu øe hrubé pøi da né hod no ty v ob do bí 1995 1999 se pøi tom tý ka la pøe vážné vìt ši ny od vìt ví, pøi - èemž nej vý znam nìj ší vliv mìl po kles po dí lu sta veb nic tví a dále ze mì dìl ství na cel ko vé HPH. Struk tu rál ní zmì ny z po hle du za mìst na nos ti byly také vý raz nìj ší v ob do bí 1995 2000. Mezi roky 1995 a 2000 do šlo k vý raz nìj ším zmì nám po dí lu sta veb nic tví, ze mì dìl ství a služeb ob cho du a do pra vy na cel ko vé za mìst na nos ti. V ob do bí 2000 2004 na pro ti tomu do šlo k výraznìjším zmìnám podílu vìtšiny odvìtví zpracovatelského prùmyslu a ostatních služeb na celkové zamìstnanosti. 4 2 1 1 t t 2 t Formálnì vyjádøeno: S shk shk shk 100 /, kde sh k vyjadøuje podíl odvìtví k na celkové hrubé pøidané hodnotì v èase t i (i = 1,2) viz Landesmann et al., 1999, s. 21. 438 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007

Ob rá zek 2 Srov ná ní in ten zi ty struk tu rál ních zmìn v rám ci vy bra ných zemí EU mezi roky 1995 a 2003 Hrubá pøidaná hodnota Zamìstnanost FR HU LU FI GR DE AT SE ES EU15 EU25 SK CZ SI PT NL DK 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 SK LU GR SI DE ES HU AT FI IT NL DK EU15 FR UK SE EU25 CZ 0,00 0,50 1,00 1,50 2,00 2,50 3,00 Po znám ka: Ko e fi ci en ty byly spo èí tá ny na úrov ni agre ga ce podle 30 sku pin od vìt ví (A, B, CA, CB, DA, DB, DC, DD, DE, DF, DG, DH, DI, DJ, DK, DL, DM, DN, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, viz tabulka 2A). Pra men: Eu rostat (New Cro nos\eco no my and Fi nan ce\nati o nal Ac counts; 21. 6. 2005), vlast ní výpoèty Ta bul ka 2 In ten zi ta struk tu rál ních zmìn v èes ké eko no mi ce 1990 1995 1995 2000 2000 2004 HPH 2,41 1,12 0,75 Za mìst na nost... 0,64 0,39 Po znám ka: Ko e fi ci en ty byly spo èí tá ny na úrov ni agre ga ce podle 30 sku pin od vìt ví (A, B, CA, CB, DA, DB, DC, DD, DE, DF, DG, DH, DI, DJ, DK, DL, DM, DN, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, viz tabulka 2A). Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006) Z hle dis ka zdro jù eko no mic ké ho rùs tu na na bíd ko vé stra nì je dùležité zkou mat vliv jed not li vých sek to rù na rùst hrubé pøi da né hod no ty (viz ta bul ka 3). V ob do bí 1996 2000 byl prù mìr ný pøí rùs tek cel ko vé HPH pou ze 0,7 %. Pøi spìl k nìmu témìø shod ným po dí lem sek tor prù mys lu a služeb, na pro ti tomu pøí spì vek ze mì dìl ství a sta - veb nic tví byl zá por ný. K prù mìr né mu roè ní mu pøí rùst ku cel ko vé HPH v ob do bí 2000 2005 ve výši 3,7 % pøi spì ly klad ným pøí rùst kem prù my sl a služby, zatímco vliv zemìdìlství a stavebnictví byl v podstatì neutrální. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007 439

Ta bul ka 3 Pøí spìv ky hlav ních sek to rù k rùs tu HPH v le tech 1996 2005 (v %, s.c.) 1996 2000 2000 2005 2003 2004 2005 HPH cel kem 0,7 3,7 2,9 4,0 6,7 Ze mì dìl ství a les nic tví -0,1 0,1 0,1 0,2 0,3 Prù my sl 0,6 1,7-0,3 2,6 3,9 Sta veb nic tví -0,3 0,0 0,2 0,3-0,1 Služby 0,5 2,0 3,0 0,8 2,5 Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006), ÈSÚ (2006), vlast ní výpoèty V ce lém ob do bí 1996 2004 byl pøí spì vek prù mys lu a služeb k rùs tu HPH po mìr nì vy rov na ný, i pøes vý raz nì vyš ší váhu služeb. V roce 2005, kdy rùst HPH v ná rod ním hos po dáø ství do sá hl za tím nej vyš ší hod no ty, je vý raz nìj ší pøí spì vek prù mys lu opro ti službám (3,9 % opro ti 2,5 %). To bylo dáno cel ko vì rych lej ším re ál ným rùs tem HPH v prù mys lu opro ti službám, nicmé nì i sek tor služeb je znaè nì he te ro gen ní. V jed not li - vých le tech se re la tiv ní po díl pøí spìv kù obou sek to rù vel mi liší. Hlav ním ta hou nem rùs - tu v rám ci zpra co va tel ské ho prù mys lu byla vý ro ba kan ce láø ských stro jù a po èí ta èù, te - le vi zo rù a spo jo va cích za øí ze ní a dvou sto pých mo to ro vých vo zi del. Na o pak k útlu mo vým od vìt vím pa t øi lo do bý vá ní uhlí a rud, rafinérský a koksárenský prùmysl, odìvní a kožedìlný prùmysl a zpracování druhotných surovin. V rám ci služeb nej rych le ji rost la hru bá pøi da ná hod no ta v od vìt ví te le ko mu ni ka cí, což je po cho pi tel ným dù sled kem vše o bec né ho roz ší øe ní používá ní mo bil ních te le fo nù. Dy na mic ky se také vy ví je lo penìžnic tví, vel ko ob chod a jeho zpro støed ko vá ní, le tec ká do pra va a od vìt ví zpra co vá ní dat. Nej vìt ší po kles hrubé pøi da né hod no ty po sti hl po hos - tin ství a uby to vá ní, vý zkum a vý voj a ostat ní osob ní služby. Je zøej mé, že v rám ci prù - mys lu se vy ví je ly dy na mic ky zejmé na pro gre siv ní od vìt ví sou vi se jí cí s po èí ta èi a ji nou elek tro ni kou na úkor od vìt ví tìžkého prù mys lu. Podobnì tomu bylo i ve službách, kdy rychlý rozvoj zažívaly odvìtví telekomunikací a zpracování dat. Po nì kud zne po ko ji vý je útlum od vìt ví vý zku mu a vý vo je. Jeho už tak níz ký po díl v ev rop ském srov ná ní mìl ten den ci ješ tì více kle sat. Pøe kva pi vý je po kles v po hos tin - ství a ostat ních osob ních službách, kde by chom s ros tou cí život ní úrov ní spí še èe ka li ten den ci k rùs tu. Nut no však po zna me nat, že u tìch to od vìt ví bývá kom plex ní za chy ce - ní eko no mi ky pro ble ma tic ké (malé pod ni ky pod lé ha jí cí vý bì ro vé mu še t øe ní, vìt ší tendence ke zkreslování úèetnictví, rychlý vznik a zánik podnikù apod.). Nej vyš ší ná rùst cel ko vé HPH na stal v roce 2005, kdy se zvý ši la me zi roè nì o 6,7 %. Nej