1. Vymezení venkova 1.1. Obecné poznatky k vymezení venkova Problematika venkova vchází do popředí zájmu od chvíle, kdy došlo k prudkému růstu měst v důsledku průmyslového rozvoje. Součástí změn, které s sebou přináší industrializace a následná místy až živelná urbanizace, je i mnohem zřetelnější rozdíl mezi venkovem a městem. I přes to, že dichotomie pojmů město a venkov zde jasně existovala již od dob starověkých měst, až v období urbanizace se stává častým předmětem mnoha vědních oborů od sociologie přes geografii až po ekonomii či architekturu. Cílem studií zmíněných vědních oborů není jen teoretické zkoumání těchto dvou odlišných prostředí, ale i praktické řešení logicky divergentního vývoje a často velmi značných sociálních, kulturních a ekonomických disparit mezi venkovem a městem. Studiem těchto disparit i případnými snahami o jejich zmírnění se dnes zabývá značné množství institucí (veřejná správa, nadnárodní instituce, nevládní organizace i samotné obce). Hned na počátku zkoumání venkova narážíme na zásadní a obtížně řešitelný problém: nalezení hranice mezi venkovem a městem. Navzdory zřetelnému vnímání odlišností neexistuje jasná hranice mezi tím, co je ještě město, a tím, co je již venkov; neexistuje totiž ani jednoznačná definice těchto dvou pojmů. Problémy při hledání hranice a definice venkova jsou znásobeny obrovskou variabilitou venkovského osídlení v území, kde se setkáváme s odlehlými osadami či dokonce samotami, klasickými vesnicemi či příměstskými obcemi, které jsou značně zasaženy suburbanizačními tendencemi. Samostatnou kategorií jsou malá městečka a městyse, které se často v mnoha ohledech daleko více podobají venkovu než městu. Charakter venkova je rozdílný i na úrovni jednotlivých regionů, kde se z mnoha důvodů (včetně historických) vyvinula často velmi odlišná venkovská osídlení se svým nezaměnitelným rázem. Například středočeský venkov je zcela odlišný od venkova slezského či jihomoravského. K potížím při vymezování venkova přispívá i překrývání pojmu venkovský region (prostor, území) s pojmy, jako jsou periferní (okrajový, obvodový), marginální (okrajový, mezní) nebo rurální (venkovský, zemědělský, rolnický) region. V současnosti neexistuje jednotná definice pojmu venkov. Jedinou všeobecně uznávanou mezinárodní definicí je vymezení OECD 1 které je založeno na podílu obyvatelstva, jež žije na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km 2. Podle této metodiky jsou venkovské oblasti definovány na dvou úrovních. Na úrovni lokální (tj. obce) je venkov definován jakožto sídla s hustotou menší než 150 obyvatel/km 2. Na úrovni regionální pak definice vymezuje regiony: převážně venkovské, kde více než 50 % obyvatel regionu žije ve venkovských obcích významně venkovské, kde ve venkovských obcích žije 15 50 % obyvatel regionu výrazně městské, kde ve venkovských obcích žije méně než 15 % obyvatel regionu. Tato definice však nebere v úvahu obyvatelstvo žijící v hustě osídlených venkovských oblastech a je někdy obtížně aplikovatelná s ohledem na místní (národní) specifika. Je proto užívána spíše jako nástroj mezinárodního srovnání. Přístupy k vymezení venkova vycházejí většinou z určení kvantitativního nebo kvalitativního ukazatele, případně z kombinace více ukazatelů, na jejichž základě lze pak vymezit venkovské a městské oblasti. Nejčastěji jsou venkov a periferní oblasti vymezovány na základě: počtu obyvatel obce nebo hustoty zalidnění, případně kombinace těchto dvou ukazatelů (viz výše uvedená metodika OECD) statutu dané obce, dle právních norem příslušného státu 2 charakteru a hustoty zástavby a architektonického rázu obce podílu přírodních ploch nebo zastavěných ploch na celkové rozloze obce zohlednění infrastruktury, občanské vybavenosti obce a dostupnosti služeb (z nekomerční sféry např. školství, zdravotnictví, sociální péče, kulturní a sportovní zařízení) institucionálního vybavení obcí (např. matriční či stavební úřad, pošta) dopravní dostupnosti nebo vzdálenosti od větších center (dobře dostupné a blízké obce nejsou někdy považovány za venkov, byť mají malý počet obyvatel nebo nízkou hustotu zalidnění) 1 Tuto definici používá i Eurostat. 2 V ČR je dle zákona 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, městem obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Existuje však mnoho měst i s mnohem nižším počtem obyvatel, která statut města získala v minulosti. Podle současného zákona o obcích mohou o statut města navíc požádat obce, které byly městem před datem 17. května 1954 bez ohledu na počet obyvatel. Zákon dále definuje pojem městys. Obce s tímto statutem lze těžko jednoznačně definovat jako venkovské nebo městské, svým významem se řadí mezi tyto dvě kategorie. 10
věkového složení obyvatelstva přirozeného a migračního přírůstku obyvatelstva vzdělanostní struktury obyvatelstva míry nezaměstnanosti vyjížďky a dojížďky do zaměstnání zaměstnanosti v sektorech a odvětvích (např. v zemědělství nebo v primárním sektoru obecně) intenzity bytové výstavby dalších sociálních, ekonomických, demografických a environmentálních indikátorů různých kombinací více kriterií 1.2. Vymezení venkova v národních dokumentech Rozvoj venkova v České republice je zakotven ve strategickém dokumentu Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007 2013 a realizuje se prostřednictvím programového dokumentu Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013, jehož nejnovější verze je z 28. listopadu 2008. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází jak z legislativy EU (Nařízení Rady č. 1698/2005)., tak zákonů ČR, mezi něž patří: Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu NSPRV je určující pro celé území České republiky a pro vymezení venkova je zde využita metodika OECD, kam patří území všech krajů kromě Hl. města Prahy. Dále dokument zmiňuje pojem venkovské obce, za které považuje jednak obce s méně než 2 000 obyvateli a další blíže nespecifikované pojetí. Cílem NSPRV je rozvoj venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Pro období 2007 2013 slouží v oblasti zemědělství a venkova dva fondy EU: Evropský zemědělský garanční fond (EAGF) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova a zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Územní působnost je pro celé území České republiky. Pro klasifikaci venkovských regionů používá EU metodiku OECD (viz kapitola 1.1.). Program dále pracuje s vymezením venkovského prostoru ČR na příměstský, mezilehlý a odlehlý. Propojení aspektů odvětvových hledisek s územními je cílem regionální politiky obsažené ve Strategii regionálního rozvoje České republiky, která vychází ze Strategie hospodářského růstu ČR jako základního vládního dokumentu na období 2007 2013. V podmínkách ČR se regionální politika uplatňuje z úrovně EU vůči vybraným regionům NUTS 2, z úrovně ČR vůči vybraným státem podporovaným regionům ( 4 zákona 248/2000 Sb.) a z úrovně krajů vůči vybraným regionům. Základními úrovněmi v regionálním rozvoji jsou zde: regiony soudržnosti (NUTS 2), kraje (NUTS 3) vyšší územní samosprávné celky, okresy regionální jednotky pro stanovení regionů se soustředěnou podporou státu, správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP), obce obecní a městské úřady. Program rozvoje venkova tyto kategorie blíže nespecifikuje a pouze konstatuje současnou neexistenci jednoznačně přijatého vymezení venkovského prostoru. Uvádí se, že je nutné využít pro jejich identifikaci územní jednotku nižší než jsou kraje nebo okresy nebo i správní obvody obcí s rozšířenou působností nebo obcí s pověřeným obecním úřadem. Jako nejvhodnější podrobnější úrovní se uvažují malé subregionální jednotky (cca 1 000 3 000 obyvatel), které představují obec se základní vybaveností (škola, pošta, zdravotní středisko) a její nejbližší spádové území. Pomocí takto definovaných jednotek lze vymezit souvislejší území tří typů: za příměstský venkov považovat venkovské obce v rámci městských aglomerací, resp. úzce vymezených urbanizovaných území (s více než 50 000 obyvateli), 11