vý raz nìj ší vliv na ten to ná rùst mìl sek tor prù mys lu, kde re ál ná hru bá pøi da ná hod - no ta me zi roè nì vzrost la o 12,5 % (4,3 % v sek to ru služeb). Prù mys lo vá pro duk ce mì øe - ná in dexem prù mys lo vé pro duk ce rost la po ma lej ším tem pem (6,7 % opro ti 9,6 % v roce 2004). V ze mích EU vzrost la v roce 2005 prù mys lo vá pro duk ce o 2,9 %. V po rov ná ní ÈR se sou sed ní mi tran zi tiv ní mi ze mì mi rost la prù mys lo vá pro duk ce v roce 2005 rych - le ji v Ma ïar sku (7,3 %), po ma le ji naopak v Polsku (4 %) a na Slovensku (3,8 %) (viz MPO, 2005, s. 60). V le tech 2004 a 2005 pøí z ni vì pù so bi la na rùst prù mys lo vé pro duk ce po kra èu jí cí vy - so ká vý kon nost sou kro mých pod ni kù pod za hra niè ní kon t ro lou. Kon cem úno ra 2005 440 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007

byla za há je na vý ro ba au to mo bi lù ve fir mì TCPA Ko lín, což mìlo vý znam ný vliv na rùst prù mys lo vé pro duk ce v au to mo bi lo vém prù mys lu (v roce 2005 me zi roè nì o 19,2 %, v roce 2004 o 14,3 %). Do pro vo zu byla uve de na také øada no vých vý rob ních ka pa cit v elek tro tech nic kém prù mys lu a stro jí ren ství a ka pa cit za bez pe èu jí cích díly, kom po - nen ty a pøí slu šen ství pro au to mo bi lo vý prù my sl. Vý raz né ožive ní prù mys lo vé pro duk - ce v roce 2004 za zna me na lo hut nic tví (me zi roè nì o 23 %), kte ré tìžilo z kon junk tu ry na trhu oceli a železa, zejména v Asii. V roce 2005 však konjunktura odeznìla a produkce naopak poklesla o 2,1 %. K vý raz nì ros tou cím od vìt vím z hle dis ka pøí rùst ku prù mys lo vé pro duk ce v roce 2004 pa t øi la také od vìt ví elek tric kých a op tic kých pøí stro jù (me zi roè ní rùst o 13,5 %, v roce 2005 snížení tem pa rùs tu na 5,2 %). Z kon junk tu ry v au to mo bi lo vém prù mys lu tìžilo zejmé na od vìt ví vý ro by pryžových a plas to vých vý rob kù, kde prù mys lo vá pro - duk ce vzrost la v le tech 2004 i 2005 me zi roè nì o více než 10 %. Re la tiv nì vy so ký ná rùst prù mys lo vé pro duk ce v le tech 2004 a 2005 za zna me nal pa pí ren ský prù my sl (v roce 2004 8,6 %, v roce 2005 7 %). Ne da øi lo se na o pak tex til ní mu a kožedìl né mu prù mys lu, kde byl vý voj pro duk ce nepøíznivì ovlivòován problémy s odbytem v souvislosti s dovozem levné produkce z Èíny. 3. Kva li ta tiv ní aspek ty struk tu rál ních zmìn Do po sud jsme se sou støe di li pou ze na cel ko vé tren dy struk tu ry a dy na mi ky hrubé pøi da - né hod no ty. V této èás ti je po zor nost za mì øe na zejmé na na pro duk ti vi tu prá ce, kte rá je klí èo vým fak to rem kon ku ren ce schop nos ti od vìt ví i celé eko no mi ky. Srov ná vá na je jak cel ko vá úro veò, tak i její zmì ny v jed not li vých od vìt vích. Pøí rùs tek pro duk ti vi ty prá ce v ob do bí 1996 2004 je rozložen na èást vnitroodvìtvovou a èást strukturální. Vý voj pro duk ti vi ty prá ce v ÈR podle od vìt ví Z hle dis ka do há nì ní eko no mic ké úrov nì vy spì lých zemí hra je klí èo vou roli pøi bližová - ní v úrov ni pro duk ti vi ty prá ce. Pro duk ti vi ta prá ce je totiž hlav ním fak to rem ur èu jí cím život ní úro veò v dané zemi. V ÈR rost la v ob do bí 1996 2004 v prù mì ru o 2,5 % roè nì (viz ta bul ka 4). Na pro ti tomu hru bá pøi da ná hod no ta rost la pou ze o 2 % roè nì (pøi èemž napø. na Slo ven sku nebo v Ma ïar sku byl rùst HPH i PP v uve de ném ob do bí vý raz nì vyš ší). V dru hé po lo vi nì sle do va né ho ob do bí, tj. v le tech 2000 2004, byl prù mìr ný roè ní rùst pro duk ti vi ty prá ce v ÈR mír nì vyš ší než v le tech 1996 1999, a to 2,6 % opro ti 2,2 %. Rozdíl ve tempu rùstu HPH byl však ještì vìtší, a to 3,3 % oproti 1,5 %. Vý voj v jed not li vých od vìt vích byl v ob do bí 1996 2003 vel mi roz díl ný. Nej vyš ší ná rùst za zna me na la od vìt ví elek tro tech nic ké ho prù mys lu a vý ro by do prav ních pro - støed kù, ve kte rých pro duk ti vi ta prá ce rost la více než de se ti pro cent ním tem pem. Na opaè ném kon ci spek t ra v rám ci prù mys lu je ener ge ti ka, kde do šlo k cel ko vé mu po kle su HPH i pro duk ti vi ty prá ce. Prù mìr ný pøí rùs tek pro duk ti vi ty za celý sek tor prù mys lu èi - nil 4,7 % roè nì. Nej vìt ší po kles pro duk ti vi ty ze všech od vìt ví na stal v ra fi nér ském PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007 441

a che mic kém prù mys lu, a to o více než 13 % roè nì 5. Na o pak v ze mì dìl ství rostla produktivita práce v prùmìru o 6,9 %, pøedevším v dùsledku významného poklesu zamìstnanosti. Naproti tomu v odvìtví podnikatelských služeb došlo k nárùstu hrubé pøidané hodnoty (0,5 % roènì), zatímco produktivita práce v prùmìru klesala (-1,2 % roènì). Zde naopak poèet pra cov ní kù v tom to ob do bí vý raz nì stou pl (v prù mì ru o 1,7 % roè nì). V sek to ru služeb do šlo k nej vìt ší mu ná rùs tu pro duk ti vi ty v od vìt ví ob cho du, po hos tin ství, do pra vy a spo jù, a to v prù mì ru o 3,9 % roè nì. Nej vìt ší zá slu hu na tom má dy na mic ký vý voj od - vìt ví te le ko mu ni ka cí, na o pak od vìt ví uby to vá ní a po hos tin ství za zna me na lo po kles re - ál né HPH. V sek to ru ostat ních služeb do šlo k mír né mu po kle su, avšak zde je velmi problematické mìøit produktivitu práce, protože vìtšina produkce má netržní charakter. Ta bul ka 4 Srovnání úrovnì a vývoje produktivity práce a hrubé pøidané hodnoty podle odvìtví (v %) Produktivita práce (tis. Kè, b.c.) Prùm. roè. pøír. HPH Prùm. roè. pøír. PP 1995 2000 2004 1996 2004, s.c. 2000 Cel kem 259 403 509 2,0 2,5 Ze mì dìl ství, les nic tví, ry bo lov 194 312 400 1,0 6,9 Prù my sl 230 389 470 3,0 4,7 Do bý vá ní 298 455 733-3,2 4,8 Prùmysl potravináøský a tabákový 277 429 534 1,2 2,2 Textilní a kožedìlný prùmysl 133 214 231-1,0 4,6 Døevozpracující, papírenský prùmysl 226 395 424 5,9 5,2 Rafinérský a chemický prùmysl 581 900 881-15,6-13,7 Výr. plastù a ost. nekovových výr. 225 471 586 10,4 8,4 Výroba kovù a kovodìlných výr. 261 341 457-1,6-0,7 Výroba strojù a zaøízení 200 327 418 2,4 4,7 Výroba elektrických a opt. pøístrojù 185 385 410 14,8 10,2 Výroba dopravních prostøedkù 190 534 668 13,2 10,7 Výr. nábytku, zprac. druh.surovin 222 270 325 1,1 0,3 Výr. elektøiny, plynu,vody a tepla 849 920 1 516-3,0-0,1 Sta veb nic tví 171 295 376-2,4-0,5 Ob chod, po hos tin ství, uby to vá ní, do pra va 262 413 510 4,0 3,9 Penìžnic tví, po jiš., služby pro pod ni ky 473 627 750 0,5-1,2 Ostat ní služby 211 322 434-0,1-0,4 Va ri aè ní ko e fi ci ent 0,69 0,50 0,58 x x Z toho Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006) 5 Velké výkyvy v tempech rùstu hrubé pøidané hodnoty ve stálých cenách v rafinerském prùmyslu jsou dány zejména výraznì rozdílným vývojem cen vstupù (ropa) a výstupù (rafinérské výrobky) v rámci jednoho roku. V nìkterých letech tak HPH dosáhla záporné hodnoty, což vedlo k prùmìrném poklesu reálné HPH i produktivity práce v období 1996 2004. 442 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007

Nejzøetelnìjší rozdíl mezi vývojem produktivity práce a hrubé pøidané hodnoty je v odvìtví dobývání, kde poklesla pøidaná hodnota, ale produktivita práce se výraznì zvýšila. Nejvíce vzrostla pøidaná hodnota v odvìtvích výroby elektrických a optických pøístrojù a vý ro by do prav ních pro støed kù, a to více než troj ná sob nì (v prù mì ru o 14,8 %, resp. 13,2 % roè nì). V obou tìch to od vìt vích pøi tom do šlo k vý znam né mu pøí li vu za hra niè ních in - ves tic, a to zhru ba 102 mld. Kè (resp. 72 mld. Kè) kumulativnì ke konci roku 2004 (viz ÈNB, 2006). Mezi jed not li vý mi od vìt ví mi exis tu jí zna tel né roz dí ly nejen v dy na mi ce pro duk ti vi - ty prá ce, ale i v její úrov ni. Prù mìr ná pro duk ti vi ta prá ce v ná rod ním hos po dáø ství mì øe - ná hru bou pøi da nou hod no tou na jed no ho pra cov ní ka èi ni la v roce 2004 509 ti síc Kè v bìžných ce nách. Nej vyš ší pro duk ti vi ta prá ce byla v ener ge tic kém prù mys lu, a to více než 1,5 mi li o nu Kè. K vý raz nì nad prù mìr ným od vìt vím pa t øi lo penìžnic tví, po jiš ov - nic tví a služby pro pod ni ky a ra fi nér ský a che mic ký prù my sl. Na o pak nej men ší pøi da ná hod no ta na pra cov ní ka pøi pa dá v tex til ním a kožedìl ném prù mys lu, ostat ním zpra co va - tel ském prù mys lu a ze mì dìl ství. Na zá kla dì vý vo je va ri aè ní ho ko e fi ci en tu lze sou dit, že roz dí ly v pro duk ti vi tì u jed not li vých odvìtví mìly mezi roky 1995 a 2004 tendenci se spíše snižovat, aèkoliv tento vývoj není zcela jednoznaèný (viz tabulka 4). V nìkterých odvìtvích existuje zøetelný rozdíl mezi dynamikou hrubé produkce a hrubé pøi da né hod no ty. Týká se to vìt ši ny od vìt ví zejmé na po roce 1999, kdy po díl HPH na hrubé produkci ve vìtšinì odvìtví buï stagnoval nebo spíše klesal. Nejvýraznìjší byl tento pokles v elektrotechnickém prùmyslu, což souvisí jednoznaènì s výrobou poèítaèù a poèítaèových komponent v režimu zušlech ovacího styku, kdy pøidanou hodnotu tvoøí témìø výhradnì mzdy pra cov ní kù a vý ro ba má èis tì mon tážní cha rak ter. Z toho vy plý vá, že vztah mezi ob je - mem vý ro by a pøi da nou hod no tou (resp. HDP) není v podmínkách èeské ekonomiky tak jednoznaèný (viz napø. Tomšík, 2005). Me zi ná rod ní srov ná ní pro duk ti vi ty práce Na cel ko vý vý voj pro duk ti vi ty v ná rod ním hos po dáø ství mùže mít vliv jak vý voj pro - duk ti vi ty v jed not li vých od vìt vích, tak zmì na struk tu ry za mìst na nos ti. Roz ložit cel ko - vý pøí rùs tek pro duk ti vi ty prá ce v ná rod ním hos po dáø ství na jed not li vé pøí spìv ky umožòuje tzv. ana lý za roz kla du po dí lu (viz box 1). Cel ko vý pøí rùs tek pro duk ti vi ty za ur èi té ob do bí je roz dì len na tøi fak to ry. Prv ní fak tor vy ja døu je èis tý vliv zmì ny struk tu ry za mìst na nos ti v eko no mi ce, tøe tí fak tor pak èis tý vliv in tra od vìt vo vé pro duk ti vi ty práce. Druhý faktor vyjadøuje smíšený vliv jak produktivity, tak struktury zamìstnanosti. PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007 443

Ta bul ka 5 Dekompozice rùstu agregátní produktivity ve vybraných zemích støední a východní Evropy (v %) Efekt statické Efekt dynamické Vnitroodvìtvový CELKEM zmìny zmìny efekt Èeská republika 1995-2002 3,3 1,0 95,7 100 Maïarsko 1995-2001 8,2 3,1 88,7 100 Polsko 1995-2000 3,8 2,3 93,8 100 Slovensko 1995-2002 5,9 1,6 92,4 100 Slovinsko 1995-2002 3,3-2,9 99,7 100 Estonsko 1995-2002 4,6 0,0 95,4 100 Lotyšsko 1995-2001 -0,4 6,1 94,2 100 Litva 1997-2001 2,3 0,3 97,4 100 Pra men: Ha vlik, 2005, s.15 Roz klad pøí rùst ku pro duk ti vi ty prá ce na jed not li vé fak to ry za nové èlen ské zemì EU pro ve dl Pe ter Ha vlik ve své stu dii (vìt ši nou za ob do bí 1995 2002, viz Ha vlik, 2005, s. 15). Jak mùžeme vi dìt v ta bul ce 5, ve všech srov ná va ných ze mích mìl na cel ko - vý pøí rùs tek pro duk ti vi ty prá ce do mi nant ní vliv in tra od vìt