odlehlý venkov zahrnuje zejména tzv. periferijní území, tj. území s nepříznivými sociálněekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení, mezilehlý prostor pak zahrnuje zbývající území ČR. Dokument dále zmiňuje, že městské aglomerace a periferijní území byly vymezeny v minulosti a v současné době probíhá jejich aktualizace. V následující mapce pak uvádí pracovní podobu těchto vymezení: Typologie prostorů pro klasifikaci venkovských obcí (Zdroj: Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 2013, MZe ČR, Praha, listopad 2008 - mapa č. 5) Dokument Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 2013 obsahuje v Příloze č. 14 Ex ante hodnocení, v němž zpracovatelé mimo jiné zmiňují velmi podrobnou analýzu hospodářské a sociální situace, stavu životního prostředí i potenciálu pro rozvoj, jejímž základem byly rozsáhlé statistické informace Eurostatu, Českého statistického úřadu, FADN, Ministerstva zemědělství (MZe), Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) a další šetření. Připomínají, že z hlediska metodického by bylo užitečné pro vymezení venkovského prostoru prezentovat vliv dvojího vymezení venkovských obcí podle dvou kriterií počtu obyvatel a hustoty zalidnění. Podle prvého kriteria se za venkovskou obec považuje obec, kde počet obyvatel je menší než 2 000 a podle druhého kriteria obec, kde hustota zalidnění je menší než 150 obyvatel na km 2 (tato definice vychází z metodiky OECD). Dvourozměrné rozdělení četností obcí podle těchto kriterií dává informaci o počtu obcí splňujících obě kriteria a navrhují, aby tyto obce byly zahrnuty do venkovských obcí s možností využívat programy rozvoje venkova. Autoři publikace se snaží přispět k této problematice předkládaným materiálem, kde je venkovský prostor vymezen pro všechny kraje jednou variantou v kapitole 4 (její výběr a popis viz kapitola 1.4. a 1.5.) pro potřeby srovnání venkovského a městského prostoru mezi kraji a v kapitole 2 je použito vymezení vybrané jen pro území kraje, jak je podrobně popsáno v kapitole 1.6. Tématu venkova se dotýká i problematika územního plánování, která úzce souvisí s cíli regionální politiky a liší se pouze používanými nástroji, kterými jsou nástroje iniciační pro regionální politiku (dotace, podpory ve formě daňových úlev) a nástroje regulační, které převládají u územního plánování. Nový zákon o územním plánování zavedl novou kategorii územně analytické podklady (ÚAP) pro celé území ČR podle území správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Jejich výstupem jsou jednak rozbory podmínek území pro udržitelný rozvoj a jednak souhrn problémů území k řešení. 12
1.3. Venkov a dokumenty na regionální úrovni Programové dokumenty na úrovni regionů soudržnosti ČR tvoří sedm Regionálních operačních programů (ROP). Globální cíl ROP se zaměřuje na urychlení rozvoje regionů ČR a specifické cíle se již dotýkají priorit menších měst a venkova, např. podpora místních produktů, zvyšování hodnoty přírodního dědictví, cestovní ruch a zvyšování atraktivity území, podpora drobného zemědělského podnikání, ochrana rázu krajiny a další. Pro Královéhradecký kraj je to Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 2013, schválený Evropskou komisí v listopadu 2007. Problémy venkovského prostoru jsou charakterizovány pouze v obecné poloze a přesná definice venkova zde rovněž není uvedena. Úloha krajů regionu NUTS II Severovýchod spočívá zejména v koncepční a výkonné činnosti samosprávných orgánů v oblasti regionálního rozvoje. Pro zpracování ROP se čerpalo ze základních dokumentů všech krajů Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického, což jsou: Strategie rozvoje kraje a Program rozvoje kraje a dalších dílčích zpracovaných dokumentů Královéhradeckého kraje. Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 2015 má čtyři prioritní oblasti: 1. Podnikání a zaměstnanost 2. Lidské zdroje 3. Venkov a zemědělství 4. Infrastruktura Na oblast venkova se tedy zaměřuje prioritní oblast 3: Venkov a zemědělství. Jako prioritní cíl je stanoveno zvýšení přitažlivosti života na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje a jako specifické cíle pak: zlepšení využití místního ekonomického potenciálu na venkově zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a péče o krajinu jako stabilizujícího prvku venkova zvýšení přitažlivosti venkovských oblastí zlepšením kvality a dostupnosti služeb zvýšení využití potenciálu venkovských oblastí pro cestovní ruch prostřednictvím propagace a marketingu regionálního rozvoje podpora zavádění moderních metod plánování pro udržitelný rozvoj. Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008 2010 (aktualizovaný v červenci 2008) navazuje a je plně kompatibilní se schválenou Strategií rozvoje Královéhradeckého kraje 2006 2015. Tato aktualizace již vymezila pro měření rozvoje venkova zařazení obcí Královéhradeckého kraje do venkova či města. Jejich přehled včetně použitého kriteria pro zařazení obcí je uveden v Příloze 1 Programu. Podrobněji je popsáno dále v kapitole 1.6. a v kapitole 2 bylo toto vymezení využito pro vyhodnocení postavení venkova Královéhradeckého kraje pomocí vybraných ukazatelů. 1.4. Výběr vhodné varianty pro vymezení venkova Předkládaná publikace vychází z pilotní publikace Rozvoj venkova v Královéhradeckém kraji v letech 2000 až 2006 (kód publikace 13-5231-07) a z publikace Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2000 až 2006 (kód publikace e-1380-08). Cílem těchto publikací bylo mimo jiné nalézt nejvhodnější metodu pro vymezení venkova v České republice pro účely srovnání pomocí statistických ukazatelů, a to jak pro mezikrajské srovnání, tak pro hodnocení na úrovni daného kraje. V první zmíněné publikaci bylo testováno šest různých variant vymezení venkovského prostoru, ve druhé publikaci k nim přibyla ještě jedna varianta založená na multikriteriálním vymezení venkova. Ta byla následně ještě rozšířena o vymezení přechodného prostoru mezi venkovem a městem, čímž vzniklo celkem 8 variant. Každá z těchto variant má své nevýhody a výhody (blíže viz kapitola 4 publikace Varianty vymezení venkova a jejich zobrazení ve statistických ukazatelích v letech 2000 až 2006), žádná z nich není optimální. I přes veškeré snahy autorů o co nejlepší vymezení totiž vždy existují obce a území, jejichž zařazení mezi venkovský či městský prostor je sporné. Každé vymezení je svým způsobem účelové a není často vhodné pro odlišné účely. Toto omezení se týká i varianty vybrané pro mezikrajské srovnání v této publikaci (kap. 4). Společná varianta nutně vykazuje určité nepřesnosti na lokální úrovni, které lze významněji redukovat pouze na hierarchicky nižší úrovni výběru. Proto předkládaná publikace pracuje i s vymezením venkova na krajské úrovni (kap. 2), která mnohem více vyhovuje regionálním podmínkám či alespoň požadavkům krajských samospráv. S ohledem na dostupnost statistických dat pro samotné vymezení i pro následnou analýzu vycházely všechny varianty z úrovně obcí. Za nižší územní jednotky jsou data dostupná pouze ze sčítání lidu, domů a bytů, které naposledy proběhlo v roce 2001. Nevýhodou využití úrovní obcí je například nemožnost oddělit některé odlehlejší části městských obcí s jednoznačně venkovským charakterem od městského prostoru a přiřadit je k prostoru venkovskému. 13