vo vý efekt. Nej vyš ší je ten to vliv ve Slo vin sku, kde je na o pak zá por ný fak tor dy na mic ké zmì ny. To od po ví dá hy po - té ze struk tu rál ní ho bøe me ne (structu ral bur den hy po the sis 6 ). V ostat ních srov ná va ných ze mích je ten to fak tor na o pak klad ný, pøí pad nì nu lo vý jako Es ton sku. Re la tiv nì nej - men ší vliv ze srovnávaných zemí mìl na pøírùstek souhrnné produktivity práce intraodvìtvový efekt v Maïarsku. Box 1 Ana lý za roz kla du po dí lu (shift-sha re ana lý za) Po mo cí roz kla du pøí rùst ku pro duk ti vi ty na tøi èás ti mùžeme kvan ti fi ko vat fak to ry, kte ré mìly vliv na jeho ve li kost (viz napø. Fagerberg, 2000): P Pi 0S 0 Pi Si S i0p0 P 0 i P0 P0 P, kde 0 I II. III. P i = pro duk ti vi ta prá ce v i-tém od vìt ví, S i = po díl i-tého od vìt ví na cel ko vé za mìst na nos ti. Prv ní èlen vý ra zu na pra vé stra nì rov ni ce (I.) vy ja døu je pøí spì vek k rùs tu pro duk ti vi ty vy plý va jí cí ze zmìn v od vìt vo vé struk tu øe za mìst na nos ti (sta tic shift ef fect). Ten to èlen je klad ný, po kud ros te po díl za mìst na nos ti v pro duk tiv nìj ších od vìt vích na úkor od vìt ví ménì pro duk tiv ních.. Dru hý èlen vý ra zu (II.) mìøí vzá jem né pù so be ní mezi zmì na mi pro - duk ti vi ty v jed not li vých od vìt vích a zmì na mi v od vìt vo vé struk tu øe za mìst na nos ti. Ten to 6 Hypotéza strukturálního bøemene øíká, že roste podíl zamìstnanosti v relativnì pomalu rostoucích odvìtvích na úkor odvìtví rychle rostoucích. Naproti tomu hypotéza strukturálního bonusu implikuje, že v ekonomice dochází k pøesunu pracovní síly z relativnì ménì do relativnì více produktivních odvìtví (podrobnìji viz Havlik, 2005). 444 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007

èlen bude po zi tiv ní, po kud re la tiv nì rych le ros tou cí sek to ry z hle dis ka pro duk ti vi ty bu dou zvy šo vat svùj po díl na cel ko vé za mìst na nos ti (dy na mic shift ef fect). Tøe tí èlen (III.) vy ja - døu je pøí spì vek k rùs tu pro duk ti vi ty z dù vo du zvý še ní produktivity uvnitø jednotlivých odvìtví, vážený podílem zamìstnanosti v jednotlivých odvìtvích (within growth effect). Hy po té za struk tu rál ní ho bo nu su (structu ral bo nus hy po the sis) im pli ku je, že v eko no mi - ce do chá zí k pøe su nu pra cov ní síly z re la tiv nì ménì do re la tiv nì více produktivních odvìtví. Platí: Pi 0S 0 0 i P. 0 Hy po té za struk tu rál ní ho bøe me ne (structu ral bur den hy po the sis) øíká, že stou pá po díl za mìst na nos ti v re la tiv nì po ma lu ros tou cích od vìt vích na úkor od vìt ví rych le ros tou cích. Formálnì vyjádøeno: Pi Si 0 P i 0 (viz Ha vlik, 2005, s.11). Výše uve de nou ana lý zu mùžeme ana lo gic ky použít i pro me zi ná rod ní srov ná ní pro - duk ti vi ty prá ce. Vzo rec bude mít v tom to pøí pa dì ná sle du jí cí po do bu (viz Srholec, 2004): P CZE T PT GER P T GER CZE GER GER CZE Pi Pi S i S i S GER GER CZE GER CZE GER i Pi Pi Pi S i S i i P GER T P GER T P GER T, kde CZE je sle do va ná eko no mi ka (ÈR), GER je eko no mi ka, se kte rou je pro vá dì no srov - ná ní (Nìmecko). Vý znam to ho to roz kla du spo èí vá v od dì le ní vli vu tech no lo gic ké kon ver gen ce opro ti struk tu rál ní kon ver gen ci pro dotažení eko no mic ké úrovnì vyspìlých zemí. Po mìr nì vý znam ný vliv na pøí rùs tek sou hrn né pro duk ti vi ty prá ce mìly v Ma ïar sku zmì ny ve struk tu øe za mìst na nos ti, ovliv ni ly jej zhru ba z 8 %. V Lo tyš sku byl na o pak ze srov ná va ných zemí nej vyš ší po díl efek tu dy na mic ké zmì ny na pøí rùs tek sou hrn né pro - duk ti vi ty prá ce, a to zhru ba 6 %. Efekt sta tic ké zmì ny mìl na o pak mír nì zá por ný vliv. To lze in ter pre to vat tak, že stou pá po mìr nì vý raz nì po díl za mìst na ných v od vìt vích rych le zvy šu jí cích svou pro duk ti vi tu, avšak úro veò pro duk ti vi ty v tìch to dynamických odvìtvích zatím není vyšší než produktivita v ménì dynamických odvìtvích. Pøe važují cí èást pøí rùst ku agre gát ní pro duk ti vi ty v no vých èlen ských ze mích EU v ob do bí 1995 2002 lze pøi psat ná rùs tu pro duk ti vi ty uvnitø jed not li vých od vìt ví. Od - po ví dá to vý vo ji ve vy spì lých tržních eko no mi kách, avšak s ohle dem na roz sáh lé struk - tu rál ní zmì ny v no vých èlen ských ze mích to mùže být po nì kud pøe kva pi vé. Vy svìt le - ním mùže být, že pøe važují cí èást struk tu rál ních zmìn pro bìh la již pøed rokem 1995, což je pa tr né v pøí pa dì ÈR z ta bul ky 2. Také pøi srov ná ní uka za te le in ten zi ty struk tu rál - PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007 445

ních zmìn (viz ob rá zek 2) není odstup mezi starými a novými èlenskými zemìmi EU pøíliš výrazný. Po dob ný zpù sob de kom po zi ce pøí rùst ku sou hrn né pro duk ti vi ty prá ce jako v èa so vé øadì je možné použít i pøi srov ná vá ní roz dí lu v sou hrn né pro duk ti vi tì prá ce mezi jed - not li vý mi ze mì mi. Pro srov ná ní se zpra vi dla použije eko no mi ka zemì nebo se sku pe ní zemí (napø. EU-15), k níž by mìly ostat ní srov ná va né eko no mi ky kon ver go vat. V tom to pøí pa dì bylo za srov ná va nou zemi zvo le no Nì mec ko. Vzhle dem k tomu, že ne e xis tu jí kur zy pa ri ty kup ní síly podle od vìt ví, byly použity úda je v bìžných ce nách po pøe poè tu do EUR no mi nál ním kur zem. Pro po èet tak ne bral v úva hu vliv roz díl ných ce no vých hla din v jed not li vých ze mích. Z hle dis ka zkou ma né ho cíle, tj. pøíspìvkù jednotlivých faktorù k celkovému pøírùstku produktivity práce, to však není podstatné. Z ta bul ky 6 je zøej mé, že ze srov ná va ných zemí mìlo v roce 2003 nej nižší pro duk ti - vi tu vùèi Nì mec ku Litva (20 %), nej vyš ší Slo vin sko (47 %). Úro veò pro duk ti vi ty v Èes ké re pub li ce je po pøe poè tu smìn ným kur zem zhru ba 30 % úrov nì nì mec ké. Ve všech ze mích má zda le ka nej vìt ší vliv roz díl v pro duk ti vi tì v rám ci jed not li vých od vìt - ví. Zá ro veò je ve všech ze mích zá por ný struk tu rál ní efekt. Èes ká eko no mi ka má pøi tom re la tiv nì nej nižší po díl prv ní ho fak to ru, tzn. jeho struk tu ra za mìst na nos ti je nej bližší struk tu øe za mìst na nos ti eko no mi ky nì mec ké. Na o pak v Litvì má ze srov ná va ných zemí struk tu ra za mìst na nos ti re la tiv nì nejvìtší vliv na zaostávání v úrovni produktivity práce, výrazný je tento vliv také v Polsku. Ta bul ka 6 Vliv fak to rù na roz dí ly v pro duk ti vi tì prá ce mezi vy bra ný mi ze mì mi EU v roce 2003 (v %) Rozdíl v PP vùèi Nìmecku I. II. III. Èes ká re pub li ka -69,5-2,0 1,9-69,3 Ma ïar sko -67,9-5,2 1,8-64,5 Slo ven sko -74,4-4,2 2,0-72,2 Slo vin sko -53,0-4,3-0,4-48,3 Pol sko -74,5-10,9 5,8-69,4 Litva -79,8-15,8 10,4-74,4 120 Po znám ka: Ko e fi ci en ty byly spo èí tá ny na úrov ni agre ga ce podle 30 sku pin od vìt ví (A, B, CA, CB, DA, DB, DC, DD, DE, DF, DG, DH, DI, DJ, DK, DL, DM, DN, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, viz tabulka 2A). Pra men: Eu rostat (New Cro nos\eco no my and Fi nan ce\nati o nal Ac counts; 21. 6. 2006), vlast ní výpoèty Ve všech ze mích kro mì Slo vin ska je klad ný pøí spì vek dru hé ho fak to ru, tzn. že ros te po díl za mìst na nos ti v od vìt vích rych le zvy šu jí cích svou pro duk ti vi tu. Nej vìt ší je pøi - tom ten to vliv v Litvì, což je po zi tiv ní trend s ohle dem na bu dou cí zvyšování agregátní produktivity. 446 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007

Vý voj ak ti vit podle tech no lo gic ké ná roè nos ti Z hlediska postavení ekonomiky v globálním produkèním øetìzci je dùležité, jak významné jsou technologicky nároèné aktivity 7 (high-tech od vìt ví) v dané zemi. Tato od vìt ví zpravidla pøinášejí dané ekonomice celou øadu pøíznivých efektù, jako jsou vysoké mzdy a zisky, rychlý rùst obchodu a produktivity a vysoká míra inovací, s èímž souvisí i šíøení pozitivních externalit. High-tech odvìtví, resp. v nich vyrábìné produkty, jsou schopny konkurovat kvalitou pøi relativnì vysoké cenì. S vyšší cenou souvisí i vyšší dùchody pro vynaložené výrobní faktory, což má pozitivní vliv na výši národního dùchodu. Roz dì le ní eko no mic kých ak ti vit podle tech no lo gic ké ná roè nos ti vy chá zí z me to do - lo gie OECD, kte rá roz li šu je od vìt ví zpra co va tel ské ho prù mys lu na zá kla dì je jich ná - roè nos ti na vý zkum a vý voj do ètyø sku pin: vy so ká ná roè nost (high-tech), støed nì vy so - ká ná roè nost (me di um high-tech), støed nì níz ká ná roè nost (me di um low-tech) a níz ká ná roè nost (low-tech). Rov nìž sek tor služeb lze roz dì lit do nì ko li ka sku pin podle úrov - nì zna los tí, kte ré jsou v jed not li vých od vìt vích využívá ny (viz ta bul ka 3A). Za tím co high-tech od vìt ví jsou cha rak te ri zo vá na pro duk cí a využitím vy spì lých tech no lo gií, v pøí pa dì zna lost ních od vìt ví je kla den dù raz na užívá ní tech no lo gií, aniž by v nich mu - se ly být nové tech no lo gie vy rá bì ny. Pro to se ten to po jem vzta hu je spí še na sek tor služeb, pøes tože i v tom to sektoru se nové technologie ve stále vyšší míøe produkují (týká se to odvìtví telekomunikací, zpracování dat a vìdy a výzkumu). Ta bul ka 7 Po díl ak ti vit podle tech no lo gic ké a zna lost ní ná roè nos ti na hrubé pro duk ci, pøi da né hod no tì a za mìst na nos ti ve zpra co va tel ském prù mys lu a službách v ÈR (v %) Produkce Hrubá pøidaná hodnota Zamìstnanost (osoby pøep. na plnou prac. dobu) Podíl HPH na produkci 1995 2004 1995 2004 1995 2004 1995 2004 Vysoká tech. nároènost 5,0 10,7 5,5 6,7 5,2 6,9 28,0 14,4 Støednì vysoká tech. nároènost 26,5 33,9 25,5 32,0 26,7 29,0 24,8 21,6 Støednì nízká tech. nároènost 32,0 29,0 32,3 30,9 27,7 28,1 26,0 24,4 Nízká tech. nároènost 36,5 26,4 36,8 30,4 40,4 36,0 25,9 26,4 Celkem zpracovatelský prùmysl 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 25,7 22,9 Znal. nár. high-tech služby 5,0 7,4 5,5 7,8 4,9 4,7 56,0 51,2 Znal. nár. tržní služby 23,1 22,6 23,0 19,9 13,1 14,6 50,5 42,7 Znal. nár. finanèní služby 6,2 6,5 5,7 5,9 2,9 3,0 46,1 44,0 Ostatní znal. nár. služby 14,4 13,9 15,3 17,0 22,4 21,4 53,9 59,4 Ménì znal. nár. tržní služby 41,5 39,3 38,6 36,9 42,7 41,8 47,2 45,5 Ostatní ménì znal. nár. služby 9,7 10,2 12,0 12,4 14,0 14,5 62,8 58,6 Celkem služby 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 50,8 48,5 Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006) 7 Klíèovým kritériem používaným pro zaøazení do skupiny high-tech je nároènost na aktivity výzkumu a vývoje jako pøiblížení dosažené úrovnì znalostí. Tato nároènost je vyjadøována v podílu výdajù na výzkum a vývoj na produkci (obratu, pøípadnì pøidané hodnotì) Kadeøábková, 2005, s. 1 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007 447