V celé publikaci je používán termín venkovský prostor, byť jde vlastně o určitou skupinu venkovských obcí. Nejde tedy ani tak o venkovské území jako spíše o množinu základních územně správních jednotek státu, které jsou v této publikaci posuzovány na základě dostupných statistických dat. Autoři jsou si vědomi, že pojem venkovský prostor tím značně zjednodušují, a to především z důvodu jazykového a také proto, že venkovská sídla jsou svým způsobem neoddělitelná od své prostorové dimenze, tj. pevně svázána s územím, na kterém se nacházejí. 1.5. Varianta použitá pro mezikrajské srovnání v kapitole 4 Postavení venkova Královéhradeckého kraje v porovnání s ostatními kraji České republiky je důležitou součástí komplexnějšího pohledu na venkov. K tomuto srovnání jsme využili poznatků získaných při tvorbě analýz o venkovu v rámci pracovní skupiny k přípravě analýz za poslední čtyři roky. Pro mezikrajské srovnání v kapitole 4 byla vybrána varianta vymezení venkova, která vychází z praktických zkušeností nabytých při testování zvolených variant. Pro určení optimální varianty vymezení venkova v České republice jsme v loňském roce oslovili odbornou veřejnost. Požádali jsme o vyjádření celkem 15 zástupců pracovišť výzkumných ústavů a vysokých škol, která se problematikou venkova na celostátní úrovni dlouhodobě zabývají. Mimo to jsme oslovili zástupce regionálních institucí v jednotlivých krajích a konzultovali jsme s nimi specifika vymezení venkova v příslušném kraji. Z této diskuze vyplynulo, že v České republice neexistuje jednotný názor na vymezení venkova, respektive venkovského a městského prostoru. Získaná stanoviska poskytla mnoho zajímavých poznatků, které byly využity při stanovení celostátního vymezení venkova pro účely této publikace. Z množství různých pohledů jsme se nakonec museli rozhodnout pro jedinou variantu, přičemž připouštíme, že existuje variant mnohem více. Proto jsme se soustředili na vybudování časových řad ukazatelů, které umožňují zobrazení dalších variant vymezení, protože jsou členěny až do úrovně obcí. Poznatky z odborné diskuze jsme samozřejmě rovněž využili v samotné analýze postavení venkova. Vymezení venkova pro účely porovnání jednotlivých krajů a popsání základních vývojových tendencí na venkově je provedeno pomocí následující definice (jedná se o modifikovanou variantu využitou v předešlých publikacích). Venkovským prostorem jsou všechny obce s velikostí do 2 000 obyvatel a dále obce s velikostí do 3 000 obyvatel, které mají hustotu zalidnění menší než 150 obyvatel/km 2, pokud nejsou sídlem alespoň správního obvodu obce s rozšířenou působností. Hraniční počty obyvatel byly vzhledem k četným výkyvům spočteny jako průměrný počet obyvatel k 31. 12. z let 2003 až 2007; hustota zalidnění, která je stabilnější, byla vypočtena k 31. 12. 2007. Podle tohoto vymezení spadalo k 31. 12. 2008 do venkovského prostoru 91,8 % obcí, které představovaly 78,8 % výměry České republiky a v nichž žilo 29,8 % obyvatel. Důvodů pro toto vymezení je několik. V české odborné literatuře se za venkovské obce zpravidla považují obce do 2 000 nebo (s ohledem na zákon o obcích) do 3 000 obyvatel. Tyto mezní hodnoty se také objevují v některých národních i regionálních programových dokumentech. Obce nad 3 000 obyvatel jsou zde považovány za jednoznačně městské, obce do 2 000 obyvatel za jednoznačně venkovské. Kritérium počtu obyvatel tedy zaručuje, že se do výběru nedostanou větší obce. Ukazatel hustoty zalidnění je dalším základním kritériem používaným pro vymezování venkovských území, přestože je zásadně ovlivněn rozlohou obce a je vhodnější ho užít spíše pro vyšší územní jednotky; hraniční hodnota hustoty zalidnění 150 obyvatel/km 2 je ve shodě s definicí OECD. Kritérium hustoty zalidnění v tomto vymezení částečně zjemňuje jinak ostrou hranici mezi venkovskými a městskými obcemi a je zde využito pro zatřídění obcí s velikostí od 2 000 do 3 000 obyvatel. Je vhodné např. pro obce, které mají sice více než 2 000 obyvatel, ale této hodnoty dosáhly jen díky velkému počtu místních částí, které jsou samostatnými sídelními útvary a nemají městský charakter. Na