Jak lze vi dìt v ta bul ce 7, mezi roky 1995 a 2004 do šlo k ná rùs tu po dí lu ak ti vit s vyš ší a vy so kou tech no lo gic kou ná roè nos tí na hrubé pro duk ci, pøi da né hod no tì i za mìst na - nos ti ve zpra co va tel ském prù mys lu. V roce 1995 se tyto ak ti vi ty po dí le ly na HPH zpra - co va tel ské ho prù mys lu z 31 %, v roce 2004 to bylo 38,7 %. Ob dob ným zpù so bem vzros tl také po díl tech no lo gic ky ná roè ných ak ti vit na za mìst na nos ti ve zpra co va tel - ském prù mys lu. Mezi roky 1995 a 2004 však do šlo ke snížení po dí lu pøi da né hod no ty na hrubé pro duk ci, a to zejmé na ve sku pi nì od vìt ví s vy so kou tech no lo gic kou ná roè nos tí (po kles z 28 % na 14,4 %). Bylo to dáno jed no znaè nì ná rùs tem pro duk ce po èí ta èù a kan ce láø ských stro jù v režimu ak tiv ní ho zu šlech ova cí ho sty ku, kdy jsou do ve ze né sou èást ky pou ze mon to vá ny a z vel ké èás ti opìt vyváženy s mi ni mál ním po dí lem pøi da - né hod no ty. Ná rùst za hra niè ní ho ob cho du v režimu ak tiv ní ho zu šlech tì ní (AZ) je patrný z údajù v tabulkách 9 a 10. Zatímco v roce 1999 tvoøil podíl AZ na vývozu high-tech produktù necelých 5 %, v roce 2004 to bylo již 94 %. V sek to ru služeb do šlo mezi roky 1995 a 2004 rov nìž k ná rùs tu po dí lu high-tech ak - ti vit na hrubé pøi da né hod no tì, a to z 5,5 % na 7,8 %. Po díl na za mìst na nos ti zá ro veò mír nì po kle sl, což na zna èu je vy so ký ná rùst pro duk ti vi ty v se sku pe ní high-tech od vìt ví. Nej vìt ší váhu zde má od vìt ví te le ko mu ni ka cí. Nej vìt ší váhu na pro duk ci, pøi da né hod - no tì i za mìst na nos ti však mají ménì zna lost nì ná roè né tržní služby, a to zhru ba 40 % z ce lé ho sek to ru služeb. Mezi tato od vìt ví patøí zejména obchod, pohostinství a ubytování a pozemní doprava. Srov ná ní úrov nì a dy na mi ky HPH a pro duk ti vi ty prá ce mezi roky 1995 a 2004 je uve de no v ta bul ce 8. Je zøej mé, že od vìt ví s vy so kou úrov ní tech no lo gic ké ná roè nos ti ne pa t øí ve srov ná ní s ostat ní mi sku pi na mi k od vìt vím s nej vyš ší úrov ní pro duk ti vi ty prá ce. V roce 2004 byla nej vyš ší úro veò pro duk ti vi ty prá ce ve sku pi nì od vìt ví s nižší tech no lo gic kou ná roè nos tí a high-tech od vìt ví byla v úrov ni pro duk ti vi ty až na tøe tím mís tì. Nej vyš ší úro veò produktivity ve skupinì high-tech odvìtví byla ve farmaceutickém prùmyslu. Na dru hé stra nì však sku pi na high-tech od vìt ví za zna me na la v le tech 1996 až 2004 nej vyš ší dy na mi ku re ál né hrubé pøi da né hod no ty a pro duk ti vi ty prá ce, a to o 12,1 % u HPP, resp. 8,9 % u PP v prù mì ru roè nì. Pro srov ná ní hru bá pøi da ná hod no ta v ce lém zpra co va tel ském prù mys lu rost la v le tech 1996 až 2003 v prù mì ru o 4,3 % a pro duk ti vi - ta prá ce o 4,7 % roè nì. V rám ci high-tech od vìt ví rost la HPH i pro duk ti vi ta prá ce nej po - ma le ji ve far ma ceu tic kém prùmyslu, a to o 4,2 % (HPH), resp. 0,9 % (PP) v prùmìru roènì. 448 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007

Ta bul ka 8 Srov ná ní úrov nì a vý vo je pro duk ti vi ty prá ce a hrubé pøi da né hod no ty podle se sku pe ní od vìt - ví z hle dis ka tech no lo gic ké nároènosti (v %) Produktivita práce (tis. Kè, b.c.) Prùm. roè. pøír. HPH Prùm. roè. pøír. PP 1995 2004 1996 2004, s.c. 2000 Cel kem zpra co va tel ský prù my sl 230 470 4,3 4,7 Od vìt ví s vy so kou tech no lo gic kou ná roè nos tí 243 457 12,1 8,9 b) Le ta dla a kos mic ké lodì 125 367 10,6 15,2 a) Léky 880 874 4,2 0,9 Kanceláøská a výpoèetní technika 241 252 21,3 12,3 Rádia,TV a komunikaèní technika 151 453 22,2 16,0 Zdravotnické a optické pøístroje 196 415 5,2 3,5 Od vìt ví s vyš ší tech no lo gic kou ná roè nos tí 219 519 7,3 6,6 Elek tric ké pøí stro je a za øí ze ní j.n. 188 408 12,8 8,1 Mo to ro vá vo zi dla, pøí vì sy, ná vì sy 215 727 17,7 11,3 Chemické výrobky s výjimkou lékù a) 424 799 0,0 1,6 Lokomotivy a dopravní prostø. j.n. b) 165 444 10,6 19,3 Stroje a vybavení j.n. 200 418 2,4 4,7 Od vìt ví s nižší tech no lo gic kou ná roè nos tí 267 518-5,4-5,2 Rop né pro duk ty, koks, ja der ná pa li va 913 1 742-36,7-27,3 Výrobky z pryže a plastù 161 551 20,3 13,1 Ostatní neželezné minerální výrobky 255 618 5,5 6,6 Stavba a opravy lodí a èlunù b) 28 165 10,6 4,8 Základní kovy 324 619-7,7-1,9 Kovodìlné výrobky bez str. a zaø. 214 398 2,0 0,3 Od vìt ví s níz kou tech no lo gic kou ná roè nos tí 209 396 2,0 3,6 Zpra co va tel ský prù my sl j.n. 222 325 1,9 1,0 Výrobky ze døeva 170 298 5,7 4,5 Vláknina, papír, vydavatelské è.,tisk 288 580 6,0 5,9 Potraviny, nápoje a tabák 277 534 1,1 2,1 Text. a kož. výrobky,konfekce, obuv 133 231-1,0 4,6 Z toho Z toho Z toho Z toho Po znám ka: Úda je v re ál ném vy já d øe ní byly zís ká ny použitím de flá to ru HPH a) za che mic ký prù my sl (OKEÈ 24), b) za vý ro bu do prav ních pro støed kù (OKEÈ 35). Pra men: ÈSÚ, Da ta bá ze RNÚ (http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/ro cen ka.in dex nu; 30. 6. 2006) Internacionalizace produkce a obchodu u aktivit s rùznou úrovní technologické nároènosti V ob do bí 1995 2004 vzrost ly v Èes ké re pub li ce uka za te le re la tiv ní ho ob cho du vùèi pro duk ci. Týká se to jak po dí lu vý vo zu na pro duk ci, tak uka za te le pro ni ká ní do vo zù. Po díl vý vo zu na tu zem ské pro duk ci ve zpra co va tel ském prù mys lu vzros tl ze 41 na 60 % (viz ta bul ka 4A). Po dob nì vzros tl i uka za tel pro ni ká ní do vo zù, a to ze 44 na 59 %. Za - tím co po díl vý vo zu na pro duk ci uka zu je vý znam za hra niè ní ho trhu pro ur èi té od vìt ví, uka za tel pro ni ká ní do vo zù vy ja døu je po díl do vo zù na domácí poptávce a odráží konkurenceschopnost domácích firem vùèi dováženým produktùm. Nej vìt ší po díl vý vo zu na pro duk ci byl v roce 2004 v tech no lo gic ky ná roè ných od - vìt vích, a to 90 % v od vìt vích s vy so kou a 78 % v od vìt vích s vyš ší tech no lo gic kou in - PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007 449