druhou stranu toto kritérium pomůže nezahrnout mezi venkovské ty obce, které jsou hustě osídlené a obvykle se nacházejí v nějakém urbanizovaném či suburbanizovaném prostoru. Kritérium sídla správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo vyššího územního celku signalizuje jistý spádový význam lokálního charakteru, který nelze při hledání rozdílů mezi městským a venkovským prostorem pominout. Nejedná se pouze o administrativní hledisko, v praxi bývá takováto obec skutečným místním jádrem ve vícero ohledech. Mezi nevýhody společné varianty vymezení venkova patří především vliv katastrální výměry na ukazatel hustoty zalidnění, který toto kritérium v mnoha případech značně zkresluje, případně nezohlednění architektonického rázu obce či dalších charakteristik a funkcí jednotlivých obcí. Pro mezikrajské srovnání se však tato metoda jeví jako dostatečně jednoduchá, jednoznačná a objektivní. Odlišný charakter obcí zařazených do venkovského prostoru na základě těchto jednoduchých kritérií navíc může zdůraznit rozdíly mezi jednotlivými regiony. 14
1.6. Varianta použitá pro hodnocení postavení venkova v Královéhradeckém kraji v kapitole 2 V Královéhradeckém kraji byla pro charakterizování venkova v kapitole 2 pro účely této analýzy vybrána varianta, která vycházela z vymezení venkovského prostoru kraje, které je součástí Programu rozvoje Královéhradeckého kraje 2008 2010 (aktualizace z července 2008). V Příloze 1 tohoto dokumentu je pro měření rozvoje venkova uvedeno konkrétní zařazení obcí, tj. zda se řadí do venkovského či městského prostoru a v jejím závěru je uvedena i metodika podle níž bylo toto vymezení provedeno. Vymezení venkovského prostoru Královéhradeckého kraje v Programu rozvoje Královéhradeckého kraje (PRK) je součástí Priority III Venkov a zemědělství a definuje městský prostor následovně: Městským prostorem je obec, která splňuje alespoň jednu z následujících podmínek: má statut města má více jak 2000 obyvatel její hustota obyvatel je vyšší než 150 obyv./km 2 a současně hodnota souhrnného indikátoru charakterizujícího udržitelný rozvoj území, je vyšší než 190 bodů Ostatní obce tvoří venkovský prostor. Do městského prostoru je zařazeno 56 obcí, z nichž 48 obcí má statut města. Z 8 obcí, které jsou zařazeny do městského prostoru a nemají statut města je 5 obcí s více než 2000 obyvateli (Černilov, Mladé Buky, Rudník, Stará Paka, Velké Poříčí) a 4 obce s hustotou obyvatel větší než 150 obyv./km 2 a zároveň hodnotou souhrnného indikátoru větší než 190 bodů (Častolovice, Předměřice nad Labem, Valdice a Velké Poříčí). Venkovský prostor tvoří zbývajících 392 obcí. Vzhledem k tomu, že Královéhradecký kraj měl venkovský prostor již takto přesně stanoven, využili jsme tohoto vymezení pro hodnocení v kapitole 2, kde je území kraje dále analyzováno do nižší územní úrovně, a to do úrovně správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Lze využít i další územní celky, jejichž výčet byl již nastíněn v naší publikaci vydané v roce 2006 pod názvem Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2005. Mohou to být buď další administrativní celky, k nimž patří území správních obvodů pověřených obecních úřadů, nebo jinak účelově vymezená území. Datová základna je k dispozici podle jednotlivých obcí, z nichž lze následnou sumarizací spočítat požadované pohledy na území kraje podle požadavků a potřeb. Venkovský prostor je tedy v této krajské variantě definován jako obec bez statutu města nebo s méně než 2 000 obyvateli nebo s hustotou zalidnění nižší než 150 obyvatel na 1 km 2 a současně hodnotou souhrnného indikátoru nižší než 190 bodů. 15
Obce zařazené do městského prostoru v Královéhradeckém kraji v krajské variantě vymezení obce jsou řazeny podle počtu obyvatel vzestupně Název obce / města Statut Okres SO ORP Počet obyvatel k 1.1.2007 Výměra (ha) Hustota zalidnění (obyv./km 2 ) Stárkov město Náchod Náchod 650 1 652 39 Pec pod Sněžkou město Trutnov Trutnov 653 5 214 13 Vysoké Veselí město Jičín Jičín 822 933 88 Janské Lázně město Trutnov Trutnov 825 1 373 60 Miletín město Jičín Hořice 916 893 103 Železnice město Jičín Jičín 1 183 1 311 90 Pilníkov město Trutnov Trutnov 1 185 1 699 70 Špindlerův Mlýn město Trutnov Vrchlabí 1 314 7 691 17 Valdice obec Jičín Jičín 1 462 90 1 632 Libáň město Jičín Jičín 1 642 1 968 83 Častolovice městys Rychnov nad Kněžnou Kostelec nad Orlicí 1 656 562 295 Teplice nad Metují město Náchod Broumov 1 779 5 604 32 Předměřice nad Labem obec Hradec Králové Hradec Králové 1 783 549 325 Stará Paka obec Jičín Nová Paka 2 059 2 170 95 Borohrádek město Rychnov nad Kněžnou Kostelec nad Orlicí 2 108 1 398 151 Svoboda nad Úpou město Trutnov Trutnov 2 116 775 273 Rudník obec Trutnov Vrchlabí 2 174 4 268 51 Kopidlno město Jičín Jičín 2 248 2 912 77 Nechanice město Hradec Králové Hradec Králové 2 251 2 802 80 Solnice město Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou 2 266 1 266 179 Mladé Buky městys Trutnov Trutnov 2 268 2 678 85 Černilov obec Hradec Králové Hradec Králové 2 320 2 571 90 Rokytnice v Orlických horách město Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou 2 368 4 019 59 Velké Poříčí městys Náchod Náchod 2 389 745 321 Sobotka město Jičín Jičín 2 539 1 932 131 Meziměstí město Náchod Broumov 2 780 2 571 108 Rtyně v Podkrkonoší město Trutnov Trutnov 3 032 1 389 218 Smiřice město Hradec Králové Hradec Králové 3 069 1 067 288 Opočno město Rychnov nad Kněžnou Dobruška 3 144 1 401 224 Žacléř město Trutnov Trutnov 3 608 2 182 165 Lázně Bělohrad město Jičín Jičín 3 756 2 839 132 Police nad Metují město Náchod Náchod 4 270 2 440 175 Vamberk město Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou 4 728 2 103 225 Hostinné město Trutnov Vrchlabí 4 745 806 589 Chlumec nad Cidlinou město Hradec Králové Hradec Králové 5 344 2 145 249 Česká Skalice město Náchod Náchod 5 406 1 736 311 Třebechovice pod Orebem město Hradec Králové Hradec Králové 5 739 2 101 273 Úpice město Trutnov Trutnov 5 921 1 530 387 Kostelec nad Orlicí město Rychnov nad Kněžnou Kostelec nad Orlicí 6 150 2 620 235 Týniště nad Orlicí město Rychnov nad Kněžnou Kostelec nad Orlicí 6 249 5 246 119 Hronov město Náchod Náchod 6 452 2 204 293 Dobruška město Rychnov nad Kněžnou Dobruška 6 985 3 443 203 Nový Bydžov město Hradec Králové Nový Bydžov 7 150 3 524 203 Broumov město Náchod Broumov 8 085 2 226 363 Červený Kostelec město Náchod Náchod 8 444 2 406 351 Hořice město Jičín Hořice 8 952 2 144 418 Nová Paka město Jičín Nová Paka 9 252 2 868 323 Nové Město nad Metují město Náchod Nové Město nad Metují 10 049 2 313 434 Rychnov nad Kněžnou město Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou 11 682 3 497 334 Jaroměř město Náchod Jaroměř 12 703 2 395 530 Vrchlabí město Trutnov Vrchlabí 13 044 2 767 471 Dvůr Králové nad Labem město Trutnov Dvůr Králové nad Labem 16 160 3 583 451 Jičín město Jičín Jičín 16 308 2 495 654 Náchod město Náchod Náchod 20 961 3 334 629 Trutnov město Trutnov Trutnov 31 109 10 335 301 Hradec Králové statutární město Hradec Králové Hradec Králové 94 255 10 569 892 16
Jak již bylo uvedeno v předchozí podkapitole, pro účely celorepublikového srovnání venkovského prostoru podle krajů byla vybrána společná varianta, která je hodnocena v kapitole 4. Vymezení venkovského prostoru v těchto dvou kapitolách se tedy liší záměrně. Názorně to zobrazuje následující tabulka. Důvodů pro takovéto hodnocení venkova bylo několik s ohledem na co největší porovnatelnost jak z pohledu krajů mezi sebou (republiková varianta kapitola 4), tak s ohledem na specifika kraje, jeho postavení a vnitřní podrobnější strukturu (krajská varianta kapitola 2). Přehled všech obcí kraje a jejich zařazení do venkovského či městského prostoru podle obou variant obsahuje Příloha 2 této analýzy a čtenář ji najde v závěru