ten zi tou (viz ta bul ka 4A). Od roku 1995 do šlo k ná rùs tu to ho to po dí lu o 33, resp. 21 pro - cent ních bodù, což uka zu je vý raz ný ná rùst vý zna mu za hra niè ní ho trhu pro high-tech od vìt ví. Po díl do vo zù na tu zem ské po ptáv ce u high-tech pro duk tù se mezi roky 1995 a 2004 zvý šil ze 79 na 91 %, stej nì tak se zvý šil u všech ostat ních sku pin od vìt ví (viz ta - bul ky 4A, 5A). Pøi po drob nìj ším po hle du na jed not li vá od vìt ví s vyš ší a vy so kou tech - no lo gic kou ná roè nos tí je nej vìt ší po díl produkce urèené na vývoz u kanceláøské techniky a u strojù a vybavení j.n. (témìø 100 %). Ta bul ka 9 Vý voz high-tech pro duk tù z ÈR a vý voz v režimu ak tiv ní ho zu šlech tì ní a je jich po díl na cel ko - vém vý vo zu v le tech 1999 2004 (v %) Vývoz Vývoz v režimu aktivního zušlechtìní 1999 2001 2003 2004 1999 2001 2002 2003 HT celkem 6,4 9,2 12,4 12,1 4,8 91,0 93,4 94,1 v tom: Letecká technika 0,36 0,43 0,34 0,25 0,6 46,6 82,0 91,4 Výpoèetní technika 0,87 2,86 6,28 6,02 1,6 92,2 95,1 93,6 Elektronika a telekomunikace 1,26 2,77 3,34 3,22 2,7 137,6 a) 131,8 a) 131,4 a) Farmacie 0,26 0,18 0,15 0,15 0,0 11,5 13,8 8,1 Vìdecké pøístroje 0,51 0,64 0,74 0,83 7,6 72,8 57,7 61,5 Elektrotechnika 1,50 1,05 0,60 0,77 0,2 91,8 87,8 83,7 Chemie 0,38 0,22 0,22 0,19 0,1 3,8 3,4 2,2 Stroje neelektrické 0,98 0,85 0,62 0,58 20,1 28,3 26,4 25,8 Ostatní HT 0,31 0,20 0,16 0,13 5,3 11,7 1,3 0,9 Po znám ka: a) úda je o cel ko vém do vo zu a do vo zu pro ak tiv ní zu šlech tì ní nejsou konzistentní Pra men: ÈSÚ, da ta bá ze za hra niè ní ho ob cho du (1. 11. 2005) Na o pak u od vìt ví s níz kou a nižší tech no lo gic kou ná roè nos tí je po díl pro duk ce ur èe - ný na vý voz vý raz nì nižší než u tech no lo gic ky vy spì lých od vìt ví (viz ta bul ka 5A). Nej - nižší byl ten to po díl v po tra vi náø ském prù mys lu, a to zhru ba 15 %. V me zi ná rod ním srov ná ní byl po díl vý vo zu na pro duk ci zpra co va tel ské ho prù mys lu za Èes kou re pub li - ku v roce 2004 re la tiv nì vy so ký, vý raz nì nad prù mì rem zemí EU (viz ta bul ka 4A). Nad prù mìr ný byl ten to po díl prak tic ky ve všech sku pi nách od vìt ví, re la tiv nì nej vyš ší hod no ty vùèi prù mì ru EU dosahoval u odvìtví s vyšší technologickou nároèností a zejména pak strojírenství. Po drob nìj ší po hled na vý znam high-tech od vìt ví v za hra niè ním ob cho du po sky tu je pro duk to vý pøí stup. V nìm jsou tech no lo gic ky vy spì lá od vìt ví de fi no vá na pøes nì ji po - mo cí tøí až pì ti míst ných kódù kla si fi ka ce SITC. Z ta bul ky 9 je zøej mé, že mezi roky 1999 a 2003 se po díl high-tech pro duk tù na cel ko vém vý vo zu zboží témìø zdvoj ná so bil, a to z 6,4 % na 12,4 %. V roce 2004 se pak mír nì snížil. Nej vìt ší ná rùst za zna me nal vý - voz vý po èet ní tech ni ky, jehož ob jem vzros tl prak tic ky de se ti ná sob nì. Dru hou nej vý - znam nìj ší sku pi nou vyvážených high-tech pro duk tù byla elektronika a telekomunikace, kde objem vývozu vzrostl zhruba ètyønásobnì. Do voz tech no lo gic ky ná roè ných vý rob kù ros tl mno hem po ma le ji a jeho po díl na cel ko vém do vo zu zboží vzros tl mezi roky 1999 a 2003 z 12,4 % jen na 15,9 % (viz ta bul - ka 10). V roce 2004 se ten to po díl po dob nì jako u vý vo zu mír nì snížil. Nej vìt ší po díl na 450 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007

do vo zu high-tech pro duk tù tvo øí elek tro ni ka a te le ko mu ni ka ce, na dru hém mís tì je vý - po èet ní tech ni ka (6,4 %, resp. 4,7 % na cel ko vém do vo zu zboží v roce 2003). Zhru ba po lo vi na hod no ty high-tech pro duk tù byla v roce 2003 do ve ze na v režimu ak tiv ní ho zu - šlech tì ní. To zna me ná, že v ÈR pro bìh la je jich mon táž a kom plet ní vý rob ky byly vy ve - ze ny zpìt do zahranièí. Týká se to zejména elektronických souèástek a výpoèetní techniky. Ta bul ka 10 Do voz high-tech pro duk tù z ÈR a do voz v režimu ak tiv ní ho zu šlech tì ní a je jich po díl na cel - ko vém do vo zu v le tech 1999 2004 (v %) Dovoz Dovoz v režimu aktivního zušlechtìní 1999 2001 2003 2004 1999 2001 2002 2003 HT celkem 12,4 15,0 15,9 15,1 22,8 40,0 50,2 49,7 v tom: Letecká technika 0,62 0,66 0,74 0,34 5,3 5,2 4,5 5,0 Výpoèetní technika 2,84 4,21 4,65 4,78 16,5 41,2 53,6 51,9 Elektronika a telekomunikace 4,24 5,74 6,38 5,82 32,6 59,6 72,9 76,6 Farmacie 0,84 0,70 0,77 0,69 0,1 1,0 1,0 0,3 Vìdecké pøístroje 1,32 1,33 1,45 1,38 31,1 23,4 19,7 17,9 Elektrotechnika 0,58 0,68 0,41 0,63 64,9 55,5 60,4 50,6 Chemie 0,68 0,67 0,68 0,72 12,1 8,8 5,8 6,9 Stroje neelektrické 1,19 0,97 0,70 0,68 5,3 4,8 5,3 5,2 Ostatní HT 0,06 0,03 0,08 0,06 5,7 1,4 2,7 0,8 Pra men: ÈSÚ, da ta bá ze za hra niè ní ho ob cho du (1. 11. 2005) 4. Zá vìr Èes ká eko no mi ka pro chá ze la v uply nu lých 15 le tech eko no mic kou trans for ma cí, díky níž se pøe mì ni la z cen t rál nì plá no va né na stan dard ní tržní eko no mi ku. Za for mál ní vy - ús tì ní této trans for ma ce mùžeme považovat vstup Èes ké re pub li ky do Ev rop ské unie v kvìt nu 2004. Pro úspìš né fun go vá ní ÈR v tom to klu bu vy spì lých zemí, ale i v rám ci glo bál ní ho trhu je ne zbyt ná její kon ku ren ce schop nost v ši ro kém slo va smys lu. Ne zbyt - nou pod mín kou udržení a zvý še ní kon ku renè ní schop nos ti každé eko no mi ky jsou struk - tu rál ní zmì ny, kdy ros te po díl za mìst na nos ti a pøidané hodnoty vytvoøené v odvìtvích s vysokou úrovní a dynamikou produktivity práce. Mezi roky 1995 a 2005 se struk tu ra za mìst na nos ti a hrubé pøi da né hod no ty podle zá - klad ních vý rob ních sek to rù již pod stat nì ne zmì ni la, k pod stat ným zmì nám spo èí va jí - cím v po kle su po dí lu ze mì dìl ství a prù mys lu a k ná rùs tu po dí lu služeb do šlo již pøed rokem 1995. Vý voj ve stá lých ce nách byl pøi tom od liš ný od vý vo je v ce nách bìžných vli vem roz díl ných de flá to rù HPH v jed not li vých sek to rech. In ten zi ta struk tu rál ních zmìn byla pro to mezi roky 1995 a 2004 jed na z nej nižších v rám ci zemí EU. Po díl sek to - ru služeb na sou hrn né HPH je v ev rop ském srovnání nejnižší hned za Irskem, naopak druhý nejvyšší je podíl prùmyslu. Tem po rùs tu sou hrn né HPH a pøí spìv ky jed not li vých sek to rù k to mu to rùs tu se vý - raz nì li ši ly v ob do bí 1996 1999 a 2000 2004. V dru hém ob do bí bylo prù mìr né roè ní PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007 451

tem po rùs tu HPH 3,2 %, za tím co v prv ním ob do bí pou ze 0,7 %. V tom to ob do bí mìlo vý raz nì ne ga tiv ní vliv na cel ko vý rùst HPH sta veb nic tví. Prù my sl a služby mìly v obou ob do bích klad ný vliv na tem po rùs tu HPH, pøi èemž v ob do bí 2000 2004 byl ten to vliv zna tel nì vyš ší. K od vìt vím s nej vyš ší dy na mi kou hrubé pøi da né hod no ty pa t øi ly v ce lém sle do va ném ob do bí elek tro tech nic ký prù my sl a vý ro ba do prav ních prostøedkù, v rámci služeb to byly telekomunikace a finanèní a podnikatelské služby. V dù sled ku po kle su cel ko vé za mìst na nos ti byl pøí rùs tek sou hrn né pro duk ti vi ty prá - ce v ná rod ním hos po dáø ství v ob do bí 1996 2004 vyš ší než pøí rùs tek hrubé pøi da né hod - no ty (2,5 % opro ti 2 %). Jak úro veò, tak dy na mi ka pro duk ti vi ty prá ce se mezi jed not li - vý mi od vìt ví mi v ná rod ním hos po dáø ství pod stat nì li ši la. Nej vìt ší roz dí ly ve vý vo ji pro duk ti vi ty prá ce a HPH byly v od vìt ví ze mì dìl ství, kde pro duk ti vi ta prá ce rost la rych le ji než HPH vli vem po kle su za mìst na nos ti, a v od vìt ví pod ni ka tel ských služeb, kde vli vem vý raz né ho rùs tu za mìst na nos ti pro duk ti vi ta prá ce na roz díl od HPH kle sa la. Mezi roky 1995 a 2004 ros tl také po díl me zis po tøe by na hrubé produkci, a to zejména v reálném vyjádøení. Vliv na to mìla pøedevším rostoucí mezipodniková kooperace. Roz klad pøí rùst ku sou hrn né pro duk ti vi ty prá ce na jed not li vé fak to ry uká zal, že nej - ví ce ovliv nil rùst sou hrn né pro duk ti vi ty prá ce ná rùst pro duk ti vi ty uvnitø jed not li vých od vìt ví, a to zhru ba z 95 %. Zmì na struk tu ry za mìst na nos ti ve pro spìch od vìt ví s vyš ší úrov ní pro duk ti vi ty mìla však také klad ný vliv. Po dob ný vý voj byl i ve vìt ši nì ostat - ních no vých èlen ských zemí EU. Také pøi pro sto ro vém srov ná ní úrov nì pro duk ti vi ty vy bra ných no vých èlen ských zemí EU vùèi úrov ni pro duk ti vi ty v Nì mec ku se uká za lo, že nej vìt ší vliv na ten to roz díl má níz ká úro veò pro duk ti vi ty v jed not li vých od vìt vích. Úro veò sou hrn né pro duk ti vi ty prá ce po pøe poè tu no mi nál ním kur zem se v jed not li vých ze mích po hy bo val mezi jed nou pì ti nou (v pøí pa dì Litvy) a jed nou po lo vi nou (v pøí pa dì Slo vin ska) úrov nì Nìmecka. Záporný vliv na rozdíl v úrovni produktivity má i odvìtvová struktura, pøièemž relativnì nejnižší je tento vliv v ÈR. Z pohledu úrovnì technologické nároènosti u jednotlivých aktivit je zøejmé, že v Èeské republice nepatøí tzv. high-tech odvìtví mezi odvìtví s nejvyšší produktivitou práce. V období 1996 až 2004 však zaznamenala v prùmìru nejvyšší dynamiku reálné hrubé pøidané hodnoty a produktivity práce. Relativnì nízký je také podíl hrubé pøidané hodnoty na hrubé pro duk ci v této sku pi nì od vìt ví. Ten je do znaè né míry zpù so ben vel kým po dí - lem montážních èinností v rámci tìchto aktivit. Vysoký nárùst objemu vývozu mezi roky 1999 až 2004 byl z pøe vážné vìt ši ny zpù so ben ná rùs tem vý vo zu v režimu ak tiv ní ho zu - šlech tì ní, jehož po díl na vý vo zu high-tech produktù v roce 2003 dosahoval 94 %. Li te ra tu ra ÈNB. 2006. Stav pøí mých za hra niè ních in ves tic k 31. 12. 2004. (cit. 2006-06-30). Do stup ný z WWW: http://www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/pzi_2004_stavy/index.html. ÈSÚ. 2006. Ètvrt let ní ná rod ní úèty za 1. ètvrt le tí 2006. Pra ha : ÈSÚ, 2006. ÈSÚ. 2006. Da ta bá ze roè ních ná rod ních úètù. (cit. 2006-06-30). Do stup ný z WWW: http://dw.czso.cz/pls/ro cen ka/rocenka. EC. 2005. EU Sec to ral Com pe ti ti ve ness In di ca tors. Luxem bourg : Eu ro pean Com mu ni ties, 2005. EU ROSTAT. 2004. Sta tis tics in Fo cus. 2004, no. 10. FAGER BERG, J. 2000. Tech no lo gi cal Pro gress, Structu ral Chan ge and Pro ducti vi ty Growth: A Com pa - ra ti ve Stu dy. Oslo : Uni ver si ty of Oslo, 2000. 452 PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 4, 2007