publikace. Porovnáme-li zařazení obcí v Královéhradeckém kraji podle krajského a republikového vymezení, zjistíme, že krajská varianta je podmnožinou varianty republikové a zahrnuje o 22 obcí méně. Venkovský prostor tvoří podle krajské varianty 392 obcí s 160 747 obyvateli, tj. 29,0 % a podle republikové varianty 414 obcí se 197 836 obyvateli, tj. 35,7 %. Rozdíl činí celkem 22 obcí s 37 089 obyvateli. Podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností má naprosto shodné vymezení venkovského prostoru podle krajské i republikové varianty pět správních obvodů (Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Nové Město nad Metují a Nový Bydžov). O jednu obec méně mají v krajské variantě správní obvody Hořice, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka a Rychnov nad Kněžnou a rozdíl dvou obcí je u správních obvodů Broumov a Vrchlabí. Největší správní obvod Hradec Králové má v krajské variantě o tři obce méně, o čtyři obce se liší vymezení ve správním obvodě Trutnov a největší rozdíl je ve správním obvodě Jičín, a to o šest obcí s 10 040 obyvateli. Základní údaje o obcích podle krajského a republikového vymezení k 31. 12. 2008 Celkem Krajská varianta (kapitola 2.) Republiková varianta (kapitola 4.) počet obcí počet obcí počet obcí počet obcí počet obcí obyvatelstvo obyvatelstvo obyvatelstvo obyvatelstvo obyvatelstvo Kraj celkem 448 554 520 392 160 747 56 393 773 414 197 836 34 356 684 podíl v % 100,0 100,0 87,5 29,0 12,5 71,0 92,4 35,7 7,6 64,3 v tom správní obvody: V Broumov 14 17 166 11 4 631 3 12 535 13 9 115 1 8 051 Dobruška 26 20 063 24 9 972 2 10 091 24 9 972 2 10 091 Dvůr Králové nad Labem 28 27 480 27 11 246 1 16 234 27 11 246 1 16 234 Hořice 29 18 765 27 8 760 2 10 005 28 9 691 1 9 074 Hradec Králové 81 145 130 74 29 820 7 115 310 77 36 350 4 108 780 Jaroměř 15 19 370 14 6 558 1 12 812 14 6 558 1 12 812 Jičín 77 47 373 69 16 837 8 30 536 75 26 877 2 20 496 Kostelec nad Orlicí 22 25 081 18 8 701 4 16 380 19 10 363 3 14 718 Náchod 36 61 687 29 13 160 7 48 527 30 13 800 6 47 887 Nová Paka 5 13 447 3 2 045 2 11 402 4 4 078 1 9 369 Nové Město nad Metují 13 14 359 12 4 418 1 9 941 12 4 418 1 9 941 Nový Bydžov 23 17 247 22 10 093 1 7 154 22 10 093 1 7 154 Rychnov nad Kněžnou 32 34 054 28 13 251 4 20 803 29 15 564 3 18 490 Trutnov 31 64 771 22 14 043 9 50 728 26 18 968 5 45 803 Vrchlabí 16 28 527 12 7 212 4 21 315 14 10 743 2 17 784 Přehled odlišného zařazení obcí mezi krajskou a republikovou variantou je uveden v další tabulce s uvedením základních údajů o obci. Jedná se o 15 obcí se statutem města a 7 obcí. M V M 17
Rozdíl krajské a republikové varianty (22 obcí) Obce se statutem města jsou zvýrazněna tučně Název obce / města Okres SO ORP SO POÚ Výměra (ha) k 31.12.2008 Počet obyvatel k 31.12.2008 Hustota zalidnění (osoby/km 2 ) Prostor (M - městský, V - venkovský) varianta kapitoly: krajská republiková Častolovice RK KnO KnO 561 1 662 296,0 M V Černilov HK HKr HKr 2 571 2 401 93,4 M V Janské Lázně TU Tru SvU 1 373 821 59,8 M V Kopidlno JC Jic Kod 2 912 2 233 76,7 M V Libáň JC Jic Kod 1 968 1 659 84,3 M V Meziměstí NA Bro TeM 2 572 2 718 105,7 M V Miletín JC Hrc Hrc 893 931 104,2 M V Mladé Buky TU Tru Tru 2 678 2 277 85,0 M V Nechanice HK HKr Nec 2 802 2 294 81,9 M V Pec pod Sněžkou TU Tru SvU 5 214 645 12,4 M V Pilníkov TU Tru Tru 1 699 1 182 69,6 M V Předměřice nad Labem HK HKr HKr 548 1 835 334,7 M V Rokytnice v Orlických horách RK RnK RkO 4 020 2 313 57,5 M V Rudník TU Vch Hon 4 268 2 246 52,6 M V Sobotka JC Jic Sot 1 932 2 548 131,9 M V Stará Paka JC NPa NPa 2 171 2 033 93,7 M V Stárkov NA Nch Hro 1 652 640 38,8 M V Špindlerův Mlýn TU Vch Vch 7 691 1 285 16,7 M V Teplice nad Metují NA Bro TeM 5 604 1 766 31,5 M V Valdice JC Jic Jic 90 1 444 1 612,0 M V Vysoké Veselí JC Jic Jic 933 917 98,3 M V Železnice JC Jic Jic 1 311 1 239 94,5 M V Geografická mapa královéhradeckého kraje 18
19
20